U Kolína se rodí prûmyslov obr

Tunel Valík ãtûte na stranû 3 16. ãervence 2002 / 12 / XIV Ptáme se ing. Karla Matznera éfredaktora ãasopisu Tunel str. 2 âtrnáctideník METROSTAV A.S. Bednicí vûz na Mrázovce str. 2 PrestiÏní stavba pro IKEM str. 2 U Kolína se rodí prûmyslov obr FotoreportáÏ Jak se ukládá kolos na dno Vltavy str. 4 KRÁTCE / AKTUÁLNù Betonáfii slavili glajchu Ve stfiedu 26. ãervna Ïelezobetonáfii z divize 6 dokonãili betonáï posledního stropu Paláce Flóra. Tato událost se odehrála v sektoru B, kam pumpa musela dopravit betonovou smûs do v ky 26 metrû (sedmé patro), aby stavbafii mohli dokonãit strop a ohlásit stavbafiskou glajchu. Îelezobetonáfii bûhem v stavby dokázali uloïit v prûmûru 3 500 m 3 betonu za mûsíc. Úvûr na dostavbu metra Praha bude smût ãerpat úvûr 75 mil. eur (2,25 mld. Kã), na dostavbu úseku metra trasy C. UmoÏÀuje to smlouva o úvûru mezi Prahou a Evropskou investiãní bankou, kterou podepsal námûstek praïského primátora ing. Martin Hejl. Provoz v úseku NádraÏí Hole ovice Ládví by mûl b t zahájen v roce 2004. Euro slavnostnû otevfieno Nová dominanta spodní ãásti Václavského námûstí nesoucí název Palác Euro, byla symbolicky pfiedána PraÏanÛm ve ãtvrtek 27. ãervna. Stavbu paláce Euro zahájili stavbafii koncem roku 2000. Investorem projektu, kter b vá rovnûï naz ván Zlatou vûïí na Zlatém kfiíïi, byla LBB Reality spol. s r.o., generálním projektantem byla spoleãnost Dam, generálním dodavatelem divize 1 akciové spoleãnosti Metrostav. Metrostav vzorem pro EU Ministerstvo práce a sociálních vûcí âr doporuãilo na i akciovou spoleãnost jako vzorov podnik pro natoãení dokumentu o bezpeãnosti práce v âeské republice, kter bude slouïit potfiebám Evropské unie. Zábûry pro patnáctiminutov dokument byly natáãeny v rekonstruovaném Nostickém paláci na Malé Stranû, na stavbû metra IV.C v úseku vysouvan ch tunelû pod Vltavou, v tunelech Mrázovka a na prûchodu valem Pra ného mostu pod PraÏsk m hradem. Také tímto dokumentem Metrostav vysílá smûrem k EU jasn signál, Ïe je firmou, která odpovídá standardûm evropského stavebnictví. Seniofii Metrostavu na zájezdech Mnoho pozdravû z Liptovského Jána posílají seniofii..., podobné texty psané na pohlednicích pfiicházely bûhem ãervna na adresu na í redakce. Seniofii trávili chvíle odpoãinku na Slovensku, v Liptovském Jánu na úpatí Nízk ch Tater. UÏívali si koupání v krytém termálním bazénu ãi v nedalekém koupali ti. I letos se konal ozdravn pobyt u mofie v Chorvatsku. Zaostfieno na developerské projekty Cílem Dne otevfien ch dvefií developerské ãinnosti, kter se konal 25. ãervna, bylo seznámení zástupcû vedení DDM Group, Doprastavu a Metrostavu s projekty divize DDA. editel divize DDA Mgr. Vladimír Meitner spolu s prezidentem DDM Group ing. Ivanem estákem a pfiedsedou pfiedstavenstva Metrostavu ing. Jindfiichem Hessem nav tívili jiï dokonãen bytov komplex Bydlení Cibulka i rozestavûné projekty Villa Park Strahov a Galerie nad Vltavou. Stranou jejich zájmu nezûstaly ani projekty pfied zahájením, mezi nûï patfií Rezidence Nov Andûl, polyfunkãní objekt na Sluneãním námûstí, Rezidence na Buãance a bytov soubor Krutec. Kdyby se tento pohled naskytl Erichu von Dänikenovi, asi by tvrdil, Ïe jde o dílo mimozem ÈanÛ. Skuteãnost je ménû romantická. Pro akciovou spoleãnost Toyota Peugeot Citroën Automobil Czech (TPCA) se nedaleko Kolína pfiipravuje území pro v stavbu prûmyslového areálu. A plocha je to pofiádná 2,1 x 1,5 kilometru. U Kolína je sice rovina, ale ne zas taková, aby se mohlo zaãít stavût na zelené louce. V praxi to znamená, Ïe na jednom konci se musí zhruba pût metrû zeminy ubrat, rovnomûrnû rozprostfiít a zhutnit tak, aby na druhém konci vzdáleném dva kilometry naopak pût metrû zeminy pfiibylo. KdyÏ se v e vynásobí, vyjdou úctyhodná ãísla. Zemní práce v celkové kubatufie 3,5 milionu m 3, v kopy a hutnûné násypy vrozsahu 2 milionû m 3. Na takové sousto síly jednoho stavebního podniku samozfiejmû nestaãí, a proto na zakázce pracuje sdruïení firem pod vedením Skanska CZ. Subdodavatelem je také akciová spoleãnost Metrostav, jmenovitû divize 7, jejíï pracovníci a stroje se ãiní na plo- e 420 tisíc m 2. Objem zemních prací na na em úseku pfiedstavuje asi 520 tisíc m 3 a pfies 250 tisíc m 3 v kopû. Dlouhodob prûmûrn denní v kon je vy í neï 10 tisíc m 3. Z leteckého snímku z v ky asi sedmi set metrû se zdá, Ïe plocha je prázdná. Pokud byste ale stáli na zemi a pozorovali dûní, napoãítáte na staveni ti zhruba stovku strojû, které pracují vdokonalé souhfie. K rypadlûm jsou pravidelnû pfiistavovány mohutné dempry, které pendlují po staveni ti a svou Ïlutou barvou pfiipomínají velbloudí karavany na pou ti. Krátce: je to docela pûkn pocit, vidût práci ãesk ch firem, které dokáïí tempem, organizací a kvalitou