VINOENVI. ekologické vinohradnictví a biodiverzita

Transkript

1 VINOENVI ekologické vinohradnictví a biodiverzita

2 VINOENVI ekologické vinohradnictví a biodiverzita 1

3

4 Vážení účastníci konference Víno Envi 2010 Také z konference Vino Envi 2010 se nám podařilo vydat sborník prezentaci přednesených během dvou listopadových dnů v prostorách zámku Mikulov. V letošním roce se nám organizátorům konference (Ekovín o.s. za českou stranu a Iprovin za stranu slovenskou) opět podařilo zajistit špičkové odborníky a konferenci koncipovat do následujících tří výrazných tematických pilířů. Blok přednášek I. pilíře již dva roky probíhá intenzivní monitoring biodiverzity vinic ( ). Výsledky tohoto sledování nám představili samotní řešitelé a jednalo se o monitoring vyšších rostlin, střevlíků, denních motýlů a vřetenušek, žížal, půdních roztočů a pancířníků, mnohonožek, stonožek a suchozemských stejnonožců. Blok přednášek II. pilíře v tomto bloku byly představeny zkušenosti a výsledky z hospodaření systémem ekologické ochrany rostlin v roce 2010, který byl především s pohledu ochrany rostlin před houbovými chorobami nesmírně náročný a ne každý mohl v tomto roce říci, že sklízel. S tohoto pohledu byly také nesmírně zajímavé přednášky o nových možnostech zvládnutí technologií šetrných k životnímu prostředí. Blok přednášek III. pilíře jako každý rok byla část konference věnována také představení projektů příhraniční spolupráce SK-CZ projekt VINOENVI a AT-CZ projekt ECOWIN Děkuji vám všem, účastníkům konference Vino Envi za váš zájem o naše vinařství a šetrnější formy hospodaření, děkuji Vinařskému fondu ČR a především Evropskému Fondu Regionálního Rozvoje za finanční podporu této konference a aktivit s ní spojených. Děkuji rovněž kolegům ze Svazu Ekovín za organizační zajištěni celé akce a firmě Trawel Wine Mikulov za servis po celou dobu konáni konference. Ing. Tomáš Richter tajemník svazu EKOVIN a.s. 1

5 Obsah Biodiverzita a její význam Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc Biodiverzita vinic výsledky let Ing. Milan Hluchý, Ph.D Výsledky monitoringu vyšších rostlin JIHOMORAVSKÝCH VINIC Mgr. Samuel Lvončík, Ing. Petra Štěpánková, Ph.D., RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D Monitoring střevlíků vinic a srovnávacích lesostepních ploch Luboš Purchart, Jaroslav Bašta, Ing. Václav Křivan Biodiverzita vinic výsledky Denní motýli (Rhopalocera) a vřetenušky (Zygaenidae) Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., Doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Ph.D Monitoring žížal (Lumbricidae) v jihomoravských vinicích a přírodě blízkých biotopech RNDr. Václav Pižl, CSc Monitoring PŮDNÍCH ROZTOČŮ pancířníků (Acari: Oribatida) vybraných jihomoravských vinic a srovnávacích lesostepních ploch RNDr. Josef Starý, CSc Výsledky monitoringu mnohonožek, stonožek a suchozemských stejnonožců jihomoravských vinic RNDr. Karel Tajovský, CSc Vinice v CHKO Pálava a jejich proměny RNDr. Jiří Matuška, Mgr. Jan Miklín Mikro- und makrobiologische Aktivität des Bodens im Systemvergleich integriert, biologisch,biologischdynamischer Weinbau Randolf Kauer, Georg Meissner, Otmar Löhnertz, Solange Heyer-Berrisch, Julia Nora Schmieg, Christine Schlering

6 Artenvielfalt (Arthropoden) im Weinberg: Einfluss der Bewirtschaftungsform und der Begrünung Randolf Kauer, Annette Reineke, Anja Freund, Julian Harnecker , 25 Jahre Ökologische Weinkultur Ralph Dejas Naturschutz durch Ökologisierung im Weinbau Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví Weingarten-Begrünungsversuche im Rahmen des Projekts ECOWIN AT-CZ in Wien:vorläufige Ergebnisse Dr. Wilfried Hartl, Dr. Bernhard Kromp & Team der BFA Výsledky realizace projektu VINOENVI a ECOWIN v jihomoravských vinicích Ing. Milan Hluchý, Ph.D VÝSLEDKY BIOLOGICKÉ OCHRANY 2010 ALGINURE Ing. Markéta Broklová, Ing. Milan Hluchý, Ph.D Antioxidanty a lipidické produkty z hrozna Ing. Ľubomíra Kakalíková, PhD Hubové choroby vo vinohradoch Slovensko Ing. Zoltán Tamašek Witterungssituation 2010, Rebentwicklun und Krankheitsauftreten in Krems an der Donau Ing. Erhard Kührer Mögliche Einflussfaktoren für das Auftreten von Symptomen der Traubenwelke zweijährige Ergebnisse eines Traubenwelkeversuches an der Sorte Zweigelt Ing. Erhard Kührer, D. Schattauer Abiotické choroby révy (abionózy révy) Ing. Petr Ackermann, CSc

7 Biodiverzita a její význam Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. O čem bude řeč Co je to biodiverzita Druhové bohatství Historie přírodních a antropogenních vlivů Působení člověka na biodiverzitu Indikátory stavu biodiverzity Důvody úbytku a možnosti zastavení poklesu biodiverzity 4

8 Biodiverzita Biodiverzita biologická rozmanitost druhová ekosystémová diverzita genetická» Zkoumána přes 250 let» Politické pozadí posledních dvacet let 1992 Úmluva o biologické rozmanitosti, Rio de Janeiro snížení úbytku biologické rozmanitosti 2001 Zasedání Evropské rady, Göteborg zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku Světový summit o udržitelném rozvoji, Johannesburg dosáhnout významné snížení úbytku biodiverzity 2005 Usnesení vlády ČR č. 620 ze dne 25. května 2006 Rozvojové cíle tisíciletí přijaté OSN dosáhnout významné snížení úbytku biodiverzity 2010 rok biologické rozmanitosti Mezinárodní den biologické rozmanitosti 2010 Zpráva OSN Stav a výhled světové biodiverzity předpokládán další pokles do konce století 15

9 Druhové bohatství na světě Ca 1,6 milionu hmyz cévnaté rostliny z toho brouci velké houby motýli bakterie blanokřídlí dvoukřídlí měkkýši pavoukovci obratlovci korýši hlísti kroužkovci Kolik je jich ve skutečnosti? 3-6 více Ročně je popisováno kolem nových druhů z toho ca druhů hmyzu pavouků korýšů měkkýšů ryb - 26 savců - 5 ptáků Evropa ročně asi 800 nových druhů 6

10 Druhová diverzita v ČR Naše Území druhů živočichů z toho: měkkýši 242 pavouci 857 korýši 360 hmyz z toho dvoukřídlí 7900 blanokřídlí 6400 brouci 6100 motýli 3400 ploštice 858 mšice 783 obratlovci 600 z toho ptáci 406 savci 88 cévnaté rostliny 2700 nižší rostliny 2400 velké houby 4000 malé houby bakterie 1500 prvoci 1500 Celkem Je biodiverzita na našem území nízká nebo vysoká? Co je příčinou stávající biodiverzity? Ovlivnili ji více přírodní faktory nebo člověk? Lze působení člověka považovat spíše za negativní nebo pozitivní? Konec poslední doby ledové - Würm Rozvoj dnešní flóry a fauny Přibližně před lety Ústup chladnomilných druhů Vznik arkto-alpínské disjunkce areálů tajga před lety boreálně-montánní disjunkce stepi lesy neolitický zemědělec 6500 počátek antropogenně podmíněného šíření druhů 17

