Vodohospodářská bilance za rok 2015 Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik za rok 2015
Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 2015 Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje Ing. Irena Skalická Ing. Mgr. Bohumír Šraut Hradec Králové, září 2016
Obsah SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A ZKRATEK 5 ÚVOD 7 METODIKA ZPRACOVÁNÍ.. 9 OBSAH ZPRÁVY HORNÍHO A STŘEDNÍHO LABE.... 11 ZPRÁVA HORNÍHO A STŘEDNÍHO LABE....... 13 OBSAH ZPRÁVY LUŽICKÉ NISY A OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ ODRY.... 61 ZPRÁVA LUŽICKÉ NISY A OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ ODRY... 63
Seznam obrázků Vymezení dílčích povodí na území České Republiky. 10 Dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. HSL1. Přehled hydrogeologických rajonů... 15 Obr. HSL2. Přehled hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe... 17 Obr. HSL3. Rozložení největších odběrů podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe... 23 Obr. HSL4. Bilanční napjatost HG rajonů podle četnosti... 51 Obr. HSL5. Chloridy... 54 Obr. HSL6. Sírany... 54 Obr. HSL7. Amonné ionty... 55 Obr. HSL8. Dusičnany... 55 Obr. HSL9. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem... 56 Obr. HSL10. Měď... 56 Obr. HSL11. Kadmium... 57 Obr. HSL12. Olovo... 57 Obr. HSL13. Reakce vody... 58 Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO1. Přehled hydrogeologických rajonů... 65 Obr. LNO2. Přehled hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe... 66 Obr. LNO3. Rozložení největších odběrů podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry... 69 Obr. LNO4. Chloridy... 75 Obr. LNO5. Sírany... 75 Obr. LNO6. Amonné ionty... 76 Obr. LNO7. Dusičnany... 76 Obr. LNO8. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem... 77 Obr. LNO9. Měď... 77 Obr. LNO10. Kadmium... 78 Obr. LNO11. Olovo... 78 Obr. LNO12. Reakce vody... 79 Seznam tabulek Dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. HSL1. Seznam hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe... 16 Tab. HSL2. Seznam významných hydrogeologických rajonů... 17 Tab. HSL3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech měsíční mediány hodnoceného roku (2015) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (převzatá data od Tab. HSL4. ČHMÚ)... 18 Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2015 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ)... 22 Tab. HSL5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech... 24 Tab. HSL6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím... 25 Tab. HSL7. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím... 27 Tab. HSL8. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce 2015... 28 Tab. HSL9. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajonech... 37 Tab. HSL10. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech v roce 2015 (pro rajony s kompletními daty tj. pro 26 rajonů ze 40)... 39 Tab. HSL11. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4322... 40 Tab. HSL12. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4320... 41 Tab. HSL13. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4330... 42 Tab. HSL14. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4430... 43 Tab. HSL15. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4420... 44 Tab. HSL16. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4221... 45 Tab. HSL17. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4310... 46 Tab. HSL18. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4240... 47 Tab. HSL19. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4110... 48 Tab. HSL20. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4250... 49 Tab. HSL21. Porovnání bilanční napjatosti v jednotlivých HG rajonech v letech 2014 a 2015... 50 Tab. HSL22. Bilančně napjaté rajony v období 2002 2015 a míra bilanční napjatosti... 51 Tab. HSL23. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech na jednotku plochy... 52 5
Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. LNO1. Seznam hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry..66 Tab. LNO2. Seznam významných hydrogeologických rajonů.67 Tab. LNO3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech měsíční mediány hodnoceného roku (2015) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ)... 67 Tab. LNO4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2014 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ)... 68 Tab. LNO5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech... 69 Tab. LNO6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím... 70 Tab. LNO7. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce 2014... 71 Tab. LNO8. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajonech... 72 Tab. LNO9. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech v roce 2015... 73 Tab. LNO10. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech na jednotku plochy... 73 Seznam zkratek MZe DMKP ČHMÚ HGR CHOPAV CHSKMn HSL LNO OPŽP SFŽP VÚV TGM ČGS Ministerstvo zemědělství České republiky Dlouhodobá měsíční křivka překročení (dle údajů ČHMÚ) Český hydrometeorologický ústav Hydrogeologický rajon Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Dílčí povodí Horního a středního Labe Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Operační program životního prostředí Státní fond životního prostřední Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Česká geologická služba 6
ÚVOD Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo dílčí povodí Horního a středního Labe, vymezené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, také dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a dále též vlastní tok Labe v úseku Mělník státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance za rok 2015. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2015 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28.8.2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2015 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2015 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení množství povrchových vod vlastního toku Labe v úseku Mělník státní hranice Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod vlastního toku Labe v úseku Mělník státní hranice Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 7
Zpráva o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení vypouštění vod do Labe v úseku Mělník státní hranice Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2015 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2015, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb. 8
Metodika zpracování Vodohospodářská bilance byla sestavena pro dílčí povodí Horního a středního Labe a pro dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Hodnocení množství a jakosti podzemních vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002. Ve smyslu článků 10 13 bylo provedeno hodnocení množství podzemní vody v minulém roce 2015. Hodnocení jakosti podzemních vod bylo provedeno na základě převzatých výstupů hydrologické bilance, tj. ve formách map od ČHMÚ. Data o jakosti podzemních vod od provozovatelů vodovodu pro rok 2015 jsou neúplná nebo zcela chybí a nejsou tedy relevantní pro zpracování požadovaných statistik, i když jsou povinni provádět odběry vzorků surové vody a celkové výsledky hlásit příslušnému správci povodí. Rámec bilančního hodnocení tvoří hydrogeologické rajony vymezené v rámci přípravy plánů povodí a uveřejněné v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod podle 21 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Ministerstvo životního prostředí č.j.: 90393/ENV/06; 3988/650/06 a Ministerstvo zemědělství č.j.: 44605/2006-16320 ze dne 19.12.2006). Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanovilo podle 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. právní úpravu rajonizace z roku 2006 vyhláškou č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod ze dne 20. prosince 2010. V rámci dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byl bilancován i hydrogeologický rajon 6412, který spadá do správního území Povodí Ohře, státní podnik. Hydrogeologické rajony 4110, 5161 a 6414 bilancované v rámci dílčího povodí Horního a středního Labe a rajon 4650 bilancovaný v rámci dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, přesahují částečně i do dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Metodický pokyn MZe pro sestavení vodohospodářské bilance neuvažuje hodnocení množství podzemních vod v hydrogeologických rajonech, jejichž plošný rozsah přesahuje správní území Povodí Labe, státní podnik a přesahuje do dalších oblastí (dílčích) povodí. Jedná se o tři rajony, které významně přesahují hranici dílčího povodí Horního a středního Labe definovaného ve vyhlášce č. 393/2010 Sb. Rajon 4270 Vysokomýtská synklinála přesahuje do dílčího povodí Dyje. Rajon 4320 Dlouhá mez jižní část přesahuje do dílčího povodí Dolní Vltavy. Rajon 1172 Kvartér Labe po Vltavu přesahuje do dílčího povodí Dolní Vltavy a do dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. Pro tyto tři rajony byly vyžádány odběry podzemních vod u jejich správců, tedy Povodí Moravy, s.p., Povodí Vltavy, státní podnik a Povodí Ohře, státní podnik. Naopak rajony 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy a 4262 Kyšperská synklinála jižní část ve správě Povodí Moravy, s.p., přesahují významně (shodně 21% plochy) do dílčího povodí Horního a středního Labe. Pro tyto dva rajony byla sestavena pouze informativní neúplná bilance a evidované odběry vod byly předány na Povodí Moravy, s.p. k sestavení celkové bilance rajonů 4232 a 4262. Na další části hranice oblasti povodí jsou malé přesahy ploch rajonů 4510, 4640 a 4720, které neovlivňují bilanční hodnocení. Hodnocení podle Metodického pokynu stále nebylo provedeno pro všech 46 hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe a v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Počet nehodnocených rajonů je 17, stejně jako v předchozích bilancích. Pro tyto rajony dosud nejsou k dispozici kompletní data o zdrojích podzemních vod ve smyslu čl. 10, odstavec 4 a 5 Metodického pokynu (viz tab. HSL3 a LNO3). V těchto rajonech byl bilanční stav orientačně hodnocen jednak na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy (viz tab. HSL18 a LNO10) a jednak porovnáním odběrů s velikostí přírodních zdrojů, které stanovil dle výpočtů, odborných odhadů atd. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Řešení tohoto nevyhovujícího stavu (hodnocení zdrojů podzemních vod) se očekává v souvislosti s ukončením projektu Rebilance zásob podzemních vod, který je nyní ve schvalovacím procesu, a který zpracovávala Česká geologická služba (za finanční podpory OPŽP). 9
Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik se sídlem v Hradci Králové). Vymezení dílčích povodí na území České republiky 10
Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Obsah 1. POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE... 13 Srážkové poměry... 13 Teplotní poměry... 13 Režim podzemních vod... 13 Odtokové poměry... 13 2. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD..... 14 2.1. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD... 14 2.2. HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY... 14 2.2.1. Přehled HG rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe... 16 2.2.2. Přehled významných hydrogeologických rajonů... 17 2.3. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD V HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONECH... 18 3. POŽADAVKY NA ZDROJE PODZEMNÍCH VOD. 23 3.1. ODBĚRY PODZEMNÍ VODY S VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM... 25 3.2. ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD S JINÝM NEŽ VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM... 27 3.3. MĚSÍČNÍ ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD VE VÝZNAMNÝCH HG RAJONECH... 27 4. BILANČNÍ HODNOCENÍ... 37 4.1. HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2015... 37 4.2. HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2015... 53 5. ZÁVĚR.. 59 11
12
1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Rok 2015 byl z hlediska množství spadlých srážek na území Horního a středního Labe podnormální. Průměrný roční úhrn srážek činil 595 mm (81 % normálu). V jednotlivých povodích spadlo od 78 % do 83 % normálu. Nejméně srážek vzhledem k normálu bylo naměřeno v povodí horního Labe (78 %). Úvod roku byl srážkově silně podnormální. Nejvyšší roční úhrn srážek byl naměřen na stanici Labská bouda (1 461 mm). Nejnižší roční úhrn srážek (354 mm) na stanici Konárovice. Nejnižší měsíční srážkový úhrn (2 mm) byl naměřen na stanici Skuteč a na stanici Dolní Bousov. Nejvyšší denní úhrn srážek (78 mm) byl naměřen 15.11. na stanici Desná, Souš. Teplotní poměry Rok 2015 byl z hlediska průměrné roční teploty vzduchu (+9,1 C) mimořádně nadnormální. Odchylka od normálu byla +1,5 C. Největší kladná odchylka byla v povodí středního Labe (+2,0 C). Teplotně mimořádně nadnormální byl srpen (+4,5 C) a prosinec (+4,7 C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+38,6 C) byla naměřena 7.8 na stanici Poděbrady. Nejnižší minimální teplota vzduchu (-22,5 C) byla naměřena 5.2. na stanici Kořenov, Jizerka. Režim podzemních vod V mělkém oběhu podzemních vod v povodí horního Labe odpovídal v lednu vzestup hladin (30 % MKP) ročním maximům pro většinu hodnocených vrtů. V březnu se hladiny dostaly pod hranici sucha na 88 % MKP. Další vzestup byl zaznamenán začátkem dubna (66 % MKP). Následoval trvalý pokles hladin na minima v srpnu (90 % MKP) a v září (87 % MKP). Další vzestup nastal až koncem roku na 58 % MKP v prosinci. V povodí středního Labe byl režim hladin mělkých vrtů podobný jako na horním Labi. V lednu byl zaznamenán vzestup na roční maxima (30 % MKP), v březnu hladiny poklesly na 74 % MKP. Od dubna trval pokles s krátkými vzestupnými epizodami až na roční minima v srpnu (86 % MKP) a listopadu (77 % MKP). V prosinci nastal vzestup na 59 % MKP. Vydatnost pramenů v lednu vystoupala na 45 % MKP. U většiny objektů byla roční maxima naměřena začátkem dubna a odpovídala 72 % MKP. Následoval trvalý pokles téměř do konce roku. Minima byla zaznamenána v listopadu (76 % MKP) a v prosinci (72 % MKP). Odtokové poměry Po stránce odtoku byl rok 2015 v povodí horního a středního Labe podprůměrný až silně podprůměrný. Průměrný roční průtok dosáhl na větších tocích jen 63 až 68 % Qa, Cidlina měla pouze 34 % Qa. Nejvíce vodným měsícem roku byl leden, kdy byly kromě povodí Cidliny zaznamenány průměrné až nadprůměrné průtoky (115 až 150 %). Souviselo to s vydatnějšími srážkami a táním sněhové pokrývky zejména v polovině měsíce. Vzhledem ke slabým sněhovým zásobám a nízkým srážkám byly měsíce únor a březen odtokově silně podprůměrné (55 až 60 %). Na přelomu března a dubna odtávala zbývající sněhová pokrývka ve vyšších polohách, proto byly dubnové průtoky vyšší, ale stále spíše podprůměrné (70 až 90 %). Měsíce květen a červen byly silně podprůměrné (40 až 65 %), od července do září byly vodnosti toků dokonce silně až mimořádně podprůměrné (30 až 40 %). Listopad byl podprůměrný (60 až 80 %) a prosinec už průměrný (90 až 110 %). V povodí Cidliny byly téměř po celý rok mimořádně podprůměrné průtoky (10 až 50 %), kromě ledna a dubna, kdy byly průtoky podprůměrné (60 až 70 %). Minimální průtoky se pohybovaly na úrovni Q355d až Q364d a byly zaznamenány většinou v srpnu a v září. Žejbro ve Vrbatově Kostelci na 31 dnů na přelomu července a srpna vyschlo, Klejnárka v Chedrbí vyschla na 25 dnů a Rokytenka v Žamberku na 5 dnů. Významné povodňové situace se během roku nevyskytly. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2015 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 13
2. Zdroje podzemních vod 2.1. Zdroje podzemních vod Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Zdrojem podzemní vody je ta část podzemních vod v přírodním prostředí, která se uvolňuje z horninového prostředí gravitací. Množství podzemní vody v územních jednotkách hydrogeologických rajonech, případně jejich částech (subrajonech, hydrogeologických strukturách, kolektorech, hydrologických povodích) je udáváno velikostí přírodních zdrojů podzemních vod. Velikost přírodních zdrojů charakterizuje intenzitu oběhu podzemní vody v objemových jednotkách v čase (např. l/s). Dynamika oběhu podzemní vody závisí na aktuální velikosti dotace a velikosti přírodní, či umělé drenáže podzemních vod. Velikost zdrojů podzemních vod se stanovuje hydrogeologickým průzkumem podle Vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací. Zahájený projekt České geologické služby Rebilance zásob podzemních vod je zpracováván v intencích této vyhlášky a měl by doplnit chybějící data ve zdrojové části vodohospodářské bilance a zpřesnit bilancování v bilančně napjatých rajonech. Zjednodušeně je možné odvodit aktuální velikost přírodních zdrojů podzemních vod ze základního odtoku, což každoročně provádí ČHMÚ. Na základě údajů z měřených průtoků ve vybraných profilech vodoměrných stanic na vodních tocích se modeluje vyčlenění základního odtoku na principu výtokové čáry. Základní odtok, který je počítán pro jednotlivé hydrogeologické rajony popřípadě jiná bilanční území v měsíčním kroku, je považován za ekvivalent aktuální velikosti přírodních zdrojů podzemních vod. Metoda je vhodná pro mělký oběh podzemních vod v krystalických rajonech, ale v pánevních rajonech jeví značné nepřesnosti a bylo by vhodné ji doplnit o hodnocení stavu hladiny podzemních vod. V kvartérních rajonech fluviálních sedimentů podél řek je díky interakci podzemních a povrchových vod hodnocení přírodních zdrojů podzemních vod na základě separace základního odtoku nepoužitelné. Povodí Labe, státní podnik inicioval pilotní projekt konjunktivní bilance podzemních a povrchových vod v kvartérních HGR. V rámci projektu byly odběry břehovou infiltrací hodnoceny jako odběry povrchové vody, neboť v zóně inundace podél toku jsou odběry podzemní vody výrazně dotovány vcezem povrchové vody z toku. Od toku vzdálenější část rajonu byla hodnocena klasickou bilancí. Tento princip oddělené klasifikace odběrů vcezené říční vody zásadně snižuje bilanční napjatost zdrojů podzemní vody v kvartérních rajonech 1122, 1130, 1152 a 1171. Princip této konjunktivní bilance je na úrovni prvotních diskusí pro změnu metodiky. Přírodní zdroje nebyly stanoveny pro následující hydrogeologické rajony v dílčím povodí Horního a středního Labe: 1110, 1121, 1122, 1130, 1140, 1151, 1152, 1160, 1171, 1172, 4210, 4291, 4710 a 5152. ČHMÚ stanovil přírodní zdroje pro rok 2015 opět nově oproti předcházejícím rokům (včetně některých dlouhodobých charakteristik). Stanovené a předané měsíční hodnoty (mediány) přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2015 a dlouhodobé hodnoty (průměrné měsíční mediány za období 1981 2010) přírodních zdrojů podzemních vod pro bilancované rajony jsou uvedeny v tab. HSL3. Dále ČHMÚ provedl zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2015 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (viz tab. HSL4). Data normály 1981 2010 a mediány roku 2015 byly pro letošní rok předány v podobě absolutních hodnot, tedy v l/s. 2.2. Hydrogeologické rajony Pro plánování v oblasti vod byly podle požadavků Rámcové směrnice EU pro vodní politiku 2000/60/ES v rámci projektu VaV/650/4/02 (Prchalová et al. 2005) vymezeny útvary podzemních vod a provedena revize a aktualizace hydrogeologické rajonizace, tzv. rajonizace 2005 (vyhláška č. 5/2010 Sb.). Zároveň došlo k maximálnímu sblížení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod. Rajon vymezuje přírodní horninové prostředí, v němž dochází k ucelenému oběhu podzemní vody, která v rajonu tvoří útvar podzemní vody. Rajony jako takové zůstávají neměnné, až do doby další revize hydrogeologické rajonizace. Naproti tomu vodní útvary podléhají vlivům, zejména antropogenní činnosti, které mohou měnit jejich stav, a budou předmětem periodického hodnocení v rámci šestiletých revizí Plánů povodí (Olmer et al. 2006, Hydrogeologická rajonizace České 14
