Výběr dívek talentovaných pro běh na 800m

Transkript

1 M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ Katedra kineziologie Výběr dívek talentovaných pro běh na 800m Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D. Vypracovala: Dana Fickerová 3. roč., ASAK PR3 Brno, 2009

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouze na základě pramenů uvedených v seznamu použité literatury a rozhovorů s dále jmenovanými osobami. Brno, 23. března

3 Děkuji paní magistře Bernacikové za vedení bakalářské práce, cenné rady i ochotu řešit mnohé nesrovnalosti při jejím zpracování. Můj velký dík patří také trenérkám klubu Moravská Slavia Brno za pomoc při testování výkonnosti dívek. Jsem také vděčná mladým atletkám, které podstoupily měření a testy. Dále pak děkuji panu trenérovi Vlastimilu Jenčkovi a atletce Veronice Plesarové za poskytnutí osobních informací ze svého sportovního života.

4 OBSAH ÚVOD LITERÁRNÍ REŠERŠE HISTORIE BĚHU NA 800M ŽEN CHARAKTERISTIKA BĚHU METABOLICKÁ CHARAKTERISTIKA VÝKONU LIMITUJÍCÍ FAKTORY BĚHU KARDIO-RESPIRAČNÍ SYSTÉM MORFOFUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA OBECNÉ ZÁSADY TRÉNINKU ZDRAVOTNÍ ASPEKTY OBDOBÍ STARŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU DÍVEK TALENT ČESKÁ DOROSTENECKÁ REPREZENTANTKA OSOBNÍ ÚDAJE REPREZENTANTKY CHARAKTERISTIKA BĚŽKYNĚ OČIMA TRENÉRA INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN A VÝKONY INTERVIEW S ČESKOU REPREZENTANTKOU TESTOVÁNÍ VÝKONNOSTI ATLETEK CHARAKTERISTIKA TESTOVANÝCH JEDINCŮ MOTORICKÉ TESTY PSYCHOLOGICKÉ TESTY VÝSLEDKY MOTORICKÝCH TESTŮ VÝSLEDKY PSYCHOLOGICKÝCH TESTŮ DISKUSE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY. 59 RESUMÉ

5 ÚVOD Dříve lidé v práci více fyzicky pracovali a ve svém volném čase pak v klidu doma odpočívali. Dnes jim pohyb chybí. Spousta lidí si uvědomuje, že pohybová aktivita je nejlepší prevencí chorob, přináší zlepšení kondice i duševní pohodu, a proto pravidelně sportují. Jednou z nejpřístupnějších pohybových činností je běh. Dokáže zaměstnat celý lidský organismus, posiluje kardiovaskulární systém, napomáhá uvolnění, odbourává nadbytečnou energii nahromaděnou stresem v práci. Je to dynamický pohyb. Tempo při běhu se dá libovolně stupňovat, můžeme u něj přemýšlet, povídat si se spoluběžcem nebo sledovat svoje okolí Když jsem byl mladý, vidět někoho jen tak běhat bývalo vzácné. Lidé říkali, že je střelený, všem pro smích. Dnes se stalo běhání zákonitou součástí lidského života, dokonce projevem určité vyspělosti obyvatelstva. Emil Zátopek, ( ) Lidé mívají různé druhy koníčků, zálib, vášní, zkrátka různých potřeb seberealizace. Patřím k těm, kteří si oblíbili sport, a to lehkou atletiku. Setkala jsem se s ní poprvé u nás na sídlišti Vinohrady v místním atletickém klubu, kam jsem začala chodit co by dítě školou povinné i se svým starším bratrem. Byla jsem tehdy čerstvá prvňačka, ale trenér mě nijak nešetřil. Jen několik dní po mém příchodu jsem absolvovala oddílové přebory. Během čtrnácti dnů jsem si postupně vyzkoušela běh na 60, 150, 1000m a skok do dálky. Ještě dodnes mám doma schované výsledky a živě si pamatuji, jak jsem v závodě na 1000m předbíhala v cíli bratra i jeho staršího kamaráda a za hlasitého povzbuzování trenéra vběhla do cíle v čase 5:05,3. Byla to má první běžecká zkušenost a přiznám se, že mě vůbec nenadchla. Zúčastnila jsem se sice nedlouho poté vcelku ochotně přespolního běhu s daleko silnější konkurencí mladších žaček, ale po nepříliš slavném umístění jsem se vyhýbala dalším soutěžím, jak jen to bylo možné. Mnohem přijatelnější než běhy se mi zdály sprinty a skok do dálky, které jsem si později v žákovských kategoriích nejvíce oblíbila. Stačila jsem v nich i starším soupeřům a většinu z nich jsem i porážela

6 Nakonec jsem ale přece jen skončila u běhů. V letech, kdy jsem končila povinnou školní docházku, jsem se také rozhodla změnit oddíl a přejít do klubu s lepšími podmínkami pro atletiku. Pod vedením nového trenéra jsem se připravovala na svůj první větší závod, mistrovství Moravy. Chtěla jsem zkusit dálku, ale protože mě do této soutěže nevybrali, rozhodla jsem se pro start na 1500m, kde jsem zastoupila nemocnou kamarádku. Získala jsem tehdy za velkého překvapení bronzovou medaili a zajistila si tak účast na MČR a tam obsadila místo deváté. To byla pro mě velká pobídka k tomu, abych se běhání více věnovala. V létě jsem se zúčastnila se svým klubem sportovní přípravy na běžeckém kempu v Krkonoších a zde také poprvé poznala naše nejlepší reprezentanty, republikové medailisty, kteří zde byli pozváni za své zásluhy. Mezi nimi byla i mladá reprezentantka tratě 800m, Veronika Plesarová. Tato usměvavá dívka mě na první pohled velmi nadchla a stala se mým největším vzorem a motivací. Moc jsem si přála běžet s ní jednou závod, a tak jsem si brzy vyzkoušela startovat na půlce. Výsledek nebyl moc slavný, ale trať se mi zalíbila a rozhodla jsem se na ni zaměřit. Trenér nebyl zásadně proti, a tak jsme zahájili specializovanou přípravu, díky níž jsem se jako dorostenka umisťovala na předních pozicích závodů I. ligy žen. Za svůj velký úspěch považuji finálový běh MČR juniorek, kde jsem skončila pět míst za stříbrnou Veronikou. Atletika se stala nedílnou součástí mého života. Čtyři roky jsem téměř denně trénovala a získávala cenné sportovní zkušenosti. Na konci střední školy, když přišly zdravotní problémy a neodkladné studijní povinnosti, jsem se jen těžce loučila se svými závodními plány. Po přechodu na vysokou školu jsem se začala více zajímat o trenérskou činnost. Přestoupila jsem do atletického klubu Moravská Slavia Brno, kde jsem se angažovala jako začínající trenérka. Ve své bakalářské práci se zaměřuji především na testování fyzických a psychických předpokladů budoucích závodnic na trati 800m, což je disciplína mně nejbližší

7 Cílem této práce je shromáždění kritérií pro výběr vhodných atletek pro běh na 800m. Úvodní teoretická část práce poskytuje faktografický souhrn dosavadních poznatků o této běžecké disciplíně, vycházející z odborné literatury s běžeckou a fyziologickou tematikou. Empirická část se zaměřuje na pravidla výběru vhodných talentů. Tato pravidla jsou založena na srovnání výkonnostních dat běžkyň se standardními tabulkovými hodnotami a s reálnými výsledky české reprezentantky Veroniky Plesarové. Jako modelový příklad zde slouží hodnocení celkové kondice a připravenosti pěti žaček oddílu atletiky Moravské Slavie Brno, které je provedeno na základě několika motorických a psychologických testů. Tato práce by mohla pomoci zejména trenérům lépe se orientovat v problematice běhu žen na 800m, dále při výběru talentů pro tuto disciplínu a v následném úspěšném rozvíjení výkonnosti těchto sportovkyň. Snahou a velkým přáním je především nalezení praktického uplatnění této práce tak, aby došlo ke zlepšení sportovních výkonů mladých atletek v běhu na 800m

