EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 7. 1. 2010 PRACOVNÍ DOKUMENT o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy Výbor pro dopravu a cestovní ruch Zpravodajka: Hella Ranner DT\800633.doc PE431.172v01-00 Jednotná v rozmanitosti
Historické souvislosti Sociální předpisy v silniční dopravě sledují různé cíle. Bezpečnost v silniční dopravě, zlepšení pracovních podmínek a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže regulují různé, zčásti zastaralé právní předpisy. Tato zpráva Komise 1 analyzuje sankce stanovené v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy. Porušení se týkají konkrétně dvou nařízení: Nařízení 561/2006 2 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy obsahuje podrobná pravidla o maximální době řízení a minimální době odpočinku a přestávkách u řidičů z povolání. Toto nařízení dále stanovuje, že nová vozidla schválená od 1. května 2006 musí být vybavena digitálními tachografy. Kromě předpisů o odpovědnosti společností obsahuje nařízení také ustanovení o systému sankcí a kontrolních systémech. Pokuty musí být podle nařízení 561/2006 účinné, poměrné, varující a nediskriminující. Chybí ovšem přesná definice toho, co je to vážné porušení. 1. Nařízení (EHS) č. 3821/85 3 o záznamovém zařízení v silniční dopravě upravuje montáž, kontrolu a používání tachografu. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES 4 ze dne 15. března 2006 byly stanoveny minimální podmínky pro provedení ustanovení o předpisech v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, ale i zde zatím chybí jasná definice pojmu vážné porušení 5. V důsledku těchto skutečností existují podstatné rozdíly v právních předpisech jednotlivých členských států, pokud jde o stanovené sankce v případě vážného porušení předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy. Podle článku 10 směrnice 2006/22/ES předloží Komise do 1. května 2009 Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu sankcí stanovených v právních předpisech členských států pro případ vážného porušení. Zpráva Komise Zpráva Komise shrnuje různé druhy sankcí členských států: Pokuty: Všechny členské státy považují pokuty za možnou sankci, ale jejich výše se částečně značně liší. Pokuta za stejné porušení se může pohybovat mezi 58,32 EUR (Malta) a 5000 EUR a výše (Rakousko, Kypr, Německo a Irsko). Důvodem pro tyto 1 Zpráva Komise o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě KOM (2009)0225. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85. 3 Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě. 5 První kategorizace byla provedena až ve směrnici 2009/5/ES. PE431.172v01-00 2/5 DT\800633.doc
závažné rozdíly mohou být sociální, hospodářské a geografické faktory, toto vysvětlení však neplatí pro všechny země (Španělsko, Maďarsko). Odstavení vozidla: Odstavení vozidla se považuje za další možnou sankci. Pomocí této sankce lze také zajistit, aby řidič měl dostatečně dlouhou přestávku. 15 zemí Komisi informovalo, že v jejich právních předpisech je upraveno odstavení vozidla (Bulharsko, Kypr, Česká republika, Německo, Dánsko, Řecko, Irsko, Itálie, Litva, Lucembursko, Polsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království). Zákaz řízení a odnětí svobody: Sedm členských států stanoví v případě závažných porušení odnětí svobody: Některé ovšem jen v případě, že není zaplacena pokuta, nebo v případě, že dotyčná osoba se opakovaně dopustila porušení, za něž již byla jednou potrestána (Rakousko, Kypr, Dánsko, Francie, Irsko, Lucembursko a Spojené království). V některých členských zemích existuje rovněž