Válka policajtů Kdo a proč jde komu po krku 18

Transkript

1 Heger skřípl správní radu VZP. Největší zdravotní pojišťovna se potácí na pokraji nucené správy 46 Týdeník vydavatelství Mladá fronta 37 Válka policajtů Kdo a proč jde komu po krku CZ 48 Kč SK 2,40

2 Možností je milion. Příležitostí jen pár. Jsme privátní bankou s nejvyšší mírou individuálního přístupu ke klientům a obchodům. Už čtrnáctým rokem realizujeme společné zisky. Díky náročnosti klientů jsme motivováni k nadprůměrným výnosům. A díky výjimečnosti našich výnosů jsou klienti motivováni k tomu, aby nám svěřili své finance. Díky klientům. Díky výnosům.

3 3 inzerce a obálka Tomáš Novák, Vojtěch Velický Kubice ve stopách Pospíšila Trochu to připomíná zpackané odvolání vrchního státního zástupce Rampuly Pavel Páral paralp@mf.cz To, co se v posledních měsících odehrává ve strukturách všech možných orgánů činných v trestním řízení, by se opravdu odehrávat nemělo. Důvěra veřejnosti v politickou sféru a státní aparát je špatná dlouhodobě a bude hodně těžké a dlouhé ji vrátit na nějakou přijatelnou úroveň. Pokud ale nyní vznikají až tak silné pochybnosti nad nestranností a objektivitou policie či státního zastupitelství, rozpadá se důvěra v celý demokratický politický systém a vytváří se podmínky pro nástup extremistických a totalitářských ideologií, které slibem pevné ruky oslovují čím dál více lidí. Lessy určitě nebyl ten nejlepší policejní prezident. Opravdu asi moc nechápal nutnost hluboké reformy policie, která nemá, jak je zjevné z mezinárodních srovnání, celkově málo lidí. Jen má málo lidí na skutečnou policejní práci. Všichni vědí, že je příliš mnoho náčelníků na příliš málo indiánů, a to je nutné změnit. Lessyho nástupce Červíček si to uvědomuje, a už jen proto je lepším policejním prezidentem. Jenže tohle všechno má svá ale. Tím prvním je skutečnost samotného odvolání policejního prezidenta. Jak je z výše uvedeného zřejmé, nepovažujeme Lessyho zrovna za manažerský typ. Jenže postup Jana Kubiceho při jeho odvolání také nebyl zrovna vzorový. Jistě, lze připustit, že postupoval striktně podle zákona. Nicméně všichni, kdo čtou občas noviny, dávno vědí, že Lessy byl mrtvým prezidentem už v okamžiku, kdy se stal Kubice ministrem vnitra po Radku Johnovi. Ten Lessyho vybral ve velmi nestandardním a evidentně nezákonném výběrovém řízení zcela proti vůli koaličních partnerů a vládu tehdy při výměně policejního policie focus prezidenta udržel pohromadě jen prezident Klaus, který do sporu velmi aktivně zasáhl. Pozůstatek Věcí veřejných na tak důležitém postu v situaci, kdy jsou VV v opozici, byl sotva myslitelný. Oba pánové tak měli dost času domluvit se na rozumných podmínkách střídání stráží. Místo toho zde máme silové odvolání vrcholového představitele klíčové bezpečnostní složky státu a před sebou válku policajtů, v níž se zase přetřásá, kdo koho drží pod krkem a kdo jakou kauzu zakopává pod koberec. A hlavně jak ta korupční chobotnice omotala celou českou politiku do té míry, že už se v téhle zemi fakt nedá dýchat. Nic naplat, trochu to připomíná zpackané odvolání pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly exministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem, po němž začala řež na státních zastupitelstvích každý obviňoval každého a klid nastal, alespoň z pohledu veřejnosti, až po nástupu nového ministra spravedlnosti. Zrovna tak zesiluje podezření, že zde nejde o skutečný efektivní a nezávislý průchod spravedlnosti, ale o potřebu ochranné ruky nad lupiči z politiky. A to se prostě nemá stávat. Navíc když těch pochybností o vyšetřování korupčních kauz je hodně a všechny strany se snaží policii znevěrohodnit. Příkladem může být případ letounů Casa, kde policisté zatím nepředložili nic, co by jen trochu skepticky naladěného pozorovatele přesvědčilo, že po té Vlastě Parkanové jdou oprávněně. Také hustota, s jakou jsou koseni krajští politici ČSSD, vyvolává potřebu trochu pozvednout obočí. A pověst oněch takzvaných elitních útvarů vyšetřujících tu nejzávažnější trestnou činnost není třeba mezi lidmi z kriminálky, ale ani mezi zpravodajskou komunitou zrovna křišťálově čistá. Když k tomu připočteme, že Kubiceho zeť je právníkem spojovaným s Romanem Janouškem, zvedne se obočí podruhé. Byť tahle příbuznost nemusí vůbec nic znamenat. Není proto divu, že se opět začíná mluvit o výměně ministra vnitra, což by za této situa ce nebylo na škodu. Mělo by se s tím ale počkat, alespoň než bude po volbách. Protože i bez toho je situace vládní koalice tak nestabilní, že se musí bát i podzimního větříku. Každopádně přesvědčit veřejnost, že policie je tu od toho, aby skutečně pomáhala a chránila bezpečnost lidí v zemi, a ne bezpečí kmotrovských struktur, se za Lessyho nepodařilo. Jeho odvoláním se situace také nevylepšila, a jak dál, zatím zřejmě nikdo netuší. Možná když ten Červíček dostane čas a bude vrtat, vrtat, vrtat l

4 4 Euro září 2012 euro 37 obsah časopis roku 2011 v kategorii Launch nebo relaunch cover story 18 Bouře nekončí. Po odvolání Petra Lessyho se objevilo podezření vůči náměstkovi inspekce Brunclíkovi 50 SliBný ByznyS na východě. Naše představy o podnikatelském prostředí v Rusku jsou zkreslené, říká spolumajitel Škody Transportation Tomáš Krsek monitor 8 makroekonomika 14 bez záruky, evropská unie 15 pozitivní zprávy 16 lidé a podniky cover story 18 policie Čr Po odvolání policejního prezidenta Petra Lessyho to v bezpečnostních složkách vře. Objevilo se závažné podezření vůči náměstkovi Generální inspekce bezpečnostních sborů Dušanu Brunclíkovi report 22 Územní plánování Úředníci již nejsou všemocní. Nejvyšší správní soud rozhodl přes dvě stě žalob napadajících územní plány. Rozsáhlou judikaturou se teď musí prokousat krajské soudy 28 miroslav Jansta Předchozí vedení ČSTV chtělo prodat krkonošská lyžařská střediska Hušákovým lidem, říká šéf sportovního svazu 30 spotřební daň Nůžky se zavírají. Česko by se mohlo připojit k řadě evropských zemí a zmírnit rozdíl ve spotřební dani uvalené na levné a prémiové značky cigaret 32 Čkd Podnikatel Petr Speychal znovu ovládl majoritu ve skupině firem kolem ČKD Group. Velké plány má také s pražským hokejem 44 mlékárenství Konec kvót zatřese s českým mlékem. Německé a francouzské krávy se ještě víc rozdojí 46 vzp Trestní oznámení za úniky v kauze IZIP zafungovalo jako rozbuška hned na několika frontách. Ministr Heger ale nechce vyvolávat totální válku 48 maloobchod Prodejce potravin z Plavů u Tanvaldu vede zákazníky ke kvalitě a věří, že tím vychová i výrobce 50 tomáš krsek V Rusku je pro byznys potřeba mít partnera a trpělivost, říká spolumajitel plzeňské Škody Transportation global 54 německo Berlín má štěstí, že Německo platí v Číně za původní, bohatý a prosperující Západ i v době krize eura 58 Čína Nejlidnatější země světa je také největším trhem pro mobilní komunikaci. To mohou využít i čínští výrobci hyde park 60 politika Premiér Nečas si o útok stranických rebelů řekl sám, když až příliš brzy spojil osud vlády s přijetím daňového balíčku 62 makroekonomika Jeden z důvodů recese českého hospodářství lze najít také v ochablé investiční aktivitě zahraničních firem, které se v posledních letech zaměřovaly hlavně na výběr dividend 64 manažerský panel Zdravotnictví je z pohledu banky velmi specifickou oblastí, tomu se musí přizpůsobit i nabídka produktů 65 právo a byznys Správní řízení v sobě stále nese řadu nástrah. Příkladem mohou být žádosti o povolení, licenci či přiznání jiného nároku od státu light 66 církevní řády ve 21. století: dominikáni Askeze přítomná v každé řeholi je pro mnoho lidí nepochopitelná. Má smysl odříkat si některé věci? 70 restaurace: pasta Fresca Podnik po půldruhém roce nové éry neztrácí tempo. Nikdo nepolevil v radosti z práce a generálkovaný motor, rekonstrukcí znovu nastartovaný, běží ve vysokých obrátkách příloha czech top 100 inzerce A

5

6 6 Euro září 2012 monitor 6 Pražská Plynárenská Snaha hlavního města o ovládnutí stoprocentního balíku akcií plynárenské firmy v některých okamžicích namísto profesionálně připraveného obchodu připomíná vesnickou frašku 10 evropská centrální banka Šéf banky Mario Draghi minulý týden protlačil verzi, jež umožňuje zachovat tvář všem zúčastněným. Mandátu ECB na uchování cenové stability prý vyhovují intervenční objemově nelimitované nákupy dluhopisů na sekundárních trzích, jimž do splatnosti zbývají nejvýše tři roky 12 sport Sportovní holding Praha posiluje. Po hokejových HC Lev Praha a HC Sparta Praha ovládne i sportovní klub ČEZ Basketball Nymburk 13 DoPravní PoDnik Smlouva Dopravního podniku hlavního města Prahy s firmou KPMG o uskutečnění auditu byla podepsána v rozporu s vnitřními směrnicemi firmy. Kontrakt, jehož výše je omezena částkou 716 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty, podepsal za DPP pouze Vladimír Lich Do třetice všeho dobrého či zlého Praha zvýšila nabídku na odkup 49,35 procenta akcií Pražské plynárenské na 5,3 miliardy korun. U společnosti E.ON přesto ani napodruhé neuspěla Hlavní město je stále neúspěšné při svých snahách o ovládnutí sta procent Pražské plynárenské (PP). Praha předložila společnosti E.ON Česká republika, která ve firmě ovládá 49,35 procenta akcií, v pořadí již druhou nabídku na odkup akcií. Opět ne úspěšně. Německá energetická firma ji znovu odmítla s tím, že je nízká a navrhované podmínky transakce jsou pro ni nevýhodné, uvedl dobře informovaný zdroj, který si nepřál být jmenován. Ten současně upozornil, že zatímco poprvé nabídla Praha za balík akcií PP kolem 3,5 miliardy korun, při druhém pokusu před několika dny částku navýšila na zhruba 5,3 miliardy. Firma E.ON zatím nechce prodávat podíl v plynárenské společnosti Praze, ale ani hlavní město nehodlá německé společnosti uvolnit prostor. Praha totiž nedávno odmítla 1,8 miliardy korun, které jí E.ON nabídl za 51procentní podíl ve společnosti Pražská plynárenská Holding (PPH, ovládající 50,2 procenta PP). V přepočtu na jednu akcii PP byla nabídka německé energetické firmy zhruba o 30 procent vyšší v porovnání s tou, kterou předložilo hlavní město. Vedení Prahy firmě E.ON vzkázalo, že pouze disponuje mandátem, který ho opravňuje ke koupi akcií, nikoli k jejich prodeji. Žádné oficiální stanovisko ale zatím Němcům nesdělilo, řekl zdroj týdeníku Euro. Tajně na magistrátu Situací kolem prodeje akcií Pražské plynárenské se v úterý 4. září zabývalo vedení hlavního města. Jednání probíhalo za zavřenými dveřmi, v takzvaném utajeném režimu. Předseda představenstva společnosti Pražská plynárenská Holding Miroslav Nosál na něm informoval vedení Prahy o tom, že Česká spořitelna vypracuje ocenění akcií PPH. S tím údajně E.ON, držící 49 procent holdingu, souhlasil pod podmínkou, že součástí ocenění nebude due diligence. Nosál je součástí týmu, který vedení hlavního města pověřilo jednáním o koupi akcií, a do PPH přišel letos koncem června z košických tepláren. Dle některých zdrojů o sobě v kuloárech tvrdí, že je budoucím novým šéfem Pražské plynárenské. Jeho původní předpověď, že se tak stane ještě do konce prázdnin, se nicméně nevyplnila. Ale zpět k utajenému jednání. Na něm se vedení města dle informací týdeníku Euro dohodlo, že v nejbližších týdnech předloží společnosti E.ON třetí nabídku na odkup akcií Pražské plynárenské. A již teď je jasné, že pokud hodlá uspět, musí být o něco vyšší než dvě předchozí. Ty přitom měly vycházet z ocenění hodnoty firmy, které pro magistrát vypracovala Česká spořitelna. Finanční ústav ve svém takzvaném kvalifikovaném ocenění hodnoty PP dospěl k závěru, že cena sta procent akcií firmy osciluje kolem 7,5 miliardy korun. Do jednání o prodeji akcií Pražské plynárenské se zapojil mimo jiné náměstek primátora Bohuslava Svobody Pavel Richter. Ten se zástupci společnosti E.ON dle informací týdeníku Euro jednal minulý týden ve čtvrtek.

7 7 Pražská plynárenská monitor Kdo vlastní firmu PražsKá PlynárensKá Holding Magristrát hl. m. Prahy 51 % E.ON 49 % Kdo vlastní PražsKou PlynárensKou Pražská plynárenská Holding 50,2 % Drobní akcionáři 0,45 % E.ON 49,35 % FOTO Martin Pinkas K zásadnímu posunu v přetahované o pražský plynárenský byznys však jeho schůzka zatím nepřispěla. Vyjednávání stále probíhají. Do doby, než skončí, nechceme nic komentovat. V okamžiku, kdy k nějaké dohodě dojde, ji samozřejmě zveřejníme, sdělil mluvčí společnosti E.ON Česká republika Vladimír Vácha. Komici z Prahy Praha rozhodla, že se pokusí koupit od firmy E.ON její podíl v Pražské plynárenské, a ovládnout tak ve společnosti sto procent akcií koncem loňského roku. Vedení města při svém rozhodnutí vycházelo z analýzy, která doporučovala Praze získat strategickou kontrolu alespoň v jedné z městských energetických společností. Důvod spočíval především v tom, že díky tomu by Praha mohla ovlivňovat distribuci energií na svém území, koncové ceny pro občany a energetickou soběstačnost města, mimo jiné i formou výstavby lokálních energetických zdrojů. Doporučení tehdy padlo na Pražskou plynárenskou jako jedinou firmu, kde má hlavní město vůbec šanci takového cíle dosáhnout. Snaha o ovládnutí stoprocentního balíku akcií ovšem v některých okamžicích namísto profesionálně připraveného obchodu připomíná vesnickou frašku. Zástupci hlavního města managementu firmy E.ON původně slíbili, že jim do konce letošního ledna pošlou první cenovou nabídku na odkup akcií. Od stanoveného data ale uběhlo několik měsíců a do české centrály E.ON navzdory několika urgencím ze strany německé firmy žádná nabídka nepřicházela. Šéf české pobočky E.ON Michael Fehn nakonec neváhal a v dopise primátora Bohuslava Svobodu upozornil, že se jeho společnost již necítí vázána exkluzivitou, kterou Praze původně na odkup akcií dala. Současně s tím naznačil, že se porozhlédne i po jiném zájemci. Magistrát si tehdy stěžoval přímo u nejvyššího vedení E.ON v Německu. Němci ale vzkázali, že do jednání zasahovat nebudou, protože je vše v kompetenci manažerů E.ON Česká republika. Ne zrovna zdařilý průběh mělo i oceňování akcií Pražské plynárenské. Předseda finančního výboru pražského magistrátu Zdeněk Tůma prosadil, aby se uskutečnil tendr na firmu, která zmíněné ocenění dodá. S nabídkou sto tisíc korun jej vyhrála zmíněná Česká spořitelna. Banka ale posléze zjistila, že zvládnout takový úkol za tak nízkou cenu je nesplnitelný sen. Požádala tudíž magistrát o doplacení 250 tisíc korun. Věci se zašmodrchaly kvůli tomu, že by pro Prahu splnění takového požadavku pokud by částku uhradila ze svého rozpočtu znamenalo reálnou hrozbu postihu kvůli porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Úředníci proto přišli s jednoduchým a typicky českým řešením: požadovanou sumu zaplatila Pražská plynárenská, tedy firma, jejíž hodnotu Česká spořitelna zkoumala. l Vadim Fojtík fojtik@mf.cz

8 8 Euro září 2012 monitor makroekonomika MakroekonoMické ukazatele Čr a jejích vybraných obchodních partnerů (v %, v meziročním srovnání, pokud není uvedeno jinak) HDP Průmyslová Dovoz Vývoz Běžný účet výroba platební bilance* (2.Q 2012) (VII/2012) (VII/2012) (VII/2012) (v % HDP, 1.Q 2012) (VII/2012) (VII/2012) ( až ) (Ø za posledních 30 dnů) Česko -1,0 4,2 4,2 51,5 4,0 3,1 8,3 0,0 2,41 Německo 0,5-0,3 červen 0,3 6,5 6,3 2,2 srpen 6,8 srpen 2,8 1,43 Slovensko 2,8 11,3 červen 8,3 17,0 1,3,9 3,7 13,3 1,5 3,06 Čína 7,6 9,2 4,7 1,0 5,2 2011, odhad 1,8 4,1 červen 0,2 3,36 Polsko 2,4 5,2-5,7 červen 0,5 červen -5,0 4,0 12,3 1,4 4,90 Francie 0,3-2,3 červen -1,9 3,6-1,9 1,9 10,2 srpen 2,8 2,14 Rusko 4,0 3,4-3,4 červen -7,7 červen 6,4 5,9 srpen 5,4 2,3 8,75 Itálie -2,5-8,2 červen -7,1 červen 5,5 červen -3,5 3,2 srpen 10,7 4,5 5,75 Rakousko 0,2 0,3 červen 2,6 duben 1,4 duben 4,3 2,1 4,5 4,1 2,01 Británie -0,5-0,8 0,9 červen -2,5 červen -3,1 2,6 8,0 červen 1,2 1,60 Maďarsko -1,3-2,2 4,0 4,6 0,8 5,8 10,5 2,5 7,35 USA 1,7 4,4 2,2 červen 7,1 červen -3,5 1,4 8,3 1,5 1,68 Brazílie 0,5-2,9-14,0 srpen -14,4 srpen -2, ,2 srpen 5,8 květen 2,2 2,84 Indie 5,5-1,8 červen -7,6-14,8-2,8 2011, odhad 10,1 červen 9,8** -0,5 8,20 Japonsko 1,4-1,0 2,1-8,1 1,1 2.Q ,4 4,3-1,8 0,81 * u zemí EU data z Eurostatu, u ostatních z OECD nebo MMF ** odhad CIA za celý rok 2011 pramen: Wood & Company, Bloomberg, Eurostat, OECD Inflace Míra nezaměstnanosti Hlavní burzovní index Výnos desetiletých vládních dluhopisů Není čas na reparát Korupce a neefektivní veřejná správa jsou dva největší problémy konkurenceschopnosti v České republice. Tvrdí to Světové ekonomické fórum, které minulou středu vydalo Index mezinárodní konkurenceschopnosti. Naše umístnění v Indexu se oproti loňsku změnilo jen nepatrně, a to poklesem o jedno místo na 39. příčku. Česko je na tom stále špatně s kvalitou institucionálního prostředí. Například v důvěře veřejnosti v politiky se ještě zhoršilo a je až páté od konce z celkem 144 hodnocených zemí. Instituce přitom patří k základním předpokladům pro konkurenceschopnost, a jsou proto v základech pyramidy. Pyramidu využívám ke grafickému znázornění výsledků, hodnoty dvanácti skupin ukazatelů jsou oznámkovány jako ve škole. Česká republika má z institucí nedostatečně, výbornou nemá z žádné z dvanácti oblastí. Na umístění Česka v Indexu mají vliv i kroky současné vlády. K těm negativním za poslední rok patří rostoucí nepředvídatelnost změn sazeb daně z přidané hodnoty, naopak k pozitivním krokům zařaďme schválení a pokusy o implementaci Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Je nejvyšší čas začít cíle strategie cílevědomě naplňovat a pyramidu konkurenceschopnosti zesvětlit, a to nejen v základech. Ty bohužel naše schopnost krást (korupce) a neschopnost si vládnout (neefektivní veřejná správa) stále udržují v chatrném stavu. l Petr Janský ekonom IES FSV Univerzity Karlovy a výzkumník think-tanku IDEA při CERGE-EI pyramida konkurenceschopnosti Čr. Metodika: interval mezi nejlepším možným umístěním, tedy prvním místem, a nejhorším českým umístěním v jedné z dvanácti hlavních oblastí (82. místo z institucí), je rozdělen na pět stejně velkých intervalů oznámkovaných jako ve škole výborné (Česko v žádné oblasti) chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Zdraví a základní vzdělání efektivita trhu se zbožím a službami Vyšší vzdělávání a výcvik instituce inovace technologická připravenost nic Moc, ale... Česko si v žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra mírně pohoršilo, stále je ale lepší než Itálie, Polsko nebo Slovensko Pořadí Země Skóre Změna 1 Švýcarsko 5, Singapur 5, Finsko 5, Švédsko 5, Nizozemsko 5, Německo 5, USA 5, Británie 5, Hongkong 5, Japonsko 5, Katar 5, Dánsko 5, Tchaj-wan 5, Kanada 5, Norsko 5,27 1 sofistikované podnikání efektivnost trhu práce makroekonomické prostředí rozvoj finančního trhu Velikost trhu infrastruktura Pořadí Země Skóre Změna : 43 Česká republika 4,51-1 : 45 Polsko 4, Itálie 4,46 1 : 53 Portugalsko 4,40-4 : 60 Slovinsko 4,34 1 : 64 Maďarsko 4,30-12 : 75 Slovensko 4,14-2 pramen: WEF

9 9 makroekonomika monitor Kam se podělo mé štěstí? Nokia táhla Finsko nahoru i dolů. A Suomi se stýská po vlastní měně VýVoj běžného účtu platební bilance. (v mil. eur) euro nepomáhá Čtvrtletní vývoj HDP Finska a Švédska (meziročně v %) pramen: Eurostat Finsko Švédsko ,3 8,1 3.Q Q ,0 6,3 VýVoj objemu VýVoZu. (rok 2000 = 100) ,2 4,8 5,3 5,2 4,5 4, ,8 1,9 3,2 1,0 1,9 1, ,1 0,2 1, VýVoj obchodní bilance. (v mil. eur) , , ,4 0 3.Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Když v roce 1953 uvažoval tehdejší šéf General Motors Charles Erwin Wilson o tom, že co je dobré pro Ameriku, bude dobré i pro GM (a do historické paměti se to dostalo přesně naopak), nikdo netušil, že jednou bude existovat firma, která bude pro národní hospodářství nějaké země ještě důležitější. A už vůbec nikdo si nepředstavoval, co to bude znamenat, když se takové firmě přestane dařit. Počátkem padesátých let se automobilový průmysl jako celek (tedy nejen GM) na americkém hrubém domácím produktu podílel asi pěti procenty a GM byla první firmou, která na daních odvedla víc než miliardu dolarů (stalo se v roce 1955). Na celkových příjmech federální vlády to představovalo asi 1,5 procenta. Nokia, když byla na vrcholu, vytvářela napřímo zhruba čtyři procenta HDP, tedy jen o jeden procentní bod méně než velká trojka z Detroitu v dobách své největší slávy pro USA. Jenže Detroit chřadl oproti Nokii velmi pomalu a mělo ho co vystřídat. Pád Nokie se na ekonomice s 5,4 miliony obyvatel musel podepsat. Podíl společnosti na finském exportu, tržní kapitalizaci veřejně obchodovaných firem, na celkem odvedených daních, registrovaných patentech nebo výdajích na vědu a výzkum ještě několikanásobně převyšoval podíl na HDP. Tak jako dříve Nokia táhla celou finskou ekonomiku nahoru, působí nezdar vlajkové lodi problémy. Co čert nechtěl, konec Nokií taženého boomu se časově shodoval se začátkem světové finanční krize. Vzhledem ke členství v eurozóně nemohlo Finsko vykrýt její dopad na poptávku po zdejších exportech stejně účinně jako třeba sousední Švédsko s jeho volně plovoucí korunou. Ta od konce srpna 2008 vůči euru výrazně oslabovala. Pak sice švédská koruna od konce jara následujícího roku začala zpevňovat (což trvá dodnes), ale na úroveň z léta 2008 se dostala až o dva roky později a do té doby kurz švédským firmám foukal do plachet. Kupříkladu v dodnes pro obě země důležitém dřevozpracujícím a papírenském průmyslu byla tahle výhoda hodně znát. Na grafech je velmi dobře vidět, že oživení ve Švédsku mimo jiné i díky kurzu koruny zapustilo hlubší kořeny a je dosud v lepší kondici skoro ve všech ukazatelích, což dříve nebývalo zvykem. Finsko bylo po léta vydáváno za vzorovou severskou ekonomiku, která na jedné straně zvládá udržet sociální model a zároveň cílevědomě pěstovat konkurenceschopné firmy díky velkorysé a promyšlené vládní podpoře inovací a vynikajícímu vzdělávacímu systému. Silné stránky kompetentního finského vládnutí platí dodnes, jenže kde hledat novou naději, když společnost Rovio (videohra Angry Birds) nabrala sice za rok asi dvě stě vývojářů, zato Nokia za loňský rok tři tisíce lidí propustila l Miroslav ZáMečník zamecnik@mf.cz

10 10 Euro září 2012 monitor slíva Bino EuropE Výroba hraček z Číny do Klatov inzerce A Evropská centrální Banka Draghiho tanec mezi vejci pokračuje Mario Draghi koncem července prohlásil, že jím vedená Evropská centrální banka (ECB) udělá vše, co je zapotřebí, aby bránila euro. Poté vzal svoje prohlášení napůl zpátky a nakonec přislíbil, že bližší kontury plánu oznámí po zasedání vedení ve čtvrtek 6. září. Draghimu šlo o hodně. O uchování kredibility ECB na straně jedné, ale i důvěryhodnosti jeho vlastních vyjádření. A s tím je problém, neboť formulace vše, co je zapotřebí byla až na výjimky interpretována tak, že ECB začne masivně intervenovat na trhu, aby srazila náklady financování zejména španělského a italského dluhu. Kdo chtěl, vyložil si to jako takové intervence, které dostanou výnosy dluhopisů hluboko do bezpečného pásma. Šéf Bundesbanky Jens Weidmann takové kreativní ohýbání mandátu a faktické vstupování do vládního saka odmítá. Zjevně v něm rozeznal transferovou unii schovanou do útrob Evropské centrální banky. Na straně druhé příliš úzkoprsá interpretace mandátu ECB by při současné neschopnosti rychlé akce ze strany vlád znamenala, že Draghi může brzy trpně přihlížet kolapsu třetí (Itálie) a čtvrté (Španělsko) největší ekonomiky eurozóny. Draghi nakonec minulý týden protlačil verzi, jež umožňuje zachovat tvář všem zúčastněným. Mandátu ECB na uchování cenové stability prý vyhovují intervenční objemově nelimitované nákupy dluhopisů na sekundárních trzích, jimž do splatnosti zbývají nejvýše tři roky. Nebude tedy nakupovat primární emise. Draghi zdůraznil, že transmisní mechanismus měnové politiky nefunguje, protože se eurozóna fragmentovala a trhy kalkulují do ceny španělských a italských bondů rizikovou přirážku pro případ rozpadu eurozóny. To podle něj nelze dopustit. ECB bude navíc nakupovat pouze v případě zemí, které oficiálně požádají o pomoc, a pouze dokud budou plnit dohodnuté podmínky. Bez této vazby na reformní program dozorovaný i Mezinárodním měnovým fondem by se totiž nákupy ECB staly nikoli součástí řešení, ale problému. Protiinflační jestřáby by měla uklidnit plná sterilizace těchto nákupů, takže jejich dopad na peněžní zásobu bude neutrální. A aby nevytěsňovala investory, nebude mít ECB u takto nakoupených bondů pro případ insolvence přednostní pořadí. Někde se přitvrdí, jinde zase povolí. Přitvrzení spočívá v nutnosti přijmout program a dodržovat podmínky, změkčení spočívá například v tom, že ECB nebude trvat na přednostním pořadí v uspokojování svých nároků vyplývajících z držení dluhopisů, které navíc bude nakupovat bez omezení objemu. V reakci na prohlášení po zasedání guvernérů ECB výnosy u dvouletých španělských a italských dluhopisů mírně poklesly, takže Draghi očekávání nezklamal. Ale trhy si to ještě mnohokrát ověří. (zam) l Česká společnost Bino Europe (dříve Olymp Klatovy), která vyrábí a prodává dřevěné a textilní hračky, nábytek pro děti či zařízení školek, plánuje přesunout výraznou část své výroby z Číny do České republiky. Zatímco v současnosti pocházejí asi dvě třetiny produkce Bina z čínských továren a třetina je vyráběna v Klatovech, v příštím roce by se měl tento poměr otočit ve prospěch české továrny. Týdeníku Euro to řekl Václav Hlaváč, technický ředitel společnosti Bino Europe, pod kterou spadá i v Evropě známá hračkářská značka Mertens. V současné době jednáme s čínskými výrobci, za jakých podmínek by nám byli schopni dodávat polotovary, z kterých bychom v Klatovech dělali finální výrobky. Zkušenosti i kompletní výrobní zázemí tu na to máme, ale musíme dojednat rozumné ekonomické podmínky, říká Hlaváč. Důvodů k přesunu produkce zpět do Čech je podle Hlaváče několik, například průběžně rostoucí náklady na kvalitní výrobky z Číny a především schopnost pružně reagovat na poptávku a potřeby zákazníků v případě výroby v Evropě. Kontejner s hračkami pluje z Číny do Hamburku šest týdnů, odtamtud k nám jede další týden. Kdežto výrobu v Klatovech můžeme podle požadavků klientů upravit během pár hodin. Na druhou stranu, mzdové náklady a odvody v Česku tvoří asi 50 procent celkových nákladů výroby hraček, takže je jasné, že zcela všechno tu vyrábět nemůžeme, řekl Hlaváč týdeníku Euro. Firma se i z těchto důvodů pustila v Klatovech do výstavby nové skladovací haly za 20 milionů korun. Pro výrobně-skladovací účely také renovovala areál bývalého JZD v šumavském Strážově. S nárůstem produkce potřebujeme větší skladové plochy, neboť všechny hračky, které přijdou z Číny, u nás procházejí vstupní kontrolou, vysvětluje Hlaváč. Bino Europe ročně prodá hračky za 75 až 80 milionů korun, z celkové produkce jdou asi dvě třetiny zboží na export. (oh) l Návrat ztracených hraček. V rozšířené výrobě hraček v Klatovech najde práci deset až patnáct nových lidí, odhaduje Václav Hlaváč, technický ředitel firmy Bino Europe. FOTO Reuters, Martin Pinkas / ILUSTRACE Jiří Slíva

11

12 12 Euro září 2012 monitor SPort Basketball Nymburk a Lev se stejným vlastníkem Sportovní holding Praha posiluje. Po hokejových HC Lev Praha a HC Sparta Praha ovládne klub ČEZ Basketball Nymburk. Týdeníku Euro to sdělil dobře informovaný zdroj. Jak upozornil, jednání o transakci jsou takřka u konce, zbrzdila je pouze operace současného majitele basketbalového klubu, advokáta Miroslava Jansty. Řádově v týdnech by mělo být dohodnuto nové uspořádání majetkových podílů v klubu a další detaily, třeba kde mužský A tým odehraje své mezinárodní pohárové a ligové zápasy či jak velký bude rozpočet. Součástí dohody by mělo rovněž být financování mládežnických celků basketbalového týmu z Nymburka. Sportovní holding Praha kromě hokejových týmů zastřešuje společnost World Sport Promotion. Prostřednictvím své firmy Hanbury ovládá v holdingu padesátiprocentní PodPora exportu Velvyslanci se učí byznys Čeští velvyslanci se pokoušejí přitáhnout byznysmeny. Obchod je o informacích, kontaktech a rychlé vazbě. Dnešku dominují ekonomické otázky a stejně je tomu i v naší diplomacii, říká Tomáš Dub, náměstek ministra zahraničních věcí. Mezinárodní obchodní komora (ICC) ČR se proto po dohodě s ministerstvem zahraničních věcí snaží přiblížit obchodní a investiční příležitosti v zemích, kde má Česko zastoupení. Pomoci navázání přímé komunikace mezi firmami a vedoucími úředníky českých zastupitelství mělo minulý týden za cíl pražské setkání, kde se prezentoval nově jmenovaný velvyslanec ve Vietnamu Martin Klepetko, nový český chargé d affaires v Harare Petr ObdObí nejistoty. Fanoušci basketbalistů Nymburka si ještě pár týdnů počkají, než se dozvědí, kam budou jezdit na zápasy svého týmu. podíl podnikatel Petr Speychal (více o Speychalovi na str. 32). Druhou polovinu kontroluje jeho obchodní partner, ruský podnikatel Jevgenij Myškovskij. (foj) l Starý (s přiakreditací pro Zambii, Mosambik a Malawi) a velvyslankyně v Jihoafrické republice Blanka Fajkusová. Kromě zmiňovaných titulářů vystoupili na půdě ICC jejich protějšky z daných zemí, zástupci podnikatelů, smíšených obchodních komor a odborníci z českého ministerstva průmyslu a obchodu. Podle předsedy ICC v ČR Michala Mejstříka jsou tyto aktivity důležité ve snaze o větší diverzifikaci českého exportu. Sérii setkání zahájilo před dvěma lety ministerstvo zahraničních věcí. Na půdě ICC se 11. září představí nový velvyslanec ČR v Skopje Miroslav Rameš a den poté nový český velvyslanec v Oslu Milan Dufek. (red) l Informační technologie Česko, hybaj k internetu! Ve využívání informačních a komunikačních technologií Česko nedosahuje ani na průměr Evropské unie, upozornilo minulý týden sdružení ICT Unie, v němž se angažují firmy z oboru informačních technologií a elektronické komunikace. Vyplývá to podle něj z dat, které nedávno zveřejnila Evropská komise. Podíl uživatelů internetu v Česku se momentálně nachází pět procent pod průměrem EU, u každodenních uživatelů internetu dokonce o patnáct procent níž. O pět procent hůř než průměr jsou na tom Češi i v počtu domácností s přístupem k internetu a v rozšíření širokopásmového připojení. V porovnání s pokročilými internetovými dovednostmi jsme na tom třeba oproti Skandinávii o 30 až 40 procent hůř. Podobně nelichotivé výsledky ve svých průzkumech Česku připisují i Organizace spojených národů, Světové ekonomické fórum a další. Problémem je, že ICT průmysl v podstatě nemá žádnou prioritu ve vládní politice pro posílení mezinárodní konkurenceschopnosti země, tvrdí Svatoslav Novák, prezident ICT Unie, mezi jejíž členy se řadí Seznam.cz, český Google, IBM, Microsoft, Cisco a další firmy. Sdružení proto vládě navrhlo hlavní strategické priority pro ICT v Česku, mezi něž počítá funkční egovernment, zařazení ICT mezi strategické obory pro ekonomiku a vytvoření podmínek pro rozvoj. (yak) l nejlepší SkandInávcI Lidé s pravidelným přístupem k internetu v roce 2011 (v %) pramen: Eurostat island Švédsko norsko nizozemsko dánsko Česko eu reakce (Adieu Veolia, Euro 36/2012) Z prvních odstavců článku čtenáři, jak nám potvrdilo několik našich obchodních partnerů, nabyli dojmu, že společnost Veolia Voda opouští Prahu a možná i Českou republiku. Zdůrazňujeme, že nikam z ČR ani z Prahy neodcházíme. V listopadu příštího roku končí jen provozní smlouvy na úpravnu vody Želivka a Káraný. Hlavní smlouva o provozování pražské vodohospodářské infrastruktury s hlavním městem Praha trvá do roku 2028 a Veolia, respektive její dceřiná společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK), je povinna tuto smlouvu dodržet a bude nadále solidním partnerem Prahy. Dle této smlouvy budeme nadále provozovat pražskou vodovodní a kanalizační síť, včetně čerpacích stanic, vodojemů, úpravny vody Podolí, pobočné čistírny odpadních vod a ústřední čistírny odpadních vod. Podotýkáme, že provozování úpravny vody Želivka představuje jen 10,5 procenta tržeb PVK, takže pokud již nebudeme Želivku provozovat, nebude to mít zásadní vliv na naše hospodaření. Není také pravda, že hlavní město Praha a okolní obce vlastnící ÚV Želivka dnes nemohou řádně se svým majetkem nakládat. Z podnájemného, které platí PVK ve výši 120 milionů korun ročně, se financují investice a rekonstrukce dle záměru vlastníka. Problém není ani s dotacemi Evropské unie. Potíže, které mají některé vlastnické společnosti s tím, že dle názoru úředníků Evropské komise uzavřely příliš dlouhé provozní smlouvy s provozovateli vodárenské infrastruktury, v tomto případě neexistují. Modernizaci úpravny vody Želivka s využitím prostředků EU nic nestojí v cestě už nyní. Vlastník úpravny Želivka se může rozhodnout pro jiný model provozování a my budeme jeho rozhodnutí respektovat. Velmi často zdůrazňovaná ziskovost PVK, která za více než deset let dosáhla zhruba 4,7 miliardy korun, ještě zdaleka nedosahuje výše, za kterou Veolia tento podnik koupila od Fondu národního majetku a posléze zbytek akcií od hlavního města Prahy. Bylo to totiž sedm miliard korun. Ty naráz přitekly do ČR a to, co odtéká, je rozloženo ve velmi dlouhém čase a ještě potrvá řadu let, než se tak jen dorovná výše vstupní investice Veolie Vody. Zatím Veolia do ČR více peněz dala, než od ní získala, nemluvě o dalších investicích. l Marcela Dvořáková tisková mluvčí společnosti Veolia Voda ČR