práce vyhovût tak nároãnému zákazníkovi, jak m TPCA bezesporu je. Text a foto Josef Husák Metrostav otevfiel dal í oblastní kanceláfi Stále vût í mnoïství zakázek v Ústeckém kraji s sebou pfiineslo nutnost zfiídit v Ústí nad Labem oblastní kanceláfi na í akciové spoleãnosti. Slavnostního zahájení, které se konalo ve ãtvrtek 20. ãervna, se zúãastnil obchodní fieditel Metrostavu ing. Pavel Pilát, fieditel divize 5 ing. Václav Soukup, nov fieditel ústecké oblasti divize 5 ing. Jifií Zach, zástupce ústecké radnice Ján Szanta a poslanec zvolen za tento kraj Robert Kopeck. Metrostav se kromû jiného specializuje právû na v stavbu takov ch investiãních celkû, s jejichï realizací se na Ústecku poãítá. Pfiedpokládáme spolupráci s místními firmami a poãítáme s tím, Ïe zamûstnáme místní lidi, tak- Ïe pfiispûjeme alespoà trochu ke sníïení zdej í vysoké nezamûstnanosti. Abychom byli regionu blíïe a mohli navázat kontakt s místními firmami, jimï nabídneme práci, rozhodli jsme se otevfiít v Ústní nad Labem dal í oblastní kanceláfi na í akciové spoleãnosti, uvedl pfii této pfiíleïitosti ing. Pavel Pilát. Jen z uzavfieného dolu KOH-I-NOOR Metrostav zamûstnal 25 b val ch horníkû, ktefií se nyní podílejí na tuneláfisk ch pracích napfiíklad pfii v stavbû tunelu Mrázovka ãi na budované trase metra IV. C. editel divize 5 ing. Václav Soukup pfiipomnûl, Ïe na- e spoleãnost není na severu âech Ïádn m nováãkem: Podíleli jsme se na rekonstrukci a dostavbû Komerãní banky vústí nad Labem, stavíme pfieloïku Ïelezniãní trati Chomutov-Bfiezno, mezi na e dal í aktivity patfií tola Panenská, v stavba multifunkãního sportovního areálu v Mostû, asanace skládky Chabafiovice ãi v stavba hypermarketu Tesco vdûãínû. Markéta Matou ková I druh tunel je jiï usazen pod Vltavou Dne 3. ãervence krátce po pûl sedmé ráno zaãali pracovníci divize 6 a VSL pod vedením t mu expertû Metrostavu vysouvat do Vltavy druh tunel pro novû budovanou trasu metra IV C1. V r ze na dnû Vltavy pak druh tunel definitivnû usedl po pouh ch 7 hodinách a 30 minutách. Na hole ovickém bfiehu jeho ãelo pfiistálo pfiesnû ve 14:05 hodin. Tubus se posouval prûmûrnou rychlostí 22,4 m/hod, nejvût í okamïitá rychlost v suvu dosáhla 40m/hod. Pfiesun tubusu od trojského k hole ovickému bfiehu kontrolovaly i dvû skupiny potápûãû. Zdokonalen systém vizualizace pfiesunu mûli moïnost sledovat i náv tûvníci na externím monitoru umístûném na vnûj í stûnû buàky fiídícího pracovi tû. Stavbafie ãeká definitivní podepfiení konstrukce, její pfiikotvení do dna, utûsnûní jímek a definitivní zásyp tunelû s úpravou dna Vltavy. Následovat bude vyãerpání vody z hole ovické jímky a suchého doku a v stavba tunelû propojujících úsek pod Vltavou s jiï dokonãen mi ãástmi tunelû na obou bfiezích. Cestující tunel budou moci vyuïívat pfii cestách mezi stanicemi NádraÏí Hole ovice a Kobyliské námûstí vroce 2004, kdy by mûlo dojít ke zprovoznûní trasy metra C aï do stanice Ládví. pokraãování na str. 3 Technická data tubus pro levou kolej: Délka tunelu 168 m PrÛfiezové rozmûry vnû 6.48 x 6.48 m Polomûr smûrového oblouku 670 m Polomûr v kového oblouku 3800 m Hloubka stropu pod hladinou 4.5 6 m Tíha ve vodû po vyváïení 57 t Max. plánovaná rychlost v suvu 10mm/s BetonáÏ 14 segmentû o délce 12 m Doba betonáïe 1 segmentu 14 17 hod. Rychlost betonáïe 1 segment za 4-5 dní PouÏit beton B30 vodonepropustn Doba v suvu 7,5 hod. Max. dosaïená rychlost 40 m/h

strana 2 PrestiÏní stavba pro IKEM od divize 9 Stavbu na jiïním okraji nemocniãního areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze 4 zahájil Metrostav jiï zaãátkem leto ního roku. Jedná se o projekt, kter znamená naplnûní pûvodního zámûru - v stavby uceleného pracovi tû pro v echny obory a ãinnosti provádûné Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). V voj v medicínû jde velmi rychle dopfiedu a ve keré nové poznatky nutnû musí odráïet i pfiístup k projektování moderních nemocniãních areálû. JiÏ v minul ch letech vyrûstala v Thomayerovû nemocnici poblíï VídeÀské ulice budova, v níï sídlí fieditelství institutu, knihovna a fiada odborn ch pracovi È. Nachází se zde i kongresové centrum, ve kterém se v ãervnu leto ního roku uskuteãnily nûkteré z pfiedná ek praïského zasedání svûtového kongresu kardiologû. Na tento objekt nyní navazuje dal í etapa dostavby kardiocentra. Investorem dostavby je IKEM jako pfiíspûvková organizace Ministerstva zdravotnictví a stavbu projektuje firma VPÚ DEKO Praha. Stavební ãást a realizaãní projektovou dokumentaci dodává SdruÏení IKEM, jehoï ãleny jsou Metrostav a koncern VCES. Dodávka pfiedstavuje 27 stavebních objektû tfii velké budovy pro laboratofie, lûïkové oddûlení a léãebná a vy etfiovací pracovi tû a mnoïství men ích celkû, které budou urãeny pro