11 Růst intenzity působení člověka Antropogenní potlačování lesů a přetváření krajiny Příchod Slovanů Další osídlování v století Růst intenzity lidských vlivů po r Rozvoj novodobého zemědělství, lesnictví a průmyslu po roce 1900 Moderní zemědělství, průmysl aj. ve 20. století Jak člověk ovlivňuje biodiverzitu Spíše pozitivně Potlačování lesů a šíření bezlesí různých typů Vznik heterogenní středoevropské krajiny Nabídka rozmanitých biotopů, možnost šíření dalších druhů Asi 2700 autochtonních druhů rostlin a asi 300 archeofytů, při stejném podílu asi 3000 druhů hmyzu. Spíše negativně Intenzifikace lidských činností (průmysl, zemědělství, přetváření krajiny) Zavlékání nepůvodních druhů Potlačování nechtěných druhů Homogenizace krajiny Eutrofizace Pesticidy Likvidace a izolace biotopů Zásadní faktory Špatná péče o jejich zbytky Cílené vyhubení Zavlékaní nepůvodních druhů Ovlivnili biodiverzitu více přírodní faktory nebo člověk? Lze působení člověka považovat spíše za negativní nebo pozitivní? 8

12 Snižování biodiverzity Skupina živočichů Vymizelých druhů Kriticky ohrožených Pavouci 50 Korýši 7 12 Hmyz Střevlíci (518) Včely (838) Denní motýli (160) Farkač J. et al., 2005: Červený seznam ohrožených druhů ČR. Bezobratlí. Vymírání organismů Přirozené vymírání - tisíciny až setiny procenta za století Rostliny ohroženy více než živočichové Obratlovci ohroženi více než bezobratlí Vymírání živočichů Na světě druhů obratlovců Přirozené vymírání 0,5-5 druhů za století Od roku 1600 mizí průměrně 56 druhů za 100 let Za 400 let vymřelo asi 220 druhů druhů ptáků (1,3 %) - 58 druhů savců (1,3 %) - 26 druhů ryb (0,1 %) - 18 druhů plazů (0,3 %) - 2 druhy obojživelníků (0,07 %) 91

13 Deset nejohroženějších druhů Evropy (podle WWF International) Tuleň středomořský (Monachus monachus) Rys pardálový (Lynx lynx) Medvěd hnědý (Ursus arctos) Velevrub tupý (Unio crassus) Sviňucha obecná (Phocoena phocoena) Chřástal polní (Crex crex) Losos obecný (Salmo salar) Hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) Kareta obecná (Caretta caretta) Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) 10

14 Indikátory stavu biodiverzity Vývoj početnosti a rozšíření vybraných druhů (skupin) organismů Rozloha vybraných biotopů a chráněných území Genetická diverzita domácích druhů zvířat a pěstovaných rostlin Rozloha zemědělských a lesních ekosystémů obhospodařovaných udržitelně Obsah dusíku Počet invazních druhů a jimi způsobené ekonomické ztráty Kvalita vody ve vodních ekosystémech Spojitost/roztříštěnost ekosystémů Bioindikátory Vlastnosti bioindikátorů vyšší rostliny pavouci střevlíkovití denní motýli obojživelníci ptáci dostatek odborníků relativně snadná rozpoznatelnost známé stanovištní nároky a citlivost neutečou asi 2700 druhů v ČR Vyšší rostliny 11 1

15 Pavouci (Araneida) relativně snadná determinace různá prostředí a citlivost významní predátoři přes 850 druhů v ČR Stepník moravský (Eresus moravicus) Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) Křižák obecný (Araneus diadematus) Běžník zelený (Diaea dorsata) Střevlíkovití (Carabidae) poměrně spolehlivá determinovatelnost znalost způsobu života a ekologických nároků citlivost k toxickým látkám snadná a standardizovaná metodika odchytu asi 510 druhů v ČR Krajník jamkovaný (Calosoma auropunctatum) Krajník pižmový (Calosoma sycophanta) Střevlík měděný (Carabus cancellatus) Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens) Svižník polní (Cicindela campestris) Střevlík kožitý (Carabus coriaceus) 12

16 Denní motýli (Rhopalocera) jednoduchá metodika sledování relativně snadná určitelnost přímo v terénu různé stanovištní nároky a citlivost asi 160 druhů ČR Obojživelníci (Amphibia) snadné sledování a determinace citlivost k toxickým látkám v prostředí 21 druhů v ČR Ropucha zelená (Bufo viridis) Skokan hnědý (Rana temporaria) Ropucha obecná (Bufo bufo) Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) Skokan štíhlý (Rana dalmatina) Skokan zelený (Rana esculenta) 13 1

17 Ptáci (Aves) většinou snadná determinace dostatek údajů z minulosti i specialistů 406 druhů v ČR, asi 190 pravidelně hnízdí K čemu je dobré zastavení poklesu biodiverzity?» Uchování druhového bohatství z hlediska kulturního, etického a estetického» Biodiverzita jako předpoklad ekosystémových služeb Rovnovážné fungování ekosystémů (autoregulace, dekompozice, potravní řetězce, koloběhy látek apod.) Zdroj (suroviny, genetické zdroje) Ovlivnění vodního režimu Snížení nebezpečí eroze půdy Vliv na mikro- a mezoklima Indikátor zdravého prostředí» Studie OSN v rámci Programu pro životní prostředí hodnocení důsledků úbytku biodiverzity na ekonomiku (odlesňování ztráty 30 bilionů USD ročně) 14

18 Cesty ke snížení poklesu biodiverzity Nastolení heterogenity krajiny Šetrné hospodaření (IP, organické) Minimalizace používání toxických látek Vhodná péče o chráněné části přírody Vhodné rozmístění mimoprodukčních ekosystémů a péče o ně 15 1

19 Biodiverzita vinic výsledky let Ing. Milan Hluchý, Ph.D.» Úvod» Výběr monitorovaných lokalit» Lokalizace monitorovaných ploch» Charakteristika jednotlivých typů vinic» Rozdíly mezi vinicemi v rámci jednotlivých typů Úvod» jedná se již o 4. studii biodiverzity vinic na území ČR od roku Projekt biologizace vinohradnictví na území CHKO Pálava, , (World bank, Washington DC) - monitoring - Mikulov, Perná PHARE, , EU, Projekt Zavedení systému IP do vinohradnictví příhraničních okresů BV a ZN, monitoring: Mikulov, Šobes 3. Skupina 7 motýlářů, Transektový monitoring denních motýlů CHKO Pálava: 17 transektů, mj. vinice Mikulov, Perná, Bulhary Monitoring biodiverzity tří typů různě obhospodařovaných vinic - zadavatel: MZe ČR, řídící odbor HRDP - zpracovatel: Biocont Laboratory spol s r.o. - monitorované skupiny organizmů: - vyšší rostliny, denní motýli, střevlící, ptáci - monitorované biotopy - 3 x série: step, biovinice, IP vinice, konvenční vinice 16

20 Výběr monitorovaných lokalit Požadavky na monitorované plochy:» Monitoring by měl proběhnout v oblasti co nejvyšší koncentrace vinic (BV ha vinic, ZN ha, celkem ha).» Všechny 4 monitorované plochy (step + 3 vinice) v oblasti by měly být blízko sebe, vzájemně co nejpodobnější expozičně a půdními podmínkami a co nejblíže srovnávací stepní ploše.» Každá z monitorovaných vinic by měla mít plochu alespoň 10 ha a co nejlépe odpovídat danému způsobu hospodaření (konv., IP, bio).» Monitorované vinice by měly být v daném režimu po celou dobu monitoringu, tj. 3 roky. 17 1

