Příprava Rychlých železničních spojení

Transkript

1 Evropská železnice 21. století Příprava Rychlých železničních spojení Ing. Pavel Surý Generální ředitel Praha,

2 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice na území ČR zahrnující novostavby vysokorychlostních tratí (VRT) i modernizované konvenční tratě vyšších parametrů včetně vozidlového parku a provozního konceptu. VRT vytvářejí předpoklady pro zkvalitnění dopravní infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny a zlepšení dostupnosti obcí, které jsou přirozenými regionálními centry v území. VRT přinesou uvolnění kapacity hlavních konvenčních tratí možnost jejich využití pro další rozvoj regionální a nákladní dopravy. 2

3 Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě: hlavní síť dokončení do r. 2030, globální síť dokončení do r. 2050, nově postavené vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlost 250 km/h nebo vyšší, zvlášť modernizované konvenční tratě vybavené pro rychlost přibližně 200 km/h. Příprava jednotlivých tras RS probíhá ve spolupráci s DB Netz AG, ŽSR, PKP-PLK a ÖBB Infrastruktur AG. Spolupráce byla navázána i se zástupci High Speed Two Limited a v rámci UIC High Speed Committee. Spolkový plán rozvoje dopravních cest obsahuje také modernizované železniční spojení na Mnichov a novou trať na Drážďany. 3

4 VRT a rozvojové osy ČR Rozvojové osy podle politiky územního rozvoje zahrnují obce, v nichž existují nebo lze reálně očekávat zvýšené požadavky na změny v území, vyvolané dopravní vazbou na existující nebo připravované kapacitní silnice a železnice. VRT vytváří podmínky pro rozšiřování a na potřeby veřejné dopravy. zkvalitňování dopravní infrastruktury s ohledem Další rozvoj regionů ČR ve vazbě na zlepšení dopravní dostupnosti regionálních center. Technicky otevřený systém RS (umožní přímé spojení regionálních center s využitím VRT). Probíhá komunikace s kraji, jejich přímé zapojení do zpracovávaných studií. Kraje mají vliv na budoucí dopravní koncept podmínka vstřícnosti při změnách zásad územního rozvoje. Nutno zahrnout všechny VRT do politiky územního rozvoje. 4

5 Role SŽDC v přípravě RS Tvorba zadávacích dokumentací studií a zajišťování podkladů pro výběrová řízení na zhotovitele těchto studií. Dohled nad průběhem jednotlivých studií a jejich koordinace. Specifikace podmínek na vymezení koridorů VRT v územně plánovací dokumentaci. Komplexní příprava VRT zohlednění environmentálního, územního, technického a ekonomického hlediska. Provázání stávající železniční infrastruktury s tratěmi VRT a příprava potřebných předpisů. 5

6 Dosavadní vývoj v přípravě RS V předchozích letech byly zpracovány územně-technické studie na jednotlivé trasy VRT. V květnu 2017 byla dokončena Technicko-provozní studie Technická řešení VRT. Vláda ČR v květnu 2017 schválila koncepci výstavby vysokorychlostní železnice v České republice obsažené v dokumentu Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR. V květnu 2017 vzniklo na odboru strategie SŽDC specializované oddělení koncepce VRT a technologického rozvoje. Na základě širokého projednání (SŽDC, MDČR, vysoké školy atd.) byla zahájena příprava projektu novelizace norem souvisejících s výstavbou a provozem VRT. 6

7 Navazující postup v přípravě RS Po dohodě s MDČR přistupuje SŽDC k zadání a zpracování jednotlivých studií proveditelnosti: RS 4 Praha Drážďany (dokončení 01/2019), VRT Praha Brno Břeclav (probíhá zadávací řízení), doplnění SP pro RS 3 Praha Beroun/Hořovice ( Plzeň) (zadání 05/2017), studijní prověření možnosti propojení VRT a Letiště VH (zadání podzim 2017), VRT Přerov Ostrava (bude obsahovat prověření napojení Olomouce/Zlína na VRT, předpokládané zadání v 1. pol. 2018), RS 5 Praha Wrocław (zadání 2018/2019), železničního uzlu Praha (zadání 2018/2019, vazba na výsledky studií 1, 2 a 4). Strategickým cílem je dokončit přípravu VRT tak, aby mohla v letech 2025 až 2030 výstavba jejich prvních úseků. začít 7

