Regionální přenos informací SZP až na zemědělské farmy 9.f.e

Regionální přenos informací SZP až na zemědělské farmy 9.f.e

Sektory zemědělství-index zem. produkce 1,8 Index hrubé produkce agro ČR 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Index RV Index ŽV Index Celkem Anticyklické odvětví nezávislé na ostatních odvětvích Rostlinná produkce roste výrazně nejen v technických plodinách Jasný propad živočišné produkce-startuje růst (problém zrušení kvót a zavedení sankcí) Diverzifikace a přidaná hodnota zemědělské produkce

Analýza současného stavu českého zemědělství Zrušení intervencí dopad i na zemědělství Boj o zaměstnance konkurence s ostatních oborů Více dotací se váže na produkci (adresnost) --- omezení spekulací s půdou a dotacemi (diskuze) Efektní čerpání všech typů dotací včetně podpory investic - vzniká diskuze o spravedlivém přístupu velcí a malí-diferenciace regionů Snaha o posílení přidané hodnoty v zemědělské výrobě diverzifikace zem.činností Problém s cenou mléka od 8/2016 aktuálně pozitivnější trend Další oscilace trhu - máslo Posiluje se stále více environmentální charakter zemědělství významná role poradenství pro zemědělství Začíná další diskuze o nové podobě SZP po 2020

Systém zemědělských strukturálních šetření Organizace OSN pro výživu a zemědělství od roku 1950 pořádá plošná šetření v desetiletých intervalech. EUROSTAT od roku 1970 organizuje mezilehlá výběrová šetření po 2 3 letech. První plošné šetření v České republice v roce 1995, další v letech 2000 a 2010. Výběrová šetření v ČR v letech 2003, 2005, 2007, 2013; další proběhlo v r. 2016. Cíle šetření Získání údajů o velikosti, struktuře a vývoji zemědělských subjektů. Zabezpečení podkladů pro propočty typologie farem. Podle hospodářské velikosti a výrobního zaměření (zpracovává ÚZEI). Aktualizace a doplnění Registru farem. Organizace FADN v ČR Zemědělská účetní datová síť FADN je v Evropské unii zavedena od roku 1965 Kontaktní pracoviště FADN ČR v ÚZEI zajišťuje metodické řízení, rozvoj a provoz Zemědělské účetní datové sítě FADN (sítě testovacích podniků) 4

velikostní skupiny (ha) Velikostní struktura zemědělských subjektů zemědělské subjekty obhospodařovaná zem. půda Zemědělské subjekty podle výměry půdy 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zastoupení právních forem ve velikostních skupinách velikostní <10 10 <50 50 <500 500 <2 000 2 000 2 000 1 000 <2 000 500 <1 000 100 <500 50 <100 10 <50 <10 0% 20% 40% 60% 80% 100% subjekty fyzických osob subjekty právnických osob Zdroj: ČSÚ 5

Pozice ČR v rámci EU28 1. místo v průměrné výměře zemědělské půdy na 1 subjekt (152,4 ha; EU28: 14,4 ha) 1. místo v podílu subjektů s výměrou nad 500 ha (7,9 %; EU28: 0,2 %) 1. místo v počtu pracujících na 1 zemědělský subjekt (5,8 osoby; EU28: 2,1 osoby) 2. místo v podílu subjektů právnických osob (13,5 %; EU28: 3,0 %) 2. místo v podílu ekologicky hospodařících subjektů (10,5 %; EU28: 1,6%) 2. místo v podílu ploch řepky (14,6 % orné půdy, EU28: 6,9 %) 4. místo v podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy (11,4 %; EU28: 3,6 %) 27. místo v podílu vlastní zemědělské půdy (22,0 %; EU28: 51,7 %) 28. místo v podílu rodinných pracovníků (32,4 %; EU28: 92,3 %) Zdroj: ČSÚ 6

Srovnání mezi státy Evropské unie Zemědělské subjekty (tis.) Průměrná výměra (ha/subjekt) Zornění (%) Pracující na 100 ha z. p. Pracující na subjekt Skot na 100 ha z. p. Prasata na 100 ha o. p. Česká republika 23 152,4 72,3 3,8 5,8 38,1 75,8 Německo 299 55,8 70,9 4,5 2,5 75,0 232,7 Polsko 1 507 9,6 74,7 26,3 2,5 39,7 141,2 Rakousko 150 19,2 47,6 12,0 2,3 70,3 236,8 Slovensko 24 77,5 70,9 4,8 3,7 24,5 43,8 Francie 516 53,9 66,0 3,6 2,0 70,1 75,7 Itálie 1 621 7,9 0,5? 26,4 2,1 46,3 133,1 Maďarsko 577 8,1 0,8? 24,4 2,0 15,1 84,5 Rumunsko 3 859 3,4 62,4 53,8 1,9 15,0 64,3 Španělsko 990 24,0 47,5 9,4 2,2 24,6 219,0 Spojené království 187 90,4 35,2 2,5 2,2 59,6 74,7 EU28 12 248 14,4 59,1 14,5 2,1 50,4 147,5 zpracoval ČSÚ 7

