Poruchy endokrinního systému

Transkript

1 Poruchy endokrinního systému

2 Endokrinní systém Definice: endokrinní systém, systém žláz s vnitřní sekrecí, působí svými hormony na tkáně vzdálené, na tkáně sousední, či na samu tkáň, kde hormon vzniká žlázy s vnitřní sekrecí: hypotalamus, hypofýza (podvěsek mozkový), epifýza (šišinka), štítná žláza, příštítná těliska, tymus (brzlík), nadledviny, pankreas (slinivka břišní), pohlavní žlázy (varlata, vaječníky)

3 Endokrinní systém Definice: endokrinní systém je anatomicky (inervace endokrinních žláz) i funkčně propojen se systémem nervovým v systému neuroendokrinní

4 Endokrinní systém Hormony: slovo hormon má původ v řeckém slově hormaó, znamenajícím poháním nebo též povzbuzuji. Hormony jsou chemické sloučeniny, které slouží v organizmu k přenosu informací hormony jsou produkovány buď anatomicky definovanými endokrinními orgány (žlázami s vnitřní sekrecí), u nichž je produkce hormonů hlavní funkcí nebo mohou být produkovány různými tkáněmi a buňkami, jejichž hlavní funkce je jiná než endokrinní

5 Endokrinní systém Druhy sekrece: endokrinní - uvolnění příslušného hormonu do krevního oběhu, transport ke vzdáleným orgánům a jejich ovlivnění parakrinní - uvolnění hormonu do blízkého okolí produkující buňky a ovlivnění okolních buněk, bez transportu krevním oběhem autokrinní - uvolnění hormonu do blízkého okolí produkující buňky a zpětné ovlivnění samotné buňky, ve které hormon vzniká neurokrinní - působení látek, které mají charakter hormonů, na synapsích nervového systému

6 Endokrinní systém Zpětná vazba: Regulace funkce všech endokrinních orgánů funguje na principu tzv. zpětné vazby.v regulaci endokrinních orgánů se uplatňuje především: negativní zpětná vazba - vzestup regulované veličiny aktivuje mechanissmy, které vedou k jejímu následnému poklesu pozitivní zpětná vazba - vzestup regulované veličiny aktivuje mechanismy, které vedou k jejímu dalšímu vzestupu tento mechanismus se uplatňuje např. v indukci ovulace

7 Endokrinní systém Zpětná vazba: z hlediska počtu zapojených regulačních orgánů zpětnou vazbu rozdělujeme na: jednoduchou - změny regulované veličiny přímo ovlivňují sekreci hormonu, který ji reguluje

8 Endokrinní systém Zpětná vazba: složitou - do regulační smyčky jsou zapojeny další orgány: hypofýza a hypotalamus

9 Endokrinní systém Rozdělení hormonů: Podle chemického složení rozlišujeme tyto základní hormony: (glyko)proteinové: luteinizační hormon (LH), folikuly stimulující hormon (FSH), růstový hormon (STH), tyreotropní hormon (TSH) polypeptidové: hypotalamické statiny a liberiny, antidiuretický hormon (ADH), oxytocin, adrenokortikotropní hormon (ACTH), prolaktin (PRL), parathormon (PTH), kalcitonin (CT), inzulin, glukagon deriváty aminokyselin : adrenalin, noradreanalin, dopamin, trijodtyronin (T3), tyroxin (T4) steroidní: kortizol, aldosteron, progesteron, estradiol, testosteron

10 Endokrinní systém Transport hormonů krevním oběhem: u hormonů lipofilních (rozpustných v tucích), dochází po uvolnění do krevního oběhu k jejich vazbě na tzv. vazebné bílkoviny. Kromě frakce vázané na bílkoviny existuje ještě tzv. volná frakce hormonů (tzv. volné hormony), která je obvykle o několik řádů menší než vázaná vazebné bílkoviny umožňují transport ve vodě nerozpustných hormonů krevním oběhem, brání jejich vylučování ledvinami a metabolizaci v játrech čímž prodlužují biologický poločas hormonů biologicky účinné jsou jen volné hormony a vázaná frakce tak představuje určitý rezervoár biologicky neaktivního hormonu

11 Endokrinní systém Vlastní mechanismy působení hormonů v cílových tkáních: Účinek hormonů v cílových tkáních je zprostředkován vazbou na specifické receptory, po kterých následuje spuštění některé z nitrobuněčných (cytoplazmatických nebo jaderných) signalizačních kaskád, které jsou odlišné u různých typů receptorů. Konečným důsledkem je: změna aktivity nebo koncentrace různých enzymů, změna aktivity membránových transportních systémů ovlivnění exprese transkripčních faktorů pro různé regulační či strukturállní proteiny. Po vazbě hormonu na receptor může dojít nejen k aktivaci, ale i k inhibici příslušné signalizační kaskády.

