5 6 7 8 9 KV Venti podniká ve dvou zemích - v České republice (respektive v Evropské unii) a ve Vietnamu. Z ekonomického hlediska jde o dva zcela odlišné trhy, jejichž vazba je velmi malá, proto budou rozebírány samostatn ě. Situace v EU V Evropské unii je siln ě regulovaný trh energetiky, obvykle s jednou státní či polostátní firmou vlastnící rozvodnou sí ť a vě tšinu elektráren. Je patrná silná vertikální integrace v odvětví i přes snahu o deregulaci. Změ na není v nejbližší dob ě pravděpodobná vzhledem ke snaze jednotlivých stát ů zachovat si energetickou soběstačnost (v případ ě krize je snazší ovládat - alespo ň navenek vůči voličům - jednu monopolní firmu). Graf: Tržní podíl podíl největšího producenta el. energie v členském státu 1 4 3 2 1 Malta Cyprus Greece Ireland Latvia France Estonia Belgium Slovakia Lithuania Italy Czech Republic Portugal Sw eden Spain Denmark Hungary Finland United Kingdom Poland Údaje v procentech. V grafu nejsou státy, které údaje neuvádí (obchodní tajemství). Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsier6&plugin=1 Odvě tví výroby (a distribuce) elektrické energie je jako celek charakteristické vysokými náklady na vstup do odvětví. Výjimkou jsou malé elektrárny (vě trné, solární, v ně kterých oblastech vodní) s nižšími náklady a zejména rizikem, ale pouze v případ ě vhodných institucionálních podmínek. Jinak dochází ke složitému vyjednávání jednak s dodavateli a silnými hráči (srov. tepelné elektrárny a dodávky uhlí), jednak s odběrateli (vlastník nebo provozovatel rozvodné sít ě). V příštích deseti letech bude trh zejména ovlivně n automobily na alternativní pohon a přesunem od tepelných elektráren k ekologičtějším zdrojů m a od plynových el. ke zdrojům mén ě závislým na dodávkách surovin (viz boom 1999 27
plynových turbín v 9. letech díky levnému a spolehliv ě dodávanému plynu - malý kapitál, vysoká návratnost). Trh rovněž ovlivní obměna vlády v Ně mecku - povolební situace je prozatím nejasná, ale lze př edpokládat posun od absolutního zákazu jaderných elektráren minimáln ě k prodloužení jejich provozu (původn ě byl prosazen plán Zelených ukončit provoz všech elektráren do roku 22; dů sledkem plánu je vysoký podíl obnovitelných zdroj ů na produkci el. energie v Německu). V celé EU je pravděpodobný růst spotřeby elektrické energie a zárove ň snaha zvyšovat podíl obnovitelných zdroj ů. V ČR lze očekávat, podobn ě jako v ostatních zemích z připojení z let 24/26, další investice do vě trných elektráren, a to minimáln ě na současnou úrove ň EU15. 4 Graf A: Relativní podíl větrných elekráren na celkové produkci elektrické energie v dané oblasti 3.5 3 2.5 2 1.5 1.5 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 EU 27 EU 15 CZ EU nově přijaté země EU nově přijaté země včetně Rum. a Bulh. Údaje v procentech. Zdroj: tabulka A Z grafu a tabulky A je patrné, že v nov ě přijatých zemích dojde k rů stu podílu výroby el. energie ve větrných elektrárnách. Zkreslení př írodními podmínkami lze zanedbat (minimáln ě v případ ě EU15 vs EU27-EU15). Zajímavý je i relativní meziroční růst produkce elektřiny ve vě trných elektrárnách:
YoY relativní růst produkce elektřiny ve větrných elekrárnách 6 5 4 3 2 1 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 EU 15 Zdroj: tabulka B. Údaje v procentech YoY relativní růst produkce elektřiny ve větrných elekrárnách 6 5 4 3 2 1 23 24 25 26 27 EU 15 EU 27 EU nové země CZ Zdroj: tabulka B. Údaje v procentech; EU 15 kopíruje EU 27 Tempa růstu jsou v rámci starých zemí EU mnohem menší než v nov ě př ijatých, zárove ň je patrné, že produkce nov ě př ijatých zemí je ve srovnání s EU15 minimální. Z hlediska KV Venti je zajímavý setrvalý růst v ČR (př es 5 %). Údaje pro rok 28 nejsou zatím k dispozici, ale lze předpokládat, že rů st produkce mírn ě klesne vzhledem k ekonomické krizi. Trh obnovitelných zdroj ů je pro každou zemi specifický rů zným typem státní podpory (pevná výkupní cena, přímé dotace, bonus k výkupní cen ě, obdoba emisních povolenek). Podpora je politicky motivována (zvýšení podílu obnovitelných zdroj ů, energetická sobě stačnost), nemá tržní základ ve zpoplatnění negativních externalit a sjednocení je nepravdě podobné (viz studie z jednání COM(25) 627; {COM(28) 19 final}). Dochází však k postupné konvergenci různých forem podpor. Celý systém je v rámci EU zaštítění směrnicí 77/21/EC. V České republice je výstavba větrných elektráren podporována buď pevnou výkupní cenou nebo příplatkem k tržní ceně elektřiny ( zelený bonus ). Ceny jsou stanovovány dle zákona zákon č. 18/25 Sb. nařízením Energetického
