Rada Evropské unie Brusel 26. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 26. června 2017 (OR. en) 10715/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 23. června 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 338 final Předmět: WTO 147 SERVICES 18 FDI 11 PI 86 MAP 17 ECOFIN 582 COMPET 518 SOC 508 POLGEN 102 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o překážkách obchodu a investic 1. ledna 2016 31. prosince 2016 Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 338 final. Příloha: COM(2017) 338 final 10715/17 hm DG C 1 CS

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.6.2017 COM(2017) 338 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o překážkách obchodu a investic 1. ledna 2016 31. prosince 2016 CS CS

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o překážkách obchodu a investic 1. ledna 2016 31. prosince 2016 ÚVOD V rámci strategie pro přístup na trh jsou v tomto sedmém vydání zprávy o překážkách obchodu a investic analyzovány překážky obchodu a investic, které byly podniky a členskými státy oznámeny Komisi prostřednictvím partnerství pro přístup na trh 1. Již se ukázalo, že je toto partnerství mezi Komisí, členskými státy a evropskými podniky neocenitelné při shromažďování informací o překážkách obchodu a pro společný postup při stanovení priorit a definování společné strategie pro odstranění překážek je neocenitelné. V návaznosti na tyto zkušenosti a se zřetelem na nárůst protekcionismu oznámila Komise ve svém sdělení Obchod pro všechny 2 posílené partnerství s cílem zvýšit stávající společné úsilí a rozšířit jeho působnost nad rámec odstraňování překážek obchodu a investic i do oblasti provádění dohod o volném obchodu. 3 V této souvislosti se letošní vydání zprávy o překážkách obchodu a investic zaměřuje na konkrétní překážky, které přímo negativně ovlivňují hospodářské subjekty EU ve třetích zemích. Tento přístup představuje posun od analýz obecných protekcionistických tendencí zkoumaných v předchozím vydání 4 k zaměření na nejvýznamnější překážky, které negativně ovlivňují vývoz EU do 51 třetích zemí 5, jak bylo oznámeno 1 2 3 4 5 Partnerství pro přístup na trh bylo založeno v roce 2007 s cílem prohloubit spolupráci mezi Komisí, členskými státy a evropskými podniky jak v Bruselu, tak i na místní úrovni. Je založeno na zasedáních poradního výboru pro přístup na trh a odvětvových pracovních skupin pro přístup na trh, konajících se jednou za měsíc v Bruselu, a pravidelných zasedáních týmů pro přístup na trh či schůzích obchodních radů ve třetích zemích. http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/october/tradoc_153846.pdf Nová zpráva o provádění dohod o volném obchodu má být přijata ke konci roku 2017. Obecnější analýza protekcionistických tendencí je stále prováděna v rámci pololetní zprávy WTO o protekcionistických opatřeních přijatých zeměmi G20. Poslední zpráva WTO monitorující obchod v době přípravy této zprávy (https://www.wto.org/english/news_e/news16_e/trdev_09dec16_e.htm) je ze dne 9. prosince 2016. Databáze o přístupu na trh (http://madb.europa.eu/madb/indexpubli.htm) poskytuje společnostem vyvážejícím z EU informace o dovozních podmínkách na trzích třetích zemí. Jedná se o informace o překážkách obchodu, ale také o clech a pravidlech dokládání původu, o postupech a formalitách spojených s dovozem do třetích zemí, o sanitárních a fytosanitárních opatřeních, statistikách a o specifických vývozních službách poskytovaných malým a středním podnikům. Asistenční služba 2

prostřednictvím partnerství pro přístup na trh a uvedeno v databázi o přístupu na trh v části týkající se překážek obchodu 6. Tento rozbor opatření, která se dotýkají podniků EU, rovněž umožňuje vyvodit některé závěry, které obecně potvrzují pokračující nárůst protekcionistických tendencí pozorovaných v předchozích zprávách o překážkách obchodu a investic a protekcionismu. První část této zprávy předkládá číselnou analýzu celkem 372 aktivních 7 překážek obchodu a investic zaznamenaných v databázi o přístupu na trh a 36 nových překážek zaznamenaných v roce 2016, a to podle země, typu překážky a odvětví. Druhá část poskytuje podrobnější analýzu nových překážek zaznamenaných v roce 2016 (1. leden 31. prosinec 2016), popisuje specifické tendence v různých zemích a odvětvích a hodnotí obchodní toky, které mohly být negativně ovlivněny. Třetí část popisuje nástroje používané v rámci strategie pro přístup na trh k odstranění těchto překážek a uvádí přehled 20 překážek, které byly v roce 2016 úspěšně odstraněny. Po obecné analýze obchodních toků, které mohly být negativně ovlivněny, a hlavních odvětví, která z toho měla prospěch, jsou vyzdvihnuty i některé významné úspěchy. I. PŘEHLED PŘEKÁŽEK OBCHODU A INVESTIC Tato kapitola poskytuje věcnou a číselnou analýzu překážek obchodu ve třetích zemích a souvisejících tendencí, které vycházejí z části databáze o přístupu na trh týkající se překážek obchodu, v níž jsou zaznamenány všechny překážky, pro něž byla v rámci partnerství pro přístup na trh přijata opatření. Je důležité poznamenat, že databáze o přístupu na trh (a tato zpráva) neposkytuje komplexní přehled o všech překážkách obchodu, se kterými se hospodářské subjekty EU potýkají 8. Společnosti se mohou rozhodnout, že některé překážky v rámci partnerství pro EU pro vývoz Export Helpdesk (http://exporthelp.europa.eu/thdapp/index.htm) na druhou stranu poskytuje rovněž informace o podmínkách dovozu od obchodních partnerů do EU (včetně platných cel a požadavků, preferenčních režimů, kvót a statistik). 6 7 8 Alžírsko, Angola, Argentina, Arménie, Austrálie, Bangladéš, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Čína, Dominikánská republika, Egypt, Ekvádor, Filipíny, Chile, Indie, Indonésie, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kamerun, Kanada, Kazachstán, Kolumbie, Libanon, Malajsie, Maroko, Mexiko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Nový Zéland, Omán, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Saúdská Arábie, Singapur, Švýcarsko, Thajsko, Tchaj-wan, Tunisko, Turecko, Uganda, Ukrajina, Uruguay, USA, Venezuela a Vietnam. Aktivními překážkami jsou míněny překážky, které se v rámci partnerství pro přístup na trh aktivně projevují (na rozdíl od odstraněných překážek). Viz například nedávná společná zpráva Mezinárodního obchodního centra (ITC) a Komise Navigating Non-tariff Measures: Insights From A Business Survey in the European Union, prosinec 2016 (http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2016/december/tradoc_155181.pdf), přehled opatření, která mohou omezovat obchod, popsaná v předchozích zprávách o překážkách obchodu a investic 3

