Prostor m sta a jeho fázový r st v eských zemích od konce 19. století. Eva Semotanová Historický ústav AV R, v. v. i.

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Prostor m sta a jeho fázový r st v eských zemích od konce 19. století. Eva Semotanová Historický ústav AV R, v. v. i."

Rudolf Šmíd
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Prostor m sta a jeho fázový r st v eských zemích od konce 19. století Eva Semotanová Historický ústav AV R, v. v. i.

2 Urbanizace krajiny: integrální sou ást celkové prom ny spole nosti Proces urbanizace: koncentrace obyvatelstva do m st, p em na jeho sociální skladby a cít ní, prom ny vnit ního prostoru m st a posléze celé sídelní struktury Urbanizace v Evrop, vlivy, sm r postupu, fázový posun

sociální skladby a cít ní, prom ny vnit ního prostoru m st a posléze

3 Urbanizace krajiny v eských zemích Od konce 19. století po et obyvatel ve m stech rostl - zvý il se po et m st s více ne obyvateli, p ed první sv tovou válkou i s více ne obyvateli K m st m kolem obyvatel a více pat ily koncem 19. století jen Praha a Brno Krajinný ráz urbaniza ního procesu spojitost vým ry m st ve vztahu k po tu obyvatel a typologie historické krajiny, zasa ené expandujícími m sty byla dosud zkoumána spí e okrajov (d raz spí e na demografické a sociologické aspekty)

ne 25 000 obyvateli K m st m kolem 100 000 obyvatel a více pat ily koncem 19.

4 Prameny Písemné prameny sčítání lidu statistické lexikony seznamy míst (Ortsrepertoria aj.) Kartografické prameny stabilní katastr topografické mapy individuální plány měst letecké snímky a ortofotomapy současné mapy a plány včetně územních Ikonografické prameny veduty, fotografie, pohlednice

) Kartografické prameny stabilní katastr topografické mapy individuální

5 R st vým ry m st v závislosti na po tu obyvatel Od konce 19. století do poloviny 20. století vykazuje adu extrémních p ípad : enormní, mnohonásobné zv t ení m stské plochy, plynulé i nárazové Nebo mírný i nepatrný r st p dorysu m sta nad hranice zástavby z období st edov ku, raného novov ku a první poloviny 19. století Plocha m st nerostla v p ímé závislosti na r stu obyvatel, ale ve fázovém posunu

nárazové Nebo mírný i nepatrný r st p dorysu m sta nad hranice zástavby z období st edov ku, raného

9 Rozpad sídelního systému na dv ásti, severní a ji ní, s odli nou dynamikou vývoje p elom 19. a 20. století

10 Prostor pro expanzi m st Pr b h expanze m st do krajiny M sta zpo átku roz i ovala svoji plochu na dostupná místa poblí m stského jádra Vyu íván byl prostor zbo eného m stského opevn ní a vnit ní nezasídlené plochy. Prostorovou expanzi p izp sobovala hlavním sm r m dopravních komunikací, které je spojovaly se vzdáleným i blízkým okolím

m stského opevn ní a vnit ní nezasídlené plochy.

11 Hradec Králové

13 ivelné i regulované pohlcování p ím stské, p evá n zem d lské krajiny a její prom na v krajinu m stskou se v emi atributy a funkcemi P ím stské obce s hospodá skými usedlostmi a s emeslným a obchodním koloritem tvo ily zpo átku zem d lské zázemí m st; zem d lská p da - pole, louky, pastviny a zahrady, p ípadn pozemky, le ící ladem Ve m stech a bezprost edním okolí se rozvíjel pr mysl Katastrální území p ipojovaných obcí zapl ovala nová obytná i pr myslová zástavba; prom na v pr myslová nebo ú ednická p edm stí

zem d lská p da - pole, louky, pastviny a zahrady, p ípadn pozemky, le ící ladem Ve m stech a bezprost edním okolí se rozvíjel

14 Brno

15 Libeň

16 Královské Vinohrady

17 Problematické pozemky v údolních nivách, zaplavovaných meandrujícími ekami, byly zastavovány objekty, spjatými s r znými hospodá skými aktivitami, Po regulaci vodních tok i je vyplnila souvislej í zástavba V t í lesní plochy v blízkosti expandujících m st z stávaly nejprve nedot eny, ale pozd ji se jejich plochy zmen ovaly na úkor stavebních aktivit. M sta, sev ená v údolích a obklopená kopcovitou krajinou, se posléze rozlila i do vy ích poloh a vilové tvrti pozd ji panelová sídli t zaplnily strán a volné plo iny na úbo ích R st m stských aglomerací nebyl ovlivn n a na výjimky (nap. strmé horské h ebeny) p vodním krajinným rázem

18 R st m stského prostoru progresivn ve 2. polovin 20. století (od let postihl v t inu m stských obcí) V mnoha p ípadech se v okolí siln expandujících m st profilovala m sta s ni ím r stem vým ry, zahu ovala v ak osídlenou krajinu a postupn ji m nila ve výrazn urbanizovaný region, aglomeraci D ín, Ústí na Labem, Teplice, Most, Jirkov, Chomutov, Bílina, Kada ; Ostrava, Haví ov, Karviná, Orlová, T inec; Liberec, Jablonec nad Nisou Hradec Králové, Pardubice apod. Sou asnst - proces suburbanizace Urbanizovaná krajina tvo í t i tvrtiny celého území eska

ovala v ak osídlenou krajinu a postupn ji m nila ve výrazn urbanizovaný region, aglomeraci D ín, Ústí na Labem, Teplice, Most, Jirkov,

21 Chomutov

23 P í iny expanze m st do krajiny Rozvoj pr myslu (2. polovina 19. i 20. století) a dopravní sít vytvá ení pr myslových oblastí pr mysl a m sto pr myslové d dictví industriál = samostatná kapitola prom ny m st Rostoucí význam m sta jako spádového centra regionu s rozvíjejícími se správními, vzd lávacími, kulturními a jinými funkcemi Bourání opevn ní na konci 19. století, zisk nové nezastav né plochy, nové urbanistické projekty mezi dv ma sv tovými válkami, regula ní plány m st P ita livost m st - pracovní p íle itosti, ale i mo nosti dal ího uplatn ní v souvislostí s rozmachem ob anské spole nosti, zm nami ivotního stylu a hodnot

Podobné dokumenty

3. V roce 1600 patřil Český Krumlov stále Rožmberkům, v roce 1690 Eggenberkům a v roce 1920 byl Český Krumlov schwarzenberským majetkem.

3. V roce 1600 patřil Český Krumlov stále Rožmberkům, v roce 1690 Eggenberkům a v roce 1920 byl Český Krumlov schwarzenberským majetkem. Úkol 1 1. časová osa 2. Poslední rožmberský vladař se potýkal s finančními problémy, kvůli těmto problémům koupil část majetku Rožmberků Rudolf II v roce 1601, po tomto roce byl tedy rozsah rožmberského