ASEK a REALITA V ENERGETICE. Miloslav Zaur CEO RWE Gas Net

Transkript

1

2

3

4 ASEK a REALITA V ENERGETICE Miloslav Zaur CEO RWE Gas Net 4

5 Současná situace v energetickém sektoru Neaktualizovaná Státní energetická koncepce Prudký nárůst obnovitelných energetických zdrojů Státní energetická koncepce schválena v roce 2004 Německé moratorium na jádro Těžební limity ne zcela jasný vývoj Další zpřísnění emisních limitů vyhláška 2010/75/EU Evropského parlamentu a rady 5

6 ASEK: pozitivní změna pro plynárenství Poslední návrh SEK > se věnuje relevantnímu časovému rámci (výhled na nejbližších let) > počítá s diverzifikovanějším energetickým mixem > reálněji odráží možnosti využití zemního plynu > klade důraz na zvyšování energetické účinnosti > počítá s omezením extrémních dotací, které deformují trh % 6

7 Energetika se nadále potýká s neustálými změnami > Nekončící řetězec změn v poslední dekádě: RWE reagovala na 85 legislativních změn > Narůstá nejistota i v regulovaném podnikání Neplánované zásahy vedou k jeho destabilizaci Důsledkem bude redukce investic 7

8 RWE je znepokojena záměrem ERÚ zkrátit III. regulační období pro sektor plynárenství > ERÚ dosud věrohodně nezdůvodnil důvody změn > Plánované kroky jsou vůči plynárenství diskriminační > Veřejný konzultační proces v pouhých sedmi dnech > O podmínkách III. regulačního období se jednalo 18 měsíců. 8

9 RWE nesouhlasí s postupem regulátora NESTANDARDNÍ POSTU ERÚ >může silně destabilizovat celý plynárenský sektor >zavede nerovné postupy mezi sektor plynárenství a elektroenergetiky >povede ke ztrátě důvěry investorů v investiční prostředí v ČR může vést k negativnímu pohledu bank a ratingových agentur na regulovaný byznys, kvůli tomu se do budoucna mohou pro všechny sektory zvýšit náklady na kapitál >významně ohrožuje realizaci plánovaných investic nejen v plynárenství, ale i v dalších regulovaných oblastech 9

10 CE LA GU RE SEK SEK a současný postup ERÚ jsou nyní v zásadním rozporu 10

11 RWE apeluje na regulátora a český stát > Zachovejte stabilní a transparentní regulační prostředí v ČR > Založte regulaci na dlouhodobém finančním plánování. > Zahajte 4. regulační periodu podle původního plánu BALKÁN EU 11

12 Děkuji za pozornost! 12

13 Pohled průmyslového podniku na ASEK Roman Blažíček Jednatel a GŘ LASSELSBERGER s.r.o.

14 ASEK pohled průmyslu Strategie, dávající pouze rámec dalšího možného vývoje Nástroje k jeho prosazení budou ovlivňovat politici jak CZ tak také v EU Strategie akceptovaná většinou politického spektra nemá šanci na přežití

15 ASEK pohled průmyslu Strategické cíle jsou O.K. Mezi 5 prioritami chybí zásadní priorita okamžitá náprava současné situace v cenách EE pro průmysl Ztráta zákazníků z průmyslu může dramaticky ovlivnit SEK předimenzovaná energetika Stejné podmínky pro zákazníky v ČR i zahraničí

16 ASEK pohled průmyslu Dopady Evropské energetické politiky nutnost budování horizontální síťové infrastruktury

17 Průmysl a energetika ČR jedna z nejprůmyslovějších zemí Evropy Podíl průmyslu na HDP je více jak 30% Průmysl je významným zákazníkem pro energetiku Podíl průmyslu na spotřebě EE je více jak 2/3 SEK by měla vzít v úvahu pohled EU na energetiku budoucnosti

18 Energetická politika v EU Dlouhodobý růst cen energií (plyn, el. energie) Zásahy EU do tržního prostředí - politika klimatických změn Rozdílné podmínky EU vůči ostatnímu světu Rozdílné podmínky v rámci EU podpora OZE Riziko odchodu některých odvětví průmyslu z Evropy

19 Důsledky politiky klimatických změn EU Před krizí silná průmyslová Evropa Politika klimatických změn Přesun výroby do zemí s nižšími náklady (mimo EU) Během několika let slabá a nekonkurenceschopná Evropa Politika klimatických změn realizovaná pouze v Evropě znamená více CO2 vypouštěné do ovzduší

20 Energetika pro průmysl Bezpečnost Konkurenceschopnost Udržitelnost

21 Porovnání vývoje celkových cen elektřiny pro průmysl v ČR s průměrem EU (Eur/MWh) Od roku 2009 neparticipuje průmysl v ČR na konkurenční výhodě domácích energetických surovin. Od roku 2009 se stále zvyšuje konkurenční nevýhoda v rostoucích přirážkách k tržní ceně komodity.