8 RS 1 Praha Brno Břeclav Jednoznačnou prioritou z vnitrostátního hlediska mezi novostavbami zaujímá úsek Praha Brno (jádrový úsek nejen pro samotnou ČR, ale pro celou střední Evropu), realizace zásadním způsobem přispěje ke zlepšení většiny dálkových relací ve vnitrostátní i mezinárodní železniční dopravě, prověřovány jsou varianty spojení přes Havlíčkův Brod (koridor ZÚR) a Benešov, pro pokračování přípravy RS je nezbytná územní stabilizace trasy v jednotlivých úsecích, ve sledovaných variantách je základní návrhová traťová rychlost ve většině úseků 350 km/h, cestovní doba Praha Brno by pak byla pod 1h. 8

9 RS 1 Brno Ostrava Nově bude součástí i komplexní porovnání nové osy VRT Praha Ostrava v celé délce (návrhová traťová rychlost až 350 km/h) versus kombinace novostaveb a modernizace stávající sítě, zadání SP VRT Přerov Ostrava v prvním pololetí roku 2018, předpokládaná doba zpracování cca 24 měsíců, SP již je obsažena v Plánu investiční výstavby železniční dopravní infrastruktury, součástí bude posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (SEA), zpřesnění vymezení koridoru VRT v územně plánovacích dokumentacích, prověření možnosti obsluhy Olomouce a Zlína VRT, zrychlení dálkové osobní dopravy. 9

10 RS 4 Praha Drážďany Spojuje ČR a Německo podkrušnohorským tunelem. Prověřována je také nová trať Kralupy n. Vlt. Louny Most. Součást koridoru TEN-T Orient/East-Med, pro osobní i nákladní dopravu. Zkrácení cesty mezi Drážďany a Prahou ze 2h na 1h. Zvýšení kapacity trati pro nákladní dopravu v přeshraničním úseku. Snížení hlukové zátěže v Labském údolí. V úseku Praha Ústí nad Labem pro rychlost až 350 km/h. Přeshraniční úsek Ústí nad Labem Dresden umožňuje maximální rychlost provozu 120 km/h pro nákladní vlaky a výhledově až 230 km/h pro osobní vlaky. Pro zlepšení dopravní obslužnosti Lovosicka, Litoměřicka a Roudnicka je navržena možnost zřízení regionálního terminálu na nové trati a propojení nové tratě se stávající železniční sítí. Zahájení prací 03/2017, předpoklad dokončení 01/

11 RS 5 Praha Wrocław Ve vyhledávací studii je řešeno spojení Praha Wrocław novou vysokorychlostní tratí, a to ve dvou územních koridorech: koridor přes Hradec Králové a Trutnov, koridor přes Mladou Boleslav a Liberec. V obou územních koridorech jsou dále trasy řešeny ve variantách, a to jak svým umístěním do území, tak počtem stanic a napojením do konvenční sítě. Oba územní koridory na státní hranici navazují na trasy, plánované na území Polska. RS 5 bude řešit i napojení Pardubic na VRT (sjezd Poříčany případně Chvaletice). Další propojení bude navrženo směrem na Hradcem Králové do stávající tratě V. Osek Hr. Králové Choceň. Identifikace dalších úseků novostaveb na rychlost přibližně 200 km/h využitelných v kombinaci se stávajícími tratěmi pro zlepšení dostupnosti dotčených regionálních center. Vyhledávací studie bude dokončena v březnu

12 Problémy s přípravou VRT Územní stabilizace jednotlivých tras v Zásadách územního rozvoj krajů (ZÚR) a návazných územních plánech dotčených obcí. Právní tlak na současné koridory VRT v ZÚR ze strany různých investorů a občasných sdružení. Možné konflikty jednotlivých tras se soustavou chráněných území NATURA (Klánovický a Vranovický les versus VRT Praha Brno Břeclav, Letiště Letňany versus VRT Praha Drážďany atd.). Absence účinného zákona o liniových dopravních stavbách. Neúměrné prodlužování soutěží na zhotovitele studií proveditelnosti neúspěšnými uchazeči navzdory využívání předběžné tržní konzultace. Vždy hrozí, že soutěž bude zrušena ÚOHS jen na základě zcela formálního nedostatku bez ohledu na věcnou správnost a kvalitu zadání. 12

13 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace