Páchn. Osmoderma) Zlatohlávkovit. vkovití,, mezi. osluněné vykotlané stromy s dutinami, ve. vystavovaných dešti. rodnou dutinu.

Transkript

1 Páchn chník (Osmoderma Osmoderma) Páchník patří do čeledi Zlatohlávkovit vkovití,, mezi typické druhy osidlující stromové dutiny.přežívá především m ve starých stromech v parcích, ch, alejích a vrbovnách.preferuje osluněné vykotlané stromy s dutinami, ve kterých se vyvíjí larvy.v dutinách trvale vystavovaných dešti páchníky nenajdeme.dospělci jen zřídka z opouštějí rodnou dutinu.je to večern erní druh schopný letu, ale pouze na krátk tké vzdálenosti.

2

3 Popis Velikost brouka je mezi mm, zbarvení hnědo do-černé s jemným leskem.tělo lo lysé a ováln lné,, krátk tká tykadla.na štítu tu několik n výrazně viditelných vystupujících ch lišt t a celý štít jemně tečkovaný.krovky s nevýraznými rýhami, na okrajích s rezavými chloupky. Spodní strana těla t je černá a téměřt lysá.

4

5 Mezi živné rostliny patří duby (Quercus( sp.), buky (Fags sylvatica), lípy l (Tilia( sp.), jilmy (Ulmus( sp.), vrby (Salix( sp.) a také některé ovocné stromy mezi které patří slivoň (Prunus sp.), hřušeň (Pyrus sp.) a jabloň domácí (Malus domestica). V zimě dutiny nepáchnou. Je pak obtížné zjistit, zda strom obývají páchníci,, například když se vede nějakn jaké řízení o kácenk cení,, tam je poté spolehlivým znakem, když se zaloví v dutině a vytáhne se trochu trouchu.. Pokud v něm n m objevíte válcovité exkrementy podobné myší šímu trusu, je to známka toho, že e je dutina obývaná páchníkem.

6 Životn ivotní cyklus Vývoj larvy je několikaletý, n nejméně trvá tři roky.larvy si vytvářej ejí kokon z trouchu a v něm n se kuklí.im Imága se objevují od května do září. z Samice kladou kolem 30-ti vajíček do dutin stromů. V ČR R se vyskytuje lokáln lně,, nejvíce lokalit je na jižní Moravě a TřeboT eboňsku. sku.řada další ších lokalit je po celém územíčr R v oblastech do nadmořsk ské výšky 600 m.n.m.

7

8 Ohrožen ení Páchník se vyskytuje na dvou typech stanovišť.jednak jsou to porosty dnes klasifikované jako původní listnaté lesy,, které byly v minulosti specifickým způsobem hospodářsky sky využívány (vrbovny, pastevní lesy), a jednak jsou to staré parky a aleje.dnes se přestalo p pást p a lesy se změnily z nízkých n a středn edních na lesy vysokokmenné,, které jsou v zástinu a tudíž nejsou vhodné pro osídlen dlení.

9 Další příčinou ohrožen ení druhu je předevp edevším odstraňov ování starých stromů,, jak osídlených, tak k osídlen dlení vhodných, v parcích ch i lesích.s tím t souvisí i likvidace alejí,, z bezpečnostn nostních důvodů. Další ším m významným faktorem je vypalování a sanace dutin stromů,, popř.. nadměrn rné využívání larev jako rybářských návnad. n Při i odlesňov ování areálů,, vytváří páchník mikropopulace,, které jsou více v náchylnn chylné k vymřen ení.proto je zachování alejí klíčovým faktorem k umožnění komunikace mezi mikropopulacemi.

10 Péče e o druh Ohrožen ení spočívá především m v omezenosti biotopů,, kde se dnes můžm ůže páchník vyskytovat.vytváří mikropopulace,, které jsou náchylné na vymřen ení z vnitřních příčin p (genetické informace, nemoci). Důležitým bodem ochrany je neprovádět intenzivní těžbu v místech m výskytu a zanechávat zbytky mrtvých, starých stromů s dutinami, aby populace mohla osídlit jinou dutinu.