možnost odebrat řidičské oprávnění nebo kartu řidiče (Bulharsko, Dánsko, Řecko, Itálie, Slovensko a Spojené království). Zpráva rovněž připomíná odpovědnost dopravců ve všech členských státech podle nařízení č. 561/2006. Ve většině členských států (Belgie, Bulharsko, Německo, Dánsko, Estonsko, Řecko, Finsko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Švédsko a Spojené království) právní předpisy obsahují rozdílné sankce pro řidiče a dopravce, přičemž postihy pro dopravce jsou vyšší nebo přísnější než sankce pro řidiče. Podle čl. 10 odst. 4 nařízení 561/2006 musejí zasilatelé, speditéři, organizátoři turistických zájezdů, hlavní dodavatelé, subdodavatelé a agentury zprostředkovávající zaměstnání řidičům zajistit, aby smluvně dohodnuté přepravní plány byly v souladu s ustanoveními o době řízení a době odpočinku. Tato povinnost je vysloveně zmíněna pouze v právních předpisech Dánska, Estonska, Finska, Polska a Švédska. Nařízení (ES) č. 561/2006 zavádí také zásadu extrateritoriality: Je-li v jednom členském státě příslušnými orgány zjištěno na území jiného členského státu nebo třetí země porušení, za něž dosud nebyla uložena sankce, jsou příslušné orgány oprávněny uložit sankci. Tato porušení jsou trestána tak, jako by k nim došlo v členském státě, v němž je trest uložen. Trest nesmí být diskriminující. Tato zásada by však mohla mít i nepříznivé vedlejší účinky na spravedlivou hospodářskou soutěž, pokud členské státy za stejné porušení ukládají velmi odlišné sankce. Dopravci, kteří se dopustili porušení, mohou upřednostňovat zaplacení pokuty za toto porušení v členském státě, který ukládá velmi nízké pokuty, než riskovat velmi vysoký postih v jiném členském státě. Některé členské státy mají systém sankcí bez jejich rozlišování (Rakousko, Česká republika, Irsko, Lucembursko a Spojené království), což způsobuje problémy s analýzou závažných porušení, protože tyto země uvádějí pouze minimální a maximální sankce. Např. Malta stanovila pevnou pokutu za porušení (58,23 EUR). Jiné země mají systémy s rozlišováním sankcí: pokud jde o porušení nařízení (ES) č. 561/2006 (články 6 až 8), rozlišují se u stejného typu porušení dvě či více úrovní a pro každou úroveň jsou stanoveny zvláštní pokuty (srov. tabulku I této zprávy). Zpráva ukazuje rovněž rozdílné výše pokut: pokuta za překročení denní doby řízení o více než dvě hodiny může být ve Španělsku (4600 EUR) desetkrát vyšší než v Řecku (400 EUR). Členské státy také používají velmi rozdílné DT\800633.doc 3/5 PE431.172v01-00
metody ke stanovení stupně: různé meze jsou stanoveny v minutách nebo hodinách či v procentuálních podílech. Existuje lineární nebo progresivní rozlišování sankcí. Jiné země, jako např. Belgie, používají k určení rozlišení dvou kritérií: překročení denní doby řízení a nepřerušenou dobu řízení. K porušením nařízení (EHS) č. 3821/185 Komise uvádí, že existují závažné rozdíly nejen ve výši pokut, ale i pokud jde o kategorizaci porušení. (Tabulka II). Ačkoli nová příloha III směrnice 2006/22 1 kategorizuje některá porušení jako velmi závažná např. když řidič vlastní několik platných karet řidiče, zařazují některé členské státy tento případ do kategorie menších porušení. Na druhé straně jsou některá menší porušení v jiných zemích trestána jako nejzávažnější porušení. Výše pokut za porušení nařízení (EHS) č. 3821/85 se velmi liší. Nejvyšší sazby pokut se mohou částečně velmi rozcházet: 586 EUR (Litva) a 30 000 EUR (Francie, přičemž je možno uložit navíc odnětí svobody). Stručně lze říci, že se v jednotlivých členských státech velmi liší nejen výše trestů, ale i