Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Transkript

1 Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek. Prjekt je pdpřen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Nrska v rámci Finančníh mechanismu EHP a Nrskéh finančníh mechanismu.

2 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk 1. Obsah...1 Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk...1 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk...1 Únr Obsah Úvd a metdika Hdnticí kritéria Srvnávané areály Infrmační zdrje Klimatické pdmínky Dpravní dstupnst Vybavenst pr sjezdvé lyžvání Vybavenst pr další zimní aktivity Další infrastruktura a služby cestvníh ruchu Marketing a ceny základních služeb Využitelnst v letní sezóně Rzvj areálů a chrana přírdy Shrnutí a závěry z hlediska skiareálu Smrk...13 Přílha: Tabulkvý přehled prvnávaných lyžařských areálů...15 Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

3 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk 2. Úvd a metdika Cílem analýzy knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk je analyzvat dstupné infrmace skiareálech knkurenčních neb typvě pdbných vůči zamýšlenému areálu na Smrku a uspřádat získané infrmace d něklika suhrnných závěrů, které by mhly přispět k hdncení záměru na výstavbu skiareálu na jednm z nejvyšších vrchlů Jizerských hr. 2.1.Hdnticí kritéria Srvnávané skiareály byly hdnceny pdle jedntně navržené metdiky, která umžňuje vytvření bjektivní závěrů jejich přírdních dispzicích, technickém vybavení i mžnstech případnéh dalšíh rzvje. Kmplexní hdncené ukazatele jsu uvedeny v následujícím seznamu: klimatické pdmínky, dpravní dstupnst, vybavenst pr sjezdvé lyžvání, vybavenst pr další zimní aktivity, ubytvání a stravvání, další infrastruktura a služby cestvníh ruchu, marketing a ceny základních služeb, využitelnst v letní sezóně, rzvj areálů a chrana přírdy. Klimatické pdmínky, dpravní dstupnst a zájmy chrany přírdy jsu rzhdujícími vnějšími pdmínkami determinujícími mžnsti rzvje skiareálů, statní pdmínky jsu z phledu prvzvatele pdmínkami vnitřními, tedy vlivnitelnými. Jedntlivým ukazatelům, resp. kruhům ukazatelů jsu věnvány dílčí kapitly tét analýzy. Závěrečná kapitla pak shrnuje mžnsti uplatnění lyžařskéh areálu Smrk na trhu prvnávaných lyžařských destinací. 2.2.Srvnávané areály Zamýšlený skiareál na úbčí Smrku byl prvnáván s knkurenčními českými a plskými skiareály v širším reginu Jizerských hr a dále se skiareály, které jsu se Smrkem typvě shdné svu dpravní dstupnstí neb přírdními pdmínkami a vykazují například různě intenzivní temp rzvje (neb vývjvu stagnaci). Za přím knkurenční vůči Smrku byly pvažvány následující skiareály: Świeradów Zdrój (Jizerské hry) Ještěd (Liberec - Ještědský hřbet) Tanvaldský Špičák (Albrechtice - Jizerské hry) Bedřichv (Jizerské hry) Severák (Janv nad Nisu - Jizerské hry) Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

4 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Parlament (Desná - Jizerské hry) Rejdice (Křenv - Krknše) Čertva hra (Harrachv - Krknše) Szrenica (Szklarska Pręba - Krknše) Dále byly hdnceny skiareály, které sice nejsu přímu knkurencí pr případný areál na Smrku, ale pdbně jak v případě Smrku mhu z marketingvéh hlediska využívat věhlasu lkality, kde se nacházejí: Luž (Mařenice - Lužické hry) Jedlvá (Jiřetín pd Jedlvu - Lužické hry) D pslední hdncené skupiny patří vybrané skiareály, které se Smrkem spjuje značná dlehlst a ztížená dpravní dstupnst z významných zdrjů ptenciální návštěvnsti (tj. z velkých měst a významných hrských středisek): Šachty (Vyské nad Jizeru - Krknše) Kamenec (Jablnec nad Jizeru - Krknše) Bukvá hra (Čenkvice - Orlické hry) Lyžařský areál Swieradów Zdrój nebyl v dbě hdncení ještě stavebně dknčen a zprvzněn, statní srvnávané areály byly p technlgické stránce v dbě zpracvání analýzy prvzuschpné. 2.3.Infrmační zdrje Při zpracvání analýzy byly využity především vlastní znalsti zpracvatele a internetvé prezentace jedntlivých skiareálů neb prvzvatelů, které bsahují pměrně velké mnžství technických údajů jedntlivých skiareálech a jejich částech. Zcela nedstupná jsu napak eknmická data jedntlivých skiareálech (data dpadech výstavby skiareálů na rzpčty dtčených měst a bcí jsu bsahem jiné analýzy v rámci části B tét studie) a až na výjimky také infrmace týkající se případných rzvjvých prjektů včetně jejich vztahu k chraně klní přírdy. Data byla získána především z následujících prezentací: - prezentace budvanéh skiareálu Swieradów Zdrój - splečná prezentace skiareálů Tanvaldský Špičák, Severák, Bedřichv a Parlament ve správě splečnsti SKI Bižu - splečná prezentace skiareálů Ještěd, Šachty, Kamenec a dalších ve správě splečnsti Snwhill - prezentace skiareálu Rejdice - prezentace skiareálu Čertva hra - splečná prezentace skiareálů Čertva hra, Rejdice, Šachty, Kamenec, Paseky, Příchvice a Rkytnice různých prvzvatelů - prezentace skiareálu Szrenica - prezentace skiareálu Luž - prezentace skiareálu Jedlvá - prezentace skiareálu Bukvá hra Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