11 Na lokalitách výskytu a v nejbližší ším m okolí pěstovat stromy v rozvolněnější ším m zápoji.v z případě nedostatku stromů vytvářet dutiny, jinak populace zaniknou.při i takovém zásahu je nutný odborný posudek a doporučen ení k přesnp esnému postupu.

12 Veteranizace stromů = záměrnz rné poškozov kozování stromů tak, aby vzniklo vhodné prostřed edí pro osídlen dlení chráněnými nými organismy. Použit ití např.. při p i nutnosti pokácen cení staré aleje osídlen dlené chráněnými nými organismy. V blízkosti stávaj vající aleje ostarší šíme stromy tak, aby se staly vhodným místem m pro organismy žijící v aleji, kteří se sem následnn sledně mohou přestěhovat a my můžm ůžeme původnp vodní alej pokácet bez vyhubení těchto organismů.

13 PŘÍRODN RODNĚ BLÍZK ZKÉ METODY OŠET ETŘOV OVÁNÍ STROMŮ = takový řez, kdy není poznat, že e byl na stromě proveden zásah z člověkem. V podstatě napodobujeme působenp sobení přírodních faktorů jako je například vítr. v Tento typ řezu podporuje výskyt brouků, ostatního hmyzu, mechů, řas a ostatních organismů. Suché větve se neodstraňuj ují celé,, pokud to nevyžaduje bezpečnost. Tento druh řezu mám významný ekologický přínos p pro strom a jeho okolí a proto by neměl l být opomíjený.

14 OBNOVA ALEJÍ,, PARKŮ A ZAHRAD Stromy v parcích, ch, alejích, zahradách, extenzivních sadech a často i v běžné městské zeleni tvoří domov pro tvory, které bychom ve volné zemědělsk lské krajině nebo lesích hledali marně. Staré,, volně rostoucí stromy nalezneme častěji v blízkosti lidských sídel s a cest, kde žije velké množstv ství organismů,, jako například netopýři, ptáci, hmyz a mnoho další ších. Mimořádn dně důležitá je proto péče p e o stanoviště těchto organismů.. Ohrožen ená fauna je jen jedním z faktorů,, které je nutné brát t v úvahu při p i péči p i o městskou zeleň.

15

16 Je nutné zohlednit krajinářský a urbanistický význam, bezpečnost, zdravotní stav a finance. V městském m prostřed edí se setkáme s námitkou, že starý strom je nebezpečný ný strom. Je tedy na odbornících, ch, ukázat lidem, že e existují i jinářešen ení, než je pokácen cení a likvidace starých jedinců. Další ším m problémem je vzhled ošeto etřených ených veteránů,, z kterých se nejčast astěji stávaj vají torza, dožívaj vající nebo ležící stromy, které většina lidí považuje za ošklivo klivé.. Je proto nutné informovat veřejnost ejnost k jakému zásahu z a proč došlo, ideáln lně velkou informační tabulí s fotografiemi obyvatel torza.

17

18 Biologicky nejcennější je odumíraj rající strom, čím m déle d se rozpadá,, tím t m bohatší faunu může e hostit. VětšíV množstv ství organismů najdeme na stromech velkých rozměrů, které poskytují větší škálu stanovišť. Organismy mají různé nároky na stanoviště,, existují druhy, které se zabydlí kdekoliv, a také druhy, které se zabydlí na každém m pátém p m nebo padesátém m stromě.

19

20 Škála organismů žijících ch v desítk tkách starých stromů aleji bude širší než v tom samém m počtu stromů rostoucích ch oddělen leně. Vzhledem k omezenému mu doletu některých n druhů organismů (stovky metrů až kilometry) je důled ležité rozmíst stění stanovišť. Proto je možné mezi dvěma hostitelskými stanovišti ti umístit upravené stromy, které mohou sloužit jako odpočívadlo při p i přesunu p z bohu A do bodu B.