technologické vybavení kardiocentra a automatick systém jeho fiízení. V okamïiku, kdy jsme odstartovali stavební práce, rozebûhlo se naplno i jednání o dispozicích zdravotní technologie, fiekl nám vedoucí projektu ing. Petr Zábsk z divize 9. Byli jsme pfiipraveni nabídnout investorovi zrychlení v stavby, ale zmûny v dispozicích nás brzdily. Chybûjící dokumentace ãasto komplikuje stavbafiûm Ïivot, dodává ing. Zábsk. Dostavba kardiocentra IKEM, která je zcela mimofiádnou dodávkou pro prestiïní pracovi tû v oboru medicíny, bude dokonãena vpolovinû roku 2004. Bednicí vûz ãeká 635 metrû dlouh tunel Pfied portálem západního tunelu Mrázovka stál na pfielomu mûsícû ãervna a ãervence nov bednicí vûz. Montéfii na jeho mohutné konstrukci provádûli poslední úpravy, aby zafiízení bylo stoprocentnû pfiipraveno k betonáïi definitivní obezdívky tunelu. Bednicí vûz nastoupil 5. ãervence na cestu dlouhou 635 metrû, protoïe právû tolik ãiní délka definitivních obezdívek tunelu. Pfiedpokládá se, Ïe práce by mûly b t dokonãeny do února pfií tího roku. Bednicí vûz byl na Smíchov dopraven po ãástech z Rakouska, od firmy Östu Stettin. S v jimkou propojek máme pfied sebou jednotn profil tunelu, fiekl na í redakci Petr Matûjãek, stavbyvedoucí z divize 5. Koncem ãervna byly na západním tunelu hotovy izolace dna do 26. sekce, celkem vdélce 185 metrû. Definitivní konstrukce mostovky vãetnû kolektorû (technick ch a poïárních kanálû) byla dokonãena do 18. sekce, coï pfiedstavuje délku 128 metrû. Prvních patnáct metrû od portálu (2 sekce tunelu) Ïelezobetonáfii vystrojili klenbu jiï v plném profilu armovacím Ïelezem. Na v chodním, 630 m dlouhém tunelu, kter divize 5 rovnûï realizuje, dokonãovali stavbafii v ãervnu SOS v klenky a propojky. A nyní si budou muset poradit je tû se zhruba 20 tisíci kubíkû horniny, jeï je nutné odvézt z prostoru poãvy tunelu. NeÏ Berounku pfieklene obnoven most... PTÁME SE Ing. Karla Matznera éfredaktora ãasopisu Tunel Odborn ãasopis Tunel letos slaví desáté v roãí od svého vzniku. âeskoslovensk tuneláfisk komitét ITA/AITES jako ãlen mezinárodní organizace International Tunneling Association vydává svûj ãasopis od roku 1992. U jeho zrodu stálo tehdy devût ãlensk ch organizací ãeskoslovenského tuneláfiského komitétu. âasopis Tunel tak navázal na 22 pfiedcházejících roãníkû podnikového odborného ãasopisu Zpravodaj metro, kter vycházel v Metrostavu. Otcem my lenky vydávat odborn ãasopis byl ing. Jaroslav Grán, na jehoï schopnosti a invenci fiada MetrostavákÛ vzpomíná s uznáním. âasopis Tunel v podtitulku trvale pfiipomíná jeho jméno. V roce 1993 byly na e zemû rozdûleny na âeskou a Slovenskou republiku. âasopis Tunel v ak zûstal ãesko-slovenské vzájemnosti vûrn a stal se spoleãn m zpravodajem âeského tuneláfiského komitétu a Slovenské tuneláfiské asociace ITA/AITES. Nepfiestával plnit své pûvodní poslání: prezentovat úroveà ãeského a slovenského podzemního stavitelství a porovnávat je se svûtem. Funkci éfredaktora ãasopisu Tunel zastává od roku 1996 ing. Karel Matzner. âasopis Tunel je jedin m odborn m ãasopisem svého druhu v âeské republice i na Slovensku. Jeho vydávání není jistû levnou záleïitostí. Jak je financován? Od druhého ãísla roãníku 1996 je ãasopis plnû závisl na subvencích ãlensk ch organizací mezi nûï patfií i akciová spoleãnost Metrostav. âasopis systematicky informuje o událostech v ITA/AITES, slouïí v ak i více potfiebám podnikatelsk ch subjektû. V roce 1998 do lo k dal í v razné zmûnû, zavedli jsme anglickou mutaci, a tím se periodikum otevfielo mnohem vût ímu spektru ãtenáfiû. Pro ãistou Beãvu Hejtman Zlínského kraje Franti ek Slavík zahájil ve stfiedu 12. ãervna symbolick m poklepem na základní kámen rekonstrukci ãistírny odpadních vod ve Vsetínû. Generálním dodavatelem stavby je divize 6 Metrostavu, která se jiï mnoho let orientuje na vodohospodáfiské stavby. Zásluhou estky i v této ãásti Moravy zavlála vlajka na í firmy. Motivace byla znaãná. VÏdyÈ jen projekt âistá Beãva pfiedpokládá pro mikroregion Vsetínsko investici 1,5 mld. Kã a v moravsk ch krajích se pfiipravuje celá fiada dal ích zajímav ch vodohospodáfisk ch staveb. Doslova za kopcem zaãíná Slovensko, které rovnûï uvaïuje o rekonstrukci ãistíren odpadních vod v fiadû velk ch mûst. Vsetínské stavbû popfiáli hodnû tûstí starosta mûsta Jifií âunek, fieditel odboru Ministerstva zemûdûlství ing. Ale Kendík, generální fieditel Hydroprojektu ing. Miroslav Kos, zástupci vedení VaKu Vsetín a pracovníci mûstského, okresního i krajského úfiadu. K pfiání se pfiipojili i na- i dodavatelé technologie z firmy KUNST Hranice. Rekonstrukci ãistírny pro 65 tisíc obyvatel zaji Èuje zku en t m pod vedením ing. Lubo e Joná e. Dokonãené dílo bude uvedeno do zku ebního provozu v záfií 2003. Vsetínská