21 Lokalizace monitorovaných ploch NPR Pouzdřanská step Kolby, 47 ha, step cca 10 ha Pouzdřanská step, Popice (IP, bio), Starovice (konv.) 2,2 km 7 km 2,5 km 3,5 km PR Svatý Kopeček u Mikulova, 36 ha, step cca 15 ha 18

22 Mikulov: Sv. Kopeček a vinice na jeho jihovýchodním úpatí 1,6 km 15 m? 1,2 km Stepní stráň Ječmeniště, ZN, cca 15 ha 1,7 km 0,3 km 14 km 19 1

23 Charakteristika jednotlivých typů vinic Konvenční vinice: černý úhor v meziřadí celoplošné aplikace herbicidů aplikace polyvalentních pesticidů aplikace minerálních hnojiv Konvenční vinice Dyjákovice ZN Vinice v režimu integrované produkce: IP Mikulov Winberg IP Popice Sonberk minimálně 50 % meziřadí ozeleněných aplikace herbicidů jen pod řadami révy aplikace polyvalentních pesticidů výrazně omezeny aplikace minerálních hnojiv omezeny Ekologické = biovinice minimálně 50 % meziřadí trvale ozeleněno aplikace herbicidů a dalších pesticidů zakázány mechanická kultivace pod řadami révy aplikace minerálních hnojiv zakázány snaha o optimalizaci péče o půdu fungicidy nahraženy pomocnými látkami 20

24 Nejvýznamnější rozdíly mezi vinicemi v rámci jednotlivých typů Konvenční vinice Parametr Starovice Mikulov Dyjákovice Kultivace meziřadí Aplikace insekticidů Nejbližší stepní plocha 50% meziřadí ozeleněno Černý úhor, 100% 3 x plečkováno Černý úhor 100 % 1 x plečkováno 1x Reldan 0 (MD feromony) 2x Reldan 2,2 km Kamenný vrch u Kurdějova Sv. kopeček 1,6 km Ječmeniště 14 km IP vinice Parametr Popice Mikulov Hnízdo Roky hospodaření v IP Podíl + roky nepřerušené sukcese meziřadí Nejbližší stepní plocha Osetí meziřadí směsí bylin Rozsah použití feromonů (MD) 5 roky 17 let 10 let 50% - 3 roky 100% - 15 let 50% - 10 let 2,2 km Kamenný vrch u Kurdějova 2008 svazenka, sléz, vičenec,. Sv. kopeček 0 km Ječmeniště 1,7 km Havraníky 12 km ha 140 ha 0 Biovinice Parametr Popice Mikulov Hnízdo Terasy Nejbližší stepní plocha Výměra biovinice Rozsah použití feromonů (MD) 26 let staré široké terasy 2,5 km Pouzdřanská step 0 0 0,4 km Ječmeniště 0,3 km Havraníky 12 km 42 ha 10 ha 10 ha 140 ha 140 ha

25 Shluková analýza: charakteristika vinic Biodiverzita vinic význam V okrese Břeclav je asi 522 ha chráněných stepních rezervací (na 23 plochách) a ha vinic, z toho cca 80 % v režimu IP a 2,7 % biovinic. stepi : vinice (BV) 3,8 % : 100 % Vinohradnictví v CHKO Viniční tratě ve vztahu k MZCHÚ viniční tratě v CHKO MZCHÚ 22

26 Výsledky monitoringu vyšších rostlin jihomoravských vinic Mgr. Samuel Lvončík Ing. Petra Štěpánková, Ph.D. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Znojemsko: Hnízdo IP, Bio. Dyjákovice konv. Mandloňová stráň. Popice: Popice IP, Bio. Srárovice konv. Pouzdřanská step Mikulov: Svatý kopeček 23 1

27 Monitoring probíhal v letech 2008 a 2009 V každém vinohradu 30 trvalých ploch 10 v řádku 10 v mulčovaném meziřadí 10 v okopávaném meziřadí Zápis fytocenologického snímku 3x ročně Celkem 1620 Pro stepní stráně byl sestaven seznam všech zjištěných druhů cévnatých rostlin. 24

28 Celkový počet druhů Nejčastější rostlinné druhy nalezené v jednotlivých typech vinic 25 1

29 Alfa diverzita alfa diverzita gamma diverzita vinice bio Hnízdo 6,5 44 vinice bio Mikulov 7,9 53 vinice bio Popice 9,1 73 vinice IP Hnízdo 5,7 34 vinice IP Mikulov 8,5 66 vinice IP Popice 10,8 67 vinice kon. Dyjákovice 6,8 52 vinice kon. Mikulov 7,8 57 vinice kon. Starovice

30 Ellenbergovy indikační hodnoty Rozdíly v druhovém složení vegetace vinic. Ordinační diagram DCA s pasivně proloženými proměnnými prostředí 27 1

31 Ve vinicích bylo nalezeno 13 druhů vzácných rostlin KONV Crepis rhoaedifolia Bromus japonicus Filago arvensis Prunus mahaleb Silene noctiflora Stachys annua IP Crepis rhoaedifolia Achillea pannonica Stipa tirsa 28

32 Medicago minima Veronica triloba Lappula squarossa BIO Sclerochloa dura Bromus japonicus Na stráních 116 vzácných druhů rostlin Závěry Nejvyšší počet druhů je ve vinici, která podléhá IP režimu nejdéle a bezprostředně souvisí se Svatým Kopečkem. Střídání mulčování a okopávání v meziřadí vede k nízké diverzitě vegetace a k dominanci generalistů Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v ekologických vlastnostech druhů rostlin. Nejvíce ohrožených druhů bylo zjištěno v IP vinicích, nejméně v Bio vinicích. 29 1

33 Monitoring střevlíků vinic a srovnávacích lesostepních ploch Luboš Purchart Jaroslav Bašta Ing. Václav Křivan Cíle: porovnání diverzity střevlíkovitých brouků na 3 lokalitách na jižní Moravě na různě obhospodařovaných vinicích a kontrolních plochách přírodních biotopů vyhodnocení různých typů obhospodařování vinic na střevlíkovité brouky vyhodnocení významu vinic jako zdrojů biodiverzity agrární krajiny Střevlíkovití brouci (Coleoptera Carabidae): morfologicky i ekologicky různorodá skupina epigeických brouků s vysokou druhovou rozmanitostí v různých typech prostředí (v ČR přes 500 druhů) dobře prozkoumaná skupina z hlediska rozšíření a ekologických nároků jednotlivých druhů umožňující srovnání různých typů prostředí zahrnuje predátory s různou mírou specializace i fytofágní druhy 30

34 Metodika: monitoring realizovaný ve 3 oblastech Znojemsko, Mikulovsko, Hustopečesko porovnání 3 typů vinic z hlediska obhospodařování konvenční, integrovaná, biologická srovnávací plochy stepní či lesostepní lokality v každé z oblastí (Ječmeniště, Svatý kopeček u Mikulova, Pouzdřanská step) sběr materiálu pomocí zemních pastí po dobu 3 let ( ) Výsledky: 1. Porovnání diverzity střevlíkovitých brouků na 3 lokalitách na jižní Moravě na různě obhospodařovaných vinicích a kontrolních plochách přírodních biotopů rozdíly ve složení druhového spektra mezi jednotlivými oblastmi nevýznamné rozdíly v druhové diverzitě různě obhospodařovaných vinic předpokládaný gradient druhové diverzity konv.-int.-bio. nebyl v této skupině prokázán Počet druhů a abundance v průměru klesá v tomto směru: konvenční > IP > bio > step 31 1