typy stanovených sankcí a kategorizace jednotlivých porušení sociálních předpisů. Evropská komise považuje tuto situaci za neuspokojivou pro řidiče i pro dopravce. Nová příloha III směrnice 2006/22/ES (která byla pozměněna směrnicí 2009/5/ES), poskytuje základ pro společné pojetí toho, co lze považovat za vážné porušení a co ne. Členské státy se vybízejí k učinění kroků, které jsou nezbytné k harmonizovanému používání sociálních předpisů v oblasti silniční dopravy. Otevřené otázky a poznámky: Zpravodajka by si přála, aby byly některé otevřené otázky projednány a aby byly ještě před předložením návrhu zprávy prodiskutovány možné odpovědi a nápady v rámci společné diskuse ve výboru a rozhovorů se stínovými zpravodaji a zpravodajkami. Zpravodajka by v souvislosti se společnou diskusí chtěla upozornit také na studii k prosazování práva EU v oblasti nákladní dopravy: kontroly a sankce pro zajištění bezpečnosti silničního provozu 2. 1. Neúplnost údajů ve zprávě Komise Komise předložila svou zprávu dne 15. května 2009. Údaje však nejsou zpracovány vyčerpávajícím způsobem, a proto není možné získat úplný přehled o situaci ve všech členských státech. Dne 30. ledna 2009 nahradila Komise přílohu III směrnice 2006/22 směrnicí 2009/5/ES. Nová příloha III nyní ukládá pokyny pro společné spektrum porušení nařízení (ES) 561/2006 a 3821/85. Tato zpráva se vztahuje na tuto novou kategorizaci, ačkoli lhůta pro provedení nové přílohy III členskými státy byla do konce prosince 2009. 1 V této souvislosti je třeba poukázat na skutečnost, že zpráva Komise vychází z údajů, které platily před tím, než nová příloha III směrnice 2006/22/ES vstoupila v platnost. 2 Studie Evropského parlamentu Prosazování právních předpisů EU v oblasti nákladní dopravy, GŘ IPOL, IP/B/TRAN/FWC/2006-156/Lot6/C1/SC2, říjen 2008, PE408.953. PE431.172v01-00 4/5 DT\800633.doc
2. Harmonizace sankcí mezi členskými státy Velké rozdíly v provádění nařízení 561/2006 a nařízení 3821/1985 v jednotlivých členských státech znamenají pro mezinárodní silniční dopravu, zejména pro řidiče a dopravce, velkou právní nejistotu. Které (geografické, sociální a hospodářské) faktory mohou vysvětlit tyto velké rozdíly mezi sankcemi ukládanými v jednotlivých členských státech? Jsou tyto rozdíly slučitelné s vnitřním trhem? Při jakékoli další práci na harmonizaci by samozřejmě měla být respektována zásada subsidiarity. 3. Důslednější a účinnější prosazování platných právních předpisů Důslednějším a účinnějším prosazováním platných právních předpisů by bylo možno lépe dosáhnout cílů sociálních předpisů v oblasti silniční dopravy, tedy zajištění bezpečnosti silničního provozu, zlepšení pracovních podmínek a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. Účinného prosazování by bylo možné dosáhnout různými způsoby: a) podpořením spolupráce mezi členskými státy, jako např. za pomoci výměny osvědčených postupů; b) dalším harmonizovaným prosazováním dopravních kontrol, např. stanovením minimální úrovně kontroly na základě počtu vozidel; c) posílením evropských úrovní: novými prostředky nebo strukturami k dosažení lepší koordinace kontrol, zlepšením zpracovávání údajů za spolupráce členských států a Komise. Jak již bylo uvedeno výše, tento pracovní dokument je základem pro diskusi ve výboru a se stínovými zpravodaji a zpravodajkami. Tento dokument není vyčerpávající a výše uvedené body nepředstavují jediné těžiště konečného návrhu zprávy. Zpravodajka bude, pokud jde o silnou pozici Parlamentu, otevřená vůči návrhům a námětům a bude připravená dosáhnout konsensu. DT\800633.doc 5/5 PE431.172v01-00