Dopravní infrastruktura v ČR Cesta pátá: Cena za uživatelský komfort a udržitelné prostředí 11. listopadu 2010 vliv Může být rozvoj dopravní infrastruktury MUDr. Michael Vít, Ph.D. hlavní hygienik ČR
Součástí politiky EU - dosáhnout vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí - jedním ze sledovaných cílů ochrana proti hluku prostřednictvím důsledného uplatňování politiky životního prostředí Cíl současné hlukové politiky EU - snížit hlukovou expozici lidí tak, aby byly odstraněny nebo alespoň v co největší možné míře sníženy její negativní vlivy Podle odhadů EU - asi 20% obyvatel exponováno hladinám hluku, které svými rušivými účinky vedou k poruchám spánku a u kterých lze očekávat negativní účinky na zdraví - asi 40% obyvatel exponováno během dne hlukové zátěži, která vede k těžkému obtěžování (stále častější stížnosti obyvatel)
Hluková zátěž nad 65 db způsobená dopravou příčina: - 90% silniční doprava - 1,7% kolejová doprava - 1% letecká doprava Trend - nárůst počtu automobilů, leteckého provozu, rozvoj vysokorychlostní kolejové dopravy prostorové rozšíření dopravního hluku časové rozšíření hlukové zátěže zvýšení počtu obyvatel exponovaných zvýšené hlukové zátěži
Hlavní zdroje emisí hluku z dopravy: - Silniční doprava: hluk motorů a výfuků, kontakt pneumatik s jízdní dráhou (hl. nad 60 km/hod), jízdní chování řidičů (akcelerace zvýšení až o 15 db) - Kolejová doprava: hluk motoru lokomotivy, kontakt kol s kolejemi (závislost na stavu a konstrukci kolejí, stavu kol, konstrukci kolejových vozidel, rychlosti - Letecká doprava: start a přistávání letadel (dodržování letových pravidel trajektorií, emisní limity)
Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví - změny organismu, které vedou ke zhoršení nebo poškození jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí (neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemické reakce, spánek, vyšší nervové funkce, např. učení a zapamatování informací, ovlivnění motorických funkcí a koordinace) - bezprahově působící škodlivý faktor Současný stupeň poznání: dostatečně prokázané - poškození sluchového aparátu, ovlivnění kardiovaskulárního systému a negativní poruchy spánku z nich vychází WHO doporučené limitní hodnoty hluku neprokázané (omezené důkazy) - vliv na hormonální systém, biochemické funkce, fetální vývoj, mentální zdraví
Zdravotní rizika expozice hluku: objektivně prokázána souvislost účinků hluku z pozemní dopravy infarkt myokardu (IM), ischemické choroby srdce (ICHS) Souvislost hypertenze a hluku z pozemní dopravy nebyla prokázána (u letecké dopravy ano) Projevy zdravotních účinků nad L Aeq,16h 60 db interval 60-65 db - atributivní riziko = 3% 65-70 db - atributivní riziko = 9% 70-75 db - atributivní riziko = 17,5% Neexistuje obecné kriterium stanovující společensky únosnou míru atributivního rizika (procento případů, které lze z celkového výskytu nemocí s určitou mírou pravděpodobnosti přisoudit expozici danému faktoru)
Hladina hluku LA: > 120 db - nebezpečí akutního poškození buněk a tkání (akustické trauma) > 90 db - nebezpečí pro sluchový orgán (nemoci z povolání) > 65 db - nebezpečí pro neurovegetativní systém chronické účinky Akutní expozice hluku - aktivace hormonálního a autonomního nervového systému - vznik přechodných změn (př. zvýšení krevního tlaku, zvýšení tepové frekvence, ovlivnění hladiny krevních tuků, glukózy, vápníku). Účinky na kardiovaskulární systém Po dlouhodobé expozici může docházet u citlivých jedinců v populaci k fixování akutních účinků formou účinků chronických, tj. hypertenze, ICHS. V případě hluku z dopravy jsou účinky na kardiovaskulární systém spojeny s dlouhodobou, mnohaletou expozicí LAeq,24 hod = 65 až 70 db a více
Obtěžování hlukem: - vznik negativních emočních stavů (pocity rozmrzelosti, nespokojenosti, špatná nálada, deprese, pocity beznaděje) stížnosti U každého jedince existuje určitý stupeň tolerance k rušivému účinku hluku. Jedná se o individuální vnímání rušivosti. V běžné populaci je 5 až 20% vysoce senzitivních osob stejně jako osob vysoce tolerantních Dle WHO je během dne málo lidí vážně obtěžováno při expozici hluku LAeq,T < 55 db málo lidí mírně obtěžováno při expozici hluku LAeq,T < 50 db
Nepříznivé ovlivnění spánku poruchy usínání, délky a kvality spánku (redukce fáze REM) Může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepové frekvence, arytmiím, vasokonstrikci, změnám dýchání Následující den se může projevit rozmrzelostí, únavou, špatnou náladou, snížením výkonu, bolestmi hlavy Citlivé skupiny - starší lidé, těhotné ženy, pracující na směny, lidé s funkčními a mentálními poruchami a lidé, kteří mají problémy se spaním