5 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk 3. Klimatické pdmínky Klimatické pdmínky v českých hrách jsu v sučasné dbě v důsledku glbálních změn klimatu pr zimní sprty becně méně příznivé než v uplynulých bdbích, a prt je pr rzhdvání případné výstavbě nvéh skiareálu nutné prvést v dané lkalitě jejich pdrbnu a dbrnu analýzu. Nepříznivé sněhvé pdmínky lze ttiž sice zmírnit umělým zasněžváním technickým sněhem, ale tut činnst je zejména z eknmických důvdů nezbytné časvě minimalizvat (v žádném případě nelze z hlediska rentability prvzu uvažvat mnhčetném pakvaném umělém zasněžvání sjezdvek vyvlaném například častými, dluhdbými a intenzivními dešťvými srážkami). Z prvedené analýzy vybraných skiareálů vyplývá, že eknmicky úspěšné a perspektivní areály zpravidla leží v nadmřských výškách nad 700 metrů neb tam, kde je díky nedstatečnému slunečnímu svitu neb velké větrnsti klima chladnější, než by dpvídal dané nadmřské výšce (příkladem je Harrachv sevřený v mál sluněném údlí). Vzhledem k sučasným klimatickým pdmínkám a perspektivě jejich dalšíh zhršvání v buducnsti je dnes již také nemyslitelné budvat nvý skiareál bez zajištění uměléh zasněžvání (a t i ve vyšších plhách). V pačném případě není reálné udržet areál v prvzu p eknmicky nezbytnu délku zimní sezóny. Tat studie byla zpracvávána v únru 2008 a všechny sledvané areály bez uměléh zasněžvání byly v tmt bdbí kvůli dluhdbému nedstatku sněhvé pkrývky mim prvz (celé skiareály Jedlvá, Luž a Parlament a nezasněžené sjezdvky statních areálů), cž tut skutečnst prkazuje velmi výmluvně. Všechny statní areály dispnují alespň částečně systémem uměléh zasněžvání. Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