8 1. LITERÁRNÍ REŠERŠE 1.1 HISTORIE BĚHU NA 800M ŽEN Jedním z nejstarších sportovních odvětví je bezesporu atletika, kterou pro své nároky na všestranné pohybové schopnosti člověka často označujeme za královnu sportu. V současnosti zahrnuje celkem 45 mužských a 42 ženských venkovních disciplin (halových 22), v nichž závodníci soutěží dle svých možností a schopností. Jde o běhy, chůzi, skoky, hody a víceboje. Tedy základní tělesná cvičení, která se postupem času vyvíjela a zdokonalovala. Hlavní a nejstarší součástí atletiky jsou běhy. Kdy přesně člověk přišel na myšlenku závodit v běhu, už asi nikdo nezjistí. Podrobnější informace se zachovaly až v historii starověku, kde se při olympijských hrách soutěžilo v bězích na vzdálenost 7 stadionů (1 stadion = 192,5 m). O bězích na střední vzdálenosti jako skutečné atletické disciplíně můžeme mluvit až na počátku 20. století. Před tím nehrála tělesná cvičení, resp. trénink v přípravě na závody důležitou úlohu a běžci trénovali pouze pomocí souvislého běhu. Až ve 30. letech minulého století na něj navázal progresivní intervalový trénink a ještě později se objevil fartlek. [ 16 ] Mezi střední tratě řadíme běhy na m. Zvláště běh na 800m patří mezi oblíbené disciplíny talentovaných ambiciózních dívek. Pouze u této běžecké disciplíny žen, lze mluvit již o opravdové tradici, i když i ta byla velmi poškozena delší časovou přestávkou. První světový rekord na 800m žen utvořila Švédka Elsa Lundbergová výkonem 3:04,9 min 13. září 1914 ve Stockholmu. V době, kdy ženy a dívky se na pláži směly ukazovat pouze v legračních kostýmech, se mnohdy odsuzovalo, když se věnovaly sportu. Přesto se ženám dařilo zlepšovat všechny atletické disciplíny a běh na 800m žen doznal úspěšného vývoje. Dříve však ženy mnohdy startovaly bez náležité přípravy. Trénovaly živelně, nesystematicky a v malých tréninkových dávkách. Pro velkou obtížnost této disciplíny, kdy například na premiéře OH v Amsterodamu 1928 dobíhaly ženy do cíle v zoufalém stavu, byla tato trať z olympijského programu vyškrtnuta. Němka Radkeová ( 2:16,8 ) byla potom 32 let rekordmankou her. [ 22 ] - 8 -

9 Až po delší době se ozvaly první vlaštovky ze SSSR. Nina Otkalenková svým krásným během po čtyři léta překonávala světové rekordy (2:12,0 2:08,5 2:07,3 2:06,6) a přičinila se o to, že běh na 800 m žen byl posuzován z jiného hlediska. Její výkon 2:05,0 min z roku 1955 byl překonán v roce 1960 sovětskou závodnicí Ševcovovou (2:04,3) na OH, kde byla tato trať opět zařazena do programu. [ 22 ] Hranici 2:00 se přiblížila v roce 1962 zlepšením světového rekordu Australanka Willisová výkonem 2:01,2 min. V listopadu r překonala hranici 2:00 jako první na světě korejská atletka Sin Kim Dan výkonem 1:59,1 min. [ 8 ] Současnou světovou rekordmankou je česká atletka Jarmila Kratochvílová. Její běžecké maximum z finálového běhu prvního MS v Mnichově dne , 1:53,28, zůstalo již více než 25 let nepřekonáno. Světové běžkyně mívají často rekordní ambice, ale jejich časté závodění na finančně lákavých mítincích a taktizování při běžeckých soubojích o vítězství rekordním časům příliš nepřeje. Tab. 1 Historický přehled OH 800m žen - od roku 1960: [ 27 ] Rok 1960 Řím Dějiště OH 1964 Tokio 1968 Mexico City Zlato Ludmila Schewzowa (SSSR) Ann Elizabeth Packer (Velká Británie) Madeline Manning (USA) Výkon vítěze 2,04.3 Stříbro Brenda Jones (Austrálie) 2,01.1 Maryvonne Dupureur (Francie) 2,00.9 Ilona Silai (Rumunsko) 1972 Mnichov Hildegard Falck (NSR) 1,58.6 Niole Sabaite (SSSR) 1976 Montreal 1980 Moskva Tatjana Kasankina (SSSR) Naděžda Olizarenková (SSSR) 1984 Los Angeles Doina Melinte (Rumunsko) 1,54:94 1, OR 1988 Seoul Sigrun Wodars (NDR) 1, Barcelona Ellen van Langen (Nizozemsko) 1996 Atlanta Světlana Mastěrkovová (Rusko) 2000 Sydney Maria de Lurdes Mutolaová (Mosambik) 2004 Atény Kelly Holmes (Velká Británie) Nikolina Schterewa (Bulharsko) Olga Minejewa (SSSR) 1,57.60 Kim Gallagher (USA) Christine Wachtel (NDR) 1,55.54 Lilia Nurutdinowa (Rusko) 1, ,56.15 Ana Fidelia Quirot (Kuba) Stephanie Graf (Austrálie) 1,56.38 Hasna Benhassiová (Maroko) Bronz Ursula Donath (EUA)/(NDR) Marise Chamberlain (Nový Zéland) Mia Gommers (Nizozemsko) Gunhild Hoffmeister (NDR) Elfi Zinn (NDR) Tatjana Prowidochina (SSSR) FiŃa Lovin (Rumunsko) Kim Gallagher (USA) Ana Fidelia Quirot (Kuba) Maria de Lurdes Mutolaová (Mosambik) Kelly Holmes (Velká Británie) Jolanda Ceplak (Slovinsko) 2008 Peking Pamela Jelimová (Keňa) 1,54.87 Janeth Jepkosgei Busienejová (Keňa) Hasna Benhassiová (Maroko) - 9 -

10 1.2 CHARAKTERISTIKA BĚHU Běh jako základní tělesné cvičení je součástí atletiky, ZTV, pohybových her a většiny sportů. Má nejlepší předpoklady pro masové provádění, nepotřebuje v přirozené formě ani zařízení, ani vybavení. Provádí se závodně po celém světě a je vyvrcholením OH. Účelem je proběhnout určitou trať co nejrychleji v boji s časem nebo soupeři (výjimkou je hodinovka). [ 23 ] Běh na stadióně do kruhu symbolizuje kruh lidského života reprezentovaný běžeckou dráhou, na které se běžec, po dosažení jejího středu, musí vrátit zpět, kde konec splývá se začátkem. Dobrý běžec se vyznačuje harmonickým plynutím pohybu. Vzniká tak, že síla gravitace a vznášení spolupůsobí správným způsobem. Mezi horem a dolem si běžec udržuje střed. Dokonalý běh působí dojmem beztíže, je symbolem přemožení dvou protilehlých sil. Kdo je nepřemůže, oddává se jedné nebo druhé síle. Hlubším významem běhu je tedy udržet si svůj střed, nalézt cestu k síle, harmonii, kráse v tomto cvičení, stejně jako i v životě. Běh mě zaujal jednoduchostí, lehkostí, souladem pohybu rukou, nohou a celého těla. Běh na střední tratě je pro mě střední cestou v životě. Monotónnost a cykličnost mi nevadí. Běh mě učí nabrat energii zjistil jsem, že čím se člověk dokáže více uvolnit, tím více energie mu zůstane [ 19 ] Ať už závodí nebo ne, většina běžců běhá pro ten pocit. Pro pocit fyzický i psychický, pro onu nepopsatelnou a těžko definovatelnou euforii, jejíž příčinou patrně nejsou jenom často uváděné endorfiny, nýbrž něco podstatně méně vědeckého, zato reálnějšího: Sebevědomí, vyplívající z toho, že něco dokážu, že jsem porazil vlastní pohodlnost, trénoval navzdory nepříznivému počasí, zkrátka že se ničeho nezaleknu a leccos překonám. A tento pocit, toto vědomí se nám hodí vždy, v každodenním životě, při každé příležitosti. Schopnost vyrovnat se s únavou a částečným nepohodlím se přenáší do všech situací, které ještě daleko více než běh vyžadují odolnost, zásadovost, pevnost, schopnost poprat se s problémem. [ 3 ] Běh je hned po chůzi nejpřirozenější lidský pohyb. Člověk je při něm v určitém okamžiku bez kontaktu se zemí, střídá se jedno oporová (kontaktní) a letová fáze. Jde o cyklický pohyb a funkčně mobilizační sport, vyžadující úsilí

11 1.3 METABOLICKÁ CHARAKTERISTIKA VÝKONU Výkon v běhu na 800m vyžaduje specifické a biochemické (metabolické) funkční předpoklady. V průběhu trvání výkonu je mimořádně zatěžována oběhová soustava, ale také osa hypofýza nadledvinky jako regulátor stresu. [ 18 ] U výkonů do dvou minut je intenzita práce submaximální. Oběh a dýchání dosahují svých maximálních funkčních možností a ke konci závodu prudce roste podíl anaerobních procesů. Podíl anaerobního a aerobního hrazení je 65% ku 35% ve prospěch anaerobního hrazení. Z toho vyplývá, že v tréninku středotraťařů musíme rozvíjet jak aerobní vytrvalostní stránku, tak schopnost práce v hlubokém kyslíkovém dluhu, při velkých změnách vnitřního prostředí anaerobní schopnosti. Limitujícím faktorem jsou rychlostní schopnosti a s tím související silové schopnosti, dokonalá technika běhu a koordinace. [ 13 ] Změny ve vnitřním prostředí jsou charakteristické nadbytkem zplodin látkové výměny, proto musí být vysoká odolnost organismu k acidóze. Hladina laktátu po specifickém závodním výkonu vystupuje těsně po skončení (ve minutě zotavení) až na hodnotu mmol/l, přičemž je-li závodník i nadále v klidu, často ještě do 10. minuty stoupá. Tyto hodnoty trvají však jen krátce a jsou jednoznačnou demonstrací schopnosti organismu zvládnout zátěžový stres. [ 18 ] Vysoká hladina kyseliny mléčné působí nepříznivě i na centrální nervový systém, kde dochází k poruchám neurodynamických procesů, což se navenek projevuje zhoršenou koordinací nervosvalového aparátu a poklesem rychlosti běhu. [ 4 ] Ostré formy tréninkového zatížení s krátkými, intenzivními úseky a často i krátkými intervaly odpočinku jsou nezřídka provázeny značným poklesem hodnot base excesu, tj. poklesem tzv. pufrační kapacity, schopnosti udržet stále vnitřní prostředí v optimálních hodnotách (ph krve klesá někdy až k hodnotám 7,00). Při běhu vznikající kyslíkový dluh je značný (11 15 litrů O2) a je likvidován ještě dlouho po ukončení výkonu. Dýchání, na rozdíl od dlouhých tratí, se přizpůsobuje pomaleji. Závodník musí překovávat značnou únavu, která vrcholí přibližně po proběhnutí ¾ trati. Dochází k aktuálnímu nedostatku rychle využitelných zásob energie ve svalech, progresivně klesá kvalita nervosvalového