Členské státy EU limity hluku z dopravy zejména ve venkovním prostředí = doporučené směrné hodnoty u nových staveb - závazné a automaticky dodržované u stávávající zástavby - akční plány na snižování hluku Materiály WHO indikátory a směrnice pro různé zdravotní důsledky (vztah dávka a účinek) MATERIÁLY WHO = metodická pomůcka při určení cílů regulace hluku a argumentace v polických úvahách o plánování financí a priorit Mezní hodnoty uváděné v materiálech WHO = dlouhodobý cíl Nejsou v žádné zemi chápany jako závazné a nepřekročitelné
Evropská komise v Zelené knize o budoucí politice ochrany proti hluku označila hluk jako jeden z hlavních problémů životního prostředí v EU. Dosavadní poznatky o účincích hluku a aktivity členských států EU v oblasti ochrany před hlukem vedly k přijetí Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/49/ES o hodnocení a snižování hluku ve venkovním prostředí (Environmental Noise Directive END) (ze dne 25.6.2002) Směrnice Evropské komise a Rady č.2002/49/ec o hodnocení a snižování hluku v životním prostředí (Environmental Noise Directive = END) - konkrétní naplnění postupných cílů stanovených Zelenou knihou z roku 1996 - nestanovila žádné závazné evropské limitní nebo cílové hodnoty environmentálního hluku, při uplatňování protihlukových opatření. Jejich stanovení spadá výlučně do pravomoci členských států
Implementace Směrnice č. 2002/49/ES do právního řádu ČR v roce 2006: - zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví - vyhláška MZ č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování - vyhláška MMR č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku
Hlavní cíle END: - určení míry expozice obyvatel různým úrovním environmentálního hluku prostřednictvím hlukového mapování - na základě výsledků hlukového mapování přijetí akčních plánů, tj. navržení opatření k řešení škodlivých a obtěžujících účinků hluku, vč. jeho snížení - zpřístupnění informací veřejnosti o environmentálním hluku a jeho účincích Strategické hlukové mapování (SHM) údaje o - stávající nebo předpokládaná hluková situace s použitím hlukových indikátorů, které ukazují překročení příslušných mezních hodnot - počet postižených obyvatel v uvažované oblasti - počet obydlí vystavených stanoveným hodnotám hlukového indikátoru
1. Etapa SHM do 30.6.2007 - hlavní silnice - > 6 mil. průjezdů vozidel/rok - hlavní železniční tratě - > 60 tis. průjezdů vlaků/rok - hlavní letiště - > 50 tis. vzletů a přistání/rok Letiště Praha Ruzyně - aglomerace - > 250 tis. trvale bydlících obyvatel (Praha, Brno, Ostrava) 2. Etapa SHM do 30.6.2012 - hlavní silnice - > 3 mil. průjezdů vozidel/rok - hlavní železniční tratě - > 30 tis. průjezdů vlaků/rok - hlavní letiště - > 50 tis. vzletů a přistání/rok - aglomerace - > 100 tis. trvale bydlících obyvatel (stanovených vyhl. MMR č. 561/2006 Sb. Ústí n.l.- Teplice, Plzeň, Liberec, Olomouc) Akční plány zpracovávají: dopravní zdroje hluku - KÚ a MD, aglomerace - KÚ 1. etapa do 18.6.2008 2. etapa do 18.6.2013
Zelená kniha Evropské komise Future Noise Policy základní koncepční materiál pro další postup EU v oblasti politiky ochrany proti hluku Nástroje politiky: - emisní standardy - imisní standardy - územní plánování - opatření v infrastruktuře - ekonomické nástroje - provozní postupy - výzkum a vývoj - vzdělávací a informační akce
Nástroje k dosažení cílů současné hlukové politiky EU: principy: technické - odstranit nebo omezit hluk ze zdroje - snížit hluk na cestě šíření (opatření co nejblíže u zdroje) - snížit hluk v místě přijmu legislativní - znečišťovatel platí (za opatření vedoucí k omezení resp. odstranění škod), - předběžná opatrnost (použití technologie BAT) - kooperace - vláda, samospráva obcí, průmysl (producent hluku), občan - subsidiarita a responsibilita
Nedostatky stávající legislativy v ČR: - státní paternalizmus a centralizované pojetí regulace hluku - absence sdílené odpovědnosti na všech rozhodovacích úrovních - rigidní systém hygienických limitů a jejich právní vymahatelnost (pouze v některých státech býv. východního bloku) - nevyhovující propojení s legislativou regulující územní plánování - zasahování státu na úrovni dobrovolné expozice, akustického komfortu, veřejného pořádku, náhodných zdrojů hluku Právní vymahatelnost limitů hluku z dopravy ve venkovním prostoru je evropskou raritou, soudní spory probíhající v ČR nemají v Evropě obdoby
Ochrana veřejného zdraví před hlukem a řízení hluku v komunálním prostředí - typický průřezový problém, který zasahuje do kompetence různých rezortů. - rozhodující rezorty: MZ, MD, MV, MMR - dotčené rezorty: MF, MPO, MŠMT Komplexní řešení ochrany před hlukem - politika ochrany proti hluku - prostřednictvím Zákona o hluku - charakter kodexu, zahrnujícího komplexní ochranu před hlukem - obsahovat předmět úpravy v rozsahu ochrany před hlukem v komunálním prostředí, strukturu a kompetence orgánů v této oblasti působících, kontrolní systém a sankce
Děkuji za pozornost