POJEM EPIDEMIOLOGIE ZDRAVÍ A NEMOC PŘÍČINNOST V EPIDEMIOLOGII

Transkript

1 POJEM EPIDEMIOLOGIE ZDRAVÍ A NEMOC PŘÍČINNOST V EPIDEMIOLOGII

2 POJEM EPIDEMIOLOGIE

3 VÝVOJ OBSAHU EPIDEMIOLOGIE EPIDEMIE z EPI DEMOS hromadná onemocnění příčiny vzniku a zákonitosti šíření nástup chronických a vývojových nemocí redefinice epidemiologie, široké pojetí epidemie

4 VÝVOJ OBSAHU EPIDEMIOLOGIE novější definice epidemiologie v anglosaské oblasti Epidemiologie studuje rozložení a determinanty stavů a událostí majících vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a využívá výsledků tohoto studia ke zvládání zdravotních problémů. Epidemiology is the study of the distribution and determinants of health-related states or events in specified populations, and the application of this study to the control of health problems.

5 VÝVOJ OBSAHU EPIDEMIOLOGIE novější definice epidemiologie v anglosaské oblasti Epidemiologie studuje rozložení a determinanty stavů a událostí majících vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a využívá výsledků tohoto studia ke zvládání zdravotních problémů. Studium zahrnuje pozorování, průběžné sledování, zkoumání příčinnosti nemocí analytickými epidemiologickými studiemi a experimenty.

6 VÝVOJ OBSAHU EPIDEMIOLOGIE novější definice epidemiologie v anglosaské oblasti Epidemiologie studuje rozložení a determinanty stavů a událostí majících vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a využívá výsledků tohoto studia ke zvládání zdravotních problémů. Rozložení se vztahuje k výskytu jevů v čase, prostoru (území) a v podskupinách osob tříděných podle nejrůznějších znaků.

7 VÝVOJ OBSAHU EPIDEMIOLOGIE novější definice epidemiologie v anglosaské oblasti Epidemiologie studuje rozložení a determinanty stavů a událostí majících vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a využívá výsledků tohoto studia ke zvládání zdravotních problémů. Stavy a události mající vztah ke zdraví jsou všechny úrovně zdraví a druhy nemocí jejich příčiny a formy chování, jako je například kouření, postoje k preventivním opatřením zdravotnické služby.

8 VÝVOJ OBSAHU EPIDEMIOLOGIE novější definice epidemiologie v anglosaské oblasti Epidemiologie studuje rozložení a determinanty stavů a událostí majících vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a využívá výsledků tohoto studia ke zvládání zdravotních problémů. Determinanty jsou všechny fyzikální, chemické, biologické, sociální, ekonomické, kulturní a behaviorální jevy a procesy, které ovlivňují zdraví.

9 VÝVOJ OBSAHU EPIDEMIOLOGIE novější definice epidemiologie v anglosaské oblasti Epidemiologie studuje rozložení a determinanty stavů a událostí majících vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a využívá výsledků tohoto studia ke zvládání zdravotních problémů.

10 VÝVOJ OBSAHU EPIDEMIOLOGIE novější definice epidemiologie v anglosaské oblasti Epidemiologie studuje rozložení a determinanty stavů a událostí majících vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a využívá výsledků tohoto studia ke zvládání zdravotních problémů. Zvládáním se rozumí všechny aktivity, které souvisejí s ochranou, upevňováním a rozvojem zdraví, s prevencí, diagnostikou, terapií, rehabilitací a sociální reintegrací.

11 VÝCHODISKA EPIDEMIOLOGIE Zdraví lidí lze popsat, měřit a hodnotit jeho rozložení Zdraví lidí není ovlivňováno jen náhodnými jevy a procesy. Se zdravím jsou spojeny příčinné faktory a mnoho dalších okolností (determinanty zdraví), které lze identifikovat a studovat jejich rozložení v čase, místě i v jednotlivých populačních podskupinách. Získanými poznatky, volbou a realizací vhodných opatření lze přispět jak k řešení zdravotních problémů, tak i k ochraně, upevňování a rozvoji zdraví lidí.

12 EPIDEMIOLOGIE snaha hlouběji proniknout ke kořenům zdraví a nemoci sociálně ekologický přístup ne jedinec, ale skupina nejen nemocní, ale i zdraví lidé výzkum obyvatelstva v přirozeném prostředí komplex metod a technik výzkumu mezioborový výzkum

13 ZDRAVÍ A NEMOC

14 ZDRAVÍ Pojetí zdraví představuje východisko pro aktivity všech komponent systému péče o zdraví Co zdraví vlastně znamená, jak jej chápat, měřit a hodnotit? Co a jak se pro zdraví dá udělat?

15 ZDRAVÍ Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady. Health is a state of complete physical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity (část ústavy SZO, přijato v roce 1946 na konferenci v New Yorku).