6 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk 4. Dpravní dstupnst Důležitým faktrem pr úspěšné prvzvání skiareálu je jeh dpravní dstupnst pr klíčvé cílvé skupiny návštěvníků. Význam tht ukazatele dále rste, pkud je skiareál méně známý, menší neb relativně dlehlý vůči dalším střediskům sjezdvéh lyžvání, d nich ž se kncentrují hlavní prudy návštěvníků. Při hdncení dpravní dstupnsti je třeba také samstatně psuzvat jedndenní a vícedenní návštěvníky, prtže jejich chvání se pměrně liší. Zárveň se ukazuje, že z hlediska dstupnsti má pr návštěvníky větší význam cestvní dba (čas strávený na cestě) než cena přepravy (sptřeba paliva či cena jízdnéh) neb fyzická vzdálenst. Z prvnání nabídek skiareálů (které by vzhledem ke zkušenstem prvzvatelů měly alespň přibližně dpvídat reálné pptávce) vyplývá, že maximální akceptvatelná cestvní dba pr jedndenní návštěvníky leží v intervalu 1-2 hdiny pr jednu cestu. Například pr jedndenní návštěvníky z Prahy je tak v Jizerských hrách a Krknších reálně dstupný díky rychlstní silnici puze skiareál Ještěd, případně Harrachv, prtže cesta d statních areálů již akceptvatelnu cestvní dbu přesahuje. Z phledu jedndenní návštěvnsti jsu tak v dalších skiareálech reginu dminantní cílvu skupinu byvatelé přilehlých částí Libereckéh kraje (zejména jádrvé aglmerace Liberec- Jablnec nad Nisu) a plskéh Dlníh Slezska (zejména Jelenhrska a Zhřelecka). V dlehlejších skiareálech (například Čenkvice neb Luž) je pak zřejmě jedndenní návštěvnst pměrně slabá (a vytváří ji převážně návštěvníci z bezprstředníh klí dané lkality) a zcela dminantní význam má návštěvnst vícedenní. Opakem jsu bez hledu na svu velikstní dlišnst "městské" skiareály (například Ještěd, Šachty neb Kamenec), které služí především (neb alespň rvncenně) pr rekreaci místních byvatel. Pr vícedenní návštěvníky již časvá dstupnst nehraje tak velku rzhdvací rli, pkud je jediný skiareál neb jejich blízký subr dstatečně velký a variabilní a umžňuje tak strávit celu zamýšlenu dbu pbytu (zpravidla v intervalu 2-7 dní) na jednm místě. Dprava návštěvníků d skiareálů z místa bydliště je ve většině případů zajišťvána individuálně sbními autmbily, ale přest téměř všechny areály nabízejí p předběžné bjednávce také mžnst využití skibusů (v případě Tanvaldskéh Špičáku skivlaků). Dprava z místa ubytvání je krmě autmbilů čast uskutečňvána v kncentrvanějších (například Rejdice a Luž) neb větších střediscích s rzsáhlu splečensku nabídku (Harrachv, Špindlerův Mlýn, Čenkvice apd.) pěšky, prvz lkálních skibusů je všem také bvyklý (Ještěd, Harrachv, Špindlerův Mlýn, Rejdice, Bedřichv a další skiareály). Mtrizvaní návštěvníci také čekávají kapacitní, bezpečné a bezplatné parkvání pr svá vzidla v těsné blízksti skiareálů. Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

7 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk 5. Vybavenst pr sjezdvé lyžvání Pdmínky pr sjezdvé lyžvání v hdncených skiareálech jsu samzřejmě zcela klíčvé pr rzhdvání jedntlivých skupin návštěvníků. Tyt pdmínky ptenciální návštěvníci zpravidla hdntí ze čtyř základních hledisek: nárčnst a kmfrt lyžvání (jaké lyžařské schpnsti jsu ptimální) lyžařský styl (klasické neb carvingvé lyže, snwbard) variabilita lyžvání (klik různých sjezdvek lze během návštěvy využít) návštěvnická kapacita skiareálu (sjezdvek, lanvek a vleků) a její využití Z hlediska nárčnsti lyžvání se některé lyžařské areály prfilují jak vhdné pr začátečníky a pr rdiny s dětmi (mdré sjezvky a tréninkvé luky), jiné jsu zaměřeny spíše na výknnstně nárčnější klientelu (červené a černé sjezdvky) a větší areály jsu kmbinvané a nabízejí ba typy sjezdvek. Z prvedenéh prvnání nabídek jedntlivých areálů pak vyplývá, že eknmicky nejvýhdnější (vzhledem k ubytvání a dalším dplňkvým službám) je kmbinace nabídky pr pkrčilé lyžaře i začátečníky, napak čistě rdinné areály generují spíše jedndenní návštěvnicku klientelu. Suvisejícím kritériem je také kmfrt základních nabízených lyžařských služeb, a prt dnes již řada skiareálů například míst vleků, které přestávají dstačvat nárkům většiny lyžařů na kmfrt, buduje phdlnější sedačkvé lanvky. Pr návštěvníky skiareálů jsu vzhledem k dlišnému phybu p sjezdvce a hržení bezpečnsti významné také vstřícnst a přizpůsbení skiareálu prefervanému lyžařskému stylu. Prvzvatelé skiareálů i přes téměř vyrvnaný pčet vyznavačů bu základních stylů jízdy zpravidla dsud upřednstňují na většině sjezdvek carvingvé a klasické lyžvání a některé sjezdvky jsu vyhrazeny pr jízdu na snwbardu. Variabilita lyžvání má velký význam zejména pr vícedenní návštěvníky a tam, kde je daný skiareál v reginu samcený (beze změny ubytvání nelze v průběhu pbytu využít i jiný blízký skiareál). Velké skiareály z hdncenéh vzrku nabízejí 8-11 sjezdvek různých délek a nárčnstí, cž umžňuje relativně pestré lyžvání i při delším pbytu. Významným rzhdvacím kritériem návštěvníků je také návštěvnická kapacita sjezdvek, lanvek a vleků a její využití. Pkud jsu tyt sučásti skiareálu přeplněné, atraktivita i bezpečnst lyžvání v dané lkalitě lgicky výrazně klesá. Celkvá délka sjezdvých tratí ve větších skiareálech se tedy dnes bvykle phybuje nad metrů (maximum z hdncených areálů vykazuje Ještěd s metry sjezdvek) a úhrnná přepravní kapacita všech lanvek a vleků nad sb za hdinu. Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

