FYZIOLOGIE BUNĚČ ĚČNÝCH SYSTÉMŮ
|
|
- Ivana Kučerová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 FYZIOLOGIE BUNĚČ ĚČNÝCH SYSTÉMŮ Doc. RNDr. Kozubík Alois, CSc. - Doc. RNDr. Hofmanová Jiřina, ina, CSc.
2 SYLABUS pro studenty 4. ročníku fyziologie živočichů a obecné zoologie,, mol. biologie, chemie životního prostřed edí a ekotoxikologie, výběrov rová přednáška pro doktorandy - Stručný úvod do teorie systémů - Negativní a pozitivní zpětná vazba - Základní pojmy, parametry cytokinetiky (proliferace, diferenciace, apoptóza) - Typy buněčných populací - Kmenové a diferencované kompartmenty. Totipotentní, pluripotentní, progenitorové, komitované diferencované buněčné populace - Autokrinní, parakrinní a endokrinní regulace - Buněčný cyklus a jeho regulace - Faktory ovlivňující buněčné dělení, cytokiny, růstové faktory a inhibitory, jejich specifita a rovnováha jejich působení - Struktura plasmatické membrány a její funkce v regulaci buněčné proliferace a diferenciace - Vysoce nenasycené mastné kyseliny a eikosanoidy - Transdukce signálů a exprese genetické informace - Úloha fosfolipidových komponet v transdukci signálů růst modulujících látek - Mechanismus účinku hormonů a tkáňových mediátorů ( cytokiny a "chalony"). - Regulace proliferace, diferenciace, apoptózy
3 Krvetvorný systém m a jeho funkce Hemopoéza ( lymfopoéza za, myelopoéza za, erytropoéza za, megakaryocytopoéza ) Funkce diferencovaných krevních elementů - monocyty, makrofágy - fagocytóza; T B lymfocyty - imunita Membránov nové rozpoznávac vací systémy buněk k imunitní soustava Tvorba protilátek tek ( mechanismus a dynamika vzniku, příprava p prava monoklonáln lních protilátek tek ) Sekreční a regulační funkce buněk k imunitního systému Vztah imunitního systému k další ším m fyziologickým funkcím m ( zánětu z apod.) Homeostáza za, zdraví a nemoc Organismus jako hierarchický systém, spolupůsoben sobení nervové,, endokrinní a humoráln lní soustavy Příklady systémových reakcí jako jsou stres, zánět z t apod. a jejich význam z hlediska zdraví a nemoci Škodlivé faktory vnější šího prostřed edí a jejich vliv na zdraví lidské populace
4 Doporučen ená literatura Cell Physiology Source Book, ed.. N. Sperelakis Academic Press Inc., 1995 B. Alberts et al.: Molecular Biology of the Cell,, 3 rd edition, Garland Publish. Inc., New York 1994 Biochemie, B., Voet,, J.G. Voetová: Victoria Publishing,, Praha, 1990 Molecular Cell biology,, J.E. Darnell: Eds. Darnell, Lodish,, Baltimore, 2 nd edition, Scientific American Books Inc., New York 1990 J. Neuwirt,, E. Nečas: Kmenové buňky a krevní choroby, Avicenum Praha 1981 Základy buněč ěčné biologie úvod do molekulárn rní biologie buňky ky,, B. Alberts,, D. Bray,, A, Johnson,, J. Lewis,, M. Raff,, K. Roberts,, P. Walter, Espero Publishing,, (orig( orig ) Klinická imunologie,, J. Krejsek,, O. Kopecký, Nucleus HK, J. Vácha: V Problém m normálnosti v biologii a lékal kařství, Avicenum,, Praha 1980 J. Šterzl: Imunitní systém m a jeho fyziologické funkce, Čs. Imunol.. Společnost, Praha 1993
5 množstv ství informace (kvantita) využitelnost informace (kvalita) čas Moudrost člověka lze měřit podle starostlivosti, s níž myslí na věci budoucí nebo na konec. G. Ch. Lichtenberg
6
7 organismální, tkáňová buněčná molekulová studium na jednotlivých úrovních organizace systému
8 VÝZKUMNÉ CÍLE A OBLASTI PRAKTICKÉHO VYUŽITÍ INICIAČNÍ (INITIATION) POPULACE NORMÁLNÍCH (NETRANSFORMOVANÝCH) BUNĚK ONKOGENEZE fáze: PODPŮRNÁ (PROMOTION) cell signalling (cytokiny vs. eikosanoidy) klinická data, matematické analýzy, experimentální ověření POPULACE TRANSFORMOVANÝCH BUNĚK PROGRESIVNÍ FÁZE (PROGRESSION) ONKOTERAPIE
9 Typy regulací růstu a buněčných funkcí) 1) Hormonáln lní (endokrinní) ) regulace Regulátor hormon je produkován buňkami žláz s vnit řní sekrecí do krevního řečiště. Ovliv ňuje funkce buněk, které mohou být značně vzdálenyod míst syntézy hormonu. Hormon je tedy produkován za účelem kontroly činnosti buněk než těch, které jej produkují 2) Parakrinní regulace Mechanismus působení spočívá v tom, že růstový faktor (regulátor) tkáňový mediátor (regulátor místního působení) je syntetizován jedním typem buněk, poté je transportován do extracelulárního prostoru a ovlivňuje f-ce buněk v nejbližším okolí. (často jediná možnost vzhledem k velmi krátkému poločasu rozpadu) 3) Autokrinní regulace je možná tehdy, jestliže jsou buňky schopny jak syntetizovat tak i reagovat na určitý (růstový) regulátor. Pozn.: autokrinní model je součástí konceptu vysvětlujícího abnormální regulaci nádorového růstu. Předpokládá, že nádorově změněné buňky produkují stimulační růstové faktory v nadměrném množství, na které samy odpovídají. Tak se autostimulují ve smyslu aktivace proliferace.
