Student Conference on Geology 2011

Studentská geologická konference 2011 Sborník abstraktů Student Conference on Geology 2011 Abstract Volume Zita Bukovská, Nikol Novotná (eds.) Praha 2011 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta

Studentská geologická konference 2011 se konala ve dnech 19.-20.5.2011 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze pod záštitou Sekce geologie a České geologické společnosti. Konference dala možnost studentům prezentovat výsledky své práce. Tato publikace neprošla jazykovou úpravou. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2011 Zita Bukovská Nikol Novotná ISBN 978-80-7444-009-0

Obsah Program...6 The refinement of the barite structure from Somova (Romania) Maria-Madalina Albastroiu, Mariana Brujban, Adrian Gheorghe Branoiu...11 Palynologické zpracování lokality Plohov Breg Veronika Alexová...13 Badenian microborings from Southern moravia area and their value for paleoecologic interpretation David Axmann...14 Stavba intruze benešovského typu středočeského plutonu Ondřej Bárta...15 Palynologické zhodnocení sedimentů z vrtu Iváň IK 1 u Hustopečí Petra Basistová, Nela Doláková...16 Korelace přirozené seismicity východního okraje Českého masivu s dalšími vybranými geologickými fenomény David Blaško...17 Reakční mechanismy a intenzivní thermodynamické veličiny v metamorfních skarnech Českého masívu Jan Bubal, David Dolejš...18 Diachronous SC' geometries and its significance for geotectonic evolution: an example from Vepor Unit, West Carpathians Zita Bukovská, Petr Jeřábek, Ondrej Lexa, Marian Janák...19 Minerální asociace pegmatitu z Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem Jan Čermák...20 Ložisko Kombat v Namibii: možné ložisko typu IOCG Nikola Denisová...21 Hydrogeologické poměry v prostoru části železniční tratě v Brně Židenicích Petr Doležal...22 Stanovení hydraulických vlastností organominerálních povlaků půdních agregátů Miroslav Fér, Radka Kodešová...23 Hydrogeologické a inženýrskogeologické poměry v prostoru projektovaného rybníka v Hradci nad Svitavou Aleš Grünvald...24 1

Reaktivní tok fluid a vznik žilných greisenů v blatenském granitovém masivu v Krušných horách Matylda Heřmanská, David Dolejš...25 Svrchnokarbonská petrifikovaná dřeva západní části kladensko-rakovnické pánve Jakub Holeček...26 Zemětřesení v západních Čechách v historických záznamech Markéta Hrdličková...27 Dokumentace miocenních sedimentů v okolí cementárny v Hranicích Jana Hrnčiarová...28 Nové objevy radioaktivních minerálních pramenů v okolí Lázní Libverda a porovnání s dříve prozkoumanými lokalitami Lenka Hrušková, Tomáš Lipanský...29 Hydrogeochemické modelovanie vôd hlbokých obehov Popradskej kotliny Monika Chmelíková, Jakub Baracka...30 The refinement of the selenite gypsum structure from Valea Rea (Romania) Gabriela Mihaela Ionita, Valentin Ferenti, Adrian Morarescu, Gheorghe Adrian Branoiu...31 Acidobazické vlastnosti půdních roztoků ve smíšeném lese (Moravský kras) Marika Jabůrková...33 Mapování změn půdních vlastností v důsledku eroze Ondřej Jakšík, Iva Stehlíková, Radka Kodešová, Aleš Kapička...34 Výzkum pevných inkluzí v granátech z felsických granulitů, eklogitů a peridotitů kutnohorského komplexu (moldanubická zóna, Český masív) Radim Jedlička, Shah Wali Faryad, Helena Klápová...35 Geoelektrický výzkum pro posouzení geotechnických a hydrogeologických poměrů horninového masivu v blízkém okolí ražené štoly Jaroslav Jirků...36 Sezónní a meziroční srovnání hydrofyzikálních vlastností zemědělsky obhospodařovaných půd Veronika Jirků, Radka Kodešová...38 Hydrogeologické poměry vybrané části povodí Dyje Blanka Kasalová...39 Vliv půdní vlhkosti na spektrální vlastnosti půd Aleš Klement, Lukáš Brodský, Radka Kodešová, Luboš Borůvka...40 Volcanic fabric of the Křivoklát-Rokycany Complex Kristina Kolářová, Rostislav Melichar...41 2

Neotektonická aktivita hlubockého zlomu Lukáš Komárek...42 Petrografia ultrabázického telesa pri Sedliciach (východné Slovensko) Matúš Koppa...43 Modeling formation of U/Zr deposits in northern bohemia cretaceous basin: Fluid flow and heat transport simulations Michal Kroupa...45 Geologické a geomorfologické dědictví v kontextu ochrany neživé přírody: případová studie z argentinských provincií Salta a Tucumán Lucie Kubalíková...46 Projevy hangenbergského eventu (hranice devon/karbon) v jižní části Moravského krasu Tomáš Kumpan, Ondřej Bábek, Jiří Kalvoda...47 Nové poznatky o ostrakodech šáreckého souvrství pražské pánve Karolína Lajblová...48 Ovlivnění pozemních vod české křídové pánve těžbou uranu v okolí Stráže pod Ralskem Tomáš Lipanský...49 Pozdní dravit v NYF pegmatitu třebíčského plutonu Ivo Macek, Milan Novák...50 Využití sorpčních vlastností nanouhlíkových materiálů pro odstraňování organických látek z podzemních vod Adéla Matlochová...51 Hodnocení biodegradačních procesů na lokalitě Laguny OSTRAMO Barbora Míčková...52 Studium fluidních inkluzí v křišťálech z území Dolních Borů a Cyrilova Petra Navrátilová...53 The refinement of the fluorite structure from Herja (Romania) Gabriel Marius Neamu, Rim Ri Hak, Hak Jong, Gheorghe Adrian Branoiu...54 Usage of a borehole acoustic image in structural geology Lucie Nováková...56 Tectono-metamorphic evolution of the vepor-gemer contact zone, West Carpathians Nikol Novotná, Petr Jeřábek, Ondrej Lexa, Martin Racek...57 Stopovací zkouška za vysokého vodního stavu na systému Vilémovické propadání Malý výtok Eva Pavelová, Jiří Bruthans, Jiří Kamas, Stanislav Lejska...58 3

Studium fluidních inkluzí v křišťálech na lokalitách ve středních Čechách Přemysl Pořádek...60 Novinky zo štúdie vrchnokriedových spoločenstiev orlovských pieskovcov (Považské Podhradie pri Pov. Bystrici, Slovensko) Jakub Rantuch...62 Potenciálně nebezpečné prvky ze strusek z tavby stříbra Adéla Rubešová, Ondřej Drábek, Václav Tejnecký, Sněžana Bakardjieva, Petr Drahota...63 Gammaspektrometrická charakteristika alkalicko-živcového syenitu od Naloučan Jiří Schneider...64 Petrografický opis komárovského peridotitu Brigitta Snárska...65 Rychlosti nukleace a růstu zrn v magmatických rezervoárech: Inverzní modelování distribuce velikostí zrn Václav Špillar, David Dolejš...66 Identifikace novotvořených minerálních fází v betonu dlažebních kostek Lenka Stratilová...67 Mikroanalytická studie inkluzí porfyroblastů granátu z lokality Granátová skála u Petrova nad Desnou Vladimír Strunga, Vladimír Havránek...68 Speciace a solvatační vlastnosti vodných fluid v subdukčních zónách Miroslav Šulák, David Dolejš...69 Charakterizace a vznik jeskyní prouděním vody v kvádrových pískovcích Daniel Světlík, Jan Soukup, Jiří Bruthans...70 Genetické aspekty hydrotermální mineralizace ve slezské jednotce (Vnější Západní Karpaty) Tomáš Urubek...72 Petrografia a geochémia pieskovcov malužinského súvrstvia v Malých Karpatoch: význam pre provenienciu a tektonické prostredie Marek Vďačný...74 Chemické složení Li-slíd v elbaitových pegmatitech Lukáš Zahradníček, Milan Novák...75 Oxidické minerály W, Nb, Ta, Ti z granitických pegmatitů Adam Zachař...76 4