12 přenosu. V tomto stavu musí závodník neustále uplatňovat taktické myšlení při rozhodování. Podle této schopnosti můžeme hodnotit kvality závodníka. Za předpokladu vysoké výkonnosti jsou pro konečné výsledky vyrovnaných závodníků tyto schopnosti rozhodující. [ 18 ] Ve složení svalů mají významnou úlohu tzv. rychlá neoxidativní a rychlá oxidativní vlákna. Ta mají schopnost rychlého uvolnění energie při tvorbě laktátu. Optimální složení svalových vláken pro běh na 800m je toto: - rychlá glykolitická FG: % - rychlá oxidativní FOG: % - pomalá oxidativní SO: % [ 13 ] Kromě schopnosti tvorby energie potřebné pro výkon anaerobně je také u této disciplíny důležitá schopnost využití kyslíku (O2 kapacita), neboť může oddálit vzestup hodnot laktátu a pokles ph krve, především ve svalových buňkách. [ 18 ] Celkový výkon je limitován a závisí především na schopnosti tolerovat kyselé prostředí ve svalových buňkách a funkční kapacitě oběhového a dýchacího systému. Potvrzují to i hodnoty VO2 max, které u nejlepších běžkyň na střední vzdálenosti dosahují ml.kg -1.min -1 a průměrně 66,4 ml.kg -1.min -1. Cílem tréninku v běhu na 800m je proto připravit organizmus na efektivní a hospodárnou činnost jednotlivých systémů zabezpečujících energetické krytí výkonu. V bězích na střední tratě jsou rozhodujícími schopnostmi speciální vytrvalost, tempová vytrvalost a vytrvalost v rychlosti. Kromě schopnosti tvořit energii anaerobně, je důležitá schopnost využívat kyslík (kyslíková kapacita), protože může oddálit vzestup hodnot laktátu a především také zpomalit pokles ph krve a svalových buněk. [ 4 ] Je tedy zřejmé, že z fyziologického hlediska závisí výkon v běhu na 800 m převážně na úrovni anaerobní látkové výměny, na schopnosti mobilizovat energetické zásoby při vysokém kyslíkovém dluhu a eliminovat negativní vlivy kyselých zplodin metabolických reakcí. Závisí také na schopnosti zachování svalové kontraktibility i při výrazném snížení ph buněk. [ 18 ]

13 1.4 LIMITUJÍCÍ FAKTORY BĚHU A) Endogenní (uvnitř organizmu): psychologické (motivace, vůle, návyky, rozum, celková odolnost, schopnost adaptace na velké zatížení, výběr typu běžce: rychlostní, speciální, vytrvalostní; výchova běžce - sebevědomí, soustavnost, systematičnost, pracovitost, mravní a morální výchova; schopnost zpětné informace trenérovi, sebereflexe, houževnatost, aspirace, sebeovládání, startovní stavy, psychologická příprava) genetické (věk, pohlaví, zdravotní stav) somatické (tělesná hmotnost, výška, morfologické charakteristiky somatotyp, hodnoty podkožního tuku, poměr svalových vláken, množství vody v těle, úroveň tělních systémů oběhový, nervový, hormonální, respirační, muskuloskeletální, trávicí, močový, pohlavní, imunitní; energetický metabolismus, mobilita) [ 14 ] B) Exogenní (okolní): technické (dráha, hřiště, nářadí, náčiní, oděv, obuv) zevní (vzduch, voda, nadmořská výška, teplota vzduchu, hluk) sociální (rodina, škola, víra) regenerace (pití, výživa, masáže, sauna, lázně) trénink (druh, intenzita, trvání, rytmus, frekvence)

14 Grasgruber uvádí ve své knize několik determinantů, ovlivňujících výkon středních tratí. Patří mezi ně: Výše maximální aerobní kapacity (maximální spotřeba kyslíku) čili VO2 max., odvíjející se od výše anaerobního prahu VO2 max., měřeného v laboratořích na ergometrech - je důležitým indikátorem regeneračních schopností v přerušovaných aktivitách (opakované tréninkové běhy kratších úseků, vyznačující se velkou kumulací kyslíkového dluhu) - trénovaní jedinci mají vyšší hodnoty. Ekonomika běhu: spotřeba O2 v ml/kg tělesné hmotnosti za minutu při zvolené rychlosti na ergometru. Méně ekonomický běžec, musí pro svůj pohyb spotřebovávat větší množství kyslíku, takže na úrovni VO2 max. dosáhne nižší rychlosti běhu nežli vysoce ekonomický běžec, přestože hodnoty VO2 max. mohou být u obou stejné. Dále se odvíjí od tělesných parametrů běžce (štíhlé segmenty dolních končetin, užší boky), běžecká technika (optimální kombinace frekvence a délky kroku), optimální flexibilita šlach. Fyziologie kosterního svalstva: ovlivňuje ji tzv. anaerobní práh (ANP), tedy procento VO2 max., při kterém je narušen rovnovážný vztah mezi produkcí laktátu a jeho odstraňováním z pracujících svalů do krve. Lze hovořit o přechodu mezi aerobním krytím energetických nároků. Po překročení této hranice je možno laboratorně zjistit výrazné hromadění laktátu v krevním řečišti. Anaerobní práh je hranící, na které lze teoreticky udržet nepřetržitý pracovní výkon (vzhledem k vyčerpání glykogenu to ve skutečnosti není možné déle než cca 90 min.). Je podmíněn několika faktory: vysoký podíl pomalých vláken, svalové prokrvení, počet a velikost mitochondrií, aktivity oxidativních enzymů v mitochondriích, schopnost distribuovat pracovní výkon na větší objem svalstva. Tréninkem je možno anaerobní práh výrazně posunout. U netrénovaných lidí se pohybuje kolem 60% VO2 max., u vysoce trénovaných na úrovni 80-90% VO2 max. i více. Rychlost běhu v ANP a spotřeba kyslíku na anaerobním prahu jsou jedněmi z nejlepších laboratorních predikátorů běžecké výkonnosti. [ 10 ]

15 Následující obrázek č. 1 zachycuje základní limitující faktory individuálního sportovního výkonu jednotlivce. Obr. 1 Faktory individuálního sportovního výkonu Sportovní výkonnost se formuje postupně a dlouhodobě a je výsledkem přiroze- ného růstu a vývoje jednice, vlivů prostředí a vlastního sportovního tréninku. [ 6 ]

16 1.5 KARDIO-RESPIRAČNÍ SYSTÉM Srdečně cévní systém je úzce funkčně propojen s dýchacím systémem. Tento komplex se terminologicky označuje jako systém kardio respirační. Má řadu důležitých funkcí, podílí se na zajištění přísunu živin do činných svalů, následně odvádí zplodiny látkové přeměny, tj. katabolity (např. laktát, amoniak), podílí se na termoregulaci, zajišťuje stálost vnitřního prostředí, imunitu a další děje. Dýchací systém především okysličuje tkáně. Řízení obou systémů je ekonomicky sladěné, spolupodílí se na něm prodloužená mícha a centrální nervový systém. Úloha CNS je zřejmá při činnostech vyžadujících složitější regulaci (emotivní chování, předstartovní stavy). Jednotlivé parametry kardio respiračního systému vykazují vlivem pohybového zatížení v průběhu cíleného tréninku řadu změn, a to jak reaktivních (přímá odpověď na zatížení), tak adaptačních (v souvislosti s tréninkem dlouhodobého charakteru). [ 6 ] U běžkyň na střední tratě nacházíme ve srovnání s netrénovanými jedinci výrazné změny v činnosti oběhového ústrojí. Klidová bradykardie často dosahuje až 30 tepů za minutu. Krevní tlak kolísá kolem hodnot 100/85 mm Hg. Trénované běžkyně mívají větší srdce, jeho objem může dosahovat až 1400 ml. Jde o tzv. regulativní dilataci srdce, která je charakterizována velkým srdečním objemem, malým klidovým tepovým objemem. Srdce běžkyň vykoná menší počet tepů než netrénované, pokud jde o stejnou práci. A v kratším časovém úseku po výkonu, navrátí frekvenci tepu na výchozí úroveň. Trénované mají tedy větší tepový objem a minutový objem srdeční. [ 8 ] Veliká srdce závodnic nejsou patologická, jsou jen fyziologickou reakcí normálního myokardu na zvýšené požadavky. Důvodem neočekávaných úmrtí při sportu bývá většinou nepoznaný zánět srdečního svalu nebo vrozená srdeční vada. Může též jít o náhlé prasknutí nepoznané cévní výdutě (aneurysmatu) např. v mozku. [ 9 ] Dalším důležitým ukazatelem zdatnosti organismu je maximální spotřeba kyslíku při maximálním zvyšování zatížení. Maximální spotřeba kyslíku za minutu (VO2 max.) dosahuje u běžkyň hodnoty přes ml O2. [ 8 ]

