Zavádění postupového plánu digitalizace při přípravě a realizaci staveb. První monitorovací zpráva

Transkript

1 Zavádění postupového plánu digitalizace při přípravě a realizaci staveb První monitorovací zpráva Stav leden 2017

2

3 Předmluva Jako digitální platforma spojuje BIM všechna relevantní data, plány, postupy výstavby a aktéry a odráží v digitální podobě celý životní cyklus stavebního projektu: od návrhu stavebního díla přes jeho výstavbu až po komplexní provoz a údržbu. BIM vytváří ze stavby kooperativní, inteligentní datový cloud s rozšířenou kvalitou dat, standardizovanými procesy, těsným a včasným provázáním všech účastníků, s větší transparentností, vyšší efektivitou a controllingem projektů v reálném čase. Alexander Dobrindt MdB spolkový ministr pro dopravu a digitální infrastrukturu Digitalizace je revolucí, která mění hospodářství a společnost hlouběji a dynamičtěji než všechny ostatní inovace v minulých desetiletí. Na začátku tohoto vývoje stála snaha o propojování lidí. Následuje propojování všech skutečností a procesů, přechod na Internet of Everything (internet všeho). Tím posiluje digitalizace naše silné stránky. Jako přední průmyslová národní ekonomika s vedoucím postavením na trhu strojítrenství a automobilové dopravy, která současně určuje měřítka u dopravní infrastruktury a výstavby, jsme zemí činů. Nyní jde o to, abychom tyto silné stránky strategicky využili. Klíčovými oblastmi jsou přitom stavebnictví jako celek, projektanti i správci a provozovatelé. Digitální technologie poskytují pro projektování a výstavbu enormní potenciál z hlediska kvality, transparentnosti, efektivity a spolehlivosti procesů. Jeho prostřednictvím můžeme významně optimalizovat čas, náklady a rizika výstavby. Ve vztahu k využití těchto potenciálů v Německu potřebujeme novou digitální kulturu pro projektování a výstavbu. Důležitým prvkem je přitom tzv. Building Information Modeling (BIM). Chceme, aby se digitální, respektive digitalizované projektování a realizace staly v Německu standardem, a chceme tomu jako veřejná instituce vyjít vstříc. Proto jsme vypracovali implementační plán (RoadMap), zajišťující do roku 2020 používání BIM u nových velkých projektů pro dopravní infrastrukturu ve Spolkové republice Německo. V souvislosti s tím testujeme BIM již nyní u čtyř pilotních projektů na silnici a železnici a výsledky jsou zjevné: je to rychlejší, efektivnější a s vyšší jistotou v oblasti skutečných nákladů. Tuto skutečnost dokumentuje tato monitorovací zpráva, kterou nyní poprvé předkládáme a pomocí které budeme v budoucnu kontinuálně a podrobně informovat o výsledcích všech projektů. Nyní jsme zahájili druhý stupeň a nasadili jsme metodu BIM u 13 železničních projektů, 10 projektů týkajících se silniční sítě a jednoho projektu vodní cesty. Celkový rozpočet na podporu BIM je přitom kolem 30 milionů EUR. Mým cílem je, aby si z tohoto vzali ostatní příklad a začali využívat BIM i u menších projektů a záměrů v rámci jednotlivých spolkových zemí a obcí. Jsem přesvědčen o tom, že se nám prostřednictvím blízkého partnerství mezi hospodářstvím a politikou podaří, aby projektování a realizace staveb zůstaly i v době globální digitalizace jednou z hlavních německých kompetencí s inovační silou a odbornými vědomostmi, doplněnými konstrukční ocelí a betonem, jakož i daty a algoritmy. Váš Alexander Dobrindt MdB spolkový ministr pro dopravu a digitální infrastrukturu

4

5 Obsah I Úvod... 5 II Realizace postupového plánu... 7 II.1 Výsledky přípravné fáze Stav podporovaných pilotních projektů Vědecké hodnocení Standardizace v oblasti infrastruktury II.2 Start rozšířené pilotní fáze Scénář BIM Rozšířené pilotní projekty Železníční tratě Pozemní komunikace Vodní cesty Právní otázky a tvorba smluv Příručky, vzory a pomůcky Koncepce databází Práce s veřejností III Výhled

6 4

7 I Úvod Komise pro reformu realizace velkých stavebních projektů vypracovala pod vedením Spolkového ministerstva dopravy a digitální infrastruktury v rámci svých poradních aktivit koncepci posílení digitalizace ve stavebnictví jako důležitý předpoklad pro lepší realizaci velkých projektů. Důležitými prvky jsou přitom systematizace přípravných, projekčních a stavebněrealizačních procesů, včasné věnování pozornosti odbornému obsahu, používání jednotných dat všemi zúčastněnými, transparentnost v celém průběhu projektování a realizace, usnadnění tvorby a analýzy variant, začlenění provozní fáze prostřednictvím simulací chování stavebních konstrukcí během užívání a provozu, jakož i nutnost posílení spolupráce mezi všemi zúčastněnými, což tvoří charakteristický rys této metody. Toto vše vede k větší jistotě při realizaci stavebního díla ve vztahu k nákladům, termínům a kvalitě. Užití metody Building Information Modeling (BIM) přitom přísluší zvláštní role. Building Information Modeling označuje metodiku kooperativní práce, jejímž prostřednictvím jsou na základě digitálních modelů stavebního díla konzistentně zaznamenávány informace a data relevantní pro jeho životní cyklus, je prováděna jejich správa, výměna mezi zúčastněnými prostřednictvím transparentní komunikace a dochází k předávání pro účely dalšího zpracování. Touto digitální metodou bude zásadně ovlivněna budoucnost přípravy staveb, projektování, realizace a provozu. Pro postupné zavedení metody Building Information Modeling předložilo Spolkové ministerstvo dopravy a digitální infrastruktury (BMVI) dne Roadmap digitální projektové přípravy a výstavby. Roadmap je zaměřen jak na veřejné zadavatele, tak i zhotovitele, a jasně definuje, na jaké požadavky se mají subjekty podílející se na tvorbě přidané hodnoty v procesu projektování, realizace a provozu v budoucnu zaměřit. Tento plán stanovuje primárně zavedení BIM pro úroveň výkonů 1. Aby se digitální projektování a realizace staly standardem v celém Německu, musí veřejný sektor jako velký investor prosazovat a uplatňovat změnu kultury. Z postupového plánu jako podkladu pro zavádění BIM budou souběžně profitovat i privátní zadavatelé. Ústředním aspektem plánu postupu je vydefinování minimálních kritérií u úrovně výkonů 1 vyžadovaných metody BIM od roku 2020 u všech nově připravovaných projektů. Veřejní zadavatelé spadající do působnosti BMVI musí být do té doby schopni využívat zde specifikované požadavky v nově vypisovaných věřejných výběrových řízeních na projektové a stavební práce. Úroveň výkonů 1 Zadavatel musí ve svých Požadavcích zadavatele na informace (AIA) přesně stanovit, kdy a jaká data potřebuje. Všechny prováděné výkony je nutno předat v digitální podobě na základě odborně provedeném modelu prací. Ve výběrových řízeních je nutno vyžadovat datové formáty nezávislé na zhotoviteli, aby byla možná výměna dat. BIM je nutno zakotvit do smluv jako předepsaný nástroj pro projektování. Postupy, rozhraní, interakce a používané technologie je nutno definovat v tzv. Realizačním plánu BIM (BAP). Je nutno vytvořit společné datové prostředí pro organizovanou správu a bezztrátovou výměnu dat vznikajících v rámci procesů projektování a stavební realizace staveb. Realizace první úrovně výkonů je prováděna ve třech stupních. V plánu postupu jsou popsána konkrétní opatření BMVI na podporu jejich realizace. Plán postupu byl na zakázku BMVI vytvořen soukromou společností planen-bauen 4.0 Gesellschaft zur Digitalisierung des Planens, Bauens und Betreibens mbh a je dostupný na webové stránce 5