16 Základní komponenty zdraví Duševní zdraví (někdy se uvádí i termín psychologické zdraví ) adekvátní průběh duševních procesů schopnost správně odrážet sociální realitu emocionální zdraví, kognitivní schopnosti

17 Základní komponenty zdraví Tělesné zdraví nepřítomnost nemoci nebo vady udržení fyziologických funkcí orgánů biologická integrita jedince jako celku nenarušenost tělesných funkcí

18 Základní komponenty zdraví Sociální zdraví schopnost navazovat sociální kontakty, vytvářet a rozvíjet uspokojivé mezilidské vztahy a zvládat sociální role sociální pozice

19 ZDRAVÍ Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady. Multidimenzionalita Negativní zdraví (nemoci a vady) i pozitivní zdraví (well-being). Orientace na optimální stav

20 ZDRAVÍ JAKO KONTINUUM POZITIVNÍ ZDRAVÍ ZDRAVÍ (optimum) NEGATIVNÍ ZDRAVÍ SMRT

21 NEMOC A POHODA POHODA VYSOKÁ 1 2 ZDRAVÍ SMRT 3 4 NÍZKÁ

22 NEMOC A POHODA POHODA VYSOKÁ 1 2 ZDRAVÍ SMRT 3 4 Osoba není nemocná a je v pohodě. Je to žádoucí stav. NÍZKÁ

23 NEMOC A POHODA POHODA VYSOKÁ 1 2 ZDRAVÍ SMRT 3 4 Osoba je v pohodě a je nemocná. Buď o své nemoci neví anebo NÍZKÁ je smířená se svým osudem a vyrovnaná se světem.

24 NEMOC A POHODA Osoba není nemocná, ale není v POHODA pohodě. Např. trpí tím, že není VYSOKÁ respektována ve společnosti anebo není tělesně fit. Nedovede 1 se těšit 2 ze svého zdraví. ZDRAVÍ SMRT 3 4 NÍZKÁ

25 NEMOC A POHODA Osoba je velmi nemocná a není jí dobře. POHODA Může jít např. o terminální VYSOKÁ stádium zhoubného nádoru, je to stav krajně nežádoucí. 1 2 ZDRAVÍ SMRT 3 4 NÍZKÁ

26 OBTÍŽE S DEFINICÍ ZDRAVÍ Vzhledem ke značné komplexnosti pojmu zdraví a obtížím s jeho definováním bývají pro vědecké účely často vytvářeny operační definice zdraví modely zdraví

27 NEMOC Podobně jako u zdraví neexistuje jednoduchá definice. Má složku psychologickou, tělesnou i sociální. Lze ji pojímat z mnoha aspektů: nemoc jako objektivní porucha zdraví, nemoc jako vnímaná porucha zdraví, nemoc jako předmět zdravotnických služeb.

28 NEMOC A nemoc jako objektivní porucha zdraví 6 8 B 2 nemoc jako vnímaná porucha zdraví C nemoc jako předmět zdravotnických služeb Nemoc jako objektivní porucha zdraví (A), subjektivně vnímaná (B) i jako předmět činnosti zdravotnictví (C)

29 FENOMÉN LEDOVCE viditelná část ledovce osoby ošetřované ve zdravotnických zařízeních skrytá část ledovce osoby nemoc nevnímající nebo ji ignorující latentní a subklinické formy nemocí trvalé následky nemocí, vady, dysfunkce a handicapy osoby zdravé, ohrožené zvýšeným rizikem nemoci manifestní, ale odborně neléčené nemoc lze odhalit preventivní prohlídkou osoby se sníženou kvalitou zdraví potenciálně nemocní

30 NEMOC JAKO DĚJ MAJÍCÍ ZAČÁTEK, PRŮBĚH A KONEC ZAČÁTEK SUBJEKTIVNÍCH POTÍŽÍ ZAČÁTEK NEMOCI KLINICKÁ DIAGNÓZA KONEC NEMOCI (ÚMRTÍ) ÚČINNÁ TERAPIE PRŮBĚH ČASU PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ ČASNÁ DIAGNÓZA UZDRAVENÍ ODLOŽENÍ ÚMRTÍ

31 PŘIROZENÁ HISTORIE NEMOCI stupnice zdraví oblast asymptomatická zdraví max. zvýšený fáze nemoci klinická (aparentní) fáze nemo stupeň normální stav vyléčení ad integ porucha homeostázy zhojení intracelulární změny s následnou poruchy funkcí dysfunkcí nespecifické prodromy chronický stav hladina klinického symptomy nemociexacerbace a rem rozpoznání nemoci nemoc rozvinutá nemoc pokročilá a komplikacerekonvalescence zhroucení adaptačního systému min. smrt biologický ča podpora zdraví sekundární a prevence návratná péče udržovací a primární prevence (včasná diagnostika a účinná (rehabilitace) terapie) paliativní p

32 PŘÍČINNOST V EPIDEMIOLOGII

33 PŘÍKLADY EPIDEMIOLOGICKÉHO MYŠLENÍ V HISTORII LÉKAŘSTVÍ Přirozený empirický postup Hippokrates: O vzduchu, vodách a místech Scholastika Pozorování a zkušenost

34 John Snow

35 JOHN SNOW ( ) London Medical Graduate byl přijat do Royal College of Physicians Jako první vyslovil hypotézu, že choleru způsobuje požití špatné vody (1849). Patřil k předním odborníkům na anestézii, královně Viktorii podával chloroformovou anestézii při porodu v letech 1853 a přispěl k zastavení cholery v Londýně.