přístup na trh neoznámí, jelikož doufají, že se jim podaří je odstranit nebo jejich účinky obejít, nebo proto, že překážka nemusí být v rámci partnerství pro přístup na trh považována za prioritní. Některé společnosti si navíc možnosti řešit překážky prostřednictvím partnerství pro přístup na trh nemusí být ani vědomy. I když databáze o přístupu na trh a tato zpráva nepředjímají (ne)zákonnost zaznamenaných opatření, byly všechny tyto překážky pro společnosti EU identifikovány jako problematické a upřednostněny k dalšímu řešení v rámci partnerství pro přístup na trh, jelikož mohou být diskriminační, nepřiměřené nebo mohou omezovat obchod. A. CELKOVÝ POČET PŘEKÁŽEK OBCHODU A INVESTIC V době vypracovávání této zprávy bylo celkově v databázi o přístupu na trh zaznamenáno 372 aktivních překážek obchodu a investic. Tento údaj je jednak dokladem úspěchu partnerství pro přístup na trh jakožto fóra k zjišťování překážek obchodu, jednak odhaluje, že i nadále značný počet opatření omezuje možnosti vývozců a investorů z EU. Databáze o přístupu na trh umožňuje rozlišovat zaznamenané překážky obchodu podle třetích zemí, podle typu opatření a podle odvětví. Tato zpráva z tohoto rozdělení vychází. 1. Rozdělení všech překážek podle třetích zemí Tabulka 1 graficky znázorňuje geografické rozdělení těchto opatření. Ačkoliv se na summitu G20 konaném ve dnech 4. 5. září 2016 v Chang-čou vedoucí představitelé skupiny G20 opět zavázali k odmítnutí protekcionismu, deset zemí s nejvyšším počtem zavedených překážek obchodu jsou ekonomiky patřící právě do skupiny G20. Nejvyšší počet překážek byl pozorován v Rusku, kde bylo zaznamenáno 33 opatření, z nichž 16 bylo zavedeno přímo na hranicích, 14 za hranicemi a 3 představovaly subvence narušující obchod. Zeměmi s druhým nejvyšším počtem aktivních překážek jsou Brazílie, Čína a Indie, z nichž každá má v současné době zavedeno 23 opatření. Těmito opatřeními jsou převážně opatření za hranicemi (14 v Brazílii a 12 v Číně a Indii), ale také přímo na hranicích (9 v Brazílii, 10 v Číně a 11 v Indii). V Číně zaznamenala databáze o přístupu na trh také jedno opatření týkající se subvencí. Další třetí země s 10 nebo více zaznamenanými překážkami obchodu a investic zahrnují Indonésii (17), Jižní Koreu (17), Argentinu (16), Spojené státy (16), Turecko (15), Austrálii (13), Thajsko (11), Vietnam (11), Chile (10) a Mexiko (10). (http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2016/may/tradoc_154568.pdf; http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2016/june/tradoc_154665.pdf)) nebo předchozích zprávách o protekcionismu. 4

35 30 25 20 15 33 10 5 0 23 23 23 17 17 16 16 15 13 11 11 10 10 9 9 8 8 7 7 7 6 6 5 5 5 4 4 4 4 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Tabulka 1: Geografické rozdělení překážek obchodu a investic v databázi o přístupu na trh (* země G20)

2. Rozdělení všech překážek podle typu opatření Databáze o přístupu na trh rovněž umožňuje rozlišit typy překážek. To je znázorněno v tabulce 2. 183 183 200 150 100 6 50 0 Opatření na hranicích Opatření za hranicemi Subvence Tabulka 2: Rozdělení překážek obchodu a investic zaznamenaných v databázi o přístupu na trh podle typu Graf ukazuje stejný počet překážek (183 pro každý typ) v oblasti tradičnějších opatření na hranicích na jedné straně i opatření za hranicemi na straně druhé. Opatření na hranicích jsou omezení, která přímo ovlivňují dovoz a vývoz, zpravidla prostřednictvím zvýšení celních sazeb, množstevních omezení, sanitárních a fytosanitárních (SPS) opatření, dovozních licencí nebo úplného zákazu obchodování. Zeměmi, které těchto překážek zavedly nejvíce, jsou Rusko (16), Indie (11), Argentina (11), Čína (10) a Turecko (10). Databáze o přístupu na trh zaznamenala stejně vysoký počet opatření za hranicemi. Mezi tyto překážky patří omezení týkající se služeb, investic, vládních zakázek, práv duševního vlastnictví či neopodstatněných technických překážek obchodu. Těchto opatření bylo nejvíce zaznamenáno v Rusku a Brazílii (po 14), Číně (12) a Indii (12). Třetím hlavním typem zaznamenaných překážek jsou subvence narušující obchod. Přestože jsou subvence řešeny spíše prostřednictvím antisubvenčních šetření, členské státy a podniky se v rámci partnerství pro přístup na trh také rozhodly oznámit některé subvenční režimy (šest), což zdůrazňuje rostoucí problém, který tyto nekalé praktiky představují. Rusko je odpovědné za polovinu zaznamenaných subvencí, které obchod obzvláště narušují (tři), za ním následuje Čína, Jižní Korea a Spojené státy (po jednom).

B. PŘEKÁŽKY OBCHODU A INVESTIC OZNÁMENÉ V ROCE 2016 Vzhledem k ročnímu záběru představuje zpráva o překážkách obchodu a investic dobrou příležitost k tomu, aby každoročně zhodnotila nové překážky a rovněž kroky spojené s odstraňováním překážek v rámci partnerství pro přístup na trh. Na základě údajů zaevidovaných v databázi o přístupu na trh bylo v roce 2016 zaznamenáno 36 nových překážek v 21 třetích zemích 9. Počet nových překážek v roce 2016 byl tedy téměř shodný s 39 novými opatřeními v roce 2015. 1. Rozdělení překážek oznámených v roce 2016 podle třetích zemí Geografické rozdělení těchto nových překážek je znázorněno v tabulce 3. 7 6 5 6 5 4 3 2 1 3 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 Tabulka 3: Geografické rozdělení překážek obchodu a investic oznámených v roce 2016 (* země G20) Největší výskyt nových překážek v roce 2016 byl zaznamenán v obchodních a investičních vztazích s Ruskem (šest) a Indií (pět), což potvrzuje protekcionistické tendence, které již byly stanoveny v minulém vydání zprávy o překážkách obchodu a investic. Rovněž Švýcarsko zavedlo tři nové překážky a dvě nové překážky byly oznámeny v Alžírsku, Číně, Egyptě a Turecku. Zbývajících 14 nových překážek bylo zaznamenáno u dalších jednotlivých třetích zemí. 2. Rozdělení překážek oznámených v roce 2016 podle typu opatření 9 Alžírsko, Arménie, Brazílie, Čína, Egypt, Ekvádor, Chile, Indie, Jihoafrická republika, Jižní Korea Kazachstán, Malajsie, Mexiko, Moldavsko, Nový Zéland, Omán, Rusko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina a Uruguay. 7