35 2. Vyhodnocení různých typů obhospodařování vinic na střevlíkovité brouky druhové složení a početnost ovlivňuje agrotechnika míra zatravnění, mechanická kultivace, je to dáno ekologickými nároky střevlíkovitých brouků vliv použití pesticidů: herbicidy podpora polních druhů fungicidy nemají vliv insekticidy mají významný vliv obecně nejvyšší podíl reliktních a adaptabilních druhů v bio vinohradech 3. Vyhodnocení významu vinic jako zdrojů biodiverzity agrární krajiny ve všech typech vinic byla zjištěna vysoká druhová diverzita střevlíkovitých brouků, vyšší než na kontrolních plochách přírodních biotopů. zaznamenána byla řada bioindikačně významných, regionálně ohrožených i zvláště chráněných druhů střevlíků. vinice jsou prostředím s vysokou diverzitou střevlíkovitých brouků, vyskytují se zde některé významné stepní druhy často mezené výskytem v ČR pouze na jižní Moravu. Příklady významných druhů: Calosoma auropunctatum (Herbst, 1784) Vyhláška: - Červený seznam: zranitelný vulnerable (VU) Ekologická skupina: R Výskyt: bio vinohrad Popice (2009, 2010), lesostep Hnízdo (2010) Velmi vzácný a mizející druh polních a stepních lokalit. Carabus hungaricus Fabricius, 1792 Vyhláška: kriticky ohrožený Červený seznam: zranitelný vulnerable (VU) Ekologická skupina: R Výskyt: Pouzdřanská step (2008, 2009, 2010) Vzácný a velmi lokální stepní druh. Pouzdřanská step je klasickou lokalitou výskytu tohoto druhu u nás. Dále je tento druh uváděn například z Čejče, Pálavy nebo Kamenného vrchu (Brno). Navíc je, kromě výše zmiňovaných seznamů a právních předpisů, uveden v seznamu druhů živočichů v zájmu evropských společenství ve vyhlášce č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA

36 Carabus scheidleri Panzer, 1799 Vyhláška: ohrožený Červený seznam: - Ekologická skupina: A Výskyt: lesostep Hnízdo (2008, 2009, 2010), integrovaný a biologický vinohrad Hnízdo (2008, 2009, 2010), konveční vinohrad Dyjákovice (2010) Lokálně hojnější druh lesů, polí, luk a pastvin. Ze sledovaných oblastí se vyskytoval pouze na Znojemsku. Cicindela germanica Linnaeus, 1758 Vyhláška: ohrožený Červený seznam: zranitelný vulnerable (VU) Ekologická skupina: A Výskyt: konvenční a biologický vinohrad Mikulov (2008, 2010), integrovaný (2008, 2009, 2010) a bio vinohrad Popice (2008), konveční vinohrad Starovice (2010), integrovaný (2009, 2010) a biologický vinohrad Hnízdo (2009) Nehojný, lokální druh pastvin a okrajů polí. Do sledovaných vinic pravděpodobně náhodně pronikly jedinci z okolních polních okrajů a mezí, což svědčí o vzájemném ovlivňování vinic a okolních krajinných fragmentů. Harpalus albanicus Reitter, 1900 Vyhláška: - Červený seznam: - Ekologická skupina: R Výskyt: konvenční (2008, 2009, 2010), integrovaný a biologický vinohrad Mikulov (2008, 2009), konvenční vinohrad Starovice (2008, 2009, 2010), integrovaný a bio vinohrad Popice (2009, 2010), integrovaný (2009) a biologický vinohrad Hnízdo (2009, 2010) Na Moravě vzácný až velmi vzácný a lokální druh vyskytující se na suchých stanovištích bez zastínění jako jsou stepi, pole, vinice. Přestože se jedná o vzácný druh, byl překvapivě zjištěn na osmi z devíti vinic a to v relativně vysokém počtu jedinců. Na jižní Moravě bude zřejmě tento druh na vhodných lokalitách poměrně hojný. 33 1

37 Foto: Harpalus modestus Dejean, 1829 Vyhláška: - Červený seznam: téměř ohrožený near threatened (NT) Ekologická skupina: R Výskyt: konvenční vinohrad Dyjákovice (2008, 2009, 2010), integrovaný a biologický vinohrad Hnízdo (2009), konvenční Starovice (2010). Sporadicky se vyskytující druh suchých stanovišť stepi a pole, nejčastěji na písčitém podkladu. Ophonus sabulicola (Panzer, 1796) Vyhláška: - Červený seznam: - Ekologická skupina: R Výskyt: bio vinohrad Popice (2008) Ojediněle až vzácně se vyskytující druh žijící na suchých stanovištích bez zastínění jako jsou stepi, pole, vinice a to především na hlinitých a vápenitých půdách. Poecilus punctulatus (Schaller, 1783) Vyhláška: - Červený seznam: ohrožený endangered (EN) Ekologická skupina: R Výskyt: konvenční vinohrad Mikulov (2008, 2009), integrovaný vinohrad Popice (2008, 2009, 2010) Na Moravě jen ojediněle a lokálně se vyskytující druh na stanovištích bez zastínění stepi a pole. Společně s dalším druhem Poecilus sericeus představuje skupinu druhů vázaných na nestálá a přechodná stanoviště, která připomínají původní stanoviště těchto stepních druhů. Poecilus sericeus Fischer von Waldheim, 1824 Vyhláška: - Červený seznam: ohrožený endangered (EN) Ekologická skupina: R Výskyt: Konvenční a biologický vinohrad Mikulov (2008, 2009, 2010), integrovaný a bio vinohrad Popice (2008, 2009, 2010), konvenční vinohrad Starovice (2010), bio (2009, 2010) a integrovaný vinohrad Hnízdo (2008, 2009, 2010). Vzácně a ojediněle se nacházející stepní druh žijící na suchých stanovištích bez zastínění jako jsou stepi a pole. 34

38 Biodiverzita vinic výsledky Denní motýli (Rhopalocera) a vřetenušky (Zygaenidae) Ing. Milan Hluchý, Ph.D. Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. Doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Ph.D. Pozorovatelé: Konvenční vinice - Dyjákovice M. Hluchý V. Hula M. Švestka - Starovice J. Marek Z. Laštůvka Z. Laštůvka - Mikulov O. Jakeš O. Jakeš O. Jakeš Integrovaná vinice - Hnízdo M. Švestka V. Hula M. Švestka - Popice Z. Laštůvka J. Marek J. Marek - Mikulov V. Hula M. Hluchý M. Hluchý Ekologická vinice - Hnízdo M. Hluchý M. Švestka M. Švestka - Popice Z. Laštůvka J. Marek J. Marek - Mikulov O. Jakeš O. Jakeš O. Jakeš Lesostep - Hnízdo M. Švestka M. Švestka M. Švestka - Pouzdřany J. Marek Z. Laštůvka Z. Laštůvka - Sv. kopeček V. Hula M. Hluchý M. Hluchý Metodika: Transekty: 1000 x 10 m 7 pozorování od do Protokol: zaznamenán počet jedinců všech druhů 35 1