republiky, HIG 23). Mapové zákresy rajonů 2005 jsou uvedeny na webových stránkách VÚV TGM a ČGS ve formátu EsriShape. Rajonizace 2005 je zpracována s podrobností 1:50 000 technologií GIS ve třech vrstvách: základní vrstvě, která pokrývá celé území ČR, s rajony v terciérních a křídových pánevních sedimentech (označení 2xxx), sedimentech svrchní křídy (41xx až 46xx, kromě 4420), sedimentech permokarbonu (5xxx) a v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika (6xxx), svrchní vrstvě zahrnující oblast kvartérních a propojených kvartérních a neogenních sedimentů (1xxx) a jizerský coniak (4420), vrstvě bazálního křídového kolektoru v oblasti Pojizeří a pravostranných přítoků Labe (4710, 4720 a 4730). Na území České republiky je vymezeno celkem 152 hydrogeologických rajonů, z toho 111 v základní vrstvě, 38 ve svrchní vrstvě a 3 rajony ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Ve správním území Povodí Labe, státní podnik se nachází 45 rajonů, z toho 30 v základní vrstvě, 14 ve svrchní vrstvě a 1 rajon ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Ve správním území Povodí Ohře, státní podnik se nachází 1 rajon v základní vrstvě. Obr. HSL1. Přehled hydrogeologických rajonů 15
2.2.1. Přehled HG rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe Tab. HSL1. Seznam hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe Rajony v dílčím povodí Horního a středního Labe ID rajonu Název rajonu Plocha rajonu km 2 1110 Kvartér Orlice 295,3 1121 Kvartér Labe po Hradec Králové 146,1 1122 Kvartér Labe po Pardubice 127,8 1130 Kvartér Loučné a Chrudimky 181,9 1140 Kvartér Labe po Týnec 146,9 1151 Kvartér Labe po Kolín 88,1 1152 Kvartér Labe po Nymburk 238,6 1160 Kvartér Urbanické brány 105,1 1171 Kvartér Labe po Jizeru 88,7 1172 Kvartér Labe po Vltavu 293,8 4110 Polická pánev 196,3 z celkových 214,0 4210 Hronovsko-poříčská křída 40,3 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 252,5 4222 Podorlická křída v povodí Orlice 434,5 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice 176,3 4240 Královédvorská synklinála 145,3 4250 Hořicko-miletínská křída 435,1 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice 171,3 4270 Vysokomýtská synklinála 799,9 4291 Králický prolom - severní část 61,3 4310 Chrudimská křída 595,8 4320 Dlouhá mez - jižní část 65,7 4330 Dlouhá mez - severní část 60,3 4340 Čáslavská křída 275,9 4350 Velimská křída 278,7 4360 Labská křída 2845,7 4410 Jizerská křída pravobřežní 685,0 4420 Jizerský coniak 152,2 4430 Jizerská křída levobřežní 899,5 4510 Křída severně od Prahy 602,7 4521 Křída Košáteckého potoka 337,6 4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře 1881,8 5151 Podkrkonošský permokarbon 862,7 5152 Náchodský perm 60,0 5161 Dolnoslezská pánev - západní část 133,6 z celkových 147,2 5211 Poorlický perm - severní část 72,1 6414 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš 898,2 z celkových 899,6 6420 Krystalinikum Orlických hor 566,6 6531 Kutnohorské krystalinikum 816,7 6532 Krystalinikum Železných hor 726,2 Rajony z dílčího povodí Dyje a dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu významně přesahující do dílčího povodí Horního a středního Labe 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy 73,7 z celkových 358,0 4262 Kyšperská synklinála - jižní část 49,5 z celkových 236,4 16
Obr. HSL2. Přehled hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe 2.2.2. Přehled významných hydrogeologických rajonů V tab. HSL2 je uveden seznam významných hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe ve smyslu Metodického pokynu, tzn. že se jedná o rajony jednak intenzivně využívané a jednak rajony s významným oběhem podzemních vod. Tab. HSL2. Seznam významných hydrogeologických rajonů Významné hydrogeologické rajony 1110 Kvartér Orlice 1122 Kvartér Labe po Pardubice 1151 Kvartér Labe po Kolín 1152 Kvartér Labe po Nymburk 1171 Kvartér Labe po Jizeru 1172 Kvartér Labe po Vltavu 4110 Polická pánev 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 4222 Podorlická křída v povodí Orlice 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice 4240 Královédvorská synklinála 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice 4270 Vysokomýtská synklinála 4310 Chrudimská křída 4320 Dlouhá mez jižní část 4330 Dlouhá mez severní část 4410 Jizerská křída pravobřežní 4420 Jizerský coniak 4430 Jizerská křída levobřežní 17
2.3. Zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech V tab. HSL3 jsou pro jednotlivé hydrogeologické rajony (pro které byla předána data) porovnány měsíční mediány hodnoceného roku (2015) s hodnotami dlouhodobých průměrných měsíčních mediánů za období 1981 2010. Pro 26 hydrogeologických rajonů bylo provedeno zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2015 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010. Tabulka HSL4 uvádí v procentech měsíční křivky překročení. Žlutě jsou vyznačeny údaje za hranicí 85 % MPK považované za stav sucha a červeně se vyznačují hodnoty, kdy byly přírodní zdroje podzemních vod v daném měsíci menší než minimum za srovnávací období 1981 2010. Toto hodnocení však ne úplně koresponduje s vyhodnocením bilančního stavu. Jeví se velmi potřebné zahájit hydrologické hodnocení velikosti zdrojů podzemních vod nejen na základě odtokových charakteristik povrchových recipientů, ale také na základě statistického rozboru stavů hladiny podzemní vody. Stav hladiny podzemní vody přesněji charakterizuje bilanční stav přírodních zdrojů v hydrogeologickém rajonu. Tab. HSL3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech měsíční mediány hodnoceného roku (2015) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ) Měsíc HGR 4110 HGR 4221 HGR 4222 A B A B A B I. 974 839 705 512 1238 900 II. 1093 940 883 644 1552 1131 III. 1341 891 1148 557 2017 978 IV. 1619 1103 1194 687 2097 1207 V. 1383 990 739 473 1299 832 VI. 1134 808 483 182 849 319 VII. 994 641 370 67 649 118 VIII. 916 492 359 31 631 54 IX. 850 397 365 57 642 99 X. 793 334 367 73 645 129 XI. 780 303 417 109 733 192 XII. 822 375 508 305 892 536 Průměr 1058 676 628 308 1104 541 Měsíc HGR 4231 HGR 4240 HGR 4250 A B A B A B I. 448 435 519 349 1270 853 II. 498 481 631 384 1543 938 III. 581 449 753 319 1841 781 IV. 692 481 757 363 1850 887 V. 617 414 554 295 1354 721 VI. 514 329 424 213 1036 520 VII. 467 273 331 148 810 362 VIII. 420 231 278 103 680 251 IX. 375 187 251 84 614 205 X. 370 182 243 82 595 201 XI. 374 169 277 108 678 265 XII. 390 210 354 167 865 409 Průměr 479 320 447 218 1093 853 18
Měsíc HGR 4261 HGR 4270 HGR 4310 A B A B A B I. 678 815 3019 2874 1233 1555 II. 783 751 3383 3562 1473 1667 III. 915 694 3896 3464 1960 1222 IV. 1057 803 4578 3620 2288 1445 V. 842 593 4078 2723 1531 927 VI. 666 407 3565 2397 1144 431 VII. 591 281 3257 2087 929 175 VIII. 524 231 3165 1723 915 138 IX. 480 196 2904 1701 755 192 X. 472 186 2754 1520 696 220 XI. 513 218 2657 1620 729 256 XII. 566 429 2704 1992 921 582 Průměr 674 467 3330 2440 1219 734 Měsíc HGR 4320 HGR 4330 HGR 4340 A B A B A B I. 180 193 170 182 268 289 II. 209 210 197 198 312 327 III. 263 185 248 175 385 313 IV. 301 235 283 221 422 321 V. 229 144 215 136 346 278 VI. 180 88 170 83 292 189 VII. 157 36 148 34 245 117 VIII. 155 24 146 22 238 79 IX. 134 36 126 34 218 80 X. 128 33 120 31 232 100 XI. 125 43 117 41 246 133 XII. 143 85 135 80 236 147 Průměr 184 109 173 103 287 198 Měsíc HGR 4350 HGR 4360 HGR 4410 A B A B A B I. 282 304 3896 1693 2231 1729 II. 329 345 4866 1989 2286 1741 III. 406 330 6108 1699 2427 1650 IV. 445 339 6014 2129 2517 1708 V. 365 293 4006 1759 2319 1640 VI. 308 200 2731 1201 2117 1476 VII. 259 123 1988 509 2025 1341 VIII. 251 84 1763 248 1996 1249 IX. 230 84 1686 359 1990 1242 X. 245 106 1833 378 2040 1232 XI. 259 140 2243 583 2130 1304 XII. 249 155 2786 1121 2170 1467 Průměr 302 209 3327 1139 2187 1482 19
Měsíc HGR 4420 HGR 4430 HGR 4510 A B A B A B I. 371 299 882 550 414 447 II. 427 333 992 584 483 507 III. 498 282 1185 411 597 485 IV. 492 314 1184 485 653 498 V. 349 266 910 385 536 430 VI. 270 207 754 345 452 293 VII. 230 93 686 246 380 181 VIII. 206 72 655 219 369 122 IX. 191 77 602 219 338 124 X. 207 85 608 159 359 156 XI. 236 93 711 166 380 206 XII. 296 157 765 226 365 227 Průměr 314 190 828 333 444 306 Měsíc HGR 4521 HGR 5151 HGR 5161 A B A B A B I. 490 466 3934 3730 861 746 II. 486 460 4686 3737 944 791 III. 521 451 5970 3358 1254 707 IV. 552 450 6483 3879 1418 994 V. 545 419 4804 2748 903 734 VI. 516 371 3515 2128 633 462 VII. 495 362 2859 1668 568 301 VIII. 495 351 2503 1206 509 217 IX. 478 333 2328 1006 494 190 X. 474 333 2295 872 481 219 XI. 482 374 2522 1011 538 279 XII. 490 378 3092 2262 677 469 Průměr 502 396 3749 2300 772 509 Měsíc HGR 5211 HGR 6414 HGR 6420 A B A B A B I. 235 385 6751 6892 3069 3350 II. 271 434 6625 6319 3382 3121 III. 317 380 7163 5570 4105 2628 IV. 366 412 10878 8978 5283 3933 V. 291 365 12985 9240 4126 2965 VI. 230 309 9828 6035 2851 1665 VII. 204 252 8204 5227 2321 977 VIII. 181 188 7228 4046 2083 671 IX. 166 147 6803 3394 1858 542 X. 163 127 6432 2873 1788 435 XI. 177 127 6565 3718 2071 844 XII. 196 140 6725 6788 2489 2768 Průměr 233 272 8016 5757 2952 1991 20