17 Vše zde dokazuje pozitiva vlivu běhu na lidský organismus, pokud se však trénuje s mírou a rozumem. Trénink by měl být promyšlený a řízený, nejlépe pomocí zón tepové frekvence. Ta se dá určit ve specializovaných laboratořích na základě VO2max, biochemických parametrů nebo tzv. laktátové křivky. Hobby běžci často užívají výpočet své maximální tepové frekvence (220 věk), která by neměla být překročena. Oblíbené jsou také osobní sportestery, snímače srdečních impulzů tvořené hrudním pásem, z něhož jsou signály přenášeny do hodinek na zápěstí. Ty ukazují aktuální puls a jednotlivé hodnoty tepové frekvence - TF AVE, TF MIN, TF MAX, naměřené v průběhu zátěže, většinou i ukládají do své paměti. Tréninkový běh nemá být monotónní, příliš intenzivní ani založený pouze na vlastních pocitech či intenzitě dýchání. 1.6 MORFOFUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA Tab. 2 Morfofunkční a biochemická charakteristika běžkyně [ 14 ], [ 11 ] 800 m (min, s) 2: m (s) < 14, m (s) < m (s) < 60 Optimální věk (r) Hmotnost (kg) Výška (cm) Typ běžkyně rychlostně vytrvalostní Intenzita výkonu submaximální La (mmol/l) až 20 VO2max (ml.min -1 ) Metabolismus anaerobní glykolýza Únavu způsobuje metabolická acidóza Zdroj energie svalový glykogen Podkožní tuk (%) < 12% Somatotyp ektomorfní mezomorf

18 1.7 OBECNÉ ZÁSADY TRÉNINKU Trénink je složitý, dlouhodobý, organizovaný proces, který směřuje k určité výkonnosti sportovce. Běžci by se měli díky němu pohybovat rychle, ladně a ekonomicky, při malé unavitelnosti. Zlepšení výsledků v bězích neproběhne hned ani pravidelně, rovnoměrně, ale spíše po určitých etapách, skocích, které souvisí s výběrem a aplikací daného tréninkového procesu a také přirozeným vývojem jedince. Probíhá osvojování nových návyků (techniky, taktiky) i pohybových schopností a dovedností na základě tělesného, psychického a biologického rozvoje. Trenér by měl svého svěřence pomalu a promyšleně vést ke sportovním úspěchům a stále jej pohánět kupředu. Z hlediska dlouhodobého plánování rozlišujeme čtyři období přípravy mladé běžkyně: Období všeobecné přípravy: let, v jejím závěru dochází k diferenciaci budoucích běžců na rychlostní a vytrvalostní disciplíny. Úkolem je všestranný rozvoj pohybových schopností systematickou pohybovou aktivitou, naučit základům běžecké techniky a přednostně rozvíjet sílu. Období prvotní speciální běžecké přípravy: let, dochází k druhé specializaci běžců, tj. ke specializaci na zvolenou disciplínu. Hlavní je příprava na vrcholovou etapu a rozvoj maximální rychlosti. Důležitý je i rozvoj psychických vlastností, samostatnosti. Období speciální sportovní přípravy: let. Období vrcholné sportovní přípravy: 20 >, zlepšení výkonnosti prostřednictvím náročnějších forem tréninku. Za optimální věk vrcholné výkonnosti považujeme let. [ 12 ] Téma této bakalářské práce směřuje do období prvotní specializace. S výběrem pro specializaci na běžecké disciplíny je optimální začít ve druhém roce staršího žactva a v přechodu mezi dorost. Hlavním cílem tohoto období je rozvoj obecné aerobní vytrvalosti, běžecké koordinace, zlepšení techniky běhu, rozvoj rychlostních schopností, rozvoj všeobecných silových schopností, zajištění celkové rovnováhy svalstva na celém těle, průpravní cvičení a regenerace

19 Všeobecná příprava a rozvoj všeobecných pohybových schopností musí stále mírně převažovat. Jsou podstatné pro pozdější špičkovou běžeckou kariéru. V tréninkové jednotce je dobré rozvíjet jen jednu schopnost v malé intenzitě. Důležité je postupné zatěžování, správné střídání zátěže a odpočinku a zpětná vazba s trenérem, který by neměl podceňovat ani sociální zázemí běžkyně (škola, rodina, budoucí povolání). [ 14 ] Velkým úkolem trenéra je vzbudit zájem u svých svěřenkyň o běžecké disciplíny tak, aby byly ochotné spolupracovat i v pozdějších letech a dosahovaly uspokojivých výsledků na závodech, ve kterých by se postupně zdokonalovaly a došly k maximální úrovni. V běžeckém tréninku dospělé běžkyně musí být přednostně zastoupeny takové prostředky, při nichž se racionálně navozuje stav neoxidativního vytváření energie a postupný, systematický návyk na specifické volní úsilí a na práci ve stavu akutní svalové únavy. Jsou aplikovány všechny hlavní tréninkové metody, s převahou metody intervalové a opakované. Rychlost úseků ovšem musí odpovídat reálně stanovenému běžeckému typu. Musí rozvíjet ty schopnosti, které jsou vrozené a musí také brát ohled na stupeň trénovanosti s ohledem na období přípravy. [ 18 ] Běžkyně na 800 m rozvíjí následující speciální běžecké schopnosti: Maximální rychlost úseky do 60 m maximálním úsilím, rozvíjí anaerobní laktátovou kapacitu Tempová rychlost tempo rychlostního charakteru, rychlost odpovídající vzdálenosti v běhu na 400m, rozvíjí anaerobní laktátový výkon. Speciální vytrvalost tempo běh: 800m, rozvíjí anaerobní laktátovou kapacitu Tempová vytrvalost 1 pomocné tempo vytrvalostního charakteru ( běh na 1500m ),anaerobně-aerobního zatížení, rozvíjí anaerobní laktátovou kapacitu, aerobní výkon. Tempová vytrvalost 2 - pomocné tempo vytrvalostního charakteru, anaerobní práh. Rovnovážná vytrvalost souvislá vzdálenost na úrovni aerobního prahu. Rozvoj jednotlivých bioenergetických zón se může kombinovat tak, že se rozvíjejí např. dvě zóny v jedné tréninkové jednotce. [ 4 ]

20 Z rozborů tréninku absolvovaného v uplynulé sezóně trenér obvykle plánuje tréninky nové. Roční cyklus je většinou rozdělen do několika období, jejich pořadí je následující: 2 3 týdny: přechodné období: aktivní odpočinek hry, plavání, turistika týdnů: 1. přípravné období: všeobecný rozvoj, ( %) 4 6 týdnů: 2. přípravné období: speciální rozvoj, ( %) 3 5 týdnů: halové závodní období, (~termínu závodů) 1 týden: odpočinek 6 8 týdnů: 3. přípravné období: všeobecný rozvoj, ( %) 5 6 týdnů: 4. přípravné období: speciální rozvoj, ( %) 3 týdny: 1. závodní období: před závodní, závodní testy ( %) 5 7 týdnů: 2.závodní období: 1.část hlavních závodů, (~termínu závodů) 3 5 týdnů: 5. přípravné období: letní přípravné období, trénování zbytek: 3. závodní období, (~termínu závodů) Uvedené tréninkové schéma odpovídá programu, kdy se závodnice připravuje na hlavní závodní sezónu. Halové sezóny se případně zúčastní v rámci testování stupně rozvoje jednotlivých tempových složek. Pokud by se závodnice chystala speciálně např. na halovou sezónu, nebo by chtěla hlavní závod absolvovat např. v říjnu, bude periodizace jiná. [ 14 ] Běh žen na 800m se dá přirovnat k běhu mužů na 1500m. Ženy mají ve srovnání s muži omezenou schopnost srdečně cévní soustavy (menší tepový objem, vyšší tepovou frekvenci, menší váhu srdce, menší plíce, nižší počet červených krvinek), a proto nikdy nedosáhnou jejich výkonnostní úrovně. Tréninkový cyklus žen je navíc nutno upravovat dle jejich menstruace: 4-týdenní periody, (4. odpočinková) % poměry namáhavosti v periodách výše