22 Průmysl x domácnosti (Eurostat) (1) 2012 Elektřina - průmysl, GWh/rok, průměry hodnot; bez DPH, /kwh ČR: výše o 11%, než EU27 a o 40% než Francie; 2% pod Německem (11/2012) 0,1200 0,1000 0,0800 0,0600 0,0400 0,0200 Italy Slovakia Germany Czech Republic United Kingdom Hungary Ireland Euro area Portugal EU 27 Latvia Austria Denmark Spain Belgium Poland Greece Slovenia Netherlands France Estonia Turkey Romania Croatia Finland Sweden Norway Bulgaria 0,

23 0 23 Denmark Cyprus Germany Belgium Italy Ireland Sweden Portugal Austria Euro area Norway EU 27 Netherlands Spain Slovakia Malta Luxembourg United Kingdom Hungary Finland Slovenia Czech Republic Poland France Greece Latvia Turkey Lithuania Croatia Albania 0,3 Estonia Romania Montenegro Bulgaria BiH Průmysl x domácnosti (Eurostat) (2) 2012 Domácnosti s daněmi ČR níže o 20 % vůči EU a o 43 % vůči Německu (11/2012) 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05

24 Charakteristika trhu s plynem Ceny plynu v Americe jsou 3krát nižší než v EU, což vyvolává i pokles cen ostatních energetických komodit. Ceny v Číně jsou ještě 1,5 vyšší než v EU, ale míří sem export z Ameriky. Do EU roste dovoz LNG z Afriky a Blízkého Východu

25 Problém materiálového průmyslu V ČR jsou jedny z nejvyšších cen elektřiny pro průmysl, což snižuje konkurenceschopnost zejména energeticky náročných odvětví Regulované poplatky za síťové služby jsou počítány jako variabilní i když obsahují fixní složku. Velcí odběratelé je v ČR křížově dotují Příplatky za OZE k ceně elektřiny jsou jedny z nejvyšších v Evropě,energeticky náročný průmysl oproti jiným zemím Evropy nemá žádné osvobození od této enormní zátěže V období recese hrozí v ČR vlivem poplatků na OZE kolaps části průmyslu

26 Důsledky podpory OZE na český průmysl Zhoršující se pozice jak na tuzemském tak i exportních trzích Náklady nám rostou mnohem rychleji než konkurenci Průmysl má vysoký podíl fixních nákladů marže se blíží k nule

27 Důsledky podpory OZE na český průmysl Zastavení veškerých investičních projektů (2530mld./rok) Z českých průmyslových podniků budou časem muzea Zastavení pravidelných a preventivních oprav Postiženy jsou dodavatelské firmy, které musí řešit výpadek příjmů => předpoklad propouštění, zásahy do mezd,... => výpadek daně z příjmu fyzických osob. Přesun/privatizace/outsourcing části procesů (např.: nájmy strojů a techniky, hlídací služby, údržba, úklidy..)

28 Důsledky podpory OZE na český průmysl Zmrazení / snížení mezd Snížení kupní síly obyvatelstva => zpomalení / zastavení ekonomického růstu => výpadek daně z příjmu fyzických osob. Propouštění zaměstnanců Zvýšení zátěže státního rozpočtu (dále SR) podporou v nezaměstnanosti a sociálními dávkami => výpadek daně z příjmu fyzických osob. Ukončení výroby, odstavení části výroby, přesun do zahraničí v rámci firmy Ztráta tržní pozice = vyklizení prostoru pro vstup konkurence na tuzemský trh či ztráta exportních schopností => ztráta SR na dani z příjmu právnických i fyzických osob a zvýšení dovozní závislosti ČR, nárůst nezaměstnanosti. Současně to znamená ztrátu know-how oboru či celého odvětví průmyslu včetně vývojového prostředí.