Měsíc HGR 6531 HGR 6532 A B A B I. 1408 1613 1829 2593 II. 1785 1057 2233 2550 III. 2377 635 2897 2099 IV. 1895 1357 3373 2425 V. 1022 479 2306 1354 VI. 590 212 1790 725 VII. 544 44 1485 373 VIII. 461 44 1351 315 IX. 445 33 1181 249 X. 481 178 1073 213 XI. 866 234 1125 378 XII. 910 657 1444 1227 Průměr 1061 545 1841 1208 Vysvětlivky: A přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (l/s) B přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2015 (l/s) 21
Tab. HSL4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2015 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ) HGR HGR 1110 HGR 1121 HGR 1122 HGR 1130 HGR 1140 HGR 1151 HGR 1152 HGR 1160 HGR 1171 HGR 1172 měsíce (MPK 2015) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. HGR 4110 56 56 75 91 85 85 88 91 98 95 95 95 HGR 4210 HGR 4221 53 60 82 82 69 88 95 91 88 88 82 60 HGR 4222 53 60 82 82 69 88 95 91 88 88 82 60 HGR 4231 40 47 63 79 75 75 82 79 88 88 91 88 HGR 4240 65 78 91 94 94 94 94 98 98 98 98 91 HGR 4250 65 78 91 94 94 94 94 98 98 98 98 91 HGR 4261 25 50 69 69 72 82 91 91 95 95 95 63 HGR 4270 44 37 66 75 82 82 88 95 98 98 91 60 HGR 4291 HGR 4310 34 40 75 79 72 82 88 88 88 78 81 62 HGR 4320 44 50 72 72 88 85 95 98 91 98 85 72 HGR 4330 44 50 72 72 88 85 95 98 91 98 85 72 HGR 4340 31 34 66 69 79 79 82 85 85 82 85 72 HGR 4350 31 34 66 69 79 79 82 85 85 82 85 72 HGR 4360 72 79 98 98 95 88 98 98 98 98 98 72 HGR 4410 82 82 88 95 85 91 95 98 95 98 98 91 HGR 4420 63 63 88 82 72 72 98 98 98 95 95 85 HGR 4430 47 63 91 85 88 82 88 88 88 91 98 95 HGR 4510 31 34 66 69 79 79 82 85 85 82 85 72 HGR 4521 44 40 60 63 63 63 63 60 60 66 60 60 HGR 4710 HGR 5151 53 66 82 88 95 88 95 98 98 98 95 63 HGR 5152 HGR 5161 25 50 66 69 72 82 91 91 95 95 95 63 HGR 5211 66 75 91 91 88 82 91 75 66 60 66 69 HGR 6414 47 50 72 75 88 95 91 95 98 98 88 47 HGR 6420 44 53 82 72 82 91 98 98 98 98 91 40 HGR 6531 30 54 88 61 75 76 97 84 93 63 93 46 HGR 6532 18 37 66 82 95 98 98 98 98 98 85 53 Vysvětlivky: HGR hydrogeologický rajon I. XII. měsíce (I. leden až XII. prosinec) ve kterých (ne)docházelo k překročení MPK 2015 (%) MPK 2015 měsíční křivka překročení (MPK) za období 1981 2010 (%) Pozn.: Hodnoty v tabulkách jsou v % (jedná se o % překročení MPK 2015) 22
3. Požadavky na zdroje podzemních vod Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Podle ustanovení 29 zákona č. 254/2001 Sb. jsou zdroje podzemních vod přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním předpisem (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). K jiným účelům může být podzemní voda využívána, pokud to není na úkor výše uvedených potřeb. Povodí Labe, státní podnik, stejně jako ostatní podniky Povodí, vede v souladu s platnými předpisy ( 10 zákona č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 431/2001 Sb.) evidenci množství odebrané podzemní vody. Povinnost předávat výsledky měření množství správci povodí mají všichni, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. Největším zdrojem informací o nových odběrech podzemních vod jsou vodoprávní povolení. Na obrázku HSL3 jsou znázorněny největší odběry podzemní vody v roce 2015. Obr. HSL3. Rozložení největších odběrů podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe V roce 2015 bylo v dílčím povodí Horního a středního Labe bilancováno 1069 odběrů podzemní vody v celkovém množství 105 957,9 tis. m 3 odebrané podzemní vody (viz tab. HSL5), tedy průměrně téměř 3,36 m 3 /s (3 360 l/s). V hydrogeologických rajonech 4110 Polická křída, 5161 Dolnoslezská pánev západní část a 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery je bilancováno i 11 odběrů územně spadajících do dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. 23
Tab. HSL5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech HGR RM 2015 ODBVOD 2015 %ODBVOD 2015 ODBNE 2015 %ODBNE 2015 (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) 1110 1464,5 1257,4 85,9 207,1 14,1 1121 192,4 64,8 33,7 127,5 66,3 1122 1773,4 1661,1 93,7 112,3 6,3 1130 1313,7 1031,1 78,5 282,5 21,5 1140 196,9 11,3 5,7 185,7 94,3 1151 1781,7 1690,2 94,9 91,5 5,1 1152 5781,6 4917,7 85,1 863,9 14,9 1160 456,8 392,6 86,0 64,2 14,1 1171 6240,8 6171 98,9 69,9 1,1 1172 4819 4775,7 99,1 43,3 0,9 4110 5376,4 5211,7 96,9 164,7 3,1 4210 230,5 221,5 96,1 9 3,9 4221 1057,6 969,1 91,6 88,5 8,4 4222 8035,8 7651,8 95,2 383,9 4,8 4231 2438,9 2332 95,6 106,9 4,4 4232 136,4 119,3 87,4 17,1 12,6 4240 2124 1874,3 88,2 249,8 11,8 4250 3243,9 2632,7 81,2 611,2 18,8 4261 1164,8 1134,6 97,4 30,2 2,6 4262 855,7 850,6 99,4 5,1 0,6 4270 5007,8 4348,7 86,8 659,1 13,2 4291 285 209,2 73,4 75,9 26,6 4310 4556,1 4058,9 89,1 497,2 10,9 4320 2010,5 2005,1 99,7 5,4 0,3 4330 1247,1 1198,3 96,1 48,8 3,9 4340 470,9 231,3 49,1 239,6 50,9 4350 773,9 525,3 67,9 248,6 32,1 4360 2772 1401,7 50,6 1370,3 49,4 4410 16383,4 15606,7 95,3 776,7 4,7 4420 3010,4 557,6 18,5 2452,8 81,5 4430 6388 5281,9 82,7 1106,1 17,3 4510 723,1 516,3 71,4 206,8 28,6 4521 369,8 237,9 64,3 131,9 35,7 4710 1339 1339 100,0 0 0,0 5151 3698,4 3100,2 83,8 598,2 16,2 5152 600,3 591,4 98,5 8,9 1,5 5161 263,5 243,2 92,3 20,3 7,7 5211 508,7 189,3 37,2 319,5 62,8 6414 4390,5 4123,4 93,9 267,1 6,1 6420 922,5 728,1 78,9 194,4 21,1 6531 364,9 103,6 28,4 261,3 71,6 6532 1187,3 470,7 39,6 716,6 60,4 Σ 105957,9 92038,3 86,9 13919,8 13,1 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2015 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody v HGR ODBVOD 2015 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím % ODBVOD 2015... roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody ODBNE 2015 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím %ODBNE 2015... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody 24
3.1. Odběry podzemní vody s vodárenským využitím Odběry podzemní vody s vodárenským využitím tvořily v roce 2015 v dílčím povodí Horního a středního Labe 86,9 % celkového odběru podzemních vod (viz tab. HSL5). Znamená to tedy, že převážná část odebrané podzemní vody je v souladu s ustanovením 29 zákona č. 254/2001 Sb. využívána pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Přehled nejvýznamnějších odběrů podzemní vody s vodárenským využitím je uveden v tab. HSL6. V tabulce jsou uvedeny odběry, kde odebrané množství podzemní vody v roce 2015 přesáhlo množství odpovídající odběru 10 l/s (315 000 m 3 /rok). Jedná se o odběry vodárenských společností nebo obcí pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tab. HSL6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2015 (tis.m 3) RM 2015 (l/s) 430276 Vodárna Káraný - ČS Sojovice 1171 1-05-03-0150-0-00 4075,2 129,2 430282 Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko 1172 1-05-03-0150-0-00 4022,3 127,5 430274 Vodárna Káraný - ČS Kochánky 4410 1-05-03-0150-0-00 3950,5 125,3 430074 VaK Ml. Boleslav - Bělá p.b. - Páterov 4410 1-05-02-0650-0-00 2166,1 68,7 420276 VaK Chrudim-Podlažice 4310 1-03-03-0770-0-00 2156,8 68,4 430273 Vodárna Káraný - ČS Benátky n.j. 4430 1-05-03-0150-0-00 2123,5 67,3 430041 SčVK Teplice - Dolánky 4410 1-05-02-0530-0-00 2122,6 67,3 430040 SčVK Teplice - Libíč 4410 1-05-02-0400-0-00 1878,7 59,6 440546 VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk 1152 1-04-04-0160-0-00 1855,2 58,8 410151 VaK Náchod-Teplice n.m., VS-5 4110 1-01-03-0090-0-00 1748,4 55,4 430275 Vodárna Káraný - ČS Skorkov 1171 1-05-03-0150-0-00 1732,8 54,9 420197 VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka 1122 1-03-04-0390-0-00 1661,1 52,7 440554 VODOS Kolín - Tři Dvory 1151 1-04-01-0440-0-00 1631,5 51,7 410147 VaK Náchod-Machov 4110 1-01-03-0200-0-00 1382,2 43,8 430364 Vodárna Káraný - Artésko 4710 1-04-07-0650-0-00 1339,0 42,5 420205 VAK Pardubice-Nemošice 1130 1-03-03-1090-0-00 1031,1 32,7 420102 OVS Č. Třebová - Vrbovka 4231 1-02-02-0530-0-00 972,6 30,8 420067 VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S1 4270 1-03-02-0400-0-00 921,9 29,2 410052 VaK Trutnov - Horní Maršov, prameniště Rýchory 6414 1-01-02-0130-0-00 881,3 27,9 440573 Úpravna vody Písty 1152 1-04-07-0020-0-00 861,3 27,3 440596 VaK Nymburk-Poděbrady, Choťánky 1152 1-04-04-0160-0-00 859,0 27,2 410237 Litá, Lt 2 4222 1-02-03-0270-0-00 854,7 27,1 430296 VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV 4430 1-05-03-0150-0-00 848,0 26,9 410238 Litá, Lt 6 4222 1-02-03-0250-0-00 800,6 25,4 440484 VODOS Kolín - Nová vodárna 1152 1-04-01-0440-0-00 764,6 24,2 410236 Litá, V 2 4222 1-02-03-0270-0-00 761,1 24,1 410239 Litá, Lt 8 a 4222 1-02-03-0270-0-00 748,1 23,7 430318 VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov 4410 1-05-02-0670-0-00 714,6 22,7 420126 Vodovod Ústí nad Orlicí - Perla 06 4231 1-02-02-0560-0-00 712,6 22,6 410055 VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " 4240 1-01-01-0690-0-00 683,3 21,7 430197 SčVK Teplice - Dolánky Daliměřice 4410 1-05-02-0070-0-00 610,9 19,4 410235 Litá, Lt 1 4222 1-02-03-0260-0-00 601,4 19,1 420415 Studenec štola I. 4320 1-03-05-0080-0-00 598,1 19,0 430070 VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Klokočka 4410 1-05-02-0700-0-00 584,3 18,5 420053 VHOS Mor.Třebová - Čistá 4270 1-03-02-0140-0-00 570,7 18,1 410245 AQUA Rychnov n.k.-císařská studánka, Solnice 4222 1-02-03-0291-0-00 567,7 18,0 25