12 Endokrinní systém Hormonální receptory: vazba hormonu na příslušný receptor je specifická (pro každý hormon existuje vlastní receptor, který neumožňuje vazbu s jiným hormonem). Všechny chemické sloučeniny (přirozené i syntetické), které mají schopnost vazby na receptor, nazýváme ligandy. Hormon je pro svůj receptor přirozeným ligandem vzájemnou vazbu hormon-receptor můžeme charakterizovat afinitou (schopnost a síla vazby hormonu na receptor) a aktivitou (schopnost komplexu spustit postreceptorové signální mechanismy): a) agonisty - aktivují postreceptorové mechanismy b) antagonisty - potlačují postreceptorové mechanismy

13 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Hypotalamus: hypotalamus tvoří přední stěnu a dno III. komory, od talamu jej odděluje sulcus hypothalamicus. Talamus je struktura senzitivní, kdežto hypotalamus ležící ventrálně je strukturou motorickou hypotalamus je centrum pro řízení humorálních funkcí organismu, ovlivňuje hypofýzu a následně pak další žlázy s vnitřní sekrecí, sám tvoří hormony oxytocin a antidiuretický hormon (ADH), které jsou sekretovány hypofýzou

14 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypotalamu: Diabetes insipidus centralis (žíznivka): parciální nebo kompletní nedostatek sekrece ADH ze SO a PV jádra hypotalamu etiologie - autoimunní podklad, expanzivní proces úraz mozku, jatrogenní poškození patogeneze - nedostatkem ADH je způsobena snížená reabsorbce vody v distálních tubulech ledvin klinika - polyurie s hypotonickou močí (20-30 l/ denně), vzestup plazmatické osmolarity, hypertonická dehydratace, sekundární polydipsie

15 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypotalamu: Schwartz-Bartterův syndrom: zvýšená sekrece ADH etiologie- ektopická syntéza (bronchogenní karcinom) patogeneze - zvýšená reabsorbce vody v distálních tubulech ledvin klinika - zvýšená retence vody, diluční hyponátrémie, hypotonická hyperhydratace, intoxikace vodou, edém mozku, závratě, bolesti hlavy, křeče

16 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypotalamu: Hypotalamický hypopituitarismus: hypotalamus je zdrojem hormonů pozitivně regulujících funkci hypofýzy defekt jejích tvorbě může způsobit poruchu příslušné hormonální osy defekt může být vrozený nebo získaný (nádor, zánět, úraz), izolovaný nebo sdružený (kompletní hypopituitarismu) hypotalamický hypopiutitarizmus se projevuje stejně jako hypopituitarizmus hypofizární

17 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Hypofýza: hypofýza je uložena uvnitř ochranné kostní prohlubně zvané "turecké sedlo" (sella turcica). Turecké sedlo je viditelné na RTG snímku lebky; rozšíření sedla je jasným upozorněním, že je něco špatného s hypofýzou žláza je rozdělena na dvěčásti, z nichž každá je funkčně zcela oddělena od druhé

18 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Hypofýza: zadní hypofýza je napojena na hypotalamus stopkou hypofýzy. Produkuje pouze dva hlavní hormony, které jsou ve skutečnosti tvořeny v hypotalamu - ADH a oxytocin přední hypofýza tvoří hormony, které aktivují jiné důležité žlázy v těle, stejně tak tvoří jeden nebo dva důležité hormony působící přímo na tkáně. Ačkoliv není přímo napojena na hypotalamus, je s ním stále velmi těsně funkčně spojena

19 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Hypofyzární hormony: zadní hypofýza: ADH - kontroluje vodu v těle, účinkuje v tubulech ledvin, ovlivňuje jejich schopnost zadržovat a uvolňovat vodu oxytocin - podílí se na začátku porodu a způsobuje děložní kontrakce, hraje důležitou roli při nastartování sekrece mléka po porodu. U mužů je oxytocin pravděpodobně spojen s vyvoláváním orgasmu