Struktura zemědělské produkce

Porovnání nájemného zem. půdy 2016 (ČR = 1) 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Slovensko Litva Polsko Irsko Švédsko Maďarsko Španělsko Finsko Velká Britanie Malta Francie Lucembursko Rakousko Italie Německo Dánsko Holandsko Zdroj: UZEI

Nárůst vlastní obhospodařované půdy v období 2010 2015 10

Dotazníkové šetření 1. Myslíte, do 5 let je nutná generační výměna managementu ve vašem podniku? 2. Máte a nebo vychováváte si svého nástupce? 3. Domníváte se, že vaše současná právní (vlastnická) struktura bude v dalších 5 letech stabilní? 4. Myslíte, že východiskem řešení problému je fúze a nebo prodej společnosti? 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1.Generační výměna MNG Ano Ne Asi ano Asi ne ZD a.s. s.r.o. 80% 60% 40% 20% 0% 2.Nástupce ZD a.s. s.r.o. NE ANO 3.Stabilita vlastnické struktury 4.Zvažují možnost prodeje 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ano Ne Asi ano Asi ne 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ano Ne Asi ano Asi ne ZD a.s. s.r.o. ZD a.s. s.r.o.

Nárůst počtu pracujících ve věku nad 65 let 12

Podíl zaměstnanců v zemědělství v rámci EU Podíl zaměstnanců v zemědělství souvisí vždy s několika faktory-tradice, vyspělost, diversifikace zemědělských činností a struktura Agro sektoru.

Vývoj stavu hospodářských zvířat 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1921 1934 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 SKOT KRÁVY (součást SKOTu) PRASATA

Osevní plochy zemědělských plodin 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1920 1925 1930 1935 1946 1951 1956 1961 1966 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 2011 Obiloviny Kukuřice na zrno Brambory Řepka Pícniny na orné půdě

Zatížení VDJ na ha v zemích EU Počet VDJ/ha souvisí se sociálně ekonomickým pohledem na zemědělství v každé zemi. Dále je úzce napojen na zpracovatelský průmysl, který může svým přístupem zásadně ovlivňovat. V ČR má male zatížení VDJ navíc neblahé dopady do půdní úrodnosti.

Produkce mléka v EU 27 (mil. t) Otázka Brexitu Německo 28 847 420 Finsko 2 491 931 Francie 25 091 322 47% Maďarsko 2 029 861 UK 15 125 169 Portugalsko 1 987 521 Nizozemsko 11 465 630 63 % Litva 1 738 936 Itálie 10 740 661 Slovensko 1 061 604 Polsko 9 567 746 Bulharsko 998 580 Španělsko 6 239 289 Řecko 836 923 Irsko 5 503 679 Lotyšsko 743 221 Dánsko 4 612 620 Estonsko 659 295 Belgie 3 427 289 Slovinsko 588 171 Švédsko 3 419 596 Lucembursko 278 546 Rumunsko 3 118 140 Kypr 148 104 Rakousko 2 847 478 Malta 49 672 ČR 2 792 690 Zdroj: ČESTR 17

leden 2011 únor 2011 březen 2011 duben 2011 květen 2011 červen 2011 červenec 2011 srpen 2011 září 2011 říjen 2011 listopad 2011 prosinec 2011 leden 2012 únor 2012 březen 2012 duben 2012 květen 2012 červen 2012 červenec 2012 srpen 2012 září 2012 říjen 2012 listopad 2012 prosinec 2012 leden 2013 únor 2013 březen 2013 duben 2013 květen 2013 červen 2013 červenec 2013 srpen 2013 září 2013 říjen 2013 listopad 2013 prosinec 2013 leden 2014 únor 2014 březen 2014 duben 2014 květen 2014 červen 2014 červenec 2014 srpen 2014 září 2014 říjen 2014 listopad 2014 prosinec 2014 leden 2015 únor 2015 březen 2015 duben 2015 květen 2015 červen 2015 červenec 2015 srpen 2015 září 2015 říjen 2015 listopad 2015 prosinec 2015 leden 2016 únor 2016 březen 2016 duben 2016 květen 2016 červen 2016 červenec 2016 Vývoj ceny kravského mléka 10 Kč MAXIMUM 9,8 Kč duben 2014 9 Kč 8 Kč 7 Kč 6 Kč MINIMUM 6,1 Kč červenec 2016 5 Kč 18