ãistírna je jednou z pûti zakázek, které vleto ním roce divize 6 zahajuje. Jednoznaãnû mezi nimi drïí prim, pokud jde o vzdálenost od Prahy. Pfiejme na im kolegûm hodnû zdaru. Ing. Karel Vojáãek Kdo se vydá autem z praïského Smíchova smûrem na Zbraslav, musí u Lahovic pfiekonat Berounku. Most, kter tu vede pfies fieku, je dnes z jedné poloviny velk m staveni tûm. patn technick stav mostních konstrukcí a stále vy í dopravní zatíïení si totiï vyïádaly jeho rozsáhlou rekonstrukci. Více neï ãtyfiicet let star samostatn severní mostní objekt na lahovické stranû jiï navíc nevyhovuje dne ním normám pro mimoúrovàové kfiíïení. Investorem zakázky rekonstrukce mostu pfies Berounku je Technická správa komunikací hl. m. Prahy, projektantem akciová spoleãnost VPÚ DECO, zhotovitelem Metrostav a.s., kter zde zastupuje divize 4. Vedoucím projektu je ing. Petr tûdronsk, funkce stavbyvedoucích zastávají Otakar ar on a ing. Dalibor Andûl. Na zakázce se podílí i fiada subdodavatelû, mezi nimiï jsou firmy Stavby mostû Praha Construction, Stavby silnic a Ïeleznic, Stavební obnova Ïeleznic a PraÏské silniãní a vodohospodáfiské stavby. Komunikace, jejíï souãástí je i most pfies Berounku u Lahovic, je silnicí 1. tfiídy s velmi ru n m provozem. UmoÏÀuje spojení na Dobfií, Strakonice a Vimperk. Nedaleko za mostem je odboãka na Zbraslav, na níï navazuje dal í frekventovaná silnice stejné tfiídy, která podél Vltavy smûfiuje na Slapy. Práce na rekonstrukci mostu probíhají za plného provozu. Po 25. kvûtnu tohoto roku, kdy byla doprava ãásteãnû pfievedena na provizorní most, zaãaly pfiípravné práce na bourání pravé ãásti mostu. Vlastní demolice byla povolena 30. kvûtna a v polovinû ãervna uï byly na úrovni hladiny fieky vidût jen zbytky nosné konstrukce. Práce postupovaly rychleji, neï se pûvodnû pfiedpokládalo. Nyní zb vá pouze odbourat pole z nosníkû na lahovické stranû, dobourat pilífie v fiece a opûry na bfiezích, fiekl nám stavbyvedoucí ing. Dalibor Andûl. Nosná konstrukce mostu pfies Berounku byla vybourána bûhem t dne. KvÛli demolici ãásti mostu na Lahovické stranû nad mimoúrovàov m kfiíïením, která byla tvofiena prefabrikovan mi nosníky, byl 22. ãervna pfieru en provoz pod mostem. S odstranûním v ech sedmi nosníkû jsme byli hotovi dokonce tfii hodiny pfied tím, neï mûl b t znovu zahájen provoz. Rychlostí prací byl pfiíjemnû pfiekvapen i zástupce investora, konstatoval stavbyvedoucí. Od prvního ãervence se zaãalo s vrtáním pilot pro zaloïení opûry nového mostu. Do poloviny roku 2003 by mûla b t doprava definitivnû pfievedena na prav most. AÏ se tak stane, bude zbourán jak provizorní most, tak i stávající lev. Na jeho místû pak vyroste zcela nová mostní konstrukce. V listopadu 2004 bude bfiehy fieky Berounky spojovat moderní most v raznû vy í uïitné i estetické hodnoty. PÛjde o monolitickou, Ïebrovou konstrukci s balkónky nad pilífii, jejichï Ïelezobetonové jádro bude ãásteãnû obloïeno kamenem. Pilífie mostu budou v raznû tvarovány nejen z dûvodû estetick ch, ale jejich kfiivky budou vytváfiet bfiity, které splní funkci ledolamû. Nov most bude rozdûlen na dvû samostatné vodorovné konstrukce. KaÏdá z nich pfiitom bude pfievádût jeden jízdní smûr Strakonické v padovky. Kromû dvou prûbûïn ch jízdních pruhû, budou po obou stranách mostu i pruhy pro odboãování a pfiipojení, coï podstatnû pfiispûje k bezpeãnosti provozu. Odboãme od ãasopisu k ãeskému tuneláfiství. Má tento obor pfiízniv zvuk ve svûtû? Ve funkci past-viceprezidenta v konného v boru ITA/AITES zûstává ing. Jindfiich Hess, kter ãesk komitét zastupuje jiï fiadu let. Jde o velmi prestiïní záleïitost, na- e zemû se tak dostává více do povûdomí svûtov ch odborníkû. Znaãn podíl na dobrém jménu ãesk ch zástupcû u ITA/AITES mají pak samozfiejmû i samotné realizované stavby, pfiedev ím praïské metro a raïba tunelû Mrázovka. Mezinárodní konference ITA/AITES se konají kaïd rok. Jak tato setkání probíhají? Mohou pfiinést pofiádajícím zemím nûjaké obchodní v hody? Konference mají vïdy vynikající úroveà. Pfiedná ející mají zpravidla striktnû vymezenou délku sv ch pfiíspûvkû. Pfiedná ky probíhají paralelnû vnûkolika odborn ch sekcích najednou, kaïd z úãastníkû se musí úzce orientovat jen na vybranou oblast. Pfiísun informací je ale i tak obrovsk... U pfiíleïitosti svûtov ch tuneláfisk ch kongresû se rovnûï koná Valné shromáïdûní ãlensk ch zemí mezinárodní tuneláfiské asociace. V znamné je jednání vodborn ch sekcích, kde se hovofií o aktuálních otázkách podzemního stavitelství. Hostitelská zemû, která zaji Èuje zázemí pro konferenci, má záruku, Ïe na takto prestiïní akci pfiijedou stovky svûtov ch odborníkû, coï z hlediska obchodu není právû zanedbatelné. Leto ní kongres se konal vaustralském Sydney. Kongresu vsydney se zúãastnila fiada odborníkû z âeské republiky. Do Austrálie se vydali kromû ing. Jindfiicha Hesse i dal í zástupci Metrostavu ing. Ale Zapletal, DrSc. a ing. Miloslav Salaã. Oba odborníci spolupracovali s profesorem ZdeÀkem Eisensteinem na autorském pfiíspûvku urãeném pro odbornou sekci kongresu Design and Development. Pfiíspûvek, kter pfiednesl ing. Ale Zapletal, DrSc., nesl název: V poãetní metoda sekundárního ostûní NRTM. Tato metoda byla sestavena a poprvé vyuïita právû pfii v poãtu sekundárního ostûní tunelû Mrázovka. Za rozhovor dûkuje Petr Podlouck