410248 AQUA a.s. Rychnov n.k.- RK-1A, RK-1, RK-3 4222 1-02-01-0790-0-00 551,3 17,5 430528 VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Praporce 1172 1-05-04-0090-0-00 522,9 16,6 420034 VHOS Mor.Třebová - Sebranice a Střítež 4270 1-03-02-0110-0-00 511,1 16,2 420196 VAK Pardubice - Jankovice, Brloh Ja-6, V-3 4310 1-03-04-0670-0-00 509,8 16,2 430278 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P8 4410 1-05-03-0150-0-00 503,4 16,0 430400 VaK Nymburk-Milovice 4430 1-04-07-0420-0-00 477,7 15,1 440595 VaK Nymburk-Poděbrady, st.pram. 1152 1-04-04-0160-0-00 475 15,1 420119 VaK Jablonné n.o. - Letohrad 4261 1-02-02-0260-0-00 465,5 14,8 410062 VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" 4240 1-01-01-0730-0-00 463,3 14,7 410324 Vodovod Žamberk, Pod pivovarem 4261 1-02-01-0160-0-00 460,7 14,6 430279 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P10 4410 1-05-03-0150-0-00 454,7 14,4 420096 VaK Jablonné n.o. - Horní Čermná V2 4262 1-02-02-0210-0-00 424,6 13,5 420194 VAK Pardubice-Choltice, Luhy vrt CH-5 4310 1-03-04-0510-0-00 424,4 13,5 430198 SčVK Teplice - Nudvojovice 4410 1-05-02-0190-0-00 423,5 13,4 410241 Litá, Lt 9 a 4222 1-02-03-0220-0-00 411,4 13,0 410136 VaK Náchod-Teplice VS-15 4110 1-01-03-0090-0-00 410,2 13,0 430322 VaK Ml.Boleslav-Mnich.Hradiště, Sychrov 4430 1-05-02-0330-0-00 397 12,6 410353 Chlumec,Třesice 1160 1-04-03-0250-0-00 392,6 12,4 430032 SčVK Teplice - Lesnovek 4410 1-05-02-0470-0-00 387,3 12,3 420051 Vodovod Litomyšl ÚV Nedošín 4270 1-03-02-0190-0-00 387,1 12,3 410002 Městské VaK Vrchlabí - Vrchlabí,Žalý 6414 1-01-01-0052-0-00 385,1 12,2 430280 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P11 4410 1-05-03-0150-0-00 369,5 11,7 430277 Vodárna Káraný - ČS Předměřice 1171 1-05-03-0150-0-00 351,8 11,2 510217 VHOS Mor. Třebová - Polička (vrt V6) 4270 4-15-01-0110-0-00 350,0 11,1 420137 VaK Jablonné n.o. - Choceň, Běstovice 1110 1-02-02-0670-0-00 342,1 10,8 Vysvětlivky: č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR... hydrogeologický rajon HyPo... hydrologické pořadí RM 2015 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2015 vyjádřené v tisících m 3 RM 2015 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2015 vyjádřené v l/s odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti jiných podniků Povodí (4262 Kyšperská synklinála jižní část příslušný správce povodí je Povodí Moravy, s.p.). odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (4270 Vysokomýtská synklinála). 26
3.2. Odběry podzemních vod s jiným než vodárenským využitím Odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím tvořily v roce 2015 v dílčím povodí Horního a středního Labe pouze 13,1 %. Největší odběry s jiným než vodárenským využitím spolu s umístěním v příslušném hydrogeologickém rajonu a hydrologickém povodí jsou uvedeny v tab. HSL7. Tab. HSL7. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím Č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2015 (tis.m 3) RM 2015 (l/s) 430531 Sklopísek Střeleč důlní vody 4420 1-05-02-0240-0-00 2269,4 72,0 120617 Rafinerie Kralupy hydraul. clona 1172 1-12-02-0471-0-00 1142,7 36,2 420244 Elektrárna Chvaletice 6532 1-03-07-0760-0-00 583,6 18,5 440525 Paramo Kolín - sanace 1152 1-04-01-0472-0-00 468,3 14,8 430371 Kofola a.s., Mnichovo Hradiště (býv. KLIMO) 4430 1-05-02-0510-0-00 458,3 14,5 410380 Danisco Smiřice 4250 1-01-04-0110-0-00 426,4 13,5 120610 SYNTHOS Kralupy hydraul.clona 1172 1-12-02-0471-0-00 338,6 10,7 420065 Saint-Gobain Adfors CZ s.r.o. - Litomyšl 4270 1-03-02-0190-0-00 317,8 10,1 Vysvětlivky: č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR... hydrogeologický rajon HyPo... hydrologické pořadí RM 2015 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2015 vyjádřené v tisících m 3 RM 2015 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2015 vyjádřené v l/s odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (1172 Kvartér Labe po Vltavu). Mezi největší odběry v tomto smyslu patří odběr důlní vody při těžbě sklářského písku ve Střelči (Sklopísek Střeleč). Elektrárna Chvaletice nad Labem čerpá mělkými vrty průsakovou vodu z odkaliště. Kofola a.s. využívá podzemní vodu z vrtaných studní pro výrobu nápojů. Danisco Smiřice čerpá podzemní vody pro výrobu pektinu. Další významnější odběr podzemní vody (tj. větší než 10 l/s) pro jiné než vodárenské účely ve správním území Povodí Vltavy, státní podnik, ale náležející do HG rajonu 1172, který má za povinnost bilancovat Povodí Labe, státní podnik je čerpání v rámci hydraulické clony v Kralupech. 3.3. Měsíční odběry podzemních vod ve významných HG rajonech V následujících tabulkách (viz tab. HSL8) jsou uvedeny jednotlivé odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v jednotlivých měsících. V tabulkách jsou uvedeny odběry přesahující množství odpovídající odběru alespoň 100,0 tis. m 3 /rok. 27
Tab. HSL8. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce 2015 1110 Kvartér Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420137 VaK Jablonné n.o. - Choceň, Běstovice 29,5 29,1 30,4 31,9 36,7 34,4 36,4 36,1 32,3 24,4 14,2 6,7 342,1 420202 VAK Pardubice-Holice II. 13,3 11,7 13,8 13,7 15,1 18,4 17,2 16,0 17,7 14,0 15,3 16,7 182,6 410279 Třebechovice,Bědovice 10,0 8,7 9,7 11,4 8,8 9,2 13,4 11,4 9,9 15,1 14,1 16,9 138,6 420203 VAK Pardubice-Holice I., zářez 12,5 11,1 12,4 11,0 11,1 11,9 10,6 9,8 11,3 10,4 10,0 11,2 133,2 420200 VAK Pardubice - Vysoká (Jaroslav) 9,6 8,8 10,1 9,3 8,4 10,7 7,6 5,3 6,8 7,9 8,1 9,1 101,6 Celkem 74,8 69,4 76,5 77,3 80,1 84,6 85,2 78,6 77,9 71,7 61,6 60,6 898,1 1122 Kvartér Labe po Pardubice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420197 VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka 137,5 131,0 134,5 145,8 149,5 147,2 154,6 152,4 101,1 130,1 134,8 142,8 1661,1 Celkem 137,5 131,0 134,5 145,8 149,5 147,2 154,6 152,4 101,1 130,1 134,8 142,8 1661,1 1151 Kvartér Labe po Kolín č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 440554 VODOS Kolín - Tři Dvory 132,7 135,8 135,0 122,0 141,2 124,1 143,0 134,2 133,7 145,4 141,1 143,2 1631,5 Celkem 132,7 135,8 135,0 122,0 141,2 124,1 143,0 134,2 133,7 145,4 141,1 143,2 1631,5 28
1152 Kvartér Labe po Nymburk č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 440546 VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk 163,7 162,9 171,6 158,4 151,6 142,5 158,2 158,5 138,5 156,5 149,0 143,8 1855,2 440573 Úpravna vody Písty 71,9 64,7 70,0 73,0 78,3 75,9 80,5 71,0 70,1 69,9 67,1 68,9 861,3 440596 VaK Nymburk-Poděbrady, Choťánky 68,5 59,2 63,3 67,1 75,7 88,8 85,0 89,7 74,8 57,4 58,2 71,4 859,0 440484 VODOS Kolín - Nová vodárna 62,6 63,2 63,3 66,3 72,0 66,1 60,2 70,5 64,5 62,4 58,9 54,6 764,6 440595 VaK Nymburk-Poděbrady, st.pram. 39,3 34,0 32,6 40,3 45,4 43,3 41,7 42,3 40,1 39,8 38,1 38,0 475,0 440525 Paramo Kolín - sanace 42,9 39,8 39,6 38,7 40,5 36,4 41,7 37,1 35,3 39,2 38,0 39,1 468,3 440510 Paramo Kolín CHÚV Klavary ( býv. Koramo) 15,5 14,9 16,9 11,6 16,6 12,9 20,1 18,6 7,6 13,3 15,6 14,9 178,6 440519 Paramo Kolín (býv.koramo ) ochr. podz. vod 14,9 13,2 11,6 13,0 10,0 8,3 10,4 10,6 9,3 6,0 7,2 8,1 122,6 Celkem 479,3 452,1 468,9 468,4 490,1 474,2 497,8 498,3 440,2 444,5 432,0 438,7 5584,6 1171 Kvartér Labe po Jizeru č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430276 Vodárna Káraný - ČS Sojovice 367,3 356,0 372,0 282,0 300,6 284,2 491,3 381,9 250,5 295,8 384,6 309,0 4075,2 430275 Vodárna Káraný - ČS Skorkov 149,3 139,6 158,7 151,2 165,5 132,9 163,3 143,0 129,5 133,8 118,2 147,9 1732,8 430277 Vodárna Káraný - ČS Předměřice 37,9 34,0 37,4 37,1 37,6 35,8 36,7 22,7 0,0 35,5 37,1 0,0 351,8 Celkem 554,4 529,7 568,1 470,2 503,7 452,9 691,2 547,5 380,0 465,2 539,9 457,0 6159,8 1172 Kvartér Labe po Vltavu č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430282 Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko 318,1 249,5 323,9 331,0 314,9 310,9 380,4 387,5 356,6 372,2 361,3 315,9 4022,3 120617 Rafinerie Kralupy hydraul.clona 99,1 93,1 94,4 100,0 101,9 90,4 84,8 99,6 98,1 101,7 85,4 94,3 1142,7 430528 VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Praporce 43,9 39,8 44,2 42,3 42,4 42,1 45,8 45,6 43,6 44,9 43,4 44,7 522,9 120610 SYNTHOS Kralupy hydraul.clona 28,7 26,1 29,0 27,8 28,8 28,1 28,7 28,3 28,4 28,6 27,7 28,5 338,6 430527 Město Brandýs n. L. - St. Boleslav, Motorlet 20,3 18,2 20,1 19,0 19,8 18,7 19,3 18,8 18,9 19,5 18,8 19,3 230,6 Celkem 510,0 426,7 511,5 520,1 507,9 490,2 559,0 579,8 545,6 566,9 536,5 502,7 6257,0 29
4110 Polická pánev č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410151 VaK Náchod-Teplice n.m., VS-5 149,3 134,5 154,2 143,8 153,6 138,7 148,4 148,2 143,0 158,6 133,5 142,6 1748,4 410147 VaK Náchod-Machov 118,5 106,0 121,5 115,3 120,9 110,1 117,5 115,5 112,6 124,4 105,5 114,3 1382,2 410136 VaK Náchod-Teplice VS-15 41,0 38,9 49,2 56,0 67,7 62,8 47,4 36,6 0,0 0,1 0,0 10,5 410,2 410156 VaK Náchod-Machov, Na Vápenkách 29,9 22,5 27,7 27,5 32,3 27,5 28,0 22,6 19,4 23,5 20,9 24,8 306,7 410154 VaK Náchod-Police n.m., VS-10 + NVS-10 28,6 25,5 27,0 25,4 25,5 22,7 23,6 27,3 28,5 23,9 20,8 19,7 298,5 410180 VaK Náchod-Nízká Srbská,NV 12 10,0 6,5 18,9 27,1 26,1 23,0 18,7 17,2 21,8 21,7 16,9 4,5 212,5 410181 VaK Náchod-Dřevíček 12,6 12,1 12,2 11,8 12,7 12,3 13,5 7,6 14,4 26,7 24,0 24,3 184,4 410148 VaK Náchod-Dřevíč 12,6 12,6 12,5 12,3 13,5 13,3 15,7 20,9 6,2 0,4 0,6 0,4 121,1 410186 Vak Náchod-Petrovice,NV 15 A 5,0 3,8 11,6 15,3 10,4 16,3 13,8 10,9 10,2 9,5 6,2 1,6 114,6 410219 Pepsico Balená voda - Teplice n. Metují 7,9 7,4 8,4 8,1 12,4 9,7 11,6 12,2 8,8 7,8 7,1 8,1 109,4 Celkem 415,4 369,8 443,3 442,6 475,0 436,6 438,1 418,9 365,0 396,7 335,5 350,9 4887,9 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410175 Česká Skalice, J9 24,3 25,2 13,6 18,0 21,2 25,7 28,6 26,2 19,8 24,4 22,5 26,6 276,1 410138 MěVAK Jaroměř, St.Ples J 1 16,4 16,7 19,1 22,9 18,8 20,4 24,8 24,1 18,9 18,1 18,9 19,5 238,6 410133 Česká Skalice - st. Pivovarská 16,8 18,4 16,7 17,4 16,9 17,0 20,1 16,5 17,0 18,4 18,7 21,2 215,2 410137 MěVAK Jaroměř, úpravna J 7 10,6 3,1 0,0 12,9 16,5 17,5 18,2 17,4 17,5 14,2 15,4 11,3 154,6 Celkem 68,1 63,4 49,4 71,2 73,4 80,6 91,7 84,2 73,2 75,0 75,5 78,6 884,4 30