8 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk 6. Vybavenst pr další zimní aktivity O atraktivitě jedntlivých skiareálů nerzhdují puze pdmínky pr sjezdvé lyžvání, ale také jejich vybavenst pr další zimní aktivity, které lze prvzvvat při delším pbytu variantně k pbytu na sjezdvkách neb v případě nepříznivéh pčasí. Ve vybraném vzrku skiareálů byla hdncena následující infrastruktura pr další zimní aktivity: snwparky plavecké bazény upravené běžecké tratě relaxační centra Snwparky jsu speciálně upravené venkvní tratě pr akrbaticku jízdu na lyžích neb snwbardu a příbuzné aktivity (například jízdu v bulích apd.). Přestže tat zařízení jsu v českých skiareálech pměrně nvá, během krátké dby si získala zejména u mladší generace návštěvníků velku ppularitu a dnes je jimi vybavena většina středních a velkých lyžařských areálů (včetně sledvanéh vzrku). Lze prt předpkládat, že ppularita snwparků i nadále prste a v buducnsti budu ještě více patřit mezi "pvinnu výbavu" každéh úspěšnéh skiareálu. Mezi návštěvníky českých lyžařských areálů stále rste pptávka p alternativním rekreačním vyžití představvaném p vzru alpských a jiných středisek zejména plaváním a relaxačními aktivitami (masážemi apd.). Vzhledem k velké fnanční nárčnsti budvání a prvzu uvedených zařízení (zejména plaveckých areálů) je všem nabídka pdbných služeb ve sledvaných skiareálech zatím značně mezená a mezuje se puze na využití již vybudvaných center v klních městech neb na velká hrská střediska (Špindlerův Mlýn apd.). S prblémem nedstatečnéh alternativníh vyžití se tak ptýkají především dlehlejší skiareály, které nemají ve svém zázemí k dispzici žádné středisk vybavené ptřebnými zařízeními. Psledním sledvaným kruhem dplňkvých zimních aktivit byla existence upravených běžeckých tratí v klí skiareálů. Z výsledků prvedenéh průzkumu je patrné, že se většinu jedná náhdnu návaznst, které prvzvatelé skiareálů až na výjimky nepřikládají velký význam, přestže by běžecké lyžvání mhl dále rzšířit nabídku alternativních zimních aktivit i zvýšit návštěvnst skiareálů. Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

9 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk 7. Další infrastruktura a služby cestvníh ruchu Pkud mají prvzvané skiareály eknmický příns pr své blízké klí, je představván především pskytváním služeb cestvníh ruchu, které suvisí s vícedenními pbyty návštěvníků (a s tím suvisející zaměstnanstí a pdnikatelskými zisky místních byvatel). Mezi tyt služby především patří: ubytvání stravvání zábava lyžařské škly a půjčvny vybavení nákup ptravin a dalšíh zbží běžné ptřeby parkvné a nákup phnných hmt jízdné ve veřejné dpravě pskytvání infrmací a prdej suvenýrů návštěva turistických míst v klí Dminantní příznivý eknmický dpad skiareálů na klní regin představuje zajištění ubytvání a stravvání jejich návštěvníků (s výjimku "městských" areálů s výrazným zastupením jedndenních lkálních návštěvníků). V klí všech sledvaných areálů, které půsbí djmem prbíhajícíh rzvje, existvala neb pstupně vznikala dpvídající nabídka ubytvacích a stravvacích služeb. Přestže tat nabídka byla velmi rzptýlená mezi drbné ubytvatele a velké kmplexy, ve větších střediscích byla patrná její pstupná kncentrace d čast architektnicky rušivých areálů s širku nabídku dplňkvých služeb a zábavy a vyšším kmfrtem (včetně nákupu tzv. apartmánů ze strany pravidelných návštěvníků). Z tht phledu se více vymykal puze skiareál Bukvá hra v Čenkvicích, kde je nabídka lyžvání rzptýlena mezi více prvzvatelů a i přes větší mnžství sjezdvek a vleků zde zatím žádné velké ubytvací kmplexy nevznikly. Ve většině sledvaných skiareálů patřila k nabídce dplňkvých služeb také lyžařská škla pr začátečníky a mžnst zapůjčení či nákupu ptřebnéh lyžařskéh vybavení. Tyt služby jsu zpravidla prvzvány přím prvzvateli skiareálů neb jimi vybranými externími firmami. Přímý eknmický příns skiareálů v statních sledvaných dvětvích je méně výrazný, ale přest může u velkých areálů vést k pzitivnímu vlivnění celkvéh pdnikatelskéh klimatu v reginu. Prblematický je přitm cyklický vztah úspěšnéh prvzvání nvéh skiareálu a rzvje navazujících služeb: Nvý skiareál pr své úspěšné fungvání kamžitě ptřebuje rzvinuté navazující služby (zejména ubytvací a stravvací), které všem zpravidla vznikají pmalu a pstupně, cž zpětně zpmaluje rzvj skiareálu a hržuje plánvanu rentabilitu pdnikatelskéh záměru. Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