strana 3 ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ Práce na prûzkumné tole Valík pokraãují Práce na prûzkumné tole pro tunel Valík, jímï by v budoucnu mûl vést dálniãní obchvat Plznû, zmûnily charakter. VyraÏeno je jiï 260 metrû vãetnû dvou v hyben, v souãasnosti v ak probíhá geotechnick prûzkum, kter raïbu na nûkolik dnû zpomalil. V sledky tûchto zkou ek bude nutné zanést do projektové dokumentace pro budoucí v bûrové fiízení na v stavbu samotného tunelu. PrÛmûrn mûsíãní v rub se pohybuje okolo 60 70 metrû, uvedl vedoucí projektu divize 5 ing. Vladimír Sálus. RaÏba by mûla b t ukonãena ke konci záfií. PrÛzkumná tola bude vyuïita pfiedev ím pro získání geologick ch, hydrogeologick ch a geotechnick ch parametrû a údajû o horninovém masivu v místû budoucího dálniãního tunelu. Je umístûna ve stfiední opûfie budoucího tunelu, coï zjednodu í samotnou v stavbu obchvatu. tola o délce 390 metrû je raïena novou rakouskou tunelovací metodou. két KdyÏ se fiekne Bydlení Na Palouku I druh tunel je jiï usazen pod Vltavou dokonãení ze str. 1 Situace na trojském bfiehu (foto nahofie) je dnes jiï minulostí. Such dok, kde byl druh tubus pfied nedávnem vybetonován, zaãali stavbafii z divize 6 poãátkem ãervna zaplavovat. Pfiíprava na v suv druhého tubusu probíhala podle pfiesného plánu sestaveného ve spolupráci divize 6 a technické skupiny. Po zaplavení suchého doku se pfiistoupilo k vyvaïování tubusu. Oãekávaná tíha tubusu byla stanovena v poãtem. Jako vstupní údaje byly zahrnuty rozmûry jednotliv ch segmentû získané peãliv m zamûfiením jejich skuteãného tvaru. Objemová hmotnost betonu byla zji Èována ze vzorkû odebíran ch pfii betonáïi a dále korigována podle vzorkû odebran ch z velkorozmûrného modelu vybetonovaného v suchém doku pfii betonáïi prvního segmentu. Jako velmi dûleïité se ukázalo zahrnout pfiesnû mnoïství v ztuïe skuteãnû zabudované do konstrukce tubusu, vãetnû v ech ocelov ch kotevních prvkû, plechû pro tûsnûní jímek a dal í v stroje nutné k realizaci pfiesunu. V t dnu pfied realizací v suvu se vyvaïováním ovûfiilo, jak v sledky v poãtû odpovídaly realitû. Zv ení pfiesnosti v poãtû proti prvnímu tubusu se projevilo neoãekávanû pfiesn m odhadem tíhy (odchylka ãinila vprûmûru cca. 0,5 0,8 %). Pfii prvním vyvaïování 24. ãervna do lo k odtrïení tubusu ode dna, stanovila se celková tíha tubusu a pfiibliïnû její skuteãné rozdûlení. Na základû namûfien ch v sledkû a dal ích v poãtû byla stanovena první aproximace v ky hladin v zatûïovacích nádrïích. Po nastavení tûchto v ek hladin se ve stfiedu 26. ãervna provedla kontrola vyváïení, tentokrát jiï i z hlediska boãní stability tubusu. K mûfiení byly vyuïívány hydraulické válce umístûné pod tubusem a na zadních hydraulick ch nohách. Mûfiení zdvihu válcû zdokonalené po zku enostech z vyvaïování prvního tubusu se ukázalo jako velmi uïiteãné. Poslední jiï celkem malá úprava hladin v nádrïích byla provedena po zavû ení pfiední ãásti tunelu na ponton. Z ponofiení pontonu po jeho zatíïení tubusem se téï kontrolovala síla zji tûná z mûfiení na hydraulick ch válcích. Teprve poté, co byla zaji tûna stabilita tubusu, se mohlo pfiistoupit k v suvu. Bydlení ve Stra nicích Na Palouku má v echny pfiedpoklady stát se vbudoucnu pfiitaïlivou adresou. Jde o lokalitu vpomûrnû klidné ãásti Stra nic, která je dobfie dopravnû pfiístupná z centra mûsta. Bytové domy, které zde staví Metrostav, jsou situovány ve stfiední ãásti rozlehlého prostoru mezi ulicemi Vinohradská, Na Palouku a Poãernická, jemuï opodál dominují v kové budovy nedávno postaveného bytového a komerãního centra Vinice. V stavba bytû probíhá po etapách. Souãasn projekt nese název Obytn soubor Palouk - III. etapa a investorem je podobnû jako vpfiedchozích etapách spoleãnost IPB Real. Projekt vypracovala CASUA spol. s r.o., stavbu dodává na e divize 6. Vedoucím projektu je ing. Jifií kranc, stavbyvedoucím ing. David TÛma a vedoucím projektu betonov ch konstrukcí ing. Martin Folt n. Stavbafii ze estky zahájili v stavbu obytného souboru ve Stra nicích v lednu leto ního roku. Pfiedmûtem zakázky je v stavba tfií objektû: budovy F a budov C1 a C2. Jde celkem o 120 bytov ch jednotek rûzn ch velikostí a není vylouãeno, Ïe si