8 Ve třech stupních k digitální výstavbě První stupeň (do 2017) popisuje přípravnou fázi, ve které jsou s využitím BIM procesů realizovány a vědecky vyhodnoceny první pilotní projekty BIM. Pilotní projekty využívají BIM zčásti pouze souběžně nebo jen v určitých bodech. Na základě prvních zkušeností byla iniciována opatření pro standardizaci doporučení dalšího postupu tak, aby bylo možné připravit druhý stupeň. V nyní zahajovaném druhém stupni ( ) má být výrazně zvýšen počet pilotních projektů, aby bylo možné nashromáždit zkušenosti ze všech fází projektování a realizace staveb. Pilotní projekty pak již mají být realizovány s požadavky budoucí úrovně výkonů 1, která bude podrobně definována v rámci tohoto druhého stupně. Bude vypracována řada směrnic, checklistů a pracovních vzorů, které bude možné využívat u všech budoucích projektů. K tomu patří i vyjasnění právních otázek. Kromě toho bude vypracována koncepce pro databáze, které by měly výrazně ulehčit práci s BIM. Vorbereitungsphase = přípravná fáze Erweiterte... = rozšířená pilotní fáze BIM... = úroveň I BIM u nově plánovaných projektů Implementierungsgrad = stupeň implementace Obrázek 1: Schematické zobrazení plánu postupu Tato zpráva prezentuje aktuální výsledky přípravné fáze (první stupeň) a zavedená opatření pro provádění rozšířené pilotní fáze (druhý stupeň). Od roku 2020 bude třetím stupněm zahájena řádná implementace úrovně výkonů 1 u všech nově projektovaných projektů v rámci celé dopravní infrastruktury v Německu. 6

9 II II.1 Realizace postupového plánu Výsledky přípravné fáze II.1.1 Stav podporovaných pilotních projektů BMVI podporuje od června 2015 v rámci přípravné fáze čtyři pilotní projekty využívající procesy BIM, včetně jednoho výzkumného projektu. V případě těchto čtyř pilotních projektů se jedná o dva projekty železničních staveb (tunel Rastatt a most Filstal) a dva projekty silničních staveb (most přes Petersdorfer See a most Auenbachtal), jež se nacházejí v různé fázi projektové přípravy či realizace. V říjnu 2016 byly dodatečně zařazeny ještě dva projekty v oblasti výstavby pozemních komuniakcí (silnice B 31n stavební objekty 19/30, 20 a 27 a silnice B 87n mezi municipalitami Eilenburg a Mockrehna). K těm však nejsou ještě k dispozici žádné relevantní výsledky. Důležitým cílem těchto pilotních projektů je popsat, analyzovat a vyhodnotit struktury, průběhy procesů a interakce mezi zúčastněnými subjekty při použití BIM. Jsou identifikovány dosud nevyužité potenciály ve vztahu ke kvalitě, časovému průběhu, nákladům a snižování projektových rizik. Přitom má být stanoveno, jaké výhody s sebou přináší využívání BIM od ideového záměru projektu až po provozní fázi. Získané poznatky jsou vyhodnocovány nejdříve ve vztahu ke konkrétnímu projektu, následně jsou zahrnuty do celkové syntézy. Přitom jsou hodnoceny a popisovány důsledky práce s upatněním BIM. Na základě otestování na prvních případech jsou stanovována opatření pro budoucí použití procesů a metody BIM. Cíle BIM: Lepší komunikace všech účastníků projektu. Spolupráce projektantů a profesantů založená na sdílení společného modelu. Zvýšení efektivity procesů řízení přípravy a projektování. Přesnější hlášení soupisů provedených prací. Simulace projektových variant a stavů stavby. Zvýšení spolehlivosti projektování a snížení rizika víceprací. Porovnání klasického účtování a účtování založeného na modelu. Ověření správnosti konvenčního stanovení výměr. Koordinace časového plánování a kontrola kolizí. Použití BIM Zajištění informací na základě digitálních modelů. Kontrola kolizí. Odvození čásových plánů. Stanovení výkazu výměr a plánování průběhu stavby na základě digitálních modelů. Popis výkonů, kalkulace a controlling s využitím 5D-modelu. 1 Kontrola postupu výstavby. Pilotní projekt Tunel Rastatt Tunel Rastatt tvoří důležitou část rozšíření stávající a výstavby nové železniční trati mezi Karlsruhe a Basilejí. V rámci vytváření evropského přepravního železničního koridoru mezi Rotterdamem a Janovem je s využitím dvou razicích štítů s vnějším průměrem 10,97 m budován tunel pod městem Rastatt. Portály tunelu jsou provedené jako protihlukové otevřené vany snižující tzv. Sonic-Boom (aerodynamický třesk) a jsou realizovány jako součást stavby tunelu. Dne došlo k oficiálnímu spuštění prvního razicího štítu vytvářejícího tunelový tubus s délkou cca 4,2 km. Realizace hrubé stavby tunelu je plánována na 3 roky tak, aby bylo možné uvést železniční trať do provozu koncem roku Metodika BIM byla doposud používána v projektu ve fázích výkonů 3 a 4 podle HOAI. Fáze přípravy a projektování stavby s využitím BIM je uzavřená od dubna Společnost DB Netz AG má tak poprvé k dispozici kvalitní dílčí modely s přiřazenými termíny a soupisy prací a výkonů pro hrubou stavbu u komplexního tunelového projektu. V rámci těchto modelů je v současnosti spravováno celkem cca prvků modelu, které jsou provázané s cca aktivitami harmonogramu a cca položkami výkazu výměr a stavebních dodávek. Tím bylo mimo jiného prokázáno, že je možné vytváření takto komplexních struktur informačních modelů. 1 V 5D-modelu jsou informace týkající se času a nákladů propojené s jednotlivými komponenty 3D-modelu. 7