Sledování historického zatížení prostředí rtutí na vybraných rašeliništích v České republice Milan Zuna, Martin Mihaljevič, Vojtěch Ettler, Ondřej Šebek...77 5

Studentská geologická konference 2011 Praha, 19.5.2011 Mineralogická posluchárna 09:00 zahájení konference Geochemie a pedologie 09:15 09:30 09:45 Sledování depozice rtuti a magnetických částic na vybraných rašeliništích v České republice Acidobazické vlastnosti půdních roztoků ve smíšeném lese Jabůrková M. (Moravský kras) Stanovení hydraulických vlastností organominerálních povlaků Fér M. půdních agregátů Zuna M. 10:00 Klement A. Vliv půdní vlhkosti na spektrální vlastnosti půd 10:15 Jirků V. Sezónní a meziroční srovnání hydrofyzikálních vlastností zemědělsky obhospodařovaných půd 10:30 Jakšík O. Mapování změn půdních vlastností v důsledku eroze 10:45 coffee break Ložiskové sbírky 11:05 Vďačný M. Petrografia a geochémia pieskovcov malužinského súvrstvia v Malých Karpatoch: význam pre provenienciu a tektonické prostredie 11:20 Strunga V. Mikroanalytické studium granátů lokality Petrov nad Desnou 11:35 Rubešová A. Potenciálně nebezpečné prvky ze strusek z tavby stříbra 11:50 12:05 Geologické a geomorfologické dědictví v kontextu ochrany Kubalíková L. neživé přírody: případová studie z argentinských provincií Salta a Tucumán. Modeling formation of U/Zr deposits in northern bohemia Kroupa M. cretaceous basin: Fluid flow and heat transport simulations 12:20 Denisová N. 12:35 oběd Ložisko Kombat v Namibii: možné ložisko typu IOCG 6

Aplikovaná geologie (hydrogeologie, geofyzika) 13:50 14:05 14:20 14:35 14:50 Charakterizace a vznik jeskyní prouděním vody v kvádrových pískovcích Hydrogeochemické modelovanie vôd hlbokých obehov Chmelíková M. Popradskej kotliny Stopovací zkouška za vysokého vodního stavu na systému Pavelová E. Vilémovické propadání Malý výtok Hydrogeologické poměry v prostoru části železniční tratě v Brně Doležal P. Židenicích Hydrogeologické a inženýrskogeologické poměry v prostoru Grunvald A. projektovaného rybníka v Hradci nad Svitavou Světlík D. 15:05 Kasalová B. Hydrogeologické poměry vybrané části povodí Dyje 15:20 coffee break Ložiskové sbírky 15:40 Hrušková L. 15:55 16:10 16:25 16:40 Nové objevy radioaktivních pramenů v okolí Libverdy a porovnání s dříve prozkoumanými lokalitami Ovlivnění pozemních vod české křídové pánve těžbou uranu v Lipanský T. okolí Stráže pod Ralskem Sorpční vlastnosti nanouhlíkových materiálů pro odstraňování Matlochová A. organických látek z podzemních vod Hodnocení biodegradačních procesů na lokalitě Laguny Míčková B. OSTRAMO Geoelektrický výzkum pro posouzení geotechnických a Jirků J. hydrogeologických poměrů horninového masivu v blízkém okolí ražené štoly 16:55 Hrdličková M. Zemětřesení v západních Čechách v historických záznamech 17:10 Blaško D. 17:40 vyhlášení nejlepších příspěvků 18:00 PARTY Korelace přirozené seismicity východního okraje Českého masivu s dalšími vybranými geologickými fenomény Botanická zahrada UK Na Slupi 7

Petrologické praktikum Tektonika, strukturní geologie a petrologie Tectono-metamorphic evolution of the Gemer-Vepor contact zone, West Carpathians Stavba intruze benešovského typu středočeského plutonu (tektonika) 09:15 Novotná N. 09:30 Bárta O. 09:45 Kolářová K. Stavba kambrických vulkanitů křivoklátsko-rokycanského pásma 10:00 Bukovská Z. Diachronous SC' geometries and its significance for geotectonic evolution: an example from Vepor Unit, West Carpathians 10:15 Komárek L. Neotektonická aktivita hlubockého zlomu 10:30 Nováková L. Usage of a borehole acoustic image in structural geology 10:45 coffee break Ložiskové sbírky 11:05 Koppa M. Petrografia ultrabázického telesa pri Sedliciach 11:20 Snárská B. Petrografický opis komárovského peridotitu 11:35 Schneider, J. 11:50 12:05 12:20 Gammaspektrometrická charakteristika alkalicko-živcového syenitu od Naloučan Výzkum pevných inkluzí v granátech z eklogitů, granulitů a Jedlička R. granátických peridotitů kutnohorského komplexu. Reakční mechanismy a intenzivní veličiny v metamorfních Bubal J. skarnech (Vlastějovice, Malešov, Přísečnice) Reaktivní tok fluid a vznik žilných greisenů v blatenském Heřmanská M. granitovém masivu v Krušných horách 12:35 oběd 13:50 Šulák M. Speciation and solvation properties of fluids in subduction zones 14:05 Špillar V. Rychlosti nukleace a růstu zrn v magmatických rezervoárech: Inverzní modelování distribuce velikostí zrn Paleontologie a stratigrafie 14:20 14:35 Nové poznatky v rámci revize ostrakodů šáreckého souvrství pražské pánve Dokumentace miocenních sedimentů v okolí cementárny v Hrnčiarová J. Hranicích na Moravě Lajblová K. 8

14:50 Rantuch J. 15:05 Holeček J. 15:20 coffee break 15:40 Alexová V. 15:55 Basistová P. 16:00 Axmann D. 16:15 Kumpan T. Novinky zo štúdie vrchnokriedových spoločenstiev orlovských pieskovcov (Považské Podhradie pri Pov. Bystrici, Slovensko) Svrchnokarbonská petrifikovaná dřeva západní části kladenskorakovnické pánve Palynologické zpracování lokality Plohov Breg Palynologické zhodnocení sedimentů z vrtu Iváň IK-1 u Hustopečí Microborings of lower Badenian transgression of Southern moravia area Projevy hangenbergského eventu (hranice devon/karbon) v jižní části Moravského krasu 9