21 Existují různé metody zvyšov ování množstv ství veteránů a mrtvého dřeva, d mezi něžn patří ponechání pařez ezů,, padlých kmenů a skácených stromů na místech, m kde nepřek ekážejí.. Také je možné nekácet stromy dříve, než je to nezbytně nutné. Další ším m způsobem je vhodná péče e o již osídlen dlené stromy tak, aby jsme co nejvíce prodloužili jejich životnost. Je však v lepší ší, když o této t to péči p i rozhodne někdo, n kdo se tímto zabývá jako dendrolog nebo arborista.

22

23 V orientaci pomůž ůže e například Společnost pro zahradní a krajinnou tvorbu szkt.cz nebo arboristika.cz Nesmíme me však v zapomenout na péči p i o okolí stromu. Můžeme prodloužit věk v k stromu odstraněním mladší ších sousedů,, náletn letů a křovk oví ubíraj rajících ch světlo, vodu a živiny. ZároveZ roveň však musíme me dát d t pozor na ohrožen ené obyvatele. OšetO etřování puklin, zlomů, řezů a obnažen eného dřeva d fermežemi, emi, fungicidy, vosky apod. je nežádouc doucí. Pokud chceme vytvářet a chránit staré stromy vhodné pro chráněné organismy a nejen pro ně, n měli by jsme se zaměř ěřit na přítomnost p mladší ších generací stromů,, které včas nahradí dožívaj vající veterány.

24 TORZA A VYSOKÉ PAŘEZY Jak užu bylo řečeno, eno, není vždy nutné stromy představující riziko pokácet. MůžM ůžeme například snížit těžt ěžiště,, ponechat torzo nebo vysoký pařez ( cca metry). Pokud chceme, můžeme na torzu ponechat jednu většív větev, která podpoří jeho regeneraci, pro lepší pocit veřejnosti. ejnosti. Ponechání stromového torza je vhodné jen v případě,, když je strom osídlen ohroženým druhem nebo jsou v jeho kmeni dutiny. Stromová torza a vysoké pařezy mají výhodu, že e míra m ohrožen ení okolí je minimáln lní a některé vzácn cné druhy hmyzu v nich mohou žít velmi dlouho.

25

26 Kreativní začle leňování torz a pařez ezů nemá meze. MůžM ůžeme se setkat s obyčejnými torzy, mohou také sloužit pro vytvořen ení origináln lních soch, jako součást st herních prvků,, podstavce pro stoly a židle, nosiče stříš íšek a altánů apod.

27

28

29 BROUKOVIŠTĚ Tato forma ochrany se stala velmi populárn rní v Británii, kterou můžm ůžeme najít t v londýnské botanické zahradě v Kew.. Pro druhy vázanv zané na mrtvé dřevo, stromové dutiny, houby a jiné vezmeme skupinu většív ších a menší ších kmenů a zapustíme je do jedné třetiny do země.. U nás n se broukoviště dosud dostatečně nerozší šířila. Jedno takové broukoviště můžeme nalézt v Lysé nad Labem, které je opatřeno dřevěnými podobiznami brouků a informačními mi tabulemi. Broukoviště se dají využít t i jinak, než jen k naučné funkci.

30

31 Například pokud nejde jinak a strom hostící ohrožen ené druhy hmyzu musí být pokácen, je možno vzít t pařez z tohoto stromu a umístit jej do broukoviště.. Pokud totiž necháme tento pokácený strom ležet et na zemi, změní se jeho mikroklima což může e být pro některn které larvy osudné. Jednu nevýhodu však v broukoviště má.. Jelikož lidé jsou různr zní,, takové množstv ství velkých pařez ezů na jednom místm stě může e pro některn které lidi znamenat jedinečnou nou přílep ležitost pořídit si dřevo d na zátop. z Proto je lepší umisťovat je do zámeckých z parků a zahrad. Informační tabule jsou dobrým způsobem jak informovat veřejnost ejnost o funkci a důled ležitosti těchto t zařízen zení.

32

33 Použit itá literatura chník hnědý a-barnabita/ calla.cz/stromyahmyz/ skolkyuo.cz/konzervace- stromu/