10 Technicky náročná stavba s výškou 85 m je tvořena dvěma jednokolejnými mosty s délkou 485 m a 472 m. Nosná konstrukce s šesti poli byla vytvářena pomocí posuvného bednění a skládá se ze dvou jednokolejných svršků. Mosty byly koncipovány jako mostní konsturkce ve tvaru Y s menším počtem pilířů, aby bylo dosaženo lepšího začlenění stavebního díla do krajinného rázu. Cíle BIM: Obrázek 2: Virtuální montáž razicího štítu tunelu v pilotním projektu Tunel Rastatt (zdroj: DB Netz AG) V dalším průběhu pilotního BIM projektu Tunel Rastatt je důležité dosáhnout avízované cíle ve fázi realizace a provozu. Prostřednictvím vytvořených 5D-modelů musí být efektivně řízena a účetně vedena realizace stavby. Metodika BIM je pro fázi realizace integrována do klasických postupů výstavby tunelu, takže stavba může již dnes profitovat z použití nových digitálních pracovních metod. Tunel Rastatt je prvním velkým BIM projektem společnosti DB Netz AG, proto bylo nutné vypracovávat v průběhu projektu řadu postupů a řešení. Tyto zkušenosti jsou nyní využívány pro vypracování směrnic a pokynů sloužících pro standardizaci BIM v oblasti infrastruktury. Dalším poznatkem z dosavadní práce s BIM je, že předpokládaného přínosu je možno dosáhnout v plné výši pouze tehdy, pokud se podaří používat a implementovat BIM komplexně a s partnerským zapojením všech subjektů podílejících se na projektu. Pilotní projekt Most Filstal V rámci výstavby nové železniční trati Stuttgart-Ulm vzniká mezi stavebními úseky tunel Boßler a tunel Steinbühl jeden z nejvyšších železničních mostů v Německu. Minimalizace rizik projektu, zejména termínových a nákladových. Analýza procesů v oblasti dozoru stavby, účetní vedení stavby, řízení časového plánu a nákladů, zpracovávání zpráv, projednávání a dokumentace, a zvýšení jejich efektivity. Analýza a shromáždění odpovídajících zkušeností v oblasti vývoje a změn schémat rolí, organizace a složení týmu projektu, spolupráce mezi zadavatelem a zhotoviteli, použití hardware a software. Zlepšení komunikace a propojení subjektů podílejících se na projektu. Použití BIM Plánování průběhu výstavby a hlášení stavu. Zjišťování stavu výstavby pomocí mobilních řešení. Účtování vycházející z BIM, management kvality, management vad a controlling nákladů. Z důvodu komplexnosti stavby mostu byl již ve fázi zpracování projektové dokumentce vytvořen 3D-model technického návrhu. Metodika BIM byla v projektu následně použita ve fázích výkonů 5 a 8 podle HOAI. I u tohoto mostu bylo vsazeno na partnerskou spolupráci, která podporuje otevřenou komunikaci a výměnu informací. 8

11 Pilotní projekt Most Petersdorf Obrázek 3: Postup výstavby s využitím 4D modelu v pilotním projektu most Filstal (zdroj: Max Bögl Bauservice GmbH) Při použití procesů a nástrojů BIM platilo, že je nutno najít vyvážený poměr mezi inovacemi a riziky implementace. Přitom byla využita kombinace již ověřených a nových technologií. Vizualizace a simulace průběhu výstavby podporují komunikaci s třetími osobami. Pozitivní efekty vznikají rovněž při analýze termínového plánování s využitím virtuální simulace průběhu stavby. Toto pomáhá subjektům podílejícím se na projektu rychleji pochopit souvislosti během výstavby, protože informace jsou navíc předávány i vizuálně. Díky propojení informací o stavbě s modelem 4D 2 a v důsledku pravidelné zpětné vazby je prováděno měsíční hlášení výkonů. Ve vztahu k vedení účetnictví projektu je tak možná i vizuální kontrola správnsoti jeho dat. Přímo na stavbě jsou aplikace založené na cloudovém sdílení dat využívány a testovány prostřednictvím tabletů a webových portálů, které slouží jako platforma pro sdílení informací a dokumentace. V budoucnu je očekáván další přínos z porovnání klasického vedení účetnictví stavby a účtováním založeném na modelu. DEGES 3 realizuje na zakázku Spolkové republiky Německo a země Meklenbursko-Přední Pomořansko novostavbu mostu přes jezero Petersdorfer See na dálnici A 19, který nahradí původní most. Současně s touto novostavbou je tedy prováděna v potřebném rozsahu úprava dálnice A 19 v navazujících oblastech, přestavba napojení Waren včetně rekonstrukce silnice B 192 v oblasti napojení na dálnici a vybudování cyklistické stezky, která je vedena souběžně se silnicí B 192. Cíle BIM: Zajištění správnosti výkazu výměr, a tím i lepší řízení rizik díky vyšší transparentnosti při projektování. Simulace průběhu výstavby a kontrola správnosti zvoleného vedení dopravy. Vyšší kvalita informací o projektu díky flexibilní vizualizaci v 3D-modelech. Zlepšení přístupu k datům stávajícího stavu díky propojení modelů s databází skutečného stavu. Rozšíření zkušeností s použitím BIM. Použití BIM Vytvoření 5D-modelu ze stávajících 2D výkresů stávajícího stavu a novostavby včetně propojení s metadaty a atributy týkajícími se termínů a nákladů. Vizualizace skutečného a požadovaného stavu stavebních objektů, dopravních zařízení a okolní silniční trasy. Vizualizace průběhu výstavby se zobrazením termínových vazeb a simulací vedení dopravy. Odvození soupisů provedených prací a stanovení nákladů jako nástroj pro validaci dat stanovených konvenčně. Začlenění systému řízení projektu. 2 U 4D-modelu jsou propojeny s jednotlivými prvky 3D-modelu informace týkající se časového harmonogramu. 3 Deutsche Einheit Fernstraßenplanungs- und -bau GmbH. 9