Tabulka 4 znázorňuje přehled tří hlavních typů opatření zaznamenaných v roce 2016. 20 20 13 15 10 3 5 0 Opatření na hranicích Opatření za hranicemi Subvence Tabulka 4: Rozdělení překážek obchodu a investic oznámených v roce 2016 podle typu Většina překážek zaznamenaných v roce 2016 představuje opatření za hranicemi (20), což svědčí o rostoucí závislosti na vnitřních opatřeních ovlivňujících vývoz nebo investice EU, která se často obtížněji zaznamenávají a řeší. Většina zaznamenaných omezení byla zavedena v oblasti obchodu se zbožím a zahrnovala neopodstatněné regulační překážky, vnitřní daňová opatření a práva duševního vlastnictví (17). Navíc bylo zaznamenáno několik nových překážek, pokud jde o obchod službami (dvě) a investice (jedna). Ačkoliv počet nových opatření za hranicemi v roce 2016 převýšil tradiční překážky obchodu, jimž čelí vývozci z EU na celnicích, počet nových opatření na hranicích je i nadále významný (13). Většina těchto omezení bránila dovozu do třetích zemí prostřednictvím zvýšení celních sazeb, kvót, zákazů nebo zatěžujících licenčních režimů (osm). Kromě toho se objevilo i velké množství nových sanitárních a fytosanitárních omezení (čtyři). Počet nově zaznamenaných vývozních omezení ze strany obchodních partnerů EU byl v roce 2016 nižší (jedno). Seznam překážek oznámených v roce 2016 obsahoval také nová subvenční opatření (tři), a to buď ve formě obecných subvenčních režimů (dva), nebo specificky spojených s exportní výkonností (jeden). 3. Rozdělení překážek oznámených v roce 2016 podle odvětví Z tabulky 5 je patrné, že počet nových opatření zaznamenaných v roce 2016 se týkal 13 různých odvětví ekonomické činnosti. 8

8 7 6 5 4 3 2 1 0 7 6 6 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 Tabulka 5: Odvětvové členění překážek obchodu a investic oznámených v roce 2016 Největší počet nově oznámených překážek byl zaznamenán v odvětví vína a lihovin (sedm), následovaném zemědělstvím a rybolovem (šest). V oblasti automobilového průmyslu, farmaceutického průmyslu, služeb, výrobě zdravotnických prostředků, hraček, železa, oceli a neželezných kovů byly zaznamenány dvě nové překážky v každém z nich. Jednotlivé překážky byly zaznamenány také v odvětví stavebnictví, nábytku, informačních a komunikačních technologií, loďařství a v textilním odvětví (po jedné). Bylo také zaznamenáno šest horizontálních překážek postihujících několik odvětví. II. HLAVNÍ PŘEKÁŽKY OBCHODU A INVESTIC OZNÁMENÉ V ROCE 2016 Tato kapitola podává hlubší analýzu nových překážek týkajících se sedmi obchodních partnerů, u nichž bylo v roce 2016 zaznamenáno několik nových překážek: Rusko, Indie, Švýcarsko, Čína, Alžírsko, Egypt a Turecko. Rovněž se zabývá obchodními toky, které mohly být negativně ovlivněny. A. KVALITATIVNÍ ANALÝZA NOVÝCH PŘEKÁŽEK 1. Rusko Během rozsáhlé domácí hospodářské krize pokračovalo Rusko v roce 2016 v zavádění překážek obchodu, aby tak ochránilo svůj místní průmysl, což potvrzuje tendence pozorované v předchozích zprávách. U Ruska byl zaznamenán nejvyšší počet nových překážek v roce 2016 (šest), čímž se zvýšil počet stávajících překážek v této zemi na 33, což Rusko rovněž staví na první místo dle celkového počtu zaznamenaných překážek obchodu. 9

Subvence narušující obchod patřily mezi hlavní překážky, které byly u Ruska oznámeny, přičemž v roce 2016 byla zaznamenána dvě tato nová opatření. Jedno z nových subvenčních opatření bylo zaměřeno na podporu výroby ruských průmyslových závodů v automobilovém průmyslu a výrobě zemědělských strojů v důsledku výrazného poklesu místní poptávky. V této souvislosti vydala vláda dva dekrety poskytující vývozní subvence z federálního rozpočtu společnostem působícím v těchto odvětvích v Rusku. Vláda také zavedla určitá omezení účasti zahraničních firem v investičních projektech realizovaných státními podniky nebo soukromými společnostmi, které jsou dotovány státem. V souvislosti s tímto opatřením Rusko také zavedlo systém cenového zvýhodnění ve výši 15 % pro ruské společnosti účastnící se zadávacích řízení vypisovaných státními podniky. Rusko dále zavedlo dvě nové překážky související s certifikací v rámci odvětví výroby cementu a farmaceutického průmyslu, které mají za cíl chránit místní výrobu a podporovat další lokalizaci výroby. V případě výroby cementu zavedlo povinné požadavky na certifikaci, aniž by vydávalo certifikáty dovážejícím společnostem (s výjimkou bílého cementu), což od března 2016 zastavilo vývoz cementu z EU do Ruska. Rusko rovněž začalo vyžadovat osvědčení o správné výrobní praxi při uvádění farmaceutických výrobků na trh i při obnovení registrace, aniž by zajistilo dostatečné kapacity k vykonávání těchto postupů, což pro farmaceutický průmysl EU představovalo nepřiměřené prodlení. Rusko (společně s Kazachstánem) rovněž oznámilo návrh na změnu nařízení o bezpečnosti hraček v rámci Eurasijské hospodářské unie s cílem zavést požadavky na jejich bezpečnost z hlediska psychologického vývoje a výchovy, což nemá v mezinárodní praxi obdoby, a podle všeho s cíli týkajícími se bezpečnosti hraček ve skutečnosti nijak nesouvisí. Rusko také zavedlo významné opatření na hranicích ve formě zákazu tranzitu pro dopravce po silnici a železnici z území Ukrajiny na území Kazachstánu a Kyrgyzstánu přes území Ruska, a to bez ohledu na jejich původ (tj. včetně EU). Toto omezení způsobilo některým dopravcům z EU výrazné navýšení nákladů na dopravu. Je třeba poznamenat, že Rusko také prodloužilo platnost svých dlouhodobých omezení pro zahraniční společnosti, co se týče jejich účasti na zadávání veřejných zakázek, a to ve dvou dalších odvětvích (potravinářské a radioelektronické výrobky). Pro účely této zprávy tyto nejsou považovány za překážky nové, ale jsou spíše považovány za modifikaci dlouhodobých omezení veřejných zakázek, které již zahrnovaly dlouhý seznam zboží (textil, zdravotnické prostředky, dovážená vozidla, dovoz výrobků lehkého průmyslu, stroje a zařízení, farmaceutické výrobky, software). Komise o problematice všech nových i stávajících překážek souvisejících s Ruskem jedná na všech dostupných fórech, mimo jiné při přezkumu ruské obchodní politiky v rámci WTO v roce 2016, v příslušných výborech WTO, jakož i při dvoustranných 10