20 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Hypofyzární hormony: přední hypofýza: tyreotropní hormon (TSH) - kontroluje aktivitu štítné žlázy adrenokortikotropní hormon (ACTH) - kontroluje aktivitu aktivitu kůry nadledvin folikuly stimulující hormon(fsh) a luteinezační hormon (LH) - gonadotropní hormony, které stimulují sekreci estrogenu a progesteronu a ovlivňují pohlavní žlázy prolaktin(prl) - působí přímo na tkáně a u žen kontroluje reprodukci (ovulace, menstruační cyklus, produkce mléka) somatotropní hormon (STH) - v dětství a dospívání kontroluje růst, později ovlivňuje látkovou přeměnu cukrů

21 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypofýzy z nadbytku hormonů: Hyperprolaktinémie definice: zvýšená koncentrace prolaktinu v séru etiologie: - fyziologická: těhotenství, laktace,stres, spánek,fyzická námaha, koitus - patologická: prolaktinomy, infiltrativní procesy, zánět, úraz,iradiace - farmakologicky navozená: neuropeptidy, blokátory dopaminových receptorů, inhibitory sekrece dopaminu, antihypertenziva, H2 blokátory, estrogeny, perorální kontraceptiva, antikonvulziva klinický obraz: - ženy : anovulace,infertilita, oligomenorea, amenorea, galaktorea - muži: snížené libido, impotence, předčasná ejakulace, oligospermie.

22 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypofýzy z nadbytku hormonů: Akromegalie/gigantismus/gigantoakromegalie definice: autonomní nadprodukce růstového hormonu (STH) -před dokončením růstu: gigantismus - po dokončení růstu: akromegalie - kombinace: gigantoakromegalie etiologie: adenom hypofýzy (> 95% všech případů) klinický obraz: poruchy menstruace, akromegalický vzhled (zvětšování aker-uši,nos,čelist, jazyk, prsty), bolesti hlavy, parestézie, poruchy vidění, artropatie, tyreopatie, arteriální hypertenze, únavnost.

23 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypofýzy z nadbytku hormonů: Cushingův syndrom definice: autonomní nadprodukce kortizolu v kůře nadledvin etiologie: - ACTH dependentní: nadprodukce ACTH hypofýzou, nadprodukce ACTH jinými tumory - ACTH independentní: tumory nadledvin, adrenální hyperplazie klinický obraz: snížené libido, obezita, měsícový obličej, menstruační změny, hypertenze, deprese, letargie, únavnost, slabost, otoky, bolesti hlavy,opakované infekce

24 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypofýzy z nadbytku hormonů: Tyreotropinomy definice: autonomní nadprodukce tyreotropního hormonu (TSH) etiologie: adenomy hypofýzy klinický obraz: -příznaky z expanzivního růstu rumoru (defekty zorního pole, hypopituitarismus) -příznaky hypertyreózy

25 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypofýzy z nadbytku hormonů: Gonadotropinomy definice: nadprodukce gonadotropinů (LH a FSH) etiologie: adenomy hypofýzy klinický obraz: -příznaky z expanzivního růstu rumoru (defekty zorního pole, hypopituitarismus) -příznaky hypergonadismu: ovariální hyperstimulační syndrom, akné, seborhea, paradoxně hypogonadismus

26 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů: Centrální hypokortikalismus definice: deficit adrenokortikotropního hormonu (ACTH ) etiologie: - primární (genetické a vývojové vady) - sekundární: suprese HPA osy, tumory, ozařování, úraz, zánět klinický obraz: - chronický hypokortikalismus: slabost, únavnost, nechutenství, hubnutí, nauzea, bolesti břicha, hyponatrémie, hyperkalémie, anémie - akutní hypokortikalismus: vyčerpanost, bolesti břicha, zvracení, febrilie, hypotenze, šok, sklon k hypekalémii a hypoglykémii