13 13 monitor dopravní PodnIk Vzpomínka na bývalého šéfa Vyčíslíme škody, které pražský Dopravní podnik (DPP) utrpěl kvůli nevýhodně nastaveným kontraktům. Tak komentoval před časem někdejší šéf DPP Vladimír Lich začátek prací na analýze, jejíž vypracování zadal společnosti KPMG. O několik měsíců později na základě informací získaných z tohoto auditu Lich v médiích tvrdil, že v DPP našel jen minimum smluv, které by byly v pořádku. Většinu z nich mělo uzavřít předchozí vedení. Jak ale vyplývá z informací týdeníku Euro, v pořádku nebyly ani všechny smlouvy, které podepisoval za DPP Lich. A para doxně, se to týká jedné ze smluv s firmou KPMG o uskutečnění již zmíněného auditu. Kontrakt, jehož výše je omezena částkou 716 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty, podepsal za DPP pouze Lich. Porušil tak vnitřní směrnice dopravního podniku, podle nichž musejí být pod smlouvou podepsáni minimálně dva lidé z představenstva, což se v tomto případě nestalo, upozornil dobře informovaný zdroj. Reakci Liche se týdeníku Euro do uzávěrky tohoto vydání nepodařilo získat. (foj) l Přehmat. Bývalý šéf pražského dopravního podniku Vladimír Lich podepsal smlouvu s KPMG sám, ačkoli vnitřní předpisy vyžadují podpisy dvou lidí. glosa Banka, která lepí státní rozpočet inzerce A FOTO ČTK, Tomáš Novák Zprávy popisující hospodářskou kondici tuzemských bank jsou trochu schizofrenní čtení. Na jednu stranu se lze radovat, jak finanční domy na rozdíl od jejich zahraničních protějšků vydělávají. Fakt, že tučné výdělky staví na poplatkové a provizní politice, už ale ne každého potěší. Česká spořitelna nedávno naznačila, že by mohla slibné zisky vytěžit i z jiné oblasti. V pololetní zprávě o hospodaření této banky se totiž píše, že od letošního ledna do konce června došlo ke dramatickému snížení pohledávek za bankami z původních 143,9 miliardy korun na 77,9 miliardy. A že tento výsledek je zapříčiněn výrazným snížením objemu repo operací s Českou národní bankou (ČNB) i s jinými bankami, který klesl z 87,5 miliardy na 18,5 miliardy korun. To vše v důsledku realokace finančních aktiv, dodává banka. Na první pohled nesrozumitelná bankovní hantýrka neznamená nic jiného, než že spořitelna stáhla velkou část peněz, které měla u ostatních bank. A nakoupila za ně cenné papíry, neboť to pro ni bylo výhodnější. Vyděláme tak více, říká svým činem. Ostatním bankám sice stejné položky stagnují nebo mírně rostou, jenže spořitelna měla pohledávky za bankami nezvykle vysoké. Kolem roku 2010 to bylo přes 200 miliard, což vycházelo na pětinu bilance. Skupování cenných papírů do portfolia spořitelny by tudíž nemělo být nic mimořádného. Může jít o důsledek poklesu sazeb na trhu, ale také třeba o změnu strategie v rámci celé skupiny Erste, za jejíž klenot bývá Česká spořitelna označována. Ve zmiňovaném materiálu sice spořitelna konkrétněji nákupy cenných papírů neuvádí. Na dotaz týdeníku Euro ovšem uvedla, že pořídila převážně české státní dluhopisy. Na ministerstvu financí se tak mohou radovat. Pro napjatou státní kasu je určitě dobrou zprávou, že se kupci českých státních dluhopisů hrnou. Spořitelna tak sice vydělá více, o něco hůře na tom bude český daňový poplatník, který se tím prostřednictvím ministerstva financí ještě více zadlužil. l Petra Pelantová pelantova@mf.cz

14 14 Euro září 2012 monitor palubní deník euroglosa Obětní Beránek Obleče nový Barroso sukni? Další po lichovi Útok vzbouřenců na primátora Bohuslava Svobodu podle všeho zdaleka neskončil odstraněním generálního ředitele pražského dopravního podniku. Je totiž ještě jedna důležitá pozice, na níž se rozhoduje o hodně velkých penězích. A tak není divu, že si na DPP vzniklý Klub za starou dobrou Mazánkovu Prahu vyhlédl odbor městského investora, v jehož čele stojí Jan Beránek, jednoznačně člověk primátora Svobody. I zde se hledají zástupné důvody, které by ho měly diskvalifikovat pro výkon funkce. Jde podle všeho o problémy s kontraktem na stavební dozor pro stavbu tunelu Blanka. S příslušnou firmou byla totiž původně uzavřena smlouva na dozor nad stavbou s rozpočtem sedm miliard. Pak tak jak nám Blanka utěšeně rozpočtově kynula byl tento kontrakt navýšen o 120 procent, ale dnes je rozpočet na Blanku ještě jednou takový a je vážným právním problémem, jak smlouvu dál rozšířit. Musí o tom rozhodnout rada zastupitelstva, jejíž četní členové ale chtějí jasné slovo a dobrozdání od Beránka, že to udělat musejí, byť ten by tak na sebe vzal zcela nepřiměřenou právní odpovědnost. Skutečným důvodem tlaku na ředitele investičního odboru je pak podle informací Palubního deníku skutečnost, že u dodavatelů některých významných městských investic stále ještě leží slušné provize dohodnuté za starých dobrých časů, jen je nelze vyplatit, protože tomu brání právě primátor prostřednictvím svého člověka. Podle zdroje Palubního deníku jde řádově minimálně o desítky milionů korun. A tak je třeba primátorovi odseknout další prstíček a hezky po turecku obětovat Beránka. Narostou vlakům křídla? Jak jsme již v Palubním deníku před časem upozorňovali, chystá se na Českých drahách poměrně rozsáhlá personální obměna. A je dosti pravděpodobné, že při střídání stráží jde o více než občerstvení managementu. Příchozí člen představenstva Michal Mejstřík byl jedním z důležitých architektů nyní již plně funkčního Českého aeroholdingu, jehož vytvořením vláda řešila problém s fakticky insolventními Českými aeroliniemi a do značné míry tento problém vyřešila, přestože národní letecký dopravce pomalu usíná věčným spánkem, z něhož se již neprobere. Na drahách již řadu let leží koncepce vytvoření obdobného železničního holdingu, který by pod svými křídly sdružoval vedle subjektů patřících pod ČD i Správu železniční dopravní cesty. Prakticky by železnice byly organizovány stejně jako Deutsche Bahn. V situaci, kdy je na jedné straně dusí přivírání kohoutku peněz od státu a krajů na dotovanou dopravu a na druhé straně jim zisky z rentabilních tratí začnou vyžírat privátní konkurenti, mohou České dráhy přechodem na německý železniční model stabilizovat své finance a zvýšit své šance v tržním boji o české koleje, který se v blízké době rozhoří. A Michal Mejstřík je nejen solidním ekonomickým expertem se zkušeností s takovou restrukturalizací, ale i člověkem s vládními kontakty, které jsou pro takový projekt nutné. Šéf takového holdingu bude totiž vládnout desítkami miliard na investice, a bude tak velmi mocným mužem. Je otázkou, zda politici o vytvoření takto silného a vlivného postu vůbec stojí. (red) l Evropská komise by měla ve stávajícím složení fungovat ještě dva roky. Vše nasvědčovalo tomu, že současný předseda José Manuel Barroso po druhém funkčním období odejde na nějaké klidné ale ctihodné místo pro vysloužilé politiky. Komisařka pro justici Viviane Redingová, se ale nyní nechala slyšet, že by Barroso měl kandidovat i napotřetí, protože v neklidných dobách dokáže zajistit tolik potřebnou kontinuitu a stabilitu. Podle hlasů zevnitř komise však nejde ani tak o upřímnou podporu, ale spíše o vlastní kampaň Redingové, aby získala Barrosův post. Myslí si, že se tím, že je žena a místopředsedkyně komise, to místo nabízí pro ni. Barrosa zmiňuje proto, aby tak zahájila vlastní kampaň, poznamenal zdroj z komise. Barrosova mluvčí podle očekávání na slova Redingové poznamenala, že předseda se plně věnuje svému druhému období a že další kandidatura není na pořadu dne. Skutečností ale zůstává, že brzy začne vyjednávání mezi členskými vládami o tom, kdo se ujme vedoucích pozic tří nejvýznamnějších unijních institucí rady, komise a parlamentu a rovněž vysokého představitele pro zahraniční záležitosti. Hlavní evropské strany se v následujících týdnech sejdou na svých kongresech, aby zvolily vhodnou taktiku. Rozdělení funkcí závisí na mnoha okolnostech, mimo jiné jakou politickou orientaci mají vlády sdružené v EU a zejména jak dopadnou volby do Evropského parlamentu. Ten totiž bude jmenování příštího předsedy komise schvalovat. Obecně se má za to, že předsedou komise by měl být příště politik z levého politického spektra, protože Portugalec Barroso patří k pravici. V nejlepším případě by mělo jít o ženu odněkud ze severu. Jako ideální kandidátka vychází dánská premiér ka Helle Thorning Schmidtová. Je sociální demo kratka a navíc mluví francouzsky. Dánsko sice není členem eurozóny, ale to by mohlo být naopak výho dou. Thorning Schmidtová má navíc potřebné vůdčí zkušenosti: Dánsko pod jejím vedením předsedalo v první polovině roku Evropské radě. V případě nástupce Hermana Van Rompuye na postu prezidenta rady se nabízí jméno italského premiéra a někdejšího eurokomisaře Maria Montiho. Ten by ale mohl mít zájem i o vedení komise. K tvrdému handlování dojde až s blížícím se termínem výměny a ještě se toho může hodně změnit, jedno je ale poměrně jasné: Minimálně u prezidenta EU půjde o někoho, kdo bude známý od jednacího stolu, tedy premiér nebo hlava členského státu, poznamenal znalec unijních poměrů. Zkušenost z posledních let ale svědčí o tom, že šéfové velkých zemí, jako je Francie či Německo, si výrazné osobnosti v čele institucí nepřejí. l Johanna Grohová spolupracovnice redakce, Brusel ILUSTRACE Tomáš Novák

15 15 pozitivní zprávy monitor Porsche Inter Auto cz Kapka naděje dostala půl milionu Společnost Porsche Inter Auto CZ zahájila u příležitosti 20. výročí svého působení v České republice spolupráci s Nadačním fondem Kapka naděje, jemuž věnovala 500 tisíc korun. Do pomoci Kapce naděje se zapojili i zaměstnanci všech osmi poboček, kteří finanční dar navýšili o další částku 58 tisíc korun. Celkovým darem v hodnotě 558 tisíc korun společnost podpoří zdravotnická zařízení v pěti regionech, kde má Porsche Inter Auto CZ zastoupení. Peníze budou použity na nákup životně důležitých přístrojů a pomůcek pro dětská oddělení nemocnic. Šek převzaly Elen Švarcová, ředitelka NF Kapka naděje, a Vendula Svobodová, prezidentka nadačního fondu, od generálního ředitele Porsche Inter Auto Christiana Langa a ředitelky komunikace Anny Gruberové. henkel Obalová inovace zachrání tisíce stromů Starbucks Coffee, LBP Manufacturing z Chicaga a společnost Henkel představily nový obal na kelímky s horkými nápoji EarthSleeve. Nový ochranný rukávek se v současné době začíná používat v kavárnách Starbucks ve Spojených státech amerických a v Kanadě a uvažuje se o jeho celosvětovém zavedení. Speciální technologie výroby umožnila výrazně snížit celkovou spotřebu surovin a současně zvýšit podíl recyklovaného materiálu. Technologické úpravy při výrobě ušetří přibližně 100 tisíc stromů. linde Mh Vysokozdvižné vozíky potřetí v akci Praha si v srpnu připomněla deset let od ničivých záplav a uspořádala protipovodňové cvičení. Společnost Linde Material Handling poskytla pro tuto příležitost již potřetí vysokozdvižné vozíky ze své flotily krátkodobého pronájmu. Vozíky zajišťovaly po celý den manipulaci s mobilními deskami protipovodňového systému, a ulehčovaly tak policistům a hasičům stavbu téměř jednoho kilometru zábran v centru Prahy. Manipulace s dlouhými břemeny musí být velmi přesná, a přitom rychlá při nasazení záchranných složek jde vždy o čas a precizní práci, zdůrazňuje Petr Klouček, vedoucí oddělení pronájmů firmy Linde Material Handling Česká republika. Je pro nás velkou motivací být prospěšní při tak důležité akci, dodal. VodAfone Pět milionů Vpohybu Nadace Vodafone letos rozdá pět milionů korun na neziskové projekty mladých lidí do 30 let v rámci grantového programu Vpohybu. Letos je mezi úspěšnými projekty například celorepublikový počin Nenech s sebou zametat!, v němž mladí učí vrstevníky rozpoznat šikanu a bránit se jí. Během šesti let své existence rozdělila nadace mezi neziskové organizace více než 100 milionů korun. BoMMA České sklo do Guinnessovy knihy rekordů Česká sklářská firma Bomma ze Světlé nad Sázavou uskutečnila projekt největší láhev na whisky na světě. Světový rekord byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů. Láhev vznikla u výrobce domácenského a laboratorního skla Kavalierglass. Firma Edrington Group, největší skotský producent whisky, se rozhodla překonat dosavadní rekord a vyrobit unikátní láhev o obsahu minimálně 200 litrů whisky Famous Grouse. Dosavadní světový rekord s lahví o objemu 174 litrů držela konkurenční značka Jack Daniel s. Čeští skláři z firmy Kavalierglass spolu s techniky a obchodníky Bohemia Machine vytvořili ručně foukanou láhev o výšce 1,7 metru, objemu 228 litrů a váze 50 kilogramů. Jde o vůbec první české sklo zastoupené v Guinnessově knize rekordů. Exponát je k vidění v návštěvnickém centru Famous Grouse Experience v Glenturretu, které ročně navštíví přes 200 tisíc turistů. Sklo pro Skoty. Největší láhev na whisky na světě, která pojme 228 litrů pálenky, vyrobila sklářská firma Bomma ze Světlé nad Sázavou. inzerce A

16 16 Euro září dsv Karel Kváč obchodní ředitel Firma DSV posílila svůj tým. Na místo obchodního ředitele nastoupil Karel Kváč, který bude mít na starost vedení obchodního týmu a obchodní strategii společnosti. Kváč vystudoval management na Open University a poté získal titul MBA Brno International Business School. Do DSV přišel z konzultačně tréninkové společnosti Palatinum, kde jako konzultant/key account manamonitor lidé a podniky Jamie Walker Tesco Stores ČR Marcel Dostal Generali PPF Asset Management Pavel Fuchs Česká pojišťovna Vojtěch Havlas Mediterra Adéla Hloušková CNC Praha Karel Kváč DSV Ján Gajdoš Dassault Systèmes Petr Šnajdr Eset 1 Tesco stores Čr Jamie Walker obchodní ředitel Funkce obchodního ředitele Tesco Stores ČR se ujal Jamie Walker (44). Zodpovědný bude za sortiment čerstvých i trvanlivých potravin, kosmetiky a drogerie, vedení obchodně-právního oddělení a oddělení neobchodních nákupů. Do Česka přišel z Číny, kde působil ve funkci obchodního ředitele zodpovědného za úsek čerstvých potravin, byl také obchodním ředitelem pro značku Tesco a zastával i pozici obchodního ředitele pro východní Čínu. Walker ve firmě pracuje od roku 1990, nastoupil v rámci absolventského programu a následně prošel řadou funkcí v nákupu. Od roku 2003 řídil komerční a marketingové aktivity obchodů One Stop ve Velké Británii. V posledních pěti letech sbíral mezinárodní zkušenosti, kromě Číny působil také jako obchodní ředitel pro potraviny v Malajsii. Je svobodný, ve volném čase hraje squash a je rovněž skalním fanouškem anglického fotbalového týmu Bolton Wanderers. 2 Generali PPF asset ManaGeMenT Marcel Dostal generální ředitel Generali PPF Asset Management (GP AM) bude mít nového generálního ředitele. Po získání potřebných regulatorních souhlasů se jím stane současný investiční ředitel Generali PPF Holdingu Marcel Dostal (43), který bude rovněž navržen do funkce člena představenstva GP AM. Ve funkci nahradí Kateřinu Jiráskovou (38), která se stane finanční ředitelkou skupiny PPF. V souvislosti s novou pozicí Dostal opustí funkci místopředsedy představenstva a náměstka pro investiční politiku České pojišťovny. V minulosti pracoval na různých manažerských pozicích v České pojišťovně a skupině PPF. Marcel Dostal vystudoval Vysoké učení technické v Brně a získal titul MBA na Rochester Institute of Technology. Je ženatý a má dvě děti. 3 Česká Pojišťovna Pavel Fuchs náměstek pro investiční politiku Novým náměstkem generálního ředitele České pojišťovny se v průběhu září stane Pavel Fuchs (38). Po získání potřebných regulatorních souhlasů bude rovněž navržen do funkce člena představenstva České pojišťovny. Pavel Fuchs doposud vedl útvar řízení kapitálu Generali PPF Holdingu, ve funkci nahradí Marcela Dostala, který se stane generálním ředitelem společnosti Generali PPF Asset Management. Před příchodem do GPH Fuchs působil ve skupině PPF, v První investiční společnosti, v 1. Privatizačním investičním fondu, v Komisi pro cenné papíry a jako makléř u několika obchodníků s cennými papíry. Byl rovněž členem dozorčí rady Českých aerolinií. Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Pavel Fuchs je ženatý a má jedno dítě. 4 MediTerra Vojtěch Havlas lékařský ředitel Vojtěch Havlas je novým lékařským ředitelem Rehabilitační kliniky Malvazinky, kterou provozuje společnost Mediterra. Ve své pozici bude zodpovídat především za vrcholové řízení kliniky, tvorbu její celkové strategie a koncepce v oblasti diagnostické, léčebné i preventivní péče a také za nábor a efektivní rozmístění lékařského personálu. Havlas vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Jeho odborným zaměřením je ortopedie, sportovní traumatologie a komplexní rekonstrukční chirurgie. Od roku 1996 působí na Ortopedické klinice 2. lékařské fakulty UK v Praze-Motole, kde v současné době pracuje v pozici školského zástupce přednosty. Zkušenosti sbíral i za hranicemi Česka, pobýval například ve Velké Británii, Itálii, na Maltě, v Kanadě či USA. 5 cnc Praha Adéla Hloušková obchodní ředitelka Obchodní ředitelkou společnosti CNC Praha, systémového integrátora v oblasti tele prezenčních řešení, audio/video konferencí a e-learningu, se stala Adéla Hloušková (34). Ve společnosti pracovala od roku 2010 až doposud v pozici business development manažerky, předtím působila jako managing partnerka ve společnosti Miton, kde se podílela na strategickém řízení a restrukturalizaci firmy. Hloušková studovala v Torontu a mezi její záliby patří každý sport na prkně (surfing, skateboarding a snowboarding). krátce Gumotex Břeclavský Gumotex má nového generálního ředitele. Dosavadního šéfa Jiřího Kaluží - ka (40) střídá Patrik Vančík. Kalužík se v roli předsedy představenstva, jímž je od roku 1994, chce zaměřit na dlouhodobý a strategický rozvoj firmy. Absolvent Slovenské technické univerzity v Trnavě Vančík má zkušenosti s řízením podniků na národní i nadnárodní úrovni. Působil například jako ředitel společnosti Rigips. Asseco solutions sr Novou generální ředitelkou společnosti Asseco Solutions SR se stala Martina Mošková, která ve firmě působila již od roku 2007 v pozici finanční ředitelky. Vystřídala Petera Langa, který společnost vedl více než 20 let. Mošková dříve pracovala ve společnostech Ringier Slovakia a NRC Trenčín. Je absolventkou oboru účetnictví a auditorství na Fakultě hospodářské informatiky Ekonomické univerzity v Bratislavě. médea Bývalá generální ředitelka České pošty Marcela Hrdá se stala výkonnou ředitelkou mediální agentury Médea podnikatele Jaromíra Soukupa. Před svým působením na poště Hrdá pracovala čtyři roky ve vrcholových pozicích ve společnosti Letiště Praha a po odchodu z České pošty byla generální ředitelkou Slovenské pošty.

17 17 lidé a podniky monitor arbes TechnoloGies Zdeněk Pilz generální ředitel Generálním ředitelem společnosti Arbes Technologies, evropského dodavatele softwarových řešení pro bankovnictví a finančnictví, se stal Zdeněk Pilz (55), který dříve působil v pozici ředitele společnosti Oracle Czech. Prozatímní ředitel Jiří Žůrek nadále působí v pozici finančního ředitele a jednatele společnosti Arbes Technologies. Do Arbes Technologies nastoupil Pilz s plány expanze do nových oblastí. Kromě rozšíření portfolia produktů a služeb se hodlá etablovat i v dalších segmentech trhu. Před příchodem do Oracle Czech působil dvanáct let v Sun Microsystems, kde od roku 2004 zastával post generálního ředitele pro Českou republiku. Zdeněk Pilz vystudoval Fakultu strojní ČVUT v Praze. Je místopředsedou představenstva ICT Unie (dříve SPIS), současně je zapojen v dalších aktivitách, jako je Americká obchodní komora v ČR, Prague Business Club a nadace Srdce na dlani. Je ženatý, má tři dcery, mezi jeho záliby patří volejbal, tenis, golf, lyžování a motocyklový trial. l inzerce A žer zodpovídal za vedení rozvojových programů v oblasti marketingu a prodeje. Předtím dlouhá léta působil v DHL, naposledy jako product manažer. Ve volném čase se věnuje rodině, cestování a železničnímu modelářství. 7 dassault systèmes Ján Gajdoš ředitel Společnost Dassault Systèmes jmenovala novým ředitelem pro Českou republiku Jána Gajdoše. Manažer s bohatými obchodními i technickými zkušenostmi zodpovídá za přímý prodej a péči o významné zákazníky firmy. Na nově vzniklé pozici má na starost i aktivity evropské softwarové dvojky v dalších zemích střední Evropy v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Gajdoš vystudoval technickou kybernetiku na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě a postgraduální studium teoretické infor matiky na Univerzitě Komenského. Po studiích pracoval jako programátor a po odborné stáži v USA vedl tým složitých průmyslových PLM-projektů ve společnosti CSA EBO v Trnavě. Mnoho manažerských zkušenos tí v oblasti řízení životního cyklu výrobků (PLM) získal ve společnosti IBM na Slovensku a v Dubaji s působností pro střední a východní Evropu a Blízký východ. FOTO archiv / PŘIPRAVILA Naďa Kubalíková (kubalikova@mf.cz) 8 eset Petr Šnajdr pre-sales engineer Novou posilou české pobočky antivirové společnosti Eset se stal Petr Šnajdr (31), který nastoupil do pozice pre-sales engineera. Šnajdr bude zodpovídat za externí odbornou komunikaci společnosti a bude také vystupovat jako odborník na počítačovou a IT problematiku v nových médiích. Doposud působil jako IT manažer ve společnosti S. & W. Automobily. K problematice počítačové bezpečnosti se Šnajdr dostal v roce 2005, kdy začal pracovat jako IT security specialista u společnosti Co- ProSys. Mezi jeho zájmy patří sport, cestování a kultura.

18 18 Euro září 2012 cover story Když se řežou plukovníci Situace v policejních sborech se nezklidňuje. Po odvolání Lessyho se objevilo závažné podezření vůči náměstkovi Generální inspekce bezpečnostních sborů Dušanu Brunclíkovi Válka policajtů aneb Aktuální stav českých ozbrojených složek po odvolání policejního prezidenta Petra Lessyho. Po diskutabilním konci bývalého šéfa policistů začínají ze zákulisí unikat další informace, které nejspíš měly zůstat navěky utajeny. Náměstek Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Dušan Brunclík podle informací týdeníku Euro možná vynášel informace z vyšetřovacího spisu. Černoch, SklepmiStr, převozník Na stole Petra Lessyho přistála loni na podzim zpráva, která se ukázala jako velmi zajímavá. Stálo v ní, že se náměstek GIBS Dušan Brunclík v nejmenované restauraci sešel s nejmenovaným novinářem a na stole zapomněl citlivé dokumenty. Týkaly se vyšetřování úniku informací v kauze nákupu obrněných transportérů Pandur. Policie i Generální inspekce bezpečnostních sborů tehdy zkoumaly, jakým způsobem unikl utajovaný výslech bývalého manažera rakouské zbrojovky Steyr Stephana Szücse. Součástí zprávy, kterou na stůl policejního prezidenta doručil neznámý dobrodinec, byly i tři kopie listů z vyšetřovacího spisu GIBS ke kauze Pandur. Mimo jiné úřední záznam jihomoravského kriminalisty Josefa Šamalíka, který v prostředí zachytil poznatek, že viníkem onoho úniku má být náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž (Euro 24/2012). Později se ukázalo, že novinářem, se kterým se měl Brunclík sejít, byl televizní reportér Janek Kroupa. Lessy předal listiny podle zjištění týdeníku Euro nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Jenže podezřením Brunclíka se rovněž zcela nestandardně zabývá sama GIBS. A to přestože je Brunclík jejím vlivným náměstkem a byl to právě on, kdo naháněl Petra Lessyho a snažil se mu předat obvinění předznamenávající rychlý konec šéfa policejního sboru (Euro 36/2012). Na našem útvaru je na rozdíl od jiných sborů naprosto běžné, že náměstek zodpovědný za chod výkonných oddělení se aktivně zapojuje do jednotlivých akcí. Příkladem lze uvést akce Černoch, Sklepmistr, Převozník, podotýká k roli Brunclíka tisková mluvčí GIBS Radka Sandorová. Inspekce podle týdeníku Euro čeká ještě na jeden výslech, aby případ uzavřela. Tato věc je ve fázi prověřování a z tohoto důvodu není možné sdělovat bližší informace, tvrdí mluvčí GIBS. Dá se nicméně předpokládat, že případ odloží. Brunclík totiž udržuje s Kroupou nadstandardní vztahy delší dobu, aniž by to odpovědným osobám u policie přišlo divné. V rámci spolupráce s reportérem pořadu Soukromá dramata Jankem Kroupou měl Dušan Brunclík v průběhu loňského roku takových schůzek několik desítek, uvedla Sandorová. Neoficiální vysvětlení příběhu podle inspekce zní, že zatažení Dušana Brunclíka do kauzy Pandury má na svědomí jeden z bývalých inspektorů, který nebyl na přelo-

19 19 Policie ČR cover story FOTO ČTK

20 20 Euro září 2012 cover story Policie ČR Špatná práce. Inspektoři si nezjistili, že v den, kdy měl Lessy páchat trestný čin, byl o stovky kilometrů jinde. mu roku, kdy GIBS vznikal, převzat do stavu z původní inspekce ministra. Šlo asi o sedm lidí, které jsme nechtěli, tvrdí Brunclík. Prý šlo pomstu lidí, kteří měli do svazku k pandurům přístup. tým do nepohody. Policejní prezident Petr Lessy (uprostřed) loni 30. března představil čtyřčlenný tým svých náměstků. Na snímku zleva Pavel Osvald, Slavomír Bell, Vladislav Husák a Martin Červíček, jehož ministr vnitra Jan Kubice nedávno jmenoval Lessyho nástupcem. Další, prosím Zklidnit situaci má za úkol nový policejní prezident Martin Červíček. Toto zklidnění však podle zainteresovaných lidí bude znamenat další personální změny. Jako první v řadě stojí Lessyho náměstek Pavel Osvald. Byl to on, kdo měl podle některých svědectví vozit tajně do budovy policejního prezidia lobbistu Věcí veřejných Michala Moroze. Nabízí se vytažení na světlo nějakého hříchu z minulosti nebo odebrání bezpečnostní prověrky, což by znamenalo okamžitý konec ve funkci. Prosím o pochopení, ale informace tohoto druhu není možné poskytovat, odpověděla mluvčí inspekce Sandorová na otázku, zda je proti Osvaldovi vedeno nějaké vyšetřování. Kandidátem na vyhazov může být také šéf protikorupční policie Tomáš Martinec. Jak týdeník Euro zjistil, generální inspekce je v případě zájmu o jeho osobu mimořádně aktivní. Důvody k odstranění obou plukovníků jsou nad slunce jasnější, jsou příliš spojeni s Petrem Lessym. A to znamená s Věcmi veřejnými. Červíček už na uklidnění situace v Policii ČR pracuje. Dokonce natolik intenzivně, že si nenašel čas na zodpovězení otázek týdeníku Euro. Martin Červíček byl k médiím i k veřejnosti vždy vstřícný, a to i v pozici náměstka policejního prezidenta pro trestní řízení a rovněž v pozici ředitele pražské policie. Nicméně od okamžiku svého jmenování do funkce veškerý svůj čas i úsilí směřuje prioritně dovnitř policie. Velmi intenzivně vede jednání s představiteli celorepublikových útvarů, jednotlivých krajských ředitelství a dalších útvarů a složek policie, komunikuje se státní samosprávou, ministerstvem. Jeho snahou je jasně definovat budoucnost policie po stránce ekonomické i organizační, respektive personální s ohledem na plánovaný rozpočet a specifika konkrétních regionů v rámci České republiky, uvedla Červíčkova mluvčí Andrea Zoulová. Muž se smutnou tváří navíc sklidil první úspěch. Zatímco Petr Lessy se více peněz pro policisty domáhal marně, hned po Červíčkově jmenování přišlo na provoz policie přes 700 milionů korun. Dle interpretace nového vedení byly vyjednány ještě za Lessyho, ten o tom ale prý nemá ani ponětí. Jiskří to i dole Podivné věci se nedějí jen v nejvyšších patrech ozbrojených složek. Točí se například okolo Karla Daňhela, klíčového svědka obžaloby v kauze nákupu transportních letounů Casa. O podezřeních z korupčního jednání, která se kolem Daňhela objevila, už týdeník Euro dříve informoval (Euro 30/2012). V polovině července byl navíc Daňhel obviněn z pohlavního zneužívání dcery své partnerky a vzat do vazby, nicméně hned následující den jej policisté propustili s tím, že dívka svoje tvrzení odvolala. Nyní všechno vypadá zase trochu jinak. Podle aktuálních informací může být stažení výpovědi dívky diskutabilní. Podobně jako v případě kontaktů s americkým lobbistou Bearem Midkiffem, naznačujících korupci, mají původní dívčině verzi nasvědčovat telefonní odposlechy, které v rámci své činnosti pořídilo Vojenské zpravodajství. Ty sice nemohou být použity jako důkaz v případném soudním řízení, nicméně příslušnému soudci by mohly dát vodítko, jak v kauze rozhodnout. Karel Daňhel měl být navíc před zatčením a obviněním z pohlavního zneužívání na chystané kroky policie předem upozorněn. Varování podle zjištění týdeníku Euro mělo přijít z policejních řad. Únik informací z vyšetřování řeší Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). V této věci se zabýváme podnětem obhájkyně pana Daňhela, reagovala na dotaz ohledně průběhu vyšetřování případu mluvčí GIBS Sandorová. Otázkou je, proč by měl někdo z policie zájem Daňhela upozorňovat. Nabízí se alternativa, zda k úniku nedošlo například proto, že bylo potřeba držet reputaci Daňhela coby bojovníka proti korupci v armádě. Nelze ovšem vyloučit ani to, že se Karel Daňhel stal obětí spiknutí s cílem korunního svědka dehonestovat. S týdeníkem Euro Daňhel už před časem odmítl komunikovat. l lessyho protiúder Bývalý policejní prezident se přesto z boje stáhnout jen tak nehodlá. Jeho advokát Tomáš Sokol odeslal stížnost proti obvinění, ve které dokládá, že se Lessy trestných činů nemohl dopustit tak, jak jsou mu dávány za vinu. Minulý pátek pak Lessy podal trestní

