MASARYKOVA UNIVERZITA. Fair Trade v ekologické výchově na 1. stupni ZŠ PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Diplomová práce. Katedra pedagogiky

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra pedagogiky Fair Trade v ekologické výchově na 1. stupni ZŠ Diplomová práce Brno 2008 Autor práce: Veronika Bendová Vedoucí práce: Ing. Aleš Máchal

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 1. dubna 2008 Veronika Bendová 2

3 OBSAH 1 ÚVOD CÍLE PRÁCE FAIR TRADE CO JE FAIR TRADE CÍLE FAIR TRADE VZNIK A VÝVOJ FAIR TRADE CERTIFIKACE VÝROBKŮ ORGANIZACE V RÁMCI FAIR TRADE KONTROLA VE FAIR TRADE FAIR TRADE VÝROBKY Káva Kakao Banány Čaj Další výrobky FAIR TRADE V EVROPĚ Fair Trade v Nizozemí Fair Trade v Belgii Fair Trade v Dánsku Fair Trade ve Finsku Fair Trade ve Francii Fair Trade v Irsku Fair Trade v Itálii Fair Trade v Lucembursku Fair Trade v Německu Fair Trade v Norsku Fair Trade v Portugalsku Fair Trade v Rakousku Fair Trade na Maltě FAIR TRADE V ČESKÉ REPUBLICE Kde lze Fair Trade výrobky koupit Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání Kampaň Svět v nákupním košíku PROJEKT FAIR TRADE S NÁZVEM TAJEMSTVÍ ČOKOLÁDY TEORETICKÉ INFORMACE VZTAHUJÍCÍ SE K PROJEKTU Kakaovník

4 4.1.2 Zpracování kakaa a výroba čokolády Obchod s čokoládou Základní informace o Fair Trade TAJEMSTVÍ ČOKOLÁDY A RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělávací oblasti Doplňující vzdělávací obory Průřezová témata Klíčové kompetence CÍLE PROJEKTU TAJEMSTVÍ ČOKOLÁDY Cíle kognitivní Cíle afektivní Cíle psychomotorické STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU POPIS JEDNOTLIVÝCH AKTIVIT PROJEKTU Jakou čokoládu máš rád? Kde to všechno začíná? Podmínky pro pěstování kakaovníku Mapa světa Výroba čokolády cesta ze stromu až do obchodu Výroba vlastní čokolády Jak se dostane sladká pochoutka do obchodu? Příběhy dětí Hra nákup Fair Trade DALŠÍ AKTIVITY NAVAZUJÍCÍ NA PROJEKT O FAIR TRADE NÁVRHY AKTIVIT NA TÉMA FAIR TRADE Propojení se vzdělávací oblastí Matematika a její aplikace Propojení se vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace Propojení se vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět Propojení se vzdělávací oblastí Umění a kultura REALIZACE PROJEKTU TAJEMSTVÍ ČOKOLÁDY REALIZACE PROJEKTU NA ZŠ RUDICE Informace o škole a třídě související s projektem Okolnosti, které ovlivnily průběh projektu Průběh jednotlivých aktivit projektu a návrhy na jejich úpravu Celkové hodnocení projektu na ZŠ Rudice REALIZACE PROJEKTU NA ZŠ HEYROVSKÉHO V BRNĚ Informace o škole a třídě související s projektem

5 6.2.2 Okolnosti, které ovlivnily průběh projektu Průběh jednotlivých aktivit projektu a návrhy na jejich úpravu Celkové hodnocení projektu na ZŠ Heyrovského ZÁVĚR RESUME SUMMARY POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY 5

6 1 Úvod V diplomové práci se snažím o seznámení s tématem Fair Trade. Podávám přehled o tom, co se pod tímto označením skrývá. V hlavní části práce nabízím praktické rady ve formě projektu pro učitele na 1. stupni základní školy, který ukazuje, jak lze s tímto tématem pracovat. V roce 2007 vstoupil v platnost Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), který se zabývá také problematikou globální výchovy a vzdělávání. Osobnost člověka by měla být utvářena k tolerantnosti k jiným kulturám, jiným světovým názorům a formovat občana chápajícího globální problémy, vidícího různé přístupy řešení. Globální výchova současně zahrnuje ekologický aspekt, čímž spadá do ekologické výchovy prostupující různými oblastmi vzdělávání. Do okruhu globální výchovy a vzdělávání patří i Fair Trade představující způsob obchodu s výrobci z rozvojových zemí. Fair Trade souvisí s aktuálními problémy současného světa a dává do souvislostí vlastní spotřebitelské chování lidí a sociální postavení lidí v rozvojových zemích. Pojem se zatím nedostal do povědomí širší veřejnosti a z toho vyplývá i jeden z důvodů jeho zvolení pro téma mojí diplomové práce. V rámci RVP ZV se projekt pro žáky na 1. stupni základní školy, který jsem na téma Fair Trade vypracovala, dotýká řady vzdělávacích oblastí, průřezových témat a naplňuje klíčové kompetence RVP ZV. Projekt je doplněn o teoretické informace potřebné pro toho, kdo jej realizuje. První vzdělávací oblastí, kterou mnou navržený projekt pokrývá, je vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. V návaznosti na charakteristiku vzdělávací oblasti se žáci seznámí s podmínkami života v různých zemích a uvědomí si hodnoty, jež jim přináší život v zemích, kde se narodili. Problémy jsou představovány v globálních souvislostech, protože přesahují hranice jednoho státu. Žákovi bude dána příležitost dozvědět se o alternativním způsobu obchodování, rozšíří mu znalosti o dění kolem něj. Následně pak bude moci obhajovat určité stanovisko či oponovat názorům druhých v dané oblasti lidské činnosti. Téma splňuje i cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět žák si utváří pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, orientuje se ve světě informací, rozšiřuje si slovní zásobu, poznává rozdíly mezi lidmi. Naplňuje vzdělávací oblast Matematika a její aplikace, v této oblasti koresponduje s tematickým okruhem Nestandardní aplikační úlohy a problémy. Žáci řeší problémové situace a 6

7 úlohy z běžného života, uplatňují logické myšlení. Další vzdělávací oblastí je Jazyk a jazyková komunikace, téma zahrnuje vzdělávací obor Český jazyk a literatura a její složky Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Žák vnímá a interpretuje literární text, přehledně a srozumitelně se vyjadřuje. K poslední vzdělávací oblasti se řadí Člověk a svět práce a v jeho rámci tematický okruh Příprava pokrmů. Projekt souvisí s celou řadou průřezových témat, kterými jsou Osobnostní a sociální výchova utváření dobrých mezilidských vztahů, dobrá komunikace, Výchova demokratického občana orientace v problémech společnosti a uvažování o problémech v širších souvislostech, uplatnění vlastních názorů, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech podpora globálního myšlení, Multikulturní výchova tolerance odlišných názorů a schopností druhých, Environmentální výchova důležitost péče o přírodu, Mediální výchova rozvoj komunikačních schopností. Téma se dotýká i vymezených klíčových kompetencí RVP ZV kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. Globální výchova prostupuje všemi oblastmi a není omezena na jeden konkrétní předmět. V současné době není zpracován dostatek podkladových materiálů pro školy, které by se tímto tématem zabývaly, což je dalším důvodem toho, proč bylo téma pro diplomovou práci vybráno. V práci dále nabízím další alternativy pro učitele, jak s tímto tématem pracovat a jak jej zařadit do výuky. Závěrečná část práce se zabývá hodnocením realizování projektu Fair Trade v různých třídách. Jde o shrnutí toho, v jakých směrech splnil projekt svůj účel, které aktivity a postupy se osvědčily, které by naopak potřebovaly poupravit. Zmiňovaná část je v příloze doplněna o fotodokumentaci z jednotlivých projektů. 7