jednáních a v dopisech. V oblastech, kde ruská politika porušovala závazky v rámci WTO, se EU také uchýlila k systému řešení sporů v rámci WTO. V roce 2016 panely WTO rozhodly ve prospěch EU, pokud jde o vývoz výrobků z vepřového masa z EU (potvrzeno Odvolacím orgánem dne 23. února 2017) a nadměrná cla Ruska na některé zemědělské a zpracovatelské výrobky (přiměřená lhůta, která byla Rusku stanovena pro vyhovění rozhodnutí WTO, v době přípravy zprávy ještě neuplynula). 2. Indie Indie v roce 2016 zavedla pět nových překážek, čímž celkový počet překážek dosáhl počtu 23, a protekcionistické tendence zjištěné v loňské zprávě o překážkách obchodu a investic se tak potvrdily. Většina nově zavedených omezení byla opatření za hranicemi (čtyři) zaměřená na širokou škálu odvětví, jako je výroba oceli, zdravotnických prostředků, textilních výrobků, jakož i vína a lihovin. Pokud jde o ocelářský průmysl, Indie zavedla minimální dovozní ceny, které nejprve zavedla v únoru 2016 u 173 výrobků z oceli. Platnost tohoto opatření byla naposledy prodloužena o dva měsíce v prosinci 2016 u 19 výrobků z oceli 10. Kromě toho byl v červnu 2016 rozšířen seznam výrobků spadajících do oblasti působnosti povinného certifikačního systému, který je veden Výborem pro indické normy (BIS), o další 3 výrobky z nerezové oceli, které se tak připojily k 35 výrobkům z oceli vymezeným v rámci nařízení o kontrole jakosti z roku 2012. Zdravotnické prostředky v Indii stále podléhají regulaci jakožto léčivé přípravky podle ustanovení indického zákona a pravidel o léčivých a kosmetických přípravcích, které bezdůvodně stanovují přísnější požadavky. V tomto smyslu je zakázán vývoz repasovaných zdravotnických prostředků (tj. výrobků, které byly kompletně přepracovány a v důsledku toho nemohou být považovány za zařízení použitá), což omezuje vývozní příležitosti pro výrobce z EU. Co se týče textilních výrobků, u některých výrobků se zdvojnásobila dodatečná cla z maximální maloobchodní prodejní ceny (z 30 % na 60 %). Toto zvýšení, spolu se souvisejícími přistávacími poplatky, klade na oděvy z EU značné zatížení. Obchodní příležitosti pro odvětví vín a lihovin v Indii jsou navíc negativně ovlivněny neopodstatněnými regulačními odchylkami od mezinárodních norem v oblasti požadavků na označování a vnitřními daňovými opatřeními. I když byl v roce 2016 zaznamenán částečně pozitivní vývoj v oblasti vývozu telekomunikačních zařízení, stále přetrvávají jiné zatěžující požadavky, jako je povinnost zpětného vývozu použitých elektrických a elektronických sestav v případě oprav, 10 Dne 6. února 2017 oznámilo indické ministerstvo pro ocelářský průmysl, že platnost minimálních dovozních cen již nebude prodlužována. V důsledku toho již tato překážka neexistuje a, bude-li to potvrzeno, bude ve zprávě o překážkách obchodu a investic za rok 2017 považována za překážku odstraněnou. 11

zkoušek, výzkumu a vývoje či projektových prací. Tato situace vede ke zpožďování dovozu, což negativně ovlivňuje jak opravy telekomunikačních sítí, tak případné projekty spolupráce v oblasti výzkumu. Ačkoliv byla jednání o rozsáhlé dohodě o volném obchodu s Indií v létě 2013 de facto pozastavena z důvodu nesouladu mezi ambicemi a očekáváními, Komise pravidelně upozorňuje na tyto problémy indické orgány v rámci všech dostupných mnohostranných i dvoustranných fór, jako je Výbor WTO pro technické překážky obchodu (TBT), nebo v rámci pracovních skupin EU-Indie a podkomise pro obchod mezi EU a Indií. 3. Švýcarsko V rámci partnerství pro přístup na trh byly v případě Švýcarska zaznamenány v roce 2016 tři nové překážky, které zvýšily celkový počet zaznamenaných překážek na sedm. Dvě z nových omezení se týkají sektoru služeb: doposud se podniky EU poskytující služby musely ve Švýcarsku registrovat k dani z přidané hodnoty (DPH), pokud jejich roční obrat ve Švýcarsku dosáhl určité hranice. Nové právní předpisy navržené v roce 2016 by toto změnily a namísto obratu ve Švýcarsku by byl posuzován celosvětový obrat. V důsledku toho by většina podniků EU, které poskytují přeshraniční služby ve Švýcarsku, byla povinna zaregistrovat se k DPH a platit ji. Podnik se sídlem v EU by navíc potřeboval ve Švýcarsku daňového zástupce, což by dále navýšilo náklady. Pravidla pro zásilky nízké hodnoty, které jsou osvobozeny od DPH, budou rovněž upravena, přičemž dovoz zboží nízké hodnoty (zejména prostřednictvím elektronického obchodování) by se tak stal méně atraktivním. Nový požadavek registrace pro řemeslníky zavedený v kantonu Ticino navíc vyžaduje, aby řada řemeslných povolání (např. tesaři, malíři, zahradníci) podléhala registraci na základě profesních (např. diplom a minimální praxe) a osobních požadavků (např. čistý trestní rejstřík). Splnění těchto požadavků musí prokázat žadatel, v případě cizinců formou ověřených dokladů vydaných příslušnými orgány. Negativně jsou tím ovlivněny možnosti evropských odborných pracovníků poskytovat takové služby. Švýcarsko také zavedlo opatření na hranicích v podobě reklasifikace sazeb cla pro ochucené maso, přičemž tyto sazby cla byly výrazně zvýšeny. Přestože bylo mezitím přijato rozhodnutí o snížení sazby cla pro ochucené maso dovezené za účelem výroby sušeného masa, budou muset dovozci na požádání prokázat, že maso bylo dovezeno za tímto účelem. V důsledku toho bude část vývoz z EU i nadále podléhat vyšším clům. EU jedná o těchto překážkách se Švýcarskem jak na místní úrovni odborníků společně s týmem pro přístup na trh, tak formálněji v rámci zasedání příslušného smíšeného výboru pro cla, volný pohyb osob a zemědělství. 4. Čína Jak bylo zdůrazněno v předcházející zprávě o překážkách obchodu a investic a v databázi o přístupu na trh, Čína nadále patří mezi obchodní partnery EU, kteří obchod nejvíce 12