21 21 Policie ČR cover story Naši vrchní policajti Přehled osob, které se vystřídaly na postu šéfa policejního prezidia od jeho založení v lednu Ivan vyleta od 1. září 1992 do 21. dubna 1993 (ředitel Policie ČR, od ledna 1993 změna názvu funkce na policejní prezident) StanISlav novotný od 13. května 1993 do 26. října 1994 (odvolán, od října do prosince policii dočasně řídil první náměstek Jan Zátorský) oldřich tomášek od 1. ledna 1995 do 6. srpna 1998 (požádal o uvolnění z funkce) JIří kolář od 7. srpna 1998 do 15. srpna 2005 (rezignoval, výkonem funkce pověřen Vladislav Husák) vladislav husák od 21. září 2005 do 1. dubna 2007 (rezignoval, vedením Policie ČR pověřen Jan Brázda) oldřich martinů od 29. května 2007 do 31. prosince 2010 (rezignoval, vedením pověřen Jiří Novák) petr lessy od 24. ledna 2011 do 29. srpna 2012 (obviněn z trestného činu a zbaven služebního poměru) martin ČervíČek od 29. srpna 2012 pramen: ČTK FOTO archiv, Isifa.com oznámení na ministra vnitra Jana Kubiceho, který podle něj zneužil svou pravomoc veřejného činitele, když šéfa policistů odvolal. GIBS Lessyho obviňuje, že měl 6. září loňského roku předat mluvčí policejního prezidia Pavle Kopecké dokument očerňující náměstka policie zlínského kraje Jaroslava Vaňka. Kopecká při výslechu na inspekci uvedla, že jí měl nakázat, ať inkriminovaný dokument předá redaktorovi deníku Právo Radimu Vaculíkovi. Tento dopis téhož dne plk. Mgr. Kopecká v pizzerii Fattoria, na adrese Praha 7, Veletržní 20, někdy v poledne, podle vašeho pokynu předala do rukou redaktora deníku Právo Radima Vaculíka, kterého opět na základě vašeho pokynu předtím vytipovala jako vhodného novináře za účelem předání citlivých materiálů a uskutečnění rozhovoru s vámi na citlivé téma Svým zavrženíhodným úmyslným jednáním jste porušil služební slib hned v několika bodech. Porušil jste ustanovení zákona, zneužil jste ve vlastní prospěch informace nabyté v souvislosti s výkonem služby, nezachoval jste o nich mlčenlivost, stojí ve sdělení obvinění. Petr Lessy ovšem tvrdí, že v inkriminovaný den v Praze vůbec nebyl, protože měl dovolenou. Den předtím se totiž jeho syn vyboural na motocyklu, a Lessy za ním proto jel na Moravu do nemocnice. Dokládá to protokolem o udělení dovolené na inkriminovaný den, podepsaným ministrem vnitra Janem Kubicem. Kubice Lessymu povolil dovolenou od 6. do 8. září. Je tedy zřejmé, že buď Lessy předával Kopecké dokument během dovolené, Kopecká vypovídala účelově anebo inspektoři GIBS někde udělali chybu. Půl dne předtím a ten tvrzený den se skutek nemohl stát, protože klient nebyl na tom místě, o kterém bylo tvrzeno, že na něm měl skutek být spáchán. Jak si s tím inspekce poradí, to nedokážu odhadnout. Ale striktně vzato podle práva by to trestní stíhání měli zastavit. Co mě do jisté míry šokuje, je, že toho dotyčného před sdělením nevyslechli V politických kuloárech se už objevilo jméno možného Kubiceho nástupce Jana Kubaty a nezeptali se, co jste dělal toho a toho dne? Budou s tím mít potíže, řekl týdeníku Euro Tomáš Sokol. kubata za kubiceho? Pokud se alibi Petra Lessyho prokáže, padá tím konstrukce obvinění bývalého policejního prezidenta a svůj post by měl opustit ministr vnitra Jan Kubice. Pokud by se prokázalo, že odvolání policejního prezidenta Lessyho bylo účelové, ve vteřině odstoupím. Ale obvinění z účelovosti odmítám, nechal se slyšet krátce po Lessyho odvolání ministr. Právě o této variantě se v politických kuloárech intenzivně spekuluje s tím, že by se Kubice mohl stát šéfem Správy státních hmotných rezerv. Něco se u Kubiceho děje, má sbalenou kancelář, nahrává těmto spekulacím zdroj týdeníku Euro. V politických kuloárech se už objevilo jméno možného Kubiceho nástupce věčného čekatele na ministerskou sesli, bývalého primátora Ústí nad Labem Jana Kubaty. Otázkou ale je, zda zveřejnění jména tohoto potenciálního kandidáta nebude polibkem smrti. Policie opravdu není v dobré kondici. Má málo peněz, vyšetřování mediálně známých kauz Tatra, Pandur či Casa jsou vedena zvláštními způsoby a politický tlak na policii je stále cítit ve vzduchu. A prosakují neuvěřitelné informace: například že se ministr vnitra v uzavřené společnosti nechal slyšet, že policie na exministra obrany Martina Bartáka obviněného v kauze Tatra nic nemá. Zatímco je veřejnosti exkluzivně servírována kauza nepříliš oblíbeného středočeského exhejtmana Davida Ratha, zároveň se v tichosti odkládá případ kmotra ODS Alexandra Nováka, jehož bankovními účty protékaly stamiliony korun. Dělá to dojem, že veřejnost má být částečně protikorupčně uspokojena, ale koza má zůstat celá. To není dobrá zpráva o stavu českých ochránců zákona. l Jan Hrbáček hrbacek@mf.cz

22 22 Euro září 2012 report 22 Územní plánování Úředníci již nejsou všemocní. Nejvyšší správní soud rozhodl přes dvě stě žalob napadajících územní plány. Rozsáhlou judikaturou se teď musejí prokousat krajské soudy 28 miroslav Jansta Předchozí vedení ČSTV chtělo prodat krkonošská lyžařská střediska Hušákovým lidem, říká šéf sportovního svazu 30 spotřební daň Nůžky se zavírají. Česko by se mohlo připojit k řadě evropských zemí a zmírnit rozdíl ve spotřební dani uvalené na levné a prémiové značky cigaret 32 ČKd Podnikatel Petr Speychal znovu ovládl majoritu ve skupině firem kolem ČKD Group. Velké plány má také s pražským hokejem 44 mlékárenství Konec kvót zatřese s českým mlékem. Německé a francouzské krávy se ještě víc rozdojí 46 vzp Trestní oznámení za úniky v kauze IZIP zafungovalo jako rozbuška hned na několika frontách. Ministr Heger ale nechce vyvolávat totální válku 48 maloobchod Prodejce potravin z Plavů u Tanvaldu vede zákazníky ke kvalitě a věří, že tím vychová i výrobce 50 tomáš KrseK V Rusku je pro byznys potřeba mít partnera a trpělivost, říká spolumajitel plzeňské Škody Transportation Brněnské kovbojky Nejvyšší správní soud rozhodl přes dvě stě žalob napadajících územní plány. Rozsáhlou judikaturou se teď musejí prokousat krajské soudy Zúzemního plánování se stal byrokratický subsystém s vysokým korupčním potenciálem, který začal žít svým vlastním životem, zjistili soudci brněnského Nejvyššího správního soudu (NSS). V posledních šesti letech představovali jedinou autoritu, která dokázala zabránit tomu, aby mocný aparát pod záminkou veřejného zájmu válcoval základní práva občanů. Některé rozsudky soudců se čtou téměř jako detektivka. O co méně se totiž v procesech územního plánování dokázala orientovat veřejnost, o to lépe se jej naučily využívat lobbistické skupiny a volení zástupci lidu ve svůj vlastní prospěch. Muži a ženy v taláru odvedli kus práce i na tom, aby hoře paragrafů vrátili lidský rozměr. Štafetu nyní předali kolegům na krajských soudech, kteří se rozsáhlou judikaturou prokousávají za pochodu. Na jejich verdikt už čeká například žaloba pražských Benic. Změnu čtyřiceti hektarů oranice v katastru městské části na stavební parcely schválili zastupitelé velké Prahy, přestože prostředkem pole má vést železniční trať. Aby vyhlídka zůstala vyhlídkou František Gemperle začal pronikat do tajů územního plánování někdy před pěti lety, když zjistil, že na hřišti vedle Gymnázia Nad Kavalírkou v pražských Košířích se developer chystá vybudovat 130 bytů. Projekt líbivě zabalený jako dům pro seniory na hřišti se přece byty stavět nesmějí zatím dokázal jen zdržovat. Když se na něj obrátil jeden z jeho známých, že mu má před okny v lokalitě s příznačným názvem Na Vyhlídce vyrůst bytový dům, už ale věděl, jak na to. V rámci projednávané změny územního plánu asi tisícovky metrů zeleně na stavební parcely podali námitku, pod kterou se podepsalo sedmdesát lidí ze sousedství. Poměrně precizně v ní zdůvodnili, ve kterých bodech je změna v rozporu se Zásadami územního rozvoje (nadřazený dokument kraje ve větším měřítku, ze kterého musí územní plány jednotlivých obcí a měst vycházet pozn. red.) a stavebním zákonem. Magistrát se s námitkou vypořádal jednou větou: Nejedná se o zelené svahy ve smyslu ZUR, ale o přerušení celoměstského systému zeleně. Tím to pro něj skončilo. Nepomohlo ani to, že pro změnu nezahořel útvar rozvoje města a ministerstvo životního prostředí. Zastupitelé ji v roce 2010 schválili. Gemperle a spol. se odmítli vzdát a zkusili podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. A slavili: soud změnu zrušil. Ukázalo se, že bránit se změnám územního plánu, které vedou k nekoncepčnímu rozrůstání města do krajiny, je poměrně jednoduché. Lidé ale nevědí, že tato možnost existuje. Nejde přitom o nijak drahý a složitý proces, říká zástupce sdružení Arnika Martin Skalský, který v Košířích se žalobou pomáhal a aktuálně připravuje další. Skalský je přesvědčen, že územní plánování v Praze má velmi temné souvislosti s pražskými kmotry. V Košířích se rozhodla Arnika vzít náklady na právní zastoupení na sebe. Vyšlo ji to na zhruba dvacet tisíc. Lidé ale mohou sepsat žalobu i sami. Soudy navíc v těchto případech postupují rychle. NSS měl jen měsíční»

23 23 územní plány report FOTO Hynek Glos Příliš chtivé zastupitelstvo. Přestože Jesenice u Prahy trpí snad všemi neduhy suburbanizace, někdejší zastupitelstvo přes odpor usedlíků schválilo změnu územního plánu, který měl městečku přidat téměř půl milionu metrů čtverečních zastavitelného území.

24 24 Euro září 2012 report územní plány vzdorující okraj Prahy. Změny územního plánu v Praze napadají často i jednotlivé městské části, například Křeslice, které chtějí zabránit výstavbě křižovatky Exit 4 a administrativního městečka u dálnice D1.» lhůtu, od Nového roku se prodloužila na tři měsíce. Košíře mají podle právníka Ondřeje Tošnera, který žalobu připravoval, přesah i pro další případy, kdy má zmizet kus zeleně jen proto, že tam chce někdo něco postavit. To totiž nemůže být samo o sobě akceptovatelný důvod, potvrdil soud, podotýká Tošner. Soudci zároveň uvedli, že úředníci nemohou ignorovat paragraf 55 stavebního zákona. Ten zakotvuje zásadu, že další zastavitelné plochy je možné vymezovat až ve chvíli, kdy jsou ty současné vyčerpány. PřílePek rozjel vlnu žalob Soudní přezkum územních plánů umožnil přílepek k zákonu o elektronických komunikacích z roku 2005, který zavedl institut opatření obecné povahy. Ten musel být přezkoumatelný v rámci soustavy správního soudnictví a příslušným se stal Nejvyšší správní soud. První případ, který NSS řešil, nebyl tedy z oblasti územního plánování, ale telekomunikací: T-Mobile se přel s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) o přenositelnost telefonních čísel. Paradoxně od té doby se už soud agendou ČTÚ prakticky nezabýval. Stavební zákon ovšem v roce 2007 stanovil, že povahu opatření obecné povahy mají i územní plány, a od té doby se na NSS začaly valit spory. V průběhu šesti let žalovali lidé u NSS kromě územních plánů, jejich změn a Zásad územního rozvoje i regulační plány nebo stavební uzávěry. Před dvěma měsíci uspěl s takovou žalobou majitel čestlického aquaparku Pavel Sehnal, když soud uznal, že čtrnáct let trvající stavební uzávěra v Letňanech rozhodně nemá charakter dočasného opatření. Zákon ovšem vykazoval i řadu nedostatků, například nestanovil ani lhůtu, v jaké je možné plánovací dokumenty zpětně napadnout. V praxi proto navrhovatelé začali žalovat i územní plány vzniklé před rokem A protože územní plány jsou podkladem pro vydání územních rozhodnutí, a tedy i stavebních povolení, novela soudního řádu správního od počátku letošního roku už i vzhledem k právní jistotě majitelů nemovitostí stanoví lhůtu, ve které je možné zpětně napadnout akt Další zastavitelné plochy je podle zákona možno vymezovat až ve chvíli, kdy jsou ty současné vyčerpány veřejné správy v této oblasti, na tři roky. Zásadní ovšem je, že nová úprava přesunula rozhodování na krajské soudy. Má to svůj jasný důvod. Tuto agendu jsme řešili šest let a projednali jsme dvě stovky případů, takže si myslím, že jsme vytvořili solidní judikaturu a krajské soudy z ní mohou vycházet, vysvětluje Josef Baxa, soudce Nejvyššího správního soudu. O novou úpravu se zasadili sami soudci Nejvyššího správního soudu. Hrozilo totiž, že by územní plány mohly soud úplně zahltit. Podle stavebního zákona má totiž jejich platnost skončit s rokem Do té doby měly mít všechny obce a města nové plány, jinak by musely fungovat v nouzovém režimu, který by pravděpodobně způsobil ve větších městech naprostý chaos. Novela stavebního zákona právě projednávaná ve sněmovně zřejmě odloží konec platnosti současných plánů až na rok Většina z šesti tisíc obcí a měst však na nových plánech pracuje, což představuje rozbušku pro desítky, spíše ale stovky či tisíce dalších žalob. Každý územní plán je zdroj konfliktů. Nejvyšší správní soud by se stal jakýmsi úzkým hrdlem, kterým by žaloby neměly mít šanci projít, potvrzuje Baxa. V novém systému bude fungovat NSS jako soud druhého stupně proti rozhodnutí kraj- FOTO Hynek Glos, Jan Rasch

25 25 územní plány report zkrocení úředníci. Před možností napadnout územní plány správní žalobou si úředníci dělali, co chtěli. Nikdo je nedokázal korigovat. Myslím, že si nyní dávají s přípravou dokumentů více práce, tvrdí Josef Baxa, soudce Nejvyššího správního soudu. ského soudu bude možné podat kasační stížnost. Dosud byla proti rozhodnutí NSS přípustná pouze ústavní stížnost, a to už je přece jen trochu jiný kalibr. Zatím jsme řešili v kasačním řízení jen pár jednotlivostí. Je brzo dělat závěry, brání se Baxa shrnout dopad změn na soudní praxi. kultivace úředníků Baxa je přesvědčen, že rozsudky Nejvyššího soudu měly velmi pozitivní vliv na kultivaci veřejné správy. Před možností napadnout plány správní žalobou si úředníci dělali, co chtěli. Nikdo je nedokázal korigovat. Myslím, že si nyní dávají s přípravou dokumentů více práce. Už i čtou naše judikáty a přizpůsobují jim své metodiky, podotýká. Při rozhodování, zda napadený akt veřejné správy zrušit, či nikoli, dokumenty většinou neobstojí při přezkumu procedury, kterou byly vytvořeny nebo přijaty. Jde sice o procesní důvody, ty ale mají základ ve hmotném právu. Občan musí mít možnost se bránit, pokud se domnívá, že někdo zasahuje do jeho práv. Typicky se úřady nedostatečně vypořádávají s námitkami dotčených osob, nerespektují stanoviska dotčených orgánů (například památkáři anebo odbory ochrany přírody) nebo neodstraňují jejich rozporná stanoviska. Někdy bývají v rozporu textové a grafické části územních plánů nebo bývají územní plány v rozporu se Zásadami územního rozvoje, vyjmenovává nejčastější prohřešky Baxa. Lajdáctví se příliš nevyplatilo Vysoké nad Labem vzdálené čtyři kilometry od Hradce Králové. Vůbec první územní plán, který si oblíbená příměstská obec nechala zpracovat, napadla místní zemědělská firma hospodařící na desítkách pronajatých hektarů. Nelíbilo se jí, že plán vymezil nové zastavitelné plochy na více než 50 hektarech, většinou polí, v důsledku čehož měl vzrůst počet obyvatel čtyřikrát. S tak masivní výstavbou nesouhlasil ani Hradec Králové. Navíc nadřazený plánovací dokument, který obsahuje záměry nadmístního významu, s žádnou takovou zástavbou v lokalitě nepočítal. Soudce si v tomto případě neodpustil včlenit do rozsudku pasáž o škodlivých dopadech suburbanizace. Během projednávání soud také zjistil, že posouzení vlivu plánu na životní prostředí obsahuje řadu protimluvů. V posudku například zpracovatel uvádí, že územní plán bude mít negativní vliv na 11 z 15 sledovaných složek životního prostředí, v závěru potom ale tvrdí, že z územního plánu nevyplývají žádné významnější negativní vlivy pro obyvatelstvo a pro prostředí. Nakonec autorizovaný odborník dodal, že jde o subjektivní hodnocení, jelikož nevycházel ze žádné metodiky. Navíc se ukázalo, že ve dvou lokalitách měněných na stavební parcely žijí živočichové zapsaní v červených knihách ohrožených druhů, což ani slovem nezmínil. Soud takový postup označil za ignoranci smyslu posuzování vlivu na životní prostředí a snahu dostát právu pouze formálně. I to byl jeden z důvodů, proč plán zrušil jako celek. Pro procesní vady zrušil soud také změny územního plánu v Moravanech u Brna. Dění kolem územního plánu by tam vydalo na novodobou gangsterku. Policie dodnes nevypátrala fiktivního kurýra, jenž vnikl do domu starostky, zmlátil ji, následně i jejího zetě a dceru, kteří jí přispěchali na pomoc. Nešlo o první fyzické napadení ženy, která se stavěla proti zamýšleným změnám územního» inzerce A Města, která spotřebují o 30 % méně energie? Samozřejmě.

26 26 Euro září 2012 report územní plány» plánu. Měly zvětšit objem zastavitelných ploch o 45 hektarů a zvýšit počet obyvatel o nás bez nás. Zastupitelé velké Prahy schválili malé obce třikrát. v Benicích změnu Správní žalobu podali tři majitelé nemovitostí, 40 hektarů oranice kteří si Moravany vyhlédli, protože jim předchozí územní plán garantoval vesnický na stavební parcely. Beničtí se brání a jednání způsob života v ekologicky přívětivém prostředí. Žalobci poukázali na to, že nové za- u Nejvyššího zestupitelů napadli stavitelné plochy neobsahují žádná místa pro správního soudu. občanskou vybavenost, proces změn územního plánu probíhal chaoticky a nepřehledně, navíc nebyl podobně jako u Vysoké v souladu s nadřazenou dokumentací. Přijetí změn se místní pokusili zabránit vyvoláním referenda, zastupitelé jej ale odmítli vyhlásit. Zřejmě proto, že šest z nich mělo mít z chystaných změn osobní profit. Aby nám to doma nesmrdělo Asi nejobtížnější je přezkum napadených rozhodnutí z hlediska přiměřenosti regulace. Tady bývají soudci nejzdrženlivější. Při rozhodování o tom, zda byla dodržena zásada proporcionality, musí pečlivě vyvažovat zájem veřejný a zájem soukromý. Zažil jsem i případy, kdy se letité sousedské spory v obci přetavily ve spor o územní plán, vzpomíná Baxa, kterému se vryla do paměti kauza z Vracovic. Farmář, jehož rodina ve vesnici hospodařila několik generací, v poklidu rozšiřoval svou zemědělskou usedlost až do doby, než si ve dle něj postavila dům starostova dcera. Starosta se snažil zabránit plánované přístavbě hospodářských stavení a žlabu v rámci územního řízení s argumentem, že stavba není v souladu s územním plánem. Neúspěšně. Nový územní plán, který nechal starosta zpracovat, už ovšem pozemky nepohodlného souseda změnil na zahrady a ochrannou zeleň, které není možné využívat pro chov zvířat. Soud uznal, že obec nepřiměřeně zasáhla do práv žalobce. My bychom měli být schopni ohlídat, aby nebyla pošlapána práva jednotlivců tím, co je vydáváno za veřejný zájem a ve skutečnosti jím není, říká soudce, který řešil i změnu územního plánu v Jesenici u Prahy. Přestože obec trpěla snad všemi neduhy suburbanizace, zastupitelstvo tu i přes odpor usedlíků schválilo změnu územního plánu, která vyme zila dalších téměř půl milionu metrů čtverečních jako stavební. Změnu zažaloval také místní zemědělec. Z jeho lánů se totiž přes noc staly plochy zeleně a zastavitelné území. Ani o jedno neměl zájem. Navíc tento akt vnímal jako pomstu za to, že pozemky odmítl prodat jednomu ze zastupitelů obce. Poukázal také na to, že u této změny, která postihne řadu chráněných živočichů, nebyla řádně zpracována studie jejího vlivu na okolí. Ani v Jesenici se projednání plánu neobešlo bez ataků a výhrůžek. Místní dvakrát sesbírali podpisy a pokusili se o vyhlášení referenda. Nakonec sestavili kandidátku a ve volbách vyhráli ještě dříve, než stihl NSS vynést rozsudek, kterým změnu územního plánu zrušil. mluvte spolu! Z interní statistiky, kterou si nechal Baxa zpracovat, vyplývá, že žalobci mají poměrně solidní naději na úspěch. Ze všech žalobních návrhů, které k NSS z oblasti územně plánovací dokumentace dorazily, jich věcně projednával dvě třetiny. Zhruba v polovině případů z těch projednávaných byla žaloba úspěšná. Statistika vypovídá především o tom, jak se choroba vyvíjí, už ale nehovoří o tom, kde se vzala. Stavební zákon definuje smysl územního plánování tak, že má vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území. To je krásná proklamace, mnohdy mám ale pocit, že jeho skutečným účelem je vytvářet korupční prostředí a živit úředníky, kteří zapomínají na to, že zákon je tu přece pro lidi, ne lidé pro zákony, říká Pavel Trna, asistent soudce NSS, starosta obce Štěchov v Jihomoravském kraji a student stavební fakulty VUT v Brně v jedné osobě. Nechce ale na úředníky jen plivat. Paradoxně častým důvodem zrušení rozhodnutí správního orgánu je jen jejich nedůvodná obava napsat, proč něco povolují, nebo na opak nechtějí povolit. Nesmí ze strachu či alibismu odkazovat na paragrafy, měli by se naučit svá rozhodnutí vysvětlovat tak, aby to pochopil i laik, soudí Trna. Na druhou stranu minimálně stejně často jednají úředníci pod tlakem politiků, kteří jsou jejich přímými nadřízenými, z pozice síly. Občané mnohdy dostanou až před soudem možnost vyjádřit se. Kdyby spolu lidé více mluvili, nemuseli by končit tady. To, že politici a úředníci nedají lidem prostor, se jim ale potom mnohonásobně vrátí, když jejich několikaletá práce na územních plánech spadne pod stůl, je přesvědčen Baxa. Nedostatek komunikace soud vytkl například moravskému hejtmanství. Při zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje sice průběh veřejného projednávání FOTO Martin Pinkas

27 27 územní plány report návrhu zásad nehrál primární roli, soudci ale v rozsudku výslovně kritizovali, že občané dostali na vyjádření pouze tři minuty. I kdyby tam měli úředníci sedět tři neděle, měli poslouchat, tvrdí Trna. Na NSS se ve chvíli, kdy zrušil celé zásady Jihomoravského kraje, snesla vlna kritiky za to, že se v regionu na další léta zastaví výstavba páteřních komunikací. Nešlo o nějakou zlovůli. Jen spisová dokumentace měla přes tisíc stran bez výkresové dokumentace, osm lidí tady pracovalo půl roku často i deset hodin denně, abychom se s problematikou podrobně seznámili a odpovědně rozhodli, brání rozhodnutí Trna. Veřejné projednání žaloby, kterou podalo 14 nespokojených starostů obcí a 13 občanů, se odehrávalo v největší zasedačce soudu, její stěny pokrývaly mapy Jihomoravského kraje se zákresy dopravních komunikací. V rámci rozsudku se snažili soudci říci nejen to, co bylo špatně, ale i to, jak by měl takový dokument vypadat. Například v některých momentech byly zásady řešeny do nejmenších detailů. Byly v nich vyznačeny podrobně koridory dálnic včetně detailních studií, hodnocení synergických a kumulativních vlivů několika dálnic v blízkosti obcí se ale odbylo umístěním tečky příslušné barvy na mapu bez jakéhokoli zamyšlení nad tím, zda bude takto vzniklá zátěž pro území únosná. To je nepoměr, soudí Trna. inzerce A rozsudek Pod lampou Pražští úředníci si při vynesení brněnského rozsudku oddechli, že k nim byl NSS ještě milostiv. Přestože v uplynulých letech vyzmizíkoval z pražského územního plánu a Zásad územního rozvoje trasu nové letištní ranveje, suchdolskou a běchovickou část pražského okruhu nebo vysokorychlostní trať, a tím fakticky na léta znemožnil jejich výstavbu, celý dokument jim neshodil. Stoosmdesátistránkový rozsudek ke zrušení jihomoravských ZUR nyní studují dost pečlivě. Na chvíli, kdy jim první občan nebo městská část napadnou aktualizovanou verzi pražských Zásad územního rozvoje, chtějí být připraveni. l Hana Boříková borikova@mf.cz

28 28 Euro září 2012 report Miroslav Jansta Teď můžeme splácet dluhy Předchozí vedení ČSTV chtělo prodat krkonošská lyžařská střediska Hušákovým lidem, říká šéf sportovního svazu Český svaz tělesné výchovy (ČSTV), s půldruhým milionem členů největší sportovní organizace v zemi, je ekonomicky zachráněn. Poté, co sportovcům vyschl penězovod v podobě stamilionových příjmů z loterijní firmy Sazka, zůstaly nejhodnotnějším aktivem majoritní podíly v lyžařských střediscích ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a Harrachově. ČSTV se nedávno dohodl na pronájmu prvních dvou se soukromými společnostmi Snowhill/Tatry Mountain Resorts (Skiareál Špindlerův Mlýn) a Mega Plus (Ski Pec). Firmy slíbily platit roční nájemné v celkové výši 59 milionů korun bez DPH a proinvestovat na krkonošských sjezdovkách přinejmenším 1,15 miliardy korun. Je to maximum hodnoty, které jsme za pronájem Špindlu a Pece mohli dostat. Kdybychom šli ještě dál, tak by zájem firem opadl, říká v rozhovoru pro týdeník Euro předseda ČSTV Miroslav Jansta. Právník s vášní Pro sport. Někdejší basketbalista Miroslav Jansta vytáhl nymburský klub do regionální elity. Co bylo během hledání nájemců a vyjednávání podmínek nájmu nejtěžší? Nejtěžší bylo v rámci členské základny ČSTV ta lyžařská střediska vůbec uhájit, abychom o ně nepřišli tedy abychom je nemuseli prodávat. Předchozí vedení ČSTV totiž v tichosti připravovalo prodej akciových podílů, dokonce už byly vyhotoveny znalecké posudky a transakce byla na spadnutí. To celé bylo hrou Aleše Hušáka a jeho lidí. Mého předchůdce v ČSTV Pavla Kořana tlačil k různým věcem a divným rozhodnutím, například ke snížení dividendových výnosů na minimum a umělému zadržování peněz v akciovkách. Hušák, jako rodilý Trutnovan, měl blízko především k Peci pod Sněžkou. Pokud by se v lednu neobměnilo vedení ČSTV, došlo by k privatizaci skiareálu právě bývalému šéfovi Sazky? Přímo jemu ne, ale lidem, kteří k němu mají velmi blízko. Když jste byl zvolen předsedou ČSTV, kolik procent členské základny tehdy chtělo lyžařská střediska prodat? Tehdy chtěli prodávat všichni, s opačným názorem nás bylo opravdu jen pár jedinců. Většina sportovců přitom mluví o krkonošských skiareálech jako o rodinném stříbru svazu, kterého by se sportovci neměli zbavovat... V ČSTV byly, a částečně stále ještě jsou, obrovské dluhy. Dokonce začaly docházet i peníze na platy řadových zaměstnanců, takže sílily hlasy volající po prodeji areálů. Novému vedení se naštěstí podařilo přesvědčit členy svazu, abychom tento majetek neprodávali. Co se týká samotného pronájmu, jednání s potenciálními zájemci jsem vedl od dubna. Když se vykrystalizovali ti tři hlavní, nejtěžší bylo samozřejmě jednání o ceně a o zárukách. O nich jsme debatovali opravdu do poslední chvíle. A také jsme museli řešit právní náležitosti pronájmu, protože podob

29 29 Miroslav Jansta report Miroslav Jansta (50) Absolvent Právnické fakulty UK, spolumajitel advokátní kanceláře Jansta, Kostka. Po sametové revoluci byl dva roky poslancem Federálního shromáždění, nyní je řadovým členem ČSSD. Bývalý basketbalista se před patnácti lety stal šéfem a později majitelem nymburského basketbalového klubu, který je v současnosti nejúspěšnějším týmem ve střední Evropě. Od roku 2009 je prezidentem České basketbalové federace, letos v lednu byl zvolen předsedou ČSTV. FOTO Martin Pinkas ných transakcí v Česku dosud moc uskutečněno nebylo. Neobáváte se, že můžete být obviněni ať některými členy ČSTV či menšími akcionáři lyžařských středisek že jste nájemce nevybírali v otevřeném výběrovém řízení? Rejpalové se ozvou vždy, ale já jsem přesvědčen, že jsme s nejlepšími možnými nájemci vyjednali maximum podmínek, co bylo možné. A za tím si stojím. Celou akci jsme prováděli transparentně za přítomnosti ekonomických i právních poradců (pro ČSTV pracuje Erste Corporate Finance pozn. red.). Nájemci jsou firmy s historií a nezpochybnitelnou zkušeností v tomto oboru a lyžařská střediska opravdu provozovat umějí. Navíc smlouva bude zveřejněna na internetu, a všichni tak budou mít možnost sledovat její plnění. O výhodnosti podmínek pronájmu svědčí i spokojenost Svazu lyžařů ČR, minoritního akcionáře ve skicentrech. V rámci nájmu jste si dojednali i velké garance (260 milionů ve Špindlerově Mlýně a 60 mi lionů v Peci pod Sněžkou), aby nájemci proinvestovali peníze, které slíbili. Jsou tyto garance v hotovosti, nebo jiné formě? V případě Pece se jedná o kombinaci písemné záruky samotné firmy Mega Plus, která má půlmiliardovou hodnotu, a šedesátimilionové osobní směnky jednatele. U pronájmu Špindlu je dopředu jako jistina složen jeden roční nájem a čtvrtmiliardovou hodnotu má společné ručitelské prohlášení firem Snowhill a Tatry Mountain Resorts. Součástí všech kontraktů jsou i ustanovení o pokutách, navíc v případě jejich neplnění můžeme smlouvy vypovědět. Pro takové momenty je tam ustanovena roční výpovědní lhůta. Je ve smlouvách i opce na prodloužení pronájmu, případně odprodej aktiv lyžařských středisek? Ano, součástí je i opce na stejně dlouhou dobu, jako je současný nájem. S tím, že po prvních deseti letech fungování pronájmu máme dva roky na zhodnocení spolupráce, během kterých může každý z nás tu opci zrušit nebo budeme specifikovat, za jakých podmínek bude uplatnitelná. Stejně tak můžeme v té době říci, že po dvacetiletém pronájmu ta spolupráce skončí. Dozorčí rady a představenstva lyžařských středisek, stejně jako dalších dceřiných společností ČSTV, lákaly kvůli tučným odměnám a dalším prebendám sportovní bafuňáře. Zrušíte je nyní? Odměny výrazně ořežeme a zároveň snížíme počet členů statutárních orgánů na zákonem dané minimum. Dříve byl obrovský boj o to, kdo bude sedět v představenstvu té nebo jiné firmy. I proto jsem rád, že s pronájmem tyto tlaky v lyžařských střediscích opadly. Mělo to totiž dost negativní vliv na řízení středisek. Pec je díky někdejším bafuňářům vybydlená, téměř před krachem, Harrachov se jakžtakž drží díky rozumnému managementu a Špindlerův Mlýn, který měl být jakýmsi zlatým teletem, by byl za chvíli převálcován soukromou konkurencí, protože není na investice. Nejtěžší bylo v ČSTV uhájit, aby se lyžařská střediska nemusela prodávat Firmy byly podle vás vedeny špatně kvůli nekompetentnosti manažerů, nebo kvůli různým zásahům ze strany majoritního akcionáře, tedy ČSTV? To druhé, a především v Peci pod Sněžkou to zapříčinilo špatnou ekonomickou výkonnost. Pokaždé, když byl do tamního vedení nebo statutárního orgánu firmy dosazen někdo nový, zaměřil se hlavně na tantiémy a permanentky. Navíc tomuto oboru musíte rozumět, já sám bych si na to netroufl. Kolik by mělo z pronajatých firem plynout do ČSTV na dividendách? Včetně Harrachova, kde jsme rovněž majoritním vlastníkem, by to mělo být 30 milionů čistého ročně. Přežil by samotný svaz bez příjmů z pronájmu lyžařských aktiv? V rámci běžného provozu by mohl ČSTV nějak přežít, protože jsme hned po zvolení nového vedení učinili řadu ekonomických opatření, především další propouštění a snižování nákladů. Jinak byly ve svazové pokladně peníze na výplaty do května, maximálně června. Díky jistému příjmu si teď můžeme trochu vydechnout. Padlo již v rámci ČSTV rozhodnutí o využití nových peněz, které z pronájmů středisek budete inkasovat? Je to velmi jednoduché: díky nájmu se dostaneme k penězům, které potřebujeme na postupné splácení dluhů, jež v ČSTV vznikly za předchozího vedení. A až všechny tyto problémy vyřešíme, tak pokud budu mít ve sportu nějaký vliv půjdou na investice do sportovních zařízení, především v Harrachově a Nymburce. Rozhodně se ty peníze neprojedí. Jaké výše dosahují aktuální dluhy svazu? Maximální hranice je asi 220 milionů korun, ale předpokládám, že nakonec to bude výrazně méně. Přibližně 37 milionů připadá na půjčku od společnosti Gladiolus, s níž se nám snad podaří rozložit splácení dluhu do následujících dvou a půl let. Největší položkou je pak spor se Sdružením sportovních svazů (bývalý Svazarm pozn. red.) o záruky, které mu ČSTV před časem poskytlo za platby ze Sazky. V nejhorším případě jim budeme nuceni zaplatit téměř dvě stě milionů, ale já věřím, že ten spor skončí někde na padesáti milionech, dost možná to bude i méně. Soud nebyl dosud rozhodnut ani v první instanci a určitě tam budou nějaká odvolání, takže budeme mít časový prostor se na to finančně připravit, kdybychom prohráli. Předpokládám, že celkové dluhy ČSTV jsou v optimální variantě padesát až 100 milionů. Zastupuje ČSTV v tomto sporu vaše advokátní kancelář? Ne. To bych považoval za konflikt zájmů. l Ondřej Hergesell hergesell@mf.cz