8 2 Cíle práce Hlavním cílem práce bylo vytvořit projekt, který žákům ve věku let praktickým způsobem přiblíží téma Fair Trade a rozšíří jejich obzory v oblasti znalostní, dovednostní i postojové. Následně na to navazovalo vypracování metodických materiálů k projektu týkajícího se Fair Trade a materiálů pro další práci s tématem pro učitele 1. stupně ZŠ. Závěrečným cílem práce bylo projekt realizovat a doplnit jej o vhodné nápady nebo poupravit podle toho, jak se jednotlivé metody a formy osvědčily při práci s dětmi. 8

9 3 Fair Trade 3.1 Co je Fair Trade Fair Trade je způsob obchodu s výrobci z rozvojových zemí. Do češtiny je Fair Trade nejčastěji překládán jako spravedlivý obchod. Ve své práci budu užívat anglický termín Fair Trade, protože se běžně používá i v neanglicky mluvících zemích. Jde o alternativu k současnému mezinárodnímu obchodu, která klade důraz na sociální a ekologický aspekt výroby a obchodu. Fair Trade se snaží o spravedlivější rozdělení příjmů vznikajících z obchodních vztahů mezi tzv. globálním Severem (ekonomicky vyspělé země, ke kterým počítáme i Českou republiku) a globálním Jihem (převážně rozvojové země Latinské Ameriky, Asie a Afriky). Fair Trade umožňuje místním výrobcům z rozvojových zemí přístup na mezinárodní trhy. Díky tomu mohou výrobci prodat své výrobky bez závislosti na mnoha zprostředkovatelích a plynou jim tak větší zisky z prodeje. Na druhou stranu dává Fair Trade příležitost lidem z ekonomicky vyspělých zemí pomáhat vlastní uvědomělou spotřebou lidem v rozvojových zemích. (upraveno podle Špačkové, 2006) 3.2 Cíle Fair Trade Fair Trade si klade za cíl hned několik věcí. První princip se týká finančních záležitostí. Cena, kterou výrobce za svůj výrobek dostane, mu musí zajistit důstojné živobytí a pokrýt náklady na jeho výrobu. Fair Trade odběratelé navíc poskytují výrobcům zálohu na sjednaný kontrakt předem, aby se výrobci nemuseli zadlužit, často totiž čekají na úrodu několik měsíců. V ceně za výrobky je započítaná i tzv. prémie, která připadne přímo organizaci výrobců (nejčastěji jsou jimi družstva). Peníze se využívají na financování místních projektů. Z prodeje tedy neprofitují pouze výrobci, ale část peněz je využita na rozvoj celé oblasti. Fair Trade se snaží o obchodní partnerství mezi dovozci a výrobci. Dovozci nakupují produkty rovnou od výrobců nebo od k tomu určených exportních organizací. Zaměstnancům v továrnách, na plantážích a v dílnách je zaručeno sociální zabezpečení a pracovní podmínky v souladu s pravidly Mezinárodní organizace práce ILO mají nárok na alespoň minimální mzdu, je vyloučena nucená práce a zneužívání dětí v procesu výroby, dále je zahrnuto právo 9

10 svobodně se sdružovat a právo na kolektivní vyjednávání. Klade se velký důraz na bezpečnost práce ochranné oděvy, řádné osvětlení, nezbytná ventilace apod. Výroba Fair Trade produktů splňuje environmentálně a sociálně udržitelné podmínky. Pěstování zemědělských produktů probíhá podle zásad ekologického zemědělství, geneticky modifikované výrobky jsou u Fair Trade úplně vyloučeny. V neposlední řadě se klade důraz na informovanost a to jak ze strany výrobce, tak ze strany spotřebitele. Spotřebitel je informován o místě původu výrobků, o dodavatelích a producentech, procesu výroby, financích a výsledcích kontrolní činnosti. Dodržování pravidel Fair Trade je pravidelně sledováno na různých úrovních obchodního řetězce. Výrobcům jsou zajištěny informace o dění na světovém trhu, cenách, poradenství v oblasti managementu, odborné rady při přechodu na ekologické zemědělství. (upraveno podle Špačkové, 2006) 3.3 Vznik a vývoj Fair Trade Počátky Fair Trade se kladou do období po druhé světové válce. Některé organizace dováží výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů. Patří mezi ně například britský Oxfam. V 60. a 70. letech se stále více lidí začíná všímat podmínek, za kterých jsou vyráběny výrobky v zemích třetího světa. Nebylo výjimkou, že lidé pracovali za velmi nízkou mzdu, nedodržovaly se hygienické podmínky, zneužívala se dětská práce a pracovní doba někdy překračovala přijatelnou mez. Pracovníci rozvojových projektů začínají výrobky sami vyvážet a prodávat. Šlo především o rukodělné produkty řemeslníků jako sošky, ozdoby a oděvy. V sedmdesátých letech vznikají v řadě zemí rozvojové projekty, které se věnují vývozu zboží a jeho následnému prodeji. V zemích Severu se zakládají velkoobchodní společnosti, jež zboží kupují a prodávají. Současně se vytváří sítě obchodů orientující se na prodej tohoto zboží, jsou pojmenovány příznačným jménem Obchody třetího světa. Fair Trade dostává svoji strukturu. K výrobkům se postupně tiskly materiály informující o zemi původu a výrobci. (upraveno podle Nádvorníka, 2004) Koncem osmdesátých let pronikají výrobky Fair Trade také do běžných obchodů. Fair Trade se snaží o zlepšení situace znevýhodněných výrobců v rozvojových zemích, a tak dnes tvoří hlavní část nabízených produktů vedle řemeslných výrobků hlavně 10