nûktefií klienti budou pfiát slouãení dvou bytû vjeden. Souãástí objektû bude celkem 83 podzemních garáïov ch stání a také v okolní budou zpevnûné plochy pro parkování. Metrostav dodává stavby na klíã s tím, Ïe budova F bude dokonãena v listopadu leto ního roku, po ní budou vúnoru 2003 pfiedána obû céãka. Skelet budov a jejich spodní ãásti jsou Ïelezobetonové, od druhého nadzemního patra jsou pak v echny stûny cihlové. PouÏitá technologie a termín zhotovení zakázky vyïadují perfektní koordinaci mezi Ïelezobetonáfii a klasick mi zedníky. Jak nám fiekl ing. Martin Folt n, doba pfiiná í zmûny, na které si musí stavbafii rychle zvyknout. Postupy a technologie pouïívané je tû pfied nûkolika lety jako úplné novinky se dnes stávají standardem. Pfiíkladem mohou b t balkóny, které jsou osazeny na ISO nosníky. Tento stavební prvek zajistí pokraãování polystyrénu mezi stropem a navazující balkónovou deskou, coï má v znam z hlediska úspory tepelné energie. Petr Podlouck Základní kola v Lukavci na Pelhfiimovsku Stavby pfiihlá ené do soutûïe Stavba roku 2002 Turnovská Stfielnice prochází rekonstrukcí Kulturní a spoleãenské stfiedisko v Turnovû je souãástí historického centra mûsta a místní o nûm zpravidla nehovofií jinak, neï jako o Stfielnici. Právû na tomto místû, na úpatí svahu, kter se zvolna zvedá od potoka Stebélky, se pr za Rakouska-Uherska scházeli ostrostfielci a cviãili zde svoji pfiesnou mu ku. Dlouho oãekávanou pfiestavbu turnovského kulturního stánku Stfielnice zahájili stavbafii divize 6 Metrostavu v bfieznu. Vedoucím projektu je ing. Ondrej Kybast, stavbyvedoucím ing. Karel Böhm a pfiípraváfiem ing. Karel tekl. O v stavbû moderního kulturního domu, kter by svou funkãností a kapacitou vyhovoval souãasn m poïadavkûm, se v Turnovû uvaïovalo jiï nûkolik let. Pfiestavba Stfielnice bude stát okolo 143 milionû korun, 130 miliony pfiispûla Nadace Bohuslava Jana Horáãka (rodáka a ãeského vlastence z Turnova) âeskému ráji. Prvním krokem realizace byla demolice objektû, které pfiekáïely v stavbû. PÛvodnû mûlo jít jen o nûkolik garáïí, pozdûji v ak pfii ly na fiadu bourací práce samotného objektu Stfielnice. Zámûr ponechat jen pûvodní ãelní fasádu domu neuspûl, neboè zaji tûní statiky historicky ne pfiíli cenného zdiva by bylo neúnosnû finanãnû nákladné. Proto stavbafii museli odstranit cel pûvodní objekt a na stejném místû vyrostla velká stavební jáma. V souãasné dobû budujeme piloty pro budoucí Ïelezobetonové základy, fiekl nám koncem ãervna stavbyvedoucí ing. Karel Böhm. Musíme se vyrovnat se sloïit mi geologick mi pomûry, bohuïel jde o anomálie, které nezjistil ani prvotní geologick prûzkum. Nov objekt Stfielnice lze stavebnû rozãlenit na ãtyfii hlavní ãásti: Stará budova (obnovená pûvodní budova), spojovací krãek (navazuje na starou budovu a propojuje ji s nov m objektem), nov objekt (s velk m a mal m kulturním sálem) a k tomu zde pfiibude dal í objekt - zástavba proluky. Po dokonãení ve druhé polovinû pfií tího roku se má Stfielnice opût stát hlavním kulturnû spoleãensk m centrem mûsta Turnova. Kromû restaurace a spoleãensk ch sálû zde budou také klubovny, kanceláfie kulturního stfiediska s potfiebn m zázemím pro v echny jeho provozy vãetnû bytu správce, a nové sídlo zde bude mít i redakce místních novin. Architektonick návrh ing. arch. Bohdan Sova, ing. arch. Karel Zuska Projekt Al s. r. o. Investor Obec Lukavec Doba v stavby 1. 12. 1999-5. 6. 2001 První rok v novû zrekonstruované kole jiï mají lukaveãtí koláci za sebou. Mûsteãko Lukavec má 1050 obyvatel. Do koly tam ale chodí i dûti ze vzdálenûj- ích obcí. kolákû má Lukavec i s pfiilehl mi obcemi okolo 180, do budoucna se v ak poãítá s tím, Ïe ji bude nav tûvovat 250 dûtí. Rekonstrukce koly tak, aby co nejlépe slouïila tamním obyvatelûm, se ujala na e divize 6. V pûvodní zrekonstruované budovû se nacházejí tfii uãebny pro první stupeà, dva kabinety uãitelû a sociální zafiízení. Nová budova, pfiiléhající k pûvodní, je konstruována jako tfiípodlaïní, se schodi tûm a v tahem pro posti- Ïené. V patfie jsou prostory pro vedení koly - sborovna, fieditelna, kanceláfi, jednací místnost a sociální zafiízení. Ve tfietím nadzemním podlaïí je pak uãebna v tvarné v chovy s kabinetem a knihovna. Dal í objekt byl budován s ohledem na specifické potfieby v uky jsou zde odborné pracovny fyziky a chemie, malá univerzální uãebna, cviãn byt a kabinet pro pfiírodopis. Z centrální haly osvûtlené stfie ní nástavbou je vybudováno schodi tû do druhého nadzemního podlaïí. Novû postavena byla také jídelna a tûlocviãna o zastavûné plo e 404 m 2. DvÛr je fie en jako atrium, kde mohou dûti trávit pfiestávky. Ke kole pfiibylo fotbalové a volejbalové hfii tû. Lehké atletice slouïí bûïecká dráha a sektory pro technické disciplíny.