12 V okamžiku jeho zvolení jako pilotního BIM projektu se nacházela stavba mostu před Petersdorfer See ve fázi zadání stavebních prací. Prostřednictvím dodatečného vytvoření 5D-modelu bylo možné provést kontrolu správnosti hlavních rozměrů výběrového řízení, harmonogramů a nákladů. Díky dodatečnému propojení se systémem EPLASS používaným pro elektronické řízení průběhu projektu byla zajištěna vazba mezi modelem a realizační dokumentací stavby. Tuto vazbu bude možné využít po dokončení stavby pro zajištění dokumentace skutečného provedení založené na 3D-modelu. Ve svém důsledku bylo takto možné shromáždit poznatky o vytváření modelu na základě stávající projektové dokumentace, stanovení atributů a popisu Požadavků zadavatele na informace (AIA) pro fázi výstavby. Propojení s elektronickým řízením průběhu projektu ukazuje použitelnost BIM i ve fázi přechodu z klasických postupů na metodu BIM a umožňuje zajistit dokumentaci skutečného provedení pro pozdější provozní fázi mostu. Pilotní projekt Most přes Auenbach Novostavba mostu přes údolí Auenbach umožní po dokončení převést silnici B 107n nad údolím Auenbachtal u města Chemnitz (Sasko), nad hospodářskou účelovou komunikací a nad železniční tratí Dresden Werdau. Stavba je začleněna do komplexního projektu Jižní spojka Chemnitz : tato stavba má navzájem propojit klíčové silnice I. třídy vedoucí k městu z východu a jihu, dálnici A 72 na západě a dálnici A 4 na severu formou vnějšího okruhu. U tohoto projektu bylo ověřováno použití BIM v rané fázi projektové přípravy (fáze výkonů 2 podle HOAI). Cíle BIM: Zlepšení organizace, komunikace a koordinace rozhraní díky jednotnému, interdisciplinárnímu, na modelu založenému zpracování. Zvýšení kvality projektování prostřednictvím integrální práce na společném modelu. Zlepšení managementu rizik zajištěním podrobných informací o projektu ve formě propojených modelů. Vyšší jistota u termínů a nákladů díky lepšímu managementu změn. Vyšší kvalita informací o projektu díky flexibilní vizualizaci s využitím modelů. Obrázek 4: Simulace průběhu výstavby se zobrazením postupu u pilotního projektu mostu přes Petersdorfer See (zdroj: DEGES) Použití BIM Použití BIM v průběhu návrhu stavby. Modelování stavby a dopravních zařízení. Integrace jednotlivých profesí projektování a projektové dokumentace těchto profesí. Vytváření a hodnocení variant. Zpřesnění výkazu výměr a stanovení nákladů. 10

13 Původně měl most s celkovou délkou kolem 290 m překlenout celé údolí Auenbachtal. V rámci návrhu byla přemostění železniční trati a údolí Auenbachtal provedena v preferované variantě jako dva samostatné stavební objekty, a to jak v rámci konvenčního projektu, tak i v procesu projektování založeném na BIM. Díky této změně a analýze na 3D-modelu bylo možné redukovat výluky na trati v průběhu výstavby. Propojení s informacemi o nákladech a časovém harmonogramu umožnilo již v raném stadiu projektování fundovanou optimalizaci projektu. Na základě parametrizace celkového modelu bylo možné rychle provádět změny a okamžitě zjišťovat jejich dopady na termíny a náklady to je velká výhoda metody BIM v rané fázi projektu. Stávající projekt byl ve spolupráci všech subjektů podílejících se na jeho vzniku optimalizován prostřednictvím iteračního procesu s 3D-modelem. Interdisciplinární práce na modelu rovněž ukázaly, jak důležité je formulování společného Realizačního plánu BIM (BAP). Dílčí aspekty, jako je například společný datový prostor s jasnými pravidly pro použití, vytváří v současnosti základnu pro realizaci dalších pilotních projektů BIM. Obrázek 5: Vizualizace k pilotnímu projektu mostu přes údolí Auenbach (zdroj: DEGES) Vytvořený model bylo možné využít bez větších nároků na úpravu i pro včasné zapojení veřejnosti. Prostřednictvím třírozměrného zobrazení stavebního záměru ve vazbě na realistický model okolí byl projekt pro veřejnost snáze pochopitelný. II.1.2 Vědecké vyhodnocení Cílem vědeckého dohledu nad pilotními projekty v prvním stupni implementace je nezávislé zhodnocení aplikací BIM a jejich dokumentace při provádění stavebních projektů. V následujícím je uveden výtah z aktuálních výsledků vědeckého monitoringu. Konečné hodnocení a souhrn doporučení pro realizaci budoucích projektů BIM na základě plánu postupu digitálního projektování a realizace ministerstva BMVI bude zveřejněno v polovině roku Metodika Aby bylo možné formalizované a jednotné hodnocení míry úspěšné implementace metodiky BIM v rámci jednotlivých pilotních projektů, byla vyvinuta metrika pro stupeň zvládnutí BIM. Podkladem pro její vývoj byly dříve zveřejněné mezinárodní práce. Tato metrika zohledňuje důležitá specifika německého trhu (mj. ve vztahu na HOAI) a byla cíleně vyvinuta pro hodnocení infrastrukturních projektů. Skládá se z celkem 62 otázek, které pokrývají různé aspekty použití BIM u infrastrukturních záměrů. U každé otázky je zvládnutí použití BIM hodnoceno body na stupnici od 0 do 5. Nula přitom znamená neexistuje/není používáno a 5 bodů odpovídá hodnocení používáno optimálně. Aby bylo přidělování bodů co nejtransparentnější, byly pro jednotlivé kategorie stupně zvládnutí stanoveny podrobné pokyny. Udělené body v jednotlivých kategoriích jsou zahrnuty do celkového hodnocení za všechny kategorie. Jednotlivým hodnocením přitom může být přiřazena různá váha. Vyvinutá metrika míry zvládnutí implementace BIM je v současnosti používána u čtyř stávajících pilotních projektů. Přiřazení bodů k jednotlivým otázkám je přitom prováděno ve shodě s příslušným veřejným subjektem odpovědným za projekt. Prostřednictvím interview je prověřován stupeň implementace BIM u jednotlivých aspektů a následně jsou týmem projektu přiřazeny odpovídající body. V matici míry zvládnutí jsou explicitně zohledněny fáze výkonů podle HOAI, protože se ukázalo, že v různých fázích má hodnocení jednotlivých aplikací BIM různou váhu, 11