omezují. Společnosti EU čelí v Číně četným dlouhodobým překážkám, včetně požadavků na společné podniky, omezení vstupu na trh, povinností týkajících se přenosu technologií a neodůvodněných technických předpisů. Produkce Číny hraje nadále klíčovou úlohu v oblasti stávající a rostoucí globální nadměrné kapacity ocelářského průmyslu a rovněž v řadě dalších odvětví, včetně tradičních energeticky náročných odvětví, ale vzrůstající měrou i v odvětvích vyspělých technologií. Čínská nadměrná kapacita v některých případech převyšuje objem celkové produkce EU či celkového trhu EU. To představuje riziko dumpingu s nepřiměřenými cenami a následné závažné narušení trhu v EU. Konkrétně v roce 2016 byly partnerství pro přístup na trh v odvětví nábytku a zdravotnických prostředků oznámeny dvě nové překážky (obě představují regulační opatření za hranicemi). Pokud jde o nábytek, byly zavedeny limity pro hodnoty některých těkavých organických sloučenin, které nejsou v souladu s mezinárodními normami, a pro společnosti z EU představují značné riziko, že nebudou schopny prodávat své výrobky v Číně. Komise tato opatření nadnesla ve své odpovědi na příslušná oznámení technických překážek obchodu a při několika dalších příležitostech ve Výboru WTO pro technické překážky obchodu a na dvoustranných schůzích výboru EU a Číny. U zdravotnických prostředků Čína v roce 2016 aktualizovala své regulační požadavky zveřejněním druhého katalogu, který obsahuje 350 prostředků osvobozených od klinických zkoušek. Nicméně za účelem registrace budou v Číně nejinovativnější prostředky nadále podléhat klinickým zkouškám provedeným v Číně. Komise pravidelně Čínu žádá, aby sladila svůj regulační systém pro zdravotnické prostředky s mezinárodními normami a postupy, a to i při setkání s odborníky na zdravotnické prostředky u kulatého stolu mezi EU a Čínou, v rámci každoročního dialogu o právních předpisech a jednání o přístupu na trh mezi EU a Čínou a při jednání na vysoké úrovni pro potraviny a léčiva mezi EU a Čínou. Současně se snahou řešit nové překážky zaznamenané v roce 2016 přijímá EU samozřejmě rovněž veškerá nezbytná opatření, která mohou přispět k odstranění 23 stávajících překážek zaznamenaných v databázi o přístupu na trh. Riziko zavedení nových překážek však zůstává reálné. Čína například zavádí horizontální pravidla týkající se bezpečnosti s významným ekonomickým dopadem na několik odvětví. Čína také v nedávné době upozornila na připravované právní předpisy v oblastech důležitých pro hospodářské subjekty EU, jako jsou automobily využívající nové zdroje energie (NEV). Kromě toho Čína naznačila svůj záměr zavést neodůvodněné požadavky na certifikaci potravin, které se týkají velkého množství výrobků, včetně nápojů (alkoholických i nealkoholických), cukrovinek, čokolád, sušenek, džemů, kompotů a jiných ovocných přípravků, mlýnských výrobků a obilovin, snídaňových cereálií, i suchých výrobků, jako jsou nudle a těstoviny. Pokud budou tato opatření potvrzena, budou řešena v příštím vydání zprávy o překážkách obchodu a investic. 5. Alžírsko 13

Alžírsko ve zprávách z předchozích let nehrálo významnou roli, ale s ohledem na zhoršující se saldo běžného účtu a obchodní bilanci a na úsilí o zvýšení místní průmyslové produkce zavedla tato země v roce 2016 dvě hlavní překážky s rozsáhlými důsledky pro vývozce z EU v několika odvětvích. V návaznosti na právní předpisy z roku 2015 umožňující rozsáhlá množstevní omezení byl v roce 2016 zaveden režim dovozních licencí pro čtyři kategorie výrobků (vozidla, cement, tyčové oceli a ocelové válcované dráty). V roce 2016 to ve svém důsledku významně ovlivnilo vývozce z EU. V roce 2016 bylo například vydáno pouze přibližně 57 000 licencí pro vývoz automobilů z EU, což je významný pokles ve srovnání s vývozem EU na tento trh v předchozích letech (např. přibližně 245 000 vozidel v roce 2012). Výrobky z tyčové oceli, cementu a ocelového válcovaného drátu byly rovněž tímto opatřením citelně dotčeny. Alžírsko nadále realizovalo svou politiku průmyslové lokalizace, která byla zahájena finančním zákonem z roku 2015, a přijalo nařízení o zřízení horizontálního spotřebitelského úvěru na nákup výrobků vyráběných nebo montovaných v Alžírsku od roku 2016. EU tyto otázky s Alžírskem řeší v rámci dohody o přidružení mezi EU a Alžírskem, ale Alžírsko se zatím zdráhá tuto svou politiku omezující obchod změnit. To je také jedním z důvodů pomalého pokroku v rozhovorech o přistoupení k WTO. 6. Egypt Ačkoliv v předchozích zprávách nebyla na Egypt zaměřena pozornost, dochází zde k zavádění rostoucího počtu překážek, které ovlivňují obchod. Nedávno v rámci průřezového opatření vztahujícího se na 25 kategorií zboží, od zemědělských produktů, jízdních kol, kosmetických přípravků a oděvů až po keramické dlaždice a nábytek zavedla egyptská vláda povinnou registraci společností, které chtějí vyvézt své výrobky do Egypta. Mezi doklady, které jsou pro registraci vyžadované, zahrnuje vyhláška i osvědčení, že výrobce a/nebo majitel ochranné známky používá systém kontroly jakosti. Všechny dokumenty, které mají být poskytnuty, musí být potvrzeny obchodní komorou, schváleny egyptským velvyslanectvím a přeloženy akreditovaným překladatelským střediskem. Opatření vyvolává obavy, pokud jde o jeho slučitelnost s WTO a dohodou o přidružení mezi EU a Egyptem, a pro společnosti rovněž přináší řadu praktických obtíží (např. nedostatečná transparentnost procesu registrace, nemožnost odvolacího řízení, rozsáhlé průtahy). EU vyjádřila svá znepokojení na všech možných fórech, a to i ve Výboru WTO pro technické překážky obchodu, při dvoustranných jednáních v rámci dohody o přidružení mezi EU a Egyptem, prostřednictvím delegace EU v Káhiře, jakož i v dopise na vysoké politické úrovni. Egypt dále připravuje návrh systému daňových pobídek pro automobilový průmysl s cílem nucené lokalizace. Tento režim by poskytl daňové odpočty společnostem, které 14

by dosáhly požadované procentní hranice místních dílů, množství místní produkce a/nebo hranice vývozu z Egypta. 7. Turecko Během posledních let Turecko ponechává v platnosti několik překážek obchodu, které jsou v rozporu s jeho závazky vyplývajícími z celní unie mezi EU a Tureckem, například zatěžující celní řízení či dodatečná cla. V roce 2016 zavedlo Turecko dvě další opatření omezující obchod, což zvýšilo celkový počet oznámených obchodních překážek na 15. Jedna z těchto nových překážek spočívá v tom, že Turecko uplatňuje nadměrné požadavky na certifikaci u velkého množství výrobků (včetně strojů, elektromotorů a čerpadel), přestože u těchto výrobků se nevyskytly žádné případy chybné funkce či poruch. V důsledku toho se velké množství společností v EU při vývozu do Turecka potýká s problémy při celních řízeních. Další novou významnou překážkou obchodu je skutečnost, že turecké orgány zavádějí nucená lokalizační opatření ve farmaceutickém průmyslu s cílem podpořit domácí výrobu v Turecku. Turecké ministerstvo zdravotnictví vyzvalo zahraniční výrobce několika farmaceutických výrobků, aby je vyráběli lokálně. V případě absence dostatečného závazku k lokalizaci ze strany zahraničních výrobců budou výrobky vyřazeny ze seznamu položek, které lze v rámci tureckého systému zdravotního pojištění hradit. To znamená, že tyto výrobky budou ve skutečnosti z tureckého trhu zcela vyloučeny. Toto opatření je diskriminační vůči dovozu a bude mít vážné důsledky pro farmaceutický průmysl EU z hlediska schopnosti vyvážet do Turecka a působit v něm, což přináší hrozbu významné ztráty podílu na trhu. EU svá znepokojení, týkající se obou nových opatření, vyjádřila při různých dvoustranných setkáních se zástupci tureckého ministerstva hospodářství, ministerstva zdravotnictví a agentury pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky. Komise se i nadále bude těmito i jinými překážkami obchodu zabývat s cílem zabránit dalšímu posilování protekcionistických opatření, posílit přístup evropských společností na trh a zlepšit celkové obchodní prostředí. Provádění stávajících závazků Tureckem v rámci celní unie mezi EU a Tureckem bude rovněž zohledněno v rámci plánovaných jednání o modernizaci celní unie a dalším rozšíření její působnosti. B. OBCHODNÍ TOKY, KTERÉ MOHLY BÝT NEGATIVNĚ OVLIVNĚNY PŘEKÁŽKAMI ZAZNAMENANÝMI V ROCE 2016 Odhad ekonomického dopadu specifických překážek přístupu na trh je nadále náročný úkol, který vyžaduje úzkou spolupráci mezi podnikatelskou sférou, členskými státy a Komisí. Jedním z faktorů při stanovování priorit v oblasti překážek obchodu v rámci partnerství pro přístup na trh je očekávaný dopad jakéhokoliv nového oznámeného opatření. Ačkoliv má Komise v úmyslu více se v budoucnosti zaměřit na shromažďování takových informací prostřednictvím partnerství pro přístup na trh, jsou dostupné ekonomické údaje 15

