K námitce č. 11 podané panem Radimem Holušou, bytem Nálepkovo nám. 929/14, Ostrava Poruba, ze dne ,

Transkript

1 NÁMITKA č

2 Námitka č

3 K námitce č. 11 podané panem Radimem Holušou, bytem Nálepkovo nám. 929/14, Ostrava Poruba, ze dne , kterou podávající nesouhlasí s návrhem Územního plánu Ostrava v rámci opakovaného veřejného projednání, se nepřihlíží. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 11: Námitka byla posouzena dle ustanovení 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Pan Holuša Radim, pan Holuša Tomáš, paní MUDr. Burkovičová Marta, paní Ing. Jonkišová Monika a pan Nábělek Petr jsou dle ověření v katastru nemovitostí, spoluvlastníky pozemku p. č a 4617 v k.ú. Pustkovec. Tímto bylo, naplněno ustanovení 52 odst. 2 stavebního zákona. Dále byla námitka pana Holuši Radima, pana Holuši Tomáše, paní MUDr. Burkovičové Marty, paní Ing. Jonkišové Moniky a pana Nábělka Petra posouzena dle ustanovení 52 odst. 3 stavebního zákona, kde je uvedeno, že nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle ust. 52 odst. 2 stavebního zákona námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dle znění tohoto paragrafu se k později uplatněným námitkám nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Na skutečnost uvedenou v 52 odst. 3 stavebního zákona byly dotčené osoby upozorněny písemně oznámením na úřední desce a ústně na veřejném i opakovaném veřejném projednání návrhu územního plánu. Dále byly dotčené osoby oprávněné k podání námitek upozorněny písemně na úřední desce a ústně na opakovaném veřejném projednání návrhu územního plánu, že se dle ust. 53 odst. 2 stavebního zákona upravený návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně jeho dodatků č. 1 a 2) projednává v rozsahu těchto provedených úprav. Námitku pana Holuši Radima, pana Holuši Tomáše, paní MUDr. Burkovičové Marty, paní Ing. Jonkišové Moniky a pana Nábělka Petra nelze posoudit jako námitku k upravenému návrhu Územního plánu Ostravy, předloženou v rámci opakovaného veřejného projednání, protože předmětná lokalita nebyla dotčena úpravami a změnami návrhu územního plánu projednávanými při opakovaném veřejném projednávání. Námitka nesplňuje požadavky 53, odst. 2 stavebního zákona, kde je uvedeno: Upravený návrh a případné upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na opakovaném veřejném projednání. Podaná námitka měla být uplatněna již na veřejném projednání návrhu územního plánu dne , byla však podána po uplynutí lhůty pro podání námitek, která skončila dnem Tím nebylo splněno ust. 52 odst. 3 stavebního zákona. V ust. 52 odst. 3 věta je uvedeno následující: K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. A v tomto případě nelze zmeškání lhůty prominout (koncentrační zásada). V souladu s již citovaným ustanovením stavebního zákona nemohl pořizovatel přihlédnout k připomínce pro její opožděnost, aby tak nebyla narušena procesní práva. Skutečnost, že připomínka nedosahuje právních účinků, však nebrání tomu, aby pořizovatel s projektantem a pověřeným zastupitelem se nemohli zabývat jejím věcným obsahem a prověřit tak z vlastního podnětu, zda požadavek v připomínce obsažený nenasvědčuje lepšímu řešení Územního plánu Ostravy. Pořizovatel s určeným zastupitelem z vlastního podnětu vyhodnotili namítajícími navržené řešení takto: V námitce vlastníci pozemků uvádějí, že zásadně nesouhlasí se změnou způsobu využití plochy Občanské vybavení na plochu Bydlení v bytových domech, protože by tato změna měla vliv na jejich dlouhodobé záměry pozemek využít. Nejsou však uvedeny konkrétní záměry na využití plochy. 11-3