strana 4 Blahopfiejeme Srdeãné pfiání v eho nejlep ího zasíláme na im spolupracovníkûm, ktefií v srpnu 2002 oslaví své jubileum. V em pfiejeme zdraví do dal ích let, tûstí a spokojenost v osobním a rodinném Ïivotû. Za jejich práci, kterou vykonávají pro na i akciovou spoleãnost, jim dûkujeme a pfiejeme je tû mnoho pracovních a osobních úspûchû. 50 let 5.8. Jifií Pokorn, fiidiã z divize 7, kter je u a.s. zamûstnán od roku 2001 6.8. Vojtûch Hubálek, stavební dûlník z divize 9, kter je u a.s. zamûstnán od roku 1997 11.8. Josef Pekárek, strojník z divize 7, kter je u a.s. zamûstnán od roku 1996 20.8. Jaroslav Síba, stavební dûlník z divize 6, kter je u a.s. zamûstnán od roku 1986 25.8. Bohumil Funk, malífi-tapetáfi z divize 9, kter je u a.s. zamûstnán od roku 1989 60 let 7.8. Milan Kapusta, provozní zámeãník z divize 5, kter je u a.s. zamûstnán od roku 1999 Blahopfiejeme i na im Ïenám, které se doïívají v znamného Ïivotního jubilea 19.8. Marie âápová, stavební dûlnice z divize 7, která je u a.s. zamûstnána od roku 2001 20.8. Ludmila Venclová, topiãka z centrály, která je u a.s. zamûstnána od roku 2000 28.8. Jarmila Rampáková, referentka z divize 3, která je u a.s. zamûstnána od roku 1984 Rekreace na Slovensku Rekreaãní zafiízení Doprastavu v Senci u Sluneãních jezer mohou vyuïívat i pracovníci Metrostavu. K dispozici je zde celkem 12 dvoulûïkov ch pokojû a osm dvoulûïkov ch pokojû s pfiist lkou. KaÏd pokoj je vybaven vlastním sociálním zafiízením, televizí a ledniãkou. Pro sportovnûji zamûfiené náv tûvníky je zde k dispozici tenisov kurt s umûl m povrchem, posilovna, vífiivá vana, sauna a billiard. Ti, kdo vyhledávají spí e klid, jistû ocení bar na letní terase. Ubytování na jeden den zde pracovníky Metrostavu pfiijde na 700 Sk (v pfiípadû pokojû s pfiist lkou na 800 Sk). Kdo se rozhodne vyuïít i plnou penzi, zaplatí za stravu na jeden den 300 Sk, dûti potom 170 Sk. Dal í informace je moïné získat u paní Márie Prelecové na telefonním ãísle 00421 7 433 33 392. két INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI NA E FOTOREPORTÁÎ 1 2 3 Myslíme i na postiïené Celkem jednadvacet stanic v ech tfií tras praïského metra je vybaveno bezbariérov m pfiístupem. U stanic, které Metrostav postavil po roce 1990, je to samozfiejmost. PostiÏení se dostanou snadno i do novû budovan ch stanic Kobylisy a Ládví na prodlouïení trasy C. Nákladní v tahy by mûly b t nahrazeny osobními v nejbliï í dobû také ve stanicích Skalka a Pankrác. Systém bezbariérového pfiístupu chystají technici v leto ním roce i do stanic Stra nická, Nové Butovice a Smíchovské nádraïí. Tam budou instalovány plo iny u pevného schodi tû, fiekl technick fieditel Dopravního podniku Tomá Jílek. Podle nûj se chystá montáï osobních v tahû i pro stanice Muzeum a Florenc. Novû byly vybudovány také v tahy ve stanici metra Chodov. Pracovníci Dopravního podniku tam zprovoznili v tah a plo inu, které vozíãkáfiûm umoïní pfiístup do metra bez asistenta. Nov v tah a plo inu si postiïení lidé budou ovládat sami. Tato zafiízení mohou vyuïívat nejen oni, ale tfieba také matky s koãárky. Podle námûstka primátora Martina Hejla se i praïsk dopravce pfiizpûsobuje v eobecnému trendu souãasné doby a snaïí se pomáhat lidem s tûlesn m ãi smyslov m postiïením. Problém je vtom, Ïe za minulého reïimu se bezbariérové pfiístupy témûfi nezfiizovaly, a tak to nyní napravujeme, fiekl. z domácího tisku Studenti mají své garanty i index Vize 97 po pûti letech Nadace Dagmar a Václava Havlov ch Vize 97 byla zaloïena vlétû pfied pûti lety, mûïe tedy o sobû fiíci, Ïe má letos své v roãí. Nadace sleduje pomûrnû irok úhel zájmû, coï vypl vá ze zamûfiení jejích zakladatelû, prezidenta Václava Havla a jeho manïelky Dagmar. Vize 97 pûsobí v oblasti kulturní, zdravotní, sociální a vzdûlávací. Nejvût ím projektem nadace voblasti kulturní je pfiemûna odsvûceného kostela sv. Anny vpraze vcentrum zvané PraÏská kfiiïovatka. Vize 97 usiluje o vytvofiení a správu mezinárodního centra, vnûmï by se mohly pofiádat pfiedná ky, koncerty, pfiedstavení a spoleãenská setkání. Hlavním cílem projektu