36 JOHN SNOW ( ) 1. Popsal výskyt nemoci 2. Indentifikoval rizikový faktor (determinantu) nemoci. 3. Zasadil se o přijetí opatření, které vedlo k odstranění této determinanty

37

38 Source: The Broad Street Pump, Safe & Sound, Penguin, 1971 in English MP. Victorian Values -- The Life and Times of Dr. Edwin Lankester, 1990.

39 THIS WATER PUMP WAS UNVEILED BY COUNCILLOR DAVID WEEKS LEADER OF WESTMINSTER CITY COUNCIL ON 20 JULY 1992 IT MARKS A PIONEERING EXAMPLE OF MEDICAL RESEARCH IN THE SERVICE OF PUBLIC HEALTH City of Westminster THE ORIGINAL PUMP IS BELIEVED TO HAVE BEEN SITUATED OUTSIDE THE NEARBY SIR JOHN SNOW PUBLIC HOUSE

40 Ignác Fülöp Semmelweis ( )

41 I. porodnická klinika, Všeobecná nemocnice, Vídeň

42 % mateřská úmrtnost zemřel prof. Kolletschka 13. III. návrat Semmelweise 20. III snížení počtu studentů a odchod Semmelweise z porodnice 20. X. Semmelweis dospěl k vysvětlení, přestal chodit do piteven a nařídil mytí rukou infekce jiného původu zavedena všestranná profylaxe Úmrtnost rodiček na I. porodnické klinice Všeobecné nemocnice, Vídeň Pramen: Žáček, A.: Metody studia zdraví a nemocí v populaci, Praha, Avicenum 1984

43

44 ETIOLOGIE Etiologie soubor poznatků o příčinách (podmínkách) nemocí. Patogeneze je racionálním výkladem fyziologického (patofyziologického) procesu, který vede od zdraví k nemoci. Etiopatogeneze je výrazem úzké návaznosti obou zmíněných pojmů. Zabývá se příčinami nemoci, jejím vznikem a dalšími okolnostmi, které rozvoj nemoci provázejí.

45 HLAVNÍ ZÁSADY Studium příčinnosti poruch zdraví je východiskem a základem epidemiologie. Jen vzácně existuje jen jedna příčina a jen jeden následek (porucha zdraví). Kauzální faktory mohou být uspořádány od těch nejbližších až po ty vzdálenější (socioekonomické faktory). Kritéria pro rozhodování o příčině jsou: časová návaznost, vysvětlitelnost (plauzibilita), opakovatelnost (konzistentnost), síla asociace, vztah dávky a účinku, reversibilita (snížení rizika), koherence (souvislost), uspořádání výzkumné studie.

46 VZTAH PŘÍČINY A NÁSLEDKU (NEMOCI) příčina A následek (nemoc) B

47 VZTAH PŘÍČINY A NÁSLEDKU (NEMOCI) příčina A následek (nemoc) B B 1 A 1 A B 2 A 2 B B 3 A 3 jedna příčina více následků mnoho příčin jeden následek

48 VZTAH PŘÍČINY A NÁSLEDKU (NEMOCI) kauzální síť

49 VZTAH PŘÍČINY A NÁSLEDKU (NEMOCI) kauzální síť

50 VZTAH PŘÍČINY A NÁSLEDKU (NEMOCI) kauzální síť Možnost přerušení etiologického procesu

51 ETIOLOGICKÉ MODELY OSOBA MÍSTO ČAS OSOBA ETIOLOGICKÝ ČINITEL PROSTŘEDÍ OSOBA ZNAK NEMOC

52 OSOBA - ETIOLOGICKÝ ČINITEL - PROSTŘEDÍ specifické agens člověk prostředí Etiologická triáda

53 OSOBA - ETIOLOGICKÝ ČINITEL - PROSTŘEDÍ Specifický původce nemoci může být: a) fyzikální (teplota, vlhkost, atmosférický tlak, mechanická síla, záření, hluk apod.), b) chemický (jedy, nutriční elementy aj.), c) biologický (bakterie, viry, houby, červi, členovci, prvoci, rikettsie apod.), d) sociální (např. sociálně podmíněný stres).

54 OSOBA-ZNAK-NEMOC znak nemoc + - celkem přítomen a b a + b nepřítomen c d c + d Celkem a + c b + d a+b+c+d