10 Apoptóza za: programovaná buněč ěčná smrt, nevede k zánětuz Nekróza: Proliferace: je ekvivalentem buněč ěčného dělení ( tzn. zvýšen ení počtu kvalitativně totožných buněk) Diferenciace: rozrůzňování buněk (vznik kvalitativně odlišných buněk) Růst neprogramovaná buněč ěčná smrt, je příčinou p zánětuz (odlišný průběh h biochemických reakcí,, rozdíln lná morfologie) zvětšen ení objemu buňky, buněč ěčné populace (tkáně nebo organismu). Je důsledkemd sledkem: a) zvětšen ení velikosti buněk k při p i zachování konstantní velikosti populace b) zvětšen ení počtu buněk k (proliferace) bez změn n v objemu buněk c) zvýšen ení počtu buněk k i jejich objemu d) odumírání apoptózou nebo nekrózou
11 TYPY PROLIFERUJÍCÍ expandující, neopouštějí populaci, množí se populace coby zdroj buněk pro jiné populace c. konstantní tranzitní populace ve které se buňky pomnoží c. konstantní TYPY BUNĚČ ĚČNÝCH POPULACÍ NÁDOR K. B. BLASTY KRVE podle Gilberta a Lajthy (1965) TYPY NEPROLIFERUJÍCÍ B. C.N.S. OOCYTY metamyelocyty k. d. ery. gran. stacionárn rní c. konstantní stále ubývá typ průchozí (tranzitní) c. konstantní
12 T a b u lka 1 D ě le n í b u n ě čn ý ch p o p u la cí p o d le in ten zity o b n o vy u d o sp ě lé m yši 1. S ta tick é p o p u la ce b ez zn á m ek o b n o v y b ěh em ž iv o ta : n eu ro n y v še ch typ ů srd ečn í sv alo v é b u ň k y o d o n to b lasty S erto lih o b u ň k y 2. V elm i p o m a lu se o b n o v u jíc í b u n ěčn é p o p u la ce: B ěh em ž iv o ta se o b n o v í jen č ást p o p u lace: h lad k é sv alo v é b u ň k y g lio v é b u ň k y o steo c yty b u ň k y led v in n ých tu b u lů b u ň k y d řen ě n a d led v in ek h lav n í b u ň k y ž alu d ečn í sliz n ice in tersticiáln í b u ň k y L e yd ig o v y b u ň k y h n ěd é tu k o v é tk á n ě 3. R y ch le se o b n o v u jící b u n ěčn é p o p u la ce: A. N e p říliš rych le s e o b n o v u jící p o p u lace. P o p u la ce, k te rá se b ěh e m ž iv o ta z cela o b n o v í, ale z a d o b u d elší n ež 3 0 d n í: h ep ato c yty a lito ráln í b u ň k y e p itelo v á v ýstelk a d ých acíh o trak tu b u ň k y slin n ých ž láz b u ň k y p an k reatu b u ň k y v k ů ře n ad led v in ek p arietáln í b u ň k y ž alu d ečn í sliz n ice p o jiv o v é b u ň k y v k ů ž i B. V elm i rych le se o b n o v u jící b u n ěčn é p o p u lac e. V še ch n y se o b n o v í z a d o b u k ra tší n ež 3 0 d n í: stře v n í ep itel k rv etv o rn é b u ň k y, p re k u rso ry k rev n ích b u n ěk e p id erm is k o rn ea ep itelo v á v ýstelk a ú stn í d u tin y a eso fa g u p o v rch o v ý ep ite l ž alu d ečn í sliz n ice sem in ifern í ep ite lo v á tk áň C. B u ň k y n ád o ro v é
13 MODELY: Buňky tzv. intenzívn vně proliferujících ch populací (zejména b. krvetvorné a b. střevn evních epitelů). a buňky nádorovn dorové
14
15 Polyklonální charakter kostních buněk Přirovnání kmenové buňky ke stromu: a kmenová buňka v embryonální době b kmenová buňka v dospělosti b a
