Ústav českého jazyka. Současný český divadelní slang

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura Bc. Šárka Mládková Současný český divadelní slang Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Jarmila Vojtová, Ph.D. 2014

2 Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury..

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé magisterské práce, PhDr. Jarmile Vojtové, Ph.D., za odborné konzultace, cenné rady a především trpělivost a čas, který mi vždy ochotně věnovala. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Velké díky patří i mé rodině, která mi byla po celou dobu studia oporou.

4 Obsah Úvod Stratifikace českého národního jazyka Spisovný jazyk Nespisovné útvary Tradiční teritoriální dialekty Obecná čeština a interdialekty Sociolekty Slang Argot Divadelní slang Vymezení divadelního slangu Kritický přehled publikací věnujících se divadelnímu slangu Odborné publikace Internetové zdroje Umělecká literatura Sběr jazykového materiálu a cíl výzkumu Způsob zpracování slovníku a stavba heslového odstavce Stavba heslového odstavce Heslo v základní podobě Gramatická charakteristika hesla Výklad významu hesla Synonymum, antonymum Odkaz na související heslo Odvozená slova Konfrontace se SSJČ a Divadelním slovníkem Slovník divadelního slangu Věcný slovník Seznam použitých zkratek Popis zaznamenané slovní zásoby Slovnědruhová příslušnost výraziva Regionální diferenciace jazykového materiálu Zastoupení věcněvýznamových okruhů Konfrontace se SSJČ, DS a vybranými publikacemi J. Hubáčka Srovnání se SSJČ Srovnání s DS

5 8.4.3 Slangové výrazy nevyskytující se v SSJČ a DS Srovnání s vybranými publikacemi Jaroslava Hubáčka Tvoření výrazů divadelního slangu Přejímky z cizích jazyků Jazyková hra Sémantické tvoření výrazů Tvoření víceslovných pojmenování Synonymie a antonymie v divadelním slangu Závěr Sezam použité literatury Přílohy Příloha č. 1 Seznam divadel, v nichž byl proveden sběr materiálu Příloha č. 2 Vzorový dotazník Příloha č. 3 Ukázka vyplněného dotazníku

6 Úvod Tématem předkládané magisterské diplomové práce je současný český divadelní slang. K výběru tohoto tématu mě inspirovala moje záliba, které se věnuji od svých 11 let amatérské divadlo. Začínala jsem jako dítě v dramatickém kroužku, v současné době jsem členkou amatérského divadelního souboru působícího ve Vyškově, kde se mimo jiné každoročně podílím na organizaci dvou divadelních festivalů. Několik let také vedu dramatický kroužek na místní ZŠ. Díky práci s dětmi a také při setkávání s jinými divadelními soubory v rámci divadelních přehlídek jsem si uvědomila, jak je divadelní slang rozmanitý. Sama jsem se v některých výrazech neorientovala. To mě motivovalo k většímu zájmu o tuto problematiku. Vzhledem k tomu, že pojem divadlo zahrnuje rozličné žánry dramatického a hudebně-dramatického umění, rozhodla jsem oblast svého výzkumu zúžit. Zaměřila jsem se na činohru, protože se jí amatérsky sama věnuji. V současnosti existují české slangové slovníky (viz kap ), které se kromě jiných slangů věnují i tomu divadelnímu, žádný z nich však není zaměřen pouze na jeden dramatický žánr (na činohru, muzikál, operu atp.), obsahují všeobecný divadelní slang. V této práci se budu snažit s přihlédnutím ke stávajícím slangovým slovníkům a na základě vlastního výzkumu shromáždit nové slangové výrazy, které nejsou v rámci divadelního slangu nikde zaznamenány. Mým cílem je sestavit výkladový slovník současného českého divadelního slangu z oblasti činohry, a to jak profesionální, tak i amatérské. Předkládanou práci tvoří dvě základní části část teoretická a praktická. Práce je pro větší názornost doplněna několika přílohami. První část magisterské práce je zaměřena teoreticky. Její úvodní oddíly jsou věnovány stratifikaci českého národního jazyka. V části zabývající se slangem obecně (kap ) čerpám především z výzkumu odborníka na slang, jazykovědce Jaroslava Hubáčka. Součástí teoretické části jsou také kapitoly věnující se divadelnímu slangu (kap. 2), které charakterizují jeho základní znaky a způsoby jeho tvoření. Dále kriticky hodnotím nejvýznamnější odborné práce věnované právě divadelnímu slangu. Kromě odborných publikací uvádím i příklady divadelního slangu, které lze najít na internetu a v umělecké literatuře. 6

7 Druhá, praktická část, se nejprve věnuje způsobům, kterými jsem získala slangové výrazivo. Používala jsem především formu dotazníku, který jsem za tímto účelem vytvořila, dále se jednalo o řízené rozhovory a záznamy spontánní komunikace. Okrajově jsem čerpala také z vlastní zkušenosti. Podrobněji o sběru jazykového materiálu pojednává kap. 3. Získaný jazykový materiál jsem seřadila abecedně do výkladového slovníku (způsob jeho zpracování je nastíněn v kap. 4.), nejvíce jsou zastoupena substantiva, méně verba a víceslovná pojmenování. Součástí práce je také věcný slovník, ve kterém jsou hesla roztříděna do věcněvýznamových okruhů. V závěru práce popisuji zaznamenanou slovní zásobu z několika hledisek. Hodnotím ji z hlediska: slovnědruhové příslušnosti, regionální diferenciace výraziva, zastoupení věcněvýznamových okruhů. Získané výrazivo konfrontuji se Slovníkem spisovného jazyka českého, s Divadelním slovníkem P. Pavise a s vybranými publikacemi Jaroslava Hubáčka (viz kap. 8.4). Dále se zabývám způsoby tvoření výrazů divadelního slangu derivací, univerbizací, abreviací, přejímáním z cizích jazyků a jazykovou hrou. Zmiňuji i sémantické tvoření slangových výrazů, zvlášť se věnuji způsobu tvoření víceslovných pojmenování. Některé závěrečné kapitoly jsou doplněny grafy, aby byly získané výsledky přehlednější. Součástí předkládané diplomové práce jsou i přílohy. Jedná se především o seznam divadel a divadelních souborů, které byly zapojeny do sběru jazykového materiálu, dalšími přílohami jsou: vzorový dotazník a ukázkový vyplněný dotazník. K práci je připojeno také CD s ukázkami nahraných rozhovorů. 7

8 1. Stratifikace českého národního jazyka Čeština patří z hlediska genetické klasifikace jazyků do tzv. indoevropské jazykové rodiny, je řazena do podskupiny slovanských jazyků, konkrétně do jazyků západoslovanských. Český národní jazyk (jazyk obyvatel Čech, Moravy a Slezska, ale i Čechů žijících v zahraničí) je souborem nejrůznějších forem existence češtiny, tzv. jazykových útvarů. Tyto jazykové útvary jsou si strukturně blízké, prolínají se a navzájem se ovlivňují. Společně také podléhají vývojovým tendencím. 1 Jednotlivé podoby českého národního jazyka se liší v určitých prostředcích hláskoslovných, morfologických, syntaktických nebo lexikálních, kterých se užívá v odlišných komunikačních situacích a jež zároveň odrážejí regionální nebo sociální svázanost mluvčího nebo pisatele s určitým prostředím. 2 Stratifikací českého národního jazyka je myšleno rozvrstvení na sféru sociální a funkční, diferenciací se rozumí jeho rozlišení regionální a územní. Vztahy mezi oběma klasifikacemi se promítají do vztahů mezi strukturními jazykovými útvary (jsou tvořeny úplnou jazykovou strukturou) a tzv. poloútvary nebo nestrukturovanými útvary (Nemají všechny znaky identifikující jazyk mají pouze specifika lexikální a frazeologická, popř. slovotvorná, gramatiku přebírají od útvarů strukturních.). 3 Jako útvary strukturní se vymezují: 1. spisovná čeština (útvar spisovný) v podobě psané i mluvené (tzv. hovorová čeština); 2. útvary vymezené teritoriálně (nespisovné): tradiční dialekty, vznikající i stabilizované interdialekty (obecná čeština). Nestrukturní útvary jsou útvary vymezené sociálně (nespisovné), tedy slangy a argoty. 4 Mimo takto představenou stratifikaci národního jazyka stojí běžná mluva (více v kap. 1.1). 1 Viz SVOBODOVÁ, Jana. Fenomén spisovnosti v současné české jazykové situaci. Ostrava: Universitas Ostraviensis, 2011, s Viz DANEŠ, František. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997, s Viz ČECHOVÁ, Marie KRČMOVÁ, Marie MINÁŘOVÁ, Eva. Současná stylistika. Praha: Lidové noviny, 2008, s Viz SVOBODOVÁ, Jana. Op. cit., s. 7. 8

9 1.1 Spisovný jazyk Nejprestižnějším jazykovým útvarem češtiny s funkcí národně reprezentativní je spisovný jazyk. Je kodifikován ve slovnících, mluvnicích, pravidlech pravopisu a výslovnosti. 5 Tento strukturní jazykový útvar plní ve formě psané i mluvené nejrůznější společenské funkce. Uchýlit se ke spisovnému sdělení je zvykem zpravidla v různorodých oblastech oficiálního styku, např. při komunikaci na úřadech, ve školách, v masmédiích, v odborných vědeckých textech, v uměleckých textech různého typu apod. 6 Spisovná čeština je stylisticky diferenciovaná, má nejpropracovanější a nejbohatší výrazové prostředky. Její jádro tvoří prostředky neutrální (nejsou v daném kontextu nijak výjimečné, jsou stylově bezpříznakové chodit, stůl, proč), jsou to základní spisovné výrazové prostředky. Dále jsou to prostředky hovorové (Užívají se v komunikační situaci, která je do určité míry oficiální, ale ne natolik, aby vyžadovala volbu prostředků pouze neutrálních a knižních. Zejména se jedná o mluvené neveřejné a poloveřejné projevy a běžný dorozumívací styk děkuju, dneska, zasedačka.), knižní (Výrazy, které se nacházejí jen ve vysoce formálním, oficiálním projevu, převážně psaném. Nejsou ještě plně zastaralé, ale v každodenní komunikaci je prakticky nepoužijeme leč, neřkuli, laskav.), archaické (výrazy, které v současném jazyce silně zastarávají nebo už zcela zastaraly oř, jedvaže, an) a expresivní (v projevech citově příznakových miminko, šuškat, debakl). 7 Spisovný jazyk se v soukromé komunikaci uplatňuje velmi málo, protože mu pro potřeby emočně velmi diferenciované soukromé komunikace s množstvím nejrůznějších komunikačních funkcí scházejí mnohé výrazové prostředky. 8 Variantou spisovného jazyka je hovorová čeština (jeho mluvená podoba), která se užívá v polooficiálních, resp. v neoficiálních mluvených projevech. Mluvčí v běžném denním hovoru zpravidla mísí prostředky spisovné a nespisovné, protože v něm působí takové komunikační normy, které užívání spisovných prostředků nevyžadují. Slabou 5 Viz KARLÍK, Petr NEKULA, Marek PLESKALOVÁ, Jana (Eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s Viz SVOBODOVÁ, Jana. Op. cit., s Viz KARLÍK, Petr NEKULA, Marek PLESKALOVÁ, Jana (Eds.). Op. cit., s ; Viz SVOBODOVÁ, Jana. Op. cit., s Viz DANEŠ, František. Op. cit., s

10 pozici spisovné češtiny v běžném hovoru způsobuje také silná pozice obecné češtiny v českých regionech (viz kap ). Pojem hovorová čeština zavedl Havránek, který jej vymezil jako funkční vrstvu spisovné češtiny sloužící k běžnému dennímu hovoru. Později ji Bělič chápal jako mluvenou formu spisovné češtiny zbavenou prvků nespisovných a knižních. Dnes se pojmu hovorová čeština neužívá jednotně, často je odmítán. 9 Mimo stratifikaci národního jazyka stojí jazyk užívaný v běžné denní komunikaci běžná mluva (resp. běžně mluvená čeština). Její strukturní náplň může být různá v závislosti na konkrétních okolnostech vzniku a percepce daného komunikátu. V primární podobě je mluvená a spontánní, slouží mluvčím při běžné denní komunikaci. 10 Běžná mluva nemá vlastní hláskosloví, morfologii, syntax nebo lexikum, jedná se o podobu jazyka užívanou v nepřipravené nestylizované soukromé komunikaci, o mluvu užívanou mezi přáteli nebo v rodině. Jedná se tedy o nestabilizovanou varietu národního jazyka vymezenou na základě své funkce. 11 V psané podobě se může objevit např. v soukromé korespondenci, elektronické komunikaci apod. Daneš běžně mluvenou češtinu chápe jako [ ] repertoár všech různých, různorodých jazykových prostředků (nespisovných, ale zčásti i spisovných, resp. společných), kterých se užívá v situacích, v nichž se nepředpokládá závazné užívání spisovného jazyka. 12 V Danešově pojetí by tedy stály v opozici jazyk spisovný a jazyk běžně mluvený. Termínem běžně mluvený jazyk (dále jen BMJ) a jeho postavením se zabývá i Marie Krčmová. Ta termín vysvětluje jako podobu národního jazyka užívaného v běžné denní komunikaci. Dále upřesňuje, že BMJ může být buď totožný s některým z existujících útvarů (dnes s obecnou češtinou či některým interdialektem), nebo je BMJ tvořen směsí prvků převzatých z různých útvarů. Konstatuje, že běžná mluva je regionálně proměnlivá, nelze ji popsat jako normu (výčtem některých typických rysů). Je možné ji vymezit pouze negativně, upozornit na to, co do normy nepatří. Toto negativní 9 Viz KARLÍK, Petr NEKULA, Marek PLESKALOVÁ, Jana (Eds.). Op. cit., s Viz Tamtéž, s Viz DANEŠ, František. Op. cit., s Tamtéž, s

11 vymezení však nechápe jako závadu pro přijetí běžné mluvy jako varietu národního jazyka Nespisovné útvary Jako nespisovné útvary národního jazyka jsou označovány útvary užívané jen na určitém území nebo jen určitou sociální skupinou. Od spisovného jazyka je odlišují odchylky ve slovní zásobě, v hláskosloví, morfologii či větné stavbě. Nespisovné útvary rozlišujeme na základě dvou hledisek, prvním je hledisko zeměpisné, podle kterého rozeznáváme nářečí (dialekty) a nadnářeční útvary (interdialekty). Druhé je hledisko sociální, spadají pod něj sociolekty (profesní mluva, slang, argot) Tradiční teritoriální dialekty Nářečí osob žijících na určitém ohraničeném území (teritoriu) se označuje jako tradiční teritoriální dialekt. Encyklopedický slovník češtiny definuje dialekt jako [ ] útvar se svébytnou strukturou a jednolitou tuhou normou, omezený na mluvenou neveřejnou (soukromou) spontánní komunikaci. 14 Dialekty dělíme z hláskoslovného hlediska do čtyř základních skupin: a) česká nářečí v užším smyslu, b) středomoravská (hanácká) nářečí, c) východomoravská (moravskoslovenská) nářečí, d) slezská (lašská) nářečí. Pojem nářečí se někdy používá zejména pro malé oblasti, na větším území, kde se drobné rozdíly vyrovnávají, vzniká tzv. nadnářečí (interdialekt) Obecná čeština a interdialekty Interdialektem se rozumí nespisovný útvar národního jazyka, který představuje poslední vývojové stadium tradičních teritoriálních dialektů. Vzniká ztrácením specifik, výlučných, nápadných znaků a vzájemným sbližováním dialektů. Interdialekty dnes představují základ městské mluvy (běžná mluva obyvatel větších měst), především na Moravě a ve Slezsku. Mezi interdialekty řadíme obecnou hanáčtinu, obecnou moravskou slovenštinu, obecnou laštinu a nejrozšířenější z nich obecnou češtinu. 15 Obecná čeština vznikla jako oblastní český interdialekt na základě středočeského nářečí a obsahuje hláskoslovné a morfologické prvky společné všem českým dialektům. 13 Viz KRČMOVÁ, Marie. Stratifikace současné češtiny. [online], [cit ] Linguistica ONLINE. Dostupné z: < s KARLÍK, Petr NEKULA, Marek PLESKALOVÁ, Jana (Eds.). Op. cit., s Viz Tamtéž, s

12 Používá se jako běžně mluvený neoficiální jazyk v Čechách a na západomoravském území, kam proniká. V jiných moravských oblastech ji uslyšíme zřídka. Krčmová poukazuje na problematiku zařazení obecné češtiny v modelu stratifikace českého národního jazyka, uvádí: V lingvistickém smyslu je obecná čeština nespisovným útvarem buď interdialektické povahy, tedy stojícím na roveň málo stabilizovaným interdialektům středomoravskému, východomoravskému apod., nebo nespisovným útvarem s širší platností, který stojí v blízkosti spisovného jazyka, na jehož normu má prokazatelný vliv. 16 Obecná čeština postupně vytěsňuje hovorovou češtinu z jejích prestižních funkcí (z médií pronikla i do umělecké literatury, stává se tzv. kulturním standardem). Tato situace, která v českém prostředí působí přirozeně, je na moravském a slezském území pociťována jako rys nevítaného pragocentrismu. Zejména na severní Moravě a ve Slezsku se hovorová čeština v oficiální komunikaci často živě uplatňuje, jejím užitím nebo užitím místního nářečí (příp. interdialektu) je pak jasně signalizována prestižnost či neprestižnost konkrétní komunikační situace. Budoucí vývoj ve sféře běžně mluvené češtiny lze předvídat jen obtížně. Jisté je, že pohyb obyvatelstva, snadná komunikace a především působení masmédií spojených s pražským politicko-kulturním centrem mají na šíření obecné češtiny na celém území České republiky stále větší vliv Sociolekty Výše jmenované útvary národního jazyka spisovný jazyk a obecná čeština, dialekty a interdialekty lze označit jako útvary strukturní, protože mají ucelený systém prostředků různých jazykových rovin, od hláskoslovné přes morfologickou po rovinu slovotvornou. Vedle těchto útvarů existují v češtině také útvary nestrukturní, neboli tzv. poloútvary, označovány také jako sociolekty (sociální dialekty). Ty mají pouze specifika lexikální a frazeologická, popř. slovotvorná, která vypovídají o sociální příslušnosti k nějaké profesní nebo zájmové skupině. Podstatné je, že postrádají vlastní gramatiku. 18 Obvykle se rozlišují tyto sociolekty: profesní mluva, slang a argot, a to nejen na základě prostředí či zájmové sféry, ve kterých se uplatňují, ale i podle různé motivace 16 KRČMOVÁ, Marie. Op. cit., s Viz DANEŠ, František. Op. cit., s Viz ČECHOVÁ, Marie KRČMOVÁ, Marie MINÁŘOVÁ, Eva. Op. cit., s