10 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk 8. Marketing a ceny základních služeb Marketingvá plitika prvzvatelů jedntlivých skiareálů je jedním ze základních determinantů jejich ptenciálníh úspěchu či neúspěchu. V tét blasti se také nejvíce prjevují rzdíly mezi silnými prvzvateli skiareálů (například Snwhill neb SKI Bižu) a skiareály s kapitálvě slabšími prvzvateli neb rztříštěnu vlastnicku strukturu (například Bukvá hra, Jedlvá neb Luž). Ze sledvaných prvzvatelů skiareálů se na pli reklamy a veřejné kmunikace nejvíce uplatňuje splečnst Snwhill, která prvzuje mim jiné skiareály Ještěd, Kamenec a Šachty. Marketingvá kampaň splečnsti je v případě areálu na Ještědu zaměřena na ptenciální návštěvníky z reginu i z Prahy a pracuje i se splečnu nabídku s libereckým zábavním parkem Babyln. V případě skiareálů Kamenec a Šachty je kampaň zaměřena více lkálně. Ve všech skiareálech prvzvaných splečnstí Snwhill jsu navíc uznávány stejné bdvé vstupenky, které tak vytvářejí reginálně silný síťvý efekt. Dalším výrazným marketingvým uskupením sledvaných skiareálů je Skiregin, který mderním způsbem zastřešuje 7 velkých i malých skiareálů na pmezí Krknš a Jizerských hr. Ačkli dminantní pzici v uskupení mají skiareály v Harrachvě a Rkytnici nad Jizeru, jsu zde dknce pět zastupeny i malé reginální skiareály Kamenec a Šachty prvzvané splečnstí Snwhill. Sučástí uskupení je také malý, ale prgresivní skiareál Rejdice. Méně výrazná je marketingvá kampaň psledníh velkéh prvzvatele skiareálů, kterým je splečnst SKI Bižu půsbící v Jizerských hrách. V tét kampani jsu splečně představeny skiareály Tanvaldský Špičák, Severák, Bedřichv a Parlament. Také tyt skiareály z marketingvéh hlediska vytvářejí splečnu nabídku. Naprst nedstatečné marketingvé nástrje napak pužívají prvzvatelé skiareálů Luž a Jedlvá (které nebyly navíc v únru 2008 prvzvány pr nedstatek přírdní sněhvé pkrývky) a eknmický vývj v bu skiareálech bude pravděpdbně bez vstupu silnéh partnera v buducnu velmi nepříznivý. Zajímavu sučástí marketingu je také cenvá plitika v blasti vstupnéh. Ceny vstupenek ve sledvaných českých i plských (p přepčtu) skiareálech se phybují d 280 d 590 krun za den. Většina skiareálů přitm stanvuje vyšší ceny pr hlavní sezónu než pr vedlejší, ale například splečnst Snwhill udržuje své ceny p celu sezónu stále na stejné výši. Z marketingvéh hlediska je také velmi zajímavým pznatkem, že i v sučasné dbě jsu velmi mál prvázané české a plské trhy v blasti nabídky cestvníh ruchu, takže žádný z prvzvatelů nevyvíjí silnější marketingvu kampaň na pačné straně státní hranice (i přes minimální vzdálenst některých areálů). Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