Malé sbírky Mineralogie Genetické aspekty hydrotermální mineralizace ve slezské jednotce (Vnější Západní Karpaty) Studium fluidních inkluzí v křišťálech z území Dolních Borů a Cyrilova Studium fluidních inkluzí v křišťálech na nejvýznamnějších lokalitách ve středních Čechách 11:05 Urubek T. 11:20 Navrátilová 11:35 Pořádek P. 11:50 Neamu G. The refinement of the fluorite structure from Herja (Romania) 12:05 Ionita G.M. The refinement of the selenite gypsum structure from Valea Rea (Romania 12:20 Albastroiu M.M. The refinement of the barite structure from Somova (Romania) 12:35 oběd 13:50 Macek I. 14:05 Zahradníček L.Chemické složení Li-slíd v elbaitových pegmatitech 14:20 Zachař A. 14:35 Čermák J. 14:50 Stratilová L. Turmalíny v NYF pegmatitech třebíčského plutonu Oxidické minerály W, Nb, Ta, Ti z granitických pegmatitů Minerální asociace pegmatitu z Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem Identifikace novotvořených minerálních fází v betonu dlažebních kostek 10

The refinement of the barite structure from Somova (Romania) Maria-Madalina Albastroiu1, Mariana Brujban1, Gheorghe Adrian Branoiu1 1 Petroleum-Gas University of Ploiesti, Faculty of Petroleum and Gas Engineering, Geological Engineering, Bucharest Street, no. 39, Ploiesti, 100680, Romania albastroiu_madalina@yahoo.com, gbranoiu@yahoo.com The Somova mineralizations zone belongs to North Dobrogea Orogen where the older Hercinic structures were involved in Kimmeric Alpine movements. Barite or barite with sulphides mineralizations occurs either in veins in the Triassic deposits anticline and metasomatic bodies in limestones, either type stratabound mineralizations in lower Triassic limestones and argillites. The crystal structure of barite from Somova (Dobrogea district, Romania) has been refined using XRay powder diffraction data and the Rietveld method. The Rietveld refinements were carried out using the computer program Diffracplus TOPAS 4.1 (Bruker AXS GmbH). Rietveld refinement using X-Ray powder diffraction data of barite sample in the space group Pnma (No. 62), a=8.814å, b=5.463å, c=7.124å, Z=4, cry size L=115.9nm, crystal density 4.52g/cm3, Rwp=20.06, Rexp=18.12, confirm the basic barite structure. The goodness-of-fit (GOF) represented by S (Rwp/ Rexp) was S=1.10. The barite structure has SO4 groups lying on a reflection plane; two O atoms of the SO4 group lie within this plane, and two O atoms are mirror images across it. Each Ba atom is coordinated by twelve O atoms belonging to seven separate SO4 groups. The structure in the picture shows the atoms position and the bonds between atoms in refined structure of barite. 11

The atomic positional parameters for the barite structure resulted from the Rietveld refinements are presented in the table: Atom Ba S O1 O2 O3 Np 4 4 4 4 8 x 0.20239 0.63358 0.76225 0.19561 0.24652 y 0.25000 0.75000 0.75000 0.75000 0.95312 z 0.15349 0.16349 0.05124 0.13735 0.48533 Occ 1 1 1 1 1 Beq 1 1 1 1 1 References Bruker AXS GmbH Karlsruhe, 2008. TOPAS 4 Tutorial. Colville, A.A., Staudhammer, K., 1967. A refinement of the structure of barite. Am. Mineral., vol. 52, 1877-1880. Hahn, Th., 2005. International Tables for Crystallography, Volume A, 5th Edition, Space Group Symmetry. (IUCr Series). Springer. 12

Palynologické zpracování lokality Plohov Breg Veronika Alexová1 1 Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Kotlářská 267/2, Brno-Veveří, ČR Alexova.V@seznam.cz Tato práce byla zpracovávána v rámci grantu Mělkovodní ekosystémy středního miocénu Centrální Paratethydy. Lokalita Plohov Breg se nachází ve Slovinsku, v pánvi Mura-Zala, která je součástí panonského systému pánví (Rasser et al. 2008). Ze zkoumané lokality byly odebrány vzorky sedimentu. Stáří sedimentů se pohybuje v rozsahu baden až sarmat. Následně byly vzorky zpracovány v laboratoři za použití kyseliny chlorovodíkové a fluorovodíkové. Zbylé organické částice včetně palynomorf byly zkoncentrovány pomocí chloridu zinečnatého. Poté byly vzorky pozorovány pod mikroskopem. Ve vzorcích ze spodního badenu bylo nalezeno velké množství Dinoflagellat typických pro mořské prostředí, a pylová zrna s létacími vaky, ostatní pylová zrna byla zjištěna pouze výjímečně. Vzorky svrchnobadenského a sarmatského stáří obsahovaly rozmanitější asociaci pylových zrn. Typičtí byli zástupci okrajových bažin (Taxodiaceae, Myrica, Cyrillaceae). Ve srovnání s palynospektry z moravské a slovenské části vídeňské pánve (Kováčová et al. in print, Planderová 1990 Nagy 1999,) byla v sedimentech svrchního badenu i sarmatu studované lokality zjištěna pylová zrna velmi teplomilných rostlin (Sapotaceae), které se v severnějších částech území již v tomto období nevyskytovaly. Literatura Kováčová M., Doláková N., Kováč M.(in print): Miocene Vegetation Pattern and Climate Change in the Northwestern Central Paratethys Domain (Czech and Slovak Republic). Geol. Carpathica 2011. Nagy E. (1999): Palynological Correlation of the Neogene of the Central Paratethys. Geological Institute of Hungary., 94 96. Budapest Planderová E. 1990: Miocene Microflora of Slovak Central Paratethys and its Biostratigraphical Significance. Geol. Inst. D. Štúra. Bratislava, 144. Rasser M.W., Harzhauser M., Anistratenko O.Y., Anistratenko V.V., Bassi D., Belak M., Berger J.-P., Bianchini G., Čičić S., Ćosović V., Doláková N., Drobne K., Filipescu S., Gürs K., Hladilová Š., Hrvatović H., Jelen B., Kasiński J.R., Kováč M., Kralj P., Marjanac T., Márton E., Mietto P., Moro A., Nagymarosy A., Nebelsick J.H., Nehyba S., Ogorelec B., Oszczypko N., Pavelić D., Pavlovec R., Pavšić J., Petrová P., Piwocki M., Poljak M., Pugliese N., Redžepović R., Rifelj H., Roetzel R., Skaberne D., Sliva L., Standke G., Tunis G., Vass D., Wagreich M., Wesselingh F. (2008): Palaeogene and Neogene. - In: McCann T., ed. The Geology of Central Europe. Volume 2: Mesozoic and Cenozoic, 1031-1140. The Geological Society, London. 13

Badenian microborings from Southern moravia area and their value for paleoecologic interpretation David Axmann1 1 Masarykova univerzita Brno, katedra geologie, fakulta přírodovědecká, Kotlářská 267/2, 611 37 Brno, ČR 63575@mail.muni.cz Miocene (lower Badenian) clays in the eastern Bohemian locality Česká Třebová provided finds of a microboring Planobola macrogota which is significant for shallow marine settings (few dozens of metres of depth as the maximum). In comparison, South Moravian localities of the same age and rock composition provided different assemblages of microborings that are significant for depths of hundreds of metres. Microborings Planobola macrogota from locality Česká Třebová-cihelna. SEM image, Erlangen University. References Chlupáč, I. Brzobohatý, R. Kovanda, K. Straník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha, 436 pg. Wisshak, M. (2006): High latitude bioerosion: the Kosterfjord Experiment. Springer, Berlin-Heidelberg, 202 pg. Wisshak, M. Tapanila, L. (ed.) (2008): Current developments in bioerosion. Springer, Berlin-Heidelberg, 497 pg. 14