o zaznamenaných překážkách, i když se zlepšují, stále neúplné. V této části se proto analyzují obchodní toky, které mohly být negativně ovlivněny novými překážkami obchodu se zbožím. Vychází se z dvoustranných údajů o vývozu EU (a údajů o dovozu v případě vývozních omezení třetích zemí) pro příslušné kódy celního sazebníku harmonizovaného systému (HS). Vzhledem k tomu, že překážky, které se objevily v roce 2016, mohly již v tomtéž roce omezit vývoz EU, je analýza založena na průměrných obchodních tocích tří po sobě jdoucích let 2013 2015. Ačkoliv nemohl být přesně změřen vliv překážek obchodu na tyto obchodní toky 11, je přinejmenším naznačen význam příslušného vývozu, který může být překážkami obchodu negativně ovlivněn. Tato metoda byla použita u 32 z 36 nových překážek zaznamenaných v roce 2016, s výjimkou dvou opatření týkajících se služeb a jednoho opatření v oblasti investic (pro které nejsou k dispozici údaje o obchodních tocích) a jednoho významného horizontálního opatření, pro něž nebylo možné identifikovat žádné jednoznačně zasažené odvětví. Výsledek tohoto odhadu ukazuje, že nové překážky obchodu zaznamenané v roce 2016 mohly ovlivnit vývozy EU až do výše 27,17 miliardy EUR 12. To převyšuje celkový vývoz EU do zemí obchodních partnerů, jako je Jihoafrická republika 13, Alžírsko 14 nebo Ukrajina 15, a to odpovídá 1,6 % celkového celosvětového vývozu EU ve stejných letech. Odhaduje se, že celkově by opatření přijatá Ruskem mohla mít na vývoz EU největší dopad, což mohlo negativně ovlivnit obchodní toky až do výše 12,26 miliardy EUR. Dále následuje možný negativní dopad překážek, které zavedlo Alžírsko (3,75 miliardy EUR), Čína (3,7 miliardy EUR), Turecko (2,69 miliardy EUR), Indie (2,2 miliardy EUR) a Egypt (1,72 miliardy EUR). Z analýzy je rovněž zřejmé, že nová opatření zavedená Ruskem jsou zaměřena zejména na odvětví, ve kterých byl vývoz z EU do Ruska tradičně silný. Například před zavedením neodůvodněných požadavků na certifikaci u farmaceutických výrobků činila hodnota vývozu léčivých přípravků z EU do Ruska hodnotu 6,1 miliardy EUR ročně a subvence na automobily a zemědělské stroje mohou mít negativní vliv na obchodní toky v těchto odvětvích u vývozu z EU do Ruska do výše až 5,85 miliardy EUR ročně. Rozhodnutí Alžírska zavést nová množstevní omezení a režim dovozních licencí u motorových vozidel, cementu, oceli a ocelových válcovaných drátů by také mohlo mít 11 12 13 14 15 Ne všechny překážky obchodu představují úplné zákazy obchodu a některé obchod omezují více než jiné. Jako základ pro analýzu sloužil průměrný vývoz EU v letech 2013 2015. Celková hodnota vývozu do Jihoafrické republiky v letech 2013 2015 činila v průměru 24,41 miliardy EUR ročně. Celková hodnota vývozu do Alžírska v letech 2013 2015 činila v průměru 22,67 miliardy EUR ročně. Celková hodnota vývozu z EU na Ukrajinu v letech 2013 2015 činila v průměru 18,31 miliardy EUR ročně. 16

výrazný dopad na vývozce z EU, přičemž předchozí vývoz těchto odvětví dosahoval hodnoty 3,75 miliardy EUR. Mezi další překážky s možným negativním dopadem na obzvláště vysoké obchodní toky patří povinnost klinických zkoušek požadovaná Čínou pro evropské zdravotnické prostředky, které by mohly představovat riziko pro vývoz EU ve výši 2,95 miliardy EUR; zatěžující celní řízení uplatňovaná Tureckem u několika výrobků včetně strojů, elektromotorů a čerpadel, které by mohly mít negativní dopad na vývoz EU v hodnotě 2,6 miliardy EUR; a indická překážka v podobě minimálních dovozních cen u oceli, která by mohla negativně ovlivnit vývoz EU ve výši 1,36 miliardy EUR. Požadavky na registraci závodu v Egyptě, které se vztahují na 25 kategorií zboží od zemědělských výrobků, jízdních kol, kosmetických přípravků a oděvů až po keramické obklady a nábytek, by mohly negativně ovlivnit obchodní toky ve výši 1,03 miliardy EUR vývozu z EU. Významný objem obchodu, který může být negativně ovlivněn zavedením nových překážek pro přístup na trh, znovu potvrzuje význam strategie EU pro přístup na trh a posíleného partnerství, pokud jde o sledování a řešení opatření omezujících obchod na celosvětové úrovni a určování priorit a jejich řešení pomocí nejvhodnějšího nástroje. III. HLAVNÍ PŘEKÁŽKY OBCHODU A INVESTIC VYŘEŠENÉ V ROCE 2016 Tato kapitola popisuje strategii, kterou Komise uplatnila při řešení překážek obchodu a investic v roce 2016, a výsledky dosažené z pohledu vyřešených překážek. Podrobněji se potom zabývá některými klíčovými úspěchy dosaženými v roce 2016. Na závěr odhaduje hodnotu obchodu negativně ovlivněného těmito opatřeními před jejich vyřešením. A. STRATEGIE EU PRO ŘEŠENÍ PŘEKÁŽEK OBCHODU A INVESTIC V předchozím vydání zprávy o překážkách obchodu a investic již byly popsány hlavní metody používané v rámci partnerství pro přístup na trh k řešení rostoucího počtu překážek ve třetích zemích 16. V průběhu roku 2016 se partnerství pro přístup na trh pro vyřešení případů ohledně přístupu na trh stále opíralo o podobně širokou škálu nástrojů. V rámci WTO je EU nadále silným podporovatelem multilaterální obchodní agendy a mechanismu pro řešení sporů. EU si také zachovala svou aktivní a konstruktivní úlohu v rámci výborů WTO (např. TBT 17, SPS 18, SCM 19, TRIMS 20, dovozní licenční řízení, omezení 16 17 18 19 Zpráva o překážkách obchodu a investic a o protekcionistických tendencích 2016, s. 17 23. http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2016/june/tradoc_154665.pdf Výbor WTO pro technické překážky obchodu. Výbor WTO pro sanitární a fytosanitární opatření. Výbor WTO pro subvence a vyrovnávací opatření. 17