13 vzniku jednotlivých výrazů. Hranice mezi těmito poloútvary nelze přesně určit. Všechny patří do sféry mluvených projevů, jejich základním rysem je tedy mluvenost. Mluvu realizovanou za pomoci slangismů, profesionalismů a argotismů podněcují společné činnosti či zájmy určité sociální skupiny. Jejich prostřednictvím dochází k posilování vazeb uvnitř komunity a zároveň k její diferenciaci. Sociolekty mohou být (a bývají) pro nezasvěcené komunikanty nesrozumitelné Slang Hubáček definuje slang jako [ ] svébytnou součást národního jazyka, jež má podobu nespisovné vrstvy speciálních pojmenování realizované v běžném (nejčastěji polooficiálním a neoficiálním) jazykovém styku lidí vázaných stejným pracovním prostředím nebo stejnou sférou zájmů a sloužící specifickým potřebám jazykové komunikace věcné i jako prostředek vyjádření příslušnosti k prostředí či k zájmové sféře. 20 Slang je možné klasifikovat i na základě povahy prostředí a motivace, míry nespisovnosti, expresivity, stáří, formy, pojmenovacího postupu či způsobu tvoření. Podle povahy prostředí třídí Hubáček slangy na pracovní 21 (profesionalismy) a zájmové 22 (slangismy v užším smyslu) 23. Někdy bývají pracovní slangy odděleny od slangů zájmových a jsou klasifikovány jako samostatný poloútvar (profesní mluva), slangy zájmové jsou pak obecně označeny jako slangy. 24 Slangy pracovní se zájmovými však spojuje vázanost na prostředí, proto někdy obojí splývá práce a zájmová činnost se mohou prolínat a překrývat, stejně tak jako jejich výrazivo. Dále budeme vycházet z výše uvedeného dělení slangů podle Hubáčka. Při klasifikaci slangů jako specifické lexikální vrstvy českého jazyka se uplatňují aspekty jazykové a mimojazykové. Aspekty jazykové jsou: nespisovnost, komunikativní funkčnost, využívání produktivních pojmenovacích postupů při tvoření, systémovost, snaha o pojmovou diferenciaci, vztah ke stávající terminologii oboru, 19 Viz ČECHOVÁ, Marie KRČMOVÁ, Marie MINÁŘOVÁ, Eva. Op. cit., s HUBÁČEK, Jaroslav. Výběrový slovník českých slangů. Ostrava: Repronis, 2003, s Encyklopedický slovník češtiny používá označení profesionální slang. 22 Encyklopedický slovník češtiny používá označení skupinový slang. 23 Viz HUBÁČEK, Jaroslav. Výběrový slovník českých slangů. Ostrava: Repronis, 2003, s Takto je profesní mluva oddělena např. v: ČECHOVÁ, Marie KRČMOVÁ, Marie MINÁŘOVÁ, Eva. Současná stylistika. Praha: Lidové noviny, nebo v CHLOUPEK, Jan. O sociální a územní rozrůzněnosti češtiny. [online], [cit ] Naše řeč 52, Dostupné z: < 13

14 vyjadřování expresivity a vhodnost pro mluvené jazykové projevy. 25 Aspekty mimojazykové jsou: stupeň uzavřenosti určitého prostředí, jeho stáří, tradice, rychlost rozvoje; věkové a sociální složení příslušníků určitého prostředí; faktory psychické. 26 Z těchto dvou hledisek lze lexikální prostředky slangů rozčlenit na profesionalismy a slangismy (v užším smyslu). Profesionalismy jsou nespisovnými ekvivalenty odborných názvů (termínů). Za základní vlastnost termínů se považuje spisovnost, dalšími vlastnostmi jsou: ustálenost, systémovost, přesnost a jednoznačnost, nosnost, ústrojnost. Termíny se uplatňují ve sféře odborné, publicistické i v běžném dorozumívání. 27 Často je obtížné od sebe profesionalismy a termíny vzájemně odlišit. Pracovní slang vzniká mezi příslušníky určitého zaměstnání, kteří vytvářejí zkrácená, nejčastěji jednoslovná pojmenování (Proto jsou profesionalismy často deriváty nebo univerbialismy vzniklé z víceslovných pojmenování či sousloví.). Cílem je ekonomičnost vyjádření při zachování jeho jednoznačnosti v rámci jednoho oboru (př. kliknout, resetovat, pneumonka, hlídkař). 28 Slangismy v užším smyslu se jeví ve srovnání s profesionalismy jako nespisovné názvy příznakové citově, expresivně. Je u nich patrná motivace zvýraznit výjimečnost prostředí a aktivitu mluvčího i jeho osobního vztahu k nim, např. železničářské názvy lokomotiv (albatros, bobina, hurvínek, karkulka, mikádo, papoušek, rosnička). Často se vyskytují synonymní řady slangismů, na jejichž vzniku se podílí např. jazyková hra nebo averze vůči oficiálnímu vyjadřování (v hudebnickém slangu názvy pro lesní roh: kropáč, konev, kročna, kvočna, lesní er ó há). 29 Jednotlivé druhy slangu mohou být rozděleny podle oborů (vojenský slang) nebo institucí (divadelní slang), ve kterých se slang užívá, ale i podle jeho nositelů (studentský slang). Mnoho slangových názvů je zachyceno např. v Příručním slovníku jazyka českého a Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Ve Slovníku spisovného jazyka českého se vyskytuje téměř 2500 slangových položek ze 79 různých prostředí. Podle Hubáčka Viz HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. 2. vyd. Ostrava: Profil, s Viz Tamtéž, s Viz KARLÍK, Petr NEKULA, Marek PLESKALOVÁ, Jana (Eds.). Op. cit., s Viz ČECHOVÁ, Marie KRČMOVÁ, Marie MINÁŘOVÁ, Eva. Op. cit., s Viz KARLÍK, Petr NEKULA, Marek PLESKALOVÁ, Jana (Eds.). Op. cit., s HUBÁČEK, J. Malý slovník českých slangů, Ostrava: Profil, (Jmenované slangy jsou v rámci publikace označeny jako nejfrekventovanější, ale nejsou vyjmenovány společně na konkrétní stránce, proto ji neuvádím.) 14

15 jsou v českém jazykovém prostředí nejvíce zastoupeny následující slangy: sportovní, železničářský, studentský, myslivecký, trampský, vojenský, divadelní, slang televizních a rozhlasových pracovníků, lékařský a motoristický. Dále existují slangové slovníky a příručky, např. O českých slanzích, Malý slovník českých slangů, Výběrový slovník českých slangů, Několik slangových slovníků a další. Buď uvádějí přehled nejčastějších slangů, nebo se zaměřují na jeden konkrétní slang (např. Slang pražských dopraváků, Myslivecký slang, Železničářský slang, Ostravská hornická mluva atd.). Slangu se také věnují slovníky nespisovné češtiny, např. Slovník nespisovné češtiny. Získaný materiál z oblasti divadelního slangu byl porovnáván se Slovníkem spisovného jazyka českého, s Divadelním slovníkem od P. Pavise a s vybranými publikacemi o slangu Jaroslava Hubáčka (viz kap. 8.4). Divadelní slovník, jehož autorem je francouzský teoretik Patrice Pavis, jsem zvolila z toho důvodu, že je v současné době nejkompletnějším encyklopedickým slovníkem divadelních pojmů a konceptů. Nevěnuje se cíleně divadelnímu slangu, ale několik slangových výrazů přece jen obsahuje. Existuje i český encyklopedický divadelní slovník Základní pojmy divadla, který je však méně rozsáhlý než výše zmíněný Divadelní slovník a slangové výrazivo se v něm vůbec nevyskytuje Argot Argot vymezuje Encyklopedický slovník češtiny následovně: V české tradici je chápán jako specifická lexikální vrstva příznačná pro neoficiální ústní komunikaci sociálních skupin v oblasti činnosti společensky nežádoucí, až škodlivé. 31 Mezi typické rysy argotu se řadí jeho expresivní charakter a stylisticky snížená slovní zásoba a frazeologie. Termínem argot se označují buď pouze argoty historické, které vymezují argot jako tajnou mluvu vzniklou na základě dohody zasvěcených (např. argot žebráků, vandrovních řemeslníků, zlodějů a prostitutek, komediantů a cirkusáků), nebo i některé mluvy současné (např. vězeňský argot, argot narkomanů či hráčů hazardních her). Vznik tohoto tajného jazyka je spjat se snahou mluvčích izolovat se od mluvčích cizích. V dřívějších dobách mohlo jít např. o formu obrany před představiteli zákona, o 31 KARLÍK, Petr NEKULA, Marek PLESKALOVÁ, Jana (Eds.). Op. cit., s

16 zachování profesního tajemství, snahu odlišit člověka z vlastních řad od nepřítele či o pouhé zdůraznění převahy nad těmi, kdo tento jazyk neznají. 32 Historické argoty čerpaly z češtiny, z jazyka jidiš (jazyka východoevropských Židů založeného na němčině), z romštiny a z mezinárodní (německé a vídeňské) gaunerské mluvy nazývané rotwelsch. Postupem času se staly některé argotismy součástí mluvy dalších sociálních skupin (např. mluva studentů nebo vojáků), často pronikly do hovorového, některé dokonce do spisovného jazyka. Taková slova přišla o svou utajovací funkci, stala se známými, z toho důvodu byla proto postupně nahrazována novými argotismy. 33 Jako příklad argotu může posloužit mluva pražské galérky a brněnské plotny (hantec). Hantec vznikl z mluvy průmyslové brněnské, často nezaměstnané, mládeže a stal se nejen módní řečí brněnských intelektuálů, ale dokonce i předmětem mediálního byznysu. Dnes patří hantec mezi kulturní fenomény. 34 Příklady hantecu: čurina, fligna, gómat, hokna, chálka, sajtna, škopek. 32 Viz HUGO, Jan a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3. rozš. vyd. Praha: Maxdorf, 2009, s Viz Tamtéž. 34 Viz ČECHOVÁ, Marie KRČMOVÁ, Marie MINÁŘOVÁ, Eva. Op. cit., s

17 2. Divadelní slang 2.1 Vymezení divadelního slangu Divadelní slang je součástí nespisovného výraziva českého jazyka. Je to mluva vytvářená a užívaná herci a lidmi, kteří jsou svým zaměstnáním nebo svými zájmy spjatí s prostředím divadla. Z řady slangů různých uměleckých oborů patří ten divadelní k nejstarším a také k relativně nejlépe známým, což je dáno historicky. Divadlo má v naší kultuře dlouholetou a bohatou tradici, sehrálo významnou roli v procesu národního uvědomění v průběhu 19. století, kdy na našem území došlo k širokému rozvoji ochotnického divadelnictví. To pravidelně komunikovalo s profesionálními divadly, běžné bylo např. hostování špičkových herců v ochotnických představeních. V současnosti je české divadelnictví dokladem naší vyspělé kultury. Během doby se české divadlo výrazně proměnilo. Na začátku byla ochotnická divadla a kočovné společnosti, až později vznikaly stálé divadelní scény, kde fungují vyspělé a zkušené divadelní soubory. Historický vývoj, unikátnost prostředí a tvůrčí práce se staly předpokladem pro vznik bohatého slangového výraziva sloužícího ke stručnému a přitom jednoznačnému vyjádření (např. operák člen opery), ale i k vyjádření citového vztahu k práci a divadelnímu prostředí (holanďani, trafikanti špatní, nereagující diváci). Expresivita je patrná zejména u názvů, které souvisejí s hereckou činností (např. blaf, čokl, čudla, čurda, pes, pind, štěk krátká role), u těchto výrazů je častá synonymie. 35 Nápadným rysem divadelního slangu je vyšší procento inteligentního vtipu a určité jazykové elegance. 36 To je způsobeno jeho tvůrci, kteří jsou kromě lásky ke své profesi obdařeni také schopností pohotově improvizovat a pracovat s jazykem. Historickým základem českého divadelního slangu je tradiční německá divadelní terminologie, která byla přejata v době, kdy české země příslušely do rakousko-uherské monarchie. Němčina dominovala jako jazyk správní a úřední, převládalo i odborné názvosloví v němčině. Velké množství takových termínů je již minulostí, jsou to především ty, které byly spojeny s kočovnými společnostmi (např. abšídky, parlér). 35 Viz HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. 2. vyd. Ostrava: Profil, 1981, s HUGO, Jan a kol. Op. cit., s

18 Některé však přetrvávají do současnosti a jsou stále používány (např. aktšlus, auslág). V posledních desetiletích vznikly nové termíny související především s technickým a technologickým vývojem. 37 Výrazy přejaté z němčiny nejsou základem pouze divadelního slangu, ale také dalších, jedná se především o slangy s určitou tradicí, např. železničářský, vojenský, hutnický, hornický aj. 38 Hubáček 39 rozděluje výrazy divadelního slangu do pěti okruhů: 1. osoby, 2. hry, role, činnosti a děje, 3. líčení, paruky a kostýmy, 4. jevištní technika, 5. ostatní názvy. Na základě tohoto dělení byl sestaven i dotazník pro sběr dat o aktuálním stavu divadelního slangu, viz kap. 3. Divadelní slang ovlivnil a stále ovlivňuje jiné slangy, např. filmový, rozhlasový či televizní. Působí také na běžnou mluvu (např. kláda, štěk). 2.2 Kritický přehled publikací věnujících se divadelnímu slangu Odborné publikace O divadelní slang se zajímali jazykovědci již před druhou světovou válkou. V roce 1932 se v Jazykozpytu Františka Oberpfalcera objevuje v kapitole Slang a argot krátká zmínka o hereckém slangu, kde stojí: Herci si přejí,mnoho štěstíʽ slovy prevíte, breptej! nebo sraz vaz!, nazývají milovníka milas n. libec, první milovnici hadrářka (potřebuje mnoho hadrů, rób ), naivku mrcek, komornou slunděra n. pičičanda atd. 40 Oberpfalcer se zabývá výkladem významu výrazů divadelního slangu, upozorňuje na některá synonyma, ale výrazy gramaticky necharakterizuje, neuvádí ani způsoby a motivaci jejich tvoření. O dva roky později (1934) věnuje Oberpfalcer divadelnímu slangu celý odstavec v závěru stati Argot a slangy. Najdeme v něm 31 vysvětlených výrazů a 10 víceslovných pojmenování, některé z nich jsou použity ve větách, např. Takový milec mohl roli kydat, jen když to vyčaroval a druhý den půl města po něm bláznilo. 41 Stejně jako 37 Viz HUGO, Jan a kol. Op. cit., s Viz HUBÁČEK, Jaroslav. Onomaziologické postupy ve slovní zásobě slangů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, s Dělení převzato z: HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. 2. vyd. Ostrava: Profil, OBERPFALCER, František. Jazykozpyt. Praha: Průmyslová tiskárna, 1932, s OBERPFALCER, František. Argot a slangy. In: Československá vlastivěda, sv. III. Praha: Sfinx, 1934, s

19 v předchozím díle se autor zaměřuje především na výklad významu slangového výraziva z oblasti divadla. Z výše zmíněného Oberpfalcera vychází Jaroslav Hubáček, který v roce 1971 vydává Onomaziologické postupy ve slovní zásobě slangů. Velmi pečlivě zde popisuje všechny důležité pojmenovací postupy typické pro slang. Jedná se např. o: odvozování, přejímání, jazykovou hru, sémantické tvoření aj. Tyto postupy jsou stále platné a doposud nebyla publikace nahrazena novější, proto z ní vycházím v kap. 8, ve které popisuji nashromážděnou slovní zásobu našeho slangového slovníku. Hubáček v tomto díle zmiňuje i některé výrazy divadelního slangu. Nejsou zde však vysvětleny, slouží pouze jako příklady u jednotlivých pojmenovacích postupů (tak je tomu i u ostatních slangových výrazů). Jejich zařazení ke konkrétním slangům je uvedeno v Rejstříku slangových výrazů v závěru knihy. Nalezneme zde např. následující slangové výrazy z oblasti divadla: generálka, sentimentálka, šaržista, technikář, vandlík aj., ovšem bez gramatické charakteristiky, možných synonym atd. Nejrozsáhlejší přehled divadelního slangu uvádí Hubáček v již zmiňovaném (kap. 2.1) díle O českých slanzích z roku , ve kterém rozděluje divadelní výrazivo do pěti základních okruhů (viz kap. 3). Celkem se ve všech pěti okruzích nachází 282 hesel, 18 z nich jsou víceslovná pojmenování. Jak již vyplývá z názvu publikace, nejedná se o text věnovaný pouze slangu divadelnímu. Kromě něj se Hubáček zabývá např. slangem železničářským, studentským, mysliveckým, vojenským, lékařským, hornickým, policejním a dalšími, v úvodu hovoří o slangu obecně. Výhodou je, že jsou v této knize jednotlivé slangy charakterizovány v samostatných kapitolách a každý z nich je doplněn vlastním výkladovým slovníčkem, což výrazně usnadňuje orientaci v publikaci. Autor přehledně upozorňuje na synonyma a slova odvozená, označuje výrazy zastaralé. U většiny výrazů Hubáček uvádí i motivaci jejich vzniku, ne však pravidelně. Autor neuvádí gramatickou charakteristiku ani neupozorňuje na slova cizího původu. Dalším Hubáčkovým počinem je Malý slovník českých slangů z roku Teoretickou částí, ve které se obecně pojednává o slangu, se velice podobá dílu O českých slanzích. Stejně tak je zde uvedena charakteristika divadelního i jiných slangů, slovníček je ovšem společný všem, takže ztrácí přehlednost. Miroslav Churavý 42 V této práci pracuji s druhým, doplněným a přepracovaným vydáním z roku