Stavba intruze benešovského typu středočeského plutonu Ondřej Bárta1 1 Masarykova univerzita Brno, katedra geologie, fakulta přírodovědecká, Kotlářská 267/2, 611 37 Brno, ČR bartarider@seznam.cz Benešovský granodiorit je strukturně i petrograficky velmi komplikované těleso ležící na severovýchodním okraji středočeského plutonického komplexu. Pro odhalení vnitřní stavby hornin tohoto území byla použita metoda anizotropie magnetické susceptibility (AMS). Celá oblast je geologicky velmi nejednotná a skládá se z více samostatných intruzí. 15

Palynologické zhodnocení sedimentů z vrtu Iváň IK 1 u Hustopečí Petra Basistová1, Nela Doláková1 1 Masarykova univerzita Brno, katedra geologie, fakulta přírodovědecká, Kotlářská 267/2, 611 37 Brno, ČR basistovapetra@seznam.cz Vrt Iváň IK 1 byl situován v jižní části karpatské předhlubně v blízkosti Hustopečí. Cílem výzkumu bylo pomocí kvantitativních a kvalitativních analýz přispět k poznatkům o klimatu a původním složení flóry tehdejší krajiny na území karpatské předhlubně. Vzorky pro palynologii byly odebírány z jemnozrnných vápnitých jílů. Studovaný vrt zasáhl do hloubky 60 metrů a bylo z něj pro palynologický výzkum odebráno 24 vzorků. Téměř ve všech vzorcích se v menší či větší míře vyskytovala Dinoflagellata s rozvětvenými výběžky na cystách a zelené řasy čeledi Tasmanaceae, které jsou typické pro prostředí otevřeného moře. Vzácně byla nalezena řasa Botryococcus, vyskytující se v brakickém a sladkovodním prostředí, což lze nejpravděpodobněji vysvětlit transportem vodními proudy do mořského prostoru. Sporadicky byla nalézána pylová zrna skupiny Normapolles, která byla redeponována ze sedimentů křídového stáří. Z hlediska geofloristických prvků výrazně dominovaly klimaticky teplomilné taxony (Engelhardia, Platycarya, Quercoidites henrici, Tricolporopollenites liblarensis, T. falax), méně již Platanus, Ilex, které dokumentují teplomilné, stálezelené, tzv.mezofytní prvky (senzu Stuchlik et al. 1994). Arktoterciérní (opadavé prvky) byly zastoupeny nižším procentem. Reprezentovaly je taxony Carya, Betula, Fagus. Nálezy těchto taxonů svědčí o tom, že teploty nedosahovaly tropických hodnot. Azonální vegetace byla reprezentována prvky lužního lesa (Ulmus, Juglands), močálové příbřežní vegetace: Taxodiaceae Myricaceae Cyrillaceae a různými formami kapradin. Skupinu kapraďorostů zastupují především čeleď Polypodiaceae a Pteridaceae. Nalézány byly i elementy extrazonální horské vegetace s rody Picea, Cathaya, Tsuga. Ve všech vzorcích se hojně vyskytoval rod Pinus. Bylinná složka byla zastoupena sporadicky, reprezentují ji především čeledi Poaceae, Chenopodiaceae, Asteraceae. Jednalo se spíše o zalesněný ráz tehdejší krajiny. Kvalitativní a kvantitativní analýza pylových spekter vrtu Iváň IK 1 prokázala dominující postavení listnatých lesů s převahou teplomilných stálezelených elementů, což svědčí o teplém až subtropickém podnebí. Literatura Stuchlik, L. (1994): Neogene pollen flora of Central Europe. part 1, Acta Palaeobot., Suppl. 1, 5-30, Kraków. 16

Korelace přirozené seismicity východního okraje Českého masivu s dalšími vybranými geologickými fenomény David Blaško1 1 Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 611 37, Brno, Česká republika 309581@mail.muni.cz Příspěvek se bude zabývat problematikou seismicity východního okraje Českého masivu a její souvislostí s kenozoickým vulkanismem, výrony horkých pramenů a vod s CO 2. Práce předkládá výsledky korelace seismicity s vybranými fenomény. Bylo zjištěno, že ze zájmové oblasti vykazuje nejbližší vztah seismicity s kenozoickým vulkanismem, výrony horkých pramenů a vod s CO2 severní Morava. S rostoucí vzdáleností od fenoménu (vulkanismus či prameny) klesá četnost i maximální lokální magnitudo zemětřesení. Z výsledků dále vyplývá, že bližší vztah na severní Moravě mají se zemětřesením horké prameny a vody s CO2 než vulkanismus. Literatura Havíř J., Pazdírková J., Skácelová Z., Sýkorová Z. (2001): Tektonická mikrozemětřesení registrovaná na Moravě a ve Slezsku v roce 2000. Geol. výzk. Mor. Slez. V r. 2000, 105-108. Havíř J., Pazdírková J., Sýkorová Z., Špaček P., Švancara J. (2006): Deset let monitorování přirozené seismicity sv. části Českého masivu stanicemi ÚFZ. - Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské Technické university Ostrava, řada stavební, 6, 2, 99-106. Kaláb Z., Knejzlík J. (1999): Present day earthquake activity of the Moravo-Silesian region. Exploration Geophysics, Remote Sensing and Environment, VI., 2, 3. Kaláb Z., Knejzlík J. (2003): Monitorování seismicity východního okraje Českého masívu soliterními stanicemi ÚGN. Sborník vědeckých prací VŠB TU Ostrava, řada stavební, 3, 2, 119-129. Květ R., Kačura G. (1976): Minerální vody Jihomoravského kraje. Ústřední ústav geologický, Praha. Květ R., Kačura G. (1978): Minerální vody Severomoravského kraje. Ústřední ústav geologický, Praha. Maheľ, M. (1973): Tectonic map of the Carpathian-Balkan mountain systém and adjacent areas 1 : 1 000 000. Geologický ústav Dionýsa Štúra, Bratislava/UNESCO. Skácelová Z., Havíř J. (1999): Earthquakes on the eastern margin of the Bohemian Massif recorded by the stations of the IPE Brno. Exploration Geophysics, Remote Sensing and Environment, V.2. (1998), 16-21. Špaček P., Sýkorová Z., Pazdírková J., Švancara J., Havíř J. (2006): Present-day seismicity of the south-eastern Elbe Fault System (NE Bohemian Massif). Stud. geoph. geod., 50, 2, 233-258. Špaček P., Zacherle P., Sýkorová Z., Pazdírková J., Havíř J. (2008): Microseismic activity of the Upper Morava Basin and surroundings. - Sborník vědeckých prací VŠB TU Ostrava, řada stavební, 8, 2, 287-295. 17