30 30 Euro září 2012 report spotřební daň Daňový kouř Evropské státy dávají při zdanění cigaret stále více přednost pevné složce Sazby procentní složky spotřební daně v jednotlivých zemích EU (v %) Leden ,2 Červenec Finsko 34,5 34 Švédsko Litva Polsko Rumunsko Maďarsko 57,08 Slovinsko Francie Slovensko 52,45 Rakousko 54,26 57 Lucembursko 54,74 Německo 39,06 Česko 43,65 57,97 54,57 Belgie 28, ,84 48,09 24,66 21, Nizozemsko Velká Británie ,41 31, ,52 Lotyšsko Dánsko 7,57 52,41 52,54 Irsko 24 16,5 18,25 9,04 20,8 Estonsko 55 Bulharsko 44, Španělsko Portugalsko 25 Bohatší kuřák se vyplatí Co konkrétně ministerstvo plánuje? Zdražovat chce ve dvou krocích v příštích dvou letech. Cílem je, aby se odvod dostal na úroveň požadovanou Evropskou unií, kdy od roku 2014 musí být minimálně 90 eur za tisíc kusů cigaret. Stoupat má především minimální sazba daně. Ta v současnosti činí 2,10 koruny a má poskočit na 2,18 příští rok a 2,25 v roce Spotřební daň u krabičky bude minimálně 45 namísto dnešních 42 korun. Kuřák by to měl pocítit nárůstem ceny asi o dvě až tři koruny každý rok. Mezní cena krabičky, kdy se platí jen minimální částka, by tak poskočila ze 70 na 75 korun. Segment levných cigaret zabírá v Česku 70 procent trhu. Komplikovanější výpočet je u dražších výrobků. Těm novela mimochodem slibuje nárůst mírnější, protože pravidlo 90 eur za tisíc kusů splňují už dnes produkty s cenou 81 korun a více za krabičku. Z dnešních 1,12 koruny za kus plus 28 procent z ceny krabičky se má v příštích letech stát nejdříve 1,16 a násled- Daň z kouře D aně jsou oblíbenou hračkou v rukou politiků. Aktuálně nejviditelnější odvod státu je daň z přidané hodnoty. Vládní návrh, aby od příštího roku sazby stouply o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, smetl levicový Senát a poslanci, tentokrát ti z ODS, mohli rozehrát oblíbenou šarádu na téma pád vlády. Šest z nich se totiž rozhodlo návrh v novém projednávání nepodpořit, a premiéru Petru Nečasovi se tak nedostával dostatek hlasů. Chce proto daňový balíček předložit znovu a spojit ho s hlasováním o důvěře vlády. Bez kontroverzí se zatím obešel jiný daňový návrh z pera ministerstva financí, který právě leží ve sněmovně. Rozpočtový výbor se minulý týden začal zabývat spotřební daní z tabákových výrobků. Prozatím její projednání odložil na druhou půlku září, aby poslanci mohli podávat ještě další pozměňovací návrhy. V novele jde přitom o podstatnou změnu, kdy by se Česko mohlo připojit k řadě evropských zemí a zmírnit rozdíl ve spotřební dani uvalené na levné a prémiové značky cigaret. Itálie Řecko Kypr pramen: Evropská komise ně 1,19 koruny za kus. Procentuální složka má klesnout na 27 procent jako kompenzace za vyšší DPH (tu, kterou prozatím poslanci za ODS smetli). Spotřebka by se tak zvedla cca o korunu z dnešních asi 47 korun při ceně krabičky těsně pod devadesáti korunami. Malta Proč je navýšení u dražšího kuřiva mírnější? Jednou z klíčových vlastností této novely je, že jsme se snažili zabránit tomu, aby docházelo k přechodu od drahých cigaret k levným, nechal se v červnu po schválení předlohy vládou slyšet premiér Nečas. Státní kase

31 31 spotřební daň report NEutíKEjtE K LEVNějŠíMu zboží. Cílem vládní novely o zvyšování spotřební daně na tabák je podle premiéra Nečase také to, aby lidé neutíkali od prémiových značek k levnějším cigaretám. FOTO Profimedia.cz se bohatší kuřák totiž vyplatí více. Odvede totiž víc na DPH, která je pro danění luxusu určena. Prémiové značky dnes platí jen na spotřební dani o deset procent více než ty s průměrnou cenou. Když se započte i DPH, pak se rozdíl přehoupne přes čtrnáct procent. Vládní novela by rozdíl u spotřebky stáhla na necelých šest procent. evropa rovnostářská Řada členských zemí Evropské unie přistoupila v uplynulých dvou letech k podobným opatřením, která sbližují daň z levných a prémiových značek. Celkem osmnáct zemí od ledna 2010 do července letošního roku přistoupilo ke snížení procentuální složky a navýšení té pevné (viz Daň z kouře). Procentuální složku není možné zcela zrušit, protože ji vyžaduje bruselská směrnice. Mezní cena krabičky při odvodu jen minimální daně má poskočit z dnešních 70 na zhruba 75 korun Nejradikálněji ke snižování procentní části daně přistoupilo pět zemí v čele se Švédskem a Dánskem, které mimo pevné složky vybírají už jen jedno procento z ceny krabičky. Přitom před snížením ve Švédsku byla sazba volatilní složky daně dokonce 39,2 procenta, v Dánsku pak 21,65 procenta. Jejich rozdíl mezi odvody z levných cigaret a luxusnějšího kuřiva se tak nyní pohybují na úrovni 0,4 procenta ve Švédsku a 0,2 procenta v Dánsku. Rovnostářství se zřejmě Švédsku vyplatilo. V loňském roce totiž podle údajů Evropské komise vybralo na spotřební dani o dvanáct procent více než v roce Pro porovnání: cena průměrné krabičky byla v loňském roce v Česku na úrovni 2,73 eura, v Dánsku 4,83 a ve Švédsku 5,11 eura. Na spotřebních daních pak jednotlivé země získaly 1,66, 2,86 a 3,11 eura. Přitom podíl daně na celkové ceně krabičky osciluje u všech zemí okolo 60 procent. Zajímavá jsou pak čísla z těchto severských zemí, která ukazují, jak vysoká je pevná složka daně. V Dánsku je to 156,5 eura na tisíc cigaret a ve Švédsku dokonce 167,7 eura. To daleko přesahuje devadesátieurový požadavek Evropské komise. strach z nelegálu Takový bič na kuřáky by se líbil organizacím bojujícím proti kouření. Cigarety jsou v Česku stále velmi levné, uvedla již dříve Hana Rossová z organizace American Cancer Society s tím, že správně by tu měla krabička stát až 220 korun, aby cigarety byly srovnatelně drahé se zahraničím. Ministerstvo financí takový velký skok odmítá. Opírá se přitom mimo jiné o názory expertů, kteří s Rossovou nesouhlasí. Cena kuřáky neodradí, může mít vliv pouze na děti, které s kouřením začínají, tvrdí Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku. Proti skokovým zdražením se brání výrobci cigaret zejména argumentem, že tak vzniká větší prostor pro nelegální obchod. Statistiky jim ovšem dávají za pravdu. Letošní studie poradenské společnosti KPMG tak například ukázala, že v Česku v loňském roce klesla spotřeba nezákonně prodávaného kuřiva na 560 milionů kusů. To představuje oproti roku 2010 pokles o 40 procent z bezmála miliardy. Celkově tak nelegální trh představuje už jen pouhá čtyři procenta celkové spotřeby. Výnos spotřební daně je pak v tuzemsku podle údajů EU Tax Tables 1,66 eura na jednu krabičku. Naopak s vysokým poměrem černého obchodu bojuje Irsko. Nezákonný prodej cigaret a tabáku tvoří bezmála 18 procent celého trhu. Však také spotřební daň na krabičku tam dosahuje 5,43 eura. Šestnáctiprocentní podíl na trhu má pak nelegál také ve Francii, kde se z krabičky odvádí 3,66 eura. Tím jsou obě země vysoko nad celoevropským průměrem, kde nezdaněné podpultovky ovládají jedenáct procent trhu při průměrném odvodu 2,47 eura na dvaceti cigaretách. Nezákonný obchod s cigaretami kromě toho, že způsobuje ekonomické škody firmám i vládám, je také živnou půdou pro kriminalitu, protože zisky z něj často financují pašování drog či terorismus, uvedl k výsledkům studie Artyom Chernis, viceprezident Philip Morris. zacíleno na řezaný tabák Mimochodem nebezpečím, které představuje velký skok ve zdanění, obhajuje svůj pozměňovací návrh k vládní novele poslanec Vladislav Vilímec (ODS). Mírněji by se totiž chtěl zachovat k řezanému tabáku určenému k balení cigaret. Ministerstvo Miroslava Kalouska právě na tento produkt chtělo uvalit výrazně vyšší daň, kdy by za dva roky stoupla spotřebka z dnešních 1400 korun za kilo až na Vilímec ve svém pozměňováku plánuje nárůst ani ne na 1600 korun. Skokové zdražení by mohlo přinést velký příklon k černému trhu, a to je proti smyslu toho, aby byla zachována výše výběru daně, míní poslanec. Naopak u luxusnějších cigaret by byl přísnější a kusová daň by podle něj v roce 2014 měla být 1,24 koruny. l AdAm Junek junek@mf.cz inzerce A

32 32 Euro září 2012 report ČKD Návrat krále Podnikatel Petr Speychal znovu ovládl majoritu ve skupině firem kolem ČKD Group. Velké plány má také s pražským hokejem Tady To začalo. Záchranářské práce v ČKD Praha odstartoval Speychal nákupem společnosti Polovodiče. Společnost ČKD Asset, která vlastní skupinu podniků kolem ČKD, mění akcionářskou strukturu. Do firmy se jako její majoritní vlastník vrací podnikatel Petr Speychal. A to prostřednictvím britské společnosti Hanbury Finance Limited, která v ČKD Asset vlastní sto procent akcií. Letos jsem se stal ovládající osobou a držitelem rozhodujícího majoritního podílu ve společnosti Hanbury, sdělil Speychal exkluzivně týdeníku Euro. Od koho majoritní balík akcií koupil, ale neprozradil. Nemám svolení oznámit jméno prodávajícího, ještě letos jej ale s největší pravděpodobností zveřejní on sám. Již teď však mohu konstatovat, že se jedná o seriózního britského podnikatele, a nikoliv o nějakou offshorovou společnost, konstatoval Speychal. Za majoritní balík akcií zaplatil řádově miliardy korun. Český miliardář, který dle svých podnikatelských kolegů disponuje skvělými kontakty v Rusku, kontroloval majoritní balík ve skupině kolem ČKD již před několika lety. Celý příběh započal v roce 1997, kdy Speychalova firma 11 FITE postupně ovládla majoritní podíl ve společnosti Polovodiče také díky tomu, že se mu podařilo úspěšně dohodnout refinancování původního úvěru, který společnosti poskytla tehdejší IPB. Další léta připomínají spíše pokus o záchranu zbytků po kdysi silné skupině ČKD. Speychal v roce 1999 koupil firmu ČKD Průmyslová elektronika (dnes ČKD Elektrotechnika), dále pak hmotná i nehmotná aktiva ČKD Energo (dnes ČKD Kompresory). Současně s tím, a za pomoci svých obchodních partnerů, investuje peníze získané z jiných obchodních aktivit do postupného skupování nemovitostí, ve kterých výše uvedené společnosti podnikaly. Záchranářské práce vyvrcholily v roce 2003, kdy stát vypsal výběrové řízení na odprodej ČKD Praha Holding. Speychal v tendru zvítězil a o rok později získal společnosti ČKD Praha DIZ a ČKD Vagonka. Současně s tím i značku ČKD. Vagonka ale nezapadala do jeho dlouhodobých podnikatelských plánů a aktivit, o pár měsíců později ji prodal. Mojí snahou bylo vybudovat, respektive znovuobnovit český strojírenský holding, s dobrou značkou, který bude i v současné době konkurenceschopný, zachová tradici, výrobu i zaměstnanost a vytvoří si pozici pro další rozvoj, tvrdí Speychal. Plán sice dobrý, ale mimo jiné finančně náročný. I proto český byznysmen začal jednat o kapitálovém vstupu se skupinou britských investorů. Mělo dojít k řadě událostí, třeba i k odkupu podílu minoritního akcionáře, odprodeji některých aktiv a k posílení aktivit v klíčových oblastech, popsal tehdejší plány miliardář. Ve firmě zůstal jako osoba zodpovědná akcionářům za tyto kroky. Proklatý ŠkodaexPort Vše se ale změnilo v roce 2007, kdy se ČKD prostřednictvím svého tehdejšího akcionáře, společnosti WNC, přihlásila do dalšího tendru na koupi společnosti Škodaexport. Ke smůle svých vlastníků v něm zvítězila. Krátce po převzetí Škodaexportu totiž vyšlo najevo, že tato firma je v mnohem horší ekonomické kondici, než se původně předpokládalo. V roce 2009 FOTO Martin Pinkas

33 33 ČKD report skončil Škodaexport v konkurzu. Ještě před touto událostí ale WNC oddělil společnost od struktury firem ČKD. Skupinu pak prodal firmě Hanbury. Od rozčlenění až prakticky do současnosti probíhalo finanční vyrovnání výše zmíněných transakcí samozřejmě kvůli Škodaexportu s negativním dopadem pro všechny zúčastněné, konstatoval Speychal. Právě dění kolem Škodaexportu znechutilo britského majoritního vlastníka Hanbury a uspíšilo dle informací týdeníku Euro jeho rozhodnutí prodat podíl v této firmě Speychalovi. Na rozdíl od znechucených britských investorů, kteří se kupodivu u českých soudů ničeho nedomohli, stále ještě věřím podnikání v této zemi. Aktuálně přebírám majetkově českou dceru Hanbury, ČKD Asset, která vlastní firmy ČKD, a vracím se tak vlastnicky do skupiny těchto firem, konstatoval podnikatel. SPiSovatel PaSSer Speychal obvykle s tiskem téměř nekomunikuje. Před lety se jeho jméno objevovalo v médiích v souvislosti se sporem s dalším miliardářem Radimem Passerem. Jejich půtkami se kromě jiného léta zabývala policie. Nemám potřebu se k tomuto sporu vyjadřovat. Passer na mě patnáct let posílal policii, hovořil o tom, že jej chci zabít. Je to absolutní nesmysl, tvrdí Speychal. Celý spor komentuje jako náboženský fanatismus kombinovaný s lidskou hloupostí, využitých k vydělávání peněz. Zjednodušeně řečeno, osoby, které si Passer najímal na svoji ochranu, se prý často rekrutovaly z řad bývalých vysokých policejních důstojníků. A právě ti měli z Passera vytáhnout na posílení ochrany desítky milionů korun pod záminkou, že Speychal usiluje o jeho život. Passer dokonce o Speychalovi a jeho aktivitách napsal dvě knihy. Nepříliš literárně a informačně zdařilá dílka ale dle znalců dočte do konce jen skutečný nadšenec. inzerce A

34 34 Euro září 2012 report ČKD Petr SPeychal Dobře vytunelovaný Poprad? Ruce pryč!. S dluhy hokejového klubu v Popradu nemají vlastníci HC Lev Praha nic společného. Miliony do hokeje Ale zpět ke staronové Speychalově akvizici. Jaké má vlastně plány se skupinou firem kolem ČKD? Soustředit se především na oblasti dodávek investičních celků a technologicky provozních souborů pro energetiku, plynárenství, ropný průmysl a v neposlední řadě i infrastruktury, tvrdí. Nový majoritní akcionář ČKD údajně podniká i v dalších oborech. Nechce ale příliš komentovat ve kterých. Z bezpečnostních důvodů se rovněž odmítl nechat vyfotit pro exkluzivní rozhovor s týdeníkem Euro. Speychal je aktivní i ve sportu. Dle informací týdeníku Euro využil své obchodní kontakty v Rusku k získání licence pro nejlepší evropskou hokejovou soutěž ruskou KHL. Historicky prvním českým účastníkem se stal klub HC Lev Praha, sezonu zahájil minulý týden. Speychalova firma Hanbury ovládá padesátiprocentní podíl ve společnosti Sportovní Holding Praha. Druhou polovinu vlastní švýcarská firma A Energy, kterou ovládá významný ruský podnikatel a Speychalův dlouholetý obchodní partner Jevgenij Myškovskij. Holding zastřešuje kluby HC Lev Praha, HC Sparta Praha a firmu World Sport Promotion. Speychal odhaduje, že náklady na vybudování HC Lev Praha se v následujících dvou letech vyšplhají na úroveň stovek milionů korun. Vše prý zaplatí spolu se svým obchodním partnerem ze svého. Klíčovým partnerem projektu KHL je i společnost ČKD. A to především v souvislosti s byznysem v Rusku. Přináší podnikatelské příležitosti a kontakty v místech, kam by bylo složité se dostat. Nicméně já i Myškovskij jsme opravdu velcí sportovní fandové a dáváme do celého projektu hodně vlastních prostředků, komentuje Speychal. Tvrdí, že spolu se svým partnerem podniká všechny kroky, které mají zajistit, aby byl projekt Sportovní Holding v budoucnu samofinancovatelný. Současně s tím ale zdůraznil, že jak on, tak i Myškovskij jsou v případě potřeby schopni dlouhodobě financovat celý projekt z vlastních zdrojů. l Vadim Fojtík fojtik@mf.cz Prý jednáte o koupi marketingové společnosti BPA Ano, to je pravda. Myslím, že zanedlouho budou podepsány finální dohody. Už teď spolupracujeme s BPA a jsme velmi spokojeni s tím, jak se naše vztahy vyvíjejí. Jak se vám jedná s akcionářem BPA Antonínem Charouzem? Nemohu si stěžovat. Jak jednání o prodeji BPA, tak i hokejové Sparty probíhala v přátelském duchu. Fanoušci Sparty si musejí uvědomit, že právě Charouz hokejový klub finančně zachránil a má lví podíl na zisku několika mistrovských titulů. Podařilo se vám do Prahy přivést KHL, dle některých informací jste ale zanechal dluhy ve slovenském klubu Lev Poprad, kde se hrála ruská soutěž v loňské sezoně Nesmysl. Je to celé kampaň stoprocentních vlastníků klubů HC Lev Hradec Králové a HC Lev Poprad, pánů Romana Slavčeva a Sergeje Zajceva. Oni jsou ti, kteří oklamali management, hráče, sponzory a direktoriát KHL. Jak? Úplně jednoduše. Předložením a prezentací vyrovnaného rozpočtu sezony 2011 až V něm ČKD a jeho ruští partneři garantovali šedesát procent. Nejenže naslibované další zdroje nepřišly, ale při naší kontrole v Popradu jsme zjistili, že jednatelé vybírali peníze z účtů a podepisovali předražené smlouvy. Loni v prosinci vyvolala situace v klubu silné znepokojení i na straně vedení KHL. Také z toho důvodu jsem spolu s ruskými partnery poskytl vlastní peníze na to, aby se sezona dohrála. Dluhy Popradu ale neustále naskakovaly a pan Slavčev jen sliboval věci, které neplnil. Váš klub získal licenci, která umožňuje hrát KHL, navíc pod názvem Lev Praha. Má to nějakou souvislost s klubem Lev Poprad? Licence pro HC Lev Praha je zcela nová a nemá nic společného s klubem v Popradu. Název Lev se nám líbil, je to koneckonců český symbol. Značka HC Lev byla odkoupena od původního vlastníka, kterým však nikdy nebyl HC Lev Poprad, což pan Slavčev samozřejmě dobře ví. Prý jste ale z Popradu vyvedli nějaký majetek? Získání některých hráčů a zaměstnanců původem z Popradu považuji za zcela korektní. A pokud Slavčev dnes tvrdí, že nový subjekt Lev Praha, který vznikl v únoru roku 2012, vyvedl nějaký majetek z Popradu, ať takové tvrzení prokáže. Současně s tím ať také vysvětlí, jakou formou se takové vyvedení majetku mělo uskutečnit. Jakoukoli takovou transakci na straně klubu Lev Poprad by totiž musel schválit a podepsat jedině on. Takže kapitolu Poprad považujete za uzavřenou? Jen pro úplnost: my jsme v klubu Lev Poprad nikdy nefigurovali jako přímí majitelé či spolumajitelé. Nikdy jsme neměli zastoupení v jeho statutárních orgánech. HC Lev Poprad jako samostatný subjekt stále existuje. Má svůj vrcholový management a v případě Slavčeva je to stále stejná osoba. Právě Slavčev byl u zrodu klubu, jeho rostoucích existenčních problémů, je a stále zůstává zodpovědný za jeho současný stav. Můžete být konkrétnější? Zfalšoval rozpočet na sezonu 2011/2012 tak, aby před začátkem sezony, tedy v září roku 2011, dostal HC Lev Poprad licenci. To je zvlášť podstatné vzhledem k tvrzení Slavčeva. Letos v srpnu v médiích prohlásil, že se klub v polovině loňského listopadu dostal do finančních potíží. Zde se usvědčuje z podvodného jednání, neboť tento stav nemohl při vyrovnaném rozpočtu nastat. Pokud nastal, je zde přímá odpovědnost jednatele popradského klubu a mohla nastat například i osobními výběry jednatelů, což jsme zjistili až posléze. Na stavu Popradu neneseme žádnou vinu, a to ani právní, ani morální. Na rozdíl od Slavčeva jsem já osobně nasypal do popradského hokeje desítky milionů korun, další finance už odmítám dát. S jednou výjimkou. Společně s druhým akcionářem Sportovního Holdingu Myškovským jsem nabídl hráčům a trenérům KHL, kteří nedostali od Popradu proplaceny poslední tři mzdy, odkup jejich pohledávek. l FOTO ČTK

35 KOMERČNÍ PREZENTACE 100 nejvýznamnějších firem ČR za rok 2011 PARTNEŘI

36 36 příloha týdeníku euro září 2012 CZECH TOP 100 hosté zaplnili pražský palác Žofín do posledního místečka a napjatě sledovali paralelu mezi soutěžením ve sportu a v ekonomice. Nejvýznamnější firmy české ekonomiky jan Struž předseda sdružení, CzeCh Top 100 Na stupních vítězů se sešli zleva Josef Kotrba (Deloitte Advisory), Bohdana horáčková (Čez), Věra Čáslavská, Bohdan Wojnar (Škoda Auto), Tomáš Varcop (RWe Transgas) a Jan Struž. Během slavnostního vyhlášení se na pódiu střídali naši úspěšní olympionici i manažeři nejvýznamnějších firem české ekonomiky. Letos již poosmnácté vám přinášíme výsledky žebříčku 100 nejvýznamnějších firem ČR. První žebříček založený na ekonomických datech, jako jsou tržby, export, produktivita práce či počet zaměstnanců, jsme zveřejnili v době, kdy se v České republice začínal rozvíjet kapitálový trh. Stejně jako tenkrát v roce 1994, kdy jsme sestavili takzvaný nultý ročník, i v současnosti si klademe za cíl přispět k informační otevřenosti. Při sestavování žebříčku vycházíme z údajů, které pro zpracování dobrovolně poskytly samy firmy. Těší nás, že se žebříček nejvýznamnějších firem stal prestižním projektem, ve kterém jednotlivé společnosti nechtějí chybět a k němuž se aktivně hlásí. Výsledky tohoto ročníku ukazují, že není nutné propadat pesimismu. Objem tržeb i exportu nejvýznamnějších firem mírně roste. Stále však platí, že firmy, které chtějí uspět, musejí na jedné straně optimalizovat své náklady a na straně druhé nezaspat v investicích do svého rozvoje. Součástí letošního vyhlášení bylo tradičně udělování zvláštních cen. Letošní novinkou byla Zvláštní cena Deloitte za inovace, kterou získaly Třinecké železárny. Stejně jako v loňském roce byla rovněž udělena Cena ministra zemědělství. Cenu oceňující firmy, jejichž výrobky jsou nositeli značky Klasa, získal letos ZŘUD Masokombinát Písek. A pokud zatím vaše firma v databázích Sdružení CZECH TOP 100 chybí a příští rok byste také chtěli být u toho, můžete to snadno dohnat. Buď prostřednictvím jednoduchého formuláře, který je k dispozici na stránkách nebo nás kontaktujte pro bližší podrobnosti. l zvláštní cenu Klubu manažerek předala předsedkyně klubu Lenka Tomešová ředitelce Fóra dárců Kláře Šplíchalové (vpravo). prestižní ocenění ČeKIA Stability Award převzal od petra Molnára (ČeKIA první zleva) generální ředitel společnosti Seznam.cz Michal Feix (druhý zprava). poprvé se letos udělovalo ocenění za nejhezčí úsměv CzeCh Top SMILe. zleva člen poroty Jadran Šetlík, Lukáš hakl (hb print Cheb), Andrea Měřínská (Ahold), Michal Macháček (Solidní šance hluboká) a Jan Struž. MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

37 37 CZECH TOP 100 před zahájením galavečera se v primátorském salonku sešli olympijští vítězové (zleva) Jan Kůrka, Věra Růžičková a Věra Čáslavská, vpravo Jan Struž. zvláštní cenu Deloitte za inovace předal vedoucí partner Deloitte Advisory Josef Kotrba (vlevo) Ivo pullmannovi (Třinecké železárny vpravo). zprava piotr Wielowieyski (Unipetrol), Jiří Borovec (Čepro) s manželkou a Martin pavlíček (Unipetrol). Mírný hospodářský optimismus aneb 18. ročník CZECH TOP 100 MEDIÁLNÍ PARTNEŘI Česká ekonomika prošla v posledních letech významnými peripetiemi. Po letech konjunktury (roky 2004 až 2007 s průměrným 6% tempem růstu HDP) dochází ke zpomalení růstu (rok 2008, růst HDP o 3,1 %) a nakonec i k poklesu ekonomiky (rok 2009, pokles HDP o 4,7 %). Výsledky, jež už 18. rokem zjišťuje a poskytuje sdružení CZECH TOP 100, ukazují, že úspěchy i neúspěchy celého národního hospodářství jsou jen zrcadlem toho, co se odehrává v podnicích. Léta ekonomického růstu 2004 až 2007 znamenala pro stovku nejvýznamnějších podniků, sledovaných v anketě CZECH TOP 100, růst tržeb (v průměru o 10,5 % ročně), vývozu (v průměru o 14,5 % ročně) i zisku (v průměru o 23,6 % ročně). Rok 2009 se ale projevil zejména poklesem zisku (meziročně o 8,4 %, a to po poklesu již v předchozím roce 2008 o 15,0 %), ale i tržeb (o 9,2 %) a vývozu (o 15,6 %). Výsledky stovky nejvýznamnějších podniků v roce 2010 (meziroční růst tržeb o 12,9 %, vývozu o 22,6 %) dávaly sice naději, že česká ekonomika se z krize rychle zotaví, ale pozorný čtenář si nemohl nevšimnout nadále trvajícího poklesu zisku stovky nejziskovějších podniků, zdvojnásobení ztráty desítky nejztrátovějších podniků a poklesu zaměstnanosti stovky největších zaměstnavatelů. Rok 2011 pak v této souvislosti, stejně i jako z makroekonomického hlediska, můžeme hodnotit mírně optimisticky. Než se na následujících stránkách podíváte na konkrétní výsledky ankety CZECH TOP 100 za rok 2011, připomeňme si její význam. V anketě 100 nejvýznamnějších firem ČR sdělují podniky na principu dobrovolnosti své individuální údaje o tržbách, zaměstnanosti, zisku či ztrátě, přidané hodnotě atd. Základním ukazatelem této ankety jsou tržby neboli obrat z prodeje výrobků a služeb nefinančních podniků. Podle hodnoty tohoto souhrnného ukazatele jsou podniky účastnící se ankety CZECH TOP 100 řazeny do základního žebříčku už od roku V prvních dvou letech (1994 a 1995) byly v anketě hodnoceny pouze podniky, jejichž akcie byly obchodovány na pražské burze. Toto omezení padlo již při hodnocení výsledků za rok 1996 a postupně (v letech 1998, resp. 1999) byly do ankety zařazeny i další ukazatele, vypovídající o ekonomické činnosti podniků (vývoz, přidaná hodnota, zaměstnanost, zisk). To s sebou přineslo možnost sestavovat vedle hlavního žebříčku nejvýznamnějších podle tržeb i doplňkové žebříčky nejvýznamnějších vývozců či tvůrců přidané hodnoty, největších zaměstnavatelů či nejziskovějších podniků. Větší bohatost zjišťovaných ukazatelů umožnila dále sestavování žebříčků podle hodnot relativních ukazatelů (produktivita práce, rentabilita tržeb), což otevřelo příležitosti k vyniknutí pro menší podniky. Po roce 2000 se pak do hledáčku CZECH TOP 100 dostaly i finanční instituce (banky, pojišťovny, penzijní fondy, ostatní finanční zprostředkovatelé a pomocné finanční instituce). Jejich vcelku malý počet na území ČR ve srovnání s nefinančními podniky a heterogenita jejich činnosti (a tudíž i dominantních ukazatelů vyjadřujících jejich ekonomickou sílu) je ovšem určitou objektivní překážkou sestavování rozsáhlejších žebříčků a hlubších analýz. Sledováním všech těchto údajů vznikla rozměrná databáze informací o podnicích, ze které lze v historickém pohledu vysledovat zajímavé postřehy a tendence. l prof. Ing. StanISlava HrOnOvÁ, CSc., dr. h. c. Fakulta informatiky a statistiky VŠe prof. Ing. richard HIndlS, CSc., dr. h. c. Fakulta informatiky a statistiky VŠe

38 38 příloha týdeníku euro září 2012 CZECH TOP 100 top 100 nejvýznamnějších firem české republiky za rok 2011 Pořadí 2011 Pořadí 2010 Název firmy Tržby 2011 (v Kč) Tržby 2010 (v Kč) Aktiva 2011 (v Kč) Zaměstnanci přepočtení 2011 Hosp. výsledek 2011 (v Kč) Vývoz 2011 (v Kč) 1 1 ŠKoDA AUTo a.s Čez, a.s RWe Transgas, a.s AGRoFeRT holding, a.s n/a FoXCoNN Cz s.r.o UNIpeTRoL, a.s MoRAVIA STeeL a.s ALpIQ energy Se Telefónica Czech Republic, a.s n/a 10 9 ČepRo, a.s eni Česká republika, s.r.o n/a okd, a.s Shell Czech Republic a.s Toyota peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o n/a n/a n/a n/a AhoLD Czech Republic, a.s n/a n/a n/a TŘINeCKÉ ŽeLezÁRNY, a. s n/a ArcelorMittal ostrava a.s omv Česká republika, s.r.o n/a České dráhy, a.s SIeMeNS, s.r.o BoSCh Group ČR n/a n/a n/a n/a 22 energetický a průmyslový holding, a.s MAKRo Cash & Carry ČR s.r.o panasonic AVC Networks Czech, s.r.o Slovnaft Česká republika, spol. s r.o n/a T-Mobile Czech Republic a.s Metrostav a.s eurovia CS, a.s Globus ČR, k.s n/a Česká pošta, s.p pražská energetika, a.s Skanska a.s n/a BoSCh DIeSeL s.r.o GeCo, a. s VeoLIA VoDA ČeSKÁ RepUBLIKA, a.s ŠKoDA praha Invest s.r.o STRABAG a.s n/a Ferona, a.s ČD Cargo, a.s pharmos, a.s n/a VÍTKoVICe holding, a.s MeTALIMeX a. s Dalkia Česká republika, a.s n/a Import Volkswagen Group s.r.o n/a philip Morris ČR a.s AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group Lesy České republiky, s.p ed system Czech, a.s n/a n/a n/a ALTA Invest, a.s CARBoUNIoN BoheMIA, spol. s r.o

39 39 CZECH TOP 100 PARTNEŘI top 100 nejvýznamnějších firem české republiky za rok 2011 Pořadí 2011 Pořadí 2010 Název firmy Tržby 2011 (v Kč) Tržby 2010 (v Kč) Aktiva 2011 (v Kč) Zaměstnanci přepočtení 2011 Hosp. výsledek 2011 (v Kč) Vývoz 2011 (v Kč) Iveco Czech Republic, a. s Severočeské doly a.s n/a ABB s.r.o n/a n/a n/a n/a Visteon - Autopal, s.r.o MITAS a.s Czech Coal a.s TRW Automotive Czech s.r.o Robert Bosch, spol. s r.o AT Computers a.s n/a n/a n/a n/a Lumius, spol. s r.o Mondi Štětí a.s ohl ŽS, a.s pražská plynárenská, a.s n/a DezA, a.s Daikin Industries Czech Republic s.r.o AGeL a.s n/a Advanced World Transport a.s Magna exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o n/a LeSS a.s Coop Centrum družstvo n/a DeNSo MANUFACTURING CzeCh s.r.o Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s n/a NoWACo Czech Republic s.r.o n/a n/a n/a h R U Š K A, spol. s r.o psj, a.s DeK a.s Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Všeobecná fakultní nemocnice v praze JT International, spol. s r.o Automotive Lighting s.r.o Sochorová válcovna TŽ, a.s SAFINA, a.s SWS a.s SpoLANA a.s Fakultní nemocnice Brno hp TRoNIC zlín, spol. s r.o WITTe Nejdek, spol. s r.o Fakultní nemocnice plzeň n/a Letiště praha, a.s n/a eaton elektrotechnika s.r.o n/a Linde Gas a.s hella AUToTeChNIK NoVA, s.r.o Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s pražské vodovody a kanalizace, a.s n/a n/a MADeTA a. s dm drogerie markt s.r.o n/a 97 hornbach BAUMARKT CS spol. s r.o n/a ŠKoDA JS a.s hamé s.r.o n/a WooD & paper a.s

40 40 příloha týdeníku euro září 2012 CZECH TOP 100 vývoz top 5 Pořadí CT Název firmy Vývoz 2011 (v Kč) 1 1 ŠKoDA AUTo a.s FoXCoNN Cz s.r.o RWe Transgas, a.s AGRoFeRT holding, a.s ALpIQ energy Se přidaná hodnota top 5 Pořadí CT Název firmy Přidaná hodnota 2011 (v Kč) 1 2 Čez, a.s ŠKoDA AUTo a.s AGRoFeRT holding, a.s okd, a.s Česká pošta, s.p počet zaměstnanců top 5 Pořadí CT Název firmy Počet zaměstnanců Česká pošta, s.p Čez, a.s AGRoFeRT holding, a.s České dráhy, a.s ŠKoDA AUTo a.s MíStO 2. MíStO 3. MíStO ŠkOda auto Bohdan Wojnar, člen představenstva Naše Růstová strategie přináší výsledky. podařilo se nám nadprůměrně zvýšit jak odbyt, tak finan ční ukazatele. Vytvořili jsme tak vynikající výchozí základnu pro růstový kurz příštích let. Mimořádný dík patří vynikajícímu týmu pracovníků společnosti ŠKoDA, bez něhož by nebylo možné tak dobrých výsledků dosáhnout. ČEZ daniel Beneš, předseda představenstva Letošní výsledek potvrdil Skupinu Čez opět jako špičku mezi českými firmami. V kategorii Nejvýznamnější firma jsme obhájili druhé místo, přední pozice zaujímáme i v kategorii Nejobdivovanějších firem. Úspěšnost Skupiny Čez přináší díky výši odvodů a podpoře komunit a regionů výhody i celé společnosti. Že to, co děláme, děláme dobře, ukazují nejen ekonomické výsledky a ocenění v CzeCh Top 100, ale i uznání, která sbíráme třeba za zákaznickou péči na mezinárodní úrovni. rwe transgas Martin Herrmann, předseda představenstva Rok 2011 se vyznačoval ostrou konkurencí a vysokou mírou volatility. Nepříznivé cenové podmínky stanovené v našich dodávkových smlouvách vedly k dalšímu zhoršení našeho tržního podílu v ČR. Rok 2011 byl navíc teplý, což vedlo k dalšímu poklesu spotřeby zemního plynu. Nižší objem prodeje zemního plynu částečně kompenzoval dynamický růst na trhu s elektřinou. přes veškeré obtíže, které nám rok 2011 přinesl, si skupina RWe dokázala udržet své vedoucí postavení na trhu se zemním plynem a posílit pozici v prodeji elektřiny. Další skupinku na pódiu vytvořili zleva Ivan Vodička (Alpine pro), Jan Kůrka, Ivo pullmann (Moravia Steel), zdeněk Čihák (Alpiq energy), Dana Dvořáková (Telefónica), Jiří Borovec (Čepro) a Jan Struž. Součástí galavečera bylo rovněž předvedení kolekce sportovního oblečení našich olympioniků od společnosti Alpine pro. Cenu společnosti Voyages private letenku do Londýna získala Martina hončíková (Lékaři bez hranic), předával Marek pšenička (Voyages private) a losovala Věra Čáslavská. MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

