FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE TISK STARÝCH. Tereza Benetková Michaela Viktorová

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE TISK STARÝCH KATASTRÁLNÍCH MAP semestrální práce Tereza Benetková Michaela Viktorová V Praze dne Kartografická polygrafie a reprografie

2 Úvod Semestrální práce je zaměřena na způsob tisku prvotních katastrálních map a na jejich reprodukci. Materiály k této práci byly získány z odborné literatury vypůjčené na Katastrálním úřadě v Praze a z internetové encyklopedie Wikipedia. 1.1 ZÁKLADNÍ POJMY Katastrální mapa je závazné státní mapové dílo velkého měřítka, které obsahuje body bodového pole, polohopis a popis a zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území tvořící předmět katastru nemovitostí. Katastrální mapa může být v těchto podobách: digitální katastrální mapa (DKM) katastrální mapa-digitalizovaná (KM-D) katastrální mapa-grafická na papíře nebo na plastové fólii Obr. 1.1: Katastrální mapa Tisková forma je sestava tisknoucích a netisknoucích prvků, pomocí kterých je přenášena barva na tiskový materiál (papír). 1

3 1.2 ZÁKLADNÍ TISKOVÉ TECHNIKY TISK Z VÝŠKY Jedná se o nejstarší grafickou techniku přenosu barvy z tiskové desky na potiskovaný materiál. Deska je opatřena vrstvou barvy, která se nanáší pouze na vyvýšené tisknoucí prvky. Materiál, který má být potištěn, se pak přiloží na desku a tlakem se na něj kresba přenese. Tato technika je nejvíce rozšířena v podobě knihtisku a gumotisku (flexografie). Obr. 1.2: Tisk z výšky TISK Z HLOUBKY Tisk z hloubky umožňuje mnohem jemnější práci. Do kovové desky se vyryje nebo vyleptá kresba a poté se do vhloubených tisknoucích prvků vetře barva. Kresba se poté na papír obtiskne tlakem. Nevýhodou této techniky je značné opotřebení destiček s vyrytou kresbou. Tato metoda tisku byla vhodná pro umělecký tisk a nejstarší český mědiryt pochází již z roku Obr. 1.3: Tisk z hloubky TISK Z PLOCHY Při metodě tisku z plochy jsou tisknoucí prvky ve stejné rovině jako prvky netisknoucí a tisk je založen na fyzikálním principu odpuzování mastnoty, tedy barvy a vody. V dnešní době se jedná o nejčastější tiskovou techniku. 2

4 Obr. 1.4: Tisk z plochy 1.3 VÝVOJ TISKU MAP Deskotisk (= dřevořez) - nejstarší tisková technika stol. - použita i pro tisk map Klaudyánova mapa Čech - přímý tisk z výšky Mědirytina - vynalezena v 15.století - pro tisk map byla používána až do počátku 20.stol. - přímý tisk z hloubky Litografie (= kamenotisk) - používána pro tisk katastrálních map - vynalezena na konci 18. století - přímý tisk z plochy Ofsetový tisk 1) Plochý ofset - vynalezen v r.1905 (K.Hermann,USA) - nepřímý (přenosový) tisk z plochy 3

5 Obr. 1.5: Plochý ofset 2) Rotační ofset - vynalezen v 1.pol.20.stol. - nejrozšířenější tisková technika Obr. 1.6: Rotační ofset Digitální tisk - používá se od přelomu 20.a 21.století - předlohy musí být digitálně zpracovány - obraz se vytváří na tiskovém válci opatřeném polovodivou vrstvou pomocí počítačem řízeného laserového paprsku na principu elektrografie - pro tisk map středních měřítek v malých tiskových nákladech 4