16 Seznam používaných zkratek kmenových buněk: BFU-E - CFU-BL - CFU-C - (GM-CFC) CFU-E - CFU-Meg Meg- CFU-S - (CFU - GEMM) DCPC burst forming unit - erythroid (jednotka vytvářej ející explozivně vznikající kolonie erytroidní řady). Velmi nezralá kmenová buňka erytroidní řady. colony forming cell - B - lymfocyte (buňka vytvářej ející kolonie lymfocytů B). colony forming unit - culture (jednotky vytvářej ející kolonie v kultuře). Kmenová buňka bílé řady, v poslední době stále častěji používan vaná zkratka GM-CFC granulocyty macrophage-colony colony forming cell (buňka vutvářej ející kolonie pro granulocyty a makrofágy gy). colony forming unit - erythroid (jednotka vutvářej ející kolonie erytroidní řady.). Kmenová buňka erytroidní řady colonyolony forming unit - megakaryocyte (jednotka vytvářej ející kolonie megakaryocytů). Kmenová buňka erytroidní řady. colony forming unit - spleen (jednotka vytvářej ející kolonie ve lsezině). Nejběžnější používan vaná zkratka pro hemopoetickou pluripotentní kmenovou buňku. diffusion chamber progenitor cell (kemnová progenitorová buňka proliferující v difúzn zních komůrk rkách.)
17 T.M.Dexter and M.Moore STEM CELL COMPARTMENT PROGENITOR CELL COMPARTMENT MATURE ( END( END ) CELL COMPARTMENT Pre-T cells Eos-CSF T-cells Pluripotent Self- renewing Stem Cells CFU-S IL-3 (HCGF) CFC-Mix Eos-CFC BPA BFU-E GM-CSF s GM-CFC Meg-CSF s Epo CFU-E Eosinophils RBC Neutrophils Macrophages IL-3 (HCGF) Meg-CFC MCGF Megakaryocy tes/ Platelets Bas-CFC Basophils/Mast cells SELF-RENEWAL CAPACITY Pre-B cells B-cells DIFFERENTIATION AND DEVELOPMENT Fig. 1. The structure of the hemopoietic system
18 Kompartmenty funkčně nebo prostorově oddělené soubory prvků (složek). Důsledek kompartmentace: (existence jednotlivých kompartmentů) prvky (např. látky nebo buňky) jsou nerovnoměrně rozděleny. Příklady: všechny membránami ohraničené struktury mají (z hlediska rozdělení látek) své vnitřní prostředí a selektivně akumulují nebo zadržují určité látky proti koncentračnímu spádu. Už tímto prostým faktem jsou některé reakce umožněny, jiným může být zabráněno. Tato protientropická distribuce molekul v bu ňce směřující proti neuspořádanosti má velký význam pro buněčný metabolismus a regulace. Umožňuje ji právě existence buněčných membrán jeden ze základů biologických systémů Bude rozvedeno později
19 Pluripotentní buňka již neschopná vytvořit slezinnou kolonii 1 Hematopoetické buňky kostní dřen eně 100 % 50 % 0 % CFU-S - BFU-E - CFU-E - CFU-C - CFU-eozinofilů - CFU-Meg - CFU-makrofágů 2 - CFU-BL 3 - CFU-TL 3 erytroblasty - myelocyty - megakaryocyty Přestup do krve Pluripotentní buňky Morfologicky rozpoznatelné buňky Proliferující buňky Neproliferující buňky Obr. 8. Schéma kvantitativního zastoupení různých prekurzorů krevních buněk v krvetvorné tkáni. 1 Podle Gregorové a Henkelmana (1977); 2 podle MacVittieho a Porvaznika (1978); 3 nejsou odvozeny od CFU-S.