27 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů: Centrální hypotyreóza definice: deficit tyreotropního hormonu (TSH) etiologie: - primární (genetické a vývojové vady) - sekundární: tumory, ozařování, úraz, infiltrativní procesy, zánět klinický obraz: deficit TSH se projevuje sníženou funkcí štítné žlázy (slabost, zimomřivost, únava, svalová slabost, chladná a sucha kůže, prosáknutí až otoky kůže a podkoží, nekvalitní vlasy a padání vlasů, zácpa, zpomalená srdeční činnost )

28 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů: Centrální hypogonadismus definice: deficit sekrece gonadotropinů (LH a FSH) etiologie: - primární (genetické a vývojové vady) - sekundární: tumory, ozařování, úraz, infiltrativní procesy, zánět klinický obraz: - muži:snížení libida, sexuálních funkcí, infertilita, impotence, snížení ochlupení a růstu vousů, osteoporóza - ženy: poruchy menstruačního cyklu, anovulace, oligomenorhea, amenorhea, infertilita, osteoporóza

29 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů: GHD - growth hormone deficiency definice: deficit sekrece růstového hormonu (STH) etiologie: - primární: genetické a vývojové vady v dětství - sekundární: tumory, ozařování, úraz, infiltrativní procesy, zánět klinický obraz: -děti: porucha růstového vývoje -dospělí: změny tělesného složení, snížená fyzická výkonnost, zvýšení kardiovaskulárního rizika, snížená kvalita života

30 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů: Deficit prolaktinu definice: deficit sekrece prolaktinu (PRL) etiologie: - primární: genetické - sekundární: tumory, ozařování, úraz, infiltrativní procesy, zánět klinický obraz (pouze při kompletní destrukci): - muži: asymptomatický - ženy: nemožnost laktace

31 Onemocnění hypotalamuhypofyzárního systému Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů: Lymfocytární hypofyzitida definice: deficit sekrece jednoho nebo více hypofyzárních hormonů etiologie: difuzní zánětlivý autoimunní proces klinický obraz: - postihuje převážně ženy po porodu - centrální hypokortikalismus (slabost, únavnost, nechutenství, hubnutí, nauzea, bolesti břicha, hyponatrémie, hyperkalémie, anémie) -někdy další hormonální deficity

32 Štítná žláza Štítná žláza: nepárový endokrinní orgán, tvořený dvěma laloky ovoidního tvaru, které jsou spojeny tzv. istmem (můstkem). Nachází se v podkoží na přední straně krku pod štítnou chrupavkou a po obou stranách průdušnice mikroskopicky se štítná žláza skládá z tzv. folikulů (drobných uzlíků), které jsou tvořeny folikulárními buňkami

33 Štítná žláza Hormony štítné žlázy: folikulární buňky produkují dva hormony štítné žlázy: tyroxin -T4(obsahuje 4 atomy jódu) a trijódtyronin- T3 (obsahuje 3 atomy jódu), které jsou vázány na molekulu tyreoglobulinu a uskladněny v dutině uvnitř folikulů. Odtud jsou v případě potřeby uvolňovány do krve v menším množství jsou součástí folikulů také parafolikulární buňky- neboli C buňky. Ty produkují hormon kalcitonin, který se podílí na regulaci rovnováhy vápníku v krvi

34 Štítná žláza Regulace funkce štítné žlázy funkce štítné žlázy a tvorba T4 a T3 je regulována především tzv. tyreoidálním stimulačním hormonem (TSH) produkovaným buňkami adenohypofýzy (přední lalok podvěsku mozkového), který je pod dalším regulačním vlivem hypotalamu a dalších vyšších oblastí mozku. Principem této regulace je tzv. negativní zpětná vazba: při poklesu hormonů štítné žlázy v krvi stoupá produkce TSH v adenohypofýze, což vede ke zvýšené tvorbě hormonů T4 a T3 ve štítné žláze a naopak

35 Štítná žláza Účinky tyreoidálních hormonů tyreoidální hormony se váží na receptory, které jsou v nestejném množství ve všech buňkách organismu. Tyreoidální hormony působí jednak přímo na jednotlivé orgány, jednak nepřímo ovlivňováním účinku ostatních hormonů hormony štítné žlázy významně ovlivňují metabolismus všech živin (cukrů, tuků a bílkovin) a jejich přiměřené množství je nutné pro správnou funkci všech orgánů a tkání organismu po celý život. Během nitroděložního vývoje plodu a několik let po narození jsou naprosto nezbytné pro vývoj mozku. Zvýšené i snížené množství hormonů štítné žlázy není dlouhodobě slučitelné se životem