6 1.4 VÝVOJ TISKU MAP Nejstarší známý způsob tisku map byl deskotisk. Do dřevěné desky byl vyřezán obraz, který měl být vytištěn, na desku byla nanesena barva, která zůstala na vyvýšených místech a tlakem se barva přenesla na papír. Deskotisk byl technikou tisku z výšky a první mapa vytištěná tímto způsobem byla v roce 1518 Klaudyánova mapa Čech. Později byl vynalezen knihtisk, který sice značně zrychlil a zjednodušil reprodukci textových materiálů, reprodukce obrazu tím však vyřešena nebyla. Posun ve vývoji reprodukce map nastal zhotovením tiskové desky rytinou do kovu nebo do kamene. Ručním rytím obrazu do měděných desek vznikla tzv. měděrytina. Kresba mapy byla do kovu vhloubena speciálními mědiryteckými rýtky. Mědirytinou byly vyhotoveny např. topografické mapy vojenského mapování - Speciální mapy 1: a Generální mapy 1: Čech, Moravy a Slezska. Technické mapy velkých měřítek a mapy katastrální byly reprodukovány rytinou do kamene, do hlazeného Solenhofenského vápence. V roce 1796 předvedl pražský rodák Alois Senefelder nový reprodukční způsob - litografii. Vynález litografie (kamenotisku) zahajuje novou významnou etapu vývoje technik používaných k reprodukci map, která využívá způsobu tisku z plochy. Význam litografie byl především ve zrychlení a zlevnění prací. Kvalita čar je při této metodě velmi dobrá a tisk byl touto technologií ostrý a kontrastní. Z kamenotisku byla později vyvinuta nová technologie nazývaná offset, která se pro tisk map používá dodnes. Další rozvoj tisku nastal během 19. století s rozvojem fotografie a s řadou objevů spojených s fotochemií. Na přelomu 20. a 21. století se začal používat pro tisk map středních měřítek v malých tiskových nákladech digitální tisk. Obraz se u této technologie vytváří na tiskovém válci opatřeném polovodivou vrstvou pomocí počítačem řízeného laserového paprsku na principu elektrografie. 1.5 HISTORICKÉ KATASTRÁLNÍ MAPY STABILNÍ KATASTR Stabilní katastr byl založen za účelem jednoduchého a spravedlivého vyměřování daní v celém rakouském státě na základě patentu císaře Františka I. v roce Katastrální vyměřování bylo prvním mapováním na území rakouského státu, které bylo vyhotovováno na přesných geodetických základech. Byla založena trigonometrická sít I. - III. řádu. Sít IV. řádu vznikla grafickou triangulací zhuštěním sítě III. řádu. Podrobnému měření předcházelo zjišt ování průběhu hranic. Vlastní měření probíhalo v měřítku 1:2880 metodou měřického stolu ze stanovisek určených graficky třemi záměrami. Výsledkem podrobného mapování byly originální mapy stabilního katastru. 5

7 1.5.2 MAPY STABILNI HO KATASTRU Origina lnı mapy slouz ily u r adu m jako mapy evidenc nı zakreslova ny zme ny Indikac nı skicy kolorovane otisky origina lnı ch map upraveny pro polnı me r icke pra ce Cı sar ske otisky adjustovane a kolorovane otisky origina lnı ch map zası lane vı den ske dvornı kancela r i vykazujı stav v dobe zame r enı obce Cı sar sky povinny otisk byl urc en k archivaci v Centra lnı m archivu pozemkove ho katastru ve Vı dni. Byl opatr en popisem parcelnı ch c ı sel a byl kolorovany. Barevne provedenı je stejne jako u origina lnı ch map. Od origina lu se lis ı svy m kladem listu. Klady listu se volily individua lne tak, aby pro jejı zobrazenı bylo zapotr ebı co nejme ne papı ru. Hlavnı m posla nı m cı sar sky ch otisku byla ochrana vy sledku me r icky ch pracı pro budoucnost. Zachova vajı stav v dobe me r enı, proto nebyly udrz ova ny ani opravova ny. Cı sar ske otisky byly reprodukova ny na za klade Origina lnı ch map tiskovou technikou kamenotisku (litografiı ). Obr. 1.7: Cı sar sky otisk 6

