ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE. Sítotisk.

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE Sítotisk semestrální práce Ondřej Kočí editor: Helena Míková V Praze dne Kartografická polygrafie a reprografie

2 Úvod Sítotisk, jako tisková technika, je vhodný pro potisk velmi širokého spektra materiálů.je založen na protlačování barvy průchodnými místy obrazové šablony. Šablona je kontaktně přiložena na potiskované médium a přes ni se ručně, mechanicky, nebo automaticky pohybuje stěrač. Takto nanesená barva zůstane na potiskovaném povrchu a zaschne. Obdobným způsobem je možno vytvořit i vícebarevnou grafiku. 1 Sítotisková technologie 1.1 Princip a použití Základní princip sítotisku, který je popsán v úvodu, se nazývá plochý sítotisk. Existuje ovšem i rotační sítotisk, kdy se potiskované médium pohybuje mezi dvěma válci, z nichž jeden je tvořen sítí a uvnitř něj je pevný stěrač. Tento způsob má ale velmi úzké využití. Je téměř výhradně používán při průmyslovém potisku nenastřihaných rolí. Sítotisk umožňuje tisknout na celou škálu různých médií, papír nevyjímaje. Potisk tak velkého spektra materiálů je umožněn zejména díky nanášení poměrně velké vrstvy barvy. To umožňuje potiskovat materiály savé i s hrubým povrchem. Velmi často se ho využívá k nanášení laku na tiskoviny vytištěné například ofsetem. Díky použití sítotisku při nanášení laku je možné lakovat jenom určité vybrané části (tzv. parciální lak) a také je možné docílit zajímavých efektů nanášením laku ve velké vrstvě. Výhodou sítotisku je již zmíněná možnost nanesení velkého množství tiskové Obrázek 1: protlačování barvy přes síto barvy, neomezené možnosti volby potiskovaného materiálu (obaly, hrnky atd.) a efektivnost i při nízkých tiskových sériích. Pro kvalitu samotného tisku je nezbytná pečlivá příprava síta zkušeným tiskařem. 1.2 Barvy V sítotisku se používají přímé barvy. To znamená, že výsledná barva tisku je závislá přímo na nanášené barvě a nikoli na skládání barev, jako např. při ofsetovém tisku skládáním barev technikou CMYK. Při vícebarevném sítotisku se používá jedno síto na každou barvu. Vícebarevné obrázky vznikají soutiskem různých sít pro různé barvy. Tiskových barev existuje nepřeberné množství a tím je možné vytvořit taktéž nepřeberné množství efektů, např. možnost vytvoření plochého potisku, semišového efektu, 3D efektu či třpytivého efektu. 1

3 Barvy je možné rozdělit podle několika základních kritérií. dle složení: vodou ředitelné ředidlové dle způsobu zaschnutí: rychleschnoucí další manipulace do 15 min pomaleschnoucí UV barvy (zaschnou až po průjezdu UV tunelem) plastizolové barvy (zaschnou až po průjezdu tepelným tunelem) nebo dle vlastností: lesklé matné reflexní metalické transluscentní transparentní vysoce krycí jiné speciální (např. stíratelná barva na stírací losy) Toto je pouhý zlomek možností, které se nabízí. Při volbě barvy je vždy potřeba brát v úvahu potiskovaný materiál, jeho tvar a složitost vzoru. 1.3 Potiskované materiály Sítotiskovou technologií lze potiskovat všechny běžné druhy materiálů včetně kovu, kůže, papíru, dřeva, skla, keramiky, samozřejmostí jsou umělé hmoty a textil jakéhokoli složení (pro každý potiskovaný materiál jsou speciální barvy). Jednoznačnou výhodou sítotisku je naprostá barevná stálost, trvanlivost potisku a současně příznivá cena. Nejznámější sítotiskovou aplikací je potisk textilu. Aplikace sítotiskové technologie přímo na textilní materiál je obecně nejtrvanlivější a nejkvalitnější volbou potisku. Vodou ředitelná barva se vpije do textilních vláken a po zaschnutí ji lze prát i žehlit přes motiv. Přidáním aditiva do barvy lze její odolnost ještě zvýšit. Plastizolová barva nanesená přímo na textil se při vysoké teplotě vysuší a zapeče. Další alternativou je nanesení barvy na přenosový papír, který se následně opatří vrstvou lepidla (práškového nebo tekutého), zasuší v termotunelu a termolisem se přenese na textil. Mezi přímým sítotiskem a transferovou metodou není 2