14 a proto je možné toto hodnocení porovnávat pouze po fázích. Podrobný popis metriky stupně zvládnutí BIM a seznam jednotlivých otázek je možné najít na webových stránkách BMVI 4. Výsledky Sledované pilotní projekty BIM mají různá těžiště a nacházejí se v různých fázích přípravy nebo realizace stavebního projektu, proto se u nich cíle a použití procesů BIM liší. Kromě toho se stále ještě vyskytují velké rozdíly v existenci, obsahové systematice a rozsahu realizačních plánů BIM. Na obrázku 6 je zobrazeno aktuální vyhodnocení pilotních projektů. U všech pilotních projektů byly vypracovány a jsou aktualizovány podrobné realizační plány BIM s podrobnými cíli, případy použití, rolemi, odpovědnostmi a rozhraními pro předávání dat. V oblasti obecných cílů BIM dominují obvyklé cíle týkající se vyšší kvality projektu, větší jistoty z hlediska dodržení harmonogramu a nákladů a lepšího řízení rizik díky lepší interní i externí komunikaci. Stupně implementace BIM u pilotních projektů AIA Použitá technologie byla ve většině případů dobře použitelná. Pro infrastrukturní oblast je však dosud k dispozici pouze málo objektových knihoven. Proto byly v rámci pilotních projektů vytvořeny i odpovídající předlohy pro vybrané stavební prvky. Výměna dat mezi jednotlivými softwarovými nástroji byla zčásti možná pouze na základě manuálních úprav. U rozsáhlých a velice komplexních modelů je proto možné dále zvyšovat jejich výkonnost a použitelnost. Investorům byla poskytována podpora ze strany kompetentních poradců pro BIM a odpovídajícím způsobem bylo zajištěno i vzdělání (znalostní příprava) týmů pro BIM na straně zhotovitelů. Ve většině případů použití se projekty nacházely ve fázi výkonů 2 až 5 a 8 podle HOAI, zejména v oblasti vizualizace pro veřejnost a koordinačních jednání, automatického generování projektového dokumentace (výkresů), simulace průběhu stavby, stanovení výměr, výchozí kontroly kolizí a tvorby 5D-modelů pro účtování, respektive jeho controllingu na základě BIM. Nasazení BIM v různých fázích výkonů a při různých stupních dokončení u jednotlivých projektů umožňuje na jedné straně sledování velké šíře aplikace BIM, na druhé straně však ztěžuje porovnatelnost výsledků mezi projekty. Lph 8 provoz BAP technologie Dosud není možné definitivní zhodnocení přenosu dat mezi navazujícími fázemi výkonů. Vyzkoušení použití otevřeného formátu pro výměnu dat bylo z důvodu chybějících standardů možné pouze částečně. Požadavky zadavatelů na informace byly k dispozici pouze v omezeném rozsahu, případně byly vytvářeny až Lph 6-7 smlouvy dodatečně. Aspekty jako jsou smlouvy, procesy zadávání a provoz byly zatím dotčeny pouze ve velmi omezené míře. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu jsou chybějící Lph 4-5 Lph 2-3 tým BIM standardizované popisy výkonů, předlohy, katalogy a vzorové smlouvy. Tyto dokumenty budou dále zpracovávány v rámci druhého stupně. Obrázek 6: Zjištěný stupeň implementace u všech pilotních projektů BIM (vlastní zobrazení) Lph = fáze výkonů

15 Shrnutí Aktuální výsledky vědeckého monitoringu zcela jasně ukazují, že použití BIM v důležitých oblastech výstavby infrastruktury je možné. Účastníci projektu informovali o celkově pozitivních zkušenostech, i když nebyly některé aplikace možné bez problémů nebo dodatečných úprav. Obecně je žádoucí porovnání konvenčního postupu s postupem využívajícím metodu BIM ve vztahu k efektivitě, kvalitě atd. U stávajících projektů však ještě uvedené není proveditelné, protože metoda BIM byla dosud aplikována pouze na určité oblasti a jako doplněk k tradičnímu postupu realizace a přípravy staveb. Jak je u pilotních projektů obvyklé, došlo u všech zúčastněných k významnému navýšení vědomostí a zkušeností ve vztahu k realizaci projektů s využitím metody BIM. Je možno vycházet z toho, že pilotní projekty v další fázi umožní lepší, respektive rozsáhlejší aplikaci jednotlivých aspektů BIM. Vyvinutá metrika stupně zvládnutí umožňuje podrobně měřit dosažený pokrok, sledovat ho a porovnávat. Vedle toho se podařilo odhalit obecné slabiny procesů, respektive překážky dané rámcovými podmínkami a vyvodit z nich odpovídající potřebné akce. II.1.3 Standardizace v oblasti infrastruktury Kooperativní práce a průběžné vytváření řetězce tvorby přidané hodnoty, dva ústřední aspekty metody BIM, vyžadují jednotné a konzistentně využívané procesy a pravidla pro tvorbu, předávání, využívání a správu digitálních dat. Pouze tehdy je možné eliminovat nadbytečné činnosti, jako je opakované vytváření nebo zadávání dat, případně vyhledávání informací. Proto jsou potřebné na jedné straně standardizované procesy, na straně druhé pak datové standardy nezávislé na výrobcích a softwaru, sloužící jako univerzální formát pro výměnu dat mezi subjekty podílejícími se na projektu. Spolehlivé otevřené standardy jsou u všech subjektů podílejících se na projektu zásadním předpokladem pro jednotné uspořádání interních procesů v souladu s novými požadavky zadavatele na informace (AIA) a pro zabránění stavu, kdyby bylo nutné plnit u každého nového projektu jiné chráněné požadavky a pořizovat si pro takový účel drahý software. V této souvislosti jsou jednoznačně potřebné jak jednotný standardizovaný formát pro předávání dat, tak i jasné zadání pro okamžik a rozsah dat předávaných směrem k zadavateli i mezi subjekty podílejícími se na projektu navzájem. Jak důsledně vyžaduje Postupový plán (roadmap) digitální projektové přípravy a výstavby, aby byly ve výběrových řízeních vyžadovány datové formáty nezávislé na výrobcích a umožňující tak výměnu dat. V rámci projednávání bylo proto iniciováno vypracování katalogů se vzorovými požadavky (AIA), které budou zahrnovat většinu typických požadavků, a přitom zajistit, aby se němečtí experti podíleli na mezinárodních standardizačních procesech. V této souvislosti podporuje BMVI německou účast na vývoji Industry Foundation Classes (IFC) pro pozemní komunikace, železniční stavby a mosty. Hybnou silou při tvorbě standardu IFC, ústřední normy pro výměnu dat v rámci BIM, je buildingsmart International, celosvětová organizace na podporu digitalizace ve stavebnictví, která se v těsné spolupráci s Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO) a Evropským výborem pro standardizaci (CEN) podílí na vypracování standardů BIM. buildingsmart vypracovala první návrh standardizace, který bude finalizován ze strany ISO na mezinárodní a ze strany CEN na evropské úrovni. Od roku 2015 pracuje technická komise CEN/TC 442 na jednotných evropských normách pro BIM. Obrázek 7: Aktuální proces tvorby norem pro datový standard IFC 5 (zdroj: BIM4INFRA 2020) Na národní úrovni založil Německý institut pro normalizaci (DIN) po intenzivní přípravě ze strany společnosti planen-bauen 4.0 GmbH pracovní výbor Building Information Modeling (BIM) (NA AA) s podřízenými pracovními týmy, které jsou odrazem mezinárodních a evropských aktivit a zastupují v nich německé zájmy. Kromě toho existuje úzká spolupráce mezi pracovním výborem DIN 13