20
21 POČET BUNĚK V POPULACI optimální rozsah regulace diferenciace zánik buněk (smrt apoptózou) produkce buněk (intenzita dělení - proliferace) zvýšené riziko vzniku nádorových onemocnění tolerovaná hranice regulovaného rozmezí homeostázy na tkáňové úrovni
22 úbytek buněk (nekróza, apoptóza) přírůstek buněk (intenzita dělení) základní stav ( normalita )) před ovlivněním m buněčné populace nová úroveň rovnováhy (vysoký obrat buň.. populace) cytotoxické působení regenerativní zvýšení úrovně buněčného dělení mitogenní stimulace hyperplazie (vznik nádorového onemocnění) + - rovnovážný ný stav nerovnovážný ný stav hranice (limity): zvýšen ení rizika optimáln lního rozmezí optimum optimáln lního rozmezí nevratného poškozen kození
23 treatment: proliferace regulační podněty,atd diferenciace apoptóza modelové s ys témy in vitro, buňky liš ící s e růs tovou s trategií, pacient VÝSTUPY
24 + - t0 tx% differentiation? apoptosis proliferation (necrosis) time (t)
25 Rovnováha (homeostáza) výsledek působení mnohočetných zpětných vazeb
26 FAKTORY SPECIFICKÉ - růst + FAKTORY NESPECIFICKÉ jádro (DNA) membrána cytosol
27 REGULACE NORMÁLNÍHO RŮSTU INHIBICE Startovací stimulátorová síla (odpověď vše nebo nic) Nesspecifické faktory kumulace katabolitů vyčerp erpání živin transmem.pot. E m -70 aža -90 mv limitní konc.. Na + /K +, Ca 2+, Mg 2+ snížen ení cgmp~ mol.l -1 intracel. zvýšen ení camp mol.l -1 extr. katabolické steroidy interferon katecholaminy,, adrenalin některé mitostat.. hormony ACTH některé prostaglandiny inh.. myeloidní leukémie inh. epid.. karcinomu, ascitu inh. lymfomu, melanomu epidermáln lní,, intestináln lní inh. FGRF, MCIF inh.. Atd. BSC-1, BHK-1 inh spec. inhibitory-chalony spec. endogenní inhibitory Startovací inhibitorová síla (odpověď vše nebo nic) R Ů S T STIMULACE spec. intracel. stim.. proteiny spec. růstovr stové faktory růstové proteiny, kondic.m.média poietiny, CSF lektiny (A, conc.. A) somatomediny některé prostaglandiny EGF, FGF, NGF, MSA atd. některé hormony - mitogenní inzulín, serotonín hydrokortizon, noradrenalin anbolické steroidy zvýšen ení cgmp mol.l -1 extr. snížen ení camp pod 10-8 mol.l -1 i.c. dodání Ca 2+ nad 1,8 mv transmem. pot. E m -10 aža -70 mv proteázy zy, trypsinizace dodání živin odstránění katabolitů Poly- Oligo- Mono- Mono- Oligo- Poly- Nesspecifické faktory 1A Schematické znázornění stimulace a inhibice růstu specifickými a nespecifickými faktory. Převaha pozitivního nebo negativního signálu rozhoduje o výsledné stimulaci nebo inhibiciů závisí na metaboluické a růstové aktivitě buněk, typu buněk a dalších podmínkách - viz text. Specifické růstové účinky vnějšího prostředí buněk zahajují specifické růstové faktory (specifick0 stimul8tory) a specifické endogenní inhibitory (chalony). CSF-kolonie stimulující faktor, EGF-epiderm epidermální růstový faktor, FGF-fibroblastový růstový faktor, NGF-nervový růstový r faktor, MSA-multiplikaci sti- mulující aktivita, camp-cyklický 3 5 -guanosinmonofosfát, BSC-1, BHK-1, MCIF, FGRF-specifick specifické inhibitory daných buněč ěčných linií.
28 úbytek buněk (nekróza, apoptóza) přírůstek buněk (intenzita dělení) základní stav ( normalita )) před ovlivněním m buněčné populace nová úroveň rovnováhy (vysoký obrat buň.. populace) cytotoxické působení regenerativní zvýšení úrovně buněčného dělení mitogenní stimulace hyperplazie (vznik nádorového onemocnění) + - rovnovážný ný stav nerovnovážný ný stav hranice (limity): zvýšen ení rizika optimáln lního rozmezí optimum optimáln lního rozmezí nevratného poškozen kození
29 POČET BUNĚK V POPULACI optimální rozsah regulace diferenciace zánik buněk (smrt apoptózou) produkce buněk (intenzita dělení - proliferace) zvýšené riziko vzniku nádorových onemocnění tolerovaná hranice regulovaného rozmezí homeostázy na tkáňové úrovni
30 růstové signály receptory cykliny CDKs regulátory transkripce molekuly signálové transdukce p27 p21 p16 p15 molekuly zesilovací kaskády
31 CSF-1 c-fms? nucleus mrna tyr e.g.u-pa, JE, KC β actin, fibronectin R (β) hck, frg fos, jun, myc G1 cyclins DNAsynthesis tyr-p receptor substrates e.g. PI-3 kinase phospholipids other effectors e.g. RAF-1 kinase?? G proteins (ras/gap?) DAG PKC phospholipases PKC? Fluid-phase pinocytosis? Na+ H+ Glucose Na+ K+