39 Metodika hodnocení výsledků Počet jedinců a druhů: dominance, průměr, směrodat. odchylka, medián, maximum, minimum Shanonův a Simpsonův index diverzity a ekvitability Indikačně významné (citlivé) druhy: dtto Shluková analýza Denní motýli zemědělské krajiny. Laštůvka, Z., 2008: Metodika hodnocení biodiverzity a zdravého životního prostředí. Financováno z prostředků Mze ČR Vydal: Biocont Laboratory Spearmanovy korelační koeficienty - doba (v letech) sukcese bylinného patra - agrotechnika meziřadí (trvale ozeleněné každé meziřadí, každé druhé meziřadí, žádné ozeleněné meziřadí - doba (roky) od posledního použití chem. insekticidu - stáří (roky) vinice - vzdálenost (km) od nejbližší původní stepní lokality - rezervace - stáří vinice 36

40 Konvenční vinice Bulhary V Konvenční vinice (Kis Balaton) 37 1

41 IP vinice jižní Morava IP vinice Falkenberg (Wien) 38

42 IP vinice Mikulov Biovinice Gotberg (Popice) 39 1

43 Biodiverzita vinic Výsledky Biodiverzita vinic 2009 průměry počty druhů počty jedinců konvenční vinice integrované vinice ekologické vinice lesostepi Biodiverzita vinic průměry počty druhů počty jedinců konvenční vinice integrované vinice ekologické vinice lesostepi

44 Závěry Citlivé druhy 41 1

45 Pálava: Pálava:

46 Ekologické vinice Integrované vinice

47 Konvenční vinice Biodiverzita vinic Bělásek řepkový (Pieris napi.) Jeden z několika málo oportunních druhů vyskytujících se hojně ve všech monitorovaných vinicích. V konvenčních vinicích se dominance tohoto druhu pohybuje mezi %, na stepních lokalitách je dominance zhruba desetkrát nižší. Foto: Z. Laštůvka Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus) Velmi rozšířený, doposud hojný druh vyskytující se dokonce i v některých konvenčních vinicích. V řadě vinic je velmi hojný: bio Mikulov dominance 17 %, bio Popice 15 %, IP Mikulov 13 %, konv. Mikulov 19 % (vše 2010). Foto: H. Šefrová 44

48 Soumračník slézový (Carcharodus alcae) Mizející druh žijící ve stadiu housenky na slézovitých rostlinách. Jeho opakovaný výskyt v IP vinici firmy Sonberg (Popice) ( kusů, kus), oseté r mj. i slézem velkokvětým svědčí o schopnosti tohoto druhu využít ke své existenci i takto ošetřované vinice. Vřetenuška (Zygaena loti) V letech 2009 a 2010 byl opakovaně, vždy ve 2 kusech prokázán v IP vinici u Mikulova, kde rostou hojně živné rostliny jeho housenek štírovník růžkatý a čičorka pestrá. Foto: H. Hluchý Foto: H. Šefrová Foto: H. Šefrová Okáč kostřavový (Arethusana arethusa) Kriticky ohrožený druh jihomoravských stepí, žijící dnes prakticky jen v rezervacích. Jeho opakovaný výskyt ( kusy, kus) v biovinici v Popicích ukazuje na možnost vytvořit přechodem k inteligentnímu ekologickému vinohradnictví vhodné podmínky i pro výskyt tohoto kriticky ohroženého druhu. Modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis) Ohrožený druh modráska žijící ve stádiu housenky na čičorce pestré. V rámci monitoringu zjišťovaný pravidelně na všech monitorovaných stepních lokalitách, z vinic pak opakovaně v biovinici v Popicích. 45 1

49 Modrásek jetelový (Polyommatus bellargus) V současnosti silně ohrožený druh žijící ve stadiu housenky na čičorce pestré. Opakovaný hojný výskyt v IP vinici v Mikulově ( kusů, kusy, kusů) dokládá vhodnost ekologicky obhospodařovaných vinic pro trvalý výskyt i tohoto ohroženého druhu. Foto: H. Šefrová Modrásek vikvicový (Polyommatus coridon) Druh stepních lokalit žijící ve stadiu housenky na čičorce pestré a dalších bobovitých rostlinách. Kromě všech tří stepních lokalit byl opakovaně zjišťován i v diverzifikovanějších vinicích, jako je IP Mikulov, bio Popice a IP Popice. Foto: H. Šefrová Foto: Z. Laštůvka Modrásek štírovníkový (Cupido argiades) Citlivý druh velmi hojně zjištěný na lesostepi u Hnízda a relativně hojně ( kusů) se vyskytující i v IP vinici u Mikulova. Foto: Z. Laštůvka Modrásek vičencový (Polyommatus thersites) Ohrožený druh žijící ve stadiu housenky pouze na vičencích rodu Onobrychis. V rámci monito-ringu byl zjištěn jen na Pouzdřanské stepi ( kusů, kusů). Výsevy vičence setého a eliminace aplikací pesticidů by měly umožnit návrat tohoto druhu do jihomoravských vinic. 46

50 Modrásek ligrusový (Agrodiaetus damon) Před sto lety široce rozšířený a hojný modrásek, dnes v celé střední Evropě kriticky ohrožený druh. V rámci projektu ECOWIN - Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví jsou dnes osévány mj. i vinice v blízkosti posledních dvou lokalit jeho současného výskytu v ČR živnou rostlinou tohoto druhu vičencem ligrusem. Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) Jeden z evropských symbolů ochrany přírody. Tento druh, obývající v první polovině 20. století mj. i vinice, je dnes celoevropsky ohrožen. Jedním z cílů projektu Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví je i návrat tohoto skvostu do okolí jihomoravských vinic. Foto: Z. Laštůvka Foto: Z. Laštůvka Základní statistické hodnocení: No ind. - druhy, S jedinci, D Simps. ind. diverzity, E Simps. Ind. Ekvit., H Shanon. i.d., J- Shanon i. ekvit. 47 1

51 Shluková analýza: druhy x abundance Statistické hodnocení: Spearmanovy korelační koeficienty (s pravděpodobností vyšší než 99 %) Co ovlivňuje biodiverzitu denních motýlů ve vinicích? 1) Doba (roky) od posledního použití chem. insekticidu: r ind = 0,94**, rs = 0,88** 2) Agrotechnika meziřadí: r ind = - 0,92**, rs = - 0,84** 3) Délka (roky) nepřerušené sukcese meziřadí: r ind = 0,82**, rs = 0,75** 4) Vzdálenost k nejbližší původní lesostepní lokalitě: r ind = - 0,72**, H = - 0,79** 5) Stáří vinice: rh = 0,74** 48