16 a VDI, kde je aktuálně zpracovávána směrnice pro BIM - VDI Současná verze IFC4, dosud specifická pro pozemní stavby, se stala současně normou EN ISO a stane se počátkem roku 2017 normou DIN EN ISO Práce na další verzi IFC5 pro oblast dopravní infrastruktury již byly zahájeny a v některých dílčích oblastech, jako je například trasování, již byly prakticky dokončeny. Obrázek 8: Strukturování vývoje formátu pro výměnu dat IFC5 (zdroj: BIM4INFRA 2020) Němečtí experti se s podporou BMVI významně podílejí na vývoji standardu IFC pro mosty, pozemní komunikace a železniční tratě. Pro tyto účely byly v rámci dvou výzkumných projektů, Dohled nad vývojem IFC Road and Rail a Vývoj IFC Bridge vytvořeny expertní skupiny se zástupci všech zainteresovaných subjektů, byl založen pracovní tým pro vývoj standardu a německé zájmy jsou aktivně prosazovány do mezinárodní standardizace. Důležitým bodem v rámci vývoje IFC Road je zajištění a přenos zkušeností s katalogem objektů pro dopravní stavby (OKSTRA) v mezinárodním prostředí. V říjnu 2016 byl zahájen mezinárodní standardizační proces pro IFC Bridge s přímou účastí a pod technickým vedením Německa, a to s cílem dokončit práce do poloviny roku Souběžně s tím probíhá vývoj standardu ISO 19650, ve kterém budou zachyceny zásady a pravidla pro vytváření, využívání, správu a předávání informací, který má sloužit jako základ pro řízení informací v projektech BIM. Na tomto procesu se intenzivně podílí němečtí experti, kteří pro něj byli delegováni pracovním výborem BIM v DIN. Zveřejnění výsledků je plánováno na konec roku Jasná pravidla pro okamžik a rozsah předání dat mají v případě BIM rozhodující význam pro spolehlivé odsouhlasování požadavků zadavatelů na informace se zhotoviteli. Proto je vždy nutné stanovit úrovně detailu u jednotlivých modelů BIM v průběhu projektů. Pro infrastrukturní stavby takovéto zadání dosud chybí. Z iniciativy pracovního výboru BIM v DIN byl v prosinci 2016 zahájen proces standardizace CEN. 14

17 II.2 Start rozšířené pilotní fáze Pracovní sdružení BIM4INFRA získalo v listopadu 2016 od Spolkového ministerstva dopravy a digitální infrastruktury velkou zakázku, jejímž prostřednictvím mají být v průběhu dvou let vytvořeny důležité předpoklady pro realizaci postupového plánu zavádění BIM. Cílem zakázky je zajistit jednotlivé činnosti BMVI na podporu realizace úrovně výkonů 1 podle postupového plánu implementace BIM. Úroveň výkonů 1 popisuje minimální požadavky, které musí být splněné od poloviny roku 2017 v rozšířené pilotní fázi a od roku 2020 u všech nově plánovaných projektů dopravní infrastruktury s využitím BIM. V rámci analýzy scénářů bude nejdříve provedeno upřesnění požadované úrovně BIM. V této souvislosti bylo vybráno pro testování BIM šest pilotních projektů týkajících se pozemních komunikací a jeden z oblasti vodních cest, u kterých bude prováděno poradenství, a budou dále zkoumány. Cílem je získat zobecnitelné poznatky pro konkrétní úroveň BIM, která by měla být využívána od roku Při výběru projektů šlo o to, identifikovat co možná nejvíce různých proveditelných možností použití BIM ve vztahu k různým typům stavebních objektů, k fázím projektů a k různé míře komplexnosti staveb. Pracovní sdružení BIM4INFRA 2020 bude navíc prověřovat rámcové podmínky potřebné pro vypracovaný cílový scénář a provede první analýzu nákladů a přínosů spojených s jeho realizací. Vedle vyřešení právních otázek budou rovněž vyvinuty pomůcky ve formě směrnic nebo i vzorových smluv a bude vypracována koncepce databází Q Q Q Q Q Q Q Q Q4 dohled nad novými pilotními projekty a poradenství nositelům záměrů ve spolkových zemích vyjasnění právních otázek a aspektů konstrukce smluv vývoj scénáře BIM pro rok 2020 koncepce databází zprávy a práce s veřejností Obrázek 9: vytvoření směrnic, vzorů a pomůcek Harmonogram realizace postupového plánu (zdroj: BIM4INFRA 2020) Společnost DB Netz AG realizuje další pilotní projekty BIM, které jsou podporovány ze strany BMVI. U těchto pilotních projektů je plánován samostatný vědecký monitoring, aby bylo možno získat a zdokumentovat další zkušenosti. Poznatky z projektů společnosti DB Netz AG budou rovněž zohledněny při vypracovávání cílového scénáře a směrnic, vzorů a pomůcek. II.2.1 Scénář BIM 2020 Ústředním bodem při rozpracování úrovně výkonů 1 je stanovení případů a možností standardizovaného použití scénáře BIM pro rok Tento scénář BIM by měl přinést co největší užitek zadavatelům a přitom udržet náročnost na straně zhotovitelů na přijatelné úrovni. V popředí přitom stojí mj. následující ústřední aspekty, kterých by mělo být dosaženo při realizaci postupového plánu do roku 2020: 5 V pracovním sdružení BIM4INFRA 2020 jsou pod vedením společnosti planen-bauen Gesellschaft zur Digitalisierung des Planens, Bauens und Betreibens mbh dále zastoupeni: Ruhr- Universität Bochum, Obermeyer Planen + Beraten GmbH, AEC3 Deutschland GmbH, Kapellmann und Partner Rechtsanwälte mbb, Technische Universität München, WTM Engineers GmbH, HOCHTIEF ViCon GmbH, Max Bögl Stiftung & Co KG, Max Bögl Bauservice GmbH & Co KG, interactive instruments Gesellschaft für Software-Entwicklung mbh a ERSTE Lesung GmbH. Zvýšení přesnosti projektů, harmonoogramů a nákladů. Vyšší transparentnost a kontrola. Optimalizace nákladů v rámci celého životním cyklu. Zrychlení kontrolních a schvalovacích postupů. 15