4 Jmenovaná plocha je určena podle platného Územního plánu města Ostravy (schváleného v roce 1994) pro způsob využití Občanská vybavenost a dle Regulativů funkčního a prostorového uspořádání území umožňuje následující využití: obchod a služby: velkoplošné obchodní provozy, nákupní střediska, nevýrobní i výrobní služby, opravny, servisy; administrativu, ubytování, stravování, vědu, výzkum: laboratoře, zkušebny, dílny, technologický park, školství (vysoké a střední školy), koleje, internáty; kulturu: zařízení církevní, zábavní, výstavní, volnočasová, technická muzea; zdravotnictví: nemocnice, polikliniky, zdravotní střediska, hygienické stanice, lázeňské léčebny, odborné léčebné ústavy, ústavy lékařské fakulty; sociální péči: domovy důchodců, ústavy pro tělesně a duševně postižené, rehabilitační střediska; ubytovny bezdomovců, ubytovny pro migrující a nepřizpůsobivé občany charitativní zařízení, vězeňství a nápravná zařízení, výpravní budovy železničních a autobusových nádraží, příslušné komunikace obslužné, pěší, cyklistické, parkoviště, parkovací garáže, zeleň veřejnou a ochrannou. Plocha způsobu využití Občanská vybavenost sice umožňuje umístění velkoplošných obchodních provozů, nejsou tím však myšleny supermarkety a hypermarkety, pro které určují Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území plochy způsobu využití Lehký průmysl. V návrhu Územního plánu Ostravy je řešená plocha navržena se způsobem využití Bydlení v bytových domech. Navržený způsob využití plochy rovněž umožňuje umístění zařízení občanského vybavení. Co může být v ploše umístěno jako přípustné a podmíněně přípustné uvádí část 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, článek Bydlení v bytových domech: Přípustné využití je: základní občanské vybavení (kromě zařízení obchodu) do m2 zastavěné plochy (v případě integrace občanského vybavení do jedné budovy nebo do komplexu na sebe navazujících budov nesmí být součet jejich zastavěných ploch větší než 2000 m2) - např. místní správa, školky, základní školy, služby, obchodní, stravovací, společenská, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení (domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců, charitativní zařízení apod.), sportovní zařízení a plochy včetně provozního zázemí, z toho zastavitelná plocha obchodním vybavením nesmí přesáhnout 1000 m2. Dále dopravní infrastruktura silniční, cyklistické a pěší komunikace, parkoviště a hromadné podzemní a nadzemní garáže pro osobní automobily, zastávky MHD, alternativní druhy dopravy lanovky, visuté dráhy apod., technická infrastruktura - inženýrské sítě, trafostanice, rozvodny, telekomunikační zařízení, čistírny odpadních vod pro předmětné budovy, alternativní zdroje energie k zajištění provozu předmětných objektů (např. fotovoltaické články, degazační stanice s kogenerační jednotkou) splňující omezující prostorové a architektonické podmínky této funkční plochy, plocha pro odpadní kontejnery, podzemní kontejnery pro komunální odpad, veřejné prostory, plochy zeleně a vodní plochy. Podmíněně přípustné využití: občanské vybavení (kromě zařízení obchodu) přesahující 2 000m 2 zastavěné plochy, maximálně však do m 2 zastavěné plochy (v případě integrace občanského vybavení do jedné budovy nebo do komplexu na sebe navazujících budov nesmí být součet jejich zastavěných ploch větší než 3000 m 2 ) např.: zařízení obchodu, služeb, veřejné správy, administrativní, vzdělávací, ubytovací, sociální, sportovní a volnočasová, společenská, kulturní, církevní, z toho zastavěná plocha obchodním vybavením nesmí přesáhnout 1000m 2, dále sběrný dvůr, rodinné domy, sakrální stavby a stavby určené k náboženským účelům, stavby a zařízení pro reklamu, informaci a propagaci. Z výše uvedeného vyplývá, že umístění zařízení občanské vybavenosti je možné i v ploše způsobu využití Bydlení v bytových domech, ale dle uvedených regulativů s omezenou zastavěnou plochou. Návrh zóny pro bydlení byl motivován i v nedávné době realizovanými stavebními změnami v území. V okolí došlo k výstavbě obchodního zařízení Globus, k výstavbě areálu Vědecko-technologického parku, kolem ulice Krásnopolské byly vystavěny nové rodinné domy. Proto došel projektant s pořizovatelem k závěru, že by v řešené ploše neměly být umisťovány další velkoplošné objekty 11-4

5 občanského vybavení, které by narušily z hlediska architektonicko-urbanistické kompozice drobné měřítko stávající zástavby převážně rodinných domů a především by vyvolaly nadměrné zatížení území dopravou. Dopravní zátěž, kterou by vyvolalo velkoplošné obchodní centrum, byla posouzena odborným posudkem -Napojení obchodního centra na ul. Opavskou, Ostrava Pustkovec. V tomto odborném posudku se nedoporučuje vybudování obchodního centra (v dané době výstavba OC Makro), minimálně do doby vybudování přeložky silnice I/11 prodloužená Rudná. Jako nejvhodnější se z urbanistického hlediska prokázal způsob využití Bydlení v bytových domech, který při zachování drobného měřítka umožňuje umístění objektů občanského vybavení, jak požaduje namítající, a zároveň nezatěžuje území nadměrnou dopravou a respektuje krajinný ráz s kontaktem na regionální biocentrum a významný krajinný prvek Porubského lesa. Nová zástavba by měla svým prostorovým řešením a architektonickým charakterem stávající zástavbu vhodně doplnit a území urbanisticky dotvořit. Vymezením daných pozemků pro způsob využití umožňující výstavbu velkoplošných prodejních areálů by došlo k přetížení dopravního skeletu města a jeho zahlcení, jehož výsledkem by byla nefunkčnost této části města. Stanovení způsobu využití Bydlení v bytových domech naopak zajistí bezkolizní funkce dotčené části města, což je v daném případě zájmem veřejným (reprezentujícím desítky tisíc obyvatel, bydlících v daném území, kterých by se požadované využití negativně dotklo), tedy zájmem převyšující zájem konkrétního majitele pozemku (namítajícího). Pořizovatel s projektantem a pověřeným zastupitelem z vlastního podnětu vyhodnotili navržené řešení a zjistili, že by nepřineslo pozitivní dopad do koncepcí stanovených Územním plánem Ostravy, a proto se požadovaná úprava neakceptuje. 11-5