52 Závěry: 1) Výsledky tříletého studia biodiverzity denních motýlů různě obhospodařovaných vinic prokázaly výrazné rozdíly mezi relativně nízkou diverzitou konvenčních vinic (v průměru výskyt 13 druhů ve 48 kusech) a naopak výrazně vyšší biodiverzitou vinic v obou ekologických (sensu lato) způsobech hospodaření, tj. ekologickým (v průměru 18 druhů ve 106 kusech/vinici) a integrovaným (v průměru 24 druhů v 156 kusech/vinici) hospodařením. 2) Mezi těmito dvěma způsoby ekologickým a integrovaným způsobe hospodaření se nepodařilo prokázat významnější rozdíly v diverzitě denních motýlů. Zjištěné údaje dokládají, při ponechání dlouhodobého sukcesního vývoje bylinného společenstva v meziřadí a preferenci šetrné ochrany (úplné vyloučení chemických insekticidů ) lze jak v ekologické, tak v integrované vinici dosáhnout vysokou míru biodiverzity denních motýlů, přičemž ale tento způsob hospodaření není systémem IP, na rozdíl od ekologického hospodaření spolehlivě zajištěn. 3) Zjištěné výsledky monitoringu diverzity denních motýlů dále dokládají v současnosti stále relativně vysokou míru diverzity denních motýlů ve zbytcích původních lesostepních lokalit jižní Moravy (Sv. kopeček u Mikulova 53 druhů v max kusech, Pouzdřanská step 58 druhů v max kusech) a jejich zásadní pozitivní vliv na zpětné osidlování ekologicky obhospodařovaných vinic v jejich okolí diverzita denních motýlů vinice je při velmi vysoké průkaznosti vysoce negativně (čím dále, tím menší diverzita) korelována právě se vzdáleností vinice k nejbližší původní lesostepní lokalitě (index korelace r = - 0,72**). 4) Zjištěné výsledky naznačují možnost výrazného zvýšení diverzity denních motýlů a mnoha dalších složek biodiverzity poměrně nenáročnou a vinaři akceptovatelnou změnou technologie: náhradou aplikací chemických insekticidů proti obalečům použitím matení samců škodlivých druhů obalečů metodou Mating Disruption osetím meziřadí vinic druhově bohatými směsmi pro oblast původní bylinné vegetace dlouhodobým zabezpečením ekologického managementu vinic přechodem vinic do systému ekologického hospodaření 5) Hodnocení metodiky denní motýli jsou bioindikačně vhodnou skupinou hmyzu (dostatek většinou citlivých druhů) metoda transektového sčítání se 7 pozorováními /rok relativně dobře a efektivně charakterizuje diverzitu společenstva metoda paralelního monitorování 3 sérií 4 cca 10 ha, blízko sebe lokalizovaných ploch umožňuje dostatečně přesně dokumentovat vliv jednotlivých prvků managementu na biodiverzitu denních motýlů zvolené statistické metody umožňují relativně přesně identifikovat vliv jednotlivých prvků managementu vinic na společenstvo denních motýlů 49 1

53 Motýli vyskytující se na Pálavě kolem roku Motýli tří srovnávacích stepních lokalit (Sv. Kopeček, Pouzdřanská step, Ječmeniště). 50

54 Motýli integrovaně a ekologicky obhospodařovaných vinic Motýli tří konvenčně obhospodařovaných vinic 51 1

55 Projekt-Antrag im ETC-Programm AT-CZ: Naturschutz durch Ökologisierung im Weinbau Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví Projektpräsentation, Brno, Vinice na území CHKO Pálava Vinice Přírodní rezervace Vinice propojující rezervace Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví Projekt má čtyři hlavní části: 1) Tvorba propagačních a vzdělávacích kurzů pro vinaře, pracovníky ochrany přírody, učitele, studenty, konzumenty a další (Zpracuje AT partner). 2) Experimentální část: na 3 JM lokalitách a 1 rakouské lokalitě (Vídeň) budou založeny pokusy s různým ozeleněním. Hodnocené parametry: fyziologie révy, zdravotní stav, živiny (půda a réva), kvalita hroznů, kvalita vína. 3) Osetí cca ha vinic optimálními směsmi osiva, náhrada insekticidů selektivním matením obalečů (60 % dotace po dobu 3 let). 5) Optimalizace okolí vinic. 52

56 Vičenec ligrus (Onobrychis sativa) Jeden z rostlinných druhů vhodných do směsí v meziřadí vinic a současně druh hostící množství dnes kriticky ohrožených druhů motýlů. Pestrokřídlec podražcový jeden z evropských symbolů ochrany přírody 53 1

57 Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví podpora EU EUR k dnešnímu dni o realizaci projektu projevilo zájem 54 firem na ploše cca 1370 ha vinic. K přípravě projektu a jeho obhajobě byly využity mj. i výsledky studia biodiverzity vinic z roku 2008 jménem JM a vídeňských vinařů děkuji Vám všem děkujeme za místo k životu. 300 km Cauza Insegar, Italy Wind drift of Insegar from apple orchards in South Tyrol destroyed production of Bombyx mori on distance 300 km. Producer of Insegar payed after loosing proces all expenses. 54

58 Monitoring žížal (Lumbricidae) v jihomoravských vinicích a přírodě blízkých biotopech RNDr. Václav Pižl, CSc. ÚVOD saprofágové celosvětově: >4000 ČR: 63 agroekosystémy: 18 nejvýznamnější skupina půdní fauny ekosystémové služby Žížala osmihranná (Dendrobaena octaedra) Žížala červená (Lumbricus rubellus) Žížala obecná (Lumbricus terrestris) Žížala polní (Aporrectodea caliginosa) Žížala růžová (Aporrectodea rosea) Žížala mléčná (Octolasion lacteum) 55 1

59 Vliv žížal na půdu Vliv žížal na chemické parametry půdy Aktivita žížal ovlivňuje chemické složení půdy a distribuci živin inkorporace částečně rozložené OH, macerace a promíchávání s anorganickými částicemi produkce exkrementů, tj. směsi promíchaných jemných organických a anorganických částic, vytváří horizonty obohacené OH (humifikované) redistribuce produktů metabolismu žížal ve formě exkretů, moči a sekretů žláz, a rozklad odumřelých těl vede k uvolňování živin průchod trávícím traktem významně ovlivňuje dekompoziční procesy v exkrementech obohacením o mikrobiální složky dekompoziční procesy v drilosféře jsou podporovány produkcí dusíkatých metabolitů a mukózních sekretů, a zvýšenou dostupností kyslíku v chodbách žížal žížaly ovlivňují akumulaci a redistribuci těžkých kovů a dalších látek v půdě i dalších složkách ekosystémů 56

60 Biologické vlivy žížal Vliv na distribuci a klíčivost semen podíl žížal na vzniku banky semen v půdě (jejich pohřbívání), selektivní ovlivnění klíčivosti Vliv na mikrobní populace a jejich aktivitu selektivní ovlivnění počtů bakterií, aktinomycetů a mikromycetů, stimulace i deprese jejich aktivity Produkce stimulátorů růstu rostlin auxinové látky (indolyl-3-acetic acid, IAA), gibereliny (GA 3 ), cytokyniny (IPA), volné aminokyseliny Produkce dalších biologicky aktivních látek sekrece a exkrece vitamínů (B) a provitamínů (D) Vliv na rostlinné patogeny redukce některých patogenních mikromycetů, redukce i vektor šíření fytoparazitických hlístic Ekologické skupiny žížal 57 1

61 Výsledky monitoringu žížal Metody celkem 6 půdních vzorků pod révou a v sousedních meziřadích jaro a podzim 2009, jaro 2010 velikost vzorku: 625 cm 2 vrstva 0 15 cm následný rozbor do hloubky cca 40 cm Extrakce žížalv Kempsonově aparátu Sledované parametry: abundance biomasa druhové složení zastoupení ekologických skupin demografická struktura 58

62 Průměrná abundance žížal napříč všemi sledovanými oblastmi Průměrná biomasa žížal napříč všemi sledovanými oblastmi Průměrná abundance a biomasa žížal na Pouzdřansku 59 1

63 Průměrná abundance a biomasa žížal na Mikulovsku Průměrná abundance a biomasa žížal na Znojemsku Průměrná abundance a biomasa žížal pod révou a v meziřadí 60

64 Průměrná abundance a biomasa žížal pod révou a v meziřadí Žížaly zjištěné v jednotlivých oblastech 61 1

65 Struktura společenstev žížal na Pouzdřansku Struktura společenstev žížal na Mikulovsku Struktura společenstev žížal na Znojemsku 62