20 v recenzi Nad slovníčkem slangů této publikaci vytýká především nejasnosti v uvádění motivace slangových výrazů, zejména u výrazů metaforických, upozorňuje také na chybějící etymologické poznámky. 43 Přesto dílo označuje jako [ ] pohotovou praktickou příručku vhodnou pro rychlou informaci o významu slangových výrazů, s nimiž se dost často střetáváme. 44 Opět zde najdeme upozornění na zastaralé výrazy, odkazy na synonyma a slova odvozená. Hubáček je také autorem Výběrového slovníku českých slangů z roku Ten neobsahuje charakteristiky jednotlivých slangů ani slangu obecně, jak tomu bylo u dvou předcházejících děl, jedná se pouze o abecedně uspořádaný slovník slangových výrazů z různých oblastí, který je ovšem výrazně přepracovaný. Najdeme zde nově např. slang drogově závislých, fyziků, šachistů, tenistů, pracovníků s počítači či slang kominický a další. Divadelní slang je zde samozřejmě také zastoupen a aktualizován. Hubáček ve slovníku upozorňuje na synonyma, výrazy zastaralé a slova odvozená. U jednotlivých hesel uvádí jejich gramatickou charakteristiku. Motivaci slangových výrazů zaznamenává nepravidelně, u slangových slov adaptovaných ze slov cizích neupozorňuje na jejich původ. Divadelním slangem a slangem obecně se zabýval i již zmíněný Miloslav Churavý, např. v článku Z hereckého slangu z roku Předmětem zájmu je zde starší slangové výrazivo spojené se získáváním finančních prostředků putovních hereckých společností. Při sběru slangových výrazů vychází Churavý z memoárové literatury, jednotlivá hesla porovnává nejčastěji se SSJČ a Hubáčkem (O českých slanzích a Malý slovník českých slangů) a snaží se o jejich co nejpřesnější výklad a popsání jejich motivace. Zmiňuje např. následující výrazy divadelního slangu: cedulář, cedule, cedulařit, dělat abšíd, hrát do dílu, hrát do partů, kolekta aj. Článek neobsahuje konkrétnější časové zasazení zkoumaného výraziva (Churavý používá označení starší herecký slang ), jeho vývoj ani porovnání se současnou situací. Charakteristiku divadelního a ostatních významných slangů najdeme i ve Slovníku nespisovné češtiny, jehož nejnovější 3. vydání z roku 2009 obsahuje více než slangových a dalších nespisovných výrazů. Slovník nespisovné češtiny upozorňuje na: původ slov adaptovaných z cizích jazyků, slova odvozená, synonyma. Nepravidelně 43 CHURAVÝ, Miroslav. Nad slovníčkem slangů. [online], [cit ] Naše řeč 73, číslo 2, Dostupné z: < 44 Tamtéž. 20

21 uvádí motivaci výrazů, gramaticky je necharakterizuje. Z divadelního slangu se v tomto díle objevují např. následující výrazy: alternačka, bidýlko, doják, kláda, lachpauza, palma, subret, šály, štronzo aj Internetové zdroje Na webových stránkách Českého rozhlasu se nachází Divadelní slovníček aneb Jevištní technologie 45 obsahující 35 výrazů divadelního slangu (Obsahuje pouze výrazivo týkající se jevištních technologií.). Divadelní slovníček byl pravidelně vysílaný rozhlasový pořad, ve kterém byly vysvětlovány významy jednotlivých slangových výrazů zejména herci a odborníky na danou problematiku. Kromě výkladu hesla se o něj v pořadu zajímají i z hlediska jazykového, často je uvedena etymologie slova a motivace vzniku slangového výrazu. První heslo bylo na webových stránkách zveřejněno , poslední Všechny díly pořadu je možné vyslechnout na internetu, odkazy pro jejich poslech se nachází pod jednotlivými hesly. Jedná se např. o: jack, mixák, praktikábl, ruční tah, sběrák, štych aj. Divadelní slang se na internetu objevuje také v podobě amatérských slovníků. Na internetové adrese což má být online podoba časopisu o divadle, je možné najít elektronický Slovník divadelního slangu 46, který byl naposledy aktualizován v roce Slovník ani webové stránky neobsahují žádné zdroje ani jméno autora, proto se nedá odhadnout, do jaké míry je jejich obsah spolehlivý. V tomto elektronickém slovníku najdeme kromě výkladu jednotlivých výrazů a víceslovných pojmenování i výklad celých vět, např.: A byl!! Ani jsem na to moc netlačil. 47 Jednotlivá slovníková hesla nejsou vzájemně propojena, neuvádí se jejich synonyma, ani slova odvozená. U výrazů není objasněna jejich motivace, původ adaptovaných slov cizího původu, chybí také gramatická charakteristika jednotlivých hesel Umělecká literatura O divadelní slang se nezajímají pouze jazykovědci, již v roce 1925 se například některé jeho výrazivo objevuje v souboru fejetonů Karla Čapka Jak vzniká divadelní hra. V kapitole nazvané Průvodce po zákulisí se dozvíme, že k pánskému hereckému 45 Divadelní slovníček aneb Jevištní technologie. [online], [cit ], Český rozhlas. Dostupné z: < 46 Slovník divadelního slangu. [online], [cit ]. Dostupné z: < 47 Tamtéž. 21

22 souboru přísluší [ ] tragéd, dále hrdinský milovník neboli held, veseloherní milovník čili milas nebo libec, naturburš (česky se nejmenuje nijak), bonviván, jenž je z profese pán poněkud tělnatý, komik, různé charaktery (otec, intrikán, neurastenik, robustní charakter a tak dále) a šarže až po čokly neboli psy. Hranice nejsou zcela přesné; nejvzácnější je tragéd a milas obyčejně se z angažovaného milovníka vyklube bohužel charakter. 48 Slangové výrazivo z divadelního prostředí se vyskytuje také v díle Únosce Oldřicha Daňka s podtitulem Podivný den herce Krapka z roku V tomto psychologickém detektivním textu najdeme např. následující výrazy: generálka, horizont, konverzačka, nakopnout, pracák, rejža, sufita. Autor význam slangových výrazů čtenářům neprezentuje. V knize Tajnosti zákulisí z roku 1971 vypráví Bohumil Bezouška historky o členech Národního divadla a uvažuje nad tím, co je divadlo a herectví. I v tomto díle se objevuje výrazivo divadelního slangu: cedulář, doják, sermón, šmíra, špílec aj. Bezouška na rozdíl od Daňka některé výrazy vysvětluje a snaží se objasnit jejich původ a motivaci. Přes 100 slangových výrazů z prostředí divadla uvádí Václav Vydra (český divadelní herec a režisér) v kapitole Herecká hantýrka v díle Z hercova pera. Najdeme zde výrazy jako: alonžka, augnráfky, flajška, glancna, kandrdas, suflér, šmíra, šprajc, aj. Zvlášť jsou označena rčení, kterých autor shromáždil 85, např. být nad rolí, falešný odchod, hrát si do ruky, sedět si na rukou, trhat kulisy. Některé výrazy ale rčeními nejsou, přestože jsou mezi ně zařazeny, např. aktšlus, blaf, šlágvort, špílec, štěk. Kromě osmi slangových výrazů, které jsou vysvětleny v průvodním textu, ve kterém se píše o divadelní hantýrce a o fungování ven kovských divadel, neuvádí autor jejich významy, což je škoda. V knize My od divadla autora Adolfa Branalda, která je souborem povídek ze života herců s velkým H, se v závěru nachází slovníček dobových divadelních výrazů. Obsahuje celkem 98 hesel, pět z nich jsou víceslovná pojmenování. Nalezneme zde vysvětlená následující hesla: abšíd, cedulář, heroina, kláda, subreta, šarže, štych aj. O jejich původu a motivaci se autor nezmiňuje. 48 ČAPEK, Karel. Jak vzniká divadelní hra. Praha: Aventium, 1925, s

23 3. Sběr jazykového materiálu a cíl výzkumu Cílem této diplomové práce bylo na základě vlastního výzkumu nashromáždit slangové výrazivo z oblasti divadla (činohry) a sestavit z něj výkladový slovník současného českého divadelního slangu. Sběr jazykových dat probíhal od března do srpna 2014 a byl realizován více způsoby. Prvním způsobem bylo získávání slangového výraziva prostřednictvím dotazníku, který jsem sestavila speciálně pro tento výzkum (viz Přílohy). Dotazník byl rozeslán mezi profesionální i amatérské činoherní soubory po celé České republice a byl rozdělen na dvě základní části. První část zkoumala aktivní znalost slangového výraziva. To bylo tematicky rozděleno na čtyři základní okruhy: 1. Osoby, 2. Hry, role, činnosti a děje, 3. Líčení, paruky, kostýmy, 4. Jevištní technika. Inspirací pro sestavení dotazníku bylo druhé vydání Hubáčkova textu O českých slanzích z roku 1981, jehož součástí je i slovníček divadelního slangu. Ten je rozčleněn do pěti okruhů (pátý okruh nazval Hubáček Ostatní názvy, v dotazníku byly výrazy z pátého okruhu rozděleny mezi první čtyři) a obsahuje 282 výrazů a frází z divadelního prostředí. Vzhledem k tomu, že první vydání publikace O českých slanzích pochází z konce 70. let, lze předpokládat, že obsahuje z dnešního pohledu řadu výrazů neaktuálních a nepoužívaných. Proto jsem před vytvořením dotazníku konzultovala tento Hubáčkův slovník se dvěma herci profesionály, s jejichž pomocí jsem vytipovala 75 základních pojmů a slovních spojení, které měli respondenti pojmenovat. U každého tématu byla na konci připojena kolonka pro možné doplnění dalších výrazů. Druhá část dotazníku tvoří jeho závěrečnou část: vybrala jsem z Hubáčkových publikací dalších 17 výrazů, které se podle mého názoru v mluvě divadelníků již téměř nevyskytují. Sama jsem se s nimi v rámci svého působení v amatérském divadelním souboru nesetkala. U těchto výrazů měli respondenti zvolit, zda jim rozumí či nerozumí (v případě, že ano, měli výraz stručně popsat) a zda je používají či nepoužívají. Výše popsaný dotazník divadelního slangu byl rozeslán po celé České republice tak, aby bylo možné zaznamenat případné regionální rozdíly mezi slangovými výrazy. (Snažila jsem se, aby byla rovnoměrně zastoupena oblast Čech, Moravy i Slezska v rámci jednotlivých krajů.) Dotazník vyplnila většina oslovených divadel, jeho návratnost byla následující: nejvíce odpovědí přišlo z Moravy (47,1 %), poté z Čech (37,6 %) a v menší míře byl dotazník vyplněn také respondenty ze Slezska (15,3 %). 23

24 Věkové rozpětí respondentů bylo let, jejich průměrný věk činil 34 roků. Obě pohlaví byla zastoupena téměř rovným dílem: muži (51,8 %) a ženy (48,2 %). 72,9 % vyplněných dotazníků přišlo od profesionálních souborů a 27,1 % od amatérských souborů. Seznam divadel a divadelních souborů, které se na vyplnění dotazníku podílely, je připojen v přílohách (Příloha 1). Druhým způsobem získávání slangových výrazů byla metoda řízeného rozhovoru, který byl často zaměřen na určité téma např. průběh zkoušek, příprava herce před představením, jevištní technika, tréma atd. Snažila jsem se zapojit jak profesionální herce, tak i amatéry, muže i ženy různého věku. Respondenti hovořili spontánně, popř. jim byly kladeny doplňující otázky. Rozhovory byly nahrávány a později přepsány za účelem získání slangového výraziva. Vybrané rozhovory jsou pro větší názornost obsaženy na přiloženém CD. Třetí způsob sběru jazykových dat proběhl při sledování průběhu zkoušek některých divadelních souborů, kdy jsem pouze poslouchala, nahrávala nebo si zapisovala vhodné výrazy (případně si je později nechala od herců vysvětlit). Okrajově jsem čerpala i ze své vlastní zkušenosti coby amatérské herečky. Veškeré výrazivo, které se mi podařilo třemi výše popsanými způsoby shromáždit, jsem roztřídila a u málo frekventovaných výrazů (např. u výrazů objevujících se pouze v dotaznících vyplněných jedním divadelním souborem) jsem zjišťovala, zda jsou používány i herci z ostatních oblastí republiky. Některá slova jsem vyřadila, ta zbylá jsem porovnala se Slovníkem spisovného jazyka českého, s Divadelním slovníkem od P. Pavise a se slangovým výrazivem obsaženém ve vybraných publikacích Jaroslava Hubáčka (výsledky jsou uvedeny v kap. 8.4). 24

25 4. Způsob zpracování slovníku a stavba heslového odstavce Kritériem pro výběr hesel do našeho výkladového slovníku byla nespisovnost výrazů s divadelní tematikou. Takové výrazy byly získány především z neoficiální mluvené spontánní komunikace herců a dalších zaměstnanců divadla, významnou roli ve sběru slov zastával i dotazník divadelního slangu (viz kap. 3). Za nespisovná slova jsou považovány takové výrazy, které se nevyskytují ve Slovníku spisovného jazyka českého, popř. byly zaznamenány s nějakou stylovou charakteristikou, v obecném či jiném významu. Nashromážděné výrazy byly také konfrontovány s Divadelním slovníkem, který obsahuje oficiální divadelní terminologii. Získané výrazivo bylo abecedně seřazeno do slangového slovníku. 4.1 Stavba heslového odstavce Heslový odstavec je složen z několika částí, z nichž jsou některé považovány za základní (jsou označeny hvězdičkou) a uvádějí se u každého hesla. Stavba heslového odstavce je následující: 1. Heslo v základní podobě*, 2. Gramatická charakteristika hesla*, 3. Výklad významu hesla*, 4. Synonymum, antonymum, 5. Odkaz na související heslo, 6. Odvozená slova, 7. Konfrontace se SSJČ a Divadelním slovníkem Heslo v základní podobě Každé heslové slovo je umístěno na samostatném řádku a je vytištěno tučným písmem. Ve slovníku jsou z hlediska slovnědruhové příslušnosti zastoupena především substantiva a verba, méně se objevují ustálená víceslovná pojmenování. Za víceslovná pojmenování se považuje ustálená kombinace alespoň dvou slovních forem téhož nebo různých slovních druhů, pro kterou je příznačné to, že aspoň jeden z jejích komponentů se v daném významu a funkci kombinuje pouze s jediným komponentem dalším (v jediném frazému), nebo s několika málo dalšími (více frazémů). Víceslovná pojmenování, která jsou obsažena v předkládaném slovníku, jsou tvořena nejčastěji 25

26 kombinací verba se substantivem či adjektiva se substantivem, objevují se i kombinace s předložkami (více o jejich tvoření v kap. 8.9). Všechny výrazy jsou uvedeny v základní podobě, tedy substantiva v nominativu singuláru, verba v infinitivu. Frazémy jsou řazeny podle verba, pokud je přítomné, dále podle adjektiva a substantiva Gramatická charakteristika hesla Gramatická charakteristika je uvedena za základním tvarem hesla. U substantiv se jedná o rod, m. označuje rod mužský (maskulinum), f. rod ženský (femininum) a n. rod střední (neutrum). Pokud se substantivum neskloňuje, je u něj uvedena poznámka neskl. (např. antré). V případě, že se u substantiva objeví zkratka pl., znamená to, že se používá pouze v plurálu (např. boky). Pokud se heslo používá převážně v plurálu, ale s jeho variantou v singuláru se místy můžeme také setkat, je označeno zkratkou zprav. v pl. (zpravidla v plurálu), např. augnráfek zprav. v pl. augnráfky. U verb je obsažena informace o slovesném vidu, který je buď dokonavý (dok.), nebo nedokonavý (ned.), dále je u nejasných případů v závorce připojena informace o pádu, se kterým se dané verbum pojí. Gramatické údaje se neuvádí u víceslovných pojmenování Výklad významu hesla Význam hesla je vyložen prostřednictvím spisovného ekvivalentu, pokud existuje. Jestliže dané heslo nemá spisovný ekvivalent, je jeho význam vyložen pomocí opisu. V případě, že má dané heslo více významů, je každý z nich uveden zvlášť na samostatném řádku a označen arabskou číslicí. U některých slangových slov adaptovaných ze slov cizích je upozorněno na jejich původ zkratkami angl., franc., it., lat., něm., řec. Cílem této práce však není určení původu slangových slov, je na něj upozorněno jen u slov vyskytujících se v SSJČ a u jasných případů. Pokud se heslo vyskytuje často v určitém slovním spojení, nachází se u něj zkratka zejm. ve spoj. (zejména ve spojení), za kterou toto slovní spojení následuje, např. bobky tréma před představením, zejm. ve spoj. mít bobky. 26