Reakční mechanismy a intenzivní thermodynamické veličiny v metamorfních skarnech Českého masívu Jan Bubal1, David Dolejš1 1 Ústav petrologie a strukturní geologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Albertov 6, 128 43 Praha 2, Česká republika bidzej@seznam.cz Vápenato-železnaté skarny jsou jednou z charakteristických součástí regionálně metamorfovaných komplexů. Jejich minerální asociace, struktury i výrazné obohacení o Ca, Al a Fe jsou podobné kontaktně metasomatickým skarnům, avšak v tomto případě je jejich původ nevysvětlený. Skarny na lokalitách Vlastějovice (moldanubikum), Malešov (kutnohorské krystalinikum) a Přísečnice (saxothuringikum) mají granát-klinopyroxenové asociace s magnetitem, na které navazuje vznik amfibolových reakčních zón, karbonátových žil, příp. slabá pervasivní silicifikace spjatá se vmístěním granitových pegmatitů nebo cirkulací hydrotermálních fluid. Výrazná chemická zonálnost klinopyroxenů a granátů, společně s přítomností hydroxylových a fluorových složek je však v rozporu s vysokoteplotní metamorfní událostí. Cílem výzkumu je charakterizovat hlavní intenzivní termodynamické veličiny vzniku skarnů, tj. teplotu, tlak, fugacitu kyslíku a chemické potenciály hlavních složek. Pseudosekce počítané pro reprezentativní proporce a složení granátu, klinopyroxenu a magnetitu ukazují, že Al-klinopyroxen, granditový granát a magnetit jsou stabilní za širokého rozpětí teplot a tlaků, a protolitem těchto skarnů byly metasomatizované karbonátové sedimenty. Naopak skarny s pyralspitovým granátem mají úzce vymezené pole stability při více než 600 oc a 14-19 kbar. Jejich prográdní dráha zahrnuje chlorit-amfibol-granát-klinopyroxené prekurzory, a při dekompresi bude docházet k silicifikaci, vzniku epidotu a amfibolu, příp. plagioklasu. Pyralspitové skarny nemají jednoznačný vulkanosedimentární nebo alterační prekurzor. Metamorfóza epidot-chloritových litologií vede ke vzniku epidot-granátových metamorfitů s křemenem při více než 12 kbar, nebo klinopyroxen-plagioklasových hornin za nižších tlaků. Chemické složení klinopyroxenu, granátu a magnetitu ve skarnech zahrnuje šest koncových členů (di, he, mt, gro, andr, alm), které byly invertovány na chemické potenciály, resp. aktivity chemických složek (SiO2, Al2O3, FeO, MgO, CaO, Na2O a O2). Skarny mají velmi nízkou aktivitu křemene (0.01-0.03), což nepodporuje vznik z vulkanosedimentárních prekurzorů, které jsou blízko nasycení křemenem. Fugacita kyslíku silně závisí na proporcích pyralspitových a granditových koncových členů. Pro granditové skarny je fugacita kyslíku o 6.3 až 6.8, u pyralspitových skarnů až o 10.0 log-jednotek nižší než QFM pufr. Fugacita kyslíku není konzervovanou intenzivní veličinou během metamorfózy, ale její vysoké hodnoty ve srovnání s metasedimenty a značná proměnlivost ukazují, že během metamorfózy nedochází k významné reekvilibraci, např. prostřednictvím fluid, ve skarnových tělesech a okolních litologiích. 18

Diachronous SC' geometries and its significance for geotectonic evolution: an example from Vepor Unit, West Carpathians Zita Bukovská1, Petr Jeřábek1, Ondrej Lexa1, Marian Janák2 1 Institute of Petrology and Structural Geology, Faculty of Science, Charles University, Albertov 6, 128 43 Prague 2, Czech Republic 2 Geological Institute, Slovak Academy of Science, Dúbravská 9, P.O. BOX 106, 840 05 Bratislava 45, Slovak Republic zita.bukovska@natur.cuni.cz Small scale shear zones crosscutting an existing anisotropy at gentle to moderate angles are frequent phenomenon in deformed rocks. Such geometries are usually referred to as shear bands or SC / SC' fabric. These were for the first time described from the South Armorican shear zone (Berthé a kol. 1979) and defined as synchronous. Shear bands were also described in Vepor Unit (Plašienka et al., 1993, Hók et al., 1993), one of the crustal Units of Central West Carpathians, and its evolution is a case of this study. In the studied area located at Gemer Vepor contact zone have been distinguished three deformation fabrics. The first deformation fabric (S1) is overprinted by second deformation fabric (S2), forming SC' geometries. Therefore the S1 and S2 fabrics have been closely examined by means of microstructural and microchemical analyses. The microstructural analysis of orthogneiss and quartzite indicates distinct quartz grain size and quartz c-axis pattern within S1 and S2 fabrics. In orthogneiss several generations of white mica are present. The oldest large mica grains have a chemical composition of muscovite 1. These grains are overgrown by smaller flakes of phengitic mica occurring in the S1 fabric, which is in turn overgrown by muscovite 2 representing the majority of measured mica and defining the S2 fabric. The chlorite-chloritoid-kyanite schists peak assemblage clearly postdates the metamorphic foliation S1 as demonstrated by its transversal growth. This assemblage is subsequently affected by chlorite-muscovite cleavage S2 resulting in replacement of chloritoid and kyanite. The peak assemblage is associated with the growth of monazite and xenotime occurring in the vicinity of chloritoid or separately in the matrix. The EMPA dating of monazite yields the average age of 118±15Ma, that is interpreted to date the formation of S1 fabric. Previously published Ar-Ar age of 77 Ma from these rocks (Janák et al., 2001) has been interpreted as exhumation age and most likely corresponds to the formation of S2 cleavage. We conclude that the SC' geometries are formed during two deformation events. The first deformation event was associated with burial of the Vepor Unit due to overthrusting by Gemer Unit at approximately 118±15Ma. The second deformational event was related to exhumation of the Vepor unit combined with eastward escape of the Gemer Unit. 19