21 1.8 ZDRAVOTNÍ ASPEKTY Věda a technika se neustále vyvíjejí, a proto je i sportovní trénink stále více propracováván, vylepšován. Hlavní úloha trenéra však zůstává stejná, stanovit optimální poměr mezi objemem, intenzitou zatížení a kvalitou regenerace sportovce. Trenér se musí neustále vzdělávat, dále zdokonalovat tréninkové postupy, ale přitom hlídat vyváženost složek tréninku i adekvátnost výkonnosti. Neměl by se překračovat limit organismu ani zanedbávat rozvoj vrozených dispozic talentu. Velkou hrozbou je přetrénování a následné zdravotní komplikace. Běh by měl být přirozený, nenásilný, aby se z něj dala vyčíst radost z pohybu. Intenzivní a soustředěný běh nám umožní identifikovat se s vlastním tělem, citlivěji prožívat vnitřní stavy, aniž by ovšem člověk musel mít sklony k hypochondrii, kterou takové pohroužení se do sebe často přináší. Běžec si lépe než nesportující občan uvědomuje funkce svého organismu, čímž je nevědomky blíže k přírodě. Učí se poslouchat rady svého těla, jehož pokyny bývají moudřejší, něž jsme zatím ochotni domyslet, nejednou dokonce vhodnější a výstižnější než pokyny intelektu. [ 3 ] Asi jako každá pohybová aktivita s sebou i běh přináší jistá rizika onemocnění. Mezi běžecká negativa patří: - bolesti a namožení svalů - bolesti chodidel, třísel, v oblasti čéšky, menisků - puchýře, oděrky, otlaky - zánět, natažení, přetržení Achillovy šlachy - přepětí a přetrénování - zánět okostic (přední strany holeně) - podvrtnutí kotníku - únavová zlomenina, výrůstky kostí - píchání v boku - natržení svalu (stehenní, lýtkový) - svalové křeče - nevolnost v důsledku dehydratace Běžecké problémy nebývají závažné - oproti jiným sportům, převažují pozitiva: - posílení svalového aparátu - odbourání psychických napětí, stresů - zvýšení kapacity plic - posílení srdečně-cévního systému - vyplavení endorfinů - zlepšení pozornosti, koncentrace - zlepšení spánku - zlepšení duševní vyrovnanosti - redukce nadváhy - zlepšení schopnosti přemýšlet - lepší držení těla - zlepšení látkové výměny

22 1.9 OBDOBÍ STARŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU DÍVEK Pro období staršího školního věku jsou typické četné nerovnoměrné biologické změny, odrážející se i v psychologickém vývoji. Z velké části sem spadá puberta. Ačkoliv pubertální věk nelze zcela přesně vymezit, obecně se u dívek pohybuje v rozmezí 11 až 15 (značně individuální). Intenzivní rozvoj, tělesné a duševní dospívání probíhá u děvčat zhruba do 17 let. Hlavním problémem puberty je, že v poměrně krátkém období dochází k zásadním změnám ve vnitřním prostředí organismu. V důsledku hormonálního působení se urychluje růst, výrazněji se mění hmotnost, výška těla. Pro sport je významné, že vzestup pohlavních hormonů zřetelně zvyšuje svalovou sílu, tomu však nejsou současně uzpůsobeny šlachy vazy a zejména jejich úpony. Proto hrozí nebezpečí úrazu, přetížení. Zvýrazňují se také typické ženské tělní znaky, objevuje se první menstruace. Specifický výběr talentů je vhodný až po pubertě. V oblasti rozumové se rozšiřuje okruh chápání, dokáží již logicky i abstraktně myslet, mají dobrou paměť. Jejich duševní aktivita je vysoká a delší dobu se dokáží soustředit na činnost. Prohlubuje se jejich citový život, který je poznamenán jistou nevyrovnaností. Často jsou náladové, neodhadnou své vlastní možnosti, jsou nejisté a často své city zakrývají vychloubáním, afekty nebo hrubostí navenek. Usilují o samostatnost, vlastní názor, odlišnost, partu, přátele s podobnými zájmy, společenský život. Často navazují první známosti s chlapci, utvářejí se tedy vztahy k opačnému pohlaví. V tomto období se ukončuje orientace mládeže na sport a všeobecná pohybová příprava ustupuje. Cílem trenérů je vzbudit zájem dívek o konkrétní sport a disciplínu. Rozhoduje se dále o talentovanosti. Všichni nezvládnou náročné tréninky a nedojdou k vítězství. Důležité je ale vědomí, že čas strávený ve sportu je smysluplně využit a přináší jistý význam, pomáhá v mnohých těžkostech a může být i inspirací do budoucna. [ 14 ] Toto období je také charakterizováno zvýšenou preferencí aktivního odpočinku a vysokou potřebou rozmanitého pohybu, zapojujícího rovnoměrně všechny části organismu. [ 7 ]

23 Tab. 3 Schéma dynamiky nácviku pohybových činností ( r ) využívané pro výběr aktivit dívek [ 20 ] Činnost Počátek tréninku Optimální doba nácviku Vrcholná výkonnost Výkonnostní pokles vytrvalost rychlost obratnost síla TALENT Posuzování talentu ve sportu je nedílnou součástí teoretických základů sportovního tréninku. V zájmu vysoké sportovní výkonnosti se pozornost obrací především k hledání jedinců, kteří mají pro příslušnou činnost vysoký stupeň přirozených předpokladů. Zvláště vrcholový sport, kde se na přípravu sportovců vydávají značné prostředky, takový přístup zdůrazňuje. Talent chápeme jako komplex předpokladů pokrývající požadavky kladené na sportovce, který má dosáhnout vysoké sportovní výkonnosti. Jednotlivec se k těmto požadavkům více či méně blíží a podle toho hovoříme o míře talentovanosti (vloha, nadání, talent). [ 14 ] Ježíš z Nazaretu ve známém podobenství o hřivnách přirovnával k nesmírně velikému majetku nadání, jež každý člověk dostává a za jehož využití také odpovídá. Odtud pak pochází mimořádné nadání ve smyslu mimořádné vrozené vlohy. Z psychologického hlediska se jedná o druhý stupeň rozvinutí schopností (1. nadání, 2 talent, 3 genialita). [ 28 ] Dle Pávka (1963) je talent soubor vrozených vlastností mozkové kůry nebo jejich částí, který se projevuje po svém rozvinutí tréninkem v zvláštních schopnostech pro jeden nebo i více oborů (talent speciální a obecný). Pohybové nadání je soubor určitých vlastností hybných oblastí centrální nervové soustavy i pohybového aparátu těla. Spočívá zejména na velké svalové citlivosti, pohybové představivosti a paměti a projevuje se schopností lehce ovládnout nové pohybové úkoly. Talent sám o sobě nestačí k dosažení úspěchu, k tomu je třeba vytrvalého a poctivého tréninku a rozvíjení morálně volních vlastností. [ 23 ]

24 2. ČESKÁ DOROSTENECKÁ REPREZENTANTKA Tuto kapitolu jsem začlenila do své bakalářské práce jako názorný příklad toho, co je možno dosáhnout pravidelnou odbornou atletickou přípravou. Je v ní uvedena spousta informací, písemných podkladů, fotodokumentací a dalších zdrojů od činovníků atletického klubu AC TJ Jičín. Přirovnávám je k tabulkovým hodnotám z citovaných literárních pramenů a později také slouží jako výběrové kritérium při testování výkonnosti žaček atletického klubu Moravské Slavie, tedy dalších zkoumaných příkladů osob této práce. V první řadě jsem oslovila svého několikaletého dobrého známého pana trenéra Vlastimila Jenčka a s jeho pomocí sepsala následující reálné údaje, které získal v průběhu své dlouholeté trenérské praxe. Ochotně podstoupil osobní rozhovor, týkající se sportovní kariéry a následně souhlasil s obsahem kapitoly bakalářské práce. Ta se může mnohým jevit jako kouzelná pohádka, dokonale fungujícího vztahu dvou lidí, kteří s velkou touhou, láskou i rozumem dotáhli své úsilí do šťastného konce. 2.1 OSOBNÍ ÚDAJE REPREZENTANTKY Tak jako je pro spisovatele důležité, aby jeho dílo mělo úspěch, pro zpěváka, aby si jeho písně lidé zpívali, pro sportovce je největší odměnou vítězství. To nás žene k lepším výkonům. (student FTVS UK) Mezi nejúspěšnější atletky české historie patří sympatická jičínská závodnice Veronika Plesarová. Veronika se narodila 13. ledna roku 1984 v Jičíně, do rodiny spíše s nižším příjmem. Se svými rodiči a mladší sestrou bydlela v cihlové bytovce jičínského sídliště až do své dospělosti. Odmalička ráda sportovala. Plavala, lyžovala, jezdila na kole a ve škole vynikala i ve sportovních hrách. Na základní škole se často zúčastňovala atletických soutěží, kde si také všiml jejích úspěchů jičínský trenér atletiky, Vlastimil Jenček, který v ní na první pohled rozpoznal velký talent. Domluvil se s ní i jejími rodiči na společné spolupráci v pozdějších letech

25 Veronika se po přechodu na osmileté gymnázium v místě bydliště začlenila do tréninkové skupiny atletů a i přes své všestranné pohybové nadání se zaměřila na běžecké disciplíny, kterým se věnovala několik následujících let. Její výkonnost rychle stoupala. Závod od závodu se zlepšovala. Od městských přeborů se přes okresní soutěže vypracovala až na závody republikové úrovně. Jako dorostenka získala titul mistryně republiky, reprezentovala stát na řadě mezistátních utkání a vše vyvrcholilo finálovým startem na mistrovství světa sedmnáctiletých, kterým se také nejvíce proslavila. Jako juniorka absolvovala jičínské gymnázium a přešla na vysokou školu do Prahy, kde také změnila trenéra. Byla zařazena do střediska vrcholového sportu USK Praha, kde se však bohužel již více nezlepšovala. Zejména kvůli zdravotním komplikacím zakončila v roce 2006 svoji závodní kariéru. Tento stručný Veroničin životopis bychom rádi doplnili o fotku z útlého dětství (obr. 2), ve kterém se již projevoval její kladný vztah k přírodě a pohybu. Obr. 2 Jičín, rok 1987 Veroničiny první krůčky