66 Ordinační diagram (Correspondence Analysis, BioDiversity Professional, v.2) založený na podobnosti struktury společenstev žížal SOUHRN Výsledky monitoringu neukázaly jednoznačně pozitivní či negativní dopad různých způsobů hospodaření na kvantitativní parametry společenstev žížal ve vinicích. Vyslovení jednoznačných závěrů brání poměrně komplikovaná situace v jednotlivých vinicích (mnoho rozdílů v dílčích agrotechnických opatřeních a rozdíly v klimatických a pedologických poměrech na vinicích s totožným režimem hospodaření). Ozelenění meziřadí vinic vede, přinejmenším v biovinicích, k nárůstu populační hustoty a biomasy žížal. Všechny vinice jsou obývány výhradně euryekními druhy žížal, typickými pro agroekosystémy. Výskyt stenoekních druhů (A. hrabei, D. mrazeki) byl zaznamenán pouze na srovnávacích stepních lokalitách. Počet druhů na biovinicích byl vždy vyšší než na vinicích s konvenčním způsobem hospodaření, rozdíl mezi biovinicemi a vinicemi s integrovanou produkcí byl však malý. Způsob hospodaření vede ke změnám ve struktuře společenstev žížal. Ta je na biovinicích a v konvenčních vinicích výrazně determinována vinařskou oblastí. Pro cílenou podporu populací žížal je třeba se vyvarovat: nízkého ph, zvláště jílovitých půd, přílišného utužování půdy, nadměrného používání anorganických hnojiv a pesticidů, rozmetávání hnoje na mokrou půdu a osevních postupů, které vyčerpávají zásoby organické hmoty v půdě. Dále je třeba omezit orbu, zvláště opatrně pracovat s frézou a podobnými stroji na zpracování půdy. Naopak je třeba vracet co nejvíce organické hmoty do půdy (mulčování, zelené hnojení, zatravnění). 63 1

67 Monitoring půdních roztočů pancířníků (Acari: Oribatida) vybraných jihomoravských vinic a srovnávacích lesostepních ploch RNDr. Josef Starý, CSc. Hlavní cíle projektu: 1) Popsat a zhodnotit výskyt pancířníků na vybraných vinicích a srovnávaných stepních lokalitách jižní Moravy. 2) Porovnat a analyzovat druhovou diversitu sledovaných společenstev pancířníků v závislosti na intenzitě zemědělského obhospodařování. 3) Porovnat abundanci společenstev pancířníků a populačních hustot významných druhů v závislosti na intenzitě zemědělského obhospodařování. 4) Analyzovat podobnost druhového složení společenstev pancířníků studovaných vinic v závislosti na intenzitě zemědělského obhospodařování. Cepheus sp. Ceratozetes virginicus (Banks, 1906) Cosmochthonius lanatus (Michael, 1885) Euzetes globulus (Nicolet,1855) Gehypochthonius rhadamanthus Jacot,1936 Nothrus silvestris Nicolet,1855 Gozmanyina majestus (Marshall, Reeves, 1971) Hermannia reticulata Thorell,1871 Jacotella enoplura Paschoal,

68 Význam pancířníků sekundární dekompozice organické hmoty v půdě, zvětšování aktivního povrchu organických zbytků v půdě pro mikroorganismy rozšiřování hub, řas a jiných mikroorganismů včetně některých fytopatogenů mezihostitelé tasemnic (Anoplocephalidae) indikátory kvality životního prostředí fakultativní škůdci v zemědělství a zahradnictví Příklady pancířníků jako škůdců zemědělských a zahradnických plodin Chamobates lapidarius - škody na okrasných květinách v Japonsku (Suzuki,1971) Scheloribates pallidulus - škody na kulturách okurek ve sklenících (Karg,1984) Scheloribates sp. - škody na kořenech kukuřice na Hawaii (Jacot,1934) Ceratozetes sp. - poškození broskvoní (Suzuki,1971) Perlohmannia dissimilis - poškození kořenového systému jahodníku a tulipánů (Evans,1961) Camisia segnis - škůdce čajových plantáží v Japonsku (Aoki,1960) Materiál a metodika ocelová půdní sonda s pracovní plochou 10 cm 2 bylo odebráno 6 půdních kvantitativních vzorků z každé zkoumané plochy celkem bylo odebráno 288 kvantitativních půdních vzorků vzorky byly extrahovány na modifikovaných Berlese - Tullgrenových fototermoeklektorech 5 dní při teplotě 30 o C celkem byl zpracován materiál 3789 jedinců pancířníků v něm bylo identifikováno 78 druhů ordinační analýza - Principal coordinates analysis (PCA), Sorensenův index druhové podobnosti 65 1

69 Srovnání průměrné druhové bohatosti R (žlutá), celkového počtu nalezených druhů S (modrá) a průměrné abundance A (ind.10 3.m -2, černá) na zkoumaných vinicích na Mikulovsku. abundance Druhy výrazně zvyšující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: Tectocepheus velatus (Michael,1880) Protoribates monodactylus (Haller,1883) Oppiella nova (Oudemans,1902) druhová bohatost Porovnání průměrné abundance (ind.10 3.m -2 ) a průměrné druhové bohatosti v transektu na zkoumaných vinicích na Mikulovsku (neorané zatravněné plochy zelená, réva žlutá, orané plochy hnědá). Druhy výrazně snižující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: Microppia minus (Paoli,1908) Ramusella clavipectinata (Michael,1885) Brachychthonius pius (Moritz,1976) Druhy vzácné: Arthrodamaeus reticulatus (Berlese,1910) - Step Brachychthonius pius (Moritz,1976) - Step, Bio Dorycranosus splendens (Coggi,1898) - Step Licnodamaeus pulcherrimus (Paoli,1908) - Step Liebstadia pannonica (Willmann,1951) - Step Oribatula pannonica (Willmann,1949) - Step Poecilochthonius italicus (Berlese,1910) - Step, Int Sphaerochthonius splendidus (Berlese,1904) - Step Zygoribatula exarata (Berlese,1916) - Step Pilogalumna crassiclava (Berlese,1914) - Int Epilohmannia minima (Schuster,1960) - Kon Počet vzorků bez pancířníků: Step 0, Bio 1, Int 1, Kon - 2 Druhová podobnost společenstev pancířníků na zkoumaných plochách na vinicích na Mikulovsku (PCA, Sorensen index). 66

70 Srovnání průměrné druhové bohatosti R (žlutá), celkového počtu nalezených druhů S (modrá) a průměrné abundance A (ind.103.m-2, černá) na zkoumaných vinicích na Pouzdřansku. abundance druhová bohatost Druhy výrazně zvyšující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: Tectocepheus velatus (Michael,1880) Protoribates monodactylus (Haller,1883) Druhy výrazně snižující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: Microppia minus (Paoli,1908) Ramusella insculpta (Paoli,1908) Medioppia subpectinata (Oudemans,1900) Druhy vzácné: Epilohmannia minima Schuster,1960 -Step, Bio,Int Pilogalumna crassiclava (Berlese,1914) -Step Zygoribatula excavata (Berlese,1916) - Step Lucoppia burrowsi (Michael,1890) - Step, Bio,Int Arthrodamaeus femoratus (C.L.Koch,1839) - Step Haplozetes vindobonensis(willmann,1935) - Int Počet vzorků bez pancířníků: Step 0, Bio 1, Int 0, Kon 5 Porovnání průměrné abundance (ind.10 3.m -2 ) a průměrné druhové bohatosti v transektu na zkoumaných vinicích na Pouzdřansku (neorané zatravněné plochy zelená, réva žlutá, orané plochy hnědá). Druhová podobnost společenstev pancířníků na zkoumaných plochách na vinicích na Pouzdřansku (PCA, Sorensen index). 67 1