Do průměru cen je daleko V prvním pololetí 2017 se zvýšila výkupní cena mléka. V ČR dosáhla průměrná cena za toto období 8,14 Kč za litr. Problémem pro tuzemské prvovýrobce však zůstává fakt, že do průměrné ceny má ČR ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie stále daleko. V současné době je to něco přes jednu korunu. Navíc ceny více oscilují. Od září 2016 jsme v ceně mléka zhruba na 86% váženého průměru zemí EU. Výkupní cena v červnu 2017 dosáhla 8,30 Kč za litr. I přes velmi nízké ceny dochází v průběhu krize k nárůstu produkce mléka. Produkce mléka celkem v tis. litrů 2600000 2500000 2400000 2300000 2200000 2100000 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 Zdroj: MONETA 19

Produktivita práce v rámci EU I když v posledních letech produktivita práce v ČR mírně rostla, tak stále naše postavení v rámci EU neodpovídá možnostem naší struktury zemědělství tj. nejvyšší obhospodařovanou průměrnou plochou, nízkou cenou práce a porovnáním zatím ne zcela stejnou cenou půdy.

Zemědělství jak obstát v konkurenci? konkurenceschopnosti? Pochopení administrativních požadavků společné zemědělské politiky s maximálním a zároveň účelným a efektivním využitím dotací a podpor Optimalizace struktury podniku stále velmi malá profitabilita zemědělských činností oproti EU Zvyšování intenzifikačních faktorů a to zejména v RV ( ŽV řeší především management kvality práce, ale i zde jsou investice stále nutností) problém s cenou mléka nám to dokázal Vypořádání se s tlakem kapitálu a právními formami podnikaní další akvizice podniků. Je zde stále velká atraktivita. Predikovat budoucí možnosti vývoje v tohoto sektoru. Důsledné zavádění koncepčních opatření vedoucí k efektivnímu využívání nákladů (počet zaměstnanců, nerentabilních provozů, využití techniky ) Analýza a příprava investičních projektů-chytrá INVESTICE Jedná se spíše o krizi likvidity Situace podniků, které neřídí aktivně ekonomiku

Struktura jednotlivých podpor v členských státech EU

Začíná veřejná diskuze o budoucnosti SZP po roce 2020 SZP by měla být zmodernizovaná a zjednodušená. Evropská komise otevřela veřejnou konzultaci o její podobě. Její nová podoba by měla umožnit přiměřenější reakci na aktuální sociální, politické, enviromentální a hospodářské výzvy formulace nových 10 oblastí priorit Prosperita venkova Produkční řetězec Životaschopnost venkova Životní prostředí na venkově Zachování přírodních zdrojů Boj proti změně klimatu Vzdělání a inovace Správa na venkově Zjednodušení společné zemědělské politiky? Efektivita společné zemědělské politiky

Rozpočet PRV 2014 2020

5. kolo příjmů žádostí o dotace Programu rozvoje venkova v termínu od 10. do 30. října Modernizace zemědělských podniků ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA stáje, jímky, dojírny, hnojiště ROSTLINNÁ VÝROBA zemědělská technika, speciální stroje pro vinaře, chmelaře, ovocnáře atd. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů - bourárny, mlékárny nebo linky na výrobu krmiv Technika a technologie pro lesní hospodářství Další informace o opatřeních na www.szif.cz Hlavní změny v opatřeních: Zkrácení lhůty pro zveřejnění seznamu Žádostí o dotaci Změny v preferenčních kritériích Změny ve výběrových řízeních Prodloužení lhůty pro doložení dokladů po podání Žádosti o dotaci Žádost o platbu již jen v elektronické podobě 25

AgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost AgroConsult Bohemia plynule navazuje na odkaz společnosti stejného názvu, která byla založena v roce 1999 v Praze. Stála u zrodu moderního ekonomického posuzování zemědělských podniků V roce 2015 došlo k znovuzaložení firmy, která se bude primárně věnovat poradenství v zemědělském sektoru. Jednoznačná orientace na spolupráci s MONETA Money Bank

Management zemědělského podniku v současné době vyžaduje široké spektrum podpůrných činností, a proto spolupracujeme se špičkovými specialisty pro jednotlivé oblasti zemědělského podnikání AgroConsult Bohemia s.r.o. Husova tř. 1845/11 370 01 České Budějovice Telefon: +420 380 427 920 Mobil: +420 602 963 079 E-mail: info@agroconsult.cz www.agroconsult.cz