4222 Podorlická křída v povodí Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410237 Litá, Lt 2 96,5 28,5 22,2 14,9 18,2 29,4 84,8 124,6 114,6 126,6 100,4 94,1 854,7 410238 Litá, Lt 6 101,3 29,1 10,4 15,1 18,9 27,9 106,1 112,6 104,0 114,3 81,8 79,0 800,6 410236 Litá, V 2 96,0 33,3 17,4 32,0 34,3 42,7 93,9 87,2 88,8 115,4 71,0 49,2 761,1 410239 Litá, Lt 8 a 61,3 50,4 65,1 67,8 71,5 68,2 71,1 65,4 60,4 64,6 51,2 51,1 748,1 410235 Litá, Lt 1 53,6 48,2 52,4 48,8 46,3 42,9 58,2 47,8 45,9 48,0 53,4 55,8 601,4 410245 AQUA Rychnov n.k.-císařská studánka, Solnice 53,9 57,3 46,0 46,5 47,3 48,7 42,7 50,5 55,0 38,7 44,0 37,0 567,7 410248 AQUA a.s. Rychnov n.k.- RK-1A, RK-1, RK-3 40,9 21,3 44,6 55,9 49,7 50,6 46,6 52,7 51,2 45,6 52,8 39,4 551,3 410241 Litá, Lt 9 a 43,9 41,7 44,7 38,8 41,2 40,0 44,0 41,1 37,2 21,9 11,5 5,3 411,4 410244 Vamberk - Luka 20,2 19,3 22,8 22,9 24,2 23,5 24,4 24,2 22,3 23,0 21,2 22,7 270,7 410270 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Semechnice V3 25,7 20,7 16,8 21,8 19,2 21,2 18,5 24,7 23,8 22,1 19,3 13,5 247,5 410240 Litá, Lt 3 21,7 20,1 21,0 16,7 20,3 20,1 22,7 22,8 22,6 21,0 8,4 3,5 220,9 410255 AQUA a.s. Rychnov n.k.-dobruška, Pulice 17,3 18,6 15,0 19,8 17,5 21,0 18,0 21,5 16,5 17,0 16,4 12,1 210,7 410260 AQUA Rychnov n.k.-kostelec,tutleky 13,8 15,9 18,2 16,4 19,5 21,7 21,8 14,8 14,8 14,5 15,4 12,5 199,2 410259 Žap-Vak-Vodovod Opočno - Opočno,park 10,8 9,7 11,4 11,7 12,8 12,8 13,3 12,9 12,4 12,5 12,0 12,4 144,6 410277 AQUA a.s. Rychnov n.k.- Častolovice HV-2 Paseky 8,2 9,2 9,4 10,9 13,0 15,3 13,1 12,8 12,8 11,0 12,0 9,1 136,7 410234 Litá, Lt 02 3,6 2,8 3,3 3,3 2,7 4,5 21,0 24,6 25,7 26,8 8,8 4,0 131,0 410282 OÚ Potštejn, vrt P1 9,3 8,9 10,5 9,6 10,5 11,0 12,0 13,0 13,0 11,0 9,9 8,6 127,3 410283 Mlékárna Opočno 10,5 8,3 9,0 9,1 9,6 9,5 11,5 10,7 10,7 12,5 10,7 11,1 123,2 Celkem 688,5 443,2 440,3 461,9 476,9 510,9 723,7 763,9 731,8 746,4 600,2 520,3 7108,1 31
4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420102 OVS Č. Třebová - Vrbovka 83,0 74,1 80,0 80,9 81,0 80,0 78,9 86,9 79,1 87,4 79,7 81,7 972,6 420126 Vodovod Ústí nad Orlicí - Perla 06 60,5 54,7 60,5 58,6 60,5 58,6 60,5 60,5 58,6 60,5 58,6 60,5 712,6 420098 OVS Č. Třebová - ČT 2B 20,8 18,5 20,0 20,2 20,3 20,0 19,7 21,7 19,8 21,8 19,9 20,4 243,1 420099 OVS Č. Třebová - Rybník 9,4 8,3 9,9 9,4 9,3 12,6 13,1 11,8 9,8 9,8 8,4 8,9 120,7 Celkem 173,6 155,5 170,4 169,1 171,1 171,2 172,1 181,0 167,2 179,6 166,6 171,6 2049,0 4240 Královédvorská synklinála č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410055 VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " 60,3 54,2 60,1 58,0 59,9 56,6 58,6 58,6 53,1 54,8 53,5 55,7 683,3 410062 VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" 41,3 38,4 43,6 39,7 42,0 41,9 43,1 39,3 33,4 37,3 33,6 29,6 463,3 410051 VaK Dvůr Králové - Kocbeře - Janská Studánka 15,1 14,1 16,0 16,5 16,7 14,9 13,6 13,1 13,0 13,3 13,1 14,6 174,0 410063 VaK Dvůr Králové HV 2 "Borka" 14,1 12,3 13,0 10,2 11,5 16,0 15,8 9,6 7,9 8,3 7,1 6,3 132,1 410110 ZOO Dvůr Králové 8,3 8,2 8,5 9,1 9,8 11,5 13,5 14,2 9,1 8,3 7,6 7,9 116,2 Celkem 139,1 127,2 141,2 133,5 139,9 140,9 144,6 134,9 116,5 122,1 115,0 114,1 1568,9 4261 Kyšperská synklinála č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420119 VaK Jablonné n.o. - Letohrad 39,0 34,5 37,1 36,2 40,6 43,9 42,8 41,9 37,8 39,1 33,3 39,4 465,5 410324 Vodovod Žamberk, Pod pivovarem 35,0 32,1 36,1 36,0 40,9 43,2 46,7 45,6 38,3 37,4 33,6 35,7 460,7 Celkem 74,0 66,6 73,2 72,2 81,5 87,1 89,5 87,5 76,1 76,6 66,9 75,2 926,2 32
4270 Vysokomýtská synklinála č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420067 VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S1 77,2 78,2 77,4 76,2 77,4 79,4 80,5 75,6 75,4 74,8 73,3 76,4 921,9 420053 VHOS Mor.Třebová - Čistá 31,3 24,9 33,5 32,3 53,7 89,6 77,3 64,5 43,6 37,6 42,3 40,0 570,7 420034 VHOS Mor.Třebová - Sebranice a Střítež 55,2 47,0 53,7 50,9 23,0 16,8 27,0 25,1 53,8 48,4 49,2 60,9 511,1 420051 Vodovod Litomyšl ÚV Nedošín 29,5 32,1 32,8 31,8 33,4 34,3 34,3 32,0 33,1 30,7 31,3 31,7 387,1 510217 VHOS Mor. Třebová - Polička (vrt V6) 24,7 28,9 31,5 31,5 31,2 24,4 31,4 29,3 31,5 29,1 26,4 30,1 350,0 420065 Saint-Gobain Adfors CZ s.r.o. - Litomyšl 11,5 10,0 12,9 20,4 27,8 31,2 36,1 39,1 32,0 33,2 32,2 31,4 317,8 420109 VaK V.Mýto - Javorník 10,6 10,3 12,4 12,3 14,2 15,6 17,3 17,2 13,2 13,0 12,0 12,8 161,0 420044 Vodovody Litomyšl - Benátky 1 20,2 0,8 21,3 15,6 5,6 13,1 11,1 12,2 11,9 14,2 14,1 16,9 157,0 420312 VaK Chrudim-Nové Hrady 10,7 10,0 11,4 9,7 11,3 12,9 14,8 15,7 10,6 11,0 10,8 10,5 139,3 420032 Vodovody Litomyšl - Benátky 2 0,0 19,2 1,2 7,0 17,8 10,2 13,0 11,1 11,1 10,0 10,0 10,0 120,7 420133 VaK Jablonné n.o. - Svatý Jiří, vrt NJ 1 9,3 6,7 8,2 7,0 9,9 11,8 14,0 12,6 10,9 8,6 10,3 7,2 116,5 Celkem 280,4 268,1 296,2 294,8 305,4 339,3 356,8 334,5 327,0 310,5 311,9 328,0 3753,0 4310 Chrudimská křída č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420276 VaK Chrudim-Podlažice 195,9 179,4 192,6 182,4 166,8 207,0 203,6 191,4 177,9 151,2 180,0 128,8 2156,8 420196 VAK Pardubice - Jankovice, Brloh Ja-6, V-3 46,5 41,0 38,1 49,1 39,4 44,4 45,0 40,9 46,4 31,8 43,3 44,2 509,8 420194 VAK Pardubice-Choltice, Luhy vrt CH-5 27,6 31,7 37,9 37,8 29,9 36,3 39,2 46,4 26,9 17,6 46,8 46,4 424,4 420274 Město Skuteč 19,5 17,8 20,3 22,1 24,3 24,1 25,7 24,1 19,5 20,6 18,3 19,1 255,5 420279 VaK Chrudim - Luže 10,8 10,1 11,7 12,4 13,5 14,9 16,0 18,8 9,5 16,2 14,8 14,0 162,9 420726 Bývalá prádelna Chrudim - Blehovsko - sanace 16,2 9,6 12,5 13,7 10,0 4,5 3,0 9,5 2,6 10,4 15,6 0,0 107,7 420195 VAK Pardubice-Choltice, Luhy vrt CH 4a 5,7 6,4 7,7 7,6 6,0 7,2 7,6 8,9 7,9 5,9 16,0 15,5 102,3 420214 Transporta Chrudim - sanace 7,3 8,0 6,6 9,0 15,2 12,6 10,6 10,1 6,5 5,3 4,7 6,5 102,3 420283 VaK Chrudim-Markovice 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 4,8 0,0 0,0 0,0 34,4 43,3 19,1 101,7 Celkem 329,4 304,0 327,4 334,1 305,0 355,7 350,6 350,1 297,2 293,5 382,8 293,6 3923,5 33
4320 Dlouhá mez jižní část č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420415 Studenec štola I. 64,9 75,2 83,3 87,8 84,6 38,9 38,1 33,3 17,4 28,2 22,7 23,7 598,1 420419 VaK Havl.Brod- Horní Studenec (Štola sušárna) 24,6 21,0 23,7 25,3 22,4 23,0 21,2 20,1 21,3 17,3 16,9 19,2 256,0 420418 VaK Havl.Brod-Horní Studenec (Štola kostel) 17,1 14,4 16,6 16,7 14,9 15,8 15,0 13,7 15,5 13,5 13,5 15,6 182,4 420417 VaK Havl.Brod-Studenec (vrt DM1) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 24,7 25,5 26,4 26,1 26,1 25,7 24,7 179,3 420430 Studenec vrt HJ3 23,7 0,0 0,0 0,0 0,0 14,7 16,0 14,0 16,1 13,3 12,9 22,0 132,9 Celkem 130,2 110,7 123,5 129,8 122,0 117,2 115,8 107,6 96,5 98,4 91,7 105,2 1348,7 4330 Dlouhá mez severní část č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420431 Lhůta studny I.-VII. 8,6 12,0 10,3 9,9 5,8 20,1 16,3 10,0 17,1 12,7 4,0 5,7 132,4 420404 VaK Havl.Brod-Předboř - Blatnická studna 11,8 9,6 11,2 17,1 15,0 13,6 12,2 11,7 8,4 6,6 6,9 8,3 132,3 420432 VaK Havl.Brod-Kladruby 7 studní 7,2 12,7 16,0 9,1 16,2 10,6 8,7 6,5 3,1 5,3 10,2 4,9 110,6 420424 VaK Havl.Brod-Kladruby (vrt HK-1) 2,7 0,0 0,0 0,0 4,4 14,3 10,5 13,5 17,4 13,9 13,2 15,6 105,6 Celkem 30,3 34,3 37,4 36,1 41,5 58,6 47,7 41,7 46,1 38,5 34,3 34,5 480,9 34
4410 Jizerská křída pravobřežní č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430274 Vodárna Káraný - ČS Kochánky 361,1 343,2 358,7 334,0 344,9 278,9 400,7 327,7 235,1 313,2 382,2 270,9 3950,5 430074 VaK Ml. Boleslav - Bělá p.b. - Páterov 199,4 176,5 193,1 201,0 201,2 202,4 190,2 150,0 134,6 151,2 181,6 185,0 2166,1 430041 SčVK Teplice - Dolánky 118,6 189,3 169,0 173,6 189,7 201,8 198,9 179,2 180,7 171,8 174,8 175,3 2122,6 430040 SčVK Teplice - Libíč 63,0 239,4 182,3 147,0 148,0 132,8 159,5 176,2 141,7 152,0 158,7 178,2 1878,7 430318 VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov 63,0 60,0 62,8 64,5 71,9 78,2 65,6 53,1 36,4 42,4 53,2 63,5 714,6 430197 SčVK Teplice - Dolánky Daliměřice 42,1 61,2 62,6 41,7 60,8 27,1 31,5 49,1 63,6 65,2 67,7 38,3 610,9 430070 VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Klokočka 46,9 42,0 47,7 42,4 47,0 45,1 53,9 53,5 51,8 51,7 49,1 53,3 584,3 430278 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P8 34,2 39,2 42,2 41,2 42,4 40,9 42,1 41,9 40,6 46,7 45,2 46,9 503,4 430279 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P10 32,1 36,3 40,5 40,3 41,9 40,2 40,4 37,7 36,7 38,1 36,5 34,0 454,7 430198 SčVK Teplice - Nudvojovice 17,1 4,7 3,5 43,5 10,3 100,0 80,9 65,4 6,8 6,7 19,1 65,6 423,5 430032 SčVK Teplice - Lesnovek 31,2 29,0 34,5 31,8 34,1 30,1 32,5 32,9 31,5 31,6 33,0 35,0 387,3 430280 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P11 37,3 28,7 0,0 0,0 0,0 11,4 51,0 49,4 48,0 49,6 46,3 47,9 369,5 430319 VaK Ml.Boleslav - Bělá pod Bezdězem 17,5 17,6 21,4 21,0 23,5 23,9 27,4 28,3 21,4 20,4 21,6 21,0 265,2 430071 VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Nová Ves 20,3 18,1 19,6 18,4 19,1 17,4 18,9 18,7 17,9 18,6 17,0 17,9 221,8 430043 SčVK Teplice - Čtveřín 12,5 12,4 13,6 13,4 15,2 14,2 16,8 16,6 15,0 14,6 14,1 16,6 175,0 Celkem 1096,4 1297,7 1251,4 1213,9 1249,8 1244,2 1410,1 1279,8 1061,7 1173,7 1300,1 1249,3 14828,0 4420 Jizerský coniak č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430521 Sklopísek Střeleč - důlní vody 199,6 159,4 196,1 171,3 188,0 187,8 189,7 188,8 186,0 192,4 203,6 206,8 2269,4 430365 VOS Jičín-Sobotka 13,2 9,2 9,4 10,1 13,6 14,9 18,7 18,3 13,2 10,9 10,7 8,2 150,6 430376 Město Dolní Bousov - Střehom 12,2 10,7 12,4 13,5 12,8 14,5 15,1 11,2 11,6 10,7 10,5 10,6 145,7 Celkem 224,9 179,4 217,9 194,9 214,4 217,2 223,5 218,3 210,8 214,1 224,7 225,6 2565,7 35