Minerální asociace pegmatitu z Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem Jan Čermák1 1 Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno 175434@mail.muni.cz Pegmatit v Domanínku je zcela rozdílný oproti ostatním západomoravským pegmatitům. Jeho hostitelská hornina představuje těleso skarnu uložené v dvojslídných rulách na styku strážeckého moldanubika se svrateckým krystalinikem. Vznik pegmatitu byl podmíněn regionální metamorfózou, při které se uvolnil z rul pláště skarnu rulový metatekt, který pronikl do tělesa skarnu a získal z něj resorpcí obsah REE (Němec 1993). Pegmatit nezasahuje do okolních hornin, svou polohou koresponduje s tělesem skarnu v kterém tvoří žilník, kdy v centrální části skarnu dosahuje mocnosti až 80 cm a uzavírá v sobě enklávy skarnu. Složení reflektuje jeho pozici v tělese skarnu, ze kterého resorpcí získal chemické prvky pro vznik minerálů atypických pro pegmatity. Svým složením jej řadíme mezi kontaminované pegmatity do skupiny NYF. Podle převládajících kontaminovaných novotvořených minerálů inklinuje do skupiny amfibol allanit fluoritové podle Nováka (2005). Mezi hlavní kontaminované minerály patří allanit-(ce), titanit nabohacený REE, amfibol, pyroxeny, granáty nabohacené REE, uraninit. Celkové mineralogické složení zahrnuje i mladší hydrotermální fáze, kdy hydrotermální fluida pronikly do tělesa pegmatitu a vytvořily místy polohy epidotu s křemenem a zrny axinitu. Výzkum byl zaměřen na zdokumentování stavu lokality, odběr vzorků a jejich makroskopický popis, dále na mikroskopii výbrusů. Následně vybrané výbrusy byly pokoveny a podrobeny detailnímu studu na mikrosondě. Provedeny WDX-analýzy a fotodokumentace (analytik P. Gadas) na elektronové mikrosondě Cameca SX 100 na pracovišti elektronové mikroskopie a mikroanalýzy ÚGV PřF MU v Brně. Výzkum popsal, upřesnil a doplnil minerální asociaci pegmatitu, pomoci analýz byl zjištěn chemismus jednotlivých minerálů, apatit určen jako fluorapatit, allanit chemicky ověřen jako allanit-(ce), nově byl určen pro lokalitu uraninit a vzácnozeminové granáty. Studie připravila podklad pro výzkum lokality jako celku, přičemž by bylo vhodné se v další práci zaměřit na studium skarnu, který vykazuje místy enormní nabohacení, mnohdy i makroskopickým allanitem. Literatura Němec, D. (1993): Some exotic mineral assemblages of West - Moravian pegmatites. Acta Mus. Moravia, Sci. nat., 78: 13 19 Novák, M. (2005): Granitické pegmatity Českého masivu (Česká republika); mineralogická, geochemická a regionální klasifikace a geologický význam. Acta Mus. Moraviae, Sci. Geol., 90, 96 stran. 20

Ložisko Kombat v Namibii: možné ložisko typu IOCG Nikola Denisová1 1 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze (Albertov 6, 128 43 Praha 2, ČR) nikoladenisova@gmail.com Namibijské ložisko Kombat má znaky typické pro nemagmatické členy skupiny ložisek Iron Oxide Copper Gold (český ekvivalent - Fe-oxidická ložiska mědi a zlata). Nejdůležitějším znakem je současný výskyt oxidické (hematit, magnetit) a sulfidické (chalkopyrit, bornit, galenit) mineralizace. Fe-oxidická ložiska Cu±Au se vyznačují zásobami mědi a zlata, hojným výskytem hematitu a magnetitu, rozsáhlými zónami sodno-vápenatých alterací a vazbu rudních těles na tělesa brekcií a střižné zóny (Groves et al. 2010). Ložisko Kombat se nachází v severní Namibii, v metalogenetické provincii Vrchoviny Otavi. Jedná se o ložisko mědi, olova a stříbra, rudní tělesa jsou uložena v blízkosti litologického kontaktu dolomitů hüttenberského souvrství a břidlic kombatského souvrství (Innes a Chaplin, 1986). Na kontaktu se nachází arkózové pískovce muldenské skupiny, které jsou interpretovány jako výplň krasových dutin (Innes a Chaplin, 1986). Rudní tělesa se váží na tektonické struktury (tělesa tektonických brekcií a střižné zóny), které vznikaly při deformačních fázích damarské orogeneze ve spodním proterozoiku (Innes a Chaplin, 1986). Na ložisku se vyskytují dva typy hypogenní mineralizace: (i) sulfidická hlavními minerály jsou chalkopyrit, bornit a galenit; a (ii) oxidická váže se jedině na tělesa arkózových pískovců, střídají se pásky hematitu a magnetitu s oxidy a silikáty manganu (Innes a Chaplin, 1986). Genetický model ložiska (Frimmel et al., 1996) uvažuje dvoufázový vznik ložiska, v první fázi uložení oxidické mineralizace v mělkých oxických vodách při extenzi pánve, v druhé, kompresní, fázi vznik sulfidických rudních těles z pánevních solanek vytlačených při kontinentální kolizi. Přestože ložisku chybí některé typické znaky Fe-oxidických ložisek Cu±Au (alterační zóny, tektonická pozice, vazba na magmatismus), některé znaky ložiska (mineralogie, vlastnosti fluid, vazba na strukturní prvky) jsou dostatečně přesvědčivé, aby se dalo uvažovat o ložisku Kombat jako o ložisku tohoto typu. Literatura Frimmel, H.E., Deane, J.G. & Chadwick, P.J., 1996. Pan-African Tectonism and the genesis of base metal sulfide deposits in the northern foreland of the Damara orogen, Namibia. Society of Economic Geologist Special Publication 4, 204-217. Groves et al., 2010. Iron Oxide Copper-Gold (IOCG) Deposits through Earth History. Economic Geology 105, 641-654. Innes, J. & Chaplin, R.C., 1986. Ore Bodies of the Kombat Mine, South West Africa/Namibia. In Anhaeusser, C.R.; Maske, S. Mineral Deposits of Southern Africa. Johannesburg: Geol. Soc. S. Afr., 1789-1805. 21

Hydrogeologické poměry v prostoru části železniční tratě v Brně Židenicích Petr Doležal1 1 Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Kotlářská 2, 611 37 Brno, Česká republika petr_dolezal@post.cz V rámci projektovaného rozšíření nákladního průtahu železniční tratě v Brně Židenicích proběhl hydrogeologický průzkum podložních hornin. Při průzkumu bylo vyhloubeno několik hydrogeologických vrtů, na kterých byly realizovány hydrodynamické zkoušky. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit hydrodynamické zkoušky a stanovit hydraulické parametry hornin budujících kolektor v podloží tratě. V práci byly posouzeny hydrogeologické poměry lokality, a to na základě rešeršních informací a zejména na základě nově realizovaného hydrogeologického průzkumu. Literatura Müller P., Novák Z. et al. (2000): Geologie Brna a okolí. Demek J. at al. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR I., hory a nížiny. Academia Praha Quitt. E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16, geografický ústav ČSAV. Brno Hertlová L (2006): Kontaminace podzemních vod chlorovanými uhlovodíky v Brně-Židenicích, diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity,brno Hertlová L. at al. (2009): Brno k. ú. Židenice. Železniční uzel Brno 3. stavba. Hydrogeologický průzkum a modelové řešení vlivu projektované modernizace nákladního průtahu na režim a hladiny podzemních vod. MS AQUA ENVIRO, s. r. o. Jetel J. (1982): Určování hydraulických parametrů hornin hydrodynamickými zkouškami ve vrtech. Ústřední ústav geologický v Academii, nakladatelství Československé akademie věd Šráček O., Kuchovský T. (2003): Základy hydrogeologie Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta 22