27 4.1.4 Synonymum, antonymum V případě, že má heslo synonymní výraz, je označeno zkratkou syn. Za touto zkratkou se nachází daná synonyma (např. heslo čurdař syn. figurkář, křovák, křoví, přicmrndávač, štěkař, zdobič). Zkratkou ant. jsou označena antonyma, za ní opět následuje výčet jednotlivých antonym (např. heslo hauptka ant. čurda, křoví, part, přicmrndávka, šáší, štěk) Odkaz na související heslo Pokud s určitým heslem ve slovníku souvisí jiné, je u něj uvedena zkratka srov., za kterou následuje související heslo. Jedná se především o slova ze stejného věcněvýznamového okruhu, např. srov. šminkec, tělka, udělat oči, zde jde o okruh Líčení. Dále je uváděn vztah hyperonymně-hyponymní, např. světlo srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, nízkovolt, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, sufita 2, štych, top, vana, kde světlo je hyperonymum a výrazy boďák, dělo, jsou jednotlivá hyponyma. Všechna jsou ve vztahu souřadnosti, nazývají se tedy kohyponyma. Jako související hesla jsou uváděna dále jména činitelská a jejich slovesné základy, např. nahazovačka srov. nahazovat, či ženské protějšky maskulin, např. hráč srov. herenda, herka, komediantka, subreta 2, ve významu herec herečka Odvozená slova Značka dem. označuje frekventovanou zdrobnělinu (deminutivum) daného substantiva. Ve slovníku je uvedeno pouze jedno takové deminutivum, a to díra dem. dírka. Jedná se o deminutivum skutečné Konfrontace se SSJČ a Divadelním slovníkem Získaný jazykový materiál byl konfrontován se Slovníkem spisovného jazyka českého (dále jen SSJČ) a s Divadelním slovníkem (dále jen DS). Pokud byl ve slovnících výraz obsažen, je na konci hesla uvedena zkratka SSJČ, DS. Případně je za zkratkou uvedena i stylová charakteristika slova (jen u SSJČ). Ta je určována ze 4 základních hledisek 49 : 1. z hlediska spisovnosti a nespisovnosti, 2. z hlediska frekvence, 3. z hlediska dobového výskytu, 4. z hlediska citového zabarvení (expresivity). Do předkládaného 49 Viz HAVRÁNEK, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. Díl 1., A - G. 2., nezm. vyd. Praha: Academia, 1989, s

28 slangového slovníku se promítlo v úplnosti pouze hledisko č. 3, částečně také hlediska č. 1 a 4. Při hodnocení z hlediska spisovnosti/nespisovnosti rozlišuje SSJČ následující skupiny (uváděny jsou pouze ty, které se vyskytují v předkládaném slovníku): 1. slova spisovná: a) hovorová (hovor.); b) knižní (kniž.); c) odborná jsou označena zkratkou příslušného oboru, např. div. divadelnictví, tech. technika atd. (všechny zkratky jsou uvedeny v kap. 7), pokud se výraz užívá ve více oborech, je označen zkratkou odb.; 2. slova nespisovná: a) nářeční (nář.); b) slangová obecně rozšířené výrazy jsou označeny slang., rozlišují se i slangy jednotlivých oborů a zájmových skupin, např. div. slang., stud. slang. atd. Při hodnocení podle dobového výskytu se rozlišují slova: a) označující jevy zanikající či zcela zaniklé, zde označeny zkratkou dř.; b) slova zastaralá (zast.), která vyšla z užívání a byla nahrazena jinými výrazy; c) slova zastarávající (poněk. zast.), která ustupují z běžného užívání. Z hlediska citového zabarvení se rozlišují (uváděny jsou pouze ty skupiny slov, které se vyskytují v předkládaném slovníku): 1. expresivní slova bez dalšího zvláštního příznaku (expr.); 2. expresivní slova se zvláštním příznakem: a) hanlivá (hanl.) vyjadřující nepříznivý, záporný poměr k pojmenované skutečnosti; b) zhrubělá (zhrub.) a vulgární (vulg.). Jestliže se nachází heslo v SSJČ v obecném významu, uvádí se zkratka ob. v., v případě, že je heslo v SSJČ uvedeno v jiném významu, označuje se poznámkou j. v. Tyto dvě zkratky mohou doplňovat zkratky předcházející, např. tmář označuje SSJČ jako kniž. hanl. s významem nepřítel pokroku, osvěty; zpátečník, v předkládaném slovníku má tmář jiný význam: pracovník obsluhující osvětlovací zařízení, osvětlovač. Z tohoto důvodu je označen jako SSJČ kniž. hanl.; j. v. V případě, že má heslo v našem slovníku více významů, je u každého z nich uvedena poznámka o výše zmíněných slovnících zvlášť (graficky je uvedena na stejné úrovni jako význam hesla), pokud jsou jednotlivé významy hesla ve slovnících charakterizovány odlišně. Pokud slovníky všechny významy jednoho hesla charakterizují stejně, je poznámka o slovnících uvedena pod veškerými významy (graficky stojí na stejné úrovni jako gramatická charakteristika hesla). 28

29 Pokud není uvedena žádná poznámka o výše zmíněných slovnících, nebylo v nich takové slovo zaznamenáno. 29

30 5. Slovník divadelního slangu A aktšlus m. něm. závěr scény srov. finále, finálovka, finiš, konečná 2, šlus, tečka alonška f. paruka do barokních her syn. lonška srov. dekl, glocna, hlava 1, hund, chlupářka, morče, pes, přehoz, příčes, vlasy alternačka f. alternace, střídání herců v roli při dvojím obsazení amatér m. franc. 1. ochotník (hraje ze záliby, ne z profese) ant. august, hráč, kašpárek, komediant, špíler SSJČ ob. v. 2. herec začátečník syn. elév, kandrdas, kuřátko, soplák, tragéd 1 ametyst m. řec. světelný filtr sytě fialový srov. bordel, citrón antré neskl. franc. dramatický vstup herce na scénu aranžovačka f. aranžovací zkouška, divadelní zkouška sloužící režisérovi a aranžérovi k dosažení harmonického souladu všech prvků na scéně (tj. pohybu herců na scéně a jejich oblečení vzhledem k dekoracím atd.) 30

31 srov. aranžovat, breptačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, opakovačka, oprašovačka, osvětlovačka, prodloužená, projížděčka, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka aranžovat ned. (+ 4. p.) dosáhnout harmonického souladu všech prvků na scéně (tj. pohybu herců na scéně a jejich oblečení vzhledem k dekoracím atd.) srov. aranžovačka SSJČ ob. v. aréna f. lat. divadelní prostor s jevištěm na stejné výškové úrovni jako sedadla v prvních řadách hlediště, elevace hlediště je výrazná (velký výškový rozdíl mezi první a poslední řadou sedadel); je vhodná pro představení, ve kterých dochází k přímému kontaktu herců s diváky nebo např. pro představení využívající světelnou projekci na podlaze jeviště srov. kukátko DS asák m. asistent režie srov. rejža, vedoucí, velkej, vrchní augnráfek m., zprav. v pl. augnráfky něm. linka na očních víčkách srov. udělat oči august m. herec syn. hráč, kašpárek, komediant, špíler ant. amatér 1 srov. herenda, herka, komediantka, subreta 2 auslág m. něm. 31

32 náhlá ztráta paměti, výpadek části textu syn. díra 1, okno, skleník, vitrína, výloha srov. čarovat, dramatická pauza, impro, improvizačka, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, palma, palmový háj, suflérka, šuškačka, zrušit B baleťák m. člen baletního souboru syn. hopsáček, piškoťák srov. betlémák, činoherák, muzikálista, operačka, operák, subreta 1, zpěválista, zpěvák balvan m., zprav. v pl. balvani špatný, nereagující divák syn. holanďan, mrtvola srov. být chladný, být tuhý, nebrat 1, sedět si na rukou barák m. 1. divadlo (budova) syn. prkna 1 SSJČ ob. expr. 2. hlediště, zejm. ve spoj. mít plnej barák (mít plno, vyprodáno) barvička f. divadelní líčidlo syn. šminka srov. larva, šminkec, tělka, udělat oči SSJČ ob. v. bedňák m. stavěč kulis, kulisář syn. kulisák, kulišák, šoupák, tahač srov. jevišťák, kulisárna, strojňák, strojník SSJČ ob.; j. v. betlémák m. herec činohry 32

33 syn. činoherák srov. baleťák, čuňohra, hopsáček, muzikálista, operačka, operák, piškoťák, subreta 1, zpěválista, zpěvák bidýlko n. 1. nejhorší sedadlo (někdy pouze místo na stání) v divadle, často nejlevnější SSJČ přen. slang. 2. sedadla umístěná na balkóně, diváci se dívají na herce shora, zejm. ve spoj. sedět na bidýlku SSJČ ob. v. biflovat ned. něm. (+ 4. p.) učit se nazpaměť text srov. být v textu SSJČ stud. slang. bína f. něm. předjeviště, část jeviště vysunutá před oponou syn. forbína, forboška blekotanec m. přeřeknutí se syn. brept, přebrept, překec, přeřek, přežblept, žblept srov. breptal bobky pl. tréma před představením, zejm. ve spoj. mít bobky syn. trémoška boďák m. reflektor osvětlující jednoho pohybujícího se herce, bodový reflektor syn. hledák, sledovák, štych srov. dělo, hejbačka, hlava 2, kontrák, lift, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, top, vana boky pl. reflektory svítící z boků jeviště naproti sobě 33

34 syn. průvan, ulice srov. efóháčko, kuchyň, nálada, pracák, předek, spodek, spodovka, sprcha 2 bordel m. franc. světelný filtr sytě růžový srov. ametyst, citrón SSJČ vulg.; j. v. bourat ned. (+ 4. p.) rozebírat dekoraci, uklízet kulisy a rekvizity po skončení představení ant. stavět SSJČ ob. v. brept m. přeřeknutí se syn. blekotanec, přebrept, překec, přeřek, přežblept, žblept srov. breptal SSJČ slang. breptačka f. opakovací divadelní zkouška syn. opakovačka, oprašovačka, projížděčka srov. aranžovačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, osvětlovačka, prodloužená, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka breptal m. herec, který se často přeříkává srov. blekotanec, brept, přebrept, překec, přeřek, přežblept, žblept být chladný být moc být špatný, nereagující divák, zejm. ve spoj. dneska jsou nějací chladní syn. být tuhý srov. balvan, holanďan, mrtvola, nebrat 1, sedět si na rukou přehrávat, hrát příliš snaživě 34

35 syn. hrát o zlatou tělku, přepálit 1, rvát kulisy, šaržírovat, šlapat, utírat nos židlí srov. šarže, šmíra 2 být pod dekou být v roli být v textu být v tom být tuhý hrát divadelní hru nezáměrně příliš zdlouhavě, zejm. ve spoj. je to pod dekou syn. mít těžkou prdel srov. cajdák, nekonečný příběh, špíl 2, uspávačka mít roli dokonale zažitou syn. být v tom srov. být v textu umět dokonale roli, znát precizně text srov. biflovat, být v roli, být v tom mít roli dokonale zažitou syn. být v roli srov. být v textu být špatný, nereagující divák syn. být chladný srov. balvan, holanďan, mrtvola, nebrat 1, sedět si na rukou C cajdák m. zdlouhavá divadelní hra plná předstíraných emocí srov. být pod dekou, mít těžkou prdel, nekonečný příběh, špíl 2, uspávačka cedulář m. zast. člen divadelního souboru, který roznášel program her a zároveň zval na představení srov. cedule 2, plagoš SSJČ cedule f. lat. 35

36 1. zast. program her, který roznášel člen divadelního souboru a zval tak na představení srov. cedulář 2. plakát k divadelní hře syn. plagoš SSJČ ob. citrón m. světelný filtr ostře žlutý srov. ametyst, bordel cunt m. narážka, náznakové slovo, které je znamením pro započetí nějaké činnosti, např. vyslovení repliky, nástup herce na jeviště atp. syn. praštislovo, šlágvort Č čarovat ned. improvizovat, hrát bez přípravy, buď záměrně, nebo nezáměrně (v tomto případě herci improvizují pravděpodobně kvůli výpadku paměti) srov. auslág, díra 1, dramatická pauza, impro, improvizačka, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, okno, palma, palmový háj, skleník, suflérka, šuškačka, vitrína, výloha činoherák m. herec činohry syn. betlémák srov. baleťák, čuňohra, hopsáček, muzikálista, operačka, operák, piškoťák, subreta 1, zpěválista, zpěvák čmrkžidle m. scénograf syn. výkresář 36

37 čtená f. divadelní zkouška, na které se primárně čte text (scénář) a hercům se vysvětluje koncepce divadelní hry, kromě herců je na ní zpravidla přítomen i režisér, dramaturg a scénograf srov. aranžovačka, breptačka, dekoračka, focená, generálka, chorožka, opakovačka, oprašovačka, osvětlovačka, prodloužená, projížděčka, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka čuňohra f. činohra srov. betlémák, činoherák čurda f. málo významná role s krátkým textem syn. křoví 2, přicmrndávka, šáší, štěk ant. hauptka srov. čurdař, figurkář, křovák, křoví 1, part, přicmrndávač, štěkař, zdobič čurdař m. herec hrající málo významné role s krátkým textem syn. figurkář, křovák, křoví 1, přicmrndávač, štěkař, zdobič srov. čurda, křoví 2, přicmrndávka, šáší, štěk D deka f. něm. hustý plnovous dekl m. něm. paruka syn. hlava 1, hund, pes, vlasy srov. alonška, glocna, chlupářka, lonška, morče, přehoz, příčes 37

38 dekoračka f. první divadelní zkouška s použitím veškeré výbavy (všechny kulisy a rekvizity) srov. aranžovačka, breptačka, čtená, focená, generálka, chorožka, opakovačka, oprašovačka, osvětlovačka, prodloužená, projížděčka, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka děkovačka f. klanění se herců po skončení divadelní hry, děkování herců publiku syn. klaněčka, ukláněčka dělo n. velký bodový reflektor určený ke svícení na velkou vzdálenost srov. boďák, hledák, kontrák, lift, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, štych, top, vana derniéra f. poslední repríza divadelní hry syn. dernoška, konečná 1 ant. premoška dernoška f. poslední repríza divadelní hry syn. derniéra, konečná 1 ant. premoška díra f. 1. náhlá ztráta paměti, výpadek části textu syn. auslág, okno, skleník, vitrína, výloha dem. dírka srov. čarovat, dramatická pauza, impro, improvizačka, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, palma, palmový háj, suflérka, šuškačka, zrušit SSJČ ob. expr. 2. orchestřiště dobovka f. divadelní hra ze současné doby 38

39 srov. kecačka 2, konverzačka, řachanda, řezanda, situačka doják m. divadelní hra, která dojímá publikum srov. podojit diváky SSJČ hovor. zhrub.; ob. v. dramatická pauza nečekaná pauza vzniklá tím, že někomu vypadl text syn. palma, palmový háj srov. auslág, díra 1, čarovat, impro, improvizačka, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, okno, skleník, suflérka, šuškačka, vitrína, výloha dramatizátor m. dramaturg syn. turg dřevo n. herec bez pohybových schopností, netalentovaný syn. poleno E efóháčko n. přední nasvícení jeviště, všechna světla před oponou syn. předek srov. boky, kuchyň, nálada, pracák, průvan, spodek, spodovka, sprcha 2, ulice elév m. franc. herec začátečník syn. amatér 2, kandrdas, kuřátko, soplák, tragéd 1 SSJČ dř.; ob. v. elpíčko n. otáčivé jeviště syn. otáčko srov. plac, prkna 2 39

40 explikačka f. lat. setkání vedení divadla s inscenačním týmem, kdy si vedení divadla vyslechne koncepci chystané hry F ferman m. rozvrh práce herce pro určité období (rozvrh představení, divadelních zkoušek apod.) syn. fermoš SSJČ úř. slang.; j. v. fermoš m. rozvrh práce herce pro určité období (rozvrh představení, divadelních zkoušek apod.) syn. ferman figurkář m. herec hrající málo významné role s krátkým textem syn. čurdař, křovák, křoví 1, přicmrndávač, štěkař, zdobič srov. čurda, křoví 2, přicmrndávka, šáší, štěk finále neskl. it. závěrečná scéna divadelního představení syn. finiš, konečná 2, šlus, tečka srov. aktšlus, finálovka SSJČ přen.; ob. v. finálovka f. závěrečná hudba, choreografie nebo scéna srov. aktšlus, finále, finiš, konečná 2, šlus, tečka finiš m. angl. závěrečná scéna divadelního představení syn. finále, konečná 2, šlus, tečka srov. aktšlus, finálovka SSJČ sport.; j. v. 40

41 focená f. divadelní zkouška, na které fotograf fotí inscenaci pro její následovnou propagaci (většinou jde o první hlavní zkoušku) srov. aranžovačka, breptačka, čtená, dekoračka, generálka, chorožka, opakovačka, oprašovačka, osvětlovačka, prodloužená, projížděčka, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka forbína f. něm. předjeviště, část jeviště vysunutá před oponou syn. bína, forboška forboška f. předjeviště, část jeviště vysunutá před oponou syn. bína, forbína fušér m. špatný herec syn. šmíra 1, šmírák, tragéd 2 SSJČ jen fušer ob.; ob. v. G gaffa f. angl. jevištní lepicí páska, nejčastěji černá nebo stříbrná, slouží např. k označení místa na jevišti, na které se má herec v nějaké scéně postavit, označuje se jí místo umístění nějaké dekorace, kulisy apod., pracuje se s ní zpravidla jen na zkouškách garderobka f. kdo pečuje o kostýmy, připravuje je hercům syn. kostymérka, oblíkačka, žehlička srov. kostymér, šatař generálka f. generální zkouška, poslední divadelní zkouška před premiérou srov. aranžovačka, breptačka, čtená, dekoračka, focená, chorožka, opakovačka, oprašovačka, osvětlovačka, prodloužená, 41