36 Onemocnění štítné žlázy Etiologie, patogeneze nedostatek hormonů štítné žlázy označujeme jako hypotyreóza, nadbytek jako hypertyreóza nebo tyreotoxikóza. Hypotyreoźa i hypertyreóza mohou být způsobeny řadou různých příčin, z nichž dnes nejčastější je autoimunitní zánět (neinfekční zánět způsobený poruchou imunity) kromě toho může být štítná žláza postižena i jinými záněty, uzly a nádory. Pojem struma je popisný a označuje zvětšení štítné žlázy z jakékoliv příčiny a nesouvisí s její funkcí (struma může být spojena s hypotyreózou, hypertyreózou i s normální funkcí štítné žlázy). Je-li štítná žláza zvětšená jako celek a neobsahuje uzly hovoříme o strumě difúzní, je-li přítomen jeden či více uzlů hovoříme o strumě jednouzlové nebo víceuzlové (polynodózní)

37 Onemocnění štítné žlázy Choroby z nedostatku jódu, vrozená hypotyreóza pro tvorbu hormonů štítné žlázy je nezbytné dostatečné zásobení jódem. Jód získává organismus výlučně potravou (nejvíce jódu obsahují mořské ryby a další mořské produkty). Jediným zdrojem jódu pro plod, novorozence a kojence je matka. Trpí-li matka nedostatkem jódu, dochází k nedostatečnému zásobení plodu, novorozence a kojence jódem (a hormony štítné žlázy), což vede k závažným poruchám vývoje mozku, které označujeme jako kretenismus. Je-li závažný nedostatek jódu v určitých geografických oblastech, hovoříme o endemickém kretenismu. Dostatek jódu v potravě je ale nutný i v celém dalším průběhu života, především u dětí, v dospívání a u těhotných a kojících žen

38 Onemocnění štítné žlázy Choroby z nedostatku jódu, vrozená hypotyreóza projevem mírnějšího nedostatku jódu je zvětšení štítné žlázy - struma, která je zpočátku difúzní a postupně dochází k uzlovatění. U většího nedostatku jódu je přítomná i hypotyreóza. Naopak u osob trpících dlouhodobým nedostatkem jódu, může náhlý přívod jódu (např. při podání kontrastních látek při rentgenologickém vyšetření, nebo léků s vysokým obsahem jódu) vyvolat hypertyreózu nedostatek jódu u dětí a dospívajících vede navíc k porušenému vývoji mentálních schopností a sníženému IQ. U těhotných žen vede nedostatek jódu často k potratu, předčasnému porodu, zvýšenému výskytu vrozených vývojových vad plodu, ke zvýšené úmrtnosti novorozenců, či k závažnému poškození především mozku plodu - kretenismu

39 Onemocnění štítné žlázy Choroby z nedostatku jódu, vrozená hypotyreóza podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí v současné době na zemi nedostatkem jódu asi ¼ lidstva. Často jde o horské oblasti zemí třetího světa, kde je nízký obsah jódu v půdě. V přímořských oblastech bývá zásobení jódem vyšší. Podobně Čechy, Morava a Slovensko patřily v minulosti k oblastem s nedostatkem jódu. Z těchto důvodů byla od padesátých let minulého století zavedena plošná jódace jedlé soli poslední průzkumy zásobení populace jódem ale ukázaly, že i přes toto plošné opatření, je nutné zvýšit příjem jódu především u těhotných a kojících žen a adolescentů. Doporučuje se tedy v průměru ug jódu denně v podobě tablet (např. Jodid 100, Jodid 200) u všech těhotných a kojících žen a individuálně u adolescentů

40 Onemocnění štítné žlázy Primární, periferní hypotyreóza chronická lymfocytární tyreoiditida: autoimunitní zánět, který po zavedení jodace jedlé soli je v současné době nejčastější příčinou hypotyreózy. Toto onemocnění je způsobeno poškozením štítné žlázy složkami vlastního imunitního systému - především lymfocyty, vzácně i protilátkami. Ty rozpoznávají tkáň štítné žlázy jako cizí a ničí ji stejným způsobem, jakoby se jednalo např. o virovou či bakteriální infekci. Štítná žláza přitom bývá nejčastěji normální velikosti, nebo dochází k jejímu zmenšení - tzv. atrofii Hashimotova tyreoiditida: chronická lymfocytární tyreoiditida se zvětšením štítné žlázy (struma)