uplatňovaná z důvodu platební bilance), které EU v roce 2016 poskytly cenné příležitosti k vyjádření jejích obav ohledně mnoha opatření popsaných v předchozích kapitolách. V případech, kdy konzultační mechanismy nemohly účinně překážky negativně ovlivňující zájmy EU vyřešit, EU také využila systému řešení sporů v rámci WTO. V roce 2016 zahájila EU dva nové případy, z nichž jeden se týkal čínských cel a dalších omezení vývozu surovin (DS 509) a druhý se týkal diskriminačního přístupu vůči vývozu lihovin z EU do Kolumbie (DS 502). V roce 2016 rozhodly dva panely WTO ve prospěch EU (ve věci DS 475 týkající se ruských opatření ohledně dovozu produktů z vepřového masa a DS 485 týkající se ruského sazebního zacházení v případě některých zemědělských a zpracovatelských produktů). EU dále pokračovala v realizaci svého ambiciózního programu obchodních jednání, dalšího nástroje pro dosažení volného trhu a řešení překážek obchodu. Během roku 2016 byla podepsána Komplexní hospodářská a obchodní dohoda s Kanadou (CETA) a přistoupení Ekvádoru k dohodě o volném obchodu s Kolumbií a Peru, výrazně pokročily rozhovory o dohodě o volném obchodu s Japonskem, byla obnovena jednání o dohodě o volném obchodu s MERCOSUR, začala modernizace dohody o volném obchodu s Mexikem a byla zahájena nová jednání s několika zeměmi, jako je Indonésie, Filipíny a Tunisko. Mnohé překážky přístupu na trh jsou řešeny přímo během jednání. Díky dohodě CETA podepsané s Kanadou v roce 2016 bude například odstranění cel doplněno o odstranění mnoha významných překážek za hranicemi v různých sektorech, například v odvětví vín a lihovin. V souvislosti s posíleným partnerstvím pro přístup na trh a s ohledem na rostoucí protekcionismus se Komise také rozhodla posílit své partnerství s členskými státy a podniky s cílem ještě více zlepšit koordinační úsilí směřující k odstranění překážek ve vztahu s třetími zeměmi. Důležité je také to, že Komise zintenzivnila diskuse se zúčastněnými stranami partnerství pro přístup na trh o zavedených překážkách obchodu v zemích, se kterými byla zahájena jednání o dohodách o volném obchodu nebo se o jejich zahájení uvažuje s cílem zvolit nejlepší strategii pro řešení těchto překážek. Provádění a prosazování obchodních dohod zůstává i nadále klíčovým aspektem obchodní politiky EU. Prováděcí struktury zavedené dohodami o volném obchodu významně přispívají k odstraňování specifických překážek obchodu. V roce 2016 se jednalo například o dohodu o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou a prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu mezi EU a Ukrajinou, která začala být prozatímně uplatňována od 1. ledna 2016 (viz oddíl III.C této zprávy). Komise rovněž pečlivě sleduje provedení závazků přijatých v rámci CETA v kanadském právu a jejich účinné provádění. CETA navíc poskytuje potřebný rámec pro diskuse o překážkách, které mohou nastat v oblastech, jako jsou sanitární a fytosanitární opatření (SPS), technické překážky obchodu (TBT) či investice. V souvislosti s posíleným partnerství, které bylo 20 Výbor WTO pro obchodní aspekty investičních opatření. 18

oznámeno ve strategii Obchod pro všechny přijaté v říjnu roku 2015, zveřejní Komise v letošním roce zprávu zaměřenou na provádění dohod o volném obchodu. B. PŘEHLED VYŘEŠENÝCH PŘEKÁŽEK V ROCE 2016 1. Rozdělení překážek vyřešených v roce 2016 podle třetích zemí V roce 2016 bylo díky společnému úsilí všech zúčastněných stran v rámci partnerství pro přístup na trh 20 zaznamenaných překážek obchodu uplatňovaných v 12 různých třetích zemích zcela nebo částečně odstraněno. Tyto výsledky dosažené v loňském roce jsou v obecné rovině srovnatelné s 23 opatřeními, která byla vyřešena v roce 2015. Tabulka 6 znázorňuje třetí země, ve kterých byly překážky úspěšně vyřešeny. Na prvním místě s pěti překážkami obchodu vyřešenými v roce 2016 byla Jižní Korea, následovaná Čínou (se třemi), Izraelem a Ukrajinou (po dvou). Také v Argentině, Botswaně, Brazílii, Egyptě, Indii, Japonsku, Tchaj-wanu a Turecku mohla být v každém případě jedna ze zaznamenaných překážek vyřešena. 6 5 4 3 2 1 0 5 3 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 Tabulka 6: Geografické rozdělení překážek obchodu a investic vyřešených v roce 2016 (* země skupiny G20) Je však třeba znovu zmínit, že vzhledem k tomu, že databáze o přístupu na trh neposkytuje úplný přehled o všech překážkách obchodu, s nimiž se vývozci z EU setkávají, neposkytuje ani úplný přehled všech překážek vyřešených v roce 2016. Zejména v případě probíhajících jednání o dohodách o volném obchodu nebyly někdy překážky včetně jejich odstranění zaznamenány. V budoucnu to bude podrobněji řešeno v rámci partnerství pro přístup na trh v souvislosti s posíleným partnerstvím. 2. Rozdělení překážek vyřešených v roce 2016 podle typu opatření 19

Vzhledem ke zvýšenému zavádění překážek za hranicemi v roce 2016 (20) oproti opatřením na hranicích (13) je dobré provést analýzu, jak efektivní byla EU v minulém roce při řešení těchto různých typů opatření. Tabulka 7 uvádí, že strategie pro přístup na trh přispěla rovnou měrou k vyřešení opatření na hranicích (10) a za hranicemi (10), což dokazuje, že její soubor nástrojů je při řešení opatření, které se často obtížněji vnímají, stále účinný. Pokud jde o deset úspěšně vyřešených opatření na hranicích, týkala se většina sanitárních a fytosanitárních opatření (sedm), přičemž ostatní vyřešené překážky souvisely se zákazy dovozu nebo s celní problematikou (tři). V případě deseti opatření za hranicemi bylo dosaženo nejlepších výsledků v oblasti regulačních nebo daňových opatření pro obchod se zbožím (devět), přičemž byl rovněž úspěšně vyřešen jeden problém týkající se služeb. 3. Rozdělení překážek vyřešených v roce 2016 podle jednotlivých odvětví Tabulka 7 uvádí přehled hlavních odvětví ekonomické činnosti, v nichž byly v roce 2016 vyřešeny překážky obchodu: Zemědělství a rybolov bylo předním odvětvím s osmi (zcela nebo částečně) vyřešenými překážkami, zejména pokud jde o sanitární a fytosanitární opatření (pět). V odvětví vína a lihovin se také vyřešil významný počet překážek (tři), po němž následuje automobilový a kosmetický průmysl (po dvou). Dále byly vyřešeny jednotlivé překážky týkající se elektroniky, farmaceutických výrobků a informačních a komunikačních technologií. Rovněž byly vyřešeny dvě horizontální překážky obě v Jižní Koreji: jedna se týkala ověření původu a druhá (vyřešena dočasně) sazebního zacházení u (zpětně dovezeného) opraveného zboží (viz také oddíl III.C.1). 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 8 3 2 2 2 1 1 1 20