42 projížděčka, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka SSJČ slang. glocna f. paruka s pleší, paruka sloužící k vytvoření holé hlavy srov. alonška, dekl, hlava 1, hund, chlupářka, lonška, morče, pes, přehoz, příčes, vlasy H hadr m. 1. opona srov. horizont, oponář, revuálka 1, revuálka 2, samet, železo SSJČ ob. hanl.; ob. v. 2. hadry, pl. divadelní kostýmy SSJČ zhrub.; ob. v. hakl m. něm. spojovací šroub na kulisy srov. vrtík harlekýn m. it. úzký dlouhý závěs visící za delší část před oponou, zakrývá horní technické vybavení na stropě srov. sufita 1, šála, vykrývka, žiletka SSJČ div. slang. hauptka f. něm. hlavní role ant. čurda, křoví 2, přicmrndávka, šáší, štěk srov. part házet ned. (+ 3. p. a 4. p.) napovídat hercům v případě potřeby text syn. nahazovat, nakopnout srov. nebrat 2 42

43 hejbačka f. pohyblivý reflektor syn. hlava 2 srov. boďák, hledák, sledovák, štych herenda f. herečka syn. herka, komediantka, subreta 2 srov. august, hráč, kašpárek, komediant, špíler herka f. herečka syn. herenda, komediantka, subreta 2 srov. august, hráč, kašpárek, komediant, špíler hlava f. 1. paruka syn. dekl, hund, pes, vlasy srov. alonška, glocna, chlupářka, lonška, morče, přehoz, příčes 2. pohyblivý reflektor syn. hejbačka srov. boďák, hledák, sledovák, štych hledák m. reflektor osvětlující jednoho pohybujícího se herce, bodový reflektor syn. boďák, sledovák, štych srov. dělo, hejbačka, hlava 2, kontrák, lift, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, top, vana hluchař m. zvukař hokr m. malý dřevěný stupeň, podstavec nebo kvádr, který při divadelních zkouškách nahrazuje kulisy, případně slouží ke stupňovité úpravě scény 43

44 srov. praktikábl, praktoš, prakťák holanďan m. špatný, nereagující divák syn. balvan, mrtvola srov. být chladný, být tuhý, nebrat 1, sedět si na rukou holírna f. divadelní hra s vysokou návštěvností, úspěšná hra syn. kasaštyk, pecka, sukces, tahák, trhák, tutovka ant. propadák hopsáček m. člen baletního souboru syn. baleťák, piškoťák srov. betlémák, činoherák, muzikálista, operačka, operák, subreta 1, zpěválista, zpěvák horizont m. řec. zadní tmavá (nejčastěji černá) látka, opona, která tvoří pozadí jeviště, může sloužit i jako kulisa, lze ji buď vytahovat, nebo rozhrnovat srov. hadr 1, oponář, revuálka 1, revuálka 2, samet, železo SSJČ div. hořet ned. (pro + 4. p.) být zaujatý pro danou roli, prožívat ji naplno SSJČ expr.; ob. v. hráč m. herec syn. august, kašpárek, komediant, špíler ant. amatér 1 srov. herenda, herka, komediantka, subreta 2 hračičkář m. rekvizitář, kdo se stará o rekvizity syn. rekvoš srov. rekva, rekvoška 44

45 hrát civil ned. 1. vybočit z role, porušit charakter role syn. střihnout civil, vypadnout z role, vyskočit z role, vystoupit z role, zabloudit 2. hrát v občanském oblečení, nemít kostým, např. na opakovací zkoušce hrát o zlatou tělku přehrávat, hrát příliš snaživě syn. být moc, přepálit 1, rvát kulisy, šaržírovat, šlapat, utírat nos židlí srov. šarže, šmíra 2, tělka hund m. něm. paruka syn. dekl, hlava 1, pes, vlasy srov. alonška, glocna, chlupářka, lonška, morče, přehoz, příčes CH chlebíčkovka f. přestávka v divadelní hře, která umožňuje složitější přestavbu scény, rozděluje hru na více částí, zpravidla je její začátek a konec ohlášen zvukovým signálem, diváci mohou v jejím průběhu dočasně opustit hlediště syn. kuřpauza, oraz chlupářka f. kdo se stará o paruky a vlasy herců, vytváří hercům účesy srov. alonška, dekl, glocna, hlava 1, hund, lonška, morče, pes, přehoz, příčes, vlasy chorožka f. divadelní zkouška s přítomností choreografa, zkouší se na ní náročnější pohybové sestavy srov. aranžovačka, breptačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, opakovačka, oprašovačka, osvětlovačka, prodloužená, projížděčka, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka chytit diváky získat si diváky na svou stranu, zaujmout je 45

46 syn. naladit si diváky srov. jít s hercem, zobat herci z ruky chytit se dok. 1. správně pokračovat podle scénáře ve své roli po výpadku paměti (svého nebo kolegova) 2. nepřipraveně vtipně navázat na kolegovu improvizaci (která byla pravděpodobně zapříčiněna výpadkem paměti) srov. impro, improvizačka I impro n. improvizace, hraní bez přípravy, buď může být záměrné, nebo nezáměrné (v tomto případě herci improvizují pravděpodobně z důvodu výpadku paměti) syn. improvizačka srov. auslág, čarovat, díra 1, dramatická pauza, chytit se 2, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, okno, palma, palmový háj, skleník, suflérka, šuškačka, vitrína, výloha improvizačka f. improvizace, hraní bez přípravy, buď může být záměrné, nebo nezáměrné (v tomto případě herci improvizují pravděpodobně z důvodu výpadku paměti) syn. impro srov. auslág, čarovat, díra 1, dramatická pauza, chytit se 2, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, okno, palma, palmový háj, skleník, suflérka, šuškačka, vitrína, výloha J jevišťák m. specialista na ovládání jevištních technologií syn. strojňák, strojník srov. bedňák, kulisák, kulišák, šoupák, tah, tahač 46

47 jet přes mrtvoly jít s hercem zkoušet chystanou divadelní hru v jednom kuse bez zásahu režiséra, ať se děje cokoliv (např. z důvodu časové úspory nebo preferované zkoušce techniky) (o divácích) být kladně zaujatí hercovým výkonem, poslouchat pozorně každé jeho slovo, sledovat každý jeho pohyb, kladně reagovat na každý vtip atp. syn. zobat herci z ruky srov. chytit diváky, naladit si diváky K kandrdas m. něm. herec začátečník syn. amatér 2, elév, kuřátko, soplák, tragéd 1 SSJČ div. a zast. stud. slang karolka f. dřevěné kolečko s otvorem uvnitř, kterým se provlékají lana (upevňují např. oponu, kulisy nebo dekorace), umožňuje pohyb lan ve směru nahoru a dolů srov. provaziště, tah kasaštyk m. něm. divadelní hra s vysokou návštěvností, úspěšná hra syn. holírna, pecka, sukces, tahák, trhák, tutovka ant. propadák kašpárek m. herec syn. august, hráč, komediant, špíler ant. amatér 1 srov. herenda, herka, komediantka, subreta 2 kecačka f. 1. dlouhý monolog syn. sermón, špalek 47

48 2. divadelní hra, ve které je kladen velký důraz na text, konverzační divadelní hra syn. konverzačka srov. dobovka, řachanda, řezanda, situačka kecpultík m. stůl, u kterého dává režisér připomínky hercům k jejich rolím, hraní atp. kindršpíl m. něm. dopolední divadelní představení, určené zpravidla pro školy syn. raníček, raňák, špíl 3 kláda f. velká role, např. s velkým množstvím textu, náročná, těžká role srov. part klaďas m. 1. kladný hrdina 2. herec hrající kladné postavy klaněčka f. klanění se herců po skončení divadelní hry, děkování herců publiku syn. děkovačka, ukláněčka klema f. speciální kleště, jejichž pomocí se na divadelní tahy uchycují opony, kulisy či dekorace srov. tah kolej f. výrazně namalovaná vráska komediant m. it. herec syn. august, hráč, kašpárek, špíler ant. amatér 1 48

49 srov. herenda, herka, komediantka, subreta 2 SSJČ hanl. n. zast. DS komediantka f. it. herečka syn. herenda, herka, subreta 2 srov. august, hráč, kašpárek, komediant, špíler SSJČ hanl. n. zast. kominda f. herečka, která se typově hodí na komické role koncert m. něm. výborně zahraná role syn. majstrštyk srov. zarvat SSJČ expr.; ob. v. konečná f. 1. poslední repríza divadelní hry syn. derniéra, dernoška ant. premoška 2. závěrečná scéna divadelního představení syn. finále, finiš, šlus, tečka srov. aktšlus, finálovka kontrák m. reflektor svítící zezadu jeviště dopředu srov. boďák, dělo, hledák, lift, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, štych, top, vana konverzačka f. divadelní hra, ve které je kladen velký důraz na text, konverzační divadelní hra syn. kecačka 2 srov. dobovka, řachanda, řezanda, situačka SSJČ div. slang. 49

50 kostymér m. kdo pečuje o kostýmy, připravuje je hercům syn. šatař srov. garderobka, kostymérka, oblíkačka, žehlička kostymérka f. kdo pečuje o kostýmy, připravuje je hercům syn. garderobka, oblíkačka, žehlička srov. kostymér, šatař kostýmka f. zkouška kostýmů, ověřuje se, zda kostýmy hercům sedí a jsou v pořádku (nejedná se zároveň o zkoušku divadelní hry) syn. kostýmovka kostýmovka f. zkouška kostýmů, ověřuje se, zda kostýmy hercům sedí a jsou v pořádku (nejedná se zároveň o zkoušku divadelní hry) syn. kostýmka křovák m. herec hrající málo významné role s krátkým textem syn. čurdař, figurkář, křoví 1, přicmrndávač, štěkař, zdobič srov. čurda, křoví 2, přicmrndávka, šáší, štěk křoví n. 1. herec hrající málo významné role s krátkým textem syn. čurdař, figurkář, křovák, přicmrndávač, štěkař, zdobič srov. čurda, přicmrndávka, šáší, štěk 2. málo významná role s krátkým textem syn. čurda, přicmrndávka, šáší, štěk ant. hauptka srov. čurdař, figurkář, křovák, part, přicmrndávač, štěkař, zdobič kuchyň f. rovnoměrné nasvícení celé plochy jeviště srov. boky, efóháčko, nálada, pracák, průvan, předek, spodek, spodovka, sprcha 2, ulice SSJČ jen kuchyně 50

51 kukátko n. klasický divadelní prostor, jedná se o vyvýšené jeviště (zhruba do výšky očí diváků v prvních řadách), elevace hlediště není příliš výrazná; není vhodné pro představení, ve kterých dochází k přímému kontaktu herců s diváky (herci jsou od diváků daleko) nebo např. pro představení využívající světelnou projekci na podlaze jeviště (špatná viditelnost) srov. aréna kulisák m. stavěč kulis, kulisář, jevištní technik syn. bedňák, kulišák, šoupák, tahač srov. jevišťák, kulisárna, strojňák, strojník SSJČ slang. DS kulisárna f. sklad divadelních kulis srov. bedňák, kulisák, kulišák, šoupák, tahač SSJČ kulišák m. stavěč kulis, kulisář syn. bedňák, kulisák, šoupák, tahač srov. jevišťák, kulisárna, strojňák, strojník kuřátko n. herec začátečník syn. amatér 2, elév, kandrdas, soplák, tragéd 1 kuřpauza f. přestávka v divadelní hře, která umožňuje složitější přestavbu scény, rozděluje hru na více částí, zpravidla je její začátek a konec ohlášen zvukovým signálem, diváci mohou v jejím průběhu dočasně opustit hlediště syn. chlebíčkovka, oraz kvicht m. něm. 51

52 kovové závaží, které drží u země např. části kulis, podpěru konstrukce (stojku) atp. srov. stojka, šprajc, tyčka, vzpěra SSJČ nář.; ob. v. L lampičkář m. pracovník obsluhující osvětlovací zařízení, osvětlovač syn. osvětloš, světlák, světluška, štychař, tmář, zatmívač srov. osvětlovačka, světelná, svícená larva f., zejm. ve spoj. mít larvu mít špatně rozetřené líčidlo na obličeji, ostrý přechod líčení obličeje na krk srov. barvička, šminky, tělka lávka f. horní přechod mezi portály nad úrovní jeviště srov. most, portál 2, provaziště SSJČ ob. v. lift m. něm. stojan na reflektor syn. štendr 1 srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic 1, štych, top, vana licht m. něm. reflektor syn. světlo 1 srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, lift, lichtovat, nízkovolt, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, sufita 2, světlo 2, šlic, štendr 1, štych, top, vana lichtovat ned. něm. 52

53 (+ 4. p. a 7. p.) osvětlovat reflektorem jeviště, herce srov. licht lonška f. paruka do barokních her syn. alonška srov. dekl, glocna, hlava 1, hund, chlupářka, morče, pes, přehoz, příčes, vlasy M majstrštyk m. něm. výborně zahraná role syn. koncert srov. zarvat SSJČ ob. expr. a slang. mít těžkou prdel hrát divadelní hru nezáměrně příliš zdlouhavě syn. být pod dekou srov. cajdák, nekonečný příběh, špíl 2, uspávačka mixák m. mixážní pult, elektronické zařízení sloužící ke směšování, úpravě a distribuci zvukových signálů syn. mixpult mixpult m. mixážní pult, elektronické zařízení sloužící ke směšování, úpravě a distribuci zvukových signálů syn. mixák morče n. příčesek syn. přehoz, příčes srov. alonška, dekl, glocna, hlava 1, hund, chlupářka, lonška, pes, vlasy 53

54 most m. osvětlovací lávka nad portálem jeviště skrytá před diváky, jsou na ní upevněny reflektory srov. lávka, portál 2, provaziště SSJČ div. motýlek m. malý kovový útvar ve tvaru čtverce se šroubem, kterým se k sobě spojují části železné konstrukce tvořící části kulis mrtvola f., zprav. v pl. mrtvoly špatný, nereagující divák syn. balvan, holanďan srov. být chladný, být tuhý, nebrat 1, sedět si na rukou SSJČ expr.; ob. v. muzikálista m. muzikálový herec syn. zpěvák, zpěválista srov. baleťák, betlémák, činoherák, hopsáček, operačka, operák, piškoťák, subreta 1 N nadhazovačka f. kdo napovídá hercům v případě potřeby text, divadelní nápověda syn. nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, suflérka, šuškačka srov. auslág, čarovat, díra 1, dramatická pauza, impro, improvizačka, nebrat 2, okno, palma, palmový háj, skleník, vitrína, výloha nahazovačka f. kdo napovídá hercům v případě potřeby text, divadelní nápověda syn. nadhazovačka, nápovědka, našeptávačka, suflérka, šuškačka srov. auslág, čarovat, díra 1, dramatická pauza, impro, improvizačka, nahazovat, nebrat 2, okno, palma, palmový háj, skleník, vitrína, výloha nahazovat ned. (+3. p. a 4. p.) napovídat hercům v případě potřeby text 54

55 syn. házet, nakopnout srov. nahazovačka, nebrat 2 nakopnout dok. (+ 4. p.) napovědět hercům v případě potřeby text syn. házet, nahazovat srov. nebrat 2 nálada f. nasvícení jeviště, které je většinou laděné do nějaké barvy a není příliš silné, používá se k dokreslení určité atmosféry na jevišti srov. boky, efóháčko, kuchyň, podkres, pracák, průvan, předek, spodek, spodovka, sprcha 2, ulice naladit si diváky napálit získat si diváky na svou stranu, zaujmout je syn. chytit diváky srov. jít s hercem, zobat herci z ruky dok. (+ 4. p.) zahrát svůj výstup s vynaložením veškeré energie, výsledek působí kladně srov. přepálit 1 nápovědka f. osoba napovídající hercům v případě potřeby text, divadelní nápověda syn. nadhazovačka, nahazovačka, našeptávačka, suflérka, šuškačka srov. auslág, čarovat, díra 1, dramatická pauza, impro, improvizačka, nebrat 2, okno, palma, palmový háj, skleník, vitrína, výloha SSJČ DS našeptávačka f. kdo napovídá hercům v případě potřeby text, divadelní nápověda syn. nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, suflérka, šuškačka 55

56 srov. auslág, čarovat, díra 1, dramatická pauza, impro, improvizačka, nebrat 2, okno, palma, palmový háj, skleník, vitrína, výloha nebrat nekonečný příběh dok. 1. (+ 4. p.) o divácích, kteří nereagují (zejména na vtipné pasáže), zejm. ve spoj. ty nebrat srov. balvan, být chladný, být tuhý, holanďan, mrtvola, sedět si na rukou 2. (+ 4. p.) nereagovat na nápovědu srov. házet, nadhazovačka, nahazovačka, nahazovat, nakopnout, nápovědka, našeptávačka, suflérka, šuškačka zdlouhavá divadelní hra syn. špíl 2, uspávačka srov. být pod dekou, cajdák, mít těžkou prdel nízkovolt m. reflektor s nízkým napětím a velmi úzkým vyzařovacím úhlem srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, lift, licht, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, štych, top, vana O oblíkačka f. kdo pečuje o kostýmy, připravuje je hercům syn. garderobka, kostymérka, žehlička srov. kostymér, šatař obout se do role odbourat osvojit si roli, vžít se do ní srov. padnout, sednout dok. (+ 4. p.) neúmyslně vyvést kolegu na jevišti z míry, většinou ho donutit k smíchu, např. přeřeknutím či nečekanou improvizací syn. odprdnout, odstřelit, vyhodit z role srov. odbourat se 56