11 tropické a subtropické zemědělské komodity. Jsou každodenní součástí našeho života, ale v Evropě je nelze vypěstovat. Patří mezi ně káva, kakao, čaj, rýže, banány, koření, kokos a další. (upraveno podle Špačkové, 2006) Oblíbenost Fair Trade výrobků neustále rostla a sítě Obchůdků třetího světa, postupně měnící název na Obchůdky jednoho světa, nebyly dostačující. Řada velkých prodejních řetězců začíná zařazovat výrobky Fair Trade do svého sortimentu. Kávu, čaj, kakao a další produkty mají v současné době ve své nabídce zboží také velké mezinárodní obchodní řetězce v EU a jiných rozvinutých zemích. (upraveno podle Nádvorníka, 2004) První specializovaný Fair Trade obchůdek byl otevřen v roce 1959 v Nizozemí. V současnosti najdeme v Evropě kolem Fair Trade obchůdků, dále lze najít Fair Trade výrobky v supermarketech. (upraveno podle Špačkové 2006) Fair Trade obchůdky existují ve všech starých členských zemích EU, Švýcarsku, Norsku, Japonsku, USA, Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu. Fair Trade se začíná prosazovat i v nových členských zemích EU (Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Estonsko) či v Srbsku. Nově vznikají Fair Trade obchůdky přímo v zemích výrobců (Indie, Thajsko, Chile, Brazílie, Argentina, Mexiko). (upraveno podle ) 3.4 Certifikace výrobků Fair Trade výrobky stavěly nejdříve na důvěře mezi Fair Trade organizací, obchodem a zákazníkem. V době vzniku Fair Trade zajišťovaly dovoz a prodej výrobků organizace a obchody, které se zabývaly pouze férovým obchodem (tzv. Fair Trade organizace a Fair Trade obchůdky). Postupně se objem zboží v rámci Fair Trade zvyšuje a výrobky z produkce pronikají také do běžné obchodní sítě. Patří mezi ně supermarkety, kavárny, restaurace apod. Je nutné vytvořit kontrolní mechanismus, který by zaručil, že je výrobek opravdu produkován za férových podmínek. V roce 1980 se objevuje nápad Fair Trade značky na produktech vyráběných v rámci tohoto obchodu. Významným rokem je pak rok 1988, kdy v Nizozemí vzniká značka Max Havelaar označující Fair Trade kávu. Následně jsou potom v Evropě a v Severní Americe zakládány další neziskové organizace, které mají dohled nad Fair Trade označením. Je 11

12 ale nezbytné sjednotit etikety používané v různých zemích různými společnostmi a domluvit se na jednotných pravidlech, podle nichž budou etikety výrobkům přidělovány. V roce 1997 je založena Mezinárodní společnost pro označování Fair Trade výrobků FLO (Fairtrade Labelling Organizations International). (upraveno podle Špačkové, 2006) Asociace posílá své inspektory k výrobcům podílejících se na Fair Trade obchodě a uděluje jim ochrannou známku. Pro udělení Fairtrade známky je nutné, aby výrobce splňoval standardy Mezinárodní organizace práce ILO, zaměstnancům byla vyplácena odpovídající mzda, dodržoval ekologicky nezávadnou výrobu či pěstování a aby měli ženy a muži rovnocenné podmínky. (upraveno podle Nádvorníka, 2004). Označení výrobků jednotnou Fairtrade známkou pomohlo Fair Trade výrobkům podílet se na běžném obchodě, aniž by se nějak snížila jejich důvěryhodnost. V dnešní době se více než dvě třetiny Fair Trade výrobků prodávají v konvenčním obchodě a ve stravování. Ochrannou Fairtrade známku najdete v příloze č. 1. (upraveno podle Špačkové, 2006) 3.5 Organizace v rámci Fair Trade Fair Trade není pouze lokální záležitostí, ale má výrazné mezinárodní působení. Je tedy nutná existence zastřešujících organizací, které zajišťují spolupráci mezi Fair Trade organizacemi a prezentují Fair Trade navenek. První významnou asociací ve Fair Trade je IFAT (International Fair Trade Association). Jedná se o sdružení výrobců, dovozců a prodejců. IFAT spojuje všechny články Fair Trade řetězce po celém světě. Dává svým členům známku, která je důkazem, že se opravdu jedná o skutečné Fair Trade organizace (FTO). V asociaci IFAT je asi 260 členů z 59 zemí. Fair Trade organizace píší jednou za dva roky sebehodnotící zprávu, u vybraných organizací se provádí inspekční návštěvy, mezi obchodními partnery navíc funguje vzájemná kontrola. Registr organizací a firem v seznamu Fair Trade organizací je veřejně přístupný na internetu na internetové adrese Dalším důležitým článkem je už výše zmiňovaná FLO (Fairtrade Labelling Organizations International). Jedná se o sdružení 19 národních certifikačních iniciativ. 12

13 FLO vytváří pravidla pro certifikaci výrobců a spravuje registr certifikovaných výrobců. FLO Cert má potom na starosti udělování ochranné známky Fairtrade jednotlivým výrobkům a v její kompetenci jsou inspekční kontroly u výrobců. V současnosti pracuje IFAT společně s FLO na možnostech vytvoření označení pro řemeslné výrobky, které by se umístilo přímo na výrobek a zajišťovalo by snadnou orientaci. Fair Trade řemeslné výrobky zatím nenesou ochrannou známku Fairtrade. Do zastřešujících organizací dále počítáme EFTU (European Fair Trade Association). EFTA je sdružení 11 největších Fair Trade dovozců, řadí se mezi ně německá Gepa, italské CTM Altromercato, britský Traidcraft, švýcarská Claro, nizozemská Fair Trade Organisatie, belgičtí Oxfam Wereldwinkels a Magasins du Monde Oxfam, francouzský SolidarMonde, rakouská EZA, španělští Ideas a Intermon Oxfam. Nedílnou součástí Fair Trade je NEWS (Network of European Worldshops). NEWS sdružuje národní asociace specializovaných Fair Trade obchůdků. (upraveno podle ) Jejími členy jsou Rakousko (Arge Weltläden), Dánsko (Fair Trade Danmark), Německo (Weltladen-Dachverband), Itálie (Associazione Botteghe del Mondo, CTM Altromercato), Portugalsko (Coordenação Portuguesa de Comércio Justo), Švédsko (Världsbutikerna för Rättvis Handel), Švýcarsko (Association Romande des Magasins du Monde, claro fair trade plc), Belgie (Oxfam Wereldwinkels), Finsko (Maailmankauppojen liitto), Nizozemí (Landelijke Vereniging van Wereldwinkels), Španělsko (Coordinadora Estatal de Comercio Justo), Velká Británie (British Association for Fair Trade Shops). ( ) 3.6 Kontrola ve Fair Trade Řada lidí si po seznámení s alternativní formou obchodování, která podporuje výrobce v rozvojových zemích, klade otázku o pravdivosti všech tvrzení. Kdo jim zaručí, že spravedlivá část peněz zaplacená za Fair Trade produkty se opravdu dostane až k malým pěstitelům v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky? První zárukou je bezpochyby ochranná známka Fairtrade. Její zavedení bylo nutné poté, kdy objem prodávaného zboží vzrostl tak, že už nebylo možné spoléhat pouze na 13