11 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk 9. Využitelnst v letní sezóně Významným faktrem pzitivně vlivňujícím celrční zaměstnanst v reginu i eknmicku rentabilitu skiareálů je také využitelnst některých částí areálů v letní sezóně: lanvky - nástup turistů na hrské hřebeny (ideálně i s přepravu kl), sjezdvky - sjezdvá cyklistika (většinu nevhdné z důvdu pškzvání vegetace), stravvací a ubytvací zařízení, parkviště a další infrastruktura. Z hdncených skiareálů je v sučasné dbě v letní sezóně využitelná puze malá část. Tent stav je dán zejména jejich plhu ve velkplšných chráněných územích (nežáducí zvyšvání návštěvnsti, nepřípustná jízda terénních cyklistů p sjezdvce) a malým pčtem prvzvaných sedačkvých lanvek (stále převládají v létě nevyužitelné vleky). Letní prvz je v sučasnsti zaveden puze u sedačkvé lanvky na Skalku ve skiareálu Ještěd (zde je navíc tat lanvka částečně paralelní ke kabinvé lanvce na Ještěd). Ptenciál pr letní prvz by přitm jistě měla například i sedačkvá lanvka na Jedlvu (v sučasnsti všem puze lyžařský vlek) a na dalších místech. Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

12 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk 10.Rzvj areálů a chrana přírdy Je nesprné, že plšný rzvj stávajících skiareálů má téměř v každém případě negativní vliv na přím zasažené i klní přírdní prstředí. Rzšiřvání existujících neb vznik nvých sjezdvek vyžadují značné kácení lesních prstů, výstavba vleků a lanvek s sebu navíc přináší zemní práce, betnvání, pkládku kabelů a další vůči přírdě nešetrné zásahy. Přest je zřejmé, že jiné než plšné rzšiřvání skiareálů při vyčerpání návštěvnické kapacity jejich sjezdvek není mžné, a prtže tlaky některých prvzvatelů v tmt směru jsu pměrně silné, dchází zcela lgicky ke sprům, pkud daný areál leží v chráněném neb jinak cenném přírdním území. Tyt spry nejčastěji v případě sledvaných skiareálů bvykle vedly puze k dlžení realizace zamýšlené výstavby, prtže ve většině sledvaných lkalit nebyla dsud stanvena míra únsnéh turistickéh zatížení, které by se musela dluhdbě přizpůsbit i kapacita skiareálů a navazujících služeb (především ubytvání). Značným paradxem v permanentním subji zastánců sjezdvéh lyžvání a chránců přírdy je také stav, kdy řada sučasných skiareálů je využívána velmi extenzivně (vzhledem k absenci zasněžvání ze sledvanéh vzrku například Jedlvá, Luž a Parlament), zatímc jinde se v dsud přírdním a zalesněném území navrhují neb budují areály zcela nvé (například areál Swieradów Zdrój, kde se pr lanvku a sjezdvku vykácely suvislé pruhy lesa). Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