8 1.6 LITOGRAFIE Kamenotisk nebo také litografie je tisková technika vynalezená pražským rodákem německé národnosti Aloisem Senefelderem na konci 18. století.slovo litografie pochází z řeckého slova lithos kámen, grafein psát. Používá tiskové formy bez jakéhokoliv reliéfu, vystouplého či vyhloubeného. Tisknoucí i netisknoucí prvky jsou na jedné výškové úrovni, jedná se tedy o tisk z plochy. Obr. 1.8: Litografický stroj Podstatou litografie je jemně vyhlazený kámen, solenhofenský vápenec, který dobře přijímá mastnou barvu, která vniká do jemných pórů kamene a drží se v nich.na jeho povrch se ručně mastnou tuší přenese kresba písma nebo obrazu. Místa netisknoucí se navlhčí vodou, aby barvu nepřijímala. Při výrobě tiskové formy se využívá vzájemné odpudivosti mastnoty a vody. Kámen se leptá slabým roztokem kyseliny dusičné a fosforové. Roztok vniká do kamene a po zaschnutí dochází k uzavření pórů. V místech pokrytých mastnou tuší však roztok nepůsobí. Takto upravená deska se omyje čistou vodou a pokryje se tenkou vrstvičkou roztoku arabské klovatiny. Při navlhčení povrchu tiskové desky zůstane mastná kresba suchá. Na tiskovou desku se pak nanáší tisková barva, která ulpí jen na mastné kresbě. Poté se celá kresba přenese pod tlakem na papír. 7

9 Obr. 1.9: Postup litografie Kamenná deska byla u velkých formátů i přes 10 cm tlustá a často se slepovala ze dvou druhů kamene (např. u formátu 80 x 120 vážily přes 150 kg) a manipulace s nimi byla velmi obtížná. Kresba na litografickém kameni Výsledná kresba Velký zlom této techniky přinesla fotografie. Těžký litografický kámen byl nahrazen lehkou zinkovou nebo hliníkovou zrněnou deskou, na kterou se kresba nanesla ručně nebo fotomechanicky. Praktické využití fotografie umožnilo přenesení obrazu kresleného originálu z papíru mechanickou cestou na tiskovou desku. 8

10 Z kamenotisku se později vyvinula další chemizací procesu a konstrukcí nových strojů ofsetová technika, která se pro tisk map používá dnes. Dnes je tato technika využívána jako umělecká metoda pro tisk grafických listů. Obr. 1.10: Výsledná kresba ZÁVĚR Semestrální práce byla zpracována podle podkladů získaných na internetu a v knihách zapůjčených na Katastrálním úřadě v Praze. Webové stránky byly vytvořeny v programu Macromedia Dreamweaver 8, text byl napsán v LaTexu a převeden do formátu PDF. Pro seznámení ostatních účastníků Kartografické polygrafie a reprografie byla o tématu připravena prezentace v PowerPointu. V Praze, dne Benetková Tereza, Viktorová Michaela 9

11 Literatura [1] Cafourek, P.: Stabilní katastr českých zemí a jeho měřické operáty - Kandidátská disertační práce [2] Ing. Dr. Boguszak F., Inž. Dr. Císař J., : Vývoj mapového zobrazení území Československé socialistické republiky III. - Mapování a měření českých zemí od poloviny 18. století do počátku 20. století. Ústřední správa geodézie a kartografie Praha. [3] Doc. Ing. Ledabyl S., Ing. Pecka K., Ing. Dvořák K. : Kartografie a kartografická polygrafie - Učebnice pro 4. ročník Střední průmyslové školy zeměměřické. Kartografie Praha, Praha 1976 [4] wikipedia: WWW stránky, [online], [cit ], URL: org/wiki/tisk [5] Geoportál ČÚZK: WWW stránky, [online], [cit ], URL: geoportal.cuzk.cz/ [6] ČÚZK: WWW stránky, [online], [cit ], URL: [7] Archivní mapy, ČÚZK: WWW stránky, [online], [cit ], URL: archivnimapy.cuzk.cz/ [8] VÚGTK: WWW stránky, [online], [cit ], URL: [9] Kartografická polygrafie a reprografie, ČVUT: WWW stránky, [online], [cit ], URL: 10