je zprostfiedkovat komunikaci a porozumûní mezi rûzn mi civilizaãními, kulturními i náboïensk mi okruhy dne ního svûta. Nadace nepûjde módní cestou budování multikulturní stavby, ale chce pro svûj úãel vyuïít gotick kostel stojící na praïském Starém Mûstû, vblízkosti Karlova mostu, proti populárnímu Divadlu Na Zábradlí, kde v edesát ch letech pûsobil i Václav Havel. Stfiedovûká památka s unikátním dfievûn m krovem uï více neï 200 let slouïí jako skladi tû. Nadace tento prostor citlivû obnovuje s cílem pfiizpûsobit ho budoucímu úãelu. V druhé polovinû leto ního roku je pfiipravován k pfiedání dal í kulturní projekt nadace je jím stavba prûchodu valem Pra ného mostu v Jelením pfiíkopu pod PraÏsk m hradem. Vytvofií se tak netradiãní pfiístupová cesta do areálu PraÏského hradu. PÛjde o romantickou procházku, kdy se náv tûvníkovi naskytne moïnost projít zajímav m prûchodem, kter otevírá cestu do Horního Jeleního pfiíkopu. Architektonické fie ení prûchodu valem Pra ného mostu vytvofiil architekt Josef Pleskot, stavbu dodala divize 5 akciové spoleãnosti Metrostav. pp 4 5 6 7 Jak se ukládá kolos o hmotnosti 6 700 tun na dno Vltavy Celá akce zaãala 3. ãervence v 6:35 hodin ráno, kdy se z trojské jímky vydal na cestu napfiíã Vltavou 168 metrû dlouh a 6700 tun váïící tubus, jímï by za dva roky mûly jezdit soupravy metra aï do Ládví. âelo tubusu bylo zavû eno na pontonu (foto ã. 1). Nezbytností byly samozfiejmû i pfiesné v poãty, v e bylo propoãítáno na setiny milimetru. Ing. Jaroslav Pohan (foto ã. 2) sleduje v stupy z geodetick ch stanovi È, která po celou dobu v suvu byla hlavním ukazatelem pfiesné polohy tubusu pod vodou. Pfiesun sledovali také specialisté firmy VSL ve spolupráci s doc. ing. Janem L. Vítkem, CSc, (foto ã. 3), ktefií z velína na Trojském bfiehu ovládali fiídící jednotku taïného systému. Kontrolní sledování polohy tunelu mûli za úkol geodeti (foto ã. 4). Pro pfiípad mimofiádn ch situací byl pfiipraven pojistn brzdn válec (foto ã. 5), nakonec jej v ak nebylo tfieba vyuïít. Celou akci sledovali pfiímo ve vodû dvû skupiny potápeãû (foto ã. 6), jejichï hlavním úkolem bylo zajistit, aby se do dráhy v suvu nedostaly pfiekáïky v podobû naplaven ch kamenû apod. Na celou akci dohlíïeli téï stavbafii Metrostavu (foto ã. 7), zleva ing. Jifií tefan, ing. Josef Koãí a fieditel divize 8 ing. Pavel rámek. Studenti Stavební fakulty âvut, ktefií byli v konkurzu vybráni jako asistenti stavbyvedoucích, jiï nastupují na pfiidûlené stavby. KaÏd student má svého patrona, s nímï by se mûl scházet nejménû jednou t dnû a kter bude bdít nad jeho pûsobením u na í akciové spoleãnosti. Studenti by postupnû mûli projít v emi cykly staveb, tedy marketingovou, nabídkovou, technickou i realizaãní aï do fáze jejich vyhodnocení. Metrostav totiï poãítá s tím, Ïe studenti, ktefií se po ukonãení studia rozhodnou pracovat u na í firmy, budou absolvovanou praxí zv hodnûni jak z hlediska finanãního, tak z hlediska jejich pracovního zafiazení. KaÏd ze studentû jiï také obdrïel metrostaváck index. Jednou roãnû budou vybráni ti nejlep í, ktefií jako odmûnu obdrïí zahraniãní studijní cestu. két âtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s. / éfredaktor ãtrnáctideníku Petr Podlouck / redaktorka Markéta Matou ková / Adresa redakce KoÏeluÏská 5, 180 00, Praha 8 LibeÀ, Tel.: 6670 9499; mobil 0606 741 355; Internet: www.metrostav.cz âíslo 12/2002 vy lo 16. 7. 2002 (13-14/2002 vyjde 13. 8. 2002) / SloÏení redakãní rady ing. Franti ek Polák (pfiedseda), ing. Jan Cuc, ing. Jifií Kavan, ing. Jifií Koláfi, ing. Jaroslav KfiíÏ, Ph.D., Pavel Meyer, ing. Jaromír Pavlíãek, Petr Podlouck, ing Jaromír ob a ing. Libu e Weinfurtová / Design Studio Machek & Babák / V roba Boomerang Publishing, Nuselská 39, 140 00, Praha 4, tel.: 02/440 23 201, fax.: 02/ 44023 333 / Podávání novinov ch zásilek povolila âeská po ta, s.p., od tûpn závod Praha, ã.j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinov ch zásilek bylo povoleno s.p. OZSeâ Ústí nad Labem, dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK âr E 7121, ISSN 1211-0736