4 v kvalitě de facto žádný rozdíl. Tam, kde kvůli složitosti motivu, barevnosti, náročnosti soutisku, velikosti nebo tvaru předlohy, případně potiskovaného předmětu, nestačí sítotisk, nastupuje sublimační tisk. 2 Předtisková příprava 2.1 Příprava síta Princip tisku spočívá v protlačování barvy přes prostupná místa šablony na průtiskový materiál, jak znázorňuje obr. 1. Na čisté síto je třeba rovnoměrně nanést světlocitlivou emulsi, po jejímž zaschnutí je síto připravené k osvitu. Dalším krokem je příprava překrytového filmu. Ten se vyrobí pro každé síto zvlášť a určuje, která část síta bude propouštět barvu a která ne. Síto pak společně s filmem osvitujeme speciálním zdrojem světla. Pro dokonale ostré kontury je lepší použít bodový zdroj světla. Tam, kde černými body filmu světlo neprochází na světlocitlivou vrstvu síta, se tato vrstva dostatečně Obrázek 2: vypreparované síto nevytvrdí a po osvitu ji lze vymýt. Osvícená místa síta pak nepropouští barvu, zatímco zakryté body - motiv - jsou propustné. Takto připravené síto už prochází pouze drobnými úpravami, jako je např. retušování, aby bylo dosaženo stoprocentně kvalitního tisku bez zrn a jiných nedokonalostí. 2.2 Nároky na síta a rámy Síta Základním činitelem, který ovlivňuje konečnou kvalitu tisku je síto. Na druhu použité sítoviny závisí ostrost a jemnost obrazu. Sítovina může mít různou hustotu ok, počítaných jako počet ok/cm 2. Při tisku s tónovými přechody je třeba využít rozklad barev pro rastrový tisk. Pro dosažení požadované kvality reprodukcí je nutné zvolit vhodný druh a jemnost rastru. Druhy rastrů se odlišují tvarem bodů, na které je motiv rozložen a podle toho se také využívají pro odlišné typy tisků. Jemnost rastu je závislá na druhu, resp. průměru vlákna použitého síta. V současnosti se využívají rastry o jemnosti až 50 rastrových bodů na 1 cm. Na výrobu sítoviny se dnes používají v podstatě dva materiály - polyamid a polyester. Polyamidové vlákno je pružnější a tažnější, proto je používáno především tam, kde potřebujeme místně pružnou šablonu. Polyesterové tkaniny jsou pevnější a chemicky odolnější, proto Obrázek 3: schéma postupu sítotisku 3