32 Oncogenes Tyrosine kinase abl met erb ret B2/neu sea fes/fps src fgr trk fyn yes kit lck Nuclear fos jun myb myc ski Growth factor fgf-5 sis hst int-2 Receptor bek erb B fkg fms mas ros G protein rab ras ral Serine kinase mil/raf pks mos raf pim-1 rel Growth factor Receptor Transducer Effector 2nd messenger Target Regulatory proteins RNA/protein synthesis DNA synthesis Receptor Receptor Receptor Receptor Receptor tyrosine kinase G protein PLCγ DG IP 3 G protein PLA 2 Na + /H - antiport Arachidonate [Ca 2+ ] i PKC PK (?) PG TX Calmodulin [ph] i? G protein Adenylylcyclase camp PKA MEMBRANE CYTOSOL NUCLEUS According to: G.Powis: TiPS; 12: , 1991
33 Epigeneticky působp sobící faktory, které mohou modulovat rychlost dělend lení, diferenciaci anebo zánik z buněk Faktory, které mohou ovlivnit cytokinetiku změnami ) exprese anebo funkce molekul zapojených v přenosu p signálů přímo regulujících ch proliferaci, diferenciaci a buněč ěčnou smrt (apopt( apoptózou), včetně exprese protoonkogenů a nádorovn dorově-supresorových genů ) signálů,, které tyto funkce ovlivňuj ují do určit ité míry nepřímo mo, jako jsou inhibice mezibuněč ěčných spojení,, ovlivnění funkce enzymů reparujících ch DNA, metylace DNA apod.
34 Modulace cytokinetiky látkami tukové povahy Lipidy a zejména jejich složky vysoce nenasycené kyseliny (PUFA), včetnv etně jejich metabolitů eikosanoidů, patří mezi významné epigeneticky působp sobící faktory schopné ovlivnit jak dělend lení a zánik z normáln lních, ale i transformovaných buněč ěčných populací,, tak proces maligní transformace.
35 Hlavní mechanismy působenp sobení PUFAs 1) přímé ovlivnění aktivity transkripčních faktorů regulujících ch expresi genů významných z hlediska cytokinetiky 2) produkce eikosanoidů působících ch na přenos p signálů cytokinů a imunitní systém 3) produkce reaktivních kyslíkových kových metabolitů vznikajících ch peroxidací lipidů.
36 Význam rovnováhy v přísunu p prekursorových PUFAs a v produkci jednotlivých jejich metabolitů
37 PROLIFERACE n - 6 n - 3 n - 9 KONCENTRACE MASTNÝCH KYSELIN D.G.Cornwell and N.Morisaki, Free Radicals in Biology. Vol.6, 1984
38 PROLIFERACE PEROXIDACE LIPIDŮ n - 6 n - 3 n - 9 KONCENTRACE MASTNÝCH KYSELIN D.G.Cornwell and N.Morisaki, Free Radicals in Biology. Vol.6, 1984
39 PROLIFERACE PROSTAGLANDINY n - 6 KONCENTRACE MASTNÝCH KYSELIN D.G.Cornwell and N.Morisaki, Free Radicals in Biology. Vol.6, 1984
40 MEMBRANE PHOSPHOLIPIDS PLA 2 COOH CYCLOOXYGENASES EPOXYGENASES (P450) LIPOXYGENASES PGG 2 LTA 4 PGH 2 EPOXYACIDS, DIOLS, etc. OH LTB 4 LTC 4 TXA 2 PGI 2 PGD 2 PGE 2 TXB 2 O PGE 2 : COOH C 5 H 11 LTC 4 : S COOH CH 2 CH CO NH CH 2 COOH NH COCH 2 CH 2 CHCOOH NH 2 LTD 4 LTE 4 LTF 4 OH OH
41 Arachidonic acid: metabolic pathways and its possible modulations INDOMETHACIN DICLOPHENAC MEMBRANE PHOSPHOLIPIDS ARACHIDONIC ACID ETYA abbreviations: ETYA = 5,8,11,14 -eicosatetraynoic acid ESC = esculetin NDGA = nordihydroguaiaretic acid FLAP = 5-lipoxygenase activating protein 9-HE = 9-hydroxyellipticin HETEs = hydroxyeicosatetraenoic acids HPETEs = hydroperoxyeicosatetraenoic acids EETs = epoxyeicosatrienoic acids SKF525A = proadifen CYCLOOXYGENASES 12-LIPOXYGENASE 12-HETEs 12-HPETEs SKF525A, 9-HE NDGA ESC PROSTAGLANDINS THROMBOXANES PROSTACYCLINS P450-MONOOXYGENASES FLAP 5-LIPOXYGENASE LEUKOTRIENES EETs HETEs DIOLS MK (15-LIPOXYGENASE)
42 growth factors hormones receptor PLA 2 + PLA 2 P AA According to: A. Sellmayer et al.: Prostaglandins, Leukotrienes and Essential Fatty Acids ; 57: , cyclooxygenases lipoxygenases CP450 monooxygenases eicosanoids -ion channel activity - guanylate cyclase - adenylate cyclase - protein kinase C - protein kinase A - tyrosine kinase - MAP kinase - G-proteins transcription factors gene expression cell growth
43 Opakování matka moudrosti
44 Schémata - fólie
Fyziologie buněčných systémů. A. Kozubík J. Hofmanová
Fyziologie buněčných systémů A. Kozubík J. Hofmanová 2 Organismus jako komplexní hierarchický systém organismální, tkáňová buněčná molekulová Nelze oddělovat (naopak nutno usilovat) studium na jednotlivých
fyziologie buněčných systémů
