Politologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice

Transkript

1 Plitlgie = věda plitice plis měst lgs věda iks rdina přelm 19./20. stletí - pjem samstatná vědní disciplína vyučvaná na univerzitě prvpčátky už v Antice Stát a nárd Stát: - území - st. aparát - bčané - zbrjená mc - právní subjektivita Nárd: - jazyk - kultura - histrii - půvd - zvyky STÁT: rganizvané splečenství lidí, žijících trvale na určitém hraničeném území NÁRODNOST: mhu si zvlit (třeba ESKYMÁK) STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST (bčanství): ČR NACIONALISMUS: Vyzdvihvání vlastníh nárda nad statní KOSMOPOLITISMUS: Vlný vztah k vlastnímu nárdu - světbčan VLASTENECTVÍ: Vztah k vlastnímu nárdu (ale zárveň respektuje statní) Nárdnstní slžení státu: a) nárdní státy tvřené jen jedním nárdem (např. Dánsk) b) státy s nárdnstní menšinu (např. Slvensk) c) dvu a více nárdů (např. Švýcark, Kanada) d) bčanské (USA) Terie vzniku státu: 1) nábženská - lidem vnukl tut myšlenku Bůh 2) patriarchální pstupným rzšiřváním rdiny 3) mcenské pjetí pdstata člvěka je tuha vládat se navzájem 4) smluvní smluva mezi lidmi (tuha sdružvat se + zárveň výhdy) Nvdbé tvření státu: 1) spjvání (Itálie) 2) rzpad (Rakusk-Uhersk) 3) samstatnění (Českslvensk)

2 Účel a funkce státu Výhdy Bezpečnst, chrana Služby (vzdělání, zdravtnictví, finanční a sciální zabezpečení a pmc) Pvinnsti daně + pvinná pjištění vjenská služba (už ne) ddržvání záknů Státní mc Občanství Frmy vlády Státní suverenita (= svrchvaný stát) právní bjekt, není pdřízen žádné vyšší mci liberální kmunistické pl. kmprmis ZÍSKÁNÍ narzením (alespň jeden z rdičů h má) svjení (= adpce) (alespň jeden z rdičů) určení tcvství (Matka cizinka, dítě se nardí mim manželství) nalezení (děti d 15 let) udělení (trvalý pbyt 5 let, nemá jiné, nebyl jsem za těch 5 let sudně trestán, znalst češtiny a znalst ústavy) POZBYTÍ vzdání se (při dvjím) nabytím jinéh DVOJÍ OBČANSTVÍ Kd vyknává státní mc demkracie vláda lidu = všichni bčasné se pdílí na vládě diktatura Kd stjí v čele státu mnarchie uchvácení mci jednu skupinu lidí neb člvěkem knstituční (=ústavní) parlamentní republika thekracie abslutistická (= mnarcha jediný vládce) Republika v čele prezident Typy: Parlamentní Prezidentská (= přímá vlba, větší pravmci) Kancléřská

3 Druhy států: pdle rzvržení státní mci centralizvané = decentralizvané = více pravmcí pr místní úřady pdle struktury právní stát: jedntný/unitární ČR (decentralizvaný s.), Sr, It, P slžený (federace, knfederace) autnmní celky /// svazek federace = pevný svazek států jedntný mezinárdní subjekt, jedntná měna, vymezené kmpetence a pravmci USA, e BRD, Švýcarsk knfederace vlný svazek států (R-U), Cmmnwealth Demkracie Vláda lidu Mc je deklarvána puze v mezích záknů, nezávislé sudy, demkracie je zásadní hdnta- nezměnitelná Vláda pr lid Vláda většiny, chrana menšiny Vláda na čas Princip vládníh státu Nezávislý tisk Hdntvý knsensus sukrmé vlastnictví tržní hspdářství NÁŠ STÁT Státní symbly: I. hymna II. standarta III. velký státní znak IV. malý státní znak V. státní barvy VI. vlajka VII. pečeť Státní svátky: Obnvení ČR Den svbzení Příchd slvanských věrzvěstů K. a M Upálení Mistra Jana Husa Den české státnsti Vznik ČSR Den bje za svbdu a demkracii Listpad 1939 a 89 Významné rky: 1918 Zalžení českslvenské republiky 1938 Okleštění území na základě rzhdnutí v Mnichvě 1948 K mci se dstává kmunistická strana 1968 Okupace Českslvenské republiky vjsky Varšavské smluvy 1989 Sametvá revluce 1993 Obnva samstatnéh českéh státu Ústava ČR Nejvyšší zákn státu Ústava nezaručuje demkracii Některé státy psanu ústavu ani nemají, a přest jsu demkratické Slžení: Prezidenti T. G. Masaryk E. Beneš E. Hácha K. Gttwald A. Záptcký A. Nvtný L. Svbda G. Husák V. Havel V. Klaus Preambule 8 hlav 113 článků každý článek dstavce Sučástí je Listina základních práv a svbd (Listina ZPS) 6 hlav 44 článků

