IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol
Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele
Epiteliální bariéry proti infekcím Mechanické (neporušený povrch epitelií, longitudinální proud vzduchu a tekutin) Chemické (mastné kyseliny na kůži, enzymy - lysozym ve slinách, potu a slzách, pepsin ve střevě, nízké ph v žaludku, antibakteriální peptidy ve střevě) Mikrobiální (normální flóra - kompetice o živiny, zábrana přilnutí, produkce antibakteriálních substancí)
Adheze patogenu a počátek imunitní odpovědi
Nespecifické složky imunity v obraně proti infekcím - I. alternativní a lektinová cesta aktivace komplementu fagocytóza - lokální zánětlivá reakce - produkce cytokinů a reaktantů akutní fáze - prezentace antigenů specifickým složkám imunity (makrofágy, APC)
Nespecifické složky imunity v obraně proti infekcím - II produkce interferonů aktivita NK buněk T lymfocyty gama/delta B1 lymfocyty CD5+
APC Specifické složky imunity v obraně proti infekcím aktivace T lymfocytů funkční diferenciace T lymfocytů do Th1 a Th2 subtypů efektorové mechanismy - buněčné - humorální imunologická paměť (afinitní maturace, CD45RO, přetrvávání IK na FDC)
Slizniční imunita 400 m 2 MALT, GALT, BALT, NALT o-malt (induktivní místa, Payerovy plaky, FAE) d-malt (efektorová místa, IEL, lamina propria lymfocyty)
Imunita proti extracelulárním bakteriím protilátky komplement fagocytóza bakterie produkující toxiny, bakterie opouzdřené (Streptokoky, HI t.b) Neisserie Stafylokoky
Obrana proti S.pneumonie adhese na epiteliální buňky aktivace alternativní i klasické cesty komplementu opsonizace (Neufeld a Rimpau) funkce sleziny Patogenicitu podmiňuje: poškození sliznic defekty komplementu a poruchy v počtu a funkcích granulocytů protilátkové defekty stavy po splenektomii
Obrana proti Str. pyogenes(a) Semmelweiss - horečka omladnic M protein - rezistence k fagocytóze produkce toxinů zkřížená reaktivita protilátek proti M proteinům - antisepse opsonizace neutralizace revmatická horečka, glomerulonefritida
Imunoglobulin A IgA dimer se váže na sekreční komponentu a je transepiteliálně transportován Sekreční IgA je rezistentní k proteolýze slizničními enzymy Nespecifická vazba na bakterie Protizánětlivý efekt (inhibice fagocytů, neaktivuje komplement) Citlivý k štěpení bakteriálními proteázami (IgA1)
Imunoglobulin A IgA1 IgA2 syntéza 24 mg/kg/den (IgG 33 mg/kg/den) hepatální transport a katabolismus v játrech 80% sérového IgA (87% monomerní) kostní dřeň (A1) i sliznice (A2)
Orální tolerance Neodpovídavost na proteinové antigeny podané na sliznici Je možné ji zvrátit současným podáním adjuvancií Mechanismy: aktivní suprese T buňkami secernujícími TGF-b (Th3) a Tr lymfocyty secernujícími IL-10 klonální anergie
Obrana proti intracelulárním bakteriím Charakteristika patogenů intracelulární parazitismus nízká toxicita Obranné mechanismy Th1 makrofágy, granulomatózní reakce protilátky bez efektu obrana je téměř vždy spojena s onemocněním
Obrana proti virům Nástroje patogenicity využití receptorů obligátní intracelulární parazitismus tvorba inhibičních faktorů Chřipka mutace antigenů Chřipka variace antigenů Obranné mechanismy protilátky interferony regionální uzliny - APC, T a B lymfocyty efektorové CD8 i CD4 lymfocyty
Obrana proti plísním Charakteristika oportunní patogeny systémové onemocnění jen při poruchách imunity Obranné mechanismy neutrofily monocyty a makrofágy Th1 lymfocyty protilátky bez většího významu
Imunita proti protozoálním infekcím Charakter infekce: chronická latentní asymtomatická reakce Antigenní variace, antigenně různá vývojová stádia (plasmodium, ameba, giardia, trypanosoma, leishmania,toxoplasma trichomonas...) Protektivní imunita: cytokinová balance/dysbalance určují výsledek infekce (Th1) Snížená rezistence organismu vede ke klinické manifestaci
Imunita proti spirochetám Průběh infekce: primární sekundární terciární (treponema,borrelia, leptospira) Obranné mechanismy: protilátková reakce Th1 selhání imunitních mechanismů imunopatologie: CIK, autoprotilátky
Obrana proti parazitům (mnohobuněčným červům) Patogen chronické infekce s dlouhou persistencí vysoká morbidita, malá mortalita nemnoží se v konečném hostiteli - cykly reinfekce Mechanismy úniku sekvestrace molekulové mimikry odvrhování povrchových molekul sekrece inhibičních faktorů nebo proteáz blokující protilátky
Obrana proti mnohobuněčným parazitům - II. Patologie tvorba imunokomplexů autoprotilátky granulomatózní reakce alergické reakce Fyziologie žírné buňky eosinofily Th2 IgE monocyty Th1, CD8+
Lokalizace infekce a typ imunitní odpovědi