13 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk 11.Shrnutí a závěry z hlediska skiareálu Smrk Tat kapitla bsahuje shrnutí pznatků z předešlých kapitl a jejich aplikaci na záměr výstavby nvéh skiareálu Smrk. Ze shrmážděných pznatků vzrku českých plských skiareálů vyplývá, že pr bezprblémvé prvzvání areálu v zimní sezóně je nezbytné se velmi vážně zbývat klimatickými pdmínkami a jejich dalším vývjem. Prt by nvé areály neměly vznikat v nadmřské výšce d 700 metrů s výjimku míst, kde dluhdbě existují vzhledem k nízké nadmřské výšce extrémně příznivé sněhvé pdmínky. Žádný skiareál všem nemůže být vzhledem ke změnám klimatu eknmicky rentabilní, pkud nebude dispnvat zařízením pr umělé zasněžvání. Klimatické pdmínky pr výstavbu skiareálu na Smrku jsu tedy vzhledem k nadmřské výšce lkality dstatečně příznivé jen v hrní části areálu, takže ani tat případná investice se bez zasněžvání eknmicky nebejde. Pr jedndenní návštěvníky jsu využívány puze skiareály s časvu dstupnstí d 1-2 hdin cesty. Ostatní skiareály budu využívány především vícedenními návštěvníky. Sučástí služeb většiny skiareálů jsu také skibusy a bezplatné parkvání v dcházkvé vzdálensti. Případný skiareál Smrk tedy by pravděpdbně byl navštěvván především vícedenními návštěvníky, kteří se z hlediska příjmů místních subjektů eknmicky vyplácí více než jedndenní návštěvníci, ale přijíždějí v menších pčtech. Právě tat skutečnst (hrší časvá dstupnst zejména pr jedndenní návštěvníky) vychází ze srvnání s knkurenčními lyžařskými areály jak velmi pdstatné rizik pr ptenciální výstavbu lyžařskéh areálu na Smrku. Z hlediska zdrjvých blastí by mezi návštěvníky pravděpdbně měli dminvat návštěvníci z Libereckéh kraje, velkých českých měst (zejména Prahy) a Německa a dále jedndenními návštěvníky z Frýdlantska. Nelze čekávat vyský pčet plských návštěvníků, prtže v těsné blízksti Smrku vzniká nvý lyžařský areál Świeradzów Zdrój a v česk-plském kntextu je zatím pptávka p tmt druhu služeb d značné míry nárdní. V blízksti skiareálu Smrk by byl třeba zajistit bezplatné kapacitní parkvání a dále je vhdné prvzvat lkální skibus alespň z Frýdlantu, Raspenavy, Hejnic a Nvéh Města pd Smrkem. Pdmínky pr sjezdvé lyžvání ptenciální návštěvníci skiareálů psuzují především pdle nárčnsti a mnžství sjezdvek, pdle míry preference vyznávanéh lyžařskéh stylu ze strany prvzvatelů danéh skiareálu a pdle naplnění kapacity skiareálu dané například čekací dbu u vleků a lanvek neb zaplněním zvlené sjezdvky. V předešlém kntextu jsu nejúspěšnější velké areály, které nabízejí dstatečné mnžství a délku variantních sjezdvek různé btížnsti (něklik variantních a dstatečně širkých sjezdvek celkvé délce minimálně metrů), kapacitní lanvky a vleky (alespň přepravených sb za hdinu). Z eknmickéh hlediska má tedy ptenciální skiareál Smrk největší pravděpdbnst rentability, bude-li splňvat tyt parametry. Velmi důležitá pr eknmicku rentabilitu prvzu skiareálu je také jeh vybavenst infrastrukturu pr další zimní aktivity a dplňkvými turistickými službami. Lyžařský areál Smrk by tedy měl dispnvat minimálně snwparkem a vyřešenu návaznstí na blízku trasu Jizerské lyžařské magistrály. Prblematické by byl zajištění dstatečně kvalitníh a kapacitníh ubytvání a stravvání, prtže Nvé Měst pd Smrkem v sučasné dbě dpvídajícími zařízeními téměř nedispnuje a jejich případný rzvj bude pmalý (alternativu by snad mhl být částečné využití kapacit blízkých Lázní Libverda). Obdbně je také třeba řešit alternativní vyžití návštěvníků skiareálu v případě nepříznivéh pčasí, prtže nejbližší plavecký areál je ve Frýdlantu a pr ptřeby rekreačníh vyžití není příliš vhdný. Pkud bude skiareál Smrk z eknmickéh hlediska ptimálně veliký, lze také čekávat pstupný rzvj velkých a rušivých ubytvacích kmplexů, které nejsu v suladu s ptenciálem Frýdlantska pr rzvj rdinné turistiky (rzvj bu frem cestvníh ruchu Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