4 Listina ZPS 1. Kým a kdy byla schválena předsednictvem České nárdní rady, dne Lidský živt Hlava II), článek 6, 1) Každý má práv na živt 3. Vyvlastnění neb nucené mezení vlastnickéh práva Hlava II), článek 11, 4) Vyvlastnění neb. je mžné 4. Zatčení bviněnéh Hlava II), článek 8, 4) 5. Práv vstupit d našeh bytu Hlava II), článek 12, 1) Obydlí je nedtknutelné 6. Dmvní prhlídka Hlava II), článek 12, 2) 7. Vjenská služba 8. Práv pkjně se shrmažďvat 9. Práv svbdně se sdružvat Hlava IV), článek 27) Každý má práv svbdně se sdružvat s jinými na chranu 10. Vlební práv 11. Vlba pvlání Hlava IV), článek 26, 1) Každý má práv na svbdnu vlbu pvlání a přípravu k němu, 12. Práv na stávku Hlava IV), článek 27, 4) Práv Na stávku je zaručen za pdmínek stanvených záknem 13. Práva zaměstnanců Hlava IV), článek 28, - Zaměstnanci mají práv na spravedlivu dměnu za práci. 14. Péče děti a jejich výchva 15. Práv na vzdělání Hlava IV), článek 33 Každý má práv na vzdělání. Šklní dcházka je pvinná p dbu, kteru stanví zákn. 16. Práv na sudní a jinu právní chranu Hlava V), článek 36 Každý se může dmáhat stanveným pstupem svéh práva. 1. C jsu lidská práva a jaké významné dkumenty je upravily? základní práva vychází z lidské přirzensti (Kmentvaná ústava ČR str. 171) 2. Kd je mbudsman? Otakar Mtejl, sídlí v Brně = veřejný chránce lidských práv 3. Které rganizace sledují ddržvání LP? Rada Evrpy,.. Aklamace - veřejný prjev suhlasu, může mít frmu veřejnéh hlasvání bvykle zdvižením jedné ruky nad hlavu

5 POLITIKA = umění mžnéh - způsb, jak žít splu s jinými a vedle jiných, v různrdé splečnsti - věcné pjmenvání prblémů - hledání splečných řešení - frmulvání vizí pr buducnst - tvrbu a realizaci prgramů IDEOLOGIE kmunismus nacismus fašismus feminismus envirmentalismus liberalismus knzervatismus scialismus anarchismus křesťanská sciální nauka POLITICKÉ STRANY - dbrvlná rganizace bčanů, POLITICKÝMI PROSTŘEDKY usiluje získání účastni na plitické mci - jsu dděleny d státu - nemhu přím tvřit práv, puze iniciují legislativní prces - nesmějí půsbit ve státních rgánech, ani na pracvištích Z hlediska idelgie - PRAVICE LEVICE STŘED Právní pstavení plitických stran: právnická sba vznik registrací zanikají vlastním neb sudním rzhdnutím jsu dděleny d státu nesmějí nahrazvat činnst jeh rgánů nesmějí se zbrjvat nesmí se uplatňvat na pracvišti d 18 let není pvinna přijmut jakéhkliv bčana členství dbrvlné, nevyplývá z th nárk (na členství) sama si stanví principy k přijetí zrušit, zakázat puze pkud je prtizáknná ministerstv vnitra nejvyšší sud ústavní sud demkratické principy Vznik přípravný výbr registrace na ministerstvu vnitra návrh na registraci (přílhy: petice, stanvy)

6 Uknčení činnsti Financvání z vlastní vůle rzhdnutí sudu pzastavení činnsti přímé dvzen d vlebních výsledků +státní příspěvek nepřímé členské příspěvky spnzring mhu vyvíjet pdnikatelsku činnst mžnst v dbě vleb bezplatný přístup d médií Funkce integrační (sdružují bčany) nábrvá (vybírají plitiky) mbilizační (aktivní řešení prblémů) zprstředkvatelská (prsazvání řešení) Frmy participace bčanů v plitickém živtě g) ustavení rdem následníci, ptmci h) ustavení lsem i) z titulu zastávání jiné funkce j) ustavení jmenváním k) aklamací l) rtace m) vlby zjevným veřejným prjevem suhlasu vybíráme zastupitele d různých funkcí svbdné a demkratické vlby druhy vleb rvné, tajné, přímé, všebecné na čas pravidelné intervaly správné a nefalšvané prvedení parlamentní prezidentské vlební systémy knkurence plitických prgramů (mžnst) výběr nejméně ze 2 pzitivních mžnstí jinak plebiscit rvné šance vlebních stran i kandidátů znemžnění zvýhdnění některých kandidátů mžnst přezkumání sudem (ten může zpětně zrušit) krajské a kmunální většinvý (majritní) vítěz bere vše v jednmandátvých vlebních krscích (pdle pčtu byv.) ten z kandidátů, který získá nejvíce hlasů pdmínku nemusí být 50% senát (většinvý dvuklvý) mandát 1. kl může vyhrát jen ten, kd má nad 50% jinak 2. kl, kam pstupují dva nejúspěšnější kandidáti

7 Vlební kampaň pměrný (prprční) zastupitelské instituce by měly být drazem splečnst pslanecká sněmvna platí uzavírací klauzule v ústavě je dán klik % hlasů musí mít strana, aby se dstala d sněmvny u nás 5%, pr 2 členné kalice 10%, pr 3 členné 15%, pr 4 a vícečlenné 20% územní samspráva prstr pr pluralitní pliticku sutěž určuje pravidla, která by měla zajistit maximální rvnst šancí všech stran rvný přístup k médiím (14 hdin rzdělen mezi všechny strany) délka vlební kampaně knec vlební kampaně (48 hdin před vlbami) d pslanecké s.14 dní 10 dní senátu - 10 dní pskytnutí finančníh příspěvku > 1,5 % hlasů 90 Kč za hlas + 3 mil. na činnst strany > 5% 90 Kč za hlas + 3 mil. na činnst strany + na mandát 0,5 mil Pslanecký klub: Klub pslanců jedné strany Výbr pslanecké sněmvny: Za každu stranu 1-2 pslanci ZÁKONODÁRNÝ PROCES