41 Onemocnění štítné žlázy Primární, periferní hypotyreóza po operační hypotyreóza: po odstranění celé štítné žlázy (totální tyreoidektomie) nebo jednoho z jejích laloků (lobektomie nebo hemityreoidektomie) hypotyreóza po ozáření: - zevní ozáření: při léčbě nádorových procesů v oblasti krku a hrudníku - vnitřní ozáření radioaktivním izotopem jodu, který štítná žláza aktivně vychytává z krve při léčbě nádorů štítné žlázy a její zvýšené funkce

42 Onemocnění štítné žlázy Primární, periferní hypotyreóza klinický obraz: slabost, zimomřivost, únava, svalová slabost, chladná a sucha kůže, prosáknutí až otoky kůže a podkoží, nekvalitní vlasy a padání vlasů, zácpa a zpomalená srdeční činnost. Při hypotyreóze se může objevit i řada neurologických příznaků z postižení jak centrálního (ztráta soustředění, poruchy paměti, celkové zpomalení mentální výkonnosti), tak periferního nerovového systému (prodloužení všech svalových a jiných reflexů) dlouhodobě neléčená hypotyreóza má závažné zdravotní důsledky a může vést i k smrti. Naopak, je-li toto onemocnění včas diagnostikováno a správně léčeno (léčba je obvykle doživotní), nezanechává žádné následky a dochází ke kompletní úpravě všech příznaků, včetně neurologických a kardiálních

43 Onemocnění štítné žlázy Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza nejčastější příčiny tyreotoxikózy: - imunogenní, autoimunní (Gravesova-Basedowova typu) - polynodózní (mnohouzlová) toxická struma - autonomní tyreoidální tkáň (u toxického adenomu) -předávkování tyreoidálními hormony, poléková tyreotoxikóza (amiodaron), tyreotoxikóza vyvolaná podáváním jodových rentgenových kontrastních látek nebo cytokinů

44 Onemocnění štítné žlázy Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza Gravesova-Basedowova choroba etiologie: příčinou je porucha imunitního systému, kterou označujeme jako autoimunita. Postihuje ženy 4x častěji než muže, vyskytuje se spíše v mladším věku patogeneze: dochází k patologické tvorbě protilátek, které po vazbě na povrch buněk štítné žlázy (na tzv. TSH receptor) způsobují stimulaci štítné žlázy k růstu a vyšší produkci hormonů T4 a T3

45 Onemocnění štítné žlázy Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza Gravesova-Basedowova choroba Šilinkova klasifikace klinických projevů: - K (kožní): teplá, opocená, kůže (pomerančová kůra), řídké, nekvalitní vlasy, rýhované nehty - L (labor/svalové): zvýšená únavnost, atrofie některých svalů, šplhavou chůzi do schodů, snížení tónu hlasivek (přeskakující hlas) - M (metabolické): úbytek váhy, zvýšení střevní motility se zhoršeným vstřebáváním, snížená produkce žaludeční šťávy

46 Onemocnění štítné žlázy Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza Gravesova-Basedowova choroba - N (nervové): jemný třes prstů či celého těla, pocit vnitřního chvění, nervozita, podráždenost, neklid a anxiozita -O (oběhové): tachykardie, arytmie, srdeční selhání - P (protruze): časté je postižení očí - tzv. endokrinní orbitopatie. Ta se projevuje pálením, řezáním a slzením očí, v těžších případech vystupováním očních bulbů z očnic (protruze, exoftalmus) a nemožností dovření víček (lagoftalmus) s vysycháním rohovky. V těžších případech dochází k váznutí pohybu očních bulbů (dvojité vidění) nebo k útlaku n. opticus a ztrátě zraku

47 Tyreotoxikóza s endokrinní orbitopatií protruze/exoftalmus lagoftalmus - nemožností dovření víček s vysycháním rohovky dvojité vidění - dochází k váznutí pohybu očních bulbů ztráta zraku - útlaku n. opticus