71 Srovnání průměrné druhové bohatosti R (žlutá), celkového počtu nalezených druhů S (modrá) a průměrné abundance A (ind.10 3.m -2, černá) na zkoumaných vinicích na Znojemsku. abundance druhová bohatost Druhy výrazně zvyšující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: Tectocepheus velatus (Michael,1880) Punctoribates punctum (C.L.Koch,1839) Druhy výrazně snižující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: Microppia minus (Paoli,1908) Brachychochthonius immaculatus (Forsslund,1942) Ramusella insculpta (Paoli,1908) Druhy vzácné: Brachychthonius pius Moritz, Step,Kon Epilohmannia cylindrica (Berlese,1904) - Step,Bio,Int Oribatula pannonica Willmann, Step,Int,Kon Zygoribatula exarata (Berlese,1916) - Step Pergalumna formicaria (Berlese,1914) - Step Phyllozetes emmae (Berlese,1910) - Step Poecilochthonius italicus (Berlese,1910) - Step,Bio Oppiella marginedentata (Strenzke,1951) - Bio,Int Porovnání průměrné abundance (ind.10 3.m -2 ) a průměrné druhové bohatosti v transektu na zkoumaných vinicích na Znojemsku (neorané zatravněné plochy zelená, réva žlutá, orané plochy hnědá). Počet vzorků bez pancířníků: Step 0, Bio 2, Int 1, Kon - 0 Druhová podobnost společenstev pancířníků na zkoumaných plochách na vinicích na Znojemsku (PCA, Sorensen index). 68

72 ZÁVĚRY 1) Byla popsána struktura společenstev pancířníků na celkem 9 plochách vinic a 3 lesostepních kontrolních plochách, celkem bylo odebráno 288 kvantitativních půdních vzorků z nichž bylo získáno celkem 3789 jedinců pancířníků určených do celkem 78 druhů. Celkem byly zjištěny 3 druhy nové pro faunu České republiky a 1 druh nový pro faunu Moravy. 2) Na všech zkoumaných plochách vinic bylo zjištěno snížení průměrné abundance a druhové diverzity pancířníků ve srovnání s kontrolními, lesostepními plochami, nebyla zjištěna signifikantní korelace mezi intenzitou hospodaření a průměrnou abundancí a druhovou diverzitou pancířníků na studovaných vinicích. 3) Orba výrazně snižuje druhovou diverzitu a abundanci pancířníků ve srovnání s plochami zatravněnými, pod révou dosahují pancířníci nejvyšší abundance a druhové diverzity na integrovaně obhospodařovaných vinicích. 4) Výskyt vzácných stenotopních druhů pancířníků se zvyšující se intenzitou obhospodařování klesá. Nejvíce jich bylo zjištěno na plochách kontrolních lesostepí, nejméně na konvečně obhospodařovaných vinicích. 5) Výrazný negativní vliv intenzity agrotechniky na vinicích dokumentuje výrazně nejvyšší počet vzorků bez pancířníků na konvenčních vinicích (s výjimkou konvenční vinice na Znojemsku). 6) Eurytopní druhy zejména Tectocepheus velatus, a dále Protoribates monodactylus, Oppiella nova a Punctoribates punctum se zvyšující se intenzitou agrotechniky zvyšují svou populační hustotu. 69 1

73 Výsledky monitoringu mnohonožek, stonožek a suchozemských stejnonožců jihomoravských vinic RNDr. Karel Tajovský, CSc. Stručná charakteristika sledovaných skupin půdních bezobratlých živočichů Mnohonožky (Diplopoda) Stonožky (Chilopoda) protáhlé válcovité, oválné nebo zploštělé tělo; od několika mm do 2-3 cm; schopnost stáčet se do spirály nebo do kuličky saprofágové = živí se odumřelou org.hmotou (tlející listí, rozkládající se dřevo), kterou rozmělňují a začleňují do svrchních vrstev půdy obyvatelé povrchu a svrchních vrstev půd napomáhají rozkladu org.hmoty a tvorbě humusu protáhlé, zploštělé tělo od několika mm do několika cm s velkým počtem párů noh (15 až 85) draví živočichové, živí se ostatními drobnými půdními bezobratlými významná součást potravních řetězců v půdě Suchozemští stejnonožci (Oniscidea) krátké oválné tělo, od několika mm do 15 mm, někteří zástupci se stáčí do kuličky saprofágové = živí se odumřelou org.hmotou a přítomnou mikroflórou obývají povrch a svrchní vrstvy půdy, napomáhají rozkaldu org.hmoty a tvorbě humusu 70

74 Metody studia sledovaných skupin půdních bezobratlých živočichů Metoda půdních vzorků: odběry půdních vzorků o definované ploše do hloubky cca 10 cm následná separace živočichů pomocí extrakčních zařízení třídění, determinace, vyhodnocování dat Metoda padacích zemních pastí: expozice pastí (kelímky s fixační tekutinou) v terénu za účelem průběžného odchytu povrchově aktivních půdních živočichů) v delších časových intervalech odběry vzorků odchycených živočichů třídění, determinace, vyhodnocování dat Mikulovská oblast MNOHONOŽKY půdní vzorky / hustoty druhová bohatost Nejvyšší hustoty (abundance, tj. počty jedinců přepočtené na m 2 povrchu půdy) byly zjištěny v ekologicky obhospodařované vinici (Bio). V Bio-vinici bylo zaznamenáno rovněž nejvíce druhů mnohonožek. Celkem 8 druhů pro Mikulovskou oblast. STONOŽKY Nejvyšší hustoty stonožek (převažovaly tzv. zemivky - obyvatelé minerálních vrstev půdy) a rovněž nejvíce druhů bylo zaznamenáno v IP a Bio vinicích. Pro Mikulovsko bylo v půdních vzorcích zjištěno celkem 8 druhů. Suchozemští stejnonožci Nízké hustoty i nízký počet druhů (celkem 3) odpovídají poměrům známým v agrocenózách. Nejvyšší hustota stejnonožců podle metody půdních vzorků byla zaznamenána v IP vinici. 71 1

75 PoUzdřanská oblast MNOHONOŽKY půdní vzorky / hustoty druhová bohatost Nejvyšší hustoty mnohonožek byly zjištěny v integrovaně obhospodařované vinici (IP) (vysoký podíl druhů Megaphyllum unilineatum a drobných druhů obývajících minerální vrstvy). Vysoká druhová diverziota v IP i konvenční vinici. Celkem pro Pouzdřansko 8 druhů mnohonožek. STONOŽKY Nejvyšší hustoty stonožek (opět převažovaly zástupci tzv. zemivek) a rovněž nejvíce druhů bylo zaznamenáno v Bio vinici. Nejvíce druhů (6) ve stepi a v Bio vinici. Pro Pouzdřansko v půdních vzorcích zjištěno celkem 8 druhů. Suchozemští stejnonožci Vysoké hustoty byly zjištěny v Bio vinici. Zde stejnonožci téměř výhradně zastoupeni adaptabilním běžným druhem Armadillidium vulgare. Pouzdřansko zastoupeno celkem 4 druhy. ZNOJEMSKÁ oblast MNOHONOŽKY půdní vzorky / hustoty druhová bohatost Nejvyšší hustoty i nejvyšší počet druhů byl zaznamenán v Bio vinici. Stepní srovnávací lokalita na Znojemsku měla vyšší kvantitativní parametry společenstva mnohonožek než IP a konvenční vinice. Celkem pro Znojemsko doloženo 7 druhů. 72