regulačního úřadu tak, aby zajišťovaly patnáctiletou návratnost investice a přiměřený zisk. Garantovaná výkupní cena je zajištěna na 2 let. Aktuální výkupní ceny (1.7.) Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny: Datumuvedení do provozu dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Po 1. lednu 29 včetně 234 163 Od 1. ledna 28 do 31. prosince 28 255 184 Od 1. ledna 27 do 31. prosince 27 262 191 Od 1. ledna 26 do 31. prosince 26 267 196 Zdroj: Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/28 Pohyb cen elektř iny v ČR bude ovlivněn př ípadnou dostavbou jaderné elektrárny Temelín a úpravou těžebních limit ů. Dostavba j.e. by (v závislosti na vyjednávací pozici ČEZ vzhledem k vlád ě) způsobila určitý pokles cen elektř iny v ČR (návratnost investic je v dlouhém období, ale cena za MWh z jaderné elektrárny je zhruba čtyřikrát nižší než z větrné; viz Francie, Norsko) V rámci ČR jsou z hlediska energeticky obnovitelných zdroj ů významné zejména vě trné a v menší míře vodní elektrárny (rozsáhlejší vodní díla). Není př edpoklad masivního rozvoje jiných zdroj ů než vě trných, vzhledem k př írodním podmínkám (solární), a možnostem domácích investor ů (vodní). Není př edpoklad pro stavbu elektráren s plynovou turbínou, které podobn ě jako větrné elektrárny př inášejí návratnost investic v krátkém období a jsou tedy z pohledu investora alternativou. Vzhledem k politické a ekonomické situaci je pravděpodobné zvýšení těžebních limit ů a udržování tepelných elektráren, doplněných j.e. Temelín a Dukovany (bez dostavby) a v menší míř e rozvoj alternativních zdroj ů energie (biomasa, větrné elektrárny). Omezení tě žby by zvýšilo nezamě stnanost v problémových regionech a za současného velmi nízkého postihu negativních externalit nelze př edpokládat substituci za ekologicky mén ě náročnou produkcí elektř iny. Stavba tepelné elektrárny, na rozdíl od stavby jaderné, vzbudí v médiích jen minimální rozruch (by ť vlivem na životní prostředí a zdraví jsou tepelné elektrárny mnohem nebezpečnější). Z hlediska celého trhu energetiky v ČR není př edpoklad výrazného snížení spotřeby. Posun zpě t se týká spíše plynu (substituce plynu za uhlí, koks a běžný odpad). Pro KV Venti existují v ČR dv ě makroekonomické hrozby- prohloubení hospodář ské krize, kdy by byly zrušeny či omezeny dotace pro obnovitelné zdroje a naopak výrazné zjednodušení administrativy, spojené se stavbou větrné elektrárny (firma funguje jako zprostředkovatel). Situace ve Vietnamu Trh ve Vietnamu ovládá monopolní, státem vlastně ný dodavatel EVN se 78 % podílem na produkci. Dominantní jsou tepelné elektrárny doplně né vodními, v odlehlých regionech diesel-agregáty. Stav rozvodné sít ě je je velmi špatný (ztráty
v roce 1995: 22 %, v roce 25: 12 %). Vzhledem k průmyslovému růstu země prudce roste i poptávka po elektrické energii. Díky nízké urbanizaci žije 75 % procent obyvatel na venkov ě, 2 % nemá vů bec přístup k elektřin ě. Větrné elektrárny zde př edstavují zajímavou možnost pro lokální elektrifikaci; problémem jsou náklady na výstavbu, které jsou i u velmi malých elektráren mimo možnosti místních obyvatel bez pomoci od státu. Dotace na obnovitelné zdroje obdobné dotacím v EU neexistují. V budoucnu lze očekávat příklon zem ě k tepelným elektrárnám, které budou pravděpodobn ě jediné schopny uspokojit poptávku po elektřin ě z průmyslových podnik ů. V odlehlých oblastech jsou spíše používány diesel-agregáty