14 vzájemnou důvěru mezi producenty a spotřebiteli. Princip označování Fair Trade produktů patří do tzv. eko-labellingu. Jde o skupinu nástrojů, která se snaží přispět ke zmírnění a změně současných negativních trendů společnosti. Ve stejné skupině se nachází také BIO certifikáty označující produkty ekologického zemědělství. Důležitá je existence nezávislé organizace, která přiděluje certifikované značky po provedení kontroly produkce či výroby. Pokud vidí, že všechny postupy probíhají dle určených standardů, uděluje oprávnění produkty nebo výrobky příslušně označovat. Ve Fair Trade je takovou organizací FLO (Fair Trade Labelling Organizations International). Organizace má sídlo v německém Bonnu. FLO byla vytvořena sloučením 17 národních certifikačních organizací. Od roku 2004 je členem i Asociace pro Fairtrade, jež kontroluje dodržování pravidel Fair Trade při proniknutí produktů na trh v České republice. Fair Trade klade požadavky na všechny články zapojené do obchodního řetězce. Není možné, aby si každý zemědělec nechal svou farmu certifikovat. Nejdříve musí splňovat sociální a ekologické požadavky. Výrobce se zavazuje k dodržování standardů FLO, což musí prokázat při pravidelných kontrolách. V neposlední řadě se požadavky týkají i spotřebitele. Obvykle musí zákazník za Fair Trade zboží zaplatit více peněz v porovnání s výrobky z konvenčního obchodu. Svým příspěvkem zaručuje dodržování cílů, které tvoří základní princip Fair Trade. Na rukodělných výrobcích vyráběných ve Fair Trade ochrannou známku nenajdeme. Jejich pravost nám potom zaručuje síť obchůdků Jednoho světa, které musí splňovat mezinárodní pravidla a dodržovat standardy Fair Trade. Spotřebitel si navíc může ověřit dodržování standardů jednotlivých firem u organizace International Fair Trade Association (IFAT), která na svých internetových stránkách nabízí seznam firem a organizací splňujících pravidla Fair Trade. (upraveno podle Asociace pro Fair Trade, 2004) 3.7 Fair Trade výrobky Fair Trade výrobky zahrnují věci, se kterými se denně setkáváme, ale nelze je pěstovat v našich zeměpisných šířkách kávu, čaj, kakao, třtinový cukr, koření, banány, rýži atd. Součástí nabídky jsou také umělecké a řemeslné výrobky z rozvojových zemí 14

15 keramika, sklo, textil, šperky, hudební nástroje, hračky, koberce a další. Řemeslné výrobky stály na počátku zrodu Fair Trade. Dnes je prodej zaměřen spíše na potraviny, ale rukodělné výrobky mají ve Fair Trade stále svoji nezastupitelnou úlohu. Díky nim si uvědomujeme rozlišnost a specifičnost kultur. Výrobky nám dávají možnost lepšího kulturního porozumění Káva Káva je důležitou zemědělskou plodinou. Pěstitelé kávy jsou na této plodině často závislí, protože obchod s ní je pro ně jediným zdrojem finančních prostředků. Světový trh s kávou je ale nestabilní a konvenční obchod s kávou má negativní sociální a zároveň environmentální dopady. Cena kávy na burze nepřetržitě klesá, většinou nepokryje ani náklady na její pěstování. Pěstitelé se proto uchylují k nelegálnímu pěstování koky, pěstování většího množství kávy na úkor menší kvality nebo odchází z venkova do městských slumů. Zisk z nízkých cen na trhu s kávou pak mají velké zpracovatelské korporace. Od konce 80. let řídí trh s kávou pět velkých firem - Procter and Gamble, Sara Lee (výrobce známé kávy Douwe Egberts), Nestlé (Nescafé), Kraft Foods (Jacobs, Dadák) a Tchibo (Jihlavanka). Fair Trade káva je pro malé pěstitele důležitou alternativou kvůli nestabilnosti světového trhu s kávou. Pěstitelé Fair Trade kávy dostanou částku, která jim pokryje výrobní náklady, uspokojí základní potřeby a zajistí další výhody na individuální i komunitní úrovni. Fair Trade navíc probíhá na základě dlouhodobých obchodních vztahů, což pěstiteli poskytne jistotu odběru za předem smluvené podmínky. Při ochraně rostlin se dává přednost jiným než chemickým prostředkům. Na českém trhu můžeme koupit různé druhy Fair Trade káv - instantní, mleté, zrnkové. Pochází převážně z Latinské Ameriky, menší procento potom z Afriky. (upraveno podle ) Kakao Světový obchod s kakaem je ovládaný šesti nadnárodními korporacemi, které vyrábí čtyři pětiny čokolády na světě. Velké firmy snižují cenu kakaa na minimum, čímž 15

16 negativně ovlivňují pěstitele. Zasaženi jsou rovněž spotřebitelé, kvalita kakaa a čokolády se snižuje. Na ošetřování kakaovníků se používají agresivní chemikálie. Zbytky pesticidů následně znehodnocují vodu a půdu a dostávají se tak do těl zvířat a lidí. Pracovníci na kakaových plantážích běžně pracují s nebezpečnými chemikáliemi bez ochranných prostředků. Není výjimkou ani dětská práce, děti nemají přístup ke vzdělání a ztrácejí tak příležitost pro nalezení lepšího zaměstnání. Kakaovníky z monokulturních kakaových plantáží rostou na přímém slunci. Poskytují vyšší výnosy, ale mají nižší kvalitu, stromy jsou méně odolné vůči škůdcům a chorobám a využívá se velkého množství postřiků. Alternativní variantou ke konvenčnímu kakau představuje Fair Trade kakao. U Fair Trade kakaa se snižuje množství prostředníků mezi pěstitelem a spotřebitelem, což se odráží na zisku, který jednotlivým článkům prodejního řetězce z prodeje plyne. Podporují se šetrné výrobní metody a pěstují se místní odrůdy. Pěstitelé a jejich zaměstnanci mají zaručené sociální výhody. (upraveno podle ) Příkladem družstva sdružujícího malé pěstitele v Dominikánské republice je Conacado. Klade si za cíl zajistit práci a dostatečnou mzdu pro znevýhodněné skupiny obyvatel, snížit závislost na zprostředkovatelích přímým exportem zboží. Conacado má vlastní poradce na pěstování kakaa. Využívají tradiční způsob pěstování kakaovníků ve stínu stromů. Kakaovníky dávají menší výnosy, ale protiváhou k tomu je kakao nejvyšší kvality. (upraveno podle ) Banány Mezinárodní obchod s banány řídí několik velkých nadnárodních společností, které ovlivňují nejenom jejich cenu, ale i další věci spojené s obchodováním s touto komoditou. Zaměstnanci pracují v nebezpečných podmínkách a často dochází k nadměrnému používání pesticidů za účelem větších zisků. Je ohroženo zdraví pěstitelů a jejich rodin, zároveň je ovlivněna kvalita ovoce, které si kupuje spotřebitel. Pěstitelé banánů zapojení do Fair Trade mají zajištěnou mzdu neodvíjející se od výkyvů na světovém trhu, lepší pracovní podmínky, potřebnou zdravotní péči a přístup 16