18 Výchozím bodem je přitom analýza současného stavu použití BIM na stavbách pozemních komunikací a vodních cest. S pomocí dotazníku bude zjištěn i stav implementace BIM u Deutsche Bahn AG. V následujícím jsou načrtnuty předpokládané důležité body realizovaného scénáře: Všechny stavební záměry s nízkým nebo středním stupněm komplexnosti budou realizovány s podporou BIM. Digitální modely budou přitom využívány ve všech fázích přípravy a výstavby projektu. Zadavatel v této souvislosti popíše v požadavcích zadavatele na informace u konkrétního projektu podrobně rozsah a náplně modelu BIM, a dále i požadované případy použití BIM. Zadavatelé přitom budou moci využívat předlohy, klasifikační systémy a předem definované atributy. AIA budou součástí výběrového řízení. Uchazeči budou muset vhodným způsobem prokázat své kompetence v oblasti BIM a přiložit ke své nabídce koncepci realizace projektu BIM. Po přidělení zakázky bude muset zhotovitel předložit podrobný plán realizace BIM. Metoda BIM bude ve fázi projektování pravidelně používána pro koordinaci projektování, vypracování plánů, stanovení výkazu výměr a odhad, respektive stanovení nákladů, a dále pro vypracování soupisu prací a dodávek a zajištění vazby s průběhem výstavby. Vstupní informace budou získávány z GIS a ostatních IT systémů a budou použity jako podklad pro projektování/plánování. Celkový model se bude skládat z několika dílčích modelů a bude zahrnovat jak vlastní hlavní trasu, tak i souvísející inženýrské stavby. Tento model nebude zahrnovat pouze geometrická data, ale i další atributy stavebního objektu důležité pro zadavatele, jako je například trvanlivost použitých materiálů. Odborné (profesní) modely budou v pravidelných intervalech slučovány, aby byly odhaleny případné kolize a nekonzistentnost. Plány budou ve většině případů generovány z modelu. Vedle toho mohou být výkresy detailů vytvářeny nezávisle na modelu. Projekt nosné konstrukce (statický výpočet, výkaznictví, projekt výztuže) může, ale nemusí být vytvářen s podporou BIM. Bude používáno společné datové prostředí (angl. Common Data Environment, CDE), ve kterém budou společně spravovány modely a z nich odvozené výkresy. Systém bude sloužit pro koordinaci projektů a komunikaci se zadavatelem a bude předpokládat formalizaci řízení chyb/vad a změn konkrétního projektu. Fáze výkonů bude uzavřena předáním odpovídajících modelů zadavateli. Pro předání budou sloužit datové formáty nezávislé na výrobci, navíc budou poskytnuty i originální datové formáty. Modely budou zadavatelem s využitím odpovídajících IT nástrojů formálně zkontrolovány z hlediska dodržení dohodnutých obsahů. Provádění stavby bude monitorováno s využitím BIM, tzn. kontrola postupu výstavby, účetní vedení projektu a řízení vad budou prováděny na základě digitálního modelu. Zadavateli budou předány BIM modely jako podklad pro provoz a údržbu. Ten je integruje do odpovídajících systémů správy a hospodaření s danou částí dopravní infrasturktury pro další a pokud možno trvalé využití. Prostřednictvím realizovaného scénáře má být dosaženo snížení náročnosti kontrol v rámci přípravy/projektování a dalšího schvalování (například ze strany stavebního dozoru). V této souvislosti budou provedeny rozsáhlé analýzy, zda, jak a v jakém rozsahu je pro toto možno využít modely BIM. Při provedení těchto hlavních bodů bude mít zadavatel k dispozici kvalitní digitální informace k příslušnému stavebnímu záměru. Aby bylo možné lépe prognózovat výhody a nevýhody scénáře realizovaného od roku 2020, je nutno jej porovnat s méně náročným a na druhé straně náročnějším scénářem, jehož realizace by byla spojena s nižšími, respektive vyššími náklady. II.2.2 Rozšířené pilotní projekty Na základě rozšířených pilotních projektů mají být získány podrobnější poznatky k plošnému zavedení BIM v oblasti staveb silniční, železniční a vodní infrastruktury. 16

19 Pracovní sdružení BIM4INFRA 2020 bude poskytovat poradenství nositelům záměrů u nových pilotních projektů v oblasti pozemních komunikací a vodních cest, současně bude zkoumat a dokumentovat dopady BIM na tyto pilotní projekty. Na základě těchto poznatků budou vypracovány konkrétní směrnice, vzory a pomůcky. Vedle toho budou zkušenosti využity pro poradenství i u jiných než pilotních projektů. Rozšířené pilotní projekty budou zahrnovat i komplexnější cíle BIM a nové případy použití této metody. Má být vyzkoušeno i další využívání informací v rámci více fází a otevřená výměna dat. Mimo jiné budou sledovány následující cíle: Obrázek 10: Pilotní projekty BIM společnosti DB Netz AG v rámci druhého stupně (zdroj: DB Netz AG) Lepší hodnocení variant projektů a stavů stavby, aby bylo možné rychle rozpoznat potenciální konflikty a nalézt optimální řešení. Zvýšení jistoty u projektů díky včasné, na modelech založené spolupráci hlavních a na profese zaměřených projektantů pro inženýrské stavby, pozemní komunikace, vybavení a okolní prostředí. Tím by mělo dojít i k citelnému poklesu nákladů na chybné nebo chybějící výkony. Lepší řízení výkonů díky sledování přesné hodnoty skutečně dosaženého výkunu (Earned-Value) k rozhodným dnům v důsledku propojení skutečných dat na stavbě s požadovanými daty ze systému řízení projektu. Významné snížení víceprací/vícenákladů díky podrobnějšímu digitálnímu projektování od samého začátku stavby a partnerskému způsobu spolupráce. Zlepšení kvality projektové dokumentace skutečného provedení a umožnění denní správy díky digitálnímu modelu. II Železniční tratě Metoda digitálního (digitalizovaného) projektování a výstavby staví na transparentnosti, důvěře, otevřenosti a spolupráci všech partnerů ve všech fázích projektu. S využitím BIM je možno lépe zvládnout i provoz, údržbu, opravy a rekonstrukce, případně demolice. Dosavadní zkušenosti s procesy BIM u projektu tunelu Rastatt jsou bez výjimky pozitivní: kvalita projektování a řízení projektu byla výrazně zlepšena. Digitalizovaná stavba přináší navíc výhody i pro veřejnost v okolí projektu: vyšší transparentnost projektu umožňuje lepší zapojení ze strany občanů. Digitální nástroje podporují diskuzi o variantách vedení trasy nebo provedení inženýrských staveb. Ve schvalovacím řízení je možné vizualizovat technické detaily a prezentovat je tak srozumitelněji. Tím znamená BIM změnu kultury u všech subjektů podílejících se na projektu. Je nutné shromáždit a vyhodnotit zkušenosti s BIM, včetně toho, které případy použití BIM jsou vhodné pro pravidelný proces. Aby bylo zajištěno co nejrozsáhlejší otestování, byly vybrány projekty železničních staveb v různých fázích a různé případy použití. Dne 5. října 2016 byla podepsána dohoda o financování 13 pilotních projektů DB Netz AG, u kterých bude používáno digitální projektování a digitálně řízená výstavba (BIM). Spolková republika investuje do pilotních projektů kolem 20 milionů EUR a Deutsche Bahn AG z vlastních prostředků dalších zhruba 9 milionů EUR. 17