26 2.2 CHARAKTERISTIKA BĚŽKYNĚ OČIMA TRENÉRA Na základě rozhovoru s Veroničiným původním trenérem z Jičína jsem sepsala stručnou charakteristiku Veroniky a dále popsala několik stěžejních událostí z jejího běžeckého života. Veronika se narodila v zimě, na začátku roku, ve znamení kozoroha, což bylo samo o sobě velkou výhrou. Lidé ve znamení kozoroha jsou dobří a chtějí to dokázat, snaží se vyniknout, práce je motivuje a jsou velmi silní, citově vyrovnaní. Kozoroh se neustále vzdělává, pracuje na sobě, kráčí kupředu a snaží se uplatnit své skryté ambice. Je prvotřídně vybaven pro závod a jakoukoliv soutěž. Dokáže jít vytrvale za svými cíli a bývá úspěšný. Což platí u Veroniky dvojnásob. Trenér rozpoznal, že má Veronika velké sportovní nadání. Sledoval ji od jejího útlého dětství a počítal s ní. Získal souhlas rodičů, aby se Veronika na gymnáziu podrobila speciálnímu tréninku. Rodiče Veroniky ji všestranně podporovali. Veronika byla již jako dítě štíhlá, vysoká, velmi pohledná dívka. Byla rychlá, pohotová a kdyby dělala cokoliv, tak by vynikla. Šla jí dálka, výška, koule, překážky, což lze poznat i z pouhé fotografie obr. č. 3 a 4, umístěné níže. Obr. 3, 4 Hradec Králové: II. kolo OP dorostu, r.1999, start 800m a dálka

27 Zvláště v běžeckých disciplínách Veronika sklízela obdiv všech přihlížejících, a protože pro tuto disciplínu byly v Jičíně také nejlepší podmínky, zůstala u ní. Pod vedením zkušeného trenéra podstoupila jako žákyně všestrannou přípravu v hloučku jičínských atletů. Porážela dívky svého věku nejen na trénincích, ale i závodech nejrůznějšího druhu. Jako starší žačka trénovala třikrát, maximálně čtyřikrát týdně. Ve svých patnácti letech dosáhla prvního většího ocenění. V únoru roku 1999 získala na MČR starších žaček v běhu na 800m bronzovou medaili a ve štafetě 3x300m skončila se svými oddílovými kolegyněmi třetí, což dokládají fotokopie pod tímto textem, obr. č. 5 a 6. Obr. 5, 6 Jablonec nad Nisou: MČR staršího žactva, únor, r. 1999, 800m, štafeta Veronika již v žákovských kategoriích vyčnívala nad ostatní. Ani mnozí chlapci jí v běhu nestačili. Jako dorostenka proto později trénovala hlavně sama, i když určitou skupinu atletů kolem sebe vždy měla. Začala dostávat individuální tréninkový plán, s pěti tréninkovými jednotkami v týdnu a mnohé z nich trenér vyhodnocoval přes sportester

28 V běžecké přípravě středotraťařů hrají důležitou roli vysokohorská soustředění. Využívají se zvláště před závody. Trénink ve vysokohorském prostředí způsobuje hypoxický stav, zvýšené transportní kapacity krve pro kyslík, tedy zvýšení počtu erytrocytů. Doporučená nadmořská výška pobytu je 2000 m n. m a doba trvání 3 4 týdny. Dochází pak k uvolňování hormonu erytropoetinu z ledvin, který působí na kostní dřeň, stimuluje tvorbu erytrocytů, zvýší se hladina 2,3-difosfoglycerolu, čímž se podpoří sycení tkání kyslíkem a zvýší se kapilarizace ve svalové tkáni. Návrat do nížiny je vhodný 7 12 dní před závodem, ale mělo by se zde stále pokračovat v intenzivním tréninku. [ 11 ] Veronika se svého prvního soustředění zúčastnila v létě, roku 2000, po úspěšné venkovní sezóně. Bylo to v Krkonoších na Dvorské boudě, kde její trenér jezdil pracovně jako reprezentační trenér. Toto Veroničino soustředění bylo navíc proloženo závodem. V půlce pobytu na horách odcestovala na mezistátní utkání do Francie, kde pobyla tři dny a poté se vrátila se zlatou medailí a výkonem 2:12,83 zpět do Krkonoš. Toto vítězství dokládá obrázek č. 7. Od roku 2000 jezdila Veronika na běžecké campy třikrát do roka na dobu dní. V zimě, v létě a na podzim zde trénovala dvoufázově. V ostatních dnech šlo o jeden kvalitní odpolední trénink. Obr. 7 Francie mezistátní utkání, Veronika se svým trenérem na stupni vítězů

29 V dětství byla atletika Veroničiným největším koníčkem a zájmem. Přistupovala k němu velmi zodpovědně a systematicky. Přesto ale nezanedbávala školu a na gymnáziu prospívala s vyznamenáním. Měla svůj názor, ale dokázala se podřídit autoritě trenéra. Dělala vše, co jí řekl, maximálně poslouchala. Trenér měl své představy a záměry, ke kterým směřovali. Především se připravovali na MČR a to hned ve dvou disciplínách. Veronika svůj dvoustart na 400m a 800m často proměnila ve dvojnásobnou medaili. Byla proto zařazena do mládežnické reprezentace. Startovala na mezistátních utkáních a počítalo se sní do budoucna, především na trati 800m. Na podzim roku 2000 se poprvé dostala na půlce pod hranici 2:10. Bylo to na poháru juniorů a současně Adidas GP žen, kde se stala, věkem ještě dorostenka, vicemistryní za vítěznou Renatou Hoppovou. Tento závod i následující halové MČR dorostu, kde obsadila Veronika třetí místo, bychom rádi doložili barevnou fotodokumentací, obr. č. 8 a 9. Obr. 8. Bílina- Adidas GP: 800m (2.) Obr. 9. Praha Stromovka: MČR Dky

30 V roce 2001, po kvalitní halové sezóně a přípravě na dubnovém soustředění v italském Melagu se Veronice povedlo splnit limit na MS sedmnáctiletých. Na Kladně zaběhla čas 2:08, jenž byl vstupem na vysněný start závodu světové úrovně. Na této stránce níže lze zhlédnout na obr. č. 10 a 11 Veroniku, trénující v Melagu. Obr. 10 Itálie - Melago, trénink Obr. 11 Itálie zastávka s trenérem Vrcholný závod MS proběhl bez komplikací. Během týdne absolvovala tři závody, rozběh, semifinále a finále, ve kterém vybojovala stříbrnou medaili s nádherným osobním rekordem. Trenér se k výkonu vyjádřil následovně: Nedopouštěla se taktických chyb, vždy to vymyslela dobře, když to je v hlavě, je to radost. Věděla na co má, co může. Před závodem jsme se pobavili jak běžet, ale ve skutečnosti je závod stejně jiný. Stál jsem na dvoustovce, říkal mezičasy, ale trenér je nejlepší když při závodě zmizí... Veronika byla na vše připravená. Měla ve všem jasno. Vyniknout chtěla již od mala, což vypovídalo už jen znamení ve kterém se narodila, jakoby to předurčovalo. Je to inteligent. Vždy spolupracovala, pomáhala, byla informovaná, sama se zajímala o trénování

31 Fotografie umístěné na této stránce zobrazují Veroniku na MS v Debrecenu. Jde o tři fotodokumentace. Na první, obr. č. 12, lze shlédnout celou českou výpravu reprezentantů na MS do 17 let a na druhé pak samotnou Veroniku se svým trenérem, obr. č. 13. Další obrázek, obr. č. 14, zvěčňuje Veroniku při slavnostním vyhlášení vítězů v běhu na 800m dívek. Obr. 12 Maďarsko - Debrecen: MS dorostu, červenec, r. 2001, česká výprava Obr. 13 Verča před finálovým během Obr. 14 Veronika na stupni vítězů MS