17 ke vzdělání. Řada z nich přechází na ekologické způsoby pěstování banánů. (upraveno podle Špačkové, 2006) Čaj Čaj je pěstován převážně na velkých čajových plantážích. Sběrači žijí často přímo na plantážích v izolaci od okolního světa. Je jim vyplácena nízká mzda, která nepokrývá náklady na živobytí. Fair Trade dává sběračům příležitost zlepšit svoje životní podmínky, dětem je umožněn přístup ke vzdělání, což je první krok k zajištění lepší budoucnosti pro ně i jejich budoucí rodiny. (upraveno podle Špačkové, 2006) Další výrobky V sortimentu Fair Trade narazíme také na méně typické potraviny. Spotřebitel si může koupit jihoafrická jablka, palestinský kuskus, paraguayské maté. V současnosti není výjimkou výroba tzv. komponovaných produktů. Jedná se o výrobky, jež jsou výsledkem kombinace Fair Trade surovin s evropskými surovinami často splňujícími bio podmínky. Produkty zahrnují sušenky, müsli tyčinky, omáčky. Jejich cena je přijatelnější než u 100 % Fair Trade výrobků. Navíc někdy není možné sehnat všechny složky výrobku ve Fair Trade kvalitě. (upraveno podle Špačkové, 2006) 3.8 Fair Trade v Evropě Fair Trade se postupně rozrostl v celosvětové hnutí, které pomáhá rodinám v rozvojových zemích po celém světě. V Evropě nalezneme kolem specializovaných obchůdků nabízejících téměř výhradně Fair Trade výrobky. Zájem o sortiment Fair Trade produktů postupně roste, souvisí to s kampaněmi organizovanými v jednotlivých zemích a s rozšiřováním povědomí o představované formě obchodu. Výrobky lze koupit také v řadě supermarketů. Otázka prodeje Fair Trade výrobků v konvenčních obchodech zahrnujících hlavně hypermarkety a diskonty je ale značně diskutabilní. Jde totiž proti hlavní myšlence Fair Trade spočívající v rovnosti podmínek 17

18 a šetrnosti k životnímu prostředí. V konvenčním obchodě jsou někdy vztahy vůči zaměstnancům, dodavatelům a životnímu prostředí v protikladu ke spravedlivým podmínkám ve Fair Trade. Na druhou stranu se Fair Trade snaží pomoci co nejvíce znevýhodněným producentům v rozvojových zemích. Proniknutí Fair Trade výrobků do konvenční obchodní sítě mu dává možnost dostat se k většímu množství spotřebitelů a lépe tak naplňovat svůj primární cíl. Spotřebitel má sám možnost volby, jestli si koupí Fair Trade výrobek v hypermarketu nebo na místě, které lépe splňuje myšlenky spravedlivého obchodu, může jít o specializovaný Fair Trade obchod nebo obchod se zdravou výživou. Fair Trade evropské organizace se zabývají samotným prodejem výrobků, ale organizují také osvětové a vzdělávací kampaně na podporu Fair Trade. Kampaně jsou pořádány s cílem oslovit co nejvíce lidí z různých oblastí. Vytváří se celá řada projektů, byl například vytvořen celoevropský projekt Fair Procura. Projekt byl vystavěn na myšlence férového veřejného nakupování. Evropské Fair Trade organizace usilují o to, aby co nejvíce úřadů a institucí, zahrnujících školy, nemocnice, obecní úřady, magistráty, parlamenty apod., používalo Fair Trade výrobky. Projekt se rozšířil hlavně ve Velké Británii, Německu, Irsku a v dalších zemích. (upraveno podle Špačkové, 2006) Hnutí Fair Trade podporuje rovněž Evropský parlament, který přijal v roce 2006 rezoluci na podporu Fair Trade. Podpora Fair Trade obchodu by měla pomoci dalším výrobcům z rozvojových zemí do jeho zapojení. Evropští poslanci si také uvědomují nutnost kampaně na podporu Fair Trade v členských zemích. Fair Trade se vyvíjel jako forma rozvojové spolupráce v mnoha zemích. Způsob fungování Fair Trade v jednotlivých zemích může být v některých aspektech odlišný, rozdíl spočívá hlavně v množství spotřeby Fair Trade výrobků a v informovanosti obyvatel daných zemí. (upraveno podle ) Fair Trade v Nizozemí Nizozemí patří k nejrozvinutějším zemím v oblasti Fair Trade. Obyvatelé jsou nejvíce informování o způsobu Fair Trade v rámci zemí Evropské unie. Vznikla zde také první certifikační organizace Fair Trade Max Havelaar, na jejímž principu pak byly 18

19 vytvářeny všechny ostatní. V Nizozemí objevíte řadu specializovaných obchůdků Fair Trade, které poskytují velký výběr Fair Trade výrobků. Sama jsem měla možnost jeden nizozemský specializovaný obchůdek navštívit. Nacházel se v Haagu a pracovali v něm zaměstnanci na plný úvazek, což není v hnutí Fair Trade běžné. Většina obchůdků funguje za účasti dobrovolníků, kteří za svoji práci nedostávají peněžní odměnu. V Holandsku objevíme celkem dva Fair Trade obchůdky, jež zaměstnávají pracovníky na plný úvazek. Překvapilo mě, že mezi výrobky nabízené v haagském Fair Trade obchodě patřila také vážená zrnková káva, v sortimentu obchodu mohli zákazníci najít řadu knih souvisejících s problematikou Fair Trade a rozvojového vzdělávání. Množstvím a různorodostí Fair Trade výrobků jsem byla mile překvapena. Dostupnost rozličných výrobků souvisí s informovaností obyvatel o dané formě obchodu s výrobci z rozvojových zemí. Fotografie pořízené v haagském Fair Trade obchůdku objevíte v příloze č. 24. Fair Trade zboží je v Nizozemí dostupné také v 90 % všech nizozemských supermarketů, na výrobky narazíte ve školách, ve většině městských institucí a v parlamentu. (upraveno podle ) Fair Trade v Belgii Fair Trade má v Belgii dlouhou tradici. Belgické Fair Trade organizace docílily řady úspěchů na lokální úrovni. Konaly se zde velké informační kampaně, jichž se účastnili významné belgické osobnosti jako zpěváci, ministři a další. Místní zastupitelstva se zavázala k nákupu Fair Trade výrobků. Fair Trade potraviny lze pořídit v tisícovce supermarketů (například Delhaize). Působí zde organizace Magasins du Monde Oxfam specializující se na Fair Trade řemeslné výrobky a textil, otevřela kolem 75 obchodů, kde lze tyto věci najít. Dvěma největšími organizacemi Fair Trade v Belgii jsou Oxfam Wereldwinkels a Magasins du Monde Oxfam. (upraveno podle ) Fair Trade v Dánsku Dánsko vždy věnovalo velkou pozornost situaci v rozvojových zemích, takže Fair Trade je v této zemi poměrně rozvinutý. Paradoxem je, že má Dánsko pouze malé 19