57 odbourat se odpálit odprdnout odstřelit dok. nebýt schopen pokračovat v hraní pro smích srov. odbourat, odprdnout, odstřelit, vyhodit z role dok. (+ 4. p.) začít představení s nasazením, energií, hrát spíše rychle, udržovat svižné tempo hraní dok. (+ 4. p.) neúmyslně vyvést kolegu na jevišti z míry, většinou ho donutit k smíchu, např. přeřeknutím či nečekanou improvizací syn. odbourat, odstřelit, vyhodit z role srov. odbourat se dok. (+ 4. p.) neúmyslně vyvést kolegu na jevišti z míry, většinou ho donutit k smíchu, např. přeřeknutím či nečekanou improvizací syn. odbourat, odprdnout, vyhodit z role srov. odbourat se ochoz m. technické plošiny vedoucí okolo jeviště SSJČ ob. v. okno n. náhlá ztráta paměti, výpadek části textu syn. auslág, díra 1, skleník, vitrína, výloha srov. čarovat, dramatická pauza, impro, improvizačka, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, palma, palmový háj, suflérka, šuškačka, zrušit opakovačka f. opakovací divadelní zkouška syn. breptačka, oprašovačka, projížděčka srov. aranžovačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, osvětlovačka, prodloužená, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka 57

58 operačka f. členka operního souboru syn. subreta 1 srov. baleťák, betlémák, činoherák, hopsáček, muzikálista, operák, piškoťák, zpěválista, zpěvák operák m. člen operního souboru srov. baleťák, betlémák, činoherák, hopsáček, muzikálista, operačka, piškoťák, subreta 1, zpěválista, zpěvák SSJČ div. slang. oponář m. divadelní zaměstnanec obsluhující oponu srov. hadr 1, horizont, revuálka 1, revuálka 2, samet, železo SSJČ oprašovačka f. opakovací divadelní zkouška syn. breptačka, opakovačka, projížděčka srov. aranžovačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, osvětlovačka, prodloužená, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka oraz m. přestávka v divadelní hře, která umožňuje složitější přestavbu scény, rozděluje hru na více částí, zpravidla je její začátek a konec ohlášen zvukovým signálem, diváci mohou v jejím průběhu dočasně opustit hlediště syn. chlebíčkovka, kuřpauza osvětloš m. pracovník obsluhující osvětlovací zařízení, osvětlovač syn. lampičkář, světlák, světluška, štychař, tmář, zatmívač srov. osvětlovačka, světelná, svícená osvětlovačka f. divadelní zkouška, na které se rozmisťují a nastavují jednotlivé reflektory, zpravidla se provádí zároveň s technickou zkouškou syn. světelná srov. aranžovačka, breptačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, lampičkář, opakovačka, oprašovačka, 58

59 otáčko n. otáčivé jeviště syn. elpíčko srov. plac, prkna 2 osvětloš, prodloužená, projížděčka, předváděčka, světlák, světluška, svícená, štychař, technická, tmář, vopakovačka, voprašovačka, zatmívač, zvukovka P padnout dok. (+ 1. p.) hrát roli velmi přirozeně, uvěřitelně, lépe než jiný herec, hodit se pro ni, zejm. ve spoj. ta role mu padla syn. sednout srov. obout se do role palma f. lat. nečekaná pauza, vzniklá tím, že někomu vypadl text syn. dramatická pauza, palmový háj srov. auslág, čarovat, díra 1, impro, improvizačka, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, okno, skleník, suflérka, šuškačka, vitrína, výloha, zrušit palmový háj nečekaná pauza vzniklá tím, že někomu vypadl text syn. dramatická pauza, palma srov. auslág, čarovat, díra 1, impro, improvizačka, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, okno, skleník, suflérka, šuškačka, vitrína, výloha, zrušit part m. lat. role, úloha v divadelní hře srov. čurda, hauptka, kláda, křoví 2, přicmrndávka, šáší, štěk SSJČ slang. pecka f. divadelní hra s vysokou návštěvností, úspěšná hra 59

60 syn. holírna, kasaštyk, sukces, tahák, trhák, tutovka ant. propadák pes m. paruka syn. dekl, hlava 1, hund, vlasy srov. alonška, glocna, chlupářka, lonška, morče, přehoz, příčes piškoťák m. člen baletního souboru syn. baleťák, hopsáček srov. betlémák, činoherák, muzikálista, operačka, operák, subreta 1, zpěválista, zpěvák plac m. něm. jeviště syn. prkna 2 srov. elpíčko, otáčko SSJČ ob. v. plagoš m. plakát k divadelní hře syn. cedule 2 srov. cedulář plavat v prostoru bezúčelně se pohybovat po jevišti plnič m. herec, který jen opakuje jednou nazkoušené aranžmá situace a nepřináší nové nápady, jedná mechanicky, bez motivací podehrávat ned. (+ 4. p.) hrát s příliš malou energií, hrát pod své herecké možnosti podkres m. hudba, která se pouští velmi potichu pro dokreslení atmosféry na jevišti 60

61 srov. nálada podojit diváky podusit (+ 4. p.) vyvolat dojetí u diváků divadelní hrou nebo hereckým výkonem srov. doják dok. (+ 4. p.) hrát trochu jinak na základě toho, že to herecký kolega, na kterého reaguji, spletl, on je v nejistotě, co přijde poleno n. herec bez pohybových schopností, netalentovaný syn. dřevo SSJČ ob. expr.; ob. v. portál m. lat. 1. pevný, často železný rám, ve kterém se pohybuje opona 2. prostor těsně za jevištěm vlevo nebo vpravo, místo mezi jevištěm a zákulisím kudy herec vchází na jeviště srov. lávka, most SSJČ porťák m. angl. osoba starající se o mikroporty (bezdrátové mikrofony) herců, spolupracuje se zvukařem srov. zvukovka pracák m. pracovní osvětlení, při kterém se na divadelních zkouškách ještě nepoužívají reflektory srov. boky, efóháčko, kuchyň, nálada, průvan, předek, spodek, spodovka, sprcha 2, ulice praktikábl m. dřevěný stupeň, podstavec nebo kvádr, který při divadelních zkouškách nahrazuje kulisy, případně slouží ke stupňovité úpravě scény syn. praktoš, prakťák 61

62 srov. hokr DS praktoš m. dřevěný stupeň, podstavec nebo kvádr, který při divadelních zkouškách nahrazuje kulisy, případně slouží ke stupňovité úpravě scény syn. praktikábl, prakťák srov. hokr prakťák m. dřevěný stupeň, podstavec nebo kvádr, který při divadelních zkouškách nahrazuje kulisy, případně slouží ke stupňovité úpravě scény syn. praktikábl, praktoš srov. hokr praštislovo n. narážka, náznakové slovo, které je znamením pro započetí nějaké činnosti, např. vyslovení repliky, nástup herce na jeviště atp. syn. cunt, šlágvort premoška f. premiéra divadelní hry, její první uvedení ant. derniéra, dernoška, konečná 1 prkna pl. 1. divadlo syn. barák 1 2. divadelní jeviště syn. plac srov. elpíčko, otáčko SSJČ expr. DS próba f. něm. viz pruba SSJČ poněk. zast. ob. 62

63 prodloužená f. divadelní zkouška trvající déle, než je běžné srov. aranžovačka, breptačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, opakovačka, oprašovačka, osvětlovačka, projížděčka, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka prochodit si dok. (+ 4. p.) přeříkat si s hereckým partnerem text a tak si ho připomenout společně s připomenutím fyzických akcí v prostoru jeviště s daným textem spojených projížděčka f. opakovací divadelní zkouška syn. breptačka, opakovačka, oprašovačka srov. aranžovačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, osvětlovačka, prodloužená, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka prolízačka f.; zprav. v pl. prolízačky pohyby herců při komplikovaném prostorovém aranžmá propadák m. divadelní hra s velmi malou návštěvností, neúspěšná hra ant. holírna, kasaštyk, pecka, sukces, tahák, trhák, tutovka propadlo n. otvor v jevišti určený pro příchod zespoda nebo odchod shora jeviště SSJČ div. prosrat provázek dok. (+ 4. p.) cokoliv promeškat během představení nebo zkoušky, např. promeškat ideální chvíli na příchod na jeviště, vyslovení repliky, reakci na hereckého partnera atp. SSJČ vulg.; j. v. m., zprav. v pl. provázci divadelní technik syn. technikář 63

64 provaziště n. horní část prostoru nad jevištěm, vybavená provazy i strojním zařízením pro vyzdvižení a ukrytí dekorací srov. karolka, lávka, most, tah SSJČ div. pršák m. reflektor svítící na jeviště shora syn. sprcha 1, top srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, lift, licht, nízkovolt, rampa 2, sledovák, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, štych, vana pruba f. něm. zkouška divadelního představení SSJČ poněk. zast. ob. průvan m. reflektory svítící z boků jeviště naproti sobě syn. boky, ulice srov. efóháčko, kuchyň, nálada, pracák, předek, spodek, spodovka, sprcha 2 přebíhačka f. 1. pouhý přechod herce přes scénu bez vyslovení textu (ve scénáři žádný text nemá) 2. nástup herce na jeviště, který vyžaduje rychlý přesun v zákulisí z jedné strany jeviště na druhou přebrept m. přeřeknutí se syn. blekotanec, brept, překec, přeřek, přežblept, žblept srov. breptal SSJČ jen přebreptnout se 64

65 předávačka f. schůzka, na které inscenační tým předá vedení divadla návrhy kostýmů, scény atp. a vysloví své požadavky pro chystanou premiéru divadelní hry předehrát předek dok. (+ 3. p. a 4. p.) ukázat herci, jak má danou situaci zahrát, (ukazuje zpravidla režisér), zejm. ve spoj. předehrál mu to m., zprav. v pl. předky přední nasvícení jeviště, všechna světla před oponou syn. efóháčko srov. boky, kuchyň, nálada, pracák, průvan, spodek, spodovka, sprcha 2, ulice představko n. hra, divadelní představení syn. špíl 1, špílec, výšlap 2 předváděčka f. první divadelní zkouška s kompletními kostýmy, dříve sloužila k předvedení chystané divadelní hry vedení divadla, které mohlo rozhodnout o jejím případném zrušení srov. aranžovačka, breptačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, opakovačka, oprašovačka, osvětlovačka, prodloužená, projížděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka přehoz m. příčesek syn. morče, příčes srov. alonška, dekl, glocna, hlava 1, hund, chlupářka, lonška, pes, vlasy přehrát dok. (+ 4. p., koho) hrát lépe než ostatní herci, s větší energií syn. válcovat SSJČ slang. 65

66 překec m. přeřeknutí se syn. blekotanec, brept, přebrept, přeřek, přežblept, žblept srov. breptal přepálit dok. 1. (+ 4. p.) přehrávat, hrát příliš snaživě syn. být moc, hrát o zlatou tělku, rvát kulisy, šaržírovat, šlapat, utírat nos židlí srov. napálit, šarže, šmíra 2 2. (+ 4. p.) příliš silně osvětlit prostor jeviště přeřek m. přeřeknutí se syn. blekotanec, brept, přebrept, překec, přežblept, žblept srov. breptal SSJČ jen přeřeknutí přesilovka f. divadelní představení, při kterém je více účinkujících herců než diváků SSJČ sport. slang.; j. v. převlekovka f. místo v zákulisí sloužící pro rychlé převlékání herců z kostýmu do kostýmu přežblept m. přeřeknutí se syn. blekotanec, brept, přebrept, překec, přeřek, žblept srov. breptal přicmrndávač m. herec hrající málo významné role s krátkým textem syn. čurdař, figurkář, křovák, křoví 1, štěkař, zdobič srov. čurda, křoví 2, přicmrndávka, šáší, štěk přicmrndávka f. málo významná role s krátkým textem syn. čurda, křoví 2, šáší, štěk 66

67 ant. hauptka srov. čurdař, figurkář, křovák, křoví 1, part, přicmrndávač, štěkař, zdobič příčes m. příčesek syn. morče, přehoz srov. alonška, dekl, glocna, hlava 1, hund, chlupářka, lonška, pes, vlasy SSJČ jen příčesek přidat dok. zvýšit energii hereckého projevu ant. ubrat R rampa f. franc. 1. pomyslný prostor před oponou, oddělující jeviště a hlediště 2. řada světel osvětlujících jeviště srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, lift, licht, nízkovolt, pršák, sledovák, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, štych, top, vana SSJČ div. raníček m. dopolední divadelní představení určené zpravidla pro školy syn. kindršpíl, raňák, špíl 3 raňák m. dopolední divadelní představení určené zpravidla pro školy syn. kindršpíl, raníček, špíl 3 rejža m. režisér syn. vedoucí, velkej, vrchní srov. asák 67

68 rekva f. rekvizitářka, kdo se stará o rekvizity syn. rekvoška srov. hračičkář, rekvoš rekvoš m. rekvizitář, kdo se stará o rekvizity syn. hračičkář srov. rekva, rekvoška rekvoška f. rekvizitářka, kdo se stará o rekvizity syn. rekva, rekvoška srov. hračičkář, rekvoš revuálka f. 1. jednoduchý typ opony, pohyblivý textilní závěs upevněný na lanku nad hlavami herců, který je možné přemisťovat a který ovládají zpravidla sami herci (často se používá pro tzv. stínohru); rozděluje jeviště 2. opona zakomponovaná přímo v kulisách srov. hadr 1, horizont, oponář, samet, železo rolník m. zast. notes, do kterého si pečlivý herec zapisuje všechny své role rozžít prostor rvát kulisy energickým příchodem na jeviště zvýšit pozornost diváků, zaujmout je přehrávat, hrát příliš snaživě syn. být moc, hrát o zlatou tělku, přepálit 1, šaržírovat, šlapat, utírat nos židlí srov. šarže, šmíra 2 rytíř m. zast. herec hrající přehnaně, prkenně, necitlivě 68

69 Ř řachanda f. komedie, vtipná hra syn. řezanda srov. dobovka, kecačka 2, konverzačka, situačka řezanda f. komedie, vtipná hra syn. řachanda srov. dobovka, kecačka 2, konverzačka, situačka S samet m. opona nebo závěs vyrobený ze sametu srov. hadr 1, horizont, oponář, revuálka 1, revuálka 2, železo scéna f. jevištní výstup, výjev SSJČ DS sedět si na rukou sednout (o divácích) netleskat srov. balvan, být chladný, být tuhý, holanďan, mrtvola, nebrat 1 dok. (+ 1. p. a 3. p.) hrát roli velmi přirozeně, uvěřitelně, lépe než jiný herec, hodit se pro ni, zejm. ve spoj. ta role mu sedla syn. padnout srov. obout se do role sermón m. zast. dlouhý monolog syn. kecačka 1, špalek 69

70 situačka f. situační divadelní hra, často komedie srov. dobovka, kecačka 2, konverzačka, řachanda, řezanda SSJČ div. slang. skleník m. náhlá ztráta paměti, výpadek části textu syn. auslág, díra 1, okno, vitrína, výloha srov. čarovat, dramatická pauza, impro, improvizačka, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, palma, palmový háj, suflérka, šuškačka skočit dok. vynechat část textu sledovák m. reflektor osvětlující jednoho pohybujícího se herce, bodový reflektor syn. boďák, hledák, štych srov. dělo, hejbačka, hlava 2, kontrák, lift, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, top, vana soplák m. herec začátečník syn. amatér 2, elév, kandrdas, kuřátko, tragéd 1 spodek spodovka m., zprav. v pl. spodky nasvícení jeviště zespodu syn. spodovka srov. boky, efóháčko, kuchyň, nálada, pracák, průvan, předek, sprcha 2, ulice f., zprav. v pl. spodovky nasvícení jeviště zespodu syn. spodek srov. boky, efóháčko, kuchyň, nálada, pracák, průvan, předek, sprcha 2, ulice 70

71 sprcha f. 1. reflektor svítící na jeviště shora syn. pršák, top srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, lift, licht, nízkovolt, rampa 2, sledovák, sprcha 2, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, štych, vana 2. pustit sprchu svítit reflektorem na jeviště směrem shora kolmo dolů srov. boky, efóháčko, kuchyň, nálada, pracák, průvan, předek, spodek, spodovka, sprcha 1, ulice stavět ned. 1. (+ 4. p.) sestavovat dohromady dekorace, kulisy a rozmisťovat je i s potřebnými rekvizitami na jevišti před představením ant. bourat 2. (+ 4. p.) přesunout se od čtení textu u stolu na jeviště a zkoušet v prostoru stojka f. podpěra kulisy nebo části železné konstrukce (tyčky), k ní je pevně přimontovaná, stojí na zemi, může být zatížená závažím (kvichtem) nebo jinak zajištěná (např. šprajcem) srov. kvicht, šprajc, tyčka, vzpěra SSJČ div. strojník m. specialista na ovládání jevištních technologií syn. jevišťák, strojňák srov. bedňák, kulisák, kulišák, šoupák, tah, tahač strojňák m. specialista na ovládání jevištních technologií syn. jevišťák, strojník srov. bedňák, kulisák, kulišák, šoupák, tah, tahač střihnout civil vybočit z role, porušit charakter role syn. hrát civil 1, vypadnout z role, vyskočit z role, vystoupit z role, zabloudit 71

72 subreta f. franc. 1. členka operního souboru syn. operačka srov. baleťák, betlémák, činoherák, hopsáček, muzikálista, operák, piškoťák, zpěválista, zpěvák 2. herečka syn. herenda, herka, komediantka srov. august, hráč, kašpárek, komediant, špíler DS sufita f. it. 1. úzký dlouhý závěs visící za delší část nad jevištěm, zakrývá horní technické vybavení na stropě nad jevištěm (v případě, že je umístěna již před oponou, se nazývá harlekýn) srov. harlekýn, šála, vykrývka, žiletka SSJČ div. 2. kryté podélné svítidlo sloužící k nepřímému osvětlování pomocí odrazu světla od stropu srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, lift, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, světlo, šlic, štendr 1, štych, top, vana SSJČ tech. suflérka f. franc. kdo napovídá hercům v případě potřeby text, divadelní nápověda syn. nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, šuškačka srov. auslág, čarovat, díra 1, dramatická pauza, impro, improvizačka, nebrat 2, okno, palma, palmový háj, skleník, vitrína, výloha SSJČ poněk. zast. hovor. sukces m. lat. divadelní hra s vysokou návštěvností, úspěšná hra syn. holírna, kasaštyk, pecka, tahák, trhák, tutovka ant. propadák SSJČ zast. hovor.; ob. v. 72