48 Onemocnění štítné žlázy Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza Polynodózní toxická struma etiologie: většinou se rozvíjí na bázi polynodózny eufunkční strumy, hyperfunkce vzniká v jednotlivých uzlech. Vyvolávajícím momentem může být zvýšení příjmu jódu, nebo podávání léků s obsahem jódu patogeneze: dochází k uzlové přeměně a zvětšení obvykle obou laloků štítné žlázy. V této situaci některé uzly přestanou podléhat normální zpětnovazebné regulaci a tvoří nadměrné množství hormonů štítné žlázy stávají se tzv. auto nomními

49 Onemocnění štítné žlázy Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza Polynodózní toxická struma klinický obraz: známky kardiální (tachykardie, arytmie, srdeční selhání) nebo příznaky katabolizmu (úbytek váhy, zvýšení střevní motility se zhoršeným vstřebáváním

50 Onemocnění štítné žlázy Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza Toxický adenom etiologie: obvykle jediný uzel ve štítné žláze, který má charakter nezhoubného nádoru patogeneze: uzel má schopnost autonomní neregulované tvorby hormonů štítné žlázy klinický obraz: známky kardiální (tachykardie, arytmie, srdeční selhání) nebo příznaky katabolizmu (úbytek váhy, zvýšení střevní motility se zhoršeným vstřebáváním

51 Onemocnění štítné žlázy Nádory štítné žlázy benigní nádory: adenomy, které vycházejí z epiteliálních buněk maligní nádory: vzácné (2-5 na obyvatel) - papilární karcinom - folikulární karcinom - medulární karcinom - anaplastický karcinom Toxický adenom

52 Příštítná tělíska Příštítná tělíska: člověk má dva páry příštítných tělísek, jež jsou uložena jednak při horním a jednak při dolním pólu štítné žlázy. Celková hmotnost všech tělísek je asi 170 mg. Histologicky se skládají z buněk hlavních, secernujících PTH a oxyfilních, jež jsou za normálních podmínek inaktivní

53 Příštítná tělíska Hormony příštítných tělísek: parathormon (PTH) je syntetizován hlavními buňkami příštítných tělísek. Je to lineární polypeptid skládající ze z 84 aminokyslin, v buňkách je syntetizován preproparathormon (115 aminokyselin), dalším štěpením vzniká proparathormon (90 aminokyselin) a z něj parathormon

54 Příštítná tělíska Funkce příštítných tělísek: Kalcium je základní složkou lidské kostry a pátým nejpočetnějším anorganickým prvkem těla. Udržování koncentrace plazmatického kalcia na stalé úrovni vyplývá z vitální úlohy iontů kalcia pro neuromuskulární dráždivost, krevní srážlivost, funkci buněčných membrán, jejich pasivní permeabilitu a stabilitu membránových struktur, z jeho účasti na četných enzymových reakcích a regulaci sekrece bílkovinných hormonů. Důležitá úloha kalcia při nervovém přenosu a při kontrakci srdečního a kosterního svalu je známa již od klasických studií Ringera v 19. století

55 Příštítná tělíska Funkce příštítných tělísek: Parathormon je nejmocnější a také hlavní regulátor koncentrace extracelulárního kalcia přímý vliv na kost - aktivuje osteoklasty (uvolňování kalciových iontů) přímý vliv na ledviny: - stimuluje tvorbu kalcitriolu (vitamin D je aktivován v játrech na kalcidiol a ten pak v ledvině na kalcitrol) - zvyšuje zpětnou resorpci kalciových iontů a snižuje resorpci fosfátů nepřímý účinek na střevo (nutná přítomnost vit. D): resorpce kalcia

56 Poruchy příštítných tělísek Primární hyperparatyreóza generalizovaná porucha kalciového, fosfátového a kostního metabolismu, která je důsledkem dlouhodobě zvýšené sekrece PTH etiologie: - adenom příštítných tělísek (90%) - primární hyperplazie (13,7%) - ektopická produkce PTH (při neopláziích)

57 Poruchy příštítných tělísek Primární hyperparatyreóza klinický obraz: - poškození ledvin: nefrolitiáza (kalcium-oxaláty, kalcium-fosfáty), nefrokalcinóza, polyurie, polydipsie, uroinfekce, postižená koncentrační schopnost ledvin, postupné snižování ledvinných funkcí až renální insuficience - postižení kosti: hyperparatyreozní osteodystrofie (úbytek kostního minerálu), deformity, fraktury, aktivace osteoklastů, fibrózní přestavba kosti, tvorba cyst a hnědých tumorů -příznaky s postižením trávícího ústrojí: vředové choroby žaludku a duodena, vyšší výskyt pankreatitidy a cholelitiázy