29 Důsledky a dopady Odchod energeticky náročného průmyslu nebo jeho krach = snížená spotřeba el. energie = další růst poplatků i pro obyvatelstvo Zhoršení HV průmyslových firem = automaticky zhoršený pohled bank tzn. Ratingu firem = dražší přístup k penězům na investice

30 Politika klimatických změn v českých rukou Celková výše poplatků za OZE snižuje ziskovost energeticky intenzivních firem(z let 2011/2012) o 20-60% Procento odebraného zisku v roce 2013 (absolutně) 583,00 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% ní at Os t rn y Sk lá rn y Te pl á ví ns t íre Pa p Hu t ni ct ví ie Ch em Ce lke m 0,00%

31 Především díky předražené FVE dosáhne celková dotace na POZE částky téměř 1 bil.kč Pro srovnání: Povodňové škody = 136,3 mld. Kč Církevní restituce: = 135 mld. Kč

32 Při vhodném načasování solárního boomu bylo možno ušetřit více než 50% dotace na FVE tj. nejméně 500 mld.kč Modelová studie

33 Vliv politiky klimatických změn Prices - Euro, total 11/ EU: 1995=100%; CZ: 2001=100% EU 250 CZ Vliv politiky klimatických podpora OZE 200 EU ETS cena povolenky EU: + 60% za 17 let ČR: + 140% za 9 let

34 Politika klimatických změn - vliv na cenu Skladba ceny Silová elektřina - bez EU ETS Síťové služby 1% EU ETS 24% Podpora OZE 39% Ekologická daň EU ETS: 350 Kč/MWh OZE: 583 Kč/MWh 14% 22% Klimatická změna: 34 38,75 %

35 Politika klimatických změn - vliv na cenu (5.1) Skladba ceny % Silová elektřina - bez EU ETS Síťové služby EU ETS 29% 37% Podpora OZE Ekologická daň EU ETS: 350 Kč/MWh OZE: 789 Kč/MWh Klimatická změna: 43,46 % 13% 20% 35

36 Závěr Pravidelný benchmarking cen energií v EU by měl být klíčovým kontrolním měřítkem úspěšnosti energetické politiky ČR Dosažení výhodnosti či alespoň přiměřenosti cen elektřiny a plynu je zásadním státním zájmem, který by měl být součástí zodpovědnosti řídících, dohlížecích a kontrolních orgánů v energetice Podobnou zodpovědnost se zpětnou vazbou je nutno vyžadovat i v legislativním procesu

37

38 sdružení podnikatelů v teplárenství Leading Minds Forum Budoucnost energetiky v ČR II Energetická pohádka aneb bylo, nebude Mirek Topolánek předseda výkonné rady 16. dubna 2013, hotel Ambassador Zlatá Husa, Praha

39 sdružení podnikatelů v teplárenství Změny od srpna 2012 Další snižování makroekonomických prognóz ve střednědobém výhledu Pokles predikcí spotřeby elektřiny Vydání směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Plánovaný prodej a prodloužení životnosti elektrárny Chvaletice Nově objevené zásoby uhlí v lomu ČSA Zrušení legislativního úkolu zavedení uhlíkové daně Zelená kniha EK: Rámec politiky pro klima a energetiku do roku

40 sdružení podnikatelů v teplárenství 6,0 Prognózy růstu hrubé přidané hodnoty (zdroj OTE) 5,0 4,0 ě n č o ri z 3,0 e m ) % ( 2,0 1,0 0, březen březen březen září březen

41 sdružení podnikatelů v teplárenství 80 Tuzemská netto spotřeba elektřiny (zdroj OTE) (TWh) 67,4 68,0 67,2 65,0 64,2 61,9 63,3 61,1 62,4 60,2 59,3 58,6 58,9 58,8 58,9 58,7 58,4 70,2 65,8 63,7 62,8 60,9 69,6 70,7 66,5 64,6 60,2 69,1 70,2 67,9 66,1 65, ,2 68,5 66, ,6 69,7 61,5 59,4 60,7 60,0 58,8 59,3 57, nízký referenční 2014 vysoký 2016 historie nízký 9/ referenční 9/ vysoký 9/2012

42 sdružení podnikatelů v teplárenství Prodej a prodloužení životnosti elektrárny Chvaletice Elektrárna Chvaletice bude zřejmě provozována na tuzemské hnědé uhlí za horizont roku 2020 Do roku 2020 bude patrně z velkých elektráren odstaven pouze Prunéřov I a Mělník III Oproti předpokladům větší spotřeba uhlí a rychlejší vyčerpávání zásob před limity Zdanění nízkoúčinné kondenzační výroby elektřiny zůstává nadále bez konkrétního obsahu Přednostní využití kvalitního hnědého uhlí v kombinované výrobě elektřiny a tepla?

43 sdružení podnikatelů v teplárenství Energie (PJ) Primární energie a hrubá konečná spotřeba (zdroj ASEK)

44