20 množství specializovaných obchůdků, v celé zemi jich napočítáme asi 20. Na druhou stranu lze Fair Trade výrobky nalézt ve většině supermarketů v zemi. Největším dovozcem Dánska je U-Landsimporten zaměřující se převážně na potraviny. Fair Trade výrobky pronikly do dánského parlamentu, Fair Trade kávu a čaj pijí rovněž na ministerstvu životního prostředí. Pozoruhodná je i tendence o propojení Fair Trade s místní ekologickou produkcí, v tomto směru se spolupracuje s asociací bioproduktů Urtekram. (upraveno podle ) Fair Trade ve Finsku Fair Trade působí ve Finsku poměrně krátce. Sdružení Fair Trade obchodů Maailmankauppojen liito ry zahrnuje asi 30 specializovaných obchodů a organizace, které se zaobírají rozvojovou problematikou. Výrobky Fair Trade pronikly také do supermarketů. Výjimkou nejsou ani informační kampaně nebo třeba ochutnávky v supermarketech. Finsko spotřebuje největší množství kávy na osobu na světě, proto zde má zejména obchod s Fair Trade kávou velkou budoucnost. Fair Trade kávu pijí rovněž členové finského parlamentu. (upraveno podle ) Fair Trade ve Francii Fair Trade se začíná ve Francii rozvíjet až v posledních několika letech. Mezi širokou veřejnost se myšlenka této alternativní formy obchodu začíná dostávat až na konci 20. století, kdy se rozjela velká kampaň podporující danou formu obchodování. V zemi narazíme na specializované Fair Trade obchůdky, řadu produktů lze objevit ve francouzských supermarketech. Největším dovozcem v zemi je Solidar Monde. (upraveno podle ) Fair Trade v Irsku Spotřebitelé se v Irsku dozvídají o Fair Trade až v poslední době. Zájem o výrobky podporující výrobce v rozvojových zemích ale neustále roste a obrat z prodeje se rok od 20

21 roku zvyšuje. Irsko má celkem asi 30 specializovaných obchodů a výrobky se rozšířily do zhruba 50 supermarketů. Největší Fair Trade organizací je Oxfam Ireland provozující řadu specializovaných obchodů. V Irsku působí také malí dovozci, kteří jsou většinou ve spojení s různými rozvojovými organizacemi. (upraveno podle ) Fair Trade v Itálii Fair Trade má v Itálii asi padesátiletou tradici, ale jeho největší rozmach je spojen s několika posledními lety. V současnosti je vytvořena síť asi 400 Fair Trade obchodů. Způsob fungování Fair Trade v Itálii je dán určitými charakteristickými znaky. Působí zde Commercio Equo sdružující malá nezávislá družstva a skupinky lidí, kteří provozují obchody v místech, kde bydlí. Objevíme zde pochopitelně také větší družstva. Největším italským dovozcem, který je současně druhým největším Fair Trade dovozcem, je CTM (Cooperazione Terzio Mondo) Altromercato. Zajímavým trendem je vznik Fair Trade kaváren a restaurací. Využívají se zároveň jako knihovna rozvojové, antiglobalizační a environmentálně zaměřené literatury. Nejsilnější pozici má Fair Trade na severu země, na Sicílii a Sardinii je hnutí méně rozvinuté, i když v této oblasti došlo v poslední době k nárůstu zájmu. (upraveno podle ) Fair Trade v Lucembursku Lucembursko je země s dlouholetou tradicí hnutí Fair Trade. Vzniklo zde pět specializovaných Fair Trade obchodů, což není vzhledem k velikosti země a počtu obyvatel zanedbatelné číslo. Zboží se dováží zejména od německých a belgických dovozců. Na Fair Trade výrobky spotřebitel navíc narazí v supermarketech a v obchodech se zdravou výživou. Několik místních pekáren přidává Fair Trade produkty do svých výrobků. Objevil se tu také nápad týkající se Fair Trade čokolády. Některé obce ji dávaly dětem do vánočních balíčků. (upraveno podle ) 21

22 3.8.9 Fair Trade v Německu Německo je zemí, kde je Fair Trade nejvíce rozšířen. Své sídlo zde má největší dovozce Fair Trade výrobků na světě firma Gepa. Nezanedbatelný podíl na dovozu mají i firmy El Puente a Dritte-Welt Partner. Zmiňované organizace zajišťují většinu zboží pro české spotřebitele. Na německém území se prodávají Fair Trade výrobky v asi 700 specializovaných obchodech, ve velkých supermarketových řetězcích, Fair Trade káva a čaj se pijí v bavorském a durynském parlamentu a prezidentské kanceláři. (upraveno podle ) Fair Trade v Norsku Situace hnutí Fair Trade v Norsku je poněkud komplikovaná. Zkrachování norského Fair Trade dovozce zasáhlo síť Fair Trade obchodů, která se rozpadla. Nyní se setkáme jen s nezávislými obchody, dovážející své zboží individuálně. Fair Trade výrobky jsou dostupné rovněž v supermarketech, káva ve firemních automatech, v parlamentu a na univerzitách. (upraveno podle ) Fair Trade v Portugalsku V Portugalsku je existence hnutí Fair Trade poměrně novou záležitostí. Situaci lze porovnat se stavem v České republice. První Fair Trade obchůdek byl otevřen až v roce 1999, jejich celkový počet se v současné době pohybuje kolem čísla 10. Zboží dováží převážně španělští a italští dovozci. Portugalsko vytváří vlastní projekty a spolupracuje převážně s portugalsky mluvícími zeměmi, mezi něž řadíme Mozambik, Timor, Kapverdy. (upraveno podle ) Fair Trade v Rakousku Hnutí Fair Trade se v Rakousku začíná rozvíjet hlavně v posledních několika letech. Největší rakouská Fair Trade organizace EZA Dritte Welt zažila největší rozmach v 90. letech. Fair Trade zboží je k dostání v asi 70 specializovaných obchodech a v sítích 22

23 supermarketů. Rakousko se vyznačuje spoluprací se svazem ekologických zemědělců Bio Ernte a jejich společnou informační kampaní. (upraveno podle ) Fair Trade na Maltě Na malém ostrově Malta nalezneme jeden specializovaný Fair Trade obchůdek, kde je zboží z Itálie a Velké Británie. Malta spolupracuje na projektech ve Středomoří, organizuje vzdělávací kampaně pro školy a další propagační akce v rámci hnutí Fair Trade. (upraveno podle ) 3.9 Fair Trade v České republice Česká veřejnost se s pojmem Fair Trade teprve seznamuje. Myšlenka této formy pomoci lidem v rozvojových zemích je poměrně nová, i když první specializovaný obchůdek byl otevřen v Praze před více než 12 lety. V České republice existují celkem čtyři Fair Trade organizace zabývající se danou formou obchodování. První z nich je Centrum férového obchodu s.r.o. Jedná se o výhradního dovozce výrobků od rakouské organizace Eine Welt Handel AG. Dodává Fair Trade produkty do sítě jihomoravských samoobsluh Brněnka, do zdravých výživ a dalších obchodů na území České republiky. Dále k nám směřují výrobky od německé Fair Trade organizace El Puente. Tento zdroj zajišťuje Ekumenická akademie Praha o. s. Akademie dodává výrobky do zdravých výživ, prodejen biopotravin a specializovaných Fair Trade obchůdků. Třetí organizací v pořadí je Jeden svět o.p.s., provozovatel specializovaných Fair Trade obchůdků (Obchůdků Jednoho Světa). Specializované prodejny mají ve svém sortimentu hlavně řemeslné výrobky od německých Fair Trade organizací GEPA, DWP, El Puente a z chráněných dílen na našem území. Nabídka se postupně začíná rozšiřovat na některé potravinové výrobky od Ekumenické akademie Praha. Výčet organizací zakončuje Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání. V její kompetenci jsou vzdělávací programy a osvěta týkající se Fair Trade. Kromě toho se společnost zabývá některými specifickými oblastmi rozvojového vzdělávání jako rozvojovému vzdělávání pro mateřské školy, globální 23