41 41 CZECH TOP 100 CEna deloitte Za InOvaCE CEna klubu ManažErEk CEna ČEkIa StaBIlIty award josef kotrba vedoucí partner, deloitte advisory Novinkou letošního žebříčku je udělení ceny Deloitte s názvem Cena za inovace. oceněním v této kategorii jsme se snažili zdůraznit, že společnost Deloitte se podpoře inovací věnuje dlouhodobě na celosvětové úrovni. základem pro udělení ceny v této kategorii bylo jak vyhodnocení dynamiky vývoje ekonomických ukazatelů firem, tak posouzení aktivní podpory, kterou hodnocené firmy inovacím poskytují. V této souvislosti jsme se soustředili jednak na posouzení momentálně řešených či ukončených inovačních projektů, tak i na zavádění konkrétních inovací vedoucích ke zlepšení organizace práce v jednotlivých firmách. Rádi bychom tak založili tradici, která by podpořila význam inovací jakožto velmi důležitého prvku z hlediska udržení dlouhodobé prosperity a udržitelného rozvoje jednotlivých firem, které patří k nejvýznamnějším v české ekonomice. lenka tomešová předsedkyně, klub manažerek Loni poprvé měl Klub manažerek možnost udělit zvláštní cenu Klubu manažerek. Výbor klubu se snaží navrhnout někoho, jehož význam je svým způsobem nenahraditelný. Někoho, kdo se sice nemůže obratem či jinými ukazateli rovnat takovým firmám, jako jsou např. Čez, ŠKo- DA AUTo, banky atd., přesto je jeho činnost důležitá. Loni padl návrh na Svaz českých a výrobních družstev a letos na Fórum dárců, s nímž se velmi často setkávám prostřednictvím Nadačního fondu homolka. osobně tak poznávám mravenčí práci, kterou Fórum dárců zajišťuje již 15 let. Sehrává velmi důležitou roli v propojování obchodní komunity s neziskovým sektorem. pomáhá v navazování důležitých partnerství a bez jeho metodické pomoci by si mnohé neziskovky často nevěděly rady. zanedbatelné nejsou ani jeho projekty, mezi nejznámější patří například DMS dárcovská SMS, jejímž prostřednictvím přispěli dárci po dobu šesti let fungování této služby již více než 250 milionů korun. Nadstavbou dárcovských SMS jsou webové stránky které umožňují všem dárcům jednoduše si vybrat z prověřených veřejně prospěšných projektů a přispět na jejich podporu. Fóru dárců patří díky za to, že nám pomáhá pomáhat. alena Seoud ředitelka, Česká kapitálová a informační agentura ČeKIA Stability Award poskytuje nezávislý pohled na ekonomickou situaci firmy, její současný stav, stabilitu, a to včetně predikce rizika úpadku. ocenění formou certifikátu, jehož výhod již využívá několik stovek firem, přináší společnostem řadu marketingových benefitů a výrazně zvyšuje jejich prestiž a důvěryhodnost na trhu. ocenění ČeKIA Stability Award se stalo standardem úspěšných společností a značkou spolehlivých obchodních partnerů. Tematika olympijského Londýna se prolínala celým galavečerem, předvedení kolekce sportovního oblečení Alpine pro bylo velmi působivé. Během společenské části galavečera měla tisícovka hostů k dispozici všechny prostory pražského paláce Žofín. zleva pavel Šenych (ministerstvo průmyslu a obchodu) s manželkou, zdeněk pošíval (Alpine pro) a Tomáš David (CzeCh Top 100). MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

42 42 příloha týdeníku euro září 2012 CZECH TOP 100 inzerce A banky top 5 Pořadí Název firmy Výnosy 2011 (v Kč) 1 Komerční banka, a.s Československá obchodní banka, a. s Česká spořitelna, a.s Ge Money Bank, a.s Raiffeisenbank a.s PARTNEŘI pojišťovny top 5 Pořadí Název firmy Pojistné 2011 (v Kč) 1 Česká pojišťovna a.s Kooperativa pojišťovna, a.s., V.I.G ČSoB pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSoB Allianz pojišťovna, a.s Komerční pojišťovna, a.s penzijní fondy top 5 Pořadí Název firmy Příspěvky 2011 (v Kč) 1 penzijní fond České pojišťovny, a.s penzijní fond České spořitelny, a.s AXA penzijní fond a.s penzijní fond Komerční banky a.s ING penzijní fond, a.s ostatní finanční instituce top 5 Pořadí Název firmy Tržby 2011 (v Kč) 1 ČSoB Leasing, a.s VB Leasing Cz, spol. s r.o ŠkoFIN s.r.o CeTeLeM ČR, a.s ovb Allfinanz, a.s poskytovatelé spotřebitelských úvěrů včetně leasingu top 5 Pořadí Název firmy Vstupní dluh 2011 (v Kč) 1 UniCredit Leasing Cz, a.s CeTeLeM ČR, a.s ČSoB Leasing, a.s VB Leasing Cz, spol. s r.o Credium, a.s CZECH top 100 Na zátorce 12, praha 6 tel.: fax: info@czechtop100.cz

43 SOFTWARE PRO ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Docházka Evidence pracovní doby zaměstnanců Personalistika Evidence údajů o zaměstnancích, pracovních pozicích a organizační struktuře Mzdy a platy Mzdová agenda v souladu s platnými právními předpisy Stravování Objednávky jídel a nápojů, které organizace pro své zaměstnance zabezpečuje Správa čipových karet Správa čipových karet vydáných pro docházkový nebo přístupový systém, stravování nebo jiný účel Správa systému Konfigurace, administrace a audit celého systému Na Pankráci Praha tel: info@oksystem.cz Spojujeme software, technologie a služby

44 44 Euro září 2012 report mlékárenství Mléčný armagedon Konec kvót zatřese s českým mlékem. Německé a francouzské krávy se ještě víc rozdojí, říkají prognózy Komu zazáří mléčná dráha Jak se ukončení kvót odrazí na produkci mléka ve vybraných zemích dle prognózy Rabobank (v období 2015 až 2018) česko, maďarsko, řecko - 20 % Irsko více než + 35 % FrancIe, Španělsko + 25 % dánsko více než + 10 % nizozemsko, BelgIe, lucembursko do + 10 % německo do + 5 % Stabilně pod kvótou Tuzemská produkce mléka (v mil. litrů) mléčné vlny Výkupní cena mléka (v Kč/l) 9,0 8,0 7,0 6,0 8,45 6,15 7,42 8,26 Stále v plusu Kladné saldo zahraničního obchodu s mléčnými výrobky (v mld. Kč) 6,00 4,75 3,50 2,25 4,93 2,76 2,6 4, ,0 1, pramen: ministerstvo zemědělství pramen: Český statistický úřad pramen: Český statistický úřad Smlékem by to u nás mohlo brzy dopadnout podobně jako s prasaty, které úspěšně válcuje evropská konkurence. Bojí se toho zdejší zemědělci a část mlékařů. Jejich obavy přiživují i prognózy zvenčí, které věští, jak na jednotlivé země Evropské unie dolehne zrušení mléčných kvót na jaře Nejděsivější scénář pro české mlékárenství nabídla nizozemská Rabobank, která mu předpovídá dvacetiprocentní propad produkce během tří let. Naopak po uvolnění trhu se rozdojí země směrem na severozápad, včetně Německa. A tuzemští producenti mléka a někteří zpracovatelé už vidí, jak se odtamtud povalí mléčné výrobky do zdejších obchodů. Nastane tady mléčný armagedon. Proběhne likvidace českých mlékáren a s nimi i producentů mléka. Vytvoří se tak prostor pro odbyt zboží ze zemí na západ od nás, obává se Oldřich Žďárský, místopředseda odbytového družstva Mlecoop, které zastřešuje dodávky syrového mléka od zemědělců do mlékáren. Obavy jsou namístě. Se zemědělci jsme zajedno, ohrožení je společné, říká ředitel Potravinářské komory Tomáš Kreutzer. Už nyní na komoře vymýšlejí, jak maximálně uchránit české mlékárenství. Ministerstvu zemědělství, které vede Petr Bendl (ODS), agrárníci a potravináři vyčítají liberální přístup. Nejradši by chtěli, aby Česko v Bruselu usilovalo o prodloužení mléčných kvót o dalších pět let. Není to přitom tak dlouho, co naopak většina žádala jejich okamžité zrušení. Než přišla celosvětová hospodářská krize, byla Evropa vysušená a farmářské ceny mléka vyletěly na deset korun za litr. Nyní si ovšem konec kvót všichni spojují s pádem cen. Střízlivá diplomacie Evropská debata naznačuje, že prodloužení kvót není příliš pravděpodobné. Z našeho pohledu je podstatnější, aby se celý mlékárenský sektor na tuto zásadní změnu připravil, tvrdí Bendlův náměstek Martin Hlaváček. Jako náplast za opuštění kvót daroval Brusel všem členům takzvaný mléčný balíček, s nímž si mohou naložit podle svého. Tedy mohou a nemusejí nařizovat mlékařům, aby se zemědělci povinně uzavřeli dlouhodobé smlouvy na odběr mléka, včetně cenových podmínek. Balíček také dovoluje, aby se producenti mléka mohli sdružit ke společnému prodeji a tlaku na cenu do velké organizace, která může kontrolovat až třetinu národní produkce mléka. Nyní mohou mít odbytová družstva maximálně patnáctiprocentní podíl. Dlouhodobé smlouvy, které v mléčném sektoru nejsou žádnou vzácností, jsou nyní na dohodě obou obchodních partnerů. Povinně je mlékárnám přikazovat se ministru Bendlovi nechce. Analyzujeme možnosti využití všech těchto nástrojů, diplomaticky odpovídá náměstek Hlaváček. Upozorňuje přitom na fakt, že nemalá část syrového mléka se vyváží do zahraničí, a to může limitovat efekt těchto opatření. Zemědělci totiž kvůli vyšší ceně prodávají surovinu zpracovatelům v Německu a Rakousku. Čerstvé mléko dokonce vede žebříček nejvíce exportovaných potravinářských výrobků za loňský rok. Vyvezlo se ho za 6,4 miliardy

45 45 mlékárenství report Špatná disciplina. Rakušané, Němci i Irové běžně překračují mléčné kvóty a poté hradí Bruselu penále, tvrdí Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského. korun, zatímco piva za necelé čtyři miliardy. Ročně takto za hranice odteče kolem 450 milionů litrů syrového mléka, tedy asi pětina z celorepublikové výroby. Právě o pětinu by měla tuzemská produkce spadnout po ukončení kvót, předpovídá Rabobank. Na opak expanzi čekají experti nizozemské banky zaměřené na zemědělství v Irsku, Německu, Dánsku a Nizozemsku (viz Komu zazáří mléčná dráha). Tamní chovatelé chtějí osvobození od regulace uchopit jako příležitost. Snáze se rozmáchnou nejspíš ti, kteří přes odbytová družstva ovládají mlékárenské giganty, jako jsou nizozemská Campina nebo dánsko-švédská Arla Foods. pokuty jako investice Holanďané, Němci, Irové a Rakušané obvykle překračují mléčné kvóty a pak platí do bruselské pokladny pokuty. Ale neřeší je, berou to jako investici do budoucna, říká šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Naopak Česko svou národní kvótu ani nenaplní, za celou dobu od vstupu do EU ji překročilo jedinkrát. Zemědělci tedy mohou vyrábět víc, ale nevyrábějí. V uplynulém roce zůstala produkce o víc než sedm procent pod povoleným limitem. Podobně je v celé EU. Přes národní kvótu, která se v posledních letech plošně zvyšuje o jedno procento, se v minulém roce nepřehoupla většina členských zemí s výjimkou zmíněné čtveřice. Mléčné kvóty ztratily smysl. Není tedy důvod za ně bojovat, míní Kopáček. Jeho názor není ojedinělý. Na státu a unii chtějme, ať se plete do hospodářství co nejméně. Ostatně všechna současná ohrožení mlékařství jsou způsobena státními zásahy, tvrdí Oldřich Obermaier, jednatel mlékárny TPK Hodonín, která patří do francouzské skupiny Bongrain. Toho, co bude po zrušení kvót, se vůbec neděsí. A těm, kdo se strachují, vzkazuje: Jestliže se dnes bojíme výrobců z Německa a Holandska s vysokou produktivitou, že se připravili na zvětšený trh, a na druhé straně máme strach z Poláků s jejich nižší produktivitou, nižším standardem hygieny a nižší cenou práce, pak je namístě otázka, co jsme dělali poslední léta kromě demonstrací za vyšší dotace. ČeSké Slabiny Obermaier naráží na analýzu potravinářů, kde jsou pojmenovány zdejší slabiny: nízká přidaná hodnota na produkci, nízká produktivita práce, vysoká závislost na dotacích. Tuzemský potravinářský průmysl má jednu z nejnižších produktivit práce v celé evropské sedmadvacítce, ilustruje graf ve zmíněném materiálu. V obávaném Německu je v porovnání s Českem produktivita dvojnásobná, v Nizozemsku více než čtyřnásobná a v Irsku, které má ze zrušení mléčných kvót vytěžit úplně nejvíc, je dokonce šestinásobná. S pádem kvót by podle očekávání měly klesnout nákupní ceny mléka, na které i nyní silně působí světové ceny mléčných komodit. Z roku na rok výkyv i při kvótách klidně přesáhne dvě koruny: v roce 2008 se v Česku litr mléka vykupoval v průměru za 8,45 koruny, o rok později za pouhých 6,15 koruny. S propadem cen se nejhůř vypořádávají zemědělci s vysokými náklady, a ti pak chovy ruší. Rozdíly v nákladech na litr mléka jsou totiž značné u třetiny nejlepších a nejhorších podniků je to v průměru 2,50 koruny. inzerce A V odhadu, jak se konec svazujících kvót projeví na útlumu tuzemské výroby mléka, je české ministerstvo optimističtější než holandská banka. Očekává, že výroba může kvůli vysokým nákladům v některých podnicích klesnout jen asi o pět procent. Zatím je ale mléko na vzestupu. Letošní dodávky do mlékáren stouply za sedm měsíců o více než šest procent oproti stejnému období loni. Zemědělci byli motivováni lepší cenou v minulém roce, navíc stále roste užitkovost dojnic, vysvětluje Kopáček. Česko trvale vyrábí víc mléka, než spotřebuje. Zahraniční obchod s mléčnými výrobky má dlouhodobě pozitivní bilanci (viz Stále v plusu). Každým rokem ovšem sílí dovoz, v minulých pěti letech rostl rychlejším tempem než vývoz. Pokud ale Češi ve spotřebitelských průzkumech nelžou a skutečně dávají přednost českým jogurtům jako prezident Václav Klaus, podrží jejich viditelná ruka i tuzemské mlékařství. l Táňa Králová kralova@mf.cz

46 46 Euro září 2012 report VZP Rozbuška s několika náložemi Ministerstvo zdravotnictví přitvrdilo k VZP. Cílem by měla být personální změna v čele instituce Dosud tutlaný rozkol mezi vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a ministerstvem zdravotnictví vyhřezl do otevřené bitky trestním oznámením za půlmiliardové úniky v kauze IZIP, které resort podal zkraje září. Tím vzbudil paniku nejen v managementu a správní radě VZP, ale doslova v celém kabinetu. Část rebelujících poslanců za ODS, kteří vypověděli vládě poslušnost a shodili ze stolu plán na další zvyšování DPH, je totiž zároveň pojišťováckými radními. V kuloárech se okamžitě začalo spekulovat o různých scénářích dalšího vývoje, stejně jako o tipech na skutky, na něž zmíněné podání míří. Ty se totiž nikdo neobtěžoval zveřejnit. Ministerstvo bez jakýchkoli detailů jen uvedlo, že zjištění vyplývají z dosud probíhající ministerské kontroly v pojišťovně. Jedním z velmi pravděpodobných scénářů by měla být neúspěšná snaha odstřihnout z čela VZP dosavadního dlouholetého ředitele Pavla Horáka. Nejenže se jeho jméno čile skloňuje jakožto jednoho z aktivních v prověřované kauze IZIP, ale mnohé jeho postoje, kroky a prohlášení ho postavily do přímého konfliktu s ministrem Leošem Hegerem. Ve VZP se již poměrně otevřeně mluví o tom, že ke konci roku by měla ztráta dosáhnout k pěti miliardám korun Za všechny jmenujme alespoň flagrantní faux pas, kdy byl ředitel pověřen nákupem akcií společnosti IZIP za nominální cenu, opomněl však všechny kolem informovat, že její bývalí vlastníci, europoslanci Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký (oba ODS), je potichu a údajně zdarma krátce předtím předali nečitelnému švýcarskému akcionáři. Pokud by se nepovedla dohoda mezi ministerstvem a šéfem správní rady Markem Šnajdrem, který drží v šachu premiéra Petra Nečase, o plynulé výměně na postu generálního ředitele za osobu loajální k resortu, mohl by scénář dalšího vývoje dospět až k nucené správě na VZP. Vládu nad pojišťovnou by pak převzal správce. A nemluví se o nikom jiném než o náměstkovi ministra Petru Noskovi, který ještě před svým angažmá v úřadu vedl středočeskou pobočku pojišťovny. Ztráta pět miliard Ačkoli finanční poměry ve VZP ještě nedospěly do stavu z roku 2005, kdy na ni nucenou správu uvalil exministr David Rath, ani teď by neměl být až takový problém najít potřebné důvody pro její vyhlášení. Nehledě na vyřčená podezření z možných trestných činů, ani vnitřní stav instituce není zrovna ideální. Jak hlásí některá zdravotnická zařízení, splatnost úhrad jejich faktur se začíná prodlužovat a na běh VZP čím dál více doléhá celkově roztřesená kondice. Zrekapitulujme si tedy, v jaké situaci se VZP nachází. Do nezáviděníhodných potíží VZP nedostala jen nepříliš pružná způsobilost, jak zefektivnit neustále rostoucí výdaje za zdravotní péči, a to přestože počátkem roku dostala na povzbuzení přes tři miliardy korun z ušetřených přebytků zaměstnaneckých pojišťoven. Náklady totiž akcelerovaly i zvýšení sazeb DPH, původním představám neodpovídající výběr pojistného, růst cen léků, stejně jako vzhledem ke stavu české ekonomiky poměrně štědrá úhradová vyhláška, která určuje principy, Další v řadě. Opět to vypadá, že dny Pavla Horáka ve vedení VZP jsou sečteny. jak se má platit za služby zdravotnickým zařízením. Uvedená injekce ale kasou největší tuzemské pojišťovny jen prosvištěla. Ve VZP se proto již poměrně otevřeně mluví o tom, že ke konci roku by ztráta měla dosáhnout k pěti miliardám korun, a pokud se nezmění nastavené koridory na příští rok, bude propad dvojnásobný. Sama VZP ovšem tento údaj zatím oficiálně nepotvrzuje. Je to předčasná otázka, uvedl stručně mluvčí pojišťovny Jiří Rod. prokletá centralizace Dalším neuralgickým bodem VZP je probíhající reorganizace, v jejímž rámci zredukovala počet krajských poboček ze čtrnácti na šest (viz Redukční dieta ve VZP). V důsledku této změny pojišťovna propouští bezmála devět stovek zaměstnanců. Mezi bývalými centry se také různě přemisťují agendy, což vyvolává drobné zmatky a třenice, které se v některých obvodech snaží využít například i volební kandidáti na hejtmany. Do toho pojišťovna letos dokončuje centrální informační systém. Zakázku bratru za dvě miliardy získal dvorní dodavatel, společnost HP, ale stále se ji nedaří dovést do vítězného konce. Loni se podařilo nainstalovat příjmovou stránku, tedy výběr pojistného. Letos přišla na řadu výdajová stránka, tedy platby poskytovatelům za zdravotní služby. V únoru byl původní systém definitivně odstřihnut, ale tato část, eufemisticky řečeno, rozhodně neběhá jako na drátkách.

47 47 VZP report Redukční dieta ve vzp FOTO Tomáš Novák Centralizace informačního systému byla jednou z nejnáročnějších akcí v historii VZP. Zahrnovala kolem 80 projektů, které jsou nasazeny do plného provozu. Základní funkcionality nového centrálního informačního systému, jako jsou zpracování dokladů za poskytnutou péči, kontrolní systém či revizní systém, fungují bez problémů. Zbývá dokončit poslední projekt centralizaci výdajové části, vysvětluje mluvčí pojišťovny Jiří Rod. Výpočet úhrad za období do roku 2010 je již pro některé segmenty hotov a u zbývajících je stanoven harmonogram odstranění chyb. Samostatným projektem je Financování 2011, také ve stadiu nedokončenosti. Což v překladu znamená, že kvůli potížím s novým softwarem VZP dosud neuzavřela vyúčtování za loňský rok. Běžně bývá hotovo v červnu. U segmentů poskytovatelů zdravotních služeb následné péče, praktických lékařů, stomatologů a lékáren už je uzavřeno, u ostatních zatím ne, potvrzuje mluvčí. tvrdý Zásah na nemocnice Do toho všeho začala VZP měnit kurz v postupu optimalizace nemocniční sítě, na němž byla dohodnuta s ostatními pojišťovnami a ministerstvem. Kritéria, za nichž se k redukci lůžek přistupuje, chce značně přitvrdit. Na nemocniční péči údajně plánuje uspořit navíc sumu kolem 2,5 miliardy korun. To ovšem znamená v řadě krajů již poměrně razantní zásah spojený se zavíráním celých nemocnic. Společné memorandum pojišťoven a resortu bylo přitom signováno teprve v červnu. Minulý týden s obratem seznámila i představitele Svazu zdravotních pojišťoven, ovšem bez jakýchkoli konkrétních informací. Přitom je potřebuje získat ke spolupráci, aby jí valem nezačali utíkat pojištěnci. Změnu v kurzu letky, již údajně pilotuje osobně předseda dozorčí rady Šnajdr, VZP nepotvrzuje. V současnosti je předčasné definovat konkrétní číslo, protože jednání s většinou nemocnic probíhají. Restrukturalizace a optimalizace lůžkového fondu je jednou z cest k identifikaci úspor v systému zdravotní péče. VZP hledá rezervy v systému veřejného zdravotního pojištění a provádí kroky, které vedou k zamezení plýtvání finančních prostředků vynakládaných např. na provoz zbytečných a poloprázdných lůžkových oddělení v nemocnicích. Cílem je ušetřené prostředky směrovat tam, kde se jich v systému nedostává, a současně umožnit nemocnicím, aby fungovaly efektivněji, zlepšovaly své služby a kvalitu péče o pacienty, říká mluvčí pojišťovny. pochybné faktury Zbývá objasnit, k čemu přesně se vztahuje trestní podání na pojišťovnu. Je podáno na neznámého pachatele, což jen vybízí k nejrůznějším spekulacím. K těm méně pravděpodobným patří drb, že míří ještě do dob, kdy VZP ředitelovala Jiřina Musílková. Pravděpodobněji již zní, že může jít o nestandardní kroky spojené s provizemi pro lékaře, které je měly motivovat ke spolupráci se společností IZIP. Údajně z účtů pojišťovny měla odejít násobně větší částka, než dosáhl objem provizí. Nikdo neví kam. V každém případě ministerská kontrola odhalila, že řada finančních procedur byla mírně řečeno nestandardní, například se prý k vydaným částkám nenašly vystavené faktury. Především rok 2010 vzbuzuje pochybnosti. Management pojišťovny inzerce A Snížení počtu krajských poboček ze 14 na 6: 1. plzeňská + karlovarská + jihočeská 2. ústecká + liberecká 3. pražská + středočeská 4. královéhradecká + pardubická 5. jihomoravská + vysočinská 6. moravskoslezská + olomoucká + zlínská dokončení implementace centrálního informačního systému cíl: dosáhnout provozní efektivity 1700 pojištěnců na zaměstnance úspora v provozních nákladech po reorganizaci pouze na mzdách činí více než 250 mil. Kč ročně zrušeno bylo 867 pracovních míst počet vedoucích pracovníků klesl o 33 procent zjednodušení řídicí struktury, zefektivnění provozních činností, sjednocování procesů počet klientských míst nemá být snížen nejprve tvrdil, že IZIP v tomto roce fakturoval jen částku přes dvě stě milionů korun, později údaj přehodnotil na 450 milionů a nakonec se zjistilo, že suma o dost přeskočila hranici sedmi set milionů. V každém případě trestní oznámení zafungovalo jako rozbuška hned na několika frontách, i když ministr Heger ujišťuje, že načasování nemá nic společného s hlasováním ve sněmovně. Nicméně totální válku, rozuměj odvolání nejen Horáka, ale i Šnajdra, které by ale mohlo vést k pádu vlády, zatím vyvolávat nechce. Podle posledních kuloárových informací oba aktéři jak ministr, tak i předseda správní rady deklarovali touhu domluvit se na věcné spolupráci. Ta by měla být korunována personální změnou v čele VZP. l Marcela alföldi Šperkerová alfoldi@mf.cz

48 48 Euro září 2012 report maloobchod Poctivost má zelený puntík Prodejce potravin vede zákazníky ke kvalitě a věří, že tím vychová i výrobce Kdybychom měli takovou prodejnu i u nás, slýchává od občasných zákazníků majitel samoobsluhy v Plavech u Tanvaldu Jan Patrman. V obchodě s nápisem Vaše sámoška si zvykli nakupovat chalupáři projíždějící do Krkonoš nebo Jizerských hor. Oporou tržeb jsou ale hlavně místní. Zatímco statistika dodává údaje o pokračujícím propadu maloobchodního obratu a obchodníci naříkají, že lidé šetří hlavně na výdajích za jídlo, sámošky v Plavech, kde žije přes tisíc obyvatel, se to netýká. U nás lidé utrácejí víc. Tržby nám průběžně rostou, těší Patrmana. Před deseti lety převzal bývalou Jednotu, do které si místní pomalu odvykli chodit. Nový majitel je to znovu naučil a poslední rok své zákazníky navíc vzdělává. Důsledně sleduje, co prodává, a lidem to na cenovkách v regálech jasně sděluje. Kdo sáhne po sýru, párcích nebo tmavém rohlíku se zeleným puntíkem na visačce, má od majitele sámošky nápovědu, že jde o poctivý výrobek. Tedy že párek je opravdu z masa a rohlík je tmavý, protože je upečený z celozrnné mouky. Ne z obyčejné a obarvený opraženým ječmenem. Nechají si poradit. Jan Patrman z Plavů u Tanvaldu se rozhodl, že zákazníkům ve svém obchodě bude napovídat, které potraviny jsou kvalitnější. A tržby Vaší sámošky průběžně rostou. Všemocná reklama Neustále jsme zlevňovali poctivě vyrobené jogurty, které vzhledem k šetrnější výrobě mají kratší trvanlivost. Lidé se při nákupech nechávají ovlivnit reklamou nadnárodních firem o jejich zázračných jogurtech, které jsou přitom často plné škrobů a umělých cukrů. Proto jsem přemýšlel, jak zákazníky informovat o kvalitě, vrací se Patrman k počátkům svého mravenčího snažení. Původně chtěl kupujícím usnadnit orientaci tím, že zboží označí barvami jako na semaforu. V potravinářském sortimentu má kolem čtrnácti tisíc položek. Když ale zjistil, že prodejna by se víc červenala, než zelenala, od červeného zamračeného smajlíku na cenovkách ustoupil. Přece jen ho obchod živí. Nešvar s všelijakými náhražkami u potravin je závažný, musel bych červeně označit většinu sortimentu. U zákazníků bych tím vyvolal negativní reakci, vysvětluje Patrman. Místo výstrahy je pozitivně nalaďuje na tu kvalitnější část sortimentu. Jaká to je? Zelený bod nedostanou výrobky s náhražkami a kontroverzními éčky, kterými si výrobci usnadňují život, snižují náklady a prodlužují trvanlivost. Prodejce pečlivě studuje složení každého výrobku. Dobře ví, že většina spotřebitelů to nedělá, a i kdyby chtěla, miniaturní písmo na obalech mnohdy nerozluští. Při posuzování přídavných látek si obchodník pomáhá informacemi z webu Emulgátory.cz, kde je podrobný popis všech éček včetně seznamu konkrétních potravinářských výrobků. Zahrnuje více než devět tisíc položek, u každé je uveden i výrobce nebo řetězec, pokud se výrobek prodává pod jeho privátní značkou. Potravináři zpravidla omlouvají použití náhražek, konzervantů, glutamátu či umělých sladidel a barviv tím, že to dělají všichni a že předpisy neporušují, pokud složení uvedou správně na obalu. U dodavatelů zatím Patrman se svým vynálezem nenarazil. Ani se toho nebojí. Značení bych si obhájil, ujišťuje. Dodavatelé by se zřejmě ozvali až tehdy, kdyby jejich zboží ocejchovával červeným smajlíkem. Někdy kvůli změně kvality k horšímu kontaktuje přímo výrobce, málokdy ale dostane uspokojivé vysvětlení. Zklamala ho třeba letošní změna u ovocného piva Cool Lemon od Staropramenu. Vloni, kdy tento nápoj úspěšně vstoupil na trh, obsahoval z pohledu možné závadnosti pouze jedno barvivo, které však nebylo příliš rizikové. Zato letošní změnu neprodělala pouze nová a povedená láhev, ale i výrazná změna obsahu. Pivovar kompletně vyměnil ovocnou složku a,vylepšil ji o mix kontroverzních umělých sladidel, porovnává majitel sámošky. Z letošní konkurence v ovopivech mu z hlediska nebezpečnosti éček vychází nejlépe Gambrinus Limetka & bezinka, což ocenil zelenou značkou. Patrmanovi neuniklo, že složením se polepšila například tyčinka Margot. Výrobce Nestlé z ní vyřadil chemická barviva, zelený puntík si ale stále nezaslouží. lokální jako plus Potravina je primárně výrobek určený pro výživu lidí, ne prostředek k dosažení co nejvyšších zisků, míní prodejce. Vadí mu různé šizení či přikrášlování jogurtů, uzenin, pečiva a dalších potravin, kterým se zbytečně zatěžuje lidský organismus. Patrman věří, že když bude vychovávat zákazníky k tomu, aby si ze záplavy zboží různé úrovně uměli vybrat kvalitu, donutí tím potravináře, aby ji také vyráběli. V lokálním měřítku dokazuje, že taková představa není mimo mísu. V chladicím pultu s uzeninami, které obchodu nesou největší tržby, je základem nabídka od tří menších uzenářů z okolí. Lidé si chodí pro šunku od Jaroslava Tomáše ze sousedních Velkých Hamrů a vědí proč. Z 60 kilogramů masa vyrobíme 80 kilogramů šunky, FOTO Hynek Glos

49 49 maloobchod report informace k NezaplaceNí. Cenovky ke zboží Jan Patrman dolaďuje už více než rok. Označuje na nich potraviny pro diabetiky, bezlepkové, bezéčkové, biovýrobky, novinky na trhu, české zboží či zlevněné produkty. běžně se sto kilogramů šunky dělá ze 40 kilogramů masa, porovnává uzenář Tomáš. Na sto kilogramů své výběrové šunky spotřebuje 90 kilogramů masa a vystačí si i s daleko menší dávkou soli oproti velkovýrobní konkurenci. Nutím místní výrobce, aby zlepšovali kvalitu. Do špekáčků vrátili špek, a najednou voní, oceňuje Patrman. Tlačenka z Jirkova u Železného Brodu z řeznictví Josefa Drdy stojí dvakrát tolik než z masokombinátu na Vysočině. Ale je v ní opravdu maso a lidé ji kupují, poznamenává majitel sámošky. Rád vidí, že se dobře prodává také tučný tvaroh z místní mléčné farmy Filoun rodiny Šourkových. Přestože je s náskokem nejdražší, válcuje ostatní tvarohy z průmyslových mlékáren. DeValVoVaná klasa Na cenovky má obchodník vlastní systém, který mu pomáhal vyvinout kamarád ajťák. Dnes už máme snad stou verzi systému, jak ho přes rok vylaďujeme k obrazu svému, říká Patrman. Co všechno jeho speciální cenovky prozradí? Označuje na nich potraviny pro diabetiky, bezlepkové, bezéčkové, biovýrobky, novinky na trhu, akční zboží, zlevněné a české produkty. Časté dilema, co je ještě české a co už není, řeší podle toho, komu firma patří, respektive kde výrobce odvádí daně. Ale ani když je výrobek od firmy stoprocentně nebo alespoň většinově tuzemské, nemá vlaječku v národních barvách jistou. Například u jihočeské firmy Druid neuděluji vlaječku, pokud čočka pochází z Maďarska, vysvětluje prodejce. Snaží se nabízet co nejvíc regionálních produktů. O národní značce Klasa, kterou spravuje stát a již podporuje stamiliony korun, majitel sámošky říká, že je devalvovaná. Do jeho kritérií na kvalitu se totiž potraviny s áčkovou Klasou mnohdy nevejdou. l Táňa Králová kralova@mf.cz inzerce A