Stanovení hydraulických vlastností organominerálních povlaků půdních agregátů Miroslav Fér1, Radka Kodešová1 1 Katedra pedologie a ochrany půd, Česká zemědělská univerzita v Praze, 165 21, Praha 6 Suchdol, Česká republika mfer@af.czu.cz V příspěvku je prezentována nová (modifikovaná) metoda pro stanovení hydraulických vlastností organominerálních povlaků, jejichž výskyt je charakteristický pro některé půdy. Znalosti o výskytu těchto povlaků, jejich struktury a hydraulických vlastností jsou nezbytné pro přesnější popis preferenčního proudění vody a transportu kontaminantů v půdním prostředí. Cílem této práce, bylo popsat hydraulické vlastnosti organominerálních povlaků v iluviálním horizontu hnědozemě modální v Hněvčevsi (Hradec Králové, Česká republika). Agregáty byly odebrány z horizontu Bt2. Nejdříve byla na všech vzorcích měřena retenční čára půdních vlhkostí. Parametry retenční čáry byly vyhodnoceny programem RETC (van Genuchten, 2005). Dále byla měřena intenzita vzlínání vody ze sytítka do agregátů bez povlaků a s povlaky. Kumulativní infiltrace v čase měřená pro agregáty bez povlaků a parametry retenční čáry půdní vlhkosti byly použity jako vstupní data pro numerickou optimalizaci nasycené hydraulické vodivosti KS zkoumaných agregátů pomocí modelu HYDRUS-1D (Šimůnek, 2008). Následně byl program HYDRUS-1D využit pro optimalizaci nasycené hydraulické vodivosti KS,A organominerálních povlaků. V tomto případě byla analyzována kumulativní infiltrace v čase měřená pro agregáty s povlaky. Parametry získané pomocí programu RETC charakterizovaly jak retenční čáru půdní vlhkosti agregátů, tak organominerálních povlaků. Nasycená hydraulická vodivost KS zkoumaných agregátů byla převzata z předcházející optimalizace. Výsledky potvrdily hypotézu, že organominerální povlaky zpomalují průnik vody do agregátů. Voda do agregátů bez organominerálních povlaků infiltrovala rychleji než do agregátů s povlaky. Nasycené hydraulické vodivosti KS,A organominerálních povlaků byly o jeden řád nižší než nasycené hydraulické vodivosti KS agregátů. Snížená infiltrace vody do půdních agregátů obyčejně zvýší intenzitu preferenčního proudění. Literatura Šimůnek J., Šejna M., Saito H., Sakai M., van Genuchten M. Th., 2008. The HYDRUS-1D Software Package for Simulating the Movement of Water, Heat, and Multiple Solutes in Variably Saturated Media, Version 4.0. HYDRUS Software Series 3. Department of Environmental Sciences, University of California Riverside, Riverside, California, USA, pp. 315. van Genuchten, M., Th., Šimůnek, J., Leij, F.J., Šejna, M., 2005. RETC, Version 6.02, Code for Quantifying the Hydraulic Functions of Unsaturated Soils. http://www.pc-progress.com/en/default.aspx?retc-downloads. 23

Hydrogeologické a inženýrskogeologické poměry v prostoru projektovaného rybníka v Hradci nad Svitavou Aleš Grünvald1 1 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, Brno 602 00, Česká republika grunvald1@seznam.cz Studovaná oblast se nachází v katastrálním území Hradec nad Svitavou asi 5 km jižně od města Svitavy. V dnešní době je zájmová oblast pokryta zatravněnou plochou a poli. Podloží lokality je tvořeno kvartérními sedimenty, které jsou v nadloží křídových pískovců a slínovců. Geomorfologicky se jedná o údolní oblast, která je odvodňována Vendolským potokem. V roce 2009 byl vypracován projekt pro výstavbu malé vodní nádrže v této oblasti, která má v budoucnu plnit ochrannou funkci proti případným povodňovým srážkám. V dnešní době je fáze výstavby projektu odložena z finančních důvodů. Na základě vyhodnocení terénních hydrodynamických zkoušek a při následném modelování v programu PMWIN byly sestrojeny modely proudění podzemní vody pro prognózu vlivu nádrže na režim podzemní vody v okolí i s ohledem na blízkou zástavbu. Literatura Bokr, P. (2006): Lokalizační a mapová aplikace verze 1.1.. ČGS. Praha. Boon, P., Calow, J., Petts, G. (1992): River conservation and management. John Wiley. Chicester. 470 s. Czudek, T. a kol. (1973): Geomorfologické členění reliéfu ČSR. Geografický ústav ČSAV. Brno. Čurda, J. (2001): Hydrogeologie území. In: Műller, V. a kol.: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000. List 14-34 Svitavy, 16-65. Český geologický ústav. Praha. Herčík, F., Herman, Z., Nakládal, V. (1987): Hydrogeologická syntéza České křídové pánve. MS Stavební geologie. Praha. Jetel, J. (1982): Určování hydraulických parametrů hornin hydrodynamickými zkouškami ve vrtech. ÚÚG Praha. 246 s. Křiž, H. (1975): Hydrologie jižní časti ústecké synklinály. Sborník geografických věd. řada HIG 12. UUG. Praha. Schwartz, W., Zhang, H. (2003): Fundamental of ground water. John Wiley & Sons. New York. 583 s. Smutek, D. (2008): Zpráva o inženýrsko-geologickém a hydrogeologickém průzkumu Hradec nad Svitavou čistírna odpadních vod. Vodní zdroje Chrudim. Chrudim. Šálek, J. (2000). Malé vodní nádrže v zemědělské krajině. Ústav zemědělských a potravinářských informací. Praha. 70 s 24

Reaktivní tok fluid a vznik žilných greisenů v blatenském granitovém masivu v Krušných horách Matylda Heřmanská1, David Dolejš1 1 Ústav petrologie a strukturní geologie, Univerzita Karlova, Albertov 6, 128 43 Praha 2 matylda.h@seznam.cz Saxothuringikum střední Evropy prorážejí pozdně variské granitové intruze doprovázené hydrotermálními alteracemi a Sn-W mineralizací. Blatenský masív v západních Krušných horách je složená granitová intruze, která je tvořena několika fázemi vysoce vyvinutých peraluminických, Lia F-bohatých granitů. Jednotlivé variety se řadí k porfyrickým biotitickým jemnozrnným až středně zrnitým topaz-zinnwalditovým granitům. Většina granitových typů i ryolitové žíly jsou postiženy puklinovou greisenizací v délce až 400 m a vertikálním rozsahu až 800 m, a mají vyvinutou následující prostorovou zonálnost (od okraje do středu): greisenizovaný granit, muskovit-křemenný greisen, topaz-křemenný greisen, křemenný greisen a hydrotermální křemenná výplň. Greiseny můžou být postiženy mladší hematitizací. Textury greisenů, především distribuce a tvar původních křemenných vyrostlic, napovídají, že ke greisenizaci dochází za konstantního objemu. Předchozí studium fluidních inkluzí ukázalo, že greisenizace byla způsobena nízkosalinními a CO 2-bohatými roztoky při ca. 400 C a 500 bar. Pro tento systém byl vytvořen termodynamický model hmotnostní bilance založený na pokroku alteračních reakcí a odhadu fluidního toku potřebného k vytvoření pozorované prostorové zonality. V tomto modelu uvažujeme nerovnováhu infiltrovaných fluid současně s teplotně-tlakovým gradientem. Pro původní rovnováhu fluidní fáze a granitu od 650 C a 1 kbar (magmatická fluida se uvolňují během vmístění intruze) až do 400 C a 500 bar (podmínky vzniku greisenů) vyžaduje tvorba muskovit-křemenného greisenu průtok ~102-105 m 3 fluidní fáze na m2 horniny, zatímco vznik topaz-křemenného greisenu odpovídá ~102 až ~106 m 3 fluidní fáze na m2 horniny. Toto široké rozpětí bylo upřesněno pomocí podmínky konstantního objemu pro průběh alterace a na základě alterační sekvence živec muskovit topaz. Tyto podmínky vyžadují, aby přitékající fluidní fáze byla v termální a chemické nerovnováze s okolní horninou, tj. byla uvolněna za teploty 480 C, a integrovaný průtok nemohl přesáhnout ~103 m3 fluidní fáze na m2 horniny. Odhadu průtoku v rozmezí od 102 do 103 m3 fluidní fáze na m2 horniny odpovídá rychlost průtoku ~10-10 - 10-8 m s-1. To znamená, že vznik jedné greisenové žíly s typickým objemem 103-5 104 m 3 spotřebuje 105-3 107 m3 fluidní fáze. Předpokládáme-li 5 hm. % H2O rozpuštěné v granitovém magmatu pak nezbytné množství fluidní fáze bylo uvolněno z objemu 5 105 až 3 108 m 3 magmatu, tj. z intruze o rozměrech od ~80 do 700 m v každém směru. Tyto odhady dobře odpovídají velikosti odkryté části blatenského granitového masívu. 25