4430 Jizerská křída levobřežní č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430273 Vodárna Káraný - ČS Benátky n.j. 245,4 156,6 150,4 147,7 151,2 158,6 318,1 225,2 139,9 144,6 142,1 143,8 2123,5 430296 VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV 54,2 56,0 69,9 65,2 76,2 76,1 86,0 83,3 74,0 72,7 73,4 61,0 848,0 430400 VaK Nymburk-Milovice 43,7 36,7 39,5 34,3 38,3 41,0 53,4 40,1 39,9 36,8 35,4 38,6 477,7 430371 Kofola a.s., Mnichovo Hradiště (býv. KLIMO) 48,6 46,6 27,2 16,9 33,6 40,4 40,3 42,1 37,7 39,6 40,0 45,4 458,3 430322 VaK Ml.Boleslav-Mnich.Hradiště, Sychrov 29,1 33,6 34,5 32,7 34,1 32,3 36,3 37,5 31,0 30,3 31,6 33,9 397,0 430069 VaK Ml. Boleslav, Chudoplesy 2,7 3,6 3,2 3,0 3,4 14,0 32,0 83,1 79,8 67,2 2,8 16,0 310,8 430401 Město Lysá n. Labem (kvarter) 23,6 14,4 15,6 14,9 15,8 14,8 15,8 14,6 13,4 12,2 13,9 13,0 182,0 430067 Město Lysá nad Labem (Cenoman) 17,1 10,9 12,4 11,9 15,0 15,9 16,9 15,5 16,8 13,8 16,4 16,2 178,8 430356 Carborundum Benátky n. J. - hlavní závod 12,5 12,1 11,6 12,6 13,3 11,7 12,2 9,9 10,8 9,6 9,5 13,3 139,2 Celkem 476,9 370,5 364,4 339,2 381,0 404,7 611,1 551,3 443,3 426,8 365,1 381,2 5115,5 Vysvětlivky: I. XII.... množství odebrané podzemní vody v kalendářním měsíci v tisících m 3 RM... množství odebrané množství podzemní vody vyjádřené v tisících m 3 č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (1172 Kvartér Labe po Vltavu). odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (4270 Vysokomýtská synklinála). 36
4. Bilanční hodnocení 4.1. Hodnocení množství podzemních vod za rok 2015 Hodnocení množství a jakosti podzemních vod, stejně jako ostatní aktivity ve vodním hospodářství na úseku podzemních vod, je vázáno na hydrogeologické rajony. Pro hodnocení množství a jakosti podzemních vod jsou nezbytná následující data: data o zdrojích podzemních vod data o odebraném množství podzemních vod data o jakosti podzemních vod (nebyly k dispozici) Tab. HSL9. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajonech HGR RM 2015 (tis. m 3 ) RM 2015 (l/s) Přírodní zdroje 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) 1110 1464,5 46,4 1121 192,4 6,1 1122 1773,4 56,2 1130 1313,7 41,7 1140 196,9 6,2 1151 1781,7 56,5 1152 5781,6 183,3 1160 456,8 14,5 1171 6240,8 197,9 1172 4819,0 152,8 4110 5376,4 170,5 1058,3 676,0 4210 230,5 7,3 4221 1057,6 33,5 628,2 308,0 4222 8035,8 254,8 1103,7 541,0 4231 2438,9 77,3 478,8 320,0 4240 2124,0 67,4 447,7 218,0 4250 3243,9 102,9 1094,7 533,0 4261 1164,8 36,9 673,9 467,0 4270 5007,8 158,8 3330,0 2440,0 4291 285,0 9,0 4310 4556,1 144,5 1214,5 734,0 4320 2010,5 63,8 183,7 109,0 4330 1247,1 39,5 172,9 103,0 4340 470,9 14,9 286,7 198,0 4350 773,9 24,5 302,3 209,0 4360 2772,0 87,9 3326,7 1139,0 4410 16383,4 519,5 2187,3 1482,0 4420 3010,4 95,5 314,4 190,0 4430 6388,0 202,6 827,8 333,0 4510 723,1 22,9 443,8 306,0 4521 369,8 11,7 502,0 396,0 4710 1339,0 42,5 5151 3698,4 117,3 3749,3 2300,0 5152 600,3 19,0 5161 263,5 8,4 773,3 509,0 5211 508,7 16,1 233,1 162,0 6414 4390,5 139,2 8015,6 5757,0 6420 922,5 29,3 2952,2 1991,0 6531 364,9 11,6 1065,3 545,0 6532 1187,3 37,6 1840,6 1208 37
Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2015 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v tisících m 3 RM 2015 (l/s)... roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v l/s Přírodní zdroje 1981 2010 (l/s)... přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (v l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s)... přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2015 (v l/s) Bilanční hodnocení množství podzemních vod je provedeno dvěma způsoby: Hydrogeologické rajony, kde jsou k dispozici data ČHMÚ (velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako měsíční mediány v roce 2015 a velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010) jsou bilančně hodnoceny poměrem mezi maximální měsíční hodnotou odběru v roce 2015 a minimální měsíční hodnotou přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako mediány v roce 2015 (MAX/MIN) viz tab. HSL10. Jedná se o hydrogeologické rajony 4110, 4221, 4222, 4231, 4240, 4250, 4261, 4270, 4310, 4320, 4330, 4340, 4350, 4360, 4410, 4420, 4430, 4510, 4521, 5151, 5161, 5211, 6414, 6420, 6531 a 6532. V případě, že poměr MAX/MIN je větší než hodnota 0,5 jedná se o rajony bilančně napjaté a je nutné další hodnocení v měsíčním kroku (viz tab. HSL11 až HSL20). Poměr přesahující hodnotu 0,5 byl dosažen u 10 rajonů: 4222 Podorlická křída v povodí Orlice (613%), 4320 Dlouhá mez jižní část (311%), 4330 Dlouhá mez severní část (217%), 4430 Jizerská křída levobřežní (176%), 4420 Jizerský coniak (143%), 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje (135%), 4310 Chrudimská křída (126%), 4240 Královédvorská synklinála (92%), 4110 Polická pánev (63%) a 4250 Hořicko-miletínská křída (58%). Pro hydrogeologické rajony, kde nejsou k dispozici zdrojová data ČHMÚ je bilanční hodnocení provedeno pouze na základě specifického odběru, tj. velikosti odběrů podzemní vody v roce 2015 rozpočítané na plochy rajonů (viz tab. HSL23). Jedná se o hydrogeologické rajony 1110 1172, 4210, 4291, 4710 a 5152. Nejvyšší specifikum odběru bylo dosaženo v rajonu 1171 Kvartér Labe po Jizeru (2,23 l/s/km 2 ) a v rajonu 4320 Dlouhá mez jižní část (0,97 l/s/km 2 ). Vysoký odběr je i v rajonech 4110 Polická pánev (0,80 l/s/km 2 ), 1152 Kvartér Labe po Nymburk (0,77 l/s/km 2 ) a 4410 Jizerská křída pravobřežní (0,76 l/s/km 2 ). 38
Tab. HSL10. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech v roce 2015 (pro rajony s kompletními daty tj. pro 26 rajonů ze 40) HGR PO 2015 MAX 2015 MIN 2015 MAX/MIN (l/s) (l/s) (l/s) 4222 255,6 319,5 52,1 6,13 4320 63,8 75,7 24,3 3,11 4330 39,5 47,2 21,7 2,17 4430 203,9 285,1 161,9 1,76 4420 95,9 101,9 71,5 1,43 4221 33,7 40,8 30,3 1,35 4310 144,9 172,4 137,0 1,26 4240 67,8 74,9 81,4 0,92 4110 170,6 192,3 303,8 0,63 4250 103,5 115,2 200,1 0,58 4410 519,9 588,0 1233,1 0,48 4231 77,3 79,9 169,3 0,47 6531 12,3 14,5 32,7 0,44 4360 89,9 99,4 256,1 0,39 4350 24,8 30,7 83,6 0,37 5211 16,2 18,7 64,2 0,29 4340 15,4 19,6 80,0 0,25 4510 23,1 28,4 120,5 0,24 4261 37,0 42,5 186,7 0,23 6532 37,9 43,2 210,6 0,20 5151 119,4 130,5 871,4 0,15 4270 159,3 185,3 1519,8 0,12 6420 30,2 35,8 436,3 0,08 6414 140,9 171,9 2869,8 0,06 5161 8,4 10,0 189,9 0,05 4521 11,8 13,7 334,2 0,04 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon PO 2015 (l/s)... průměrný odběr podzemní vody v roce 2015 MAX 2015 (l/s)... maximální měsíční hodnota odběru podzemní vody v roce 2015 MIN 2015 (l/s)... minimální měsíční hodnota základního odtoku v roce 2015 MAX/MIN... poměr maximální měsíční hodnoty odběru podzemní vody a minimální měsíční hodnoty základního odtoku v roce 2015 bilančně napjaté rajony (3 rajony pro rok 2015) Napjatá bilance Napjatá bilance mezi zdroji a odběry podzemních vod je v hodnocených hydrogeologických rajonech, kde stanovený poměr MAX/MIN přesahuje hodnotu 0,5 (tj. 50 %). Jedná se o rajony: 4222 Podorlická křída v povodí Orlice (613%), 4320 Dlouhá mez jižní část (311%), 4330 Dlouhá mez severní část (217%), 4430 Jizerská křída levobřežní (176%), 4420 Jizerský coniak (143%), 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje (135%), 4310 Chrudimská křída (126%), 4240 Královédvorská synklinála (92%), 4110 Polická pánev (63%) a 4250 Hořickomiletínská křída (58%). Hodnoty pro jednotlivé rajony s napjatou bilancí jsou uvedeny v tabulkách HSL11 až HSL20. 39
Rajon 4222 Podorlická křída v povodí Orlice V mělké artéské křídové pánvi rajonu 4222 odebírají podzemní vodu vodovody Opočna, Dobrušky, Rychnova nad Kněžnou, Vamberka, Kostelce nad Orlicí a v jímacím území Litá Východočeská vodárenská soustava. Jímání podzemní vody je dlouhodobě ustálené a neobjevují se příznaky čerpání ze statických zásob podzemních vod. Vodárenský odběr Litá (cca 150 l/s) zásobující širokou hradeckou sídelní aglomeraci je trvale omezován střetem zájmu s ochranou přírodní rezervace Zbytka. Odběr je monitorován a velikost odběru je omezována s využitím institutu minimální hladiny ( 37 zákona č. 254/2001 Sb.). Výskyt období sucha je periodický a je nutné připravit postupy pro jeho zvládnutí ve formě plánů na překonání sucha. Trvale je však důležité zabezpečit větší dotaci podzemních vod. V roce 2015 nedošlo k doplnění zásob podzemní vody v jarním období v době tání sněhu. Bilanční napjatost v hodnotě MAX/MIN se vyvíjí následovně (v roce 2009-123%, 2010-61%, 2011 95%, 2012 92%, 2013 99%, 2014 118%, 2015 613%). Tab. HSL11. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4322 HGR 4222 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 288,4 899,3 1238 II. 220,3 1129,6 1552 III. 196,7 977,5 2017 IV. 202,9 1207,8 2097 V. 201,5 834,2 1299 VI. 226,2 317,2 849 VII. 305,9 117,3 649 VIII. 319,5 52,1 631 IX. 317,6 99,9 642 X. 311,2 130,3 645 XI. 258,2 191,2 733 XII. 215,2 534,4 892 40