fyziologie buněčných systémů A. Kozubík Biofyzikální ústav AVČR, v.v.i., (Oddělení cytokinetiky) Ústav experimentální biologie, PřF MU (Oddělení fyziologie a imunologie živočichů) Brno Zpětné vazby Zpětné
Fyziologie buněčných systémů. A. Kozubík J. Hofmanová
Fyziologie buněčných systémů A. Kozubík J. Hofmanová ÚEB (oddělení/ specializace) 1) Fyziologie a imunologie živočichů Představení kolektivu Východiska Současné zaměření 2) Pracoviště AVČR Metody a přístupy
Fyziologie buněčných systémů. A. Kozubík J. Hofmanová
Fyziologie buněčných systémů A. Kozubík J. Hofmanová ÚEB (oddělení/ specializace) 1) Fyziologie a imunologie ţivočichů Představení kolektivu Východiska Současné zaměření 2) Pracoviště AVČR Metody a přístupy
Zdravotní rizika (význam rovnováh) A. Kozubík
Zdravotní rizika (význam rovnováh) A. Kozubík Biofyzikální ústav AVČR, v.v.i., (Oddělení cytokinetiky) Ústav experimentální biologie, PřF MU (Oddělení fyziologie a imunologie živočichů) Brno Zpětné vazby
Fyziologie buněčných systémů (proliferace, diferenciace) A. Kozubík
Fyziologie buněčných systémů (proliferace, diferenciace) A. Kozubík Biofyzikální ústav AVČR, v.v.i., (Oddělení cytokinetiky) Ústav experimentální biologie, PřF MU (Oddělení fyziologie a imunologie živočichů)
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně
LIPIDY: FUNKCE, IZOLACE, SEPARACE, DETEKCE FOSFOLIPIDY chemické složení a funkce v buněčných membránách; metody stanovení fosfolipidů fosfolipázy - produkty reakcí (ceramid, DAG = 2nd messengers) a stanovení
Dr. Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno
Dr. Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech Krvetvorba je nesmírně komplikovaný, komplexně řízený a dodnes ne zcela dobře
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno
MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech Krvetvorba je nesmírně komplikovaný, komplexně řízený a dodnes ne
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
Fyziologie buněčných systémů (praktické aplikace)
Fyziologie buněčných systémů (praktické aplikace) A. Kozubík Biofyzikální ústav AVČR, v.v.i., (Oddělení cytokinetiky) Ústav experimentální biologie, PřF MU (Oddělení fyziologie a imunologie živočichů)
VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ
OBNOVA A REPARACE 1 VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ Příklad: Fyziologická obnova buněk: obnova erytrocytů Rychlost obnovy: 2 miliony nových erytrocytů/s (při průměrné době života erytrocytu
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Vývoj krvetvorby. lení klinické hematologie FN Brno
Vývoj krvetvorby Dr. Kissová Jarmila Oddělen lení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje p proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech. Krvetvorba je nesmírn rně komplikovaný, komplexně
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
Protinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB
ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB (ACD anemia of chronic disease) seminář Martin Vokurka 2007 neoficiální verze pro studenty 2007 1 Proč se jí zabýváme? VELMI ČASTÁ!!! U hospitalizovaných pacientů je po sideropenii
BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí
(1 BUNĚČNÝ CYKLUS BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace kontrolní body molekulární brzdy Jednobuněčné
Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce
. Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce Exocytóza BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU Jana Novotná Co jsou to cytokiny? Skupina proteinů a peptidů (glykopeptidů( glykopeptidů), vylučovaných živočišnými buňkami a ovlivňujících buněčný růst (též růstové
Úvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:
Úvod do studia biologie kmenových buněk Jiří Pacherník e-mail: jipa@sci.muni.cz tel: 532 146 223 Co jsou kmenové buňky? - buňky schopné vlastní obnovy (sebeobnova) - buňky schopné dávat vznik jiným typům
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět
Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové ochrana zánět poškození exogenní signály nebezpečí
PROLIFERACE VIABILITA DIFERENCIACE (APOPTÓZA) Změna cytokinetických parametrů odráží efekt použitých modulátorů signálních drah