50 50 Euro září 2012 report Tomáš Krsek Miliardy leží na kolejích V Rusku je pro byznys třeba partner a trpělivost, říká spolumajitel plzeňské Škody Transportation Česká ekonomika potřebuje co nejvíce výrobců finálních produktů, myslí si spolumajitel plzeňského výrobce dopravních prostředků Škody Transportation Tomáš Krsek. Je to jediná cesta pro to, jak udržet nad vodou českou ekonomiku. Čím více výrobců finálních produktů, tím větší příspěvek pro růst. V Německu to takto funguje, a i proto jsou tam schopni krizi dobře překonávat, říká. Začněme u aktuální kauzy pražského dopravního podniku (DPP), který se potýká s finančními těžkostmi. Jednou ze zátěží jsou objednané tramvaje od vás... S dopravním podnikem jsme uzavřeli dohodu, kterou vnímáme jako posílení partnerských vztahů. Vyšli jsme jim vstříc a snížili jsme dodávky pro letošní rok. Letos jsme měli dodat dopravnímu podniku 34 tramvají, ale po dle nové dohody to bude jen 17. V roce 2012 tak dopravní podnik ušetří 1,2 miliardy korun. Zároveň jsme prodloužili u všech 61 vozidel, která mají být dodána od začátku kontraktu do konce roku 2012, záruku o dvanáct měsíců. Znamená to, že tyto tramvaje budou mít záruční dobu 43 měsíců. Ale to je řešení pro tuto chvíli. V jednáních budeme pokračovat. Pro nás není celkové snížení dodávky možné, protože Praha vyžaduje specifický tramvajový systém a my jsme vyvinuli speciální typ vozidla a potřebujeme, aby se nám peníze investované do vývoje vrátily v podobě dodaných vozidel. Samozřejmě chápeme, že musíme připravit dlouhodobé řešení, které bude reagovat na finanční možnosti dopravního podniku. To se ale nepřipraví ani za měsíc, ani za dva. Čas pro jednání nám právě poskytuje již uzavřená krátkodobá dohoda. Jak tato dohoda dopadá na finanční plány Škodovky? Je to pro nás významná ztráta, kterou se budeme snažit nahradit. Neočekávám však, že bychom byli schopni nahradit ji plnohodnotně, protože času do konce roku zbývá málo. Řešení se hledá ve vypjaté situaci v DPP. Nebylo možné s nějakými návrhy přijít už v době, kdy vedl pražskou dopravu Martin Dvořák? Situace v dopravním podniku začala eskalovat až na jaře letošního roku, kdy tam již nebyl Martin Dvořák. Od té doby probíhají jednání a hledají se řešení. Před rokem něco takového na stole nebylo. Když mluvíme o Martinu Dvořákovi, nelze nevzpomenout na to, že jste byli spolu několikrát viděni na golfu. Nepřipadá vám to trochu nešťastné, když vám pak z veřejných peněz přiděloval zakázky? My se s Martinem Dvořákem známe velmi dlouho. Golf jsme spolu hráli už dávno předtím, než se stal šéfem dopravního podniku. Možná jsem s ním měl z hlediska českého veřejného mínění přestat hrát golf v okamžiku, Rusko není nijak omezováno pravidly, jakými je svázána Evropská unie. Proto podpora domácích výrobců je mantrou všech zakázek. kdy se jím stal. Ale z hlediska lidského by mi to přišlo zvláštní. Zastavme se u majetkové struktury firmy. K původním čtyřem vlastníkům přibyli další čtyři, ředitelé jednotlivých součástí holdingu. Jak nyní vypadá rozložení sil? Původní čtyři vlastníci zůstávají dominantními majiteli, v případě nových spoluvlastníků jde o minoritní podíl. Dohromady mají jen jednotky procent. V tomto principu ovšem chceme pokračovat. Motivovat tím nejschopnější lidi a více je připoutat k osudu společnosti. V minulosti jste byli kritizováni za neprůhlednou majetkovou strukturu, kdy mateřská společnost je na Kypru a tu pak ovládají off-shore firmy z ostrova Guernsey či Marshallových ostrovů, kdy zejména ty druhé patří k nejrafinovanějším daňovým rájům... Proto jsme si nechali vypracovat posudek od společnosti PricewaterhouseCoopers, která ověřila, že skutečnými majiteli jsou lidé, které prezentujeme. Proč zůstáváte schováni za daňovými ráji? Důvodů pro volbu kyperského sídla je několik. Je to pružnější legislativa, která umožňuje jednodušší správu společností než v Česku. Pak je to fakt, že jako firma se sídlem v Česku tu nejste chráněni jako zahraniční konkurence žádnou dohodou o ochraně investic. Jako kyperský rezident naopak tuto výhodu máte. Rozhodně to není z daňových důvodů. Jen pro představu, za poslední čtyři roky jsme v Česku zaplatili na daních přes čtyři miliardy korun. To ale stále nevysvětluje, proč dále komplikujete majetkovou strukturu přes Guernsey a Marshallovy ostrovy... To už je osobní rozhodnutí jednotlivých spolumajitelů, jak si chtějí uspořádat svou majetkovou strukturu. Guernsey je ostrov, kde funguje britská legislativa a má systém, který umožňuje velmi flexibilní správu osobních financí, a to je ta logika, která za tím stojí. Marshallovy ostrovy se mě osobně netýkají, proto to nebudu nijak rozvádět. Podívejme se tedy na byznys firmy. Aktuálně se vám podařilo prosadit na ruském trhu, když jste získali zakázku na dodávku devíti souprav pro petrohradské metro v hodnotě dvou miliard korun. Máte v hledáčku další podobné tendry? Pro mě je nyní prioritou soustředit se na tuto dodávku. Je to završení tříletého úsilí našeho společného podniku se společností Vagonmaš, kdy jsme na vlastní riziko vyprojektovali a odzkoušeli novou soupravu. A v druhé půli srpna se nám podařilo vyhrát tuto soutěž. Díky tomu můžeme získat reference, které nás v Rusku mohou dostat k jiným zakázkám. Je to obrovský trh a vzhledem k tomu, že společný podnik je v Petrohradě, jsme vnímáni jako domácí výrobce, což je v těchto tendrech významný politický faktor. Ty soupravy proto také budeme vyrábět z velké části v Rusku. Nicméně vývoj probíhal

51 51 rozhovor report desítky souprav. Je součástí smlouvy nějaká opce? Opce v kontraktu není žádná. Klíčové tak pro nás je nyní jim dodat tyto první soupravy, získat reference a mít výhodu v soutěžích, ať už na další vlaky pro Petrohrad nebo jiné město. A my se výběrového řízení na další soupravy v Petrohradě hodláme účastnit. Co lobbing v ruském prostředí? Je nutný pro získání zakázky? Absolutně nutné je v Rusku vyrábět. Tato země není nijak omezována pravidly, jakými je svázána Evropská unie. Proto podpora domácích výrobců je mantrou všech zakázek, na něž má vliv stát či jemu podřízené úřady. FOTO Hynek Glos především v Česku a také jeho nejsložitější komponenty, jako je elektrická výstroj a výzbroj, vyrobíme v Plzni ve Škodovce. Jak velká investice se pojí s vybudováním společného podniku? Plánujete pro tendry v jiných městech zakládat továrny také u nich? V Petrohradě jsme připraveni investovat přibližně půl miliardy korun. Stavět nebo modernizovat továrny na jiných místech by bylo velmi nákladné. Pro další expanzi nám stačí, abychom byli přítomni v jednom městě, protože Rusko se na výrobce na svém území dívá vcelku globálně a nenutí je být v každém regionu, kde by chtěli dodávat. Takže s továrnou v Petrohradě jsme vnímáni jako lokální výrobce pro celý ruský trh. Samotný Petrohrad chce nakoupit v budoucnu pro svou podzemní dráhu další tři Tomáš KrseK (40) vystudoval ekonomickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni od roku 1993 působil ve společnosti FinDat jako makléř v roce 1995 nastoupil do společnosti Škoda, a. s., na pozici asistenta finančního ředitele v letech 1996 až 1998 pracoval ve Škodě Steel jako vedoucí projektového financování od roku 1999 působil ve Škodě, a. s., (po restrukturalizaci Škoda Holding) na pozici finančního ředitele a místopředsedy představenstva 1. září 2004 se stal jednatelem společnosti Škoda Transportation, od dubna 2005 do listopadu 2010 byl jejím generálním ředitelem, v dubnu 2009 byl zvolen předsedou představenstva, kterým je doposud v roce 2010 se stal spoluvlastníkem společnosti Je tedy třeba nastavit vstřícné vztahy s úřady či úředníky? Myslím, že naše představy o tamním podnikatelském prostředí či jeho úzkém napojení na státní správu jsou zkreslené. Je pravda, že se občas musí jednat s úřady i o úplných banalitách, a zásadou je mít trpělivost. Mnoho věcí trvá dlouho, ale taková je mentalita Rusů. Na druhou stranu není třeba speciální lobbing. Máme v Rusku partnera, který se umí v těchto věcech pohybovat. Tento způsob spolupráce nám velmi pomáhá. Když mluvíme o dvoumiliardové zakázce, jak významný je dnes pro Škodu Transportation export? Vývoz je jednoznačně naše budoucnost. Český trh není očividně dost veliký, aby Škoda Transportation byla dlouhodobě schopna přežít pouze na něm. Tudíž velké dodávky do zahraničí jsou něco, o co se intenzivně snažíme. Podobně velká zakázka jako v Petrohradě se nám letos povedla uzavřít v maďarském Miskolci, kam poputují tři desítky tramvají v hodnotě dvou miliard korun. Loni se za stejné peníze podepisoval kontrakt s Tureckem na dodávku pohonů pro lokomotivy. A to jsou jen ty největší zakázky. Dá se vyčíslit podíl exportu na celkovém vašem byznysu? To se mění každý rok. Ale dnes je to ještě stále méně než padesát procent. Dlouhodobě se»

52 52 Euro září 2012 report Tomáš Krsek Příběh firmy Od Valdštejna k osmi mužům» ale podle byznys plánu musíme dostat nad šedesát procent. Která jsou pro tento plánovaný růst pro vás nejslibnější teritoria? Definitivně je to Rusko či další země bývalého Sovětského svazu, jako je Ukrajina. Tam jsme dodali stejné dvoupodlažní vlakové soupravy, které jezdí zde v Česku a vozily fanoušky na fotbalovém Euru. Zajímavé možnosti jsou pak také v menších zemích, jako je Slovensko, Maďarsko či Pobaltské republiky. Zároveň se ale chceme zaměřit na vybrané projekty na západ od nás. Například Německo je obrovský tramvajový trh. Velké množství měst chce obnovovat vozový park. Skutečností ovšem je, že je těžké vítězit v tendrech v zemi, kde se snaží prosazovat rovněž silní domácí výrobci. Historie firmy s okřídleným šípem ve znaku se začala psát v padesátých letech 19. století. Tehdy v Plzni založil pobočku své slévárny a strojírny hrabě Valdštejn-Vartenberk. Na konci šedesátých let pak podnik odkoupil Emil Škoda, hlavní inženýr závodu. Podnik rozšiřoval a ještě před první světovou válkou se ze Škodových závodů stala největší zbrojovka Rakouska-Uherska. V době svého největšího rozkvětu zaměstnávala na 35 tisíc lidí. Dnes je to po rozprodeji některých dceřiných společností asi čtyři tisíce. Po zestátnění se začaly ze Škodovky vyčleňovat některé závody, třeba mladoboleslavská automobilka. Na počátku devadesátých let proběhla privatizace, která ve svém důsledku málem vedla k zániku slavné firmy. Minoritním vlastníkem a generálním ředitelem se stal Lubomír Soudek, pod jehož vedením se pustila Škodovka do rozsáhlé expanze. Ta skončila kumulovanou ztrátou třinácti miliard a musel zasahovat stát. V roce 2002 vláda prodala svůj 49procentní podíl skupině Appian. V Nizozemsku registrovaná společnost pak od ostatních vlastníků získala i zbylé akcie. Neprůhledná struktura Appianu nedávala spát české a v rámci vyšetřování kauzy Mostecké uhelné také švýcarské policii. Dodnes se spekuluje, že konečným beneficientem v majetkové struktuře byl třeba dřívější generální ředitel Martin Roman, který odešel do ČEZ. V současnosti ovládají Škodu Transportation její manažeři. Aby zastavili dohady o tom, kdo za firmou skutečně stojí, vyžádali si ověření od PricewaterhouseCoopers. Auditoři potvrdili, že majiteli je čtveřice manažerů Jiří Diviš, Tomáš Krsek, Marek Čmejla a Michal Korecký. Od té doby se počet akcionářů rozrostl. Loni dostal za odměnu minoritní podíl Jaromír Šilhánek, šéf dceřiné společnosti Škoda Electric. Letos pak bonus v podobě akcií dostali generální ředitel podniku Josef Bernard, technicko-výrobní šéf Marek Krsek a generální ředitel dceřiné firmy Pars nova Šumperk Tomáš Ignačák. Podobně motivovat své nejvýkonnější zaměstnance prý hodlá čtveřice největších vlastníků nadále. Přesto pozornost médií přitahuje fakt, že se akcionáři dál skrývají za firmami v daňových rájích. Mateřská společnost holdingu je na Kypru, a tu pak ovládají firmy z ostrova Guernsey a Marshallových ostrovů. l Nepomohlo by vám vytvořit pro německý trh model jako v Rusku, že byste se stejným trikem stali domácím výrobcem? Tím bychom přišli o konkurenční výhodu, tedy nižší výrobní náklady zde v Česku. Přesunutí výroby na západ by znamenalo jít proti proudu a nedávalo by ekonomický smysl. Cesta, kterou musíme jít, je snažit se vytrvale proniknout na tento trh a nenechat se odradit dosavadními neúspěchy. My jsme nabízeli nedávno tramvaje do Rostocku proti německé firmě za nižší cenu. Tamní komise vyhodnotila, že německá tramvaj je hezčí, a proto dostane více bodů. V součtu jsme nakonec prohráli. Přesto pevně věřím, že ne v každém městě budou natolik protekcionističtí, takže máme šanci uspět. Navíc při expanzi na západ se můžeme prosadit v zemích, kde není silný domácí výrobce. Třeba ve Skandinávii. Při vývozu do západní Evropy nám stačí uspět v jedné zakázce, a pak třeba delší dobu na daném trhu nic dalšího nezískat. Když bude projekt třeba v Itálii dost veliký, tak to pro nás znamená rozhodnutí, že chceme v tomto konkrétním případě uspět, ne strategickou úvahu, zda na trh v Itálii chceme, nebo nechceme. Vy jste kvůli zakázce v Rostocku také podávali žaloby... Byly zamítnuty. Soudy potvrdily rozhodnutí města. Rýsuje se v této chvíli nějaký projekt v západní Evropě? Připravuje se velký tendr ve Švýcarsku v Curychu na tramvaje. A toho se rozhodně zúčastníme, pokud budou podmínky férové. Můžete říci, co je z vašeho vývozu nejúspěšnější? Objemově jsou to tramvaje a dvoupodlažní vlakové jednotky a pak samostatné pohony. Pro nás platí, že čím finálnější produkt, tím je pro nás ziskovější. Čím více know-how vložíme, tím více zisku dostaneme. My jsme například dodavatelem motorů pro společnost Caterpillar do důlních strojů, nicméně tento byznys je pro nás méně ziskový, než když dodáme kompletní tramvaj. Je to jediná cesta pro to, jak udržet nad vodou českou ekonomiku. Čím více výrobců finálních produktů, tím větší příspěvek pro růst. V Německu to takto funguje, a i proto jsou tam schopni krizi dobře překonávat. Jak dalece je v tomto ohledu výhodná investice v Rusku, kam dodáte komponenty? My tam dodáme nejsložitější, a tudíž nejdražší součásti. Plus ve společném podniku máme padesátiprocentní podíl, takže dostaneme dividendy, které budeme repatriovat. Totéž platí například pro Čínu, kde vyrábíme pohony pro metra ve společném podniku a výdělek se rovněž bude vracet do Česka. Čínský kontrakt v Su-čou je v hodnotě asi půl miliardy korun, vidíte možnosti expanze a získání dalších zakázek v Číně nebo na dalších trzích, jako je Indie? V této chvíli je obřím trhem Čína. Indie ještě není v takovém stadiu rozvoje, ale do budoucna je to pro nás jistě slibný trh. Zisk jen malého zlomku čínského trhu znamená nepředstavitelný objem. Nicméně musí to probíhat tak, jak jsme o tom mluvili v Rusku tedy finalizace produktu a velká část výroby musí probíhat tam. Čína je totiž ještě mnohem systematičtější v podpoře vlastního průmyslu. Je určité portfolio produktů, které se smějí vyrábět ve společných podnicích, pak jistý počet výrobků, které musejí být produkovány výhradně čínskými firmami, a pak zlomek produkce, který se smí kompletně dovážet. Nakolik jste pokročili v získání toho minizlomku trhu? Prozatím jsme získali kontrakt v Su-čou. Je to stejný princip jako v Petrohradě. Vývoj proběhl

53 53 rozhovor report v Česku, výroba až na nejsložitější komponenty bude probíhat v továrně, kterou máme s čínským partnerem právě v tomto jihočínském městě. Tím opět získáme reference a šanci získat další zakázky. Jednáme již s několika dalšími městy, ale klíčové bude nejdříve dodat první pohony. Od toho se bude odvíjet další expanze. Dokážete realisticky zhodnotit, jak velký podíl si můžete v Číně ukousnout? Na specifickém trhu, kterým jsou pohony pro metro, si myslím, že máme šanci získat až pět procent. Jde o to, že v tomto konkrétním oboru máme zhruba deset konkurentů, tudíž pět procent skutečně není nereálné číslo. Cítíte při snaze expandovat podporu státu? Mezi podnikateli se často skloňuje, že byznys výpravy Angely Merkelové je něco, co německým byznysmenům můžeme jen závidět... Realita je taková, že Česká republika je malá. Naopak Německo má sílu dělat politické obchody ropa výměnou za technologie a podobně. S Českem nikdo takovouto politickou dohodu neudělá. Takže pro nás nejvýznamnější podporou je fungování státní úvěrové pojišťovny EGAP a pak České exportní banky, bez jejichž garancí či exportních úvěrů bychom nebyli s to některé obchody, například na Ukrajině, uzavřít. Určitě dost na to, abychom byli schopni koupit hráče menšího, než jsme my sami. Menší firmy v našem oboru zase nestojí tolik peněz, jsou to řády stovek milionů korun, což je pro nás ufinancovatelné. A jestliže ročně dáváme na vývoj více než půl miliardy korun, tak stejně jsme schopni dát na akvizice přibližně miliardu. V současné době probíhá na české železnici uvolňování, kdy na dotované tratě budou moci vyjet konkurenti Českých drah. Je to pro vás příležitost? Určitě. Pro nás je důležité, aby nenastal trend, kdy by se na tuzemskou železnici začala houfně dovážet z Evropy stará ojetá vozidla. Takže pokud bude tento proces správně řízen, může to dopadnout i u nás tak dobře jako ve Velké Británii, kde znamenal velký nárůst nových vlaků. A to by pak skutečně pro nás byla šance. Jednáte s některými z nováčků na kolejích? V kontaktu jsme se všemi, kdo by potenciálně mohli využít našich vlaků. Nyní v řádu měsíců se konkrétní dohoda nerýsuje, ale inzerce A věřím, že s některým z nich byznys v budoucnu uděláme. Tyto firmy doufají, že ukrojí z koláče Českých drah. Jakou část z vašeho byznysu v této chvíli státní dráhy představují? Vzhledem k tomu, že České dráhy vlastně jsou jediným dopravcem v České republice, tak jsou pro nás významným partnerem. Odhadem jde asi o třicet procent byznysu Škody Transportation. Na druhou stranu vaše vztahy nejsou jen idylické. Pokročila už v této chvíli arbitráž, kterou spolu vedete kvůli zpožděným dodávkám lokomotiv a penále, jež vám kvůli tomu dráhy strhly? Tento proces bude ještě nějakou dobu trvat, než se arbitři seznámí se všemi argumenty obou stran. Nyní ještě nebyli stanoveni všichni arbitři, tedy ten třetí, který bude tribunálu předsedat. Rozhodnutí neočekáváme dříve než v řádu měsíců. l AdAm JuneK junek@mf.cz Je tato podpora dostatečná? Klíčem je, aby byl dostatek peněz, jež tyto instituce mohou poskytnout. Zatím jsme v tomto směru nenarazili na limity. Pokud by se to v budoucnu stalo, pak by to mohlo znamenat v některých případech znemožnění exportu. FOTO Hynek Glos Počítáte ve svém plánu růstu s akvizicemi? Rozhodně se jim nebráníme. Nedávno jsme se zajímali například o švýcarskou firmu Keller, ale nedopadlo to. Nakonec nám cena akvizice nepřišla realistická. Pokud ale v budoucnu narazíme na jinou příležitost, jejíž návratnost nám přijde dobrá, máme prostředky, které jsme ochotni investovat. Kolik máte připraveno, aby to neohrozilo výzkum a vývoj ve Škodě?

54 54 Euro září 2012 global 54 Německo Berlín má štěstí, že Německo platí v Číně za původní, bohatý a prosperující Západ i v době krize eura 58 ČíNa Nejlidnatější země světa je také největším trhem pro mobilní komunikaci. To mohou využít i čínští výrobci Cynické partnerství Peking má spadeno na německé firmy. Prosperita Německa zase závisí na masivním exportu do Číny Solární byznys byl celou poslední dekádu exportním šlágrem německé ekonomiky. Spojoval v sobě technickou dovednost, inovace a také kus novodobé historie našich sousedů. Nejednu z firem vyrábějících sluneční panely vedli jako manažeři bývalí alternativci, kteří v mládí protestovali proti americkým raketám a atomovým elektrárnám. To ale netušili, že se slibného obchodu jednou chytí Číňané a s německou rozvojovou dotací v zádech srazí evropské solární průkopníky na zem. Tím ale dávka cynismu v tomto případě nekončí před dvěma týdny kancléřka Angela Merkelová přijela do Číny a prohlásila, že to tak bylo v pořádku. Zasadí se prý o to, aby Evropská komise odložila antidumpingovou žalobu na Peking, který své výrobce masivně protežuje. Překvapeni z takové vstřícnosti byli nakonec i hostitelé. Existují v Číně v otázce rovnoprávného zacházení také nějaké nedostatky? rýpl si nenápadně premiér Wen Ťia-pao poté, co si na zahájení ekonomického fóra v Tchien- -ťinu vyslechl téměř devótní projev šéfa Siemensu Petera Löschera. Před dvěma lety si přitom Jürgen Hambrecht, tehdejší šéf chemičky BASF během návštěvy středočínského Si anu postěžoval, že pod slovem partnerství si představuje úplně něco jiného než způsob, jakým Peking přispívá k nekalé konkurenci. Za dva roky se ale mnohé změnilo. Čína překonala Německo v čele největších světových exportérů a především už není jen levnou výrobní základnou a montovnou pro německé firmy. Čím dál více se naopak poohlíží po německých společnostech, do nichž by mohla majetkově vstoupit a uchytit se tak na nejdůležitějším evropském trhu přímo. Německo je hned po USA pro čínské investory nejlákavější destinací, i když absolutní čísla zahraničních investic jsou zatím nesouměřitelná. V roce 2010 investovali Němci v Číně celkem 29,5 miliardy eur, zatímco obráceně doputovalo z Číny k našim západním sousedům pouhých 629 milionů, což Číňany řadí až na 28. příčku mezi zahraničními investory. Výmluvnější než bilance jsou ale jména firem, které dnes spravují čínští manažeři. Plné Peněženky Počátkem letošního roku koupila strojařská firma Sany za 300 milionů eur tradičního výrobce betonářských pump Putzmeister. Koncem srpna skončil v rukou Shandong Heavy Industry wiesbadenský Kion, který vyrábí vysokozdvižné vozíky. Číňané investují také do solárního průmyslu, který přitom sami pomáhali potopit. Většinovým majitelem kostnické firmy Sunways je tak čínský holding LDK Solar. Nevyhýbají se ani IT branži. Medion, který dodává levné počítačové sestavy do německých hypermarketů a diskontů, je součástí skupiny Lenovo. Pokladny čínských investorů jsou nacpané k prasknutí. Financování velkých nákupů za hotové není žádný problém, říká Alexander Kron, partner poradenské společnosti Ernst & Young. Velký zálusk mají Číňané na subdodavatele automobilového průmyslu. Společnost Saar-»

55 55 Německo global Žádaná kvalita. Německé výrobky mají v Číně skvělé renomé díky tradiční technické vyspělosti. FOTO Profimedia.cz

56 56 Euro září 2012 global Německo Pragmatická blízkost. Předsedové vlád Německa a Číny dobře vědí, že se jejich země navzájem hodně potřebují.» gummi, která vyrábí těsnění také ve své české pobočce v Červeném Kostelci, spadá již rok pod Chongqing Light Industry. Čínští investoři koupili i další výrobce, kteří mají své dcery v Česku. Kapitál z říše středu je tak například za dveřními zámky Kiekert nebo hliníkovými odlitky z KSM Castings. Zatímco byl Volkswagen před třiceti lety vůbec první automobilkou, která v Číně investovala a dnes tu má jedenáct závodů, v současnosti se karta obrací. Číňané paradoxně investují do drahé výroby koncernových součástek v Evropě. V každé nové škodovce jsou tak ukryty nejen investice v eurech, ale i jüanech. Automobilový průmysl je podle studie Ernst & Young hned po strojírenství nejoblíbenější branží pro čínské investice v Evropě. Neznamená to ale, že by se němečtí dělníci měli bát, že jejich práci nahradí čínská továrna se stejným výrobním programem. Číňané by o nálepku Made in Germany neradi přišli. Většina investorů chce hledat nové zákazníky na evropských trzích a nestojí za každou cenu o levnou domácí produkci, konstatuje Yi Sun, která v Ernst & Young vede kancelář China Business Services. Vlakem do Čchung-Čchingu Přesto to na žádnou velkou invazi ze země draka zatím nevypadá. Číňané hrají nejen v Německu, ale i prakticky v celé Evropě jen oblastní ligu. Ani jména firem, které skupují, ani jejich výrobky mezi evropskou špičku nepatří. Žádné terno nejsou čínské investice ani z hlediska zaměstnanosti 45 tisíc míst v celé Evropě je mizivý počet. Za několik let ale může být všechno jinak. První průlom nastane, až se Pekingu podaří proniknout i do oborů, které jsou technologicky vyspělejší, než je pásová výroba automobilových součástek třeba do sektoru jemné mechaniky nebo lékařské techniky. Není pochyb o tom, že si pro takovou firmu přijdou do Německa. Mnoha Němcům mohou být takové praktiky proti srsti stejně jako likvidace výroby solárních panelů. Na druhou stranu Merkelová nemá moc možností, jak dát Číňanům najevo, že investiční strategie by mohla mít přívětivější tvář než jen požírání konkurence. Německá ekonomika totiž roste právě díky zvýšeným exportům do Číny, kam od našich západních sousedů loni doputovalo zboží v dvakrát vyšší hodnotě než v roce 2009, celkem za 65 miliard eur. Pro srovnání: je to stejný objem, který Německo prodá do Česka a Polska dohromady. Export do Číny je vyšší, než kolik Berlín ročně vyveze do Velké Británie nebo do Rakouska. Není proto divu, že se Merkelová v Číně snažila především o zajištění dalších obchodů. A to se jí podařilo. Čínská banka ICBC bude financovat nákup padesáti letounů Airbus A320 vyráběných evropským konsorciem EADS, což by mělo přinést 3,5 miliardy eur. Telekomunikační společnost Vitec z Mohuče bude zase v rámci joint venture prodávat software pro videokonference vytvořený čínským gigantem ZTE.

57 57 Německo global Tam i zpátky na plný plyn Německý zahraniční obchod s Čínou (v mld. eur) americký sen i v německu Jaké země jsou podle vás ve světě nejatraktivnější z hlediska investic? (Procenta podle odpovědí respondentů, možnost více odpovědí) ,9 56,4 Vývozy do Číny Dovozy z Číny ,1 60, ,3 56, ,8 77, ,8 79, pramen: Spolkový statistický úřad pramen: Ernst & Young FOTO Profimedia.cz Čaj s Premiérem Mnout si ruce může i Deutsche Bahn, která v Číně představila svůj obří logistický projekt. Od loňského listopadu vypravuje DB Schenker každý den 44 vagonů z lipského závodu BMW do montovny v čínském Čchung- -čchingu, odkud z pásů sjíždí třeba oblíbené modely X3. Trať dlouhou jedenáct tisíc kilometrů urazí vlak za tři týdny, dvakrát rychleji než kontejner poslaný po moři. Šéf drah Rüdiger Grube si od toho slibuje velkou budoucnost. Německo by se tak mohlo stát výhradním přepravcem po souši a navíc zajistit mnohem větší pružnost dodávek, než kterou zajišťuje námořní doprava. A protože prosperita dnešního Německa záleží ve velké míře na stále větších a flexibilnějších dodávkách přes půl zeměkoule, může tak Deutsche Bahn udržet pověst své země jako ostrova stability v rozbouřené eurozóně. Prozatím je k vypravení každého superdlouhého vlaku ale potřeba záplava tiskopisů a razítek. Být ve vládní delegaci s kancléřkou se podle všeho Grubemu vyplatilo. V Číně získal se skupinkou dalších pěti topmanažerů šanci postěžovat si přímo premiéru Wenovi. Ostatně stejně jako firma Knorr-Bremse, která by ráda dodávala brzdové systémy do čínských lokomotiv nebo medicínská společnost Institut Fresenius, jež se v Číně potýká s licenčním právem. Takové privilegium dostali jen Němci, třeba Britové nebo Francouzi si o podobném povídání u čaje se samotným soudruhem Wenem mohou nechat jen zdát. Německo má štěstí, že i v dobách krize eura platí v Číně za původní, bohatý a prosperující Západ. Stejně tak i jeho výrobky třeba zmiňované BMW. Německé značky mají výbornou pověst, potvrzuje analytička Yi Sun. Opravdový Západ ale podle všeho pro Číňany končí hned za Rýnem. Potvrdil to i průzkum Ernst & Young: z firem, které jdou do Evropy, si jako svou základnu volí Německo 63 procent, Francie je na druhém místě s pouhými třinácti procenty. Už vůbec si Číňané prosperitu nespojují s jednotným trhem EU. Zatímco polovina firem oslovených tazateli z Ernst & Young si myslí, že EU je na tom hůře než před lety, Německo vidí negativně jen 17 procent z nich. Ochota naslouchat kancléřce Merkelové, která v Tchien-ťinu mluvila o nutnosti zachránit společnou evropskou měnu, nepřekračuje rozměr zdvořilosti a kromě konverzačních frází žádný čínský politik nějakou intervenci ve prospěch eura nikdy nepřislíbil. Číňané mají zájem o jednoduché obchody když něco ve velkém kupovat, tak s jasně daným partnerem. A nejlépe výměnou za to, že se finální výrobek smontuje v Číně, a část know- -how tak evropský podnik bude muset vyvézt. inzerce A eurobondy? děkujeme, nechceme Ani eurozóna jako celek není pro Číňany přitažlivá. Státní investiční skupina China Investment Corporation (CIC) počátkem června přehodnotila své investice v Evropě a dala jasně najevo, že se na nových způsobech záchrany eura podílet nebude. Riziko je příliš velké a zisk příliš malý, prohlásil šéf CIC Lou Ťi-wej na otázku, zda Peking zvažuje nákup eurobondů, pokud se eurozóna na takových společných cenných papírech domluví. Pro CIC, jež v cizině rozpouští drobky z čínských rezerv v zahraničních měnách, jsou důležitější jiné plány: především investice do evropské infrastruktury. Letos v lednu tak státní fond nakoupil téměř devítiprocentní podíl ve společnosti Thames Water, která zásobuje vodou devět milionů Britů. Na vzájemném, poněkud cynickém partnerství mezi Německem a Čínou se tak v brzké době sotva něco změní. Obě země budou mít zájem na vzájemném masivním exportu a Číňané si budou své investice v Německu pečlivě pomalu vyzobávat. Nic na tom nezmění ani chystaná podzimní rošáda v Pekingu, kdy by na místo Wena měl jako nový premiér přijít Li Kche-čchiang, zatímco křeslo prezidenta pravděpodobně po Chu Ťin- -tchao vi převezme Si Ťin-pching. Mladá garda (Liovi je 57 let) se řídí především pragmatickými obchody, které velí udržovat Evropu v napětí. Během své letošní inaugura ční cesty do Evropy slíbil Li Bruselu efektivní ekonomickou spolupráci, což může znamenat cokoli. Třeba to, že Číňané zefektivní podobně jako německý solární průmysl i jinou evropskou branži, která už nebude schopna konkurovat asijskému tlaku. l Blahoslav hruška hruskab@mf.cz

58 58 Euro září 2012 global Čína Zelený robůtek pro miliardu Obří čínský trh láká výrobce mobilních technologií. Konkurence je ale tvrdá Partnerem strany je skupina PPF inzerce A Chtějí to nejnovější. Číňané se dnes bez mobilu neobejdou, nepředstavuje pro ně pouze komunikační prostředek, ale mnohdy i hračku. Čína, nejlidnatější země a druhá nejsilnější ekonomika světa, má logicky mezi obyvatelstvem v oběhu i nejvíce mobilních telefonů. Samotná čísla jsou však i přes veškerou logiku velmi působivá. Podle poslední statistiky žije v zemi 1,347 miliardy lidí a uživatelů služeb mobilní komunikace je více než miliarda. Magická hranice s devíti nulami padla letos v březnu. Pouze za prvních sedm měsíců letošního roku zde přibylo dalších 76 milionů uživatelů mobilů. Pro zajímavost, první mobilní telefon byl na území Číny zaregistrován 18. listopadu 1987 ve městě Kuang-tung v provincii Kuang-čou. Právě v tomto regionu před více než 30 lety začaly převratné ekonomické reformy země. Jihočínská provincie sousedící s Hongkongem také jako první povolila občanům ČLR posílat textové zprávy (využívání jak samotných mobilů, tak i jejich jednotlivých funkcí totiž úřady v zemi povolovaly postupně pozn. red.). A tímto krokem jako kdyby Čína začala obrazně bourat svoji velkou zeď. Díky nejnovějším technologiím jsou Číňané v permanentním spojení se světem, i když citlivé informace na internetu stále podléhají cenzuře. Chytré přístroje jim také umožňují poměrně rychle se vzájemně kontaktovat a zmobilizovat. Například při organizaci lokálních protestů, jimiž dávají úřadům najevo nespokojenost s různými aspekty svého života. JihokoreJci v čele Obří čínský trh a hlavně jeho rostoucí potenciál představují již několik let velké lákadlo pro nejvýznamnější firmy vyrábějící mobilní telefony. Konkurence je mezi hlavními světovými hráči tvrdá. Pokud chtějí uspět, musejí vzít v úvahu fakt, že Číňané jdou s dobou, a pokud na to mají, chtějí ten nejlepší výrobek. V kurzu jsou jednoznačně chytré telefony. Jejich celkový prodej stoupl v Číně letos ve druhém čtvrtletí na 44 milionů kusů. Poprvé se tak podílel více než polovinou na celkovém prodeji mobilů v zemi, kterých se dohromady prodalo 87 milionů kusů. Odborníci odhadují, že Čína vystřídá v letošním roce Spojené státy a stane se největším trhem s chytrými telefony na světě. Vedoucí pozici v prodeji smartphonů si v nejlidnatější zemi světa momentálně drží jihokorejský Samsung, i když se jeho podíl na čínském trhu snížil ve druhém letošním čtvrtletí na 20,8 procenta. Jedničkou se stal koncem loňského roku, kdy vytlačil Nokii. Nebyly to však falešné mobily této značky a jejich více či méně úspěšné napodobeniny, jež se v Číně řadu let vyráběly, co stálo za slábnoucím postavením finské firmy na tamním trhu. Nokia hledá sama sebe. A to nejen v Číně, kde se propadla na páté místo co do objemu prodeje. Technologický gigant Apple také zaznamenal pokles. Navíc poměrně výrazný. Prodej chytrých mobilních telefonů této značky v Číně se ve druhém čtvrtletí snížil na 7,5 procenta. Lépe co do objemu prodeje smartphonů si vedou domácí firmy jako Lenovo, Huawei a ZTE. Motorola skončila osmá, jako devátá se umístila domácí vycházející hvězda Xiaomi a těsně za ní HTC. Pro Apple představuje nejlidnatější země světa co do prodeje iphonů druhý největší trh. Pro světoznámou firmu ale zároveň také nejobtížnější. Pozici začala ztrácet již loni a podle odborníků si za to může z větší části sama. Situace se výrazně zkomplikovala letos v únoru kvůli sporu s místní firmou Proview, jenž se týkal práva na značku počítačových tabletů ipad. Čínské úřady kvůli tomu dokonce v některých městech zabavovaly u maloobchodníků tablety Applu. Americký gigant měl v Číně také problémy s dodavatelskými továrnami, v nichž se řešily mzdy a pracovní podmínky. Další zákazníky ztratil Apple i z toho důvodu, že s prodejem nového iphonu 4S začal na čínském trhu se zpožděním až letos v lednu. Mnohé Číňany nebavilo čekat, a proto se obrátili ke konkurenčním značkám. Po dle odborníků jsou navíc alternativní produkty atraktivnější než před rokem, přičemž iphone se za tu dobu příliš nezměnil. klasických surfařů ubývá Velkou roli hraje kromě toho i cena. Za iphone musí průměrný Číňan dát více než dva měsíční platy. Řada tamních lidí proto dává přednost domácím značkám, které jsou levnější a stojí zhruba 70 procent jednoho průměrného platu. Čínští výrobci mobilních telefonů aktivně podporují své produkty společně s domácími telekomunikačními operátory. Společnostem ZTE a Huawei díky tomu výrazně rostou tržní podíly, uvedl nedávno tchajwanský analytik výzkumné agentury Gartner pro agenturu Reuters. V Číně nabízejí služby tři mobilní operátoři, přičemž největším je společnost China Mo- FOTO Profimedia.cz

