Srbsko logistické aspekty Teritoriální setkání ICC ČR 20.srpna 2014
REPUBLIKA SRBSKÁ (SRBSKO), Historický i geografický střed Balkánu, země dlouho se rozvíjející a přežívající na pomezí dvou světů, politických a ekonomických bloků a kultur, země ještě nedávno ve válečném stavu s mnoha svými sousedy. Tím vším je země poznamenána i v oblasti infrastruktury a logistických toků, které ji často úmyslně míjejí. Neklidné, hornaté jižní hranice s problematickými regiony albánského Kosova a Makedonie vytvářejí navíc i přirozené geografické překážky.
Námořní spojení: Srbsko je po dělení bývalé Jugoslávie zcela odříznuto od moře. Teprve nedávno byla znovunavázáno původní spojení přes Chorvatský přístav Rijeka; alternativou mohou být i přístavy v ústí Dunaje. Obě tyto varianty jsou však málo výhodné jak z důvodu nízké kapacity samotných přístavů, nerozvinutého dopravního spojení přístavů s vnitrozemím, tak i celní omezení při překračování hranice mezi EU (Chorvatsko, Rumunsko) a Srbskem. Jistou šancí do budoucna je rozvíjející se přístav Piraeus v Řecku a investiční plány na propojení tohoto přístavu se Střední Evropou, kdy jedna z větví uvažované železnice povede přes Bělehrad.
Říční doprava: Mnohem větší význam pro dopravu zboží z a do Srbska má říční spojení po Dunaji. Po mnoha letech odstávky způsobené poničením válečnými operacemi byla obnovena plavba Železnými vraty, což znamená volnou plavbu od průplavu Dunaj- Mohan-Rýn až po přístavy Sulina a Izmail v ústí řeky. Prvním přístavem v zemi je Bělehrad, se statutem mezinárodní báze a bezcelní zóny; dalším významným přístavem je severosrbský Novi Sad s napojením na místní průmysl. Pro dopravu po Dunaji lze využít rejdaře Jugoslovensko Rečno Brodarstvo AD či jiné.
Letecké spojení: Prvním letištěm v zemi je pochopitelně Bělehradské mezinárodní letiště Nikola Tesla (BEG) neboli Surčin, v těsné blízkosti hlavního města. Marginální význam pro obchod má letiště v Niši, ostatní letiště byla zanedbána a pro pravidelná spojení nejsou využitelná. I v této oblasti se stále projevuje odsun Srbska na periferii Evropy
Spojení z Prahy: Hlavním spojením jsou lety národních dopravců ČSA a Air Serbia (přímý let), provozované ovšem malými stroji (B737) s výrazně omezenou světlou výškou nákladových kusů. Aktuální tarifní cena pro kategorii 100+ se pohybuje kolem Kč 60/kg u ČSA, Air Serbia nabízí Kč 24/kg (oboje plus FCE), u Air Serbia je však i přes denní frekvenci kapacita nabízena pouze výjimečně. Často jsou naopak využívány rychlé pozemní spoje ( road feeder ). Pro větší zásilky tedy nutno volit okružní cestu přes některá z okolních letišť (například VIE či FRA), ovšem s vyšší cenou, a nebo pomalejší pozemní přepravu.
Železniční doprava:
Železniční doprava, především dálková a transitní, mohou do budoucna zajistit pro zemi dostatečný obrat zboží či poplatků za jeho průvoz (viz projekty na revitalizaci řeckého přístavu Piraeus a jeho propojení se střední Evropou). Dnes železniční síť dosahuje v Srbsku délky cca 3.800 km (využívá se však pouze cca 2.500 km). Rozchod je bez výjimky evropský, tratě jsou však až na hlavní tah řídce elektrifikované (1247 km) a jejich stav nedovoluje vyšší rychlost dopravy. Na druhou stranu ve srovnání s okolními bývalými částmi Jugoslávie tento dopravní mód obstojí (jak co do stavu, tak i hustoty). Problematickými jsou však přechody přes hranice (do EU), kde kvůli zdlouhavým celním prohlídkám se zboží zdržuje (ze stejných důvodů ruší ČD aktuálně přímý rychlík do Bělehradu). Vzhledem k tomu, že majetkově jsou odděleny infrastrukturní část a provoz, lze uvažovat o spolupráci jak při dodávkách rolling stock, tak i stavebních pracích.
Silniční doprava: Celým Srbskem prochází dálnice (Chorvatsko)- Subotica-Bělehrad-Niš-(Makedonie),s napojeními i do sousedních zemí. Kvalita sítě se směrem na jih situace zhoršuje. Bělehrad je, stejně jako v případě železniční dopravy, i v dopravě automobilové hlavním dopravním uzlem v zemi. Běžná silniční síť je (mimo několik hlavních tahů) ve velice neutěšeném technickém stavu. Dálnice jsou naopak kvalitní, ovšem zpoplatněné. Silniční síť Srbska představují vozovky o celkové délce cca. 41.000 km, z nichž cca. 6.000 km jsou dálnice a hlavní silnice. 34% vozovek je starších než 20 let, pouze 17% bylo zprovozněno před méně než 10 lety.
Povinné dokumenty k zásilkám do Srbska: Zásilky směřující do Srbska budou na některém z hraničních přechodů vystupovat z celního území Evropské Unie. Je tedy nutné, aby byly opatřeny exportní tranzitní průvodkou udávající kromě komodity a množství přepravovaného zboží i jmenovitý výstupní bod. Vzhledem k preferenční dohodě mezi Srbskem a EU (z roku 2010) může být použit průvodní doklad EUR.1 osvědčující původ zásilky v některé ze zemí EU.
Celní omezení a ochrana před zavlečením škůdců a chorob Vzhledem k dlouhotrvajícím pokusům Srbska o vstup do Evropských společenství (zatím potvrzené pouze preferenční dohodou, ostatní otázky jsou často blokovány poukazy na různé nedostatky na srbské straně) jsou celní předpisy vůči zboží přicházejícímu z EU silně liberalizovány. Zákazy a licence platí pouze pro obvyklé komoditní skupiny (zbraně a střelivo, farmaceutické výrobky, drogy a podobné látky). Srbsko není signatářem dohody o ochraně před zavlečením dřevokazných škůdců ISPM15.
Děkuji Vám za pozornost! Dr. Petr Rožek Lektor ICC + Poradce v mezinárodní dopravě