CYTOKINETICKÉ PARAMETRY PROLIFERACE VIABILITA DIFERENCIACE (APOPTÓZA) Změna cytokinetických parametrů odráží efekt použitých modulátorů signálních drah PROLIFERACE Množení buněk mitózou Dostatek živin,
ADAPTACE = přizpůsobení
ADAPTACE = přizpůsobení BIOLOGICKÁ a) přizpp izpůsobení se organismu podmínk nkám m určit itého měnícího se prostřed edí b) důled ležitý faktor v evoluci organismů Vývojová adaptace je podmíněna na změnou
Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1
Monitorování léků RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK ls 1 Mechanismus působení léčiv co látka dělá s organismem sledování účinku léčiva na: - orgánové úrovni -tkáňové úrovni - molekulární úrovni (receptory)
Lipidy a biologické membrány
Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina
PODĚKOVÁNI K DRUHÉMU VYDÁNÍ...7 PŘEDMLUVA К PRVNÍMU VYDÁNI... 8 FARMAKOTERAPIE V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ
PODĚKOVÁNI K DRUHÉMU VYDÁNÍ...7 PŘEDMLUVA К PRVNÍMU VYDÁNI... 8 FARMAKOTERAPIE V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ 1 OBECNÁ Č Á S T...16 1.1 Ú v o d...16 1.2 P rin c ip y te r a to lo g ie...17 1.3 F a rm a k o k in
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE
Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha
Autophagie a imunitní odpověd Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha Ostrava, 29. ledna 2019 Historie Nobel Prize 2016 Yoshinori Ōsumi https:p//nobeltpizrog/utplodss/2l018//06/ohsuiillchtul
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým
Játra a imunitní systém
Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - HISTORIE 1891 W. Coley - otec imunoterapie 1957 F.M. Burnet hypotéza imunitního dozoru 1976 A.W. Bruce
histopatologické klasifikace karcinomu prsu
P ehled histopatologické klasifikace karcinomu prsu MUDr. Markéta Zají kov ková MUDr. Eva Veselá 1 Radioterapeuticko onkologické odd len lení pro dosp lé,, FN Motol, Praha 1 Ústav patologie a molekulárn
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
Krev. Krevní buňky (formované elementy)
Krev Krevní buňky (formované elementy) Red blood cells /RBC/ erytrocyty - 4 6 milionů/ 1 l White blood cells /WBC/ leukocyty - 5,000 9,000/ 1 l Platelets /PLT/ trombocyty - 150,000 300,000/ 1 l ERYTROCYTY
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
Základní morfogenetické procesy
Základní morfogenetické procesy 502 Základní morfogenetické procesy Mechanismy, které se uplatňují v ontogenesi, tedy při vývoji jedince od zygoty k mnohobuněčnému organismu Buněčná úroveň diferenciace
Deregulace cytokinetiky (možnosti ovlivnění II) (homeostáza, zdraví a regenerace organismu)
Deregulace cytokinetiky (možnosti ovlivnění II) (homeostáza, zdraví a regenerace organismu) A. Kozubík Biofyzikální ústav AVČR, v.v.i., (Oddělení cytokinetiky) Ústav experimentální biologie, PřF MU (Oddělení
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
Řízení dějů v buňce. Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk
Řízení dějů v buňce Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk Endogenní signalizace - signální molekuly (ligandy) jsou vylučovány buňkou (např. růstový faktor, cytokin
Leukemie a myeloproliferativní onemocnění
Leukemie a myeloproliferativní onemocnění Myeloproliferativní tumory Klonální onemocnění hematopoetických stem cells charakterizované proliferací jedné nebo více myeloidních řad. Dospělí peak 5. 7. dekáda,
Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie
Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s
ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie
HEMOPOESA Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednášky
Regulace enzymových aktivit
Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit: Změny množství enzymu v kompartmentu, buňce, orgánu: - změna exprese, degradace atd. - změna lokalizace Skutečné regulace: - aktivace/inhibice nízkomolekulárními
Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace
Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Ústav hygieny 3. LF UK, Praha Rizikové faktory pro vznik nádorů Obezita Nadměrný příjem tuků? Nadměrná konzumace
RNDr K.Roubalová CSc.