59 59 Čína global Čínský steve jobs. Třiačtyřicetiletý Lei Jun založil společnost Xiaomi, jež vyrábí špičkové smartphony, v roce 2010 s přítelem Lin Binem. Kvůli přístupu k firmě a specifickému stylu je přirovnáván k zakladateli Applu. Jeho majetek je odhadován na 1,5 miliardy dolarů. bile. Jen tak mimochodem její klientská základna čítající přibližně 670 milionů lidí je dvakrát větší než samotný počet obyvatel Spojených států. Druhého největšího mobilního operátora, společnost China Unicom, využívá více než 210 milionů zákazníků a nejmenší China Telecom má kolem 136 mi lionů zákazníků. Číňané si pomalu zvykají také na pokročilé služby třetí generace zahrnující i vysokorychlostní internet. Počet uživatelů 3G neustále roste. Za prvních sedm měsíců letošního roku jich podle čínského ministerstva průmyslu a informačních technologií přibylo dalších 55,34 milionu. Počet čínských uživatelů, kteří používají internet z mobilních telefonů a ostatních mobilních zařízení (jako jsou například chytré hudební přehrávače či tablety) meziročně vzrostl o více než 22 procent. Aktuálně v Číně evidují přes 400 milionů uživatelů mobilního internetu. Klasických počítačových surfařů ubývá, pouze od ledna až do července klesl jejich počet o další dva miliony. Celkové skóre činí přibližně deset milionů v jejich neprospěch: počet Číňanů využívajících internet prostřednictvím mobilních zařízení překonal počet běžných uživatelů počítačů. A to je světová rarita. Domácí značka trhá rekordy Z hlediska operačních systémů vládne na čínském trhu Android s téměř 70procentním ziskem, což je až jedna čtvrtina všech telefonů s Androidem v celosvětovém měřítku. V Číně tento poměrně mladý systém se zeleným robůtkem ve znaku poráží ios systém společnosti Apple na celé čáře. Nejnovější výzvou pro iphony se však v Číně stávají chytré telefony od společnosti Xiaomi Technology, s jejichž výrobou začala tato čínská firma před dvěma lety. Zakladatel a nynější CEO Lei Jun minulý měsíc potvrdil, že příjmy společnosti za prvních šest měsíců letošního roku dosáhly výše téměř jedné miliardy dolarů. Xiaomi Technology prodala víc než tři miliony telefonů. Úspěch firma slavila již se svým produktem Mi-One. Po něm přišel Mi-One S, jehož prodej byl odstartován letos 23. srpna. Za méně než půl hodiny se prodalo 200 tisíc kusů. Zákazníci se však již těší na podzim, Asie vs. zbytek světa Tržní podíl dodavatelů smartphonů v Číně v roce 2012 Společnost Podíl na trhu (v %) Samsung 20,8 Lenovo 11,0 Coolpad 10,4 Huawei 9,8 Nokia 9,1 ZTE 8,4 Apple 7,5 Ostatní 22,9 Pramen: IHS isuppli kdy má být představen další telefon v řadě s označením Mi-Two. Díky technickým parametrům je odborníky označován jako supersmartphone. Jeho avizovaná cena by se měla pohybovat kolem 2000 jüanů, v přepočtu zhruba 6200 korun. Xiaomi vyrábí své telefony v sériích a prodává je ihned, jakmile jsou k dispozici. Mimo území Číny prozatím nejsou k dostání, firma má však v plánu do budoucna expandovat i do zahraničí. l Dáša Hyklová hyklova@mf.cz inzerce A

60 60 Euro září 2012 hyde park 60 Politika Premiér Nečas si o útok stranických rebelů sám řekl, když až příliš brzy spojil osud vlády s přijetím daňového balíčku 62 MakroekonoMika Jeden z důvodů recese českého hospodářství lze najít také v ochablé investiční aktivitě zahraničních firem, které se v posledních letech zaměřovaly hlavně na výběr dividend 64 Manažerský Panel Zdravotnictví je z pohledu banky velmi specifickou oblastí, tomu se musí přizpůsobit i nabídka produktů 65 Právo a byznys Správní řízení v sobě stále nese řadu nástrah. Příkladem mohou být žádosti o povolení, licenci či přiznání jiného nároku od státu Pučhoř a politické chyby Mírné zvýšení daňové kvóty je v recesi něčím, co vítat nelze, ale vyvážení státního rozpočtu je něčím, co se odložit nedá Život tropí hlouposti. Není to tak dávno, co byl Petr Tluchoř v očích Václava Klause pučistou, který s obskurní poslankyní Kristýnou Kočí z Věcí veřejných rozbíjel koalici a ohrožoval vládu Petra Nečase. Čas oponou trhnul a Tluchoř s Klausem si notují, jak je hloupé zvyšovat v současnosti daně, a řežou ruku v ruce větev, na níž současný premiér ne úplně pevně sedí. A ve stejné době premiér reagoval na jistá vystoupení svého ministra financí a místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska větami o příznacích přepracování a nutnosti odpočinku, zatímco nyní Kalousek brání svého premiéra, co mu ruce stačí. A také v pohledu na odporné Věci veřejné se Kalousek s Tluchořem docela dobře shodovali, zatímco nyní s těmi daněmi je to dost jinak. Lze bezpochyby chápat nespokojenost uvnitř ODS s daňovou politikou, kterou štrikuje do značné míry podle svého Miroslav Kalousek. Koncept rovné daně, který byl ještě nedávno nedotknutelnou ikonou naší nejsilnější pravicové strany, se potichu odebírá do věčných lovišť a není, kdo by nad tím zaplakal. Z ekonomického hlediska však je jasné, že Kalousek, pokud chce držet nastoupený kurz snižování deficitů, nemá příliš možností, jak situaci řešit v době, kdy je už více než zřejmé, že časy hojnosti se opravdu, ale opravdu v dohledné době nevrátí. Mírné zvýšení daňové kvóty je jistě pro ekonomiku v recesi něčím, co vítat nelze, ale rovnání vztahu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu je něčím, co se odložit na lepší časy nedá, byť mnozí naivové stále doufají a věří Keynesovi, stejně jako malé děti bratřím Grimmům. To, že za sporem o daně je mnoho jiných, čistě politických důvodů, lze navíc těžko zpochybnit i proto, že Tluchořův gang šesti se takto razantně ozval až v okamžiku, kdy šlo o přehlasování senátního veta, k němuž bylo potřeba kritických sto jedna hlasů, zatímco při prvním hlasování o vládní předloze tito poslanci drželi koaliční basu. Je celkem jasné, že jde o další díl nekonečného seriálu krize Nečasovy vlády. Jestli půjde o díl závěrečný, po němž má následovat nová série, je otázkou, na niž dosud neznají odpověď ani klíčové osoby. A dost možná zatím dost dobře neznají ani kořist, o kterou se tahle bitva vede. Mediální spekulace na téma malérů ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a případného stíhání některých politiků podílejících se na konání správní rady a zároveň figurujících ve zmíněném gangu šesti mohou mít nějaký reálný podtext, ale nepochybně nejde o impulz, který uvedl politickou scénu do pohybu, jenž se nyní bude evidentně dosti zrychlovat. Václav Klaus, který je v současnosti podle všeho docela významným hybatelem událostí, nemá na VZP žádný zájem, a už vůbec nechce být spojován s jakýmikoli pochybnostmi nad případným kriminálním děním v této instituci. Naopak je docela dobře možné, že prezident má zájem vrátit se do ODS na čel-

61 61 politika hyde park Premiér si o tenhle útok řekl sám, když až příliš brzy začal prohlašovat, že bez daňového balíčku nemá existence této vlády smysl FOTO archiv / ilustrace Vojtěch Velický nou pozici, a těžko čekat, že by se spokojil s funkcí nějaké alegorické postavy bez vlivu na směřování strany. A to s Nečasem v čele je asi těžko představitelné. A zde se situace za posledního půl roku poněkud změnila. Ti, co čekali oslabení současného premiéra po výprasku v krajských volbách, si nyní musejí tak trochu drbat vlasy, protože průzkumy veřejného mínění naznačují, že to s tím výpraskem nemusí být až tak katastrofální. A je úplně jedno, že mnohem víc než o politickou obratnost Petra Nečase jde v tomto případě o otřesný diletantismus Bohuslava Sobotky. Není asi moc soc. dem. lídrů, kteří by nedokázali ze současné ekonomické a sociální situace vytlouci alespoň čtyřicetiprocentní voličskou podporu. A svádět to na Ratha je sice možné, ale rozhodně ne úplně spravedlivé. A každý lepší volební výsledek než naprostá katastrofa pak Petra Nečase v pozici šéfa strany posílí. Proto je nutné začít mazat schody již s dostatečným předstihem. A to se nejspíše děje. Nutno přiznat, že premiér si svou zarputilostí o tenhle útok řekl sám, když až příliš brzy začal prohlašovat, že bez daňového balíčku nemá další existence této vlády žádný smysl. Čistě věcně to totiž není pravda, protože jde o nižší deficit rozpočtu a vyšší daně jsou jen jednou z možných cest, byť podle všeho jedinou koaličně schůdnou. A poslanci ODS moc nechápou, proč za vyšší daně, které protlačili především koaliční partneři, mají zrovna oni nést politickou odpovědnost, když se Kalousek tak trochu schovává za Nečasova záda. Férovost svého předsedy, který se svým ministrem financí sice nemá nejlepší mezilidské vztahy, ale drží poctivě vládní basu, moc neocenili. A jestliže prezident Klaus prohlásil, že Nečas dělá ekonomickou a politickou chybu, tak přinejmenším s tou politickou má pravdu. Nyní bude muset premiér zaplatit nějakými koaličními ústupky v jiných oblastech, aby mohl svým vlastním odbojným poslancům ustoupit v daních. Bude to nějaký krvavý a ošklivý kompromis, ale asi se dá těžko čekat, že by nebyl dosažen a vláda skutečně padla. Nicméně s tímto kompromisem se napětí v ODS neuvolní. Příčin je mnoho a to, co se děje v policii a na státních zastupitelstvích, jak mimo jiné informujeme na jiných místech, je a bude pro dožití vlády do konce volebního období asi dost klíčové. l Pavel Páral paralp@mf.cz

62 62 Euro září 2012 hyde park makroekonomika Proč neroste česká ekonomika? Majitelé zahraničních firem v krizových letech náhle omezili investice do podniků a zaměřili se na výběr dividend Česká ekonomika si ve srovnání s ostatními ekonomikami v regionu vede hůře, ačkoli její makroekonomické fundamenty a finanční sektor jsou minimálně ve stejném, spíše však v lepším stavu. Jediným faktorem, který působí v prorůstovém směru, zůstává vývoz. Intenzita slabosti domácí poptávky se v kontextu dobrého exportního výkonu může jevit až překvapivá. Slabá je nejen poptávka domácností, utlumená stagnujícími příjmy a opatrností, ale zejména poptávka investiční. Fixní investice klesly v roce 2009 o 11,5 procenta, v roce 2010 stagnovaly a v roce 2011 klesly přibližně o jedno procento. Na první pohled se nabízí vysvětlení, jež staví do popředí snížení veřejných výdajů, které ochromuje veřejné investice. Bez ohledu na to, že fiskální konsolidace je nesporně potřebným krokem k udržení zdravých fundamentů české ekonomiky, pak řada ekonomů (a to nejen těch názorově spřízněných s díly J. M. Keynese) volá po uvolnění fiskální politiky. Za oslabením investiční aktivity v české ekonomice lze ale najít další závažný faktor. Během krize se výrazně změnilo chování zahraničních investorů. Připomeňme základní fakta o přímých zahraničních investicích, jež byly v letech 2005 až 2008 konsenzuálně a zcela oprávněně považovány za podstatný faktor dobrého výkonu české ekonomiky. Zásoba přímých zahraničních investic ve výši 2,5 bilionu korun je v relativním pohledu tedy v poměru k hrubému domácímu produktu (66% HDP) nebo na jednoho obyvatele (1000 USD) jedna z nejvyšších v regionu a velmi nadprůměrná v globálním srovnání. Přímé zahraniční investice zaplnily mezeru mezi domácími investicemi a úsporami nedluhovou cestou. Firmy pod zahraniční kontrolou tvoří v české ekonomice skoro třetinu HDP. V podnikové sféře vytvářejí podniky pod zahraniční kontrolou přibližně polovinu hrubé přidané hodnoty (tedy v zásadě HDP), ve finančním sektoru vytvářejí prakticky veškerou přidanou hodnotu. V domácí podnikové sféře vytvářejí rovněž téměř polovinu investic (hrubé tvorby fixního kapitálu). Firmy pod zahraniční kontrolou v podnikové sféře jsou přitom ziskovější než jejich domácí protějšky vytvářejí prakticky dvě třetiny zisku české podnikové sféry a přibližně jednu třetinu zisku v celé české ekonomice. Rozhodnutí o tom, zda zisk bude reinvestován zpět do podniku či zda bude formou dividend repatriován zahraničním vlastníkům či akcionářům, je ovšem plně v kompetenci zahraničních vlastníků. A právě pro výsledek tohoto rozhodování znamenal rok 2008 zásadní obrat. Od reinvestic k dividendám Zatímco do roku 2008 zhruba polovina zisku zůstávala v české ekonomice, po roce 2008 se poměr mezi reinvesticemi a dividendami snížil viz graf. Co to pro českou ekonomiku znamenalo z národohospodářského hlediska? Prvním důsledkem je, že kvůli snížení reinvestovaného zisku oslabil po roce 2008 i růst celkové zásoby přímých zahraničních investic. Zatímco ve třech předkrizových letech připlynulo zhruba 700 miliard korun, ve třech letech po roce 2008 zásoba přímých zahraničních investic stoupla o méně než polovinu tohoto objemu o 300 miliard korun. Dalším důsledkem bylo celkové oslabení investiční aktivity. Nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou investovaly před krizí podstatně intenzivněji než podniky v domácím vlastnictví, v letech dosáhla dynamika investic firem pod zahraniční kontrolou v české podnikové sféře 15 procent, v letech naopak v průměru o pět procent klesla. Ekonomika tak náhle přišla o důležitý zdroj investic. Ztrátu, kterou česká ekonomika utrpěla zvýšeným sklonem k repatriacím, lze snadno vyčíslit. Kdyby poměr mezi reinvesticemi a dividendami zůstal na předkrizovém dělení zhruba půl na půl, zůstaly by po roce 2008 v ekonomice investiční prostředky ve výši přibližně 250 miliard korun, každoročně tedy v průměru 60 miliard. Tento objem prostředků, odplývajících z české ekonomiky oproti předkrizovému několikaletému trendu představoval každý rok pokles investic v rozsahu zhruba 6,5 procenta fixních investic. Z pohledu celého HDP představovaly tyto prostředky každoročně 1,5 2 procenta HDP. Změna chování investorů při nakládání se ziskem v podnicích pod zahraniční kontrolou tedy silně podvázala investiční aktivitu v domácí ekonomice. Je samozřejmě třeba počítat s tím, že slabá investiční poptávka oslabila dynamiku dovozu, a zvýšila tak čistý export. Investice a čistý export jsou tak z poptávkového pohledu na HDP do jisté míry spojené nádoby. Přímé zahraniční investice mají na zahraniční obchod jak proimportní, tak proexportní dopady, prolínající se v čase a působící v jednotlivých časových momentech s rozdílnou intenzitou. Hlavní dovozně investiční vlna vyvolaná zejména přílivem přímých zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu již ale odezněla a v poslední dekádě jasně dominují proexportní efekty. Ztrátu HDP způsobenou zvýšeným odlivem dividend místo reinvestování zisku lze po zohlednění současného tlumícího vlivu na import odhadnout na 1 1,5 procenta HDP. ilustrace Vojtěch Velický / FOTO Tomáš Novák

63 63 makroekonomika hyde park DávEj - ber Objem přímých zahraničních investic, reinvestice a dividendy (mld. Kč) ,1 2189,5 2311,2 2409,6 2497,4 stav PZI (mld. Kč) ,6 1280,6 1165,5 1161,8 982,3 818, pramen: ČNB 1666, dividendy reinvestovaný zisk Lekce z krize S fenoménem postupného posunu investorů od reinvestic k dividendám musejí aktéři hospodářské politiky počítat již v momentě vstupu investice do země. Po prvotní investici dochází postupně ke konsolidaci firmy a postupnému růstu ziskovosti. Zpočátku firma vytvořený zisk reinvestuje za účelem dalšího rozvoje firmy. Po její stabilizaci ovšem nutně nad reinvestováním zisku přichází rostoucí sklon k výplatě dividend. Tento posun bývá za standardního hospodářského vývoje postupný, nikoli skokový. Náhlá změna v případě české ekonomiky byla důsledkem krize, která zasáhla drtivou většinu zemí, z nichž k nám přímé investice přicházejí, čímž byly standardní mechanismy chování narušeny. Celosvětová empirická zkušenost z předkrizových dekád ukazovala na to, že investoři z vyspělých zemí ustalují poměr mezi repatriací a reinvesticí zisku na mírně nadpoloviční hodnotě ve prospěch výplaty dividend. I proto snad nebude přehnaně optimistické očekávání, že v Česku postupně dojde k návratu na předkrizovou trajektorii chování investorů. Prvním signálem ukazujícím na návrat k předkrizovému dělení zisku firem pod zahraniční kontrolou může být mírný vzestup podílu reinvestovaného zisku v roce I když ale majitelé firem pod zahraniční kontrolou začnou polovinu svých zisků opět investovat zpět do rozvoje společností, dynamika hospodářského růstu se nad předkrizovou trajektorii dlouhodobě nevrátí. Prudký rozvoj firem pod zahraniční kontrolou na začátku minulé dekády byl neopakovatelným růstovým impulzem. Výstavba logistických, obchodních a nákupních center, montážních hal a dalších průmyslových kapacit zvedla krátkodobě dynamiku hospodářství na úrovně, z nichž dnes řada odvětví s obtížemi koriguje na novou rovnovážnou hladinu. Nejvýraznějším projevem je současný útlum stavebnictví, ale zasažen je i průmysl. Průmyslová exportní odvětví firem pod zahraniční kontrolou jsou silně koncentrována do procyklických oborů, které v dobrých časech pomáhají ekonomice k rychlému růstu, v časech špatných ji ale stejně intenzivně tlumí. Extrémně vysoký podíl firem pod zahraniční kontrolou rovněž zvýšil závislost české ekonomiky na stavu západoevropského hospodářství. Všem ekonomikám, jejichž růst byl z hlediska makroekonomické rovnováhy mezi domácími úsporami a investicemi nadměrný, přinesla krize určitou lekci. I když je tato lekce pro každou zemi specifická, společným jmenovatelem je hledání nové trajektorie odpovídající makroekonomickým i strukturálním fundamentům. Česká ekonomika není výjimkou a hospodářská politika v tomto směru může udělat jedinou dobrou věc neškodit. Všechny umělé stimuly, které v posledních třech letech sledujeme a jejichž invence se zdá vskutku nevyčerpatelná, však nalezení nové rovnováhy a obnovení fundamentálně zdravého, byť zřejmě pomalejšího růstu vesměs brání. l Eva ZamraZilová členka bankovní rady ČNB inzerce A

64 64 Euro září 2012 hyde park manažerský panel Obor s jiným přístupem Z pohledu banky je zdravotnictví velmi specifickou oblastí, tomu se musí přizpůsobit i nabídka produktů Michal Káně ředitel nebankovních finančních institucí ČSOB Vekonomii obecně hovoříme o vývoji nabídky a poptávky, trendech v cenách, popřípadě hospodářských cyklech. Ve zdravotnictví platí tato pravidla omezeně a tato specifičnost se odráží i v portfoliu bankovních produktů. Správný výběr produktu může snížit náklady na financování nebo zlepšit finanční stabilitu zdravotnického zařízení. Připomeňme, že objem prostředků v celém systému zdravotní péče dosahuje úctyhodných 250 miliard korun. Nejčastěji využívanou formou financování jsou kontokorentní nebo revolvingové úvěry. Objem takovéhoto úvěru, splatnost i cena pak závisejí na tom, jakým způsobem banka ohodnotí bonitu daného klienta, tedy na celkové kondici společnosti. Další podmínkou při poskytnutí úvěru pak může být požadavek banky na jeho dodatečné zajištění například zřizovatelem zdravotnického zařízení. Výhodným způsobem financování investic jsou dotace z evropských strukturálních fondů. V rámci různých operačních programů jsou k dispozici prostředky, které je možné čerpat průběžně, nikoliv ex post, během realizace projektů. Díky tomu velmi často odpadá mezičlánek předfinancování dotace poskytnuté na projekt. Zdravotnická zařízení se sofistikovanějším finančním řízením začínají využívat komplikovanější produkt, jakým je třeba odkup pohledávek. Jeho nejčastější využití je při prodeji pravidelných, opakujících se závazků. Hlavním cílem je vyhlazení peněžních toků společnosti, která tím získá pravidelnou splatnost svých pohledávek, a tím pak může daleko lépe plánovat své investice i ostatní výdaje. Obliba tohoto produktu vzrůstá v souvislosti s prodlužováním splatnosti závazků některých zdravotních pojišťoven. Odkup pohledávek lze také využít při dlouhodobějším financování investičních projektů. V takovémto případě je dobré začít jednání s bankou již v přípravné fázi tak, aby všechny smluvní podmínky a dokumenty vyhovovaly následnému odkupu. Tento produkt může také nahradit obvykle využívaný dodavatelský úvěr. K doplňkovým službám některých bank patří i poradenské služby, které jsou typicky vyhledávány v situacích, kdy organizace cítí potřebu změny, například v systému řízení, organizační struktuře nebo svém každodenním fungování, ale neumí potřebnou změnu přesně definovat nebo nemá dostatek kapacit k jejímu provedení. V takovém případě může být výhodnější pozvat si někoho externího, jenž má s řešením obdobných problémů větší zkušenosti a zároveň odstup od historicky daných souvislostí a vazeb. l inzerce A

65 65 právo a byznys hyde park Úskalí, která přetrvala Správní řízení v sobě stále nese řadu nástrah. Příkladem mohou být žádosti o povolení, licenci či přiznání jiného nároku od státu FOTO Martin Pinkas Reformy správního soudnictví a správního řízení účinné od 1. ledna 2003, respektive 1. ledna 2006, přinesly v mnoha ohledech zásadní posun v dosavadní značně fragmentární úpravě správního práva a významně přispěly k posílení ochrany subjektivních práv v oblasti veřejného práva. Namístě je připomenout například zavedení podstatně efektivnějšího přezkumu ze strany nově zřízených specializovaných soudů a senátů, zavedení funkčních mechanismů ochrany proti nečinnosti a nezákonným zásahům, adresnou úpravu dříve jen teoretických institutů jako opatření obecné povahy, veřejnoprávní smlouvy a řízení o výběru žádosti nebo rozšíření katalogu procesních práv účastníků správního řízení s účelem zabránit zneužití moci v oblasti správního práva. Oproti řízením o udělení sankce nebo jiném následku porušení povinnosti, tedy správnímu trestání, kde současná úprava v zásadě dostatečně brání svévoli správních orgánů, se však v praxi, bohužel, ukazuje, že ani takto komplexní změna nepřinesla dostatečné řešení v oblasti správního povolování a přiznávání různých pozitivních nároků, se kterou se ve svém běžném životě setká v podstatě jakýkoliv občan a ve zvýšené míře pak podnikající právnické osoby. Správnímu orgánu v zásadě stačí cesta řízené obstrukce Martin KraMář partner, Weil, Gotshal & Manges Zásadním problémem zvolené koncepce správního řízení a soudnictví je absence dostatečně efektivního mechanismu, který by dotčeným fyzickým a právnickým osobám umožňoval procesně vymoci nárok na udělení povolení nebo jiného pozitivního benefitu. Správní soud má totiž pouze právo zrušit rozhodnutí správního orgánu pro nezákonnost nebo přikázat nečinnému správnímu orgánu rozhodnout, nemůže ale správnímu orgánu uložit, aby vydal rozhodnutí o určitém specifickém obsahu, ani nemůže účinně přikázat, aby správní činnost vyústila v určitý hmotným právem předvídaný výsledek. Ruku v ruce s tímto principem pak jde i pravidlo, že soud zásadně může rozhodnutí správního orgánu pouze zrušit pro nezákonnost, ale nemůže pochybení sám jakkoli napravovat. Praktické následky je pak třeba spatřovat ve dvou nepříznivých ohledech. Viník nenese následky Prvním z nich jsou jen velmi omezené možnosti dotčeného účastníka překonat případnou neochotu správního orgánu vydat pozitivní rozhodnutí o nepochybně existujícím právu. To je dáno tím, že správnímu orgánu v zásadě stačí cesta řízené obstrukce. Správní orgán sice nemůže být úplně nečinný, ale pokud opakovaně v rozporu se zákonem rozhoduje o nevydání povolení či nepřiznání benefitu, pak může vydání povolení či přiznání benefitu zabránit či zcela neúměrně zdržet, i když soudy příslušná rozhodnutí opakovaně zrušují. V zásadě stačí vydržet v hledání zástupných důvodů, aniž by došlo k úplné nečinnosti. Za druhé vede popsaná situace k tomu, že žadatel nese v rámci příslušných řízení následky chyb, kterých se dopustí správní orgán, i tehdy, když sám učiní vše správně. To lze ilustrovat na příkladu povolování stavební činnosti, kdy rozhodnutí je často rušeno z podnětu jiných účastníků, například nevládních ekologických organizací či sousedů. Nikoli tedy proto, že by bylo nesprávné nebo nezákonné z pohledu hmotného práva, ale proto, že správní orgán porušil jejich procesní práva (např. právo řádně se vyjádřit). Když se správní orgán takové chyby dopustí, nepomůže žadateli o povolení, že učinil vše správně rozhodnutí je soudem zrušeno pro nezákonnost a správní orgán o věci musí rozhodovat znovu. Následky nesprávného jednání, často v podobě letitých zdržení, tedy nese někdo jiný, než kdo tyto následky způsobil. Oddělit rozhodování Popsané problémy jsou evidentní, velmi četné a pro běžný život i chod ekonomiky dosti tíživé, což si zřejmě mnozí sami zažili například právě u stavebního povolení. Jejich řešení ale není jednoduché. Napravit tyto problémy totiž neznamená pouze kosmetické úpravy, ale vyžadovalo by hlubokou revizi stávajícího systému správního rozhodování. Jednou z možných cest by například bylo zavedení systému, kdy by v rámci správních úřadů byla strukturálně oddělena rozhodovací pravomoc od ostatní činnosti a úředníci nadaní rozhodovací pravomocí byli vybaveni nezávislostí do jisté, byť nikoli samozřejmě plné míry obdobné nezávislosti soudcovské. Další možnou cestou může být určité rozšíření pravomocí soudů ve správním soudnictví. Jakkoli by příslušné změny byly obtížné, nepochybně by vedly k významnému posílení právního státu a zvýšení efektivity ekonomických procesů. l

66 66 Euro září 2012 light 66 Církevní řády ve 21. století: dominikáni Askeze přítomná v každé řeholi je pro mnoho lidí nepochopitelná. Má smysl odříkat si některé věci? 70 restaurace: Pasta FresCa Podnik po půldruhém roce nové éry neztrácí tempo. Nikdo nepolevil v radosti z práce a generálkovaný motor, rekonstrukcí znovu nastartovaný, běží ve vysokých obrátkách Nejsme žádné zombie Původně žebravý řád dominikánů v Česku nežije pouze z darů jako třeba ve Francii. Přesto se stejně jako tam zdejší řeholníci řídí heslem, že když ze sebe chtějí dostat to nejlepší, je potřeba něco obětovat Osmadvacetiletý Ludvík Grundman je oddaným fanouškem pražské Slavie a rád o výkonech svého oblíbeného týmu diskutuje se spolufandy na Facebooku. Fotbal je pro něj skvělý relax a způsob, jak se udržovat ve zdravé poloze. Není totiž jen mnichem, ale také knězem, a proto se svými farníky musí při zpovědích řešit vážné osobní či manželské krize. Mnoho času nyní sice tráví ve Francii, kde postgraduálně studuje filozofii a teologii, ale v době, kdy právě vrcholila utkání fotbalového Eura, pobýval ve svém domovském klášteře v Praze. Velmi jsem to prožíval a na finále jsme se se spolubratry chystali na Staroměstské náměstí, nakonec jsme ale zůstali v klášteře u televize, usmívá se mladý dominikán. Na rozdíl od některých přísných řádů také nejsme neprodyšně uzavřeni. Navíc už zakladatelé našeho řádu měli úmysl, abychom šli do měst a co nejvíce mezi lidi, a byli s nimi v kontaktu. Důležitou složkou naší činnosti je totiž kázání, a to by mělo mít kontakt s lidskou realitou, vysvětluje bratr Ludvík. Do kláštera se absolvent gymnázia Mensa se zájmem o filozofii rozhodl vstoupit už v osmnácti letech. Dominikáni, kteří se hodně věnují studiu, mu svým založením byli blízcí, jak sám ale říká, v tu dobu rozhodlo setkání s nynějším pražským arcibiskupem Dominikem Dukou, který je členem stejného řádu. Velmi sympatickou postavou byl pro mladého gymnazistu sv. Tomáš Akvinský, zřejmě nejznámější dominikán a zároveň jedna z výrazných postav středověké filozofie. Oslovoval mě osobně, protože jeho filozofie není jen do sebe uzavřený spekulativní systém, ale v jeho díle jsem objevil i pasáže, které mají konkrétní dopad pro můj duchovní život. Druhá věc, která mne velmi oslovila, bylo jeho politické myšlení. O politiku jsem se vždycky hodně zajímal, a to možná ještě dříve než o náboženství, tvrdí Grundman. Duchovní ale podle něj nemůže do politiky přímo vstupovat. Právě Tomáš Akvinský byl ve své době průkopníkem, protože už tehdy světské moci přiznával autonomii. Říkal, že my duchovní jsme tady proto, abychom třeba vystupovali a pranýřovali některé zlořády, ale politickou odpovědnost mít nemáme a nesmíme, protože to není naším posláním. Na druhou stranu podle sv. Tomáše není možné být poctivým člověkem, a přitom se vůbec nezajímat o politiku, prohlašuje bratr Ludvík. Kladivo na čarodějnice Dějiny řádu, který si Ludvík Grundman zvolil, sahají do 13. století. Španělský kněz Domingo de Guzmán (sv. Dominik) založil první žebravý řád v roce 1215 a už rok nato se mu dostalo schválení od papeže. Řád dominikánů nebo také bratří kazatelů, jak se nazývá, tak reagoval na šíření kacířských hnutí, takzvaných katarských, v jižní Francii a jeho posláním bylo působit proti nim především dobře vyargumentovaným kázáním. Dominikánské konventy proto vznikaly výhradně ve městech. Řád byl ve své době velmi atypickým. Nesměl mít žádný majetek a dominikáni nebyli pevně vázáni na žádný klášter, jak bylo do»

67 67 církevní řády ve 21. století / dominikáni light FOTO Hynek Glos Nová doba, Nové prostředky. Granty jsou jakýmsi moderním způsobem žebrání, říká bratr Ludvík Grundman.