73 svěďák m. dlouhý mnišský kostým, kutna světelná f. divadelní zkouška, na které se rozmisťují a nastavují jednotlivé reflektory, zpravidla se provádí zároveň s technickou zkouškou syn. osvětlovačka srov. aranžovačka, breptačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, lampičkář, opakovačka, oprašovačka, osvětloš, prodloužená, projížděčka, předváděčka, světlák, světluška, svícená, štychař, technická, tmář, vopakovačka, voprašovačka, zatmívač, zvukovka světlák m. pracovník obsluhující osvětlovací zařízení, osvětlovač syn. lampičkář, osvětloš, světluška, štychař, tmář, zatmívač srov. osvětlovačka, světelná, svícená světlo n. 1. reflektor syn. licht srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, lift, nízkovolt, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, sufita 2, světlo 2, šlic, štendr 1, štych, top, vana DS 2. utáhnout světlo zúžit světelný kužel vycházející z reflektoru srov. licht, světlo 1, zaklapkovat světluška f. pracovník obsluhující osvětlovací zařízení, osvětlovač syn. lampičkář, osvětloš, světlák, štychař, tmář, zatmívač srov. osvětlovačka, světelná, svícená svícená f. první divadelní zkouška s použitím všech světel srov. aranžovačka, breptačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, lampičkář, opakovačka, oprašovačka, osvětloš, osvětlovačka, prodloužená, projížděčka, předváděčka, 73

74 světlák, světluška, světelná, štychař, technická, tmář, vopakovačka, voprašovačka, zatmívač, zvukovka svlíkačka f. herecký výstup předvádějící svlékání Š šála f. angl. dlouhý pruh látky (často černý samet) visící za kratší stranu a zakrývající boky jeviště, zabraňuje vniku pohledu diváků do zákulisí, kde jsou schovány dekorace a rekvizity, lze ji využít pro nástupy herců na jeviště ze stran srov. harlekýn, sufita 1, vykrývka, žiletka šarže f. přehrávání, příliš snaživé hraní syn. šmíra 2 srov. být moc, hrát o zlatou tělku, přepálit 1, rvát kulisy, šaržírovat, šlapat, utírat nos židlí SSJČ div. slang.; j. v. šaržírovat ned. přehrávat, hrát příliš snaživě syn. být moc, hrát o zlatou tělku, přepálit 1, rvát kulisy, šlapat, utírat nos židlí srov. šarže, šmíra 2 SSJČ div. slang. šáší n. málo významná role s krátkým textem syn. čurda, křoví 2, přicmrndávka, štěk ant. hauptka srov. čurdař, figurkář, křovák, křoví 1, part, přicmrndávač, štěkař, zdobič SSJČ nář.; j. v. šatař m. kdo pečuje o kostýmy, připravuje je hercům 74

75 syn. kostymér srov. garderobka, kostymérka, oblíkačka, žehlička škrtat ned. zkracovat hru vynecháním méně důležitých slov, pasáží šlágvort m. něm. narážka, náznakové slovo, které je znamením pro započetí nějaké činnosti, např. vyslovení repliky, nástup herce na jeviště atp. syn. cunt, praštislovo šlapat ned. přehrávat, hrát příliš snaživě, zejm. ve spoj. šlapal do toho syn. být moc, hrát o zlatou tělku, přepálit 1, rvát kulisy, šaržírovat, utírat nos židlí srov. šarže, šmíra 2 šlic m. něm. clona reflektoru měnící kvalitu světla srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, lift, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, sufita 2, světlo, štendr 1, štych, top, vana, zaklapkovat šlus m. něm. závěrečná scéna divadelního představení syn. finále, finiš, konečná 2, tečka srov. aktšlus, finálovka SSJČ ob. expr. šminka f., zprav. v pl. šminky něm. divadelní líčidlo syn. barvička srov. larva, šminkec, tělka, udělat oči šminkec m. kufřík na divadelní líčidla 75

76 srov. barvička, šminka, tělka, udělat oči šmíra m. něm. 1. špatný herec syn. fušér, šmírák, tragéd 2 SSJČ hanl. 2. přehrávání, příliš snaživé hraní syn. šarže srov. být moc, hrát o zlatou tělku, přepálit 1, rvát kulisy, šaržírovat, šlapat, utírat nos židlí SSJČ hanl.; j. v. šmírák m. špatný herec syn. fušér, šmíra 1, tragéd 2 SSJČ hanl. DS šnajdr m. něm. představení zrušené pro malou návštěvnost srov. šnajdrovat šnajdrovat ned. něm. nehrát představení pro malou návštěvnost srov. šnajdr SSJČ div. slang. šoupák m. stavěč kulis, kulisář syn. bedňák, kulisák, kulišák, tahač srov. jevišťák, kulisárna, strojňák, strojník špalek m. dlouhý monolog, zejm. ve spoj. špalek textu syn. kecačka 1, sermón 76

77 špíl m. něm. 1. hra, divadelní představení syn. představko, špílec, špíler, výšlap 2 2. dlouhej špíl zdlouhavá divadelní hra srov. být pod dekou, cajdák, mít těžkou prdel, nekonečný příběh, uspávačka 3. ranní špíl dopolední divadelní představení určené zpravidla pro školy syn. kindršpíl, raníček, raňák srov. špíl 1 špílec m. něm. hra, divadelní představení syn. představko, špíl 1, výšlap 2 srov. špíler SSJČ div. slang.; j. v. špíler m. něm. herec syn. august, hráč, kašpárek, komediant ant. amatér 1 srov. herenda, herka, komediantka, subreta 2, špíl 1, špílec šprajc m. něm. zarážka bránící kulisám či části železné konstrukce (tyčkám) v posunutí srov. kvicht, stojka, tyčka, vzpěra SSJČ zast. ob. a slang. štégrajf m. něm. zast. záskok, nutnost okamžitého převzetí role štěk m. málo významná role s krátkým textem syn. čurda, křoví 2, přicmrndávka, šáší 77

78 ant. hauptka srov. čurdař, figurkář, křovák, křoví 1, part, přicmrndávač, štěkař, zdobič SSJČ div. slang. štěkař m. herec hrající málo významné role s krátkým textem syn. čurdař, figurkář, křovák, křoví 1, přicmrndávač, zdobič srov. čurda, křoví 2, přicmrndávka, štěk, šáší štendr m. něm. 1. stojan na reflektor syn. lift srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic, štych, top, vana 2. pojízdný stojan na zavěšení ramínek s kostýmy SSJČ horn. slang.; j. v. štiplístek m. uvaděč v divadle, který kontroluje a trhá lístky štronzo n. ustrnutí v nějaké póze, záměrně se přestat hýbat, zejm. ve spoj. je ve štronzu, udělej štronzo štych m. něm. reflektor osvětlující jednoho pohybujícího se herce, bodový reflektor syn. boďák, hledák, sledovák srov. dělo, hejbačka, hlava 2, kontrák, lift, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, štychař, štychovat, top, vana štychař m. pracovník obsluhující osvětlovací zařízení, osvětlovač syn. lampičkář, osvětloš, světlák, světluška, tmář, zatmívač srov. osvětlovačka, světelná, svícená, štych, štychovat 78

79 štychovat ned. osvětlovat pohybujícího se herce na jevišti reflektorem, tzv. štychem srov. štych, štychař šuml m. vada ve výslovnosti srov. šumlovat šumlovat ned. špatně vyslovovat, mluvit nesrozumitelně srov. šuml šuškačka f. osoba napovídající hercům v případě potřeby text, divadelní nápověda syn. nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, suflérka srov. auslág, čarovat, díra 1, dramatická pauza, impro, improvizačka, nebrat 2, okno, palma, palmový háj, skleník, vitrína, výloha T tah m., zprav. v pl. tahy jevištní technologie (ruční nebo strojní), většinou se jedná o ocelová lanka, jejichž pomocí se spouští zavěšené opony, kulisy a dekorace na jeviště z prostoru nad jevištěm; mohou se pohybovat ve směru nahoru a dolů srov. jevišťák, karolka, klema, provaziště, strojňák, strojník tahač m. stavěč kulis, kulisář syn. bedňák, kulisák, kulišák, šoupák srov. jevišťák, kulisárna, strojňák, strojník SSJČ tech.; j. v. tahák m. divadelní hra s vysokou návštěvností, úspěšná hra syn. holírna, kasaštyk, pecka, sukces, trhák, tutovka 79

80 ant. propadák SSJČ slang. tečka f. závěrečná scéna divadelního představení syn. finále, finiš, konečná 2, šlus srov. aktšlus, finálovka technická f. první divadelní zkouška s kulisami a veškerou technikou srov. aranžovačka, breptačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, opakovačka, oprašovačka, osvětlovačka, prodloužená, projížděčka, předváděčka, světelná, svícená, technikář, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka technikář m. divadelní technik syn. provázek srov. technická SSJČ slang. tělka f. základní líčidlo tělové barvy srov. barvička, hrát o zlatou tělku, larva, šminka, šminkec SSJČ div. tmář m. pracovník obsluhující osvětlovací zařízení, osvětlovač syn. lampičkář, osvětloš, světlák, světluška, štychař, zatmívač srov. osvětlovačka, světelná, svícená SSJČ kniž. hanl.; j. v. top m. angl. reflektor svítící na jeviště shora syn. pršák, sprcha 1 srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, lift, licht, nízkovolt, rampa 2, sledovák, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, štych, vana 80

81 tragéd m. řec. 1. herec začátečník syn. amatér 2, elév, kandrdas, kuřátko, soplák 2. špatný herec syn. fušér, šmíra 1, šmírák trémoška f. tréma před představením, zejm. ve spoj. mít trémošku syn. bobky trhák m. divadelní hra s vysokou návštěvností, úspěšná hra syn. holírna, kasaštyk, pecka, sukces, tahák, tutovka ant. propadák SSJČ slang. turg m. dramaturg syn. dramatizátor tutovka f. divadelní hra s vysokou návštěvností, úspěšná hra syn. holírna, kasaštyk, pecka, sukces, tahák, trhák ant. propadák SSJČ slang.; j. v. tyčka f. část železné konstrukce (dlouhé tyče), ze které se staví např. kulisy nebo se na ni přivazuje tmavá látka a celá konstrukce slouží jako zakrytí části jeviště, typické pro amatérské divadelní soubory srov. kvicht, stojka, šprajc, vzpěra U ubrat dok. snížit energii hereckého projevu ant. přidat 81

82 udělat oči udělat si strejčka nalíčit někomu oči srov. augnráfek, barvička, šminka, šminkec zast. připravit si text v předstihu vůči ostatním hercům (při zkoušce) ukláněčka f. klanění se herců po skončení divadelní hry, děkování herců publiku syn. děkovačka, klaněčka ulice f. reflektory svítící z boků jeviště naproti sobě syn. boky, průvan srov. efóháčko, kuchyň, nálada, pracák, předek, spodek, spodovka, sprcha 2, ulice umluvit dok. (+ 4. p.) zvládnout pomocí správné artikulace a hlasitého projevu prostor se špatnou akustikou uspávačka f. zdlouhavá divadelní hra syn. nekonečný příběh, špíl 2 srov. být pod dekou, cajdák, mít těžkou prdel utírat nos židlí přehrávat, hrát příliš snaživě syn. být moc, hrát o zlatou tělku, přepálit 1, rvát kulisy, šaržírovat, šlapat srov. šarže, šmíra 2 V válcovat ned. (+ 4. p., někoho) hrát lépe než ostatní herci, s větší energií syn. přehrát 82

83 vana f. reflektor s velkým světelným rozptylem, užívá se ke svícení zepředu zespod srov. boďák, dělo, hledák, kontrák, lift, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, štych, top vedoucí m. režisér syn. rejža, velkej, vrchní srov. asák vejšlap m. viz výšlap 2 velkej m. režisér syn. rejža, vedoucí, vrchní srov. asák věšačka f. kulisa na zavěšení vitrína f. náhlá ztráta paměti, výpadek části textu syn. auslág, díra 1, okno, skleník, výloha srov. čarovat, dramatická pauza, impro, improvizačka, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, palma, palmový háj, suflérka, šuškačka, zrušit vlasy vodbourat pl. paruka syn. dekl, hlava 1, hund, pes srov. alonška, glocna, chlupářka, lonška, morče, přehoz, příčes dok. viz odbourat 83

84 vodbourat se vodpálit vodprdnout vodstřelit dok. viz odbourat se dok. viz odpálit dok. viz odprdnout dok. viz odstřelit vokno n. viz okno vopakovačka f. viz opakovačka voprašovačka f. viz oprašovačka voraz m. viz oraz vrchní m. režisér syn. rejža, vedoucí, velkej srov. asák vrtík m. speciální vrták sloužící k upevňování kulis k sobě nebo k podlaze srov. hakl vyhodit z role neúmyslně vyvést kolegu na jevišti z míry, většinou ho donutit k smíchu, např. přeřeknutím či nečekanou improvizací syn. odbourat, odprdnout, odstřelit srov. odbourat se výkresář m. scénograf syn. čmrkžidle 84

85 vykrývka f. tmavá látka sloužící k zakrytí vstupů na jeviště, zákulisí srov. harlekýn, sufita 1, šála, žiletka výloha f. náhlá ztráta paměti, výpadek části textu syn. auslág, díra 1, okno, skleník, vitrína srov. čarovat, dramatická pauza, impro, improvizačka, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, palma, palmový háj, suflérka, šuškačka, zrušit vypadnout z role vyskočit z role vystoupit z role porušit charakter role, vybočit z ní syn. hrát civil 1, střihnout civil, vyskočit z role, vystoupit z role, zabloudit porušit charakter role, vybočit z ní syn. hrát civil 1, střihnout civil, vypadnout z role, vystoupit z role, zabloudit porušit charakter role, vybočit z ní syn. hrát civil 1, střihnout civil, vypadnout z role, vyskočit z role, zabloudit výšlap m. 1. výstup (je ohraničený příchodem na jeviště a odchodem z něj) 2. hra, divadelní představení syn. představko, špíl 1, špílec SSJČ hovor.; j. v. vzpěra f. podpěra kulisy poutající ji pevně k zemi srov. kvicht, stojka, šprajc, tyčka SSJČ odb.; ob. v. Z zabloudit dok. porušit charakter role, vybočit z ní syn. hrát civil 1, střihnout civil, vypadnout z role, vyskočit z role, vystoupit z role 85

86 zahodit repliku zaklapkovat zarvat příliš rychle říct část textu, která je důležitá (vtipná, dramatická), nedat na ni takový důraz, jaký je potřeba dok. (+ 4. p.) pomocí klapek na reflektoru zúžit světelný paprsek srov. světlo 2, šlic dok. (+ 4. p.) výborně zahrát roli srov. koncert, majstrštyk záskokář m. herec zastupující často jiné herce zatmívač m. pracovník obsluhující osvětlovací zařízení, osvětlovač syn. lampičkář, osvětloš, světlák, světluška, štychař, tmář srov. osvětlovačka, světelná, svícená zdobič m. herec hrající málo významné role s krátkým textem syn. čurdař, figurkář, křovák, křoví 1, přicmrndávač, štěkař srov. čurda, křoví 2, přicmrndávka, štěk, šáší zobat herci z ruky (o divácích) být kladně zaujatí hercovým výkonem, poslouchat pozorně každé jeho slovo, sledovat každý jeho pohyb, kladně reagovat na každý vtip atp. syn. jít s hercem srov. chytit diváky, naladit si diváky zpěvák m. muzikálový herec syn. muzikálista, zpěválista srov. baleťák, betlémák, činoherák, hopsáček, operačka, operák, piškoťák, subreta 1 zpěválista m. muzikálový herec 86

87 syn. muzikálista, zpěvák srov. baleťák, betlémák, činoherák, hopsáček, operačka, operák, piškoťák, subreta 1 zrušit dok. (+ 4. p.) neúmyslným vynecháním textu přeskočit celý výstup svého hereckého kolegy nebo jen jeho část srov. auslág, díra 1, okno, palma, palmový háj, vitrína, výloha zvukovka f. první divadelní zkouška s mikroporty a doprovodnou hudbou srov. aranžovačka, breptačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, opakovačka, oprašovačka, osvětlovačka, porťák, prodloužená, projížděčka, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka Ž žblept m. přeřeknutí se syn. blekotanec, brept, přebrept, překec, přeřek, přežblept srov. breptal žehlička f. kdo pečuje o kostýmy, připravuje je hercům syn. garderobka, kostymérka, oblíkačka srov. kostymér, šatař železo n. protipožární železná opona srov. hadr 1, horizont, oponář, revuálka 1, revuálka 2, samet žiletka f. úzký dlouhý pruh látky (často černý samet) visící za kratší stranu a zakrývající boky jeviště (úzká šála) srov. harlekýn, sufita 1, šála, vykrývka 87