Tabulka 7: Odvětvové rozdělení překážek obchodu a investic vyřešených v roce 2016, jak byly zaznamenány v databázi pro přístup na trhy C. KVALITATIVNÍ ANALÝZA PŘEKÁŽEK VYŘEŠENÝCH V ROCE 2016 Tato část poskytuje hlubší analýzu překážek vyřešených u čtyř obchodních partnerů, u kterých byl v roce 2016 zaznamenán nejvyšší počet vyřešených překážek: Jižní Korea, Čína, Izrael a Ukrajina. 1. Jižní Korea Zvláště pozitivní tendenci lze pozorovat v Jižní Koreji, kde byla v roce 2016 zaznamenána pouze jedna nová překážka, zatímco pět překážek bylo odstraněno. To dokazuje, že prováděcí struktura dohody o volném obchodu je účinným prostředkem k řešení překážek obchodu (viz také oddíl III.A). Ačkoliv se obchodní toky od zahájení uplatňování dohody o volném obchodu v automobilovém průmyslu výrazně zlepšily, některé problémy přístupu na trh v tomto odvětví přetrvávají a Komise nadále vyjadřovala své obavy v pracovní skupině dohody o volném obchodu pro automobilový průmysl. V této souvislosti Jižní Korea v roce 2016 souhlasila se změnou svých jedinečných požadavků na velikost sedadel a prostor mezi sedadly a s harmonizací některých předpisů s mezinárodními normami (např. záležitost 48 V podle předpisu EHK OSN č. 100). Komise bude i nadále řešit zbývající překážky v rámci příslušných prováděcích orgánů dohody o volném obchodu a případnými změnami stávající dohody. V roce 2016 byla také vyřešena jedna překážka týkající se kosmetických přípravků: po jednání EU s jihokorejskými protějšky bylo diskriminační opatření, které zavazovalo provozovatele bezcelních obchodů umístěných v centrech měst v Jižní Koreji k vyhrazení minimální podlahové plochy k prodeji domácích výrobků, změněno na méně diskriminační povinnost vyhradit minimální podlahovou plochu k prodeji výrobků malých a středních podniků. V oblasti obchodu se zemědělskými produkty byly aspekty narušující obchod v navrženém předpisu obsahujícím neodůvodněné technické požadavky na sýr ze syrového mléka, které by negativně ovlivnily podniky v EU, zmírněny následkem intervencí ze strany EU. V horizontální rovině Jižní Korea také změnila své celní postupy ohledně ověřování původu. Až do roku 2016 korejská celní správa ověřovala původ zboží z EU způsobem srovnatelným s metodou přímého ověření původu, tj. přímo se obracela na dovozce. Na tento přístup, který byl v rozporu s nepřímým ověřováním původu předpokládaným v dohodě o volném obchodu, si stěžovaly společnosti z EU z různých odvětví. Po intervencích EU akceptovala Jižní Korea nepřímé ověřování původu v souladu s dohodou o volném obchodu, čímž se situace pro vývozce z EU výrazně zlepšila. 21

Další dlouhodobý horizontální problém se týká jihokorejského sazebního zacházení pro (zpětně dovezené) opravené zboží. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou neobsahuje žádné ustanovení o osvobození opraveného zboží od cla při zpětném dovozu do Jižní Koreje po opravě v EU. Po častých intervencích Komise rozšířila Jižní Korea v prosinci 2016 stávající osvobození od cla až do konce roku 2018. Nad rámec tohoto dočasného řešení bude EU i nadále usilovat o dlouhodobé řešení této otázky, a to i v rámci možných změn dohody o volném obchodu. 2. Čína Čína nadále patří mezi země, které nejvíce využívají překážky přístupu na trh, a to jak z hlediska celkového počtu zaznamenaných opatření (23), tak nových opatření, která se objevila v roce 2016 (dvě). V roce 2016 však došlo také k pozitivnímu vývoji u tří zaznamenaných překážek obchodu, z čehož vyplývá, že strategie EU pro odstranění překážek může účinně fungovat i ve vztahu k hlavním ekonomikám. Pokrok byl dosažen u hlavní překážky v odvětví informačních a komunikačních technologií: Čína plánovala přijmout pravidla, která by nutila společnosti, které nakupují zboží z oblasti informačních a komunikačních technologií pro čínské banky, aby používaly čínské duševní vlastnictví a aby zveřejnily klíčové softwarové kódy, které jsou považovány za obchodní tajemství. V návaznosti na zásahy Komise na vysoké úrovni se Čína rozhodla dočasně pozastavit přijetí těchto opatření, a to až do přezkumu předpisu. Komise bude nadále tuto záležitost pečlivě sledovat s cílem dosáhnout v této oblasti konečného řešení. Další pozitivní vývoj byl zaznamenán v kosmetickém průmyslu, kde se očekávalo, že nové právní předpisy zavedou zatěžující požadavky, jako je zákaz přelepení původního štítku nebo povinnost uvádět na obalu jméno a adresu subdodavatelů. Po intervencích ze strany EU na všech příslušných mnohostranných a dvoustranných fórech souhlasila Čína s pozastavením těchto opatření. Od roku 2016 to umožnilo kosmetickým společnostem z EU pokračovat ve vývozu do Číny stejně jako předtím. Odvětví lihovin také zaznamenalo úspěch: Čína ponechávala v platnosti neodůvodněná sanitární a fytosanitární opatření, která vyžadovala velmi nízké hladiny určitých ftalátů, které byly přísnější než bezpečnostní hodnoty stanovené v rámci jejího vlastního posouzení rizik. Tento problém byl vyřešen v roce 2016, když Čína potvrdila, že se vrátí ke své předchozí praxi v souladu s výsledkem svého vlastního posouzení rizik a zajistí, aby mohli vývozci lihovin z EU pokračovat ve své činnosti. 3. Izrael Obchodní vztahy mezi EU a Izraelem jsou založeny na dohodě o přidružení, která vstoupila v platnost v roce 2000. Izrael obecně podporoval usnadnění obchodu a příliš nevyužíval překážek přístupu na trh ve vztahu k podnikům EU, což obchodní vztahy ještě posilovalo. Se dvěma překážkami, které byly v roce 2016 efektivně vyřešeny, zůstávají v databázi pro přístup na trhy celkem jen tři překážky. 22