58 Poruchy příštítných tělísek Primární hyperparatyreóza klinický obraz: - postižení srdce a cirkulace: arytmie, bradykardie, hypertenze, zástava srdce - postižení jiných orgánů: kalcifikace rohovky, klouby jsou často postižené dnou, neuropsychycké změny (apatie, deprese, psychozy, halucinace, letargie, paranoidní stavy )

59 Poruchy příštítných tělísek Sekundární hyperparatyreóza vzniká dlouhodobou hypokalcemií. Ta stimuluje produkci parathormonu a tím sekundárně vzniká hyperplazie příštítných tělísek a nadprodukce parathormonu etiologie: sekundární hyperparatyreóza vzniká při poruchách resorpce kalcia střevem, při chronické renální insuficienci, nedostatku vitamínu D a při pseudohypoparatyreóze klinický obraz: dominuje kostní postižení (renální osteodystrofie, osteomalacie, osteoporóza)

60 Poruchy příštítných tělísek Hypoparatyreóza hypofunkce příštítných tělisek: - hormonopenická forma (s nedostatkem nebo chybením PTH) - hormonopletorická forma (pseudohypoparatyreóza, s nadbytekm PTH) etiologie: - pooperační (komplikace po operaci štítné žlázy)- nejčastější - autoimunní - familiární - po ozáření (zevní či po léčbě radiojódem) - kongenitální (Di Georgeovův syndrom) - hemochromatóza -těžká hypomagnezémie (reverzibilní) - porucha receptoru pro parathormon (pseudohypoparatyreóza)

61 Poruchy příštítných tělísek Hypoparatyreóza klinický obraz: - zvýšená neuromuskulární dráždivost (parestezie, křeče) - psychosyndrom (depresivní stavy, anxieta, afektivní labilita) - extrapyramidová symptomatologie- chorea (nekoordinované trhavé pohyby těla a snížená mentální schopnost) a parkinsonismus na podkladě kalcifikace bazálních ganglií - katarakta (šedý zákal) - zvýšená lomivost nehtů, suchá pokožka, alopecie -srdeční insuficience, prodloužení QTc V biochemickém nálezu je přítomna hypokalcémie, hyperfosfatémie, hypokalciurie a snížené hladiny parathormonu.

62 Nadledviny Nadledviny Nadledvinné žlázy (nadledviny) jsou umístěny nad ledvinami, kde sedí jako čepice na vrcholu každé ledviny. Každá žláza se skládá ze dvou oddělených částí: vnitřní dřeně a zevně uložené kůry. Tyto části produkují různé hormony, z nichž každý má zcela jinou funkci

63 Nadledviny Kůra nadledvin Zevně kolem dřeně nadledvin je kůra nadledvin, která produkuje a vylučuje řadu hormonů: zevní zóna glomerulóza- aldosteron střední zóna retikularis- androgeny (DHEA, DHEA-S) vnitřní zóna fascikulata- kortizol

64 Nadledviny Regulace kůry nadledvin trofický hormon přední hypofýzy adrenokortikotropní hormon (ACTH) je hlavní regulátor produkce kortizolu a androgenů. Naopak ACTH prostřednictvím neurotransmiterů a kortikotropin-releasing hormonů (CRH) je regulován hypotalamem a centrální nervovou soustavou. Chronická stimulace vede k adrenokortikální hyperplasií a hypertrofií, naopak nedostatek ACTH má za následek snížení steroidogeneze s adrenokortikální atrofií, sníženou váhou žlázy a sníženým obsahem proteinů a nukleových kyselin produkce aldosteronu je převážně ovlivňována systémem renin-angiotenzin, hladinami kalia a ACTH

65 Nadledviny Biologické účinky glukokortikoidů účinky protizánětlivé a imunosupresivní - inhibice syntézy cytokinů a cytoadhezivních molekul -účinek na krevní elementy -účinek na mikrocirkulaci -účinek na deriváty kyseliny arachidonové účinky na metabolismu sacharidů - kontraregulační hormony - stimulace glukoneogeneze - snížení periferní utilizace glukózy - stimulace syntézy a ukládání glykogenu