20 Dílčí modely budou předávány mezi zadavatelem a zhotoviteli ve formátu nezávislém na výrobci. Projekty mají rozumnou míru komplexnosti, aby bylo možné analyzovat slučování dílčích modelů a modelů jednotlivých profesí. V rámci všech pilotních projektů budou sledovány různé fáze a realizovány různé případy použití. Oberbau = svršek Tiefbau... = zemní práce a žel. spodek Hochbau = pozemní stavby TK... = TK/napájení energií Konstruktiver = konstrukční inženýrské stavby LST... = LST/elektrifikace Bahnübergang = železniční přejezd Lärmschutz = ochrana proti hluku Obrázek 11: Integrace drážních profesí v rámci pilotních projektů BIM podle fáze výkonů (zdroj: DB Netz AG) II Pozemní komunikace V rámci rozšířené pilotní fáze bylo ze stany BMVI vybráno pro poskytování poradenství a výzkum šest projektů spolkových silnic I. třídy (tzv. Bundesstraße), a to na základě níže uvedených kritérií. Přitom byly zohledněny různé typy stavebních objektů (např. vedení hlavní trasy, přítomnost mostního objektu) a druh záměru: novostavba, rekonstrukce a souvislá údržba. Údržbová opatření hrají přitom stále důležitější roli a podílejí se již dnes více než 50 % na rozpočtových opatření pro dopravní infrastrukturu Německa. Zvláštním problémem u opatření týkajících se stávajících staveb, jehož řešení je vedle stavebního opatření blízké i použití BIM, je optimalizace probíhajícího provozu po dobu realizace opatření. Ta je velkou výzvou zejména u komunikací s vysokým dopravním zatížením. Pro stávající stavby nejsou dosud k dispozici žádné modely BIM. Aby byla tato nevýhoda odstraněna, je úsilí směřováno k dodatečnému vytvoření takového modelu na základě relativně dobré stávající dokumentace. Kritéria pro výběr pilotních projektů u pozemních komunikací: Nositelé záměrů rozšíří interně získané zkušenosti s využíváním BIM procesů a metody. Existují požadavky zadavatele na informace, respektive tyto budou vypracovány ještě před zahájením projektu. Metoda BIM byla pro sledované výkony definována jako určující. Použití různých dílčích modelů (modelů různých odborností, profesí). Výběr projektů byl prováděn na základě návrhů jednotlivých spolkových zemí a cílených rešerší spolkového ministerstva, cílem bylo identifikovat co nejvíce vhodných projektů. K vybraným projektům patří například novostavba mostu v trase výstavby A99 s osmi pruhy v úseku dálniční křižovatky München Nord, napojení Haar a generální oprava silničního mostu na silnici B 5, Bergedorferské silnice nad dálnicí A1 v oblasti napojení Hamburg Billstedt. V prvním kroku bude nejdříve vyvinuta metodika pro systematický průzkum a jí odpovídající koncepce poradenství u jednotlivých projektů silniční výstavby. Na konci této fáze bude k dispozici použitelný plán práce pro poradenství u pilotních projektů. Prostřednictvím matice budou dokumentovány cíle a očekávání jednotlivých správců pozemních komunikací. Tato matice bude ve vztahu ke specifickým modelům nasazení BIM u pilotních projektů pravidelně aktualizována a bude tak průběžně vyjadřovat stupeň zvládnutí dovedností BIM u jednotlivých projektů. Správcům pozemních komunikací u pilotních projektů BIM bude při aplikování BIM a zadávání odpovídajících výkonů poskytována podpora. Podkladem je plán realizace BIM, vycházející ze specifikace BIM. Zde jsou obsažené požadavky zadavatele na informace. Při naplňování Realizačního plánu BIM (BAP) budou stát v popředí procesy BIM, požadavky na data, provádění schémat výkonů vyplývajících z rolí v BIM, koordinace, zajišťování kvality, použití softwaru a forma předávání dat správcům pozemních komunikací. Správcům pozemních komunikací bude u pilotních projektů poskytováno i poradenství týkající se otázek praktické realizace a použití otevřených standardů. 18

21 Dalším ústředním aspektem pro spolupráci založenou na BIM je použití koordinačních modelů a vyjasnění, jak budou tyto realizovány z hlediska organizačního a softwarového a jaké dílčí zejména 3D-modely v sobě budou slučovat. Vedle informací k četnosti koordinačních aktivit má být rovněž zjištěno, jakým způsobem mají být problémy nebo kolize identifikovány, sledovány a odstraňovány. Při slučování je zvláště důležité dodržování konvencí pro práci s modely a rozhraními. Je možno očekávat, že u pilotních projektů BIM budou realizovány různé pracovní postupy pro zajištění koordinace. Metodická podpora koordinace, která je založená na modelech BIM, bude prováděna v těsné spolupráci se subjekty odpovědnými za projekty. BIM u silničních staveb. Vedle toho je BIM zohledňován i v rámci projektů PPP, jako je například opatření v rámci trasy dálnice A 10. BMVI usiluje o to, aby bylo ze všech projektů s prvky BIM, týkajících se spolkové dopravní infrastruktury, získáno co nejvíce využitelných informací a aby byly dostupné všem zúčastněným aktérům. II Vodní cesty V oblasti spolkové správy vodních cest a lodní dopravy (WSV) je jako pilotní projekt BIM vybrána novostavba západní komory zdymadla Wedtlenstedt na vodním kanálu do Salzgitter. Zdymadlo Wedtlenstedt je vstupním zdymadlem kanálu do Salzgitter (SKS) a má sloužit pro lodní dopravu velkými nákladními loděmi (ÜGMS) s až 185 m dlouhými lodními postrky. Stavební záměr zahrnuje výstavbu nové komory zdymadla vedle již existující západní komory, s odpovídajícími úpravami rejdy. To vyžaduje vytvoření zaizolované hluboké stavební jámy a vybudování železobetonové konstrukce komory (U-rámu). Přitom budou realizovány všechny důležité prvky standardních zdymadel. Obrázek 12: Pilotní projekt BIM na A99 - náhrada BW 27/1 vrchního stavebního úřadu Bavorského ministerstva vnitra, stavebnictví a dopravy (zdroj: SSF-Ingenieure) Budou vyvinuty referenční procesy s pokud možno opětovně použitelnými definicemi, které bude možné upravit pro potřeby ostatních správců pozemních komunikací. Aby bylo možné v budoucnu lépe řídit a optimalizovat efektivnost projektů u správců pozemních komunikací, budou následně navrženy koncepce controllingu založeného na BIM, a to se zohledněním výsledků ekonomického poradenství a vypracovaných standardů BIM. Vedle projektů spadajících pod správu jednotlivých spolkových zemí provádí různé projekty v oblasti pozemních komunikací s prvky BIM procesů i DEGES, i tyto by měly přinést poznatky k účelnému nasazení metody U stavebního záměru zdymadla Wedtlenstedt má být použitím BIM již v rané fázi projektování zajištěna systematická a cílená výměna informací, vedle toho pak i vysoká spolehlivost projektu díky využití standardů a v důsledku kontroly kolizí v projektu. Integrované práce na společném modelu mají zlepšit kvalitu projektování a zabezpečit plánování průběhu stavby. V rámci pilotního projektu budou rovněž vytvořeny knihovny objektů a bude podporována mezinárodní standardizace. Důležitým výsledkem pilotního projektu má být vedle etablování kompetencí BIM v rámci WSV i vytvoření obecně platných předloh, procesních předpisů a pracovních postupů pro následné projekty WSV s prvky BIM. 19