32 Veronika se svou poctivou a svědomitou prací zařadila mezi hvězdy české atletiky, jako je např. Jarmila Kratochvílová, Ludmila Formanová nebo Jozef Plachý. Velkou roli při tom hrála její silná, sebevědomá duše, trochu tvrdohlavá, ale v zásadě jemná, i když zajisté ne zranitelná. Trenér měl s Veronikou velké plány, hodně z toho dokázali, ale ve skutečnosti chtěli ještě mnohem víc Trenér celý rozhovor uzavřel následovně: Nejdříve to byly školní závody, okresní přebory, středoškolky, však ty taky grupa kolem Verči vyhrála. Důležitá je taktika, kterou vždy určí trenér. Udělá ji tak, aby měl svěřenec reálnou motivaci, ale hlavně musí mít sám vůli vyhrávat. Může prohrát, ale musí mít touhu zvítězit, furt, i když prohrává. Tu Veronika měla, a proto sklízela úspěch, ale mysleli jsme na víc bohužel zbláznily se geny. Jak říkají Američané: Dívka je úspěšná pokud je nepolíbená Chlapi bývají u dívek v období dospívání velkým problémem a později překážkou. Milostné vztahy probíhají bouřlivě a často končí bolestně INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN A VÝKONY Z tréninkových deníků a plánů, které mi byli k dispozici k nahlédnutí z rukou trenéra ve formě originálních příprav a předloh z období vrcholné výkonnosti, jsem vyvodila několik podstatných faktů a definic. Odpověděla jsem si na otázku: Jak je možné, že měla Veronika tak dobré výkony? Šlo zajisté o rychlostní typ závodnice, která uměla běhat a vynikala svým osobitým stylem. Měla spíše kratší frekvenční krok, vypracovanou postavu, ale především pevnou vůli, což dokazují výsledky absolvovaných tréninků a závodů. Veronika byla již v žákovských letech po všech stránkách vyspělá a podávala vynikající výkony v široké škále atletických disciplin, za něž by se v dnešní době nemuseli stydět ani juniorské závodnice. Trénovala tehdy ještě především všeobecnou kondici. Startovala v soutěžích okresního přeboru dorostu i první národní ligy za TJ Jičín, kterému značně zvyšovala bodový stav i přes silnou konkurenci starších soupeřek. Medaile, které získala jako starší žákyně na MČR, jsou dokladem jejího velkého talentu i kvalitní přípravy. V únoru roku 1999 se stala halovou vicemistryní ČR na trati 800m, časem 2:23,9 a v létě na dráze pak

33 doběhla druhá časem 2:17,85 na stejné trati a zajistila si tak účast na letním tréninkovém běžeckém campu v Krkonoších, spolu s dalšími medailisty MCR. V dalších letech jako dorostenka zahájila speciální běžeckou přípravu pro půlku. Trénovala se sportesterem, ze kterého trenér pravidelně vyhodnocoval většinu tréninků anaerobního charakteru. Průměrné tepové frekvence během zátěže dosahovaly přibližně 150 tepů za minutu. Častými tréninky druhého přípravného období byly po rozklusu do 5km například úseky 6x300m za 52 54s nebo 4x1000m za 3:55 4:00 min. Ve čtvrtém přípravném období byla Veronika schopna odběhat např. 2x pyramidu m (47s, 30s), 4x500m (1:35 1:38 min) nebo 4x800m (2:44 2:55 min). Trénovala pětkrát týdně, přičemž minimálně jeden trénink byl rychlostního chrakteru, jeden silového charakteru a nechyběl ani souvislý dlouhý běh do 8 km. Součástí týdenního plánu byla také samozřejmě regenerace (plavání, masáž, výřivka ). V pátém přípravném období bývalo soustředění v horách s dvoufázovým tréninkem. Dopolední část zahrnovala tempový běh série úseků o délce 150m až 1km v zóně vlastního anaerobního prahu a odpolední, rovnoměrný běh nebo sílu. Na podzim roku 1999 si Veronika vylepšila osobní rekord půlky o téměř 9 sekund, na již dříve zmiňovaném podzimním mítinku v Bílině. Na poloviční trati činilo výkonnostní zlepšení téměř dvě sekundy, což svědčí o dobré trénovanosti, především v oblasti obecné, tempové a speciální vytrvalosti. Průměrná měsíční kilometráž činila 150 km. Za rok absolvovala celkem 30 závodů, z toho 43 startů. V dalším roce na jaře se Veronice povedlo nominovat na MS sedmnáctiletých, na mezistátním utkání na Kladně, výkonem 2:08. Zahájila speciální přípravy, které v poslední fázi zahrnovaly pětidenní soustředění v Nymburku, v termínu , tedy týden před odletem. Byli zde pozváni všichni závodníci, kteří splnili limit na MS sedmnáctiletých. Veronika podstoupila náročný dvoufázový trénink. Za zmínku jistě stojí jedna z tréninkových jednotek, při níž běhala opakovaně větší množství úseků 200m s mezi klusem pod hranici 30s. Soustředění zakončila víkendovým startem na MČR žen v Jablonci, samozřejmě na trati 800m. Obsadila zde ve finálovém běhu sedmé místo, vylepšením osobního rekordu na 2:07,56. Trenér utkání okomentoval slovy: Málo bojovala, měla příliš velký respekt před ženami

34 Mistrovství světa se konalo v Maďarském Debrecenu. Veronika zde odletěla i se svým trenérem a početnou českou výpravou z Prahy v úterý Den před odjezdem ještě zvládla trénink zaměřený na tempovou rychlost. Ve čtvrtek vyhrála v dopoledních hodinách svůj rozběh časem 2:10. Den poté uspěla v semifinále, jako čtvrtá s časem 2:07,71 postoupila do finále, které se konalo v neděli. Pro Veroniku se stal finálový běh jedním z nejkrásnějších zážitků její sportovní kariéry. Časem 2:06,01 se zapsala do dějin české atletické dorostenecké historie, svojí stříbrnou medailí a vytvořila tím národní dorostenecký rekord. Celou tuto kapitolu bych ráda uzavřela humorným výrokem zkušeného trenéra, pana Jenčka,: Trénovat se vyplácí, závod je pak legrací. V tomto stručném vyjádření je ukryta podstata úspěchu všech velkých sportovců, ať již jde o Zátopka, Kratochvílovou, Formanovou, Plachého nebo další naše skvělé sportovce. Příběh Veroniky Plesarové to jen znovu potvrzuje Pro zpestření práce uvádíme další dvě zdařilé fotografie Veroniky. Obr. 15 znázorňuje její koncentraci před finálový během na 800m MČR Dky. Obr. 16 je ze soutěže družstev juniorek, kde si již jako vicemistryně světa běží pro vítězství. Obr. 15 Ostrava , 1.místo Obr. 16 Turnov září, r. 2001, 400m

35 2.4 INTERVIEW S ČESKOU REPREZENTANTKOU Začátkem semestru, když jsem vybírala téma své bakalářské práce, jsem oslovila mimo jiné i svoji známou, bývalou běžeckou soupeřku, ale i přítelkyni Veroniku Plesarovou. V dřívějších letech jsme společně strávily několik nádherných horských soustředění, kde jsem měla možnost osobně sledovat její tréninky a také s ní konzultovat své závodní zkušenosti a pocity. Mé výkony a sportovní úspěchy jsou samozřejmě nesrovnatelné s jejími, ale i přes to se ke mně vždy stavěla velmi přátelsky a štědře. Proto jsem i tentokrát vyhledala její pomoc a obeznámila ji se svým školním projektem. Neměla k mému záměru ani později vytvořenému písemnému textu práce větší výhrady a sama se k námětu vyjádřila. V průběhu posledního roku jsem neměla možnost setkat se s Veronikou osobně, a proto jsme komunikovaly pouze elektroniky, telefonáty a formou mailového interview, které uvádím s jejím souhlasem jako součást této práce v následujících odstavcích. Ráda bych tímto Veronice i Vlastimilovi mnohokrát poděkovala a popřála hodně úspěchů v další činnosti. Jak se díváš na svoji kariéru teď, s odstupem času? Jsi se svými výkony spokojená? Kdyby ses vrátila do dětských let, začala bys opět s atletikou, s běháním? Toho, že jsem se začala věnovat ve třinácti letech atletice rozhodně ani trochu nelituji. Atletika mi strašně moc dala a to, co mi vzala mi vynahradila dostatečně úspěchy, poznáním spousty zajímavých lidí a míst, vybudováním větší životní síly a hlavně vědomím, že jsem se v něčem v životě prosadila. Moje kariéra měla zvláštní průběh a zvenčí se možná zdá, že kdybych v roce 2001 po MS skončila, nic by se nestalo. Ano, vrchol mé kariéry byl jistě rok Do té doby jsem neměla téměř žádné zdravotní problémy a vše probíhalo jako podle velmi optimistické trenérské učebnice