14 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk rdinné turistiky a sjezdvéh lyžvání je v rzpru). Prblémem by byl také převládající využití ubytvacích kapacit na Hejnicku v letní sezóně a susedním Nvměstsku v zimní sezóně a jejich nenaplněnst p zbytek rku. Marketingvá plitika skiareálů je vedle vybavensti a dstupnsti jedním z hlavních nástrjů na cestě k jejich úspěchu. Výrazně se přitm liší uplatňvání tht mezi nástrje kapitálvě silnými a statními prvzvateli skiareálů. Pkud tedy nebude investr případnéh skiareálu Smrk dstatečně kapitálvě silný, nevybuduje dstatečně velký a kvalitní areál a nebude prvádět cílenu marketingvu plitiku, nvý skiareál prakticky nemá šanci na vlném trhu eknmicky bstát. Vzhledem k vzájemné blízksti by také byl vhdné připravit a prezentvat splečnu nabídku skiareálů Smrk a Świeradzów Zdrój, která by mhla slvit ptenciální návštěvníky v Česku, Plsku i Německu. Značnu výhdu pr eknmiku prvzu skiareálů i celrční zaměstnanst v jeh klí je mžnst prvzvat některé části areálů také v letní turistické sezóně. Letní prvz by byl výhdný zejména v případě vybudvání sedačkvých lanvek v některých sledvaných areálech míst lyžařských vleků. Takvý přístup by byl eknmicky výhdný i v případě výstavby skiareálu Smrk (a v tmt případě nebereme v ptaz aspekty chrany přírdy a krajiny), prtže by celrčně prvzvaná lanvka zkrátila návratnst vynalžených finančníc prstředků, zlepšila dstupnst rzhledny na vrchlu hry a značně usnadnila nástup d vrchlvých partií na české i plské straně Jizerských hr. Na dlní stanici lanvky by také mhl být navázán stravvání a případně i ubytvání. Jakýkli plšný rzvj skiareálů s sebu přináší větší či menší zásah d přírdníh prstředí, který se zvláště negativně prjevuje při plšném kácení lesa. Pdbné zásahy by měly být vždy pečlivě zvažvány s hledem na chranu přírdy a nelze je becně dpručit alespň d dby, dkud nebude intenzivně využívána kapacita všech stávajících a využitelných skiareálů (například instalací zařízení na umělé zasněžvání, které je v sučasné dbě pr dluhdbý zimní prvz nezbytné a které stále v něklika klních areálech chybí). V tmt kntextu by měla být psuzvána také případná výstavba skiareálu Smrk, která by sice na jedné straně mhla částečně přispět k rzvji Nvměstska (patrně však ne celéh Frýdlantska) jak další destinace cestvníh ruchu, ale na straně druhé by přinesla závažné zásahy d eksystémů nejvyšší hry na české straně Jizerských hr (přestže sučasná druhvá skladba lesa na Smrku není půvdní). Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr

15 Přílha: Tabulkvý přehled prvnávaných lyžařských areálů Lyžařský areál Świeradów Zdrój Tanvaldský Špičák Severák Bedřichv Parlament Ještěd Luž Hrský masiv Jizerské hry Jizerské hry Jizerské hry Jizerské hry Jizerské hry Ještědský hřbet Lužické hry Obec Świeradów Zdrój Albrechtice v Jizerských hrách Janv nad Nisu Bedřichv Desná Liberec Mařenice Prvzvatel Klej Gndlwa SKI Bižu SKI Bižu SKI Bižu SKI Bižu Snwhill různé subjekty Stránky Nadmřská výška max (m) Nadmřská výška min (m) 620 Pčet sjezdvek Celkvá délka tratí (m) Max převýšení (m) Min převýšení (m) Zasněžvání an an an an ne an ne Pčet vleků/lanvek Kapacita vleků (s/hd) Večerní lyžvání an an an an an an an Lyžařská škla an an an an ne an ne Půjčvna vybavení an an an ne an ne Snwpark ne an an ne ne an an Bazén ne an ne Skibus an ne an ne Běžecké tratě an an Letní prvz an ne ne ne an ne Splupráce ne areály SKI Bižu areály SKI Bižu areály SKI Bižu areály SKI Bižu areály Snwhill ne Jedndenní vstupné HS (Kč) x x 490 x Jedndenní vstupné VS (Kč) x x 490 x

16 B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Lyžařský areál Jedlvá Rejdice Čertva hra Szrenica Šachty Kamenec Bukvá hra Hrský masiv Lužické hry Krknše Krknše Krknše Krknše Krknše Orlické hry Obec Jiřetín pd Jedlvu Křenv Harrachv Szklarska Pręba Vyské nad Jablnec nad Jizeru Jizeru Čenkvice Prvzvatel Slvan Varnsdrf různé subjekty SA Harrachv Sudety Lift Snwhill Snwhill různé subjekty Stránky Nadmřská výška max (m) Nadmřská výška min (m) Pčet sjezdvek Celkvá délka tratí (m) Max převýšení (m) Min převýšení (m) Zasněžvání ne an an an an an Pčet vleků/lanvek Kapacita vleků (s/hd) Večerní lyžvání an an an an an an an Lyžařská škla ne an an an an ne an Půjčvna vybavení ne an an an an an an Snwpark ne an ne an an an Bazén ne ne an ne ne ne Skibus ne an an an an an Běžecké tratě an an an an ne an Letní prvz ne ne an ne ne ne Splupráce ne Skiregin Skiregin ne areály Snwhill areály Snwhill ne Jedndenní vstupné HS (Kč) Jedndenní vstupné VS (Kč) Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk SPF Grup, v..s., únr