nebo vodní elektrárny bez napojení na rozvodnou sí ť, které lépe vyhovují místním podmínkám a vyžadují výrazn ě menší náklady na instalaci a provoz než větrné. Tabulka: Zastoupení elektrických spotřebič ů v Giap Trung, provincie Ha Giang: Spotřebič Procento domácností Žárovka 1 1% Žárovka 2 6% Zářivka 3% Rádio / kazetový přehrávač 7% Televize 4% Video 5% Elektrický vařič % Lednice % Ventilátor 3% Ekonomické možnosti KV Venti ve Vietnamu jsou nejasné a mů že se jen jednat o způsob vyvedení peněz z firmy. Přílohy: Tabulka (A): relativní podíl produkce větrných elektráren na celkové produkci el. energie v dané zemi 1 9 9 6 1 9 9 7 1 9 98 1 9 99 2 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 E U 27. 17 1 2 5 1 8 7 7 4. 25 8 1 8 6 4 2. 1 3 87 5 5 36 1 16. 48 3 1 7 6 4 1 8.7 9 3 6 53 3 49 5.8 6 7 96 4 8 97 91.1 4 5 7 65 4 81.3 7 9 65 5 59 9 21.7 8 9 1 35 1 332.1 3 16 4 62. 7 345 3 9 99 7 93.1 1 3 8 2 8 14 7 E U 15.2 8 9 18 2. 3 1 8 4 4 9 7. 9 4 51 9 3 63 9 77. 56 1 7 9 7 6 8.8 9 5 5 2 2 7 2 31. 8 14 9 1 87 21.3 2 9 85 7 6 5 91.5 9 9 13 8 28 5 22. 6 9 8 4 67 2 922.4 6 6 8 7 5 62. 3 83 7 2 31 4 6 9 83.5 73 2 1 8 4 9 C Z. 2 61 9 5 84. 4 8 6 13 2 6. 1 1 8 5 77 5 44. 2 5 43 5. 2 15 8 83 7 1 1 7.1 41 7 2 6 5 69 8 E U no vě p řijat é z e m ě. 3 1 8 5 3 4 2. 9 5 6 9 7 4. 4 2 1 8 13 1 73. 2 2 1 2 4 5 9. 3 3 5 3 3 41 9. 5 65 8 6 1. 2 2 37 1 29 8 8. 5 3 12 54 9 7. 6 1 8 8 63 6 33. 7 7 1 9 2 4. 3 613 5 1 73 5 3 2 5.2 75 2 6 2 4 48 5 E U no vě p řijat é z e m ě vč e t ně. R u m. 2a 3 9B 2ulh. 3 2 2. 7 25 6 2 1. 1 6 8 22 3 13. 1 7 2 6 9 1 1 2. 23 7 8 8 6 8. 4 37 7 2 14 5. 1 7 37 7 98 2 6. 4 1 48 6 72 5 4. 4 8 8 1 51 9 18. 6 8 5 4. 1 1 8 4 83 8 1 6 6.2 24 8 2 1 5 67 7 Zdroj: Produkce el. energie v EU: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do? tab=table&init=1&language=en&pcode=ten87&plugin=1 Produkce větrnýc elekráren v EU: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do? tab=table&init=1&language=en&pcode=ten93&plugin=1 Tabulka (B): relativní YoY růst produkce elektřiny ve větrných elektrátnách
19 9 7 19 9 8 1 9 99 2 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 E U 15 Y oy růst produkce 33.874799768 34.9 9 24 5 8 5221 9.6 99 8 8 235 6.16 64 5 6 83 4 5 3 # ## 2 4.34 7 5 332 519. 48 34 7 24 5 4 84624.5 9 38 1 2 151 6.54 1 556 8 6 921 4. 1 69 57 267 1 ## # E U 27 Y oy růst produkce 33.888139686 35. 62 6 7724 3.5 9 98 3 1 33 6.1 5 61 7 9 77 5 2 8 # ## 2 4.45 5 3 346 419. 2 51 7 69 2 1 34324.5 6 6 1 2 891 6.55 7 898 2 231 4. 3 61 4 2 937 3 ## # E U nové zem ě YoY růst produkce 66.6 6 6 66 6 6 66 577.1428571429 3 # ## 75 59. 5744688515.6956726462.6456939545. 97847358 ## # CZ Y oy růst produkce # DIV /! # DIV /! # DIV /! #DIV /! # DIV /! 1 5 6 52.3895238157. 1428571429 6.8 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 E U 15 Y oy růst produkce 19.3472454846.5 9 38 1 21 65.5 4 15 5 6 8619 4.1 2 69 5 7 2 6 7 1 # ## E U 27 Y oy růst produkce 19.5176921343 24.5 6 6 1 218 69.5 5 78 9 8 212 4.3 3 61 4 29 3 7 3 # ## E U nové zem ě YoY růst produkce 59.5 7 4 46 8 85 151.6 9 5 6 7 26 4 62.64 5 69 3 95 4 5. 9 7 8 47 3 5 8 # ## CZ Y oy růst produkce 5 6 52.38952381 5 7.1 42 8 5 71 4 2 9 6.8 Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=ten93&plugin=1 Informační část o Vietnamu čerpá z: Nhan, Nguyen Thanh, Ha-Duong, Minh: Economic Potential of Renewable Energy in Vietnam s Power Sector, Energy Policy 37 (29) 161 1613 Nguyen, Khanh Q., Wind energy in Vietnam: Resource assessment, development status and future implications, Energy Policy (?) Anindya Bhattacharya, Nguyen Thi Anh Tuyet, Mark Elder, An Assessment of Vietnam s Renewable Energy Policy, International Conference on Energy Security and Climate Change: Issues, Strategies, and Options (ESCC 28) Tabulka: Zastoupení elektrických spotřebičů v Giap Trung, provincie Ha Giang Zdroj: Tran Hong Ky, A Model for Sustainable Development of Grid Connected Renewable Energy in Vietnam, International Institute of Management, University of Flensburg, Germany, 23