88 6. Věcný slovník 1. Osoby a) Herci amatér 2, august, baleťák, betlémák, breptal, činoherák, čurdař, dřevo, elév, figurkář, fušér, herenda, herka, hopsáček, hráč, kandrdas, kašpárek, klaďas 2, komediant, komediantka, kominda, křovák, křoví 1, kuřátko, muzikálista, operačka, operák, piškoťák, plnič, poleno, přicmrndávač, rytíř, soplák, subreta 1, subreta 2, šmíra 1, šmírák, špíler, štěkař, tragéd 1, tragéd 2, záskokář, zdobič, zpěvák, zpěválista b) Další zaměstnanci divadla asák, bedňák, cedulář, čmrkžidle, dramatizátor, garderobka, hluchař, hračičkář, chlupářka, jevišťák, kostymér, kostymérka, kulisák, kulišák, lampičkář, nadhazovačka, nahazovačka, nápovědka, našeptávačka, oblíkačka, oponář, osvětloš, porťák, provázek, rejža, rekva, rekvoš, rekvoška, strojník, strojňák, suflérka, světlák, světluška, šatař, šoupák, štiplístek, štychař, šuškačka, tahač, technikář, tmář, turg, vedoucí, velkej, vrchní, výkresář, zatmívač, žehlička c) Ostatní osoby amatér 1, balvan, holanďan, mrtvola 2. Divadelní hra představko, špíl 1, špílec, vejšlap, výšlap 2 a) Typy her cajdák, dobovka, doják, holírna, kasaštyk, kecačka 2, kindršpíl, konverzačka, nekonečný příběh, pecka, propadák, raníček, raňák, řachanda, řezanda, situačka, sukces, špíl 2, špíl 3, tahák, trhák, tutovka, uspávačka b) Role čurda, hauptka, kláda, klaďas 1, koncert, křoví 2, majstrštyk, part, přicmrndávka, šáší, štěk c) Činnosti a děje spjaté s: divadelní hrou být pod dekou, jet přes mrtvoly, mít těžkou prdel, škrtat, šnajdrovat hraním a herci biflovat, být moc, být v roli, být v textu, být v tom, hrát civil 1, čarovat, házet, hořet, hrát o zlatou tělku, chytit diváky, chytit se 1, chytit se 2, nahazovat, nakopnout, naladit si diváky, napálit, nebrat 1, nebrat 2, obout se do role, odbourat, odbourat se, odpálit, odprdnout, odstřelit, padnout, plavat v prostoru, podehrávat, podojit diváky, podusit, prochodit si, 88

89 prosrat, předehrát, přehrát, přepálit 1, přidat, rozžít prostor, rvát kulisy, sednout, skočit, stavět 2, střihnout civil, šaržírovat, šlapat, šumlovat, udělat si strejčka, umluvit, utírat nos židlí, válcovat, vodbourat, vodbourat se, vodpálit, vodprdnout, vodstřelit, vyhodit z role, vypadnout z role, vyskočit z role, vystoupit z role, zabloudit, zahodit repliku, zarvat, zrušit diváky být chladný, být tuhý, jít s hercem, sedět si na rukou, zobat herci z ruky d) Místa v divadelní hře, její části aktšlus, antré, děkovačka, finále, finálovka, finiš, chlebíčkovka, klaněčka, konečná 2, kuřpauza, oraz, scéna, svlíkačka, šlus, tečka, ukláněčka, voraz, výšlap 1 e) Druhy divadelních zkoušek aranžovačka, breptačka, čtená, dekoračka, focená, generálka, chorožka, opakovačka, oprašovačka, osvětlovačka, próba, prodloužená, projížděčka, pruba, předváděčka, světelná, svícená, technická, vopakovačka, voprašovačka, zvukovka f) Ostatní alternačka, cunt, derniéra, dernoška, explikačka, impro, improvizačka, praštislovo, premoška, prolízačka, přebíhačka 1, přebíhačka 2, předávačka, přesilovka, šarže, šlágvort, šmíra 2, šnajdr, štégrajf, štronzo, šuml 3. Líčení, paruky, kostýmy a) Líčení augnráfek, barvička, kolej, larva, šminkec, šminka, tělka, udělat oči b) Paruky alonška, dekl, glocna, hlava 1, hund, lonška, morče, pes, přehoz, příčes, vlasy c) Kostýmy hrát civil 2, deka, hadr 2, svěďák 4. Jevištní technika a) Osvětlovací technika ametyst, boďák, bordel, citrón, dělo, hejbačka, hlava 2, hledák, kontrák, lift, licht, nízkovolt, pršák, rampa 2, sledovák, sprcha 1, sufita 2, světlo, šlic, štendr 1, štych, top, vana 89

90 b) Způsoby svícení boky, efóháčko, kuchyň, nálada, pracák, průvan, předek, spodek, spodovka, sprcha 2, ulice c) Druhy opon hadr 1, harlekýn, horizont, revuálka 1, revuálka 2, samet, sufita 1, šála, vykrývka, železo, žiletka d) Činnosti a děje související s jevištní technikou aranžovat, bourat, lichtovat, přepálit 2, stavět 1, světlo 2, štychovat, zaklapkovat e) Ostatní barák 2, bidýlko 1, bidýlko 2, bína, díra 2, elpíčko, forbína, forboška, gaffa, hakl, hokr, karolka, klema, kvicht, lávka, mixák, mixpult, most, motýlek, ochoz, otáčko, plac, podkres, portál 1, portál 2, praktikábl, praktoš, prakťák, prkna 2, propadlo, provaziště, rampa 1, stojka, šprajc, štendr 2, tah, tyčka, věšačka, vrtík, vzpěra 5. Ostatní výrazy aréna, auslág, barák 1, blekotanec, bobky, brept, cedule 1, cedule 2, čuňohra, díra 1, dramatická pauza, ferman, fermoš, kecačka 1, kecpultík, konečná 1, kostýmka, kostýmovka, kukátko, kulisárna, plagoš, okno, palma, palmový háj, prkna 1, přebrept, překec, přeřek, převlekovka, přežblept, rolník, sermón, skleník, špalek, trémoška, vitrína, vokno, výloha, žblept 90

91 7. Seznam použitých zkratek ADJ adjektivum ADV adverbium aj. a jiné angl. anglický (jazyk) ant. antonymum apod. a podobně atd. a tak dále atp. a tak podobně BMJ běžně mluvený jazyk CD kompaktní disk (z angl. compact disc) č. číslo ČR Česká republika dem. deminutivum div. divadelnictví div. slang. divadelní slangový výraz dok. dokonavý vid dř. dříve DS Divadelní slovník expr. expresivní výraz f. feminimum franc. francouzský (jazyk) hanl. hanlivý výraz hovor. hovorový výraz it. italský (jazyk) j. v. jiný význam kap. kapitola kniž. knižní výraz lat. latinský (jazyk) m. maskulinum 91

92 n. neutrum, nebo např. například nář. nářeční výraz ned. nedokonavý vid něm. německý (jazyk) neskl. nesklonné substantivum ob. obecně český výraz ob. v. obecný význam odb. odborný výraz p. pád pl. plurál poněk. poněkud popř. popřípadě PREP prepozice PRON pronomen přen. přenesený význam, přeneseně resp. respektive řec. řecký (jazyk) S substantivum slang. slangový výraz spoj. spojení sport. sportovní výraz srov. srovnej SSJČ Slovník spisovného jazyka českého stud. slang. studentský slangový výraz syn. synonymum tech. technika tj. to je tzv. takzvaný úř. slang. úřední slangový výraz V verbum 92

93 vulg. zast. zejm. zhrub. zprav. vulgární výraz zastaralý výraz zejména zhrubělý výraz zpravidla 93

94 8. Popis zaznamenané slovní zásoby Shromážděný jazykový materiál uspořádaný do výkladového slovníku současného českého divadelního slangu popisuji dále z následujících hledisek: 1. slovnědruhová příslušnost výraziva, 2. regionální diferenciace jazykového materiálu, 3. zastoupení věcněvýznamových okruhů, 4. konfrontace se SSJČ, DS a vybranými publikacemi Jaroslava Hubáčka, 5. tvoření výrazů divadelního slangu, 6. přejímky z cizích jazyků, 7. jazyková hra, 8. sémantické tvoření výrazů, 9. tvoření víceslovných pojmenování, 10. synonymie a antonymie v divadelním slangu. 8.1 Slovnědruhová příslušnost výraziva Slovník divadelního slangu obsahuje celkem 393 hesel, z toho je 33 víceslovných pojmenování (8,4 %). Ze zbylých 360 jednoslovných výrazů jsou nejvíce zastoupena substantiva (313 hesel), která tvoří 79,6 % z celkového množství všech výrazů. Více než polovina substantiv je rodu mužského (53 % substantiv), dvě pětiny rodu ženského (39 % substantiv) a 8 % substantiv je rodu středního. Ve výrazně menší míře jsou zastoupena verba s celkem 47 hesly, což je 12 % z nashromážděného materiálu. Z víceslovných pojmenování jsou v našem slovníku obsažena dvouslovná pojmenování (16 hesel), trojslovná pojmenování (15 hesel) a ve dvou případech jsou zaznamenána čtyřslovná pojmenování. 94

95 Graf č. 1: Poměr zastoupených slovních druhů a víceslovných pojmenování 12,0% 4,1% 3,8% 0,5% 79,6% Substantiva Verba Dvouslovná pojmenování Trojslovná pojmenování Čtyřslovná pojmenování Graf č. 2: Poměr maskulin, feminin a neuter v rámci substantiv 8,0% 39,0% 53,0% Maskulina Feminina Neutra 8.2 Regionální diferenciace jazykového materiálu Při shromažďování jazykového materiálu byl dotazník divadelního slangu rozesílán po celé České republice tak, aby bylo možné zaznamenat případné regionální rozdíly mezi slangovými výrazy. Nejvíce odpovědí přišlo z Moravy (47,1 %), poté z Čech (37,6 %) a v menší míře byl dotazník vyplněn také respondenty ze Slezska (15,3 %). Objevila se hesla typická vždy pro jednu z oblastí (V ostatních oblastech se výrazy ve vyplněných dotaznících nevyskytovaly, byly nahrazeny jinými.). Pro oblast Čech to byly tyto výrazy: dramatizátor, hokr, kuřátko, lampičkář, lift, piškoťák, sledovák, štiplístek, výkresář, zatmívač; pro oblast Moravy: být moc, čmrkžidle, čuňohra, kindršpíl, licht, lichtovat, morče, praktoš, řachanda, světlák, zdobič, pro oblast Slezska: čarovat, próba. Je důležité zmínit také dvouslovné pojmenování rozžít prostor, které se 95

96 objevilo u respondentů na Moravě i v Čechách, přestože je podle Českého jazykového atlasu50 specifické především pro Moravu. Obrázek č. 1: Mapa regionální diferenciace výrazu rozsvítit51 U výše zmíněných slangových výrazů nebyla v našem slovníku zaznamenána příslušnost k určité regionální oblasti. Jednak je výrazů vzhledem k celkovému počtu slovníkových hesel málo, jednak z výsledků jazykové ankety nelze jednoznačně prokázat, zda se výrazy používají pouze v jedné z oblastí (a v ostatních oblastech je nepoužívají a ani jim nerozumí). Větší profesionální herecké soubory jsou nezřídka tvořeny herci původem z celé České republiky. Časté je také to, že herci studují herectví v jedné z jazykových oblastí a profesně pak působí v jiné. Tím podle mého mínění dochází k mísení a stírání regionálních rozdílů divadelního slangového výraziva. Rozdíly ve významu slangového výraziva používaného amatérskými a profesionálními soubory nebyly zaznamenány. Odlišnosti jsou patrné jen v některých věcněvýznamových okruzích. Amatérská divadla totiž nedisponují z finančních důvodů zpravidla tak rozsáhlým technickým vybavením jako divadla profesionální. Nenajdeme tak u nich většinou výrazy jako: elpíčko, mixák, mixpult, otáčko, porťák aj. Stejně tak 50 BALHAR, Jan JANČÁK, Pavel. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1992, s Též dostupné z: < 51 Tamtéž. 96

97 nemívají amatérská divadla specializované zaměstnance, jako jsou např.: asák, bedňák, cedulář, oponář atp. Amatérští herci mívají tyto profese rozdělené mezi sebou. Výše zmíněné výrazy často neznají ani pasivně, používají místo nich divadelní terminologii. 8.3 Zastoupení věcněvýznamových okruhů Shromážděné slangové výrazivo lze rozdělit do několika tematických okruhů (viz kap. 6 Věcný slovník), které se dále dělí do jednotlivých podskupin. První skupina zahrnuje názvy osob podílejících se na chodu divadla a dále se člení do tří podskupin. Hesla obsažená v tomto okruhu tvoří 23 % z celkového množství nashromážděných výrazů. Do první podskupiny patří pojmenování herců 10,7 % (např. zdobič), do druhé pojmenování dalších divadelních profesí 11,3 % (např. čmrkžidle) a do třetí spadají ostatní osoby 1 % (např. holanďan). Druhý tematický okruh obsahuje nejvíce slov 40,4 % z celkového množství. Všechna souvisí s divadelní hrou a jsou rozdělena do šesti podskupin, přičemž i k samotnému označení skupiny (Divadelní hra) je přiřazeno 5 synonymních výrazů 1,2 % (např. představko). V první podskupině se objevují výrazy označující typy divadelních her 5,4 % (např. doják), ve druhé jsou hesla související s rolemi 2,6 %, ve třetí a zároveň nejpočetnější podskupině jsou uvedeny činnosti a děje 17 %, a to: 1. spjaté s divadelní hrou 1,2 % (např. jet přes mrtvoly), 2. spjaté s hraním a herci 14,6 % (např. válcovat), 3. spjaté s diváky 1,2 % (např. jít s hercem). Do čtvrté podskupiny jsou zařazena určitá místa objevující se v divadelní hře a její části 4,2 % (např. antré). Pátou podskupinu tvoří druhy divadelních zkoušek 5 % (např. technická) a do šesté podskupiny patří ostatní výrazy související s divadelní hrou, které nebylo možné zařadit do předcházejících pěti podskupin 5 % (např. štronzo). Třetí skupina je početně zastoupena nejméně, obsahuje jen 23 slov, což je 5,4 % ze všech nashromážděných výrazů. Stejně jako předcházející dva okruhy je i tento rozdělen do podskupin, a to do tří: první podskupina zahrnuje výrazy související s líčením 1,9 % (např. augnráfek), ve druhé podskupině jsou uvedeny různé druhy paruk 2,6 % (např. morče) a třetí podskupinu tvoří kostýmy 0,9 % (např. svěďák). Čtvrtý tematický okruh, označený jako Jevištní technika, se člení na pět podskupin, které dohromady obsahují 93 hesel (22 %). V první podskupině jsou zastoupeny výrazy související s osvětlovací technikou 5,4 % (např. boďák). S tím souvisí druhá podskupina označující způsoby svícení 2,6 % (např. průvan). Třetí podskupina 97

98 zahrnuje druhy opon 2,6 % (např. harlekýn), čtvrtou podskupinu tvoří činnosti a děje související s jevištní technikou 1,9 % (např. aranžovat). Ostatní výrazy, které nespadají ani do jedné z výše uvedených čtyř podskupin, a přesto souvisí s jevištními technologiemi, jsou shrnuty v páté podskupině 9,5 % (např. stojka). Pátá skupina zahrnuje ostatní výrazy, které nebylo možné tematicky zařadit do čtyř výše popsaných okruhů (např. převlekovka). Není rozdělena na podskupiny a obsahuje 9,2 % výrazů z nashromážděného materiálu. Zaujalo mě velmi malé zastoupení výrazů v rámci třetího okruhu, a to zejména u podskupiny Kostýmy (pouze 4 výrazy). Také Hubáček uvádí v tomto okruhu méně výrazů (celkem 47), těch souvisejících s kostýmy je 8. Dle mého názoru v tomto případě celkový úbytek slangového výraziva souvisí s tendencí zaměřovat se více na herecké ztvárnění postavy než na dokonalý kostým a líčení, kterému už není přikládán takový význam jako dříve (zejména u amatérských divadel bývají kostýmy i líčení jednoduché). Další možností je, že slangové výrazy z tohoto okruhu používají specializované profese, které dříve nebyly v divadlech běžné (např. slangové výrazy týkající se kostýmů ovládají kostýmní výtvarníci, slangové výrazy související s líčením používají maskéři atp.). Za povšimnutí stojí také to, že v okruhu Osoby nebyla ani v jednom případě divadelní nápověda označena slangovým výrazem mužského rodu. Naopak ani jedním výrazem ženského rodu nebyl pojmenován režisér. Přitom v obou případech se dá předpokládat, že se nejedná o ryze mužskou či ženskou profesi (jako je tomu např. u kulisáře či specialisty na ovládání jevištních technologií ). U výrazů označujících kostýmního výtvarníka se přitom objevil jak kostymér, tak i kostymérka. 98

99 Graf č. 3: Rozvrstvení výrazů podle věcně významových okruhů 22,0% 9,2% 23,0% Osoby Divadelní hra Líčení, paruky, kostýmy 40,4% Jevištní technika 5,4% Ostatní 8.4 Konfrontace se SSJČ, DS a vybranými publikacemi J. Hubáčka 52 Hesla ze slovníku byla konfrontována nejprve se Slovníkem spisovného jazyka českého a s Divadelním slovníkem P. Pavise. Na základě tohoto srovnání lze konstatovat: Srovnání se SSJČ SSJČ nezaznamenává celkem 200 hesel, což je 50,9 % z celkového množství nashromážděných výrazů. Jedná se např. o tato hesla: aktšlus závěr scény; čurda málo významná role s krátkým textem; impro improvizace, hraní bez přípravy, buď může být záměrné, nebo nezáměrné (v tomto případě herci improvizují pravděpodobně z důvodu výpadku paměti); odbourat se nebýt schopen pokračovat v hraní pro smích, umluvit zvládnout pomocí správné artikulace a hlasitého projevu prostor se špatnou akustikou. Výrazů, které jsou ve sledovaném významu v SSJČ zaznamenány jako spisovné, se ve slovníčku nachází 14 (3,6 %), jsou to: cedulář, horizont, kulisárna, most, nápovědka, oponář, portál, propadlo, provaziště, rampa, scéna, stojka, sufita, tělka. Protože tvoří důležitou část nejen divadelní terminologie, ale i slangu (v divadelním prostředí pro ně neexistují nespisovné ekvivalenty), a většinu z nich uvádí mezi slangovými výrazy i Hubáček, byly do našeho slovníku také zahrnuty. 52 Výrazy byly porovnávány s těmito publikacemi: HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. 2. vyd. Ostrava: Profil, 1981, HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil, 1988 a HUBÁČEK, Jaroslav. Výběrový slovník českých slangů. Ostrava: Repronis,