24 výchova ve výuce cizích jazyků a spotřebitelské vzdělávání. Je provozovatelem specializovaných Fair Trade obchodů NaZemi (v Praze a v Brně). Všechny čtyři jmenované organizace tvoří Asociaci pro Fair Trade. Asociace řeší společné problémy, směřování a budoucí vývoj hnutí Fair Trade v České republice. Do obchodu s Fair Trade výrobky a do vzdělávání v oblasti Fair Trade jsou zapojeny ještě jiné organizace, patří mezi ně firma Fairově.cz, sdružení INEX-SDA, ČSOP Libosváry, Člověk v tísni, Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje a další. V současnosti v České republice neexistuje dovozce, který by dovážel Fair Trade výrobky přímo od Fair Trade producentů. Do obchodního řetězce je vždy zapojen prostředník ve formě jiné evropské organizace. Další nedostatek spočívá v tom, že nemáme národní iniciativu v rámci FLO, která by měla na starosti kontrolu užívání ochranné známky Fairtrade. Roste ale počet prodejních míst a stále více lidí se dozvídá o podmínkách, které panují v rozvojových zemích. Tím se zvyšuje pravděpodobnost toho, že v nejbližších letech budou oba dva nedostatky odstraněny. (upraveno podle Špačkové, 2006) Kde lze Fair Trade výrobky koupit Počet míst, kde lze Fair Trade výrobky koupit, stále roste. Najdeme je ve specializovaných obchůdcích, kterých je v České republice v současné době celkem sedm, z toho jsou dva v Brně (na ulici Pekařská a Joštova), tři v Praze a po jednom v Olomouci a ve Znojmě. Kromě specializovaných prodejen jsou Fair Trade produkty dostupné na více než 70 prodejních místech, které je nabízejí ve svém sortimentu společně s konvenčním zbožím. Výrobky jsou k dostání také v maloobchodních řetězcích: Marks & Spencer, Brněnka, LaVecchia Bottega. Lze si je objednat on-line na fairove.cz, ekumakad.cz, bumbej.cz, bottega.cz. Dále jsou Fair Trade suroviny využívány k vaření v restauracích, kavárnách, čajovnách, firmách a v různých institucích, mezi něž patří například městské úřady. (upraveno podle ) 24

25 3.9.2 Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání je jedním z důležitých článků v hierarchii Fair Trade na území České republiky. Jedná se o nevládní neziskovou organizaci mající statut občanského sdružení. V její kompetenci je hlavně rozšiřování povědomí o Fair Trade mezi českou veřejnost. Seznamuje tak obyvatele s podmínkami v zemích Jihu a nabízí jim možnost zapojit se do dané formy pomoci. Organizace přispěla k velkému pokroku v oblasti rozvojového vzdělávání v České republice. Začala se zabývat rozvojovým vzděláváním pro mateřské školy, propojuje rozvojové vzdělávání se spotřebitelskou výchovou, s výukou cizích jazyků. Působení společnosti je rozděleno do tří oblastí, které se vzájemně prolínají. První oblast zahrnuje osvětu o Fair Trade a souvisejících tématech. Společnost provozuje webové stránky a vytváří informační materiály o Fair Trade a dalších příbuzných tématech, zajišťuje informační stánky, organizuje besedy a prezentace pro rozličné cílové skupiny. Dále vytváří elektronický zpravodaj o Fair Trade s názvem JAMBO. V neposlední řadě spolupracuje s celou řadou organizací. Další oblastí, kterou pokrývá, je rozvojové vzdělávání. Provozuje knihovnu s tituly o Fair Trade a rozvojovém vzdělávání. Spolupracuje se školami a univerzitami a pořádá pro ně semináře, besedy, školení. Organizace tvoří workshopy a aktivity zaměřené na různé cílové skupiny. Třetí oblast tvoří obchod s Fair Trade výrobky, provozuje specializované Fair Trade obchůdky NaZemi, dováží výrobky od italské Fair Trade organizace Commercio Alternativo a prodává Fair Trade výrobky na akcích pořádaných pro veřejnost. Sdružení může působit v tolika oblastech hlavně díky zapojení dobrovolníků, kteří se podílejí na akcích, vytváření workshopů, prodávají ve specializovaných obchůdcích. Na financování aktivit organizace v oblasti vzdělávání a osvěty se využívají prostředky z prodeje Fair Trade výrobků. Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání je členem českého Fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS), je aktivně zapojena do kampaně Česko proti chudobě Kampaň Svět v nákupním košíku Jak už bylo zmiňováno, důležitou součástí Fair Trade je také osvěta a vzdělávání. Jsou vytvářeny nejrůznější projekty, které se snaží oslovit různé věkové skupiny a 25

26 seznámit je s problémy v rozvojových zemích a s možnou formou pomoci. Kampaní poukazující na souvislost mezi spotřebitelským chováním veřejnosti a situací lidí v rozvojových zemích je rovněž kampaň Svět v nákupním košíku. Kampaň je organizována Společností pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání. Finančně ji podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Jihomoravského kraje, Rakouská rozvojová agentura (ADA) a Nadace Partnerství. Kampaň souvisí se spotřebitelskými značkami Fairtrade, FSC (certifikace dřeva) a BIO, které nám poskytují určité environmentální a sociální záruky. V rámci kampaně byly vytvořeny vzdělávací programy určené pro druhý stupeň základní školy a pro střední školy. Do výuky jsou zajímavou formou zapojeny globální témata a problematika rozvojových zemí. Školy si mohou vybrat z několika interaktivních dílen představujících na výrobku naší každodenní spotřeby (kakao, čokoláda, káva, bavlněné tričko a další) určitý ekonomický, sociální nebo environmentální problém rozvojových zemí a jejich obyvatel. Workshop Silný kafe se věnuje kávě, spravedlivému a nespravedlivému obchodu. Hořká chuť čokolády se zabývá kakaem a dětskou prací. Šaty dělají člověka. A kdo dělá šaty? představuje na plodině bavlna pracovní podmínky v textilním průmyslu. Komu chutná prales se zabývá příčinami a důsledky kácení tropických deštných lesů. Výčet zakončuje Coca colonizace pokrývající oblast související s nadnárodními společnostmi. Studenti by si měli uvědomit hlavně propojenost různých částí světa a téma by je mělo vést k přemýšlení nad problémy a k vytvoření si vlastního názoru na danou věc. Jednotlivec by se měl zamyslet nad vlastním spotřebitelským chováním a uvažovat o představených možnostech šetrnějších spotřebitelských alternativ jako je Fair Trade, FSC a BIO výrobky. (upraveno podle ) Na vytváření interaktivních dílen v rámci kampaně se podílela řada dobrovolníků. Měla jsem příležitost stát u zrodu workshopu Silný kafe a jeho prostřednictvím lépe proniknout do záležitostí souvisejících s fungováním Fair Trade. Spolupráce pro mě byla zdrojem inspirace a zkušeností pro tvorbu vlastního projektu, i když se ve své práci zaměřuji na jinou věkovou skupinu. Účastnila jsem se zkušebních realizací aktivit některých dalších dílen a jednou jsem se podílela na vedení workshopu o kávě a 26