36 Co by jsi udělala jinak, lépe? Vždycky jsem si říkala, že nikdy nebudu taková, jako mnozí atleti, kteří obětují vzdělání atletice. Já, jako cílevědomý člověk a (možná bohužel) perfekcionista, jsem chtěla vystudovat vysokou školu také co nejlépe. Své původní plány studií na lékařské fakultě jsem právě kvůli atletice nenaplnila a přihlásila se na pedagogickou fakultu. Zde jsem doufala, že studia nebudou tak náročná a budu při nich moci stále vrcholově sportovat. Má očekávání, ale nebyla splněna na škole nám hned při zápisu řekli, že individuální studijní plány neposkytují, takže účast na všech cvičeních byla povinná. Tak akorát jsem si možné absence vyčerpala na soustředění a pak už jsem musela do školy neustále chodit. A právě to byl kámen úrazu sice jsem, pokud jsem byla zdravá, byla schopna odtrénovat, to, co si trenér naplánoval, ale horší to bylo s regenerací. Často se stávalo, že jsem hned po tréninku musela jet do školy, takže jsem se omyla, rychle něco jednoduchého uvařila, shltla a letěla směr škola, kde jsem mnohdy usínala a až pozdě večer jsem se vracela na kolej. Myslím, že kdybych se pokusila rozložit si jednotlivé ročníky studií, tak jsem třeba mohla v atletice pokračovat. Ač mám studium biologie a tělesné výchovy dnes již téměř dokončené, vzpomínám s úsměvem jak mi trenér Jenček radil, ať zkusím právnickou fakultu tam se nemusí téměř chodit a možná bych právě ten čas pro kvalitní atletickou přípravu měla. Ale na možná se nehraje. Jinak si myslím, že jsem se chovala vždy tak, jak jsem chtěla. Nesouhlasím s názorem trenéra Jenčka, že můj problém byly geny a že mou atletickou kariéru zničili chlapi. Šlo zde spíše o komunikaci mezi mnou a trenérem a jeho předsudky. Do teď nevím, jestli si opravdu představoval, že do konce mé atletické kariéry zůstanu nepolíbená, a tak budu běhat jako laň. Vždyť přece u žádné ze světových běžkyň toto neplatí

37 Vidíš nějaké chyby ve své sportovní kariéře? Je jich tam víc, jinak bych myslím využila svůj talent i v dospělé kategorii. Ke svým chybám jsem se již vyjadřovala, teď to, co se, myslím, nepovedlo mým trenérům. První problém vznikl hned v létě po MS 2001, kdy se můj trenér rozhodl, že teď budu trénovat mnohem víc, když už budu juniorka. Nemyslel to špatně, ale vše se má postupně. Mimo jiné jsme začali praktikovat spoustu odrazových cvičení a v tu dobu vznikl ten prokletý zánět achilovky, který mě pronásledoval po zbytek mé kariéry a kvůli kterému jsem nakonec snahu o úspěch v atletické branži v roce 2007 vzdala. Pak tady byl již zmíněný negativní postoj k mému partnerskému životu. Díky tomu se náš velmi blízký vztah postupně ničil. Po ukončení spolupráce s trenérem Jenčkem v roce 2003 jsem přestoupila k trenéru Semerádovi z USK Praha. Ten mi myslím nikdy zcela neporozuměl a nikdy jsem s ním neměla tak blízký vztah jako s jičínským trenérem, ač jsou oba narozeni ve stejný den (jiný rok samozřejmě), a to den před mými narozeninami. Nebudu hledat chyby v trénincích, ale zde za největší chybu považuji právě psychologickou přípravu. V České republice je stále ještě psychologie sportu dosti opomíjená a já, ač jsem mnohokrát vyvíjela nátlak na trenéra, ať nějakého psychologa zajistí, nikdy jsem žádného neměla. Potřeba psychické podpory je myslím nanejvýš pochopitelná, když opakovaně 5 let má atlet šanci trénovat maximálně 9 měsíců v roce a po zbytek roku mnohdy nemůže kvůli zranění ani pořádně chodit, natož běhat. V roce 2006 jsem zkusila ještě znovuvzkřísit moji kariéru a přestoupila jsem k trenéru Tunkovi do Olympu. Zde se ale moje zranění po vcelku zdařené přípravě opět obnovilo a po prvním kvalitním tréninku v tretrách jsem odkulhala a posléze se vzdala další atletické kariéry. Jaké jsi měla vzory? Čáslavské běžkyně Lídu Formanovou a Jarmilu Kratochvílovou samozřejmě

38 Jaký jsi měla vztah s trenérem? Byl pro Tebe silnou oporou a rádcem, důvěřovala jsi mu ve všem, nehádali jste se...? Něco z odpovědi už jsem zmiňovala v předchozích větách, takže zde se zmíním pouze k trenéru Jenčkovi. Pan Jenček na mě od začátku působil velmi autoritativně. Postupem času, když jsem ho lépe poznala (až když jsem začala speciální atletickou přípravu), jsme si spolu vytvořili takřka rodinný vztah jak mi jeho žena mnohokrát řekla, byla jsem téměř jako jejich třetí dítě. Začalo se to kazit až na podzim Vlasta byl pro mě do té doby vždy oporou a důvěřovala jsem mu právě do té doby maximálně. Potom se i díky lžím ze strany jiných trenérů náš vztah začal postupně kazit a hádky se objevovaly čím dál častěji. Jaké jsi měla cíle, ambice, chtěla jsi odmala vyhrát MČR, startovat na MS nebo dokonce Olympiádě? Z počátku jsem atletiku brala jako koníček. Říkala jsem si, že do konce gymplu si můžu běhat. Pak jsem ale postupně začala mít úspěchy a chtěla jsem víc. Krok po kroku nahoru. Po úspěších na světové dorostenecké úrovni jsem začala snít i o dospělé světové atletice a o Pekingu Proč jsi se závoděním skončila? Důvodem byl chronický zánět achilovek. Když člověk maká, začíná se cítit dobře, má fazonu a najednou mu rupne v achilovce a čtvrt roku nemůže běhat a jen posiluje, rehabilituje a chodí po lékařích, pak musí vstát a věřit a bojovat dál. Když se ale tohle opakuje už po čtvrté, páté a nedostavuje se vcelku žádná odměna za dřinu v podobě osobáku, předběhnou vás ty, které se k vám nikdy ani neměli přiblížit, nemáte už finanční podporu, nepociťujete už žádné uspokojení z té práce. Stává se těžší a těžší opět věřit, že to bude dobré. Přišel čas jít dál, dostudovat a budovat si kariéru, tentokrát pracovní. Bez sportu si ale život neumím představit, proto jsem se stala osobní trenérkou v Balance clubu Brumlovka v Praze

39 3. TESTOVÁNÍ VÝKONNOSTI ATLETEK V této kapitole uvádím vedle citací literatury, také své teoretické poznatky, získané v průběhu školní praxe na atletických trénincích žactva Moravské Slavie, při oddílových kontrolních testech, závodech, ale především při speciálních testech, provedených s cílem uveřejnění v této práci. 3.1 CHARAKTERISTIKA TESTOVANÝCH JEDINCŮ Za účelem testování výkonnosti atletek této bakalářské práce bylo osloveno několik žaček atletického klubu AC Moravská Slavia Brno a následně i zkontaktováni jejich rodiče. Účast přislíbilo pět adeptek, které se se svolením svých rodičů, staly našimi testovanými objekty. Pro přehlednost a zachování jejich anonymity budou označováni písmeny A až E, dle svého věku, A = nejmladší. Dívky lze charakterizovat jako inteligentní a chápavé studentky převážně nižšího stupně gymnázia, žijící s rodiči v Brně a jeho okolí. Všechny mají jednoho a více sourozenců, jejich sociální zázemí se jeví jako silné a stabilní. Dívky se ve svém volném čase věnují především sportu a s atletikou začaly před třemi roky, s výjimkou jedné již dlouhodobější členky klubu Moravské Slavie. Ostatní v minulosti provozovaly i jiné sporty, např. gymnastiku. Chovají se k sobě přátelsky vzájemně se povzbuzují a motivují. Na trénink přicházejí včas a upravené, převážně třikrát týdně. Atletice by se chtěly věnovat i nadále. V úvodu bychom rádi předložili několik statistik dívek, ve srovnání s modelovou charakteristikou jedné z nejlepších půlkařek české historie. Jde o kvantitativní (číselné) vyjádření ukazatelů a vztahů. Tab. 4 Osobní somatické údaje atletek (leden 2009) Pozn.: A-E..atletky Atletka/Charakteristika A B C D E Rok narození Věk ( r ) Výška ( cm ) Váha ( kg ) 48,2 55,6 54, ,9 BMI 16,88 19,7 19,17 20,86 18,09 Povrch těla ( m 2 ) 1,55 1,62 1,6 1,7 1,

40 Tab. 5 Údaje Veroniky Plesarové (VP), reprezentantka - dorostenka (16 let, r. 2000) rok výška váha povrch VO 2(max) Údaj narození (cm) (kg) BMI těla(m 2 ) (ml.kg -1 ) temperament Hodnota ,5 56,5 18,55 1,68 67,3 sangvinik Povrch těla byl určen z grafu č. 1 [ 1 ], uvedeného v příloze č. 1, hodnota povrchu byla získána jako výsledek spojnice krajních sloupců grafu, tedy hmotnosti a výšky, které je nutno u testovaných jedinců předem znát. BMI Body mass index (index tělesné hmotnosti), odhad množství tuku v těle. Škálu rizik výsledných hodnot uvádíme na obr. č. 12. BMI = m (kg) / h (m 2 ) Obr. 12 BMI [ 15 ] Tab. 5 Osobní rekordy žaček (13 14 let, VP 15let) ve sprinterských disciplínách Discipl.(m)/Atletka A B C D E VP 60 8,59 9,67 8,67 8,9 9,52 7, ,92-23,3 23,8 22,9 19, ,8 34,3-29, , ,9 52,78 55,85 45,65 50,13 43,66 Pozn.: A-E..atletky, VP..Veronika Plesarová (reprezentantka) Tabulkové hodnoty sprinterských rekordů atletek (A-E) a reprezentantky (VP), jsme nanesli do pásového grafu a uvedli v příloze č