Svrchnokarbonská petrifikovaná dřeva západní části kladensko-rakovnické pánve Jakub Holeček1 1 Přírodovědecká fakulta UK, Albertov 6, 128 43, Praha, ČR holda29@gmail.com Sběratelsky hodnotná petrifikovaná dřeva, nazývaná nejčastěji jako tzv. araukarity většinou neunikla vědeckému zájmu. Ve studovaném území však dosud neexistuje ucelený anatomický popis hojně nacházeného zkamenělého dřeva. Problematika petrifikovaných dřev má v České republice dlouhou tradici. Klasicky se však výzkumy zaměřovaly hlavně na oblast Podkrkonoší. (Feistmantel 1873, Purkyně 1927). Menší zmínky jsou uvedeny v pracích Němejce (1953) a Havleny (1962). Detailněji se zkamenělými dřevy středočeské oblasti zabýval Skoček (1970), ovšem zaměřoval se hlavně na geochemii. Nejnovější shrnutí dosavadních nálezů zkamenělých dřev podává Březinová (1970). Araukarity vznikaly prostoupením rostlinných pletiv anorganickými roztoky. Většinou se zachovává pouze sekundární dřevo, tzv. sekundární xylém. Při vhodných podmínkách se zachová i primární rostlinné tělo, což bude demonstrováno na nasbíraném materiálu. Tradičně se zkamenělé dřevo araukaritů přiřazuje k rodu Araucarioxylon, což představuje dřevo konifer a vyhynulých kordaitů. Díky dobrému stavu zachování bylo možné některé vzorky spolehlivě určit. Kromě výše uvedeného typu dřeva bylo nalezeno i několik kusů spolehlivě určených jako rod Arthropitys, který dosud nebyl ze zájmové oblasti v literatuře publikován. Literatura Březinová, D., 1970. Přehled dosavadních nálezů fosilních dřev na území Československa zpracovaných na základě literárních pramenů. Feistmantel, O., 1873. Über die Verbreitung ung geologische Stellung der verkieseltenaraucariten - Stämme in Böhmen. Sitzungsberichte d. k. b. Gess. d. Wiss. 5, 204-220. Havlena, V., 1962. Geologie uhelných ložisek 2. Němejc, F., 1953. Úvod do floristické stratigrafie kamenouhelných oblastí v ČSR. Purkyně, C., 1927. O nalezištích zkřemenělých kmenů araukaritových v Čechách, zvláště v Podkrkonoší. Časopis Národ. Muzea 106, 113 131. Skoček, V., 1970. Silicifikovaná dřeva ve středočeském permokarbonu. Věst. Ústř. ústavu geol. 45, 87-92. 26

Zemětřesení v západních Čechách v historických záznamech Markéta Hrdličková1 1 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta (Albertov 6, 128 43, Praha 2, Česká republika), Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky MarketaHrdlickova@seznam.cz Tato práce se zabývá dokumentací časoprostorového výskytu seismické aktivity z let 1897 až 1908 v oblasti západních Čech s použitím původních pramenů. Oblast Vogtland/severozápadní Čechy je známá jako jeden znejzajímavějších evropských regionů s výskytem zemětřesných rojů (Kämpf a kol., 2005), které byly v této oblasti pozorovány již od roku 1198 (Procházková, 1988). Cílem této práce je sestavit katalog zemětřesení z let 1897-1908 na základě makroseismických pozorování, která představují jediné dostupné údaje v případě absence seismických stanic. Z rozložení pozorování obyvatel v čase je pak možné určit časy vzniku jednotlivých zemětřesení. Nejprve jsou zde porovnány originální historické materiály Mittheilungen der Erdbeben-Commission der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften in Wien s geofyzikálním sborníkem Víta Kárníka s názvem Erdbebenkatalog der Tschechoslowakei bis zum 1956, ve kterém jsou přepsány vybrané údaje z původních materiálů. Makroseismická pozorování ze sborníku byla z důvodu usnadnění další práce s těmito daty digitalizována do podoby tabulek v Excelu. V programu Matlab byl vytvořen předpis pro identifikaci zemětřesných jevů z pozorování obyvatel. K definici jevů je použita shluková analýza, která sleduje koncentraci pozorování z blízkých míst v čase. Na základě výsledků této analýzy a částečně i vlastní interpretace byl sestaven katalog zemětřesení pro dané časové období, který je porovnán s dostupnými nezávislými údaji. Literatura Kämpf, H., et al. The KTB Deep Crustal Laboratory and the western Eger Graben. GeoErlangen. 24. - 29. 09. 2005 in Erlangen, s. 42 Procházková, D. (1988): Zemětřesný roj v západních Čechách 1985 1986. Geol. Průzk., 2, 33 36 27

Dokumentace miocenních sedimentů v okolí cementárny v Hranicích Jana Hrnčiarová1 1 Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Kotlářská 2, 602 00 Brno 269280@mail.muni.cz Cílem mé bakalářské práce je zdokumentování sedimentů v okolí Hranic, vypracování rešerše, v které popisuji geologický vývoj daného území a dosavadní výzkumy. Hlavní zaměření v této práci je na foraminiferová společenstva, jejich stratigrafii a paleoekologii, které jsem získala v novém odkryvu v areálu cihelny v Jezernici. Ve vzorcích jsem zaznamenala vysoký podíl planktonních druhů, přes 70% z celého společenstva. Výrazně zde byly zastoupeny druhy Globorotalia bykovae (Ais), které spolu s Globigerinodes trilobus (Reuss), umožňují tyto sedimenty stratigraficky zařadit do spodního badenu, a představují hlubokovodní typ sedimentace. Literatura: Cicha I., Röhl F., Ropp Ch. & Čtyroká J. (1998): Oligocene foraminifera of the central Paratethys. Abh. Senckenberg. Naturforsch. Ges., 325s., Frankfurt am Main. Čtyroká J. & Pálenský P. (1996): Stratigrafie a litologie miocénu (spodní baden) v okolí Přerova. Zprávy o geologických výzkumech v roce 1996, 66-70 Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., & Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia Praha, 436s. Praha. Janoška M. (1998): Moravská brána očima geologa. Universita Palackého v Olomouci, 48s. Olomouc. Pokorný V. (1954): Základy zoologické mikropaleontologie. Nakladatelství Československé akademie věd, 652s. Praha. 28