27 obchodování. Všechny uvedené zkušenosti se odrazily v mojí další práci a poskytly mi nápady a zdroje pro projekt určený žákům na prvním stupni základní školy. Většina lidí netuší, za jakých podmínek jsou výrobky, se kterými se denně setkávají, produkovány. Málokdo si uvědomuje propojenost mezi vlastním chováním a problémy v jiných částech světa. Kampaně a projekty podobného druhu nám předkládají fakta, o nichž bychom měli vědět. Nevnucují nám svůj vlastní názor, ale nabízí možnosti a dávají příležitost k osobní volbě při nákupu zboží. 27

28 4 Projekt o Fair Trade s názvem Tajemství čokolády Hlavní cíl mojí diplomové práce spočíval ve vytvoření projektu pro žáky ve věku let na téma Fair Trade. Problematika globální výchovy a vzdělávání je součástí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, do jejího rámce spadá také Fair Trade. Téma je pro řadu lidí nové, proto považuji za vhodné se jím více zabývat a seznámit s ním už žáky na základních školách. Projekt o Fair Trade nese název Tajemství čokolády, žáci se v něm seznámí s rostlinou kakaovníku, se zpracováním kakaa, výrobou čokolády a s obchodem s čokoládou, se životem dětí v rozvojových zemích, přiblíží se jim praktickou formou pojem Fair Trade. Odkryje se jim tedy to, co se skrývá za výrobkem, s nímž se setkávají téměř denně. Projektu předchází teoretické informace týkající se všech výše zmiňovaných oblastí. Tato část ve stručnosti shrnuje témata, kterými se projekt zabývá. Měla by se stát zdrojem informací pro toho, kdo se rozhodne projekt realizovat. Celý projekt byl vytvářen podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. V přehledu jsou uvedeny vzdělávací oblasti, doplňující vzdělávací obory, průřezová témata a klíčové kompetence, které projekt pokrývá. Všechny kategorie jsou doplněny o konkrétní složky, jež zahrnují. Dále byly formulovány cíle, které si mnou navržený projekt klade. Jsou rozděleny z hlediska toho, jakých stránek osobnosti se dotýkají, na kognitivní, afektivní a psychomotorické a opírají se o charakteristiku uvedenou Hanou Kasíkovou (Kasíková, 2007, s. 138). Před konkrétním rozepsáním jednotlivých aktivit je umístěna tabulka, která ve stručnosti charakterizuje jednotlivé aktivity projektu. U každé aktivity jsou potom sepsány její konkrétní cíle, kompetence, použité metody, které byly vytvářeny podle Maňákovy koncepce (Maňák, 2003, s. 49), pomůcky, doba trvání a postup. Některé aktivity mají v závěru rovněž informace pro vedoucího projektu. Uvádí se v nich potřebné znalosti pro realizování aktivity. Jedná se o přehledné shrnutí, lze je doplnit o údaje napsané v teoretických informacích před samotným projektem. Nedílnou součástí diplomové práce bylo vypracování metodických materiálů k projektu o Fair Trade a návrhů pro další práci s tématem pro učitele na 1. stupni základní školy. Zdrojem pro realizaci tohoto cíle se staly hlavně rozličné internetové 28

29 stránky, protože existuje pouze malé množství literatury zabývající se touto tematikou. Všechny metodické materiály používané v rámci projektu jsou uvedeny v přílohách, aby s nimi mohli zájemci o dané téma pracovat a používat je při realizaci projektu ve vlastní třídě. Důležitým krokem při vytváření určitého projektu je jeho ověření v praxi. Vyzkoušení projektu a jeho doplnění o vhodné nápady a poupravení je rovněž posledním z cílů mojí práce. O tom, jak se mi jednotlivé metody a formy osvědčily při práci s dětmi, se zmiňuji v poslední kapitole. 4.1 Teoretické informace vztahující se k projektu Kakaovník Kakaovník je stálezelený tropický strom dorůstající do výšky pět až osm metrů. Tenké kožovité listy kakaovníku mají v mládí bronzově červenou barvu, která postupně přechází do tmavě zelené. Listy jsou podlouhlého eliptického tvaru. Drobné květy bílé, nažloutlé nebo narůžovělé barvy rostou přímo na kmeni stromu nebo na hlavních větvích. I když kakaovník bohatě kvete, na jednom stromě objevíme i tisíce květů, úroda plodů je velmi nízká. U většiny květů nedojde k jejich opylení a opadají. Tento tropický strom nám tedy dává poměrně malé množství plodů. Plody kakaovníku mají žlutozelenou, oranžovou nebo hnědou barvu. Najdeme mezi nimi rozmanité tvary, úzké, protáhlé, krátké, kostrbaté, hladké, s rýhami. Plody po dozrání samy neodpadnou. Plod obsahuje bělavou nebo růžovou dužninu, ve které jsou uložena semena, tzv. kakaové boby. Kakaové boby chutnají trpce, aby byly chráněny před zvěří. Původní oblastí pěstování kakaovníku byla Střední a Jižní Amerika, v současnosti ho ale najdeme v tropických oblastech po celém světě. Kakaovník je náročný na podmínky pěstování. Vyhovuje mu horké a vlhké podnebí. Vyžaduje minimální teplotu 15 C, nemá rád kolísání teplot. Na kakaovníky nenarazíme v suchých oblastech, při nedostatku vlhkosti totiž shazují své listy. Rostlina není náročná na půdu, lze ji pěstovat v těžkých, písečných i štěrkovitých půdách, na druhou stranu jsou nevhodné půdy zasolené. V současnosti se kakaovník pěstuje spíše na menších plantážích, při pěstování na velkých pozemcích je totiž náchylnější k různým chorobám. Na plantážích se často vysazují jiné stromy, aby kakaovníkům poskytly přirozený stín. Jde o rostlinu, která je 29