68 68 Euro září 2012 light církevní řády ve 21. století / dominikáni» tady to začalo. Klášter v Monte Cassinu byl prvním sídlem organizovaných mnichů. Založil ho svatý Benedikt z Nursie v šestém století. té doby zvykem. Svým způsobem života měli napodobovat katarské kazatele, kteří putovali a žili z almužen, čímž se měli zbloudilým přiblížit. Velmi důležité bylo u dominikánů vzdělání, které potřebovali právě kvůli kázáním. Specifický systém několikastupňového vzdělání existuje v dominikánském řádu dodnes. Každý dominikán se musí po celý život věnovat studiu nejméně tři hodiny týdně. U mladších to znamená ještě nad rámec běžných studijních povinností třeba na vysoké škole, vysvětluje Grundman. Vznikla i ženská větev řádu. V roce 1233 pak papež Řehoř IX. svěřil dominikánům inkvizici ve Francii a důvodem měla být právě vysoká intelektuální úroveň členů tohoto řádu. V 15. století dva z dominikánských inkvizitorů sepsali spis Kladivo na čarodějnice, který měl být jakýmsi návodem, jak vyhledávat a rozpoznávat čarodějnice. V 16. století v souvislosti s objevy nových zemí a kultur začali dominikáni pořádat také misie, a to zejména v Jižní Americe. Jak se s neblahou částí dominikánské historie vyrovnávají dnešní dominikáni? Ludvík Grundman se tématem inkvizice hodně zabýval, protože, jak říká, osobně se ho to velmi dotýká a znepokojuje. Je to pro mne velmi pohoršující. Uvědomuji si tu naprostou nepřijatelnost principů, které inkvizitoři zastávali, a také mne intelektuálně irituje, když vidím, že ti lidé, kteří inkvizici prováděli, nebyli žádní hlupáci ani sadističtí vrazi. Pochopit to, jak k tomu mohlo dojít, je pro mne velmi důležité. Čím více se tomu ale věnuji, zabývám se tím a přemýšlím nad tím, tím méně mi to přijde jasné, říká Grundman. Beru to především jako vykřičník pro nás všechny a pro sebe samotného: dávat si pozor na vlastní slepotu, myslet na to, co si o nás budou říkat bratři, kteří přijdou za sto, dvě stě či tři sta let, jak my jsme mohli dělat nebo dopustit to či ono, dodává. novodobé žebrání Dominikáni v Česku žijí a hospodaří jinak než v minulosti. Náš řád je kněžský, převážnou část tvoří kněží, kteří fungují v pastoraci. Zdroj příjmu je mzda ze státního rozpočtu jakožto náhrada za zabavený majetek. Dále jsou to mzdy bratří pracujících ve školství a důchody. Další příjmy jsou především z nájmů a darů, vysvětluje bratr Cyprián Suchánek, který je provinčním syndikem. Řád vlastní také několik nemovitostí, které se velmi liší svou výnosností, velikostí či náročností na údržbu. Česká provincie sestává z šesti obsazených klášterů a dvou neobsazených, které pronajímáme. Dále máme ještě nějaké nemovitosti typu bytový dům či byt. Částka, se kterou hospodaříme celkem ve všech jednotkách, je zhruba osmnáct milionů korun ročně, z toho je asi pět procent darů od dobrodinců, dodává Suchánek. Zhruba patnáct procent v současnosti tvoří náklady na údržbu majetku. Jak jde dohromady, že žebravý řád dnes má vlastní nemovitý majetek? Podoba chudoby se v průběhu staletí měnila. Na začátku bratři skutečně měli jen to, co si vyžebrali. S postupem času a proměnou společnosti se ale ukázalo, že je třeba, aby měli alespoň nějaký stálý majetek, uvádí Ludvík Grundman. Z darů se Mnichové a Mnišky v Česku studiem ke spáse. Žebravý řád dominikánů kladl od počátku důraz především na kázání a kontakt s lidmi. Proto k hlavním povinnostem členů řádu patří trvale se vzdělávat. Přestože radikální rozhodnutí pro zasvěcený život leckdy vzbuzuje nepochopení, žijí v českých klášterech skoro tři tisíce mnichů a mnišek. To je sice mnohem méně, než tomu bylo těsně před likvidací všech klášterů na území Československa v roce 1950 (tehdy v nich na území Čech a Moravy žilo přes 10 tisíc lidí), přesto je to na poměry jedné z nejateističtějších zemí světa úctyhodné číslo. Organizované podoby se mnišství dostalo v 6. století díky svatému Benediktovi z Nursie. Ten zřídil první klášter v italském Monte Cassinu a pro mnichy, kteří si později říkali benediktini, sepsal regule. Později se tyto kláštery rozšířily po celé Evropě. Osou veškerého života benediktinů, jak si následovníci svatého Benedikta začali říkat, bylo heslo Modli se a pracuj!. Díky těmto pravidlům fungovaly kláštery zcela nezávisle na svém okolí. K benediktinským klášterům postupně přibývaly další s odlišnou spiritualitou a důrazem na jiné stránky křesťanského života. Nové řády vznikají či mohou vznikat prakticky dodnes, vždy ale podléhají schválení papeže. daří žít jeho spolubratrům například ve Francii, byť ve skutečnosti nejde o dary vyžebrané, nýbrž příspěvky od lidí, kterým se líbí, co bratři svatého Dominika dělají. Dominikáni pořádají přednášky, panelové diskuse a také vydávají vlastní publikace, které se dotýkají společensko-politických témat. Za jakýsi moderní způsob žebrání považuji i granty, o které pro naši činnost žádáme, podotýká Grundman. Nutné studium mladších členů řádu, které často probíhá v zahraničí, je nyní financováno jak z vlastních výnosů, tak z dotací dárců, a to vesměs zahraničních. Na celosvětové úrovni se financování řeší prostřednictvím Generální kurie v Římě, která získává od bohatších provincií, a tedy klášterů, prostředky, aby mohla pomoci chudším. Zároveň koordinuje vlastní činnost našeho řádu ve světě, vysvětluje Suchánek. Pokud skutečně dojde k přijetí zákona o narovnání vztahu mezi státem a církví, přibude dominikánům několik nemovitostí. Takzvaným restitučním zákonem se změní především množství majetků, o které se budeme muset postarat a jejich pomocí zařídit financování naší činnosti. Postupně se tak staneme nezávislými na mzdách ze státního rozpočtu, dodává Suchánek. inspirace vzešlá z Klášterů Askeze přítomná v každé řeholi je pro mnoho lidí nepochopitelná. Má smysl odříkat si některé věci? Myslím, že i v obecné rovině, která nemá s křesťanstvím nic společného, je askeze čímsi přirozeným. Když ze sebe chcete dostat to nejlepší, musíte něco obětovat. Třeba když fotbalisté budou den před zápasem popíjet a cpát se bůčkem, tak to pravděpodobně na hřišti moc dobře nedopadne, zmiňuje bratr Ludvík svůj oblíbený fotbal. Askeze podle něj neznamená především sebeomezování, ale sebeovládání. Nejde o to se umrtvovat tak, že prožiji život jako nějaká zombie, ale tak, abych mohl napřít všechny své síly na to, co je opravdu důležité, vysvětluje bratr Ludvík. Jak se na askezi a vznik řeholních komunit dívá psycholog? Vždy existovaly protichůdné kulty asketické, které výrazně kontrolují sex,

69 69 dominikánská hvězda. Patrně nejznámějším dominikánem je Tomáš Akvinský, který v Monte Cassinu studoval od svých pěti let. FOTO Hynek Glos, Pfofimedia.cz majetek a požitky, a kulty naopak hédonistické, které kdysi spolu s chrámovými nevěstkami fungovaly jako nevěstince. Mezi těmito dvěma sklony vždy existovalo módní kolísání, vysvětluje Jeroným Klimeš. Podle něj bylo převládající módou ve 3. století, tedy v době takzvaných pouštních otců, tj. prvních mnichů, právě asketické myšlení. Helénistický a římský svět na přelomu letopočtu byl stejně eroticko poživačný jako ten náš dnes, a proto trpěl stejnými nešvary jako my rozvody, úplatky, předváděním se s cetkami, životem na úkor druhých a podobně. Sklony k asketismu byly tedy vyvažující tendencí, která měla výraznou romantickou komponentu, dodává Klimeš. Psycholog je přesvědčen, že za celou dobu evoluce jsme naše opičí předky zase o tolik nepředběhli. Naše psychika prý zůstává stále velmi primitivní a trpí mnoha iluzemi. Například není dobré být chudý, ale na zabezpečení života stačí opravdu málo. Jenže jsme nastaveni na shromažďování majetku a pozlátek, nevíme, kdy skončit, nemáme záklopku, tvrdí psycholog. Funkci takových záklopek prý ale provizorně suplují různé ideologie a náboženství, které vedou lidi k vzdávání se mámivé touhy po přemíře majetku. Podle Klimeše najdeme tisíce příkladů, kdy pro dosažení cíle musíme snášet mnoho nepříjemných stavů od studia nezáživných předmětů ve škole, přes boj s obezitou až po odolávání touze po nevěře či rozvodu. Této schopnosti optimálně fungovat v nepříjemných stavech říká psychologie frustrační tolerance. Jenže aby to člověk dokázal, tak se v tom musí jednak cvičit a dále se psychicky připravovat na to, že v životě takové situace zákonitě přijdou, říká Jeroným Klimeš. Už od středověku se tradovalo jedno úsloví: Dodržuj řád a řád podrží tebe! Myšlenka přísného dodržování řádu působí velmi ne atraktivně, nicméně psychologové i dnes upozorňují, že od řeholníků bychom se měli učit. Moderní doba má sklon rozlišovat věci na správné a nesprávné podle toho, zda jsou příjemné, či nepříjemné. Toto kritérium je nedostatečné, podotýká Klimeš. l Pavla Kreuzigerová kreuzigerova@mf.cz inzerce A

70 70 Euro září 2012 light Pasta Fresca Moře na dohled Nikdo nepolevuje v radosti z práce a generálkovaný motor, rekonstrukcí znovu nastartovaný, běží stále ve vysokých obrátkách Rekonstrukce podniku v Celetné ulici rozdělila před půldruhým rokem stálé hosty restaurace Pasta Fresca na dva tábory. Jedni s lítostí vzpomínali na otevřený prostor, hlukem připomínající orientální bazar. Druzí se naopak s novým vzhledem podniku bez problémů sžili. Co však s povděkem kvitovaly obě názorové skupiny, to byl výrazný posun v kvalitě kuchyně i obsluhy. Nakolik se věci vrátily či nevrátily do vyježděných kolejí? v sále a v předsálí Restaurace si působivou atmosféru, kterou do ní před časem přinesla přestavba, zatím úspěšně drží. Malá odbočka z odpočívadla na hodnocení oslovující interiér v lokále, vinotéce i kavárně mimořádná vinná karta s řadou zajímavých lahví s radostí a respektem k hostu pracující kuchařský tým do konceptu dobře zapadnuvší denní nabídka čerstvých ryb vynikající těstoviny vzhledem ke kvalitě příznivé ceny nejsou cestě do hlavního sálu vás přivede do působivé vinotéky, kde v optimálních podmínkách čekají na otevření velké etikety převážně italských vinařů. O pár schodů níže lze shora popatřit do malé, cele prosklené přípravny těstovin, v níž válení a krájení těsta působí jako hraní si s bábovičkami. V předsálí zase čeká výstavka všech druhů ryb, které jsou na programu dne. Hlavní sál dělí přepážka s mnoha průzory na trojici prostor, interiér je klidný a noblesní. Ovšem nejde o kravaťárnu, kde je cinknutí příboru odsouzeníhodným hříchem. Pasta Fresca žije vesele, jen jaksi separovaně. Nejpříjemnější ale je, že personál je od rekonstrukce jako vyměněný. Usmívající se

71 71 restaurace light pasta fresca Celetná 11, Praha 1 tel.: celetna@ambi.cz http: Otevírací doba restaurace: po ne hodin kavárna: po ne hodin ŠpenátOvé tagliatelle.se žampiony, hříbky, smetanou a vlašskými ořechy Kuchyně italská regionální Země původu nabízených vín ČR, Francie, Itálie FOTO Hynek Glos číšník servíruje jídlo, z něhož je už napohled patrné, s jakou péčí bylo připraveno a prezentováno. Chuť do práce je viditelná na všech členech personálu. Když už jsme se dostali k jídlu, zastavme se u některých položek na jednoduchém a elegantně vyvedeném lístku. Část nabídky se mění denně, především part těstovin a ryb je neustále výsostně čerstvý. I proto mě zlákaly marinované krevety se salátem a mascarpone. Růžová tělíčka krevet ukrytá ve změti salátových listů jako by se bála odhalení, sem tam se zalesklo i černé oko olivy. Kombinace byla ódou na složením jednoduchou, chuťově pestrou a atraktivní kuchyni italského pobřeží. Maso krevet oživila marináda, zejména česnek se činil, přesto neumořil ostatní vstupy a dodal krevetám na jemném důrazu. Salát umně seskládaný tak, aby jednotlivé druhy zaprovokovaly a postaraly se o oživení na sále odvedl svou úlohu báječně. Rukola jen ťukla, aniž by vytáhla kalibr své leckdy úporné hořkosti, nenápadně promluvila čerstvá majoránka. Dokonce chvíli trvalo, než se nechala odhalit, tak byla skromná, nicméně ozývala se v každém soustu. Obavy z toho, že akord nasládlých tónů masa a mascarpone si nevyhoví, zahlušila úprava tvarohu. Vyšlehán s petrželkovým olejem ztratil tendenci sládnout, aniž by pozbyl mazlivé jemnosti. Uzavřel tím kruh chutí do přesně vybalancovaného celku. Báječní statisté Mořský jazyk, který následoval, jen potvrdil, jak radostná umí být kuchyně Středomoří. Polovina ryby, báječný olej, zářivé tomaty a hrstka lusků cukrového hrášku, nic víc. Tato skromná sestava dokázala vyvolat pocit čiré radosti z prostého, mimořádně lahodného jídla. Jazyk nabídl čistou, mořem vonící chuť ryby podtrženou lehkým dotekem oleje. Rajčátka a hrášek celkový dojem opentlily zeleninovou svěžestí. Nedávno jsem slyšel poučku Nikdy si nedávej rybu tam, odkud nevidíš na moře!. Většinou s ní můžete souhlasit, jistě. Ovšem v restauraci Pasta Fresca, kde je ryba čerstvá, jak jen to lze v pevninské zemi stovky kilometrů od moře, a místní šéfkuchař ji strojí s respektem a s citem pro celek, není třeba se bát. RaviOla.plněná čerstvým humrem a rajčaty Aby moje návštěva nebyla jen o rybách, došlo i na maso. A sice telecí játra na červeném víně s cibulkou. Tajemné hromádce hádků z cibule obarvené vínem a plátků jater oponovala kupka zlatohnědých polovin drobných brambůrek ve slupce. Maso bylo středně propečené, díky čemuž uvolnilo veškeré filigránské chutě, které jinak nepoznáte. Krvavou nasládlost dokonale urovnala pikantní cibulka, víno rozšířilo mantinely chuti o lehký projev tříslovité svíravosti. Ten přesně zapadl do stavby pokrmu, vnesl do mazlivého průběhu něco dryáčnické drzosti, ovšem pouze v mezích chtěného. Brambory byly odsouzeny do pozice statistů, ale i ony nabídly čistý projev báječné autentické chuti. A představovaly ideální ukázku toho, jak kvalitní surovina dokáže bez zbytečných cavyků odehrát svůj výstup. Nevnímáte ji kdovíjak silně, ale víte o ní a cítíte, kterak s hlavní chuťovou osnovou ladí. digestivní epilog Jogurtová zmrzlina s horkými lesními plody se postarala o to, aby dobrý prožitek pokračoval až do finále. Světlá koule posypaná drtí z vanilkové oplatky, tonoucí v temném rybníčku ovocné šťávy, vyhlížela hrozivě. Ovšem chuť, kterou v kombinaci s nesladkými plody vytvořila její hladkost a stopově nakyslá trpkost, byla přesně tím, co od epilogu máte právo vyžadovat. Překvapivě lehká a digestivní zmrzlina, která zapůsobila odlehčujícím, povzbudivým dojmem. Bylo příjemné si ověřit, že po půldruhém roce nové éry Pasta Fresca neztrácí tempo. Nikdo nepolevil v radosti z práce a generálkovaný motor, rekonstrukcí znovu nastartovaný, běží stále ve vysokých obrátkách. l Milan Ballík spolupracovník redakce Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku Mozzarella z buvolího mléka s rajčaty 188 Kč Minestrone alla milanese 88 Kč Salát s avokádem, gorgonzolou, jahodami a vlašskými ořechy velký/malý 188/165 Kč Špenátové tagliatelle se žampiony, hříbky, smetanou a vlašskými ořechy 178 Kč Fricelli s králičím ragú 195 Kč Gnocchi se šalotkou, sušenou šunkou, rukolou a parmazánem 185 Kč Risotto s liškami a italskou slaninou 235 Kč Tagliata z hovězí svíčkové na litinové pánvi s rozmarýnem a zeleným pepřem 335 Kč Telecí saltimbocca se sušenou šunkou a šalvějí, dušenou karotkou a gratinovanými brambory 428 Kč Ropušnice na oleji s bylinkami a vinaigrettem 698 Kč Grilovaný losos v italské slanině 315 Kč Variace italských zmrzlin s vanilkovou oplatkou 125 Kč Výběr z Vinného lístku Franciacorta cuvée Annamaria Clementi DOCG 2001 Cá del Bosco, Lombardia 3480 Kč Cuvée bílé, zemské víno / country wine Gala, Mikulov 488 Kč Chardonnay Fontanelle IGT 2009 Castello Banfi, Toscana 1125 Kč Due Uve Sauvignon & Pinot Grigio DOC 2010 Bertani, Veneto 728 Kč Gavi di Gavi Monterotondo DOCG Villa Sparina, Piemonte 1655 Kč Santa Cristina Rosato Toscana IGT 2010 Antinori, Toscana 618 Kč Dornfelder, české zemské víno / Bohemian country wine 2008 Mělnické Vinařství Kraus, Mělník 398 Kč Chianti Classico Riserva Bandecca DOCG 2006 San Giorgio a Lapi, Toscana 1050 Kč Amarone della Valpolicella Classico DOC 2007 Domni Veneti, Veneto 1440 Kč Sassicaia Bolgheri DOC Kč Barbaresco DOCG 1986 Gaja Piemonte Kč

72 72 Euro září 2012 light Káva s Romanem Svitákem Proti komerční škváře Snažíme se s vydavateli obchodní model e-knih ovlivnit tak, aby v něm odborná literatura přežila, říká jednatel nakladatelství Grada Společnost Grada se od svého vzniku v roce 1991 soustředí na vydávání odborných knih z oblasti počítačů a podnikání. Nakladatelů je nekonečná řada, zdrojů odborných informací neuvěřitelná spousta a knihkupectví jsou zaplavena knížkami všeho druhu. Snažíme se, aby knihy s červeným logem Grady byly zárukou kvality, prohlašuje jednatel firmy Roman Sviták. Pracujeme jen na takových titulech, o nichž jsme přesvědčeni, že lidem v něčem pomohou. Pracujeme s autory, kteří mají skutečně co říci a umí to také říci, dodává Sviták s tím, že se teď vydavatelé musejí vyrovnávat s obchodním modelem elektronických knih. Najdou se experti, kteří tvrdí, že ekonomická krize vlastně není. Projevila se nějak v oblasti vydávání odborných knih? U odborných knížek došlo k omezení nákupů již v roce 2009, jakmile podniky kvůli krizi snížily rozpočty na vzdělávání. Nyní již většina firem nakupuje standardně a roste i poptávka po našich knihách. Stát a veřejnost začaly šetřit kupodivu až daleko později, když jim došlo, že se na dluh už asi dlouho žít nedá. Omezily své výdaje především loni a letos. Vydáváme tedy stále stejný počet knižních novinek. Ceny při snižujících se počtech vyráběných kusů jsou již na hranici návratnosti, akce na podporu prodeje však děláme často jak ve spolupráci s knihkupci, tak přímo v našem e-shopu. Větší zlevňování dělají nakladatelé jen u neprodejných knížek, u výprodejů přemrštěných zásob. Jak se vyvíjejí tržby a zisky Grady? Od roku 2009 oboje klesá a bude to klesat i letos. Všechno má však svůj konec a věřím, že v příštích letech se dříve či později alespoň umírněný růst tržeb a zisků obnoví. V dohledné době to však asi žádný velký růst, který známe z předkrizových let, nebude. V posledních dvou letech nás enormně trápí digitalizace tištěných knih v knihovnách i ve školách a jejich šíření elektronickou cestou mezi studenty. To může mít negativní dopady na všechny odborné knihy a jejich autory v České i Slovenské republice. Odborná literatura si pak na sebe nemůže vydělat. Radši na papíře. O odborné e-knihy zájem roste, v porovnání s tištěnými je ale zanedbatelný, tvrdí Roman Sviták. Ale elektronické knihy vydáváte také, co bylo impulzem k vašemu vstupu na tento trh? Hlavním důvodem byla obava z toho, co se stane, pokud s tím nezačneme a budeme jen vyčkávat. Je to byznys, který nakladatelé nevymysleli a musí se mu v mnohém přizpůsobit. Vše má ovšem své meze. Snažíme se proto vznikající obchodní model ovlivnit tak, aby populární i odborná česká kniha, silně omezená velmi malým regionem a jazykem jen několika milionů lidí v Evropě, přežila. Aby na trhu nezbyly jen zcela komerční a krátkodobě populárním módním stylům poplatné škváry. Věřím, že to společně s dalšími nakladateli a prodejci e-knih prosadíme, byť sice s kompromisy, ale při zachování základní kvality toho kterého díla. Vydáváte v elektronické verzi všechny knihy? O jaké je největší zájem? V současnosti máme v prodeji jednoznačně největší množství elektronických odborných knih. Začali jsme je poskytovat našim partnerům distributorům a prodejcům postupně do prodeje, a to dle jejich zaměření na cílové skupiny, dle schopností ošetřit ochranu autorských práv. Něco přes tisíc kusů a další necelý tisíc čeká na vydání, tedy na uvedení do prodeje. Většinu knih děláme zároveň v elektronické podobě, na trh ji dodáváme po uplynutí ochranné lhůty na tištěnou knihu. Některé knihy však zatím elektronickou mutaci nemají, protože by byla drahá a nezaplatila by se, či jde o licenci zahraničního nakladatele, který ji k překladu neudílí. O odborné e-knihy zájem pozvolna roste, ve srovnání s tištěnou odbornou knihou je však zatím příliš malý, z našeho pohledu zcela zanedbatelný. Vyplatí se některé knihy vydávat jen v elektronické podobě? Až tu bude taková poptávka, pak je budeme vydávat jen v elektronické podobě. U některých knih to předpokládám, zatím však poptávka není dostatečná. Co chystáte za novinky? V současné době rozšiřujeme již zavedené a žádané obory, jako je například Ekonomika a podnikání a také řadu Komunikace a manažerské dovednosti. Velkou pozornost nyní věnujeme také podpoře čtenářské gramotnosti naší nejmladší generace. Jsme spokojeni, že Dětský knižní klub Grada si rychle získává oblibu, proto jsme připravili nové ediční řady Učení bez mučení, Šikulka, Kouzelný svět a Finanční gramotnost dětí. Tyto publikace by měly být pomocníkem malým čtenářům při zvládnutí nejen školních povinností, ale i při zábavném poznávání světa dospělých. Jakub křešnička kresnicka@mf.cz FOTO Hynek Glos

73 73 společnost light FOTO archiv / PŘIPRAVILA Naďa Kubalíková (kubalikova@mf.cz) Volksbank CZ Úspěch na Sberbankiádě Čtveřice zaměstnanců Volksbank CZ se zúčastnila 10. ročníku letní Sberbankiády. Týdenní sportovní akci pro své zaměstnance každoročně pořádá největší ruská banka Sberbank. Ta letošní, do které se poprvé zapojilo i družstvo složené ze zaměstnanců Volksbank International, se uskutečnila v ruské Kazani. Zlatou medaili na tenisovém kurtu vybojovala IT projekt manažerka Volksbank CZ Milana Halamíčková, vedoucí týmu financování bytových družstev Volksbank CZ Pavel Tomeček se umístil na druhém místě v plavání na 100 metrů volným způsobem. InternatIonal business awards Bronz za putování zlatého orla Prestižní program International Business Awards vyhlásil své vítěze. Více než 3200 nominací z 50 zemí světa, z organizací všech velikostí a téměř ze všech odvětví bylo letos předloženo k posouzení v širokém spektru kategorií. Bronz v kategorii Komunikace nebo PR kampaň / Program roku Reputace / Brand management získala Samlerhuset Group za turné nejdražší zlaté mince světa 1933 Double Eagle. Na snímku Karen Leeová, kurátorka numismatické sbírky Národního muzea americké historie Smithsonian Institution, a Libor Veselý, ředitel společnosti Národní Pokladnice, jež v Česku zastupuje Samlerhuset Group, s legendární mincí. Myr CoMMunICatIon Občanský průkaz oslavili střelbou Myr Communication, PR agentura specializující se na oblast informačních a komunikačních technologií, uspořádala oslavu 15. vý ročí svého založení. Akce pro přátele a kolegy agentury se uskutečnila v prostorách Restaurace Baru Fama v centru Prahy. Během slavnostního večera se uskutečnil turnaj ve střílení na elektronické střelnici, každý účastník večera navíc k patnáctým narozeninám ob držel svůj vlastní občanský průkaz. Na snímku zleva Miroslav Fribert, Myr Communica tion, Pavel Marek, MM Průmyslové Spektrum, Jana Cenefelsová, Myr Communication, a Bohumír Kotora, Technik. emirates airline Exotická letní party Společnost Emirates Airline oslavila završení druhého roku na českém trhu exotickou letní party pro své zaměstnance a obchodní partnery. Akce se konala na březích Vltavy v restauraci Podolka a její hosté si mohli vychutnat bohatý doprovodný program masáže, tetování henou a vyjížďky po řece na typické čínské džunce. Na snímku zleva Tomáš Třebický z Nemo Selecty, Bořivoj Trejbal, ředitel Emirates pro Českou republiku, Jiří Homola z Carlson Wagonlit Travel ČR a Petr Mihulka z Go Travel. narozeniny 10. Září Václav Kupr (68) předseda dozorčí rady: Stavební chemie Slaný; člen dozorčí rady: Stachema Kolín, Colognia press Jan Raab (33) jednatel: Capsa.cz; Capsa-Premier.cz 11. Září Stéphane Pierre Corbet (43) generální ředitel a předseda představenstva: Komerční pojišťovna Zdeněk Kaufmann (41) zakladatel, vedoucí partner a člen představenstva: Dr. Kaufmann & Partner 12. Září Petr Bodnár (58) generální ředitel a předseda představenstva: Body International Brokers Jaroslava Ciahotná členka dozorčí rady: Moravia Steel Kamil Čermák (42) generální ředitel a předseda představenstva: ČEZ ICT Services; prezident: Czech Institute of Directors Jan Mrázek (51) prezident: Adastra Group 13. Září Jonathan Peter Hallett (42) partner a výkonný ředitel: Cushman & Wakefield ČR a SR Roman Schiffer (48) generální ředitel a jednatel: OEZ 14. Září Michal Bakajsa (48) náměstek generálního ředitele pro úsek obchodu a místopředseda představenstva: Česká exportní banka Roman Planička (43) ředitel: LOM Praha; člen představenstva: Aircraft Industries Ivan Šesták (69) člen představenstva: Metrostav; předseda dozorčí rady: DDM Group François Vleugels (64) generální ředitel a předseda představenstva: Bochemie; předseda dozorčí rady: Ekomor 15. Září Vladimír Pauer (40) člen dozorčí rady: Česko-německá hospodářská komora Jan Švarc (50) člen dozorčí rady: VUB Pharma 16. Září Marek Ditz (40) vrchní ředitel Korporátního a institucionálního bankovnictví: ČSOB; člen představenstva: Auxilium; člen dozorčí rady: Sklárny Kavalier, Crystalex Lubomír Klosík (61) místopředseda dozorčí rady: ČEZ Jan Laube (45) generální ředitel a jednatel: Ford Motor Company

74 deník pátek Prozření rebela Na šéfa ODS kandidovat nebudu, říká Petr Tluchoř UDálosTI str. 2 3 jednou větou Poláci postaví první jadernou elektrárnu Polsko se snaží rozšířit svůj energetický mix o jadernou energii a chystá se postavit svou vůbec první jadernou elektrárnu; aby se rozložily vysoké náklady projektu, rozdělí vláda stavbu mezi čtyři státní firmy. str. 10 V PONDĚLÍ SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA Krize stavebnictví Pomůže Zelená úsporám ochromenému sektoru? P O D N I K A T E L S K Ý M A G A Z Í N. V Y C H Á Z Í S D E N Í K E M M L A D Á F R O N T A E 1 5 číslo září 2012 Samostatně neprodejné StŘeDoeVRopSKÉ AKCIe PX (CZ) 952 0,76 % ATX (AT) ,57 % BUX (HU) ,62 % DAX (DE) ,81 % WIG20 (PL) ,80 % KURZY ČNB str. 8 CZK/EUR číslo 1206 l volný prodej 10 Kč l řízená distribuce l Konec benevolence Británie zakázala squatting. Vystěhování hrozí tisícům lidí zahraničí str DNeS V listu VLADImír PIkOrA: EUrozónA Dávno není ATrAKTIvní Komentář str. 14 Igor Záruba Praha hotovost sebere, aby snížila komise, ECB a Mezinárodního Evropské unie a měnového riziko inflace. měnového fondu. Potom zahájí fondu vyhnou, když budou potřebovat peníze výhradně pro rezident Evropské Draghi však jednoznačně zdůraznil, že podmínkou márním trhu a banka rozjede banky. Půjde-li o více než o pe- fondy úpisy eurobondů na pri- centrální banky Mario Draghi splnil, co intervence je zapojení zemí s cílem srazit výnosy z obligací výkupy na trhu sekun- už iberijská velmoc je, Madrid něžní domy, a v tomto stavu naznačil: rozjede neomezené do záchranných fondů. Vlády nákupy jedno- až tříletých musí být připraveny aktivovat dárním. V opačném případě dá se biči nevyhne. Postupujeme dluhopisů zadlužených ekonomik v měnové unii. Podob- uvedl ve Frankfurtu po zase- Nutnost oficiální žádosti dátem, ujistil Draghi. mechanismy EFSF/ESM, ECB od pacienta ruce pryč. v naprosté shodě s naším manné zásahy ECB měly dosud dání rady guvernérů. a ořezání státních výdajů je Úrokový strop pro výkup nárazový charakter. Kdy nový V praxi to znamená, že ECB úlitba Německu, které trvá nezmínil, ale nabídl, že se ECB režim odstartuje a kdo přijde podá pomocnou ruku pouze na rozpočtové kázni. Zároveň jde o špatnou zprávu pro tele a případné ztráty odepíše vzdá výsady prioritního věři- jako první na řadu, neprozradil. Dluží také odpověď rovaly a přijmou úsporné a re- Španěly. Ti si v červnu vymoh- stejně jako soukromí investo- státům, které se uchýlí pod eu- na otázku, jak banka z trhu formní požadavky Evropské li, že se jim škrty na příkaz ři. Burzy & Trhy str. 8 Index s&p ,705 0,085 Kč RepoRtáž Vstup na její pracoviště je čí přímotop, telefon s kličkou obsluha (střídají se tu čtyři CZK/USD Jan Šindelář Praha skokem v čase o několik desetiletí zpět. V rohu stojí kamna, s vytáčením (neméně předpočem do 400 metrů vzdálené je připraven, kdyby selhal ten ženy) běhat s velkým ter- 19,561 Hradlo ve Velké Chuchli naproti nim starý černý telefon s kličkou a za budkou sudu se před nedávnem začal to jednodušší. Je tam méně topní) a místo suchého zácho- zatáčky. Na Barrandově je 0,138 Kč na hlavní trati z Prahy na Plzeň není lehké najít. Domeček chý záchod. používat chemický. Voda teče práce, mají tam lepší záchod je ukryt v džungli pod barrandovskou skálou a nevede zí ani poté, co se dozvíme, padky si odnáší každý sám. A sem ženské, ať si poradí, jak Duch staré doby nezmi- jen z dovezených barelů, od- i sprchy, tak tam dali chlapy. k němu cesta. V noci je to docela o strach, říká hradlařka spíše záložní. Kamna se vy- hradlařce řídit přístroj z roku šího hradla Bohanusová. že zmíněné artefakty jsou Samotný provoz pomáhá chtějí, říká na adresu vedlej- Renáta Bohanusová. užívají jen zřídka, když nesta Když nefunguje, musí Pokračování Téma str. 4 5 Partneři přílohy mezinárodní strojírenský veletrh Euforie. Trhy ocenily vystoupení prezidenta Evropské centrální banky maria Draghiho prudkým růstem, akciový index S&P 500 vystřelil nejvýše od roku PODNIKATELSKÝ MAGAZÍN. VYCHÁZÍ S DENÍKEM MLADÁ FRONTA E15 číslo září 2012 Samostatně neprodejné , číslo 06/12 Zelená je dobrá v příloze eko zen: Biodomy, BioreStauratér, Biojaponci a Biovoda duch jede evropou fotograf tomáš Železný řádil S novým rolls- -royce ghost Exkluzivní rozhovor s Billem Clintonem: Býval nejmocnějším mužem světa a milovníkem hamburgrů. Dnes je z něj vegan, který pomáhá chudým farmářům. 1ZEN Stylový měsíčník. v ychází S deníkem mladá fronta e Euro září 2012 FOTO archiv light pozvánky/společnost OD 6. DO 30. ZÁŘÍ Bienále v kufru Putovní výstava připravená Moravskou galerií v Brně v rámci aktuálního 25. mezinárodního bienále grafického designu se představuje v Českém centru, v Rytířské ulici v Praze. Výstava představí práce legend českého i světového grafického designu s přesahy do oblasti volného umění a nových médií. K vidění jsou vzácná originální i miniaturizovaná ikonická díla, faksimile, tištěné, fotografické, ale i filmové a digitální dokumenty. Bienále v kufru se po uvedení v Praze bude prezentovat v síti Českých center po světě. OD 10. DO 23. ZÁŘÍ Vyšehraní Melody Makers, Ondřej Havelka a jejich hosté zahájí 9. ročník festivalu divadla a hudby na letní scéně Vyšehradu, letos s podtitulem Bylo nebylo. Na Vyšehradě vystoupí například Ida Kelarová, Keks, Wabi Daněk, Miloš Dvořáček, Hromosvod, Ginerva, Jitka Vrbová, Standa Chmelík, Miroslav Paleček, Vladimír Mišík, Hašlerka, Petr Skoumal, Šimon Kotek, Svatopluk Karásek, Petr Lutka, Tomáš Berka, Olin Nejezchleba a kapely Ztraceni v překladu, Trio de Janeiro, Asonance, Hop Trop, The Boband a Hudbanda. Z divadelních souborů se představí kolektiv Nakafráno Turnov s inscenací Božský řízek a soubor Ty-já-tr s představením Fimfárum. OD 12. DO 16. ZÁŘÍ Prague Fashion Weekend Prestižní lokalitu, přehlídky českých návrhářů i luxusních značek, inspirativní atmosféru a mezinárodní přesah, to vše slibuje Prague Fashion Weekend. Fashion stan bude umístěn na Hradčanském náměstí u vstupu na Pražský hrad. Svou účast na akci potvrdilo více než 20 českých módních designérů a značek. Představí se například aktuální kolekce návrhářů Petry Balvínové, Evy Brzákové, Kateřiny Geislerové, Hany Havelkové, Zdeňky Imreczeové, Taťány Kovaříkové, Zuzany Kubíčkové, Radky Kubkové, Jakuba Polanky, Natálie Steklové, Hany Stocklassové, Mirky Talavaškové, Zuzany Veselé, Lady Vyvialové a značek Blažek, Karen Millen, La Perla, Pietro Filipi, s.oliver a dalších. ČTVRTEK 13. ZÁŘÍ OD 19 HODIN Archa Naděje 2012 Vystoupením skupiny Musica Bohemica s Jaroslavem Krčkem vyvrcholí multižánrový projekt Archa naděje. Tento projekt byl letos v červnu zahájen výstavou děl sochaře a hudebníka Petra Schela. Ve vstupní pasáži nákupní galerie Slovanský dům v Praze vystavuje autor až do konce září tematické sochy. Hlavním objektem výstavy je monumentální plastika archy vytvořená ze dřeva doplněná kameninovými sochami, která je zároveň pódiem a scénickým prostředím pro hudební vystoupení. Projekt Archa naděje spolupracuje s občanským sdružením Fond ohrožených dětí. Návštěvníci výstavy i koncertu mohou přispět na projekt Klokánek. 18. A 19. ZÁŘÍ East-West Business forum Mezinárodní obchodní komora ČR pořádá první mezinárodní konferenci s členskými zeměmi Organizace islámské spolupráce. Akce pro exportéry zaměřená na klíčová teritoria českého obchodu se bude konat v budově ministerstva zahraničních věcí na Loretánském náměstí v Praze. Konference proběhne pod záštitou premiéra Petra Nečase a za účasti ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, ministra průmyslu Martina Kuby a místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotky. Fóra se zúčastní zástupci států, ambasád, obchodníci, investoři, zástupci finančního sektoru, představitelé profesních sdružení a obchodních komor s cílem zpřístupnit obecnou platformu pro diskusi o možnostech dalšího rozvoje obchodní, hospodářské a finanční výměny mezi Českou republikou a zeměmi Organizace islámské spolupráce. Registrace bez poplatku je možná na stránkách Lenka MicháLková michalkova@mf.cz vydává Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 generální ředitel David Hurta ředitel divize euro e15 Tomáš Skřivánek adresa redakce Pod Kotlářkou Praha 5 t: f: e: dopisyeuro@mf.cz šéfredaktor Pavel Páral zástupci šéfredaktora Jan Hrbáček Adam Junek hlavní ekonomický analytik Miroslav Zámečník editoři Božena Hažová Naďa Kubalíková Tomáš Pergler Tomáš Pohanka reportéři Marcela Alföldi Šperkerová Hana Boříková Vadim Fojtík Ondřej Hergesell Blahoslav Hruška Dáša Hyklová Táňa Králová Pavla Kreuzigerová Jakub Křešnička Petra Pelantová Tomáš Plhoň art director Tomáš Novák fotooddělení Tomáš Turek vedoucí Hana Adamcová produkční Hynek Glos Martin Pinkas jazyková redakce Rostislav Taud euro setkání Růžena Rousková ředitelka t: Hana Partyková koordinátorka t: Marcela Foglová koordinátorka t: Kateřina Kuncová koordinátorka t: Gabriela Knížová asistentka t: inzerce A Tabu padlo: ECB potvrdila neomezené výkupy bondů P Pramen a foto reuters Tak se řídí koridor: přístrojem z roku 1968 inzerce David Korn ředitel inzerce t: Lucie Hirschlerová obchodní manažerka t: m: Mona Janovská obchodní manažerka t: m: Barbora Jahodová asistentka inzerce t: f: e: podkladyeuro@mf.cz marketing Hana Holková ředitelka marketingu t: Štěpánka Hejlová brand manager t: výroba a distribuce Monika Matějková manažerka t: Barbora Basíková koordinátorka předplatného t: e: predplatneeuro@mf.cz sekretariát Lenka Michálková t: Martina Minaříková t: kontakt na jednotlivé zaměstnance prijmeni@mf.cz design Studio Marvil tisk Tiskárna EUROPRINT a. s. rozšiřuje v čr Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. t: (02) , e: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od roku 1998 každé pondělí. v divizi Euro E15 dále vychází Krize stavebnictví Pomůže Zelená úsporám ochromenému sektoru? učím se každý den inzerce A A

75 OFICIÁLNÍ PUBLIKACE ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO VÝBORU Londýn 2012 Generální partneři