Cytomegalovirus RNDr K.Roubalová CSc. www.vidia.cz kroubalova@vidia.cz Lidský cytomegalovirus Β-herpesviridae, p největší HV (240 nm), cca 160 genů Příbuzné viry: myší, krysí, opičí, morčecí Kosmopolitní
Takahashi K & Yamanaka S. Cell 126, 2006,
Obecné mechanismy buněčné signalizace Signalizace do buněčného jádra MUDr. Jan láteník, hd. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK Somatické buňky lze přeprogramovat na pluripotentní kmenové buňky! řeprogramování
Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina
Senescence v rozvoji a léčbě nádorů Řezáčová Martina Replikační senescence Alexis Carrel vs. Leonard Hayflick and Paul Moorhead Diferencované bb mohou prodělat pouze omezený počet dělení - Hayflickův limit
růstu a buněčného dělění
Buněčný cyklus - principy regulace buněčného Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění Mitóza Průběh mitózy v buněčné kultuře fibroblastů Buněčný cyklus Kinázy závislé na cyklinech
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.
Úloha mastných kyselin a. v modulaci smrti nádorových. Přednáška RNDr. Alena Vaculová, Ph.D.
Úloha mastných kyselin a endogenních regulátor torů apoptózy v modulaci smrti nádorových n buněk k tlustého střeva Přednáška 29.11.2005 RNDr. Alena Vaculová, Ph.D. APOPTÓZA programovaná buněčná smrt: -
III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
Nádorové kmenové buňky - CSCs (Cancer stem cells)
Nádorové kmenové buňky - CSCs (Cancer stem cells) Původ CSCs? a) somatické kmenové buňky b) TA buňky (progenitory)* Podstatou je akumulace chyb v regulaci diferenciace, proliferace a apoptósy. Tyto chyby
M A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký
Hematologie Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie -Transfuzní lékařství - imunohematologie Vladimír Divoký Fyzikální vlastnosti krve 3-4 X více viskózní než voda ph : 7.35 7.45 4-6
Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk
Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
Virus Epsteina a Barrové
Virus Epsteina a Barrové EBV RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry EBV - hostitelské buňky RECEPTOR: CD21 CR2 Receptor pro C3d složku komplementu Přítomen na B-lymfocytech některých T-lymfocytech Latentní
Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu
Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.
MUDr Zdeněk Pospíšil
MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost
(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník
(Vývojová biologie) Embryologie Jiří Pacherník jipa@sci.muni.cz Podpořeno projektem FRVŠ 524/2011 buňka -> tkáně -> orgány -> organismus / jedinec Základní procesy na buněčné úrovni dělení buněk proliferace
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
Lenka Fialová kařské biochemie 1. LF UK. Mastné kyseliny (MK) v přírodě více než 100 mastných kyselin. většinou sudý počet uhlíků a lineární řetězec
Mastné kyseliny Charakteristika,třídění,, význam Lenka Fialová Ústav lékal kařské biochemie 1. LF UK Mastné kyseliny (MK) v přírodě více než 100 mastných kyselin většinou sudý počet uhlíků a lineární řetězec
Přehled regresivních změn
Přehled regresivních změn Regresivní změny Nekrózy Gangrény Apoptóza Atrofie Dystrofie Progresivní změny Hyperplasie Hypertrofie Regenerace Metaplasie Metalaxie Dysplasie Neoplasie Regresivní změny Nekrózy
Jaké máme leukémie? Akutní myeloidní leukémie (AML) Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) Chronické leukémie, myelodysplastický syndrom,
Akutní myeloidní leukémie (AML) Jaké máme leukémie? Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) Chronické leukémie, myelodysplastický syndrom, Chronické leukémie, mnohočetný myelom, Někdy to není tak jednoznačné
Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1
Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
ť Á Á Í í ř ř
ť Á Á Í ř ř š ď Ú ň ě Ť ž č Ť ž ě ě ě š š ě ť Í ž Ť š Ť žš ž ě č š ě Í ě šť ě ě č č ž Ť š č ě ě ž ž Ť Ťč ě š ž ž š šš Ť š ě ě č ň č ě ě ě ě ž č Ť Í č Í ě Ť ě ě š ž š čž ě š ž š ť ě š Ť ě Ť ě Ó ě Ť Í Ž
Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky
NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Kultivace bun k in vitro
Kultivace bun k in vitro Výhody a nevýhody p i použití bun ných kultur Zdroje bun k pro kultvivaci Získání bun né kultury Primokultura Sekundární kultura Zestárnutí kultury Rozdíl mezi nádorovými a normálními
Příspěvek k hodnocení prognostického potenciálu indexu proliferace a apoptózy plazmatických buněk u mnohočetného myelomu
Příspěvek k hodnocení prognostického potenciálu indexu proliferace a apoptózy plazmatických buněk u mnohočetného myelomu Minařík J., Ordeltová M., Ščudla V., Vytřasová, M., Bačovský J., Špidlová A. III.interní