5 jsou používány při vysokém nároku na přesnost tisku a na jeho životnost. Nejznámějším výrobcem všech typů používaných tkanin je Švýcarsko. Rámy Pro upevnění sítoviny je nezbytný rám. Nejčastěji se používají rámy hliníkového tenkostěnného profilu, na které je tkanina přilepena speciálními lepidly. Dalšími používanými materiály pro rámy jsou dřevo a plast. Rám musí být v každém případě dostatečně tuhý, protože sítovina na něj působí tahem 1,5 až 3 kg na 1 cm délky strany rámu a síto přitom musí zůstat zcela stabilní i při velkých tlacích těrky. Osnova síťoviny musí být rovnoběžná s rámem. 2.3 Postup Samotný tisk je již pouze mechanickou záležitostí, kdy po připevnění sítotiskového rámu do stroje, stačí na síto rozlít barvu, kterou pak pohyblivá těrka protírá prázdnými oky síta na připravený potiskovaný materiál, například na textil. Při vícebarevném tisku je samozřejmostí, že je třeba použít na tisk každé barvy zvláštní síto. Proto je nutné se zaměřit na přesnost soutisků jednotlivých barev pro dosažení nejlepší kvality. Pro přesný soutisk zvláště u komplikovanějšího potisku textilu slouží tzv. karusely, které mají obvykle čtyři a více tiskových pozic. Na každé pozici probíhá tisk jedné barvy, což umožňuje setrvání potiskovaného materiálu na podložce ve stejné poloze. Podložka se pak otáčí z pozice prvního síta do pozice následujícího, aniž by se manipulovalo s potiskovaným materiálem. Docílí se tak téměř dokonalého soutisku. Takovýmto způsobem lze natisknout barevný obrázek téměř o dokonalosti fotografie. Obrázek 4: karusel - stroj pro soutisk 6 barev nebo tisk na šesti stanicích současně Obrázek 5: stroj pro plochý sítotisk větších formátů Pro samotný tisk se používají jak stroje ruční, jako na obr.??, tak plně automatické, jako je např. na obr. 5. Kromě této mechanické stránky je sítotisk záležitost spíše chemická. Pracuje se s barvami, jejichž složení ovlivňuje konečné chování potisku, na jednotlivých materiálech. Světlocitlivé emulze, ředidla, retuše a další - to vše je chemie, bez jejíž znalosti se zkušený tiskař neobejde. Pro rozsáhlé možnosti využití sítotisku se většina tiskáren specializuje pouze na určitou oblast. Díky mnoha zkušenostem ve svých specializacích mohou tiskárny dosahovat solidních výsledků při používání vhodných kombinací různých chemikálií. 4

6 3 Historie sítotiskové technologie Počátky sítotisku historikové datují do období mezi roky 500 a 1000 před naším letopočtem, kdy byla v Číně vynalezena tzv. šablonová technika tisku pro potřeby opakovaného tisku stejného motivu, především kultovních obrázků Buddhy. Tato technika byla později využívána i v Japonsku pro potisk rituálních oděvů a keramiky. Tam byla také výrazně zdokonalena. V 18. století začínají Japonci používat nosič prosložité, do detailu propracované, šablony a posléze i síť z lidských vlasů, na kterou se pomocí lepkavé hmoty mohla přilepit jakkoli komplikovaná šablona. Postupem času byla síť z lidských vlasů nahrazena tkaninou z hedvábí. K dalšímu výraznému zdokonalení této technologie tisku došlo už v Evropě, a to na počátku 20. století. Tehdy se v Anglii začal používat vykrývací roztok místo papírové šablony. Další zásadní obrat ve vývoji šablonového tisku nastal po druhé světové válce, kdy s rozvojem chemie byly vynalezeny světlocitlivé roztoky pro výrobu sítotiskových forem fotochemickým procesem. Sítotisk se začal používat v průmyslu k potisku obalů, přístrojů, štítků a mnoha dalších věcí a v umění se stal rychle uznávaným a oblíbeným způsobem vytváření unikátních a neopakovatelných uměleckých děl, např. Marilyn Obrázek 6: Marilyn Monroe Monroe od Andy Warholla (obr. 6). Závěr Tato práce si neklade za cíl být kompletním přehledem variací sítotisku. Pouze poodhaluje možnosti využití sítotisku jako polygrafické metody, jeho technologické provedení, výhody i nevýhody. Technologie disponuje rozsáhlými možnostmi. Každý se s ní dnes a denně setkává a mnohdy ani netuší, že daný motiv byl vytvořen právě sítotiskem. Literatura [1] Wikipedie: WWW stránky, [online], [cit ], URL: org/wiki/sítotisk [2] T-SHIRTS 4U, s.r.o.: WWW stránky, [online], [cit ], URL: t4u.cz/podpora.html 5