Rajon 4320 Dlouhá mez jižní část Rajon 4320 tvoří erozní relikt křídových sedimentů při rozvodnici Doubravy a Sázavy. Křídové sedimenty jsou zformovány do protáhlé brachysynklinály podél železnohorského zlomu, tedy ve směru SZ-JV. Hlavním kolektorem podzemních vod jsou bazální klastika perucko-korycanského souvrství v mocnosti až 40 m. Kolektor se přírodně odvodňoval v hlubokém údolí Cerhovky pramenními vývěry. Štolami a zářezy zachycené vývěry v okolí Studence jsou využívány jako vodárenské zdroje společností VaK Havlíčkův Brod a.s. (skupina Podmoklany Želivka). Odběry ve Studenci zachycují pouze přírodní přeliv podzemní vody a nemohou zásadně překročit přírodní zdroje útvaru podzemních vod. Celkový odběr v rajonu 4320 ve výši 63,8 l/s vytváří vysoké specifikum odběru 0,97 l/s/km 2 (viz tab. HSL23), které je však pokryto vysokým specifickým odtokem podzemní vody udávaném ve výši 3 5 l/s/km 2. Snížení průtoků v Doubravě stabilizuje VD Pařížov. Velikost zachyceného přírodního přelivu nemůže překročit přírodní zdroje stanovené jako základní odtok. Bilanční napjatost je silně rozkolísaná při ustálených odběrech (2008 196%, 2009 126%, 2010 62% a 2011 110%, 2012 129%, 2013 66%, 2014 96%, 2015 311%) a tak je pravděpodobné, že při stanovení velikosti zdrojů dochází k metodické chybě. Hlavní chybou je patrně influkce vody z Doubravy do kolektoru A odvodňovaného do Cerhovky. Tab. HSL12. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4320 HGR 4320 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 72,6 193,2 180 II. 67,9 210,3 209 III. 69,9 185,3 263 IV. 75,7 235,3 301 V. 67,2 143,9 229 VI. 66,6 88,1 180 VII. 63,7 36,1 157 VIII. 59,6 24,3 155 IX. 55,2 36,1 134 X. 54,2 32,9 128 XI. 54,8 42,7 125 XII. 58,1 84,8 143 41
Rajon 4330 Dlouhá mez severní část Křídové sedimenty rajonu 4330 Dlouhá mez severní část jsou zakleslým blokem křídy pod železnohorským zlomem, nad pravým břehem Doubravy. Křídová souvrství tvoří úzkou monoklinálu skloněnou k severu uloženou vysoko nad erozní bází. Kolektorem podzemní vody jsou bazální klastika perucko-korycanského souvrství, jejichž mocnost k severu klesá až zcela vyklíní u Jeřišna. Oběh podzemní vody ve směru sklonu vrstev k severu je tak omezen a podzemní voda vyvěrá do pravostranných přítoků Doubravy Bárovky a Blatnického potoka. Vodárenské odběry v okolí Předboře a Suché zachycují přírodní vývěry, jejichž velikost je limitována přítokem a nepřekračuje přírodní zdroje. Odebranou vodu užívá VAK Havlíčkův Brod ve skupinovém vodovodu (Golčův Jeníkov - Čáslav). Stočná voda zůstává v povodí Doubravy. Celkový odběr podzemní vody z rajonu 4330 je ve výši 39,5 l/s se specifikem odběru 0,65 l/s/km 2 (tab. HSL23). Bilanční napjatost rajonu je rozkolísaná (2008-100%, 2009-69%, 2010 30%, 2011-63%, 2012 77%, 2013 29%, 2014 71%, 2015 217%). Obdobně jako u sousedního rajonu 4320 je patrně ve stanovení přírodních zdrojů pro bilanci metodická chyba. Tab. HSL13. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4330 HGR 4330 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 28,0 182,2 170 II. 31,3 197,9 197 III. 31,1 175,0 248 IV. 31,0 220,9 283 V. 35,5 135,8 215 VI. 46,0 83,3 170 VII. 47,2 33,8 148 VIII. 45,3 21,7 146 IX. 45,0 33,8 126 X. 45,7 30,8 120 XI. 46,0 41,0 117 XII. 41,9 80,3 135 HGR 4330 Dlouhá mez - severní část Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) 300 250 200 l/s 150 100 50 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 42
Rajon 4430 Jizerská křída levobřežní Jizerské souvrství, jako kolektor C podzemní vody, v rajonu 4430 se od toku Jizery směrem k východu štěpí a vykliňuje. Navíc je na větší části území překryto artéským stropem coniackých slínovců. Dotace podzemních vod je z větší části nepřímá, zprostředkovaná přetokem vody jak z rajonů 4410 a 4420, případně i influkcí z toku Jizery. Je nepochybné, že největší odběry z rajonu 4430 v Benátkách nad Jizerou vodárnou Káraný (viz tab. HSL 6) jsou v hydraulické spojitosti s tokem Jizery. Pokud tyto odběry nezahrneme do bilance, potom celkový odběr z rajonu klesne na polovinu a bilance bude vyrovnaná. Bilanční napjatost je rozkolísaná při ustálených odběrech (2008 68%, 2009 48%, 2010 48%, 2011 46%, 2012 89%, 2013 37%, 2014 83%, 2015 176%). Celkový odběr z rajonu 4430 ve výši 202,6 l/s se specifikem odběru 0,23 l/s/km 2 (viz tab. HSL23) nezpůsobuje pokles hladiny a snížení statických zásob podzemní vody. Některé odběry lokalizované blízko Jizery mohou být dotovány přetokem podzemní vody z rajónu 4410. Tab. HSL14. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4430 HGR 4430 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 210,1 548,7 882 II. 190,2 584,7 992 III. 170,9 413,8 1185 IV. 168,4 485,7 1184 V. 182,3 386,8 910 VI. 200,9 341,8 754 VII. 285,1 242,9 686 VIII. 264,0 215,9 655 IX. 217,6 215,9 602 X. 199,4 161,9 608 XI. 178,2 161,9 711 XII. 176,5 224,9 765 HGR 4430 Jizerská křída levobřežní Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) 1 400 1 200 1 000 800 l/s 600 400 200 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 43
Rajon 4420 Jizerský coniak Rajon tvoří tabule pískovců březenského souvrství v Českém ráji odvodňovaná hlavně Žehrovkou a Libuňkou. Oběh podzemní vody je velmi intenzivní, průměrná infiltrace do pískovců v rajonu se uvažuje ve výši 898 l/s. Režim podzemních vod však jeví značné výkyvy odtoku podzemních vod. Hlavním odběratelem je Sklopísek Střeleč s využitím vody pro hydrotechnické dobývání a praní písku. Použitá voda je vypouštěna přes rozvodnici do toku Libuňky, ačkoli původním recipientem podzemních vod byla Žehrovka. Převod vody z povodí Žehrovky do povodí Libuňky ovlivňuje stanovení základního odtoku a může být příčinou bilanční napjatosti (2008-85%, 2009 58%, 2010 48%, 2011 57%, 2012 86% 2013 53%, 2014 90%, 2015 143%), která kolísá při ustáleném odběru. Tab. HSL15. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4420 HGR 4420 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 97,0 298,3 371 II. 86,8 333,3 427 III. 94,9 281,5 498 IV. 88,8 313,5 492 V. 95,7 266,3 349 VI. 100,9 207,0 270 VII. 101,9 92,8 230 VIII. 99,6 71,5 206 IX. 95,6 77,6 191 X. 93,3 85,2 207 XI. 99,8 92,8 236 XII. 95,4 156,7 296 HGR 4420 Jizerský coniak Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) 600 500 400 l/s 300 200 100 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 44
Rajon 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje Podorlickou křídu v povodí Úpy a Metuje lze charakterizovat jako mělkou pánev mezi novoměstským krystalinikem a libřickou antiklinálou. Uložení kolektoru B způsobuje výrazné členění zvodnění kolektoru na oblast stoku a oblast nádrže. Nejvýraznější oblasti stoku jsou při zdviženém severním a východním okraji rajonu. V mělké artéské křídové pánvi rajonu 4221 odebírají podzemní vodu vodovody Jaroměř a Česká Skalice. Jímání podzemní vody je dlouhodobě ustálené a neobjevují se příznaky čerpání ze statických zásob podzemních vod. Významné soustředěné odběry jsou v České Skalici - vrt J9 (8,7 l/s) a Pivovarská studna (6,8 l/s) a v Jaroměři vrt J1 (7,6 l/s) a J7 (4,9 l/s). Bilanční napjatost je rozkolísaná při ustálených odběrech (2008 282%, 2009 183%, 2010 14%, 2011 18%, 2012 16%, 2013 18%, 2014 25%, 2015 135%). Tab. HSL16. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4221 HGR 4221 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 30,9 512,6 705 II. 31,9 643,9 883 III. 24,0 558,0 1148 IV. 33,2 686,8 1194 V. 33,4 472,2 739 VI. 37,2 181,8 483 VII. 40,8 68,2 370 VIII. 37,8 30,3 359 IX. 33,7 58,1 365 X. 33,1 73,2 367 XI. 34,3 108,6 417 XII. 34,1 305,5 508 HGR 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) 1 400 1 200 1 000 l/s 800 600 400 200 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 45
Rajon 4310 Chrudimská křída Rajon 4310 Chrudimská křída lze charakterizovat převážně jako monoklinálu mírně ukloněnou k SV. Kolektorem podzemní vody jsou bazální klastika perucko-korycanského souvrství, které vytváří významné nádrže podzemní vody v podlažické a markovicko-přeloučské depresi. Nádrže jsou doplňovány jednak přímou infiltrací srážek a také influkcí povrchových toků na rozhraní křídy a krystalinika a na tektonických liniích. Zvodnění kolektoru je převážně napjaté. Oběh podzemní vody ve směru sklonu vrstev k severu a severovýchodu je omezen chrudimským zlomem. K přirozené drenáži dochází artézskými vývěry v údolí toků, v místech kde je porušena těsnost artézského stropu. Významné soustředěné odběry jsou v Podlažicích (68,4 l/s), Jankovicích (16,5 l/s) a Markovicích (13,5 l/s). Bilanční napjatost je rozkolísaná při ustálených odběrech (2008 67%, 2009 28%, 2010 18%, 2011 53%, 2012 93%, 2013 26%, 2014 29%, 2015 126%). Tab. HSL17. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4310 HGR 4310 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 141,7 1555,1 1233 II. 144,3 1668,3 1473 III. 140,0 1221,4 1960 IV. 148,7 1447,8 2288 V. 134,1 929,5 1531 VI. 159,1 429,0 1144 VII. 151,0 172,8 929 VIII. 151,7 137,0 915 IX. 134,4 190,7 755 X. 130,5 220,5 696 XI. 172,4 256,2 729 XII. 131,6 583,9 921 HGR 4310 Chrudimská křída Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) 2 500 2 000 1 500 l/s 1 000 500 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 46
Rajon 4240 Královédvorská synklinála Královédvorskou synklinálu lze charakterizovat jako uzavřenou artézskou pánev mezi zvičínskou antiklinálou a severním okrajem křídy. Kolektorem podzemní vody jsou pískovce peruckokorycanského souvrství. V centrální části synklinály se vytváří artézská pánev, která je doplňována infiltrací srážek v severním a západním křídle. Přírodní drenáž struktury je soustředěna v místě křížení vlčkovického zlomu a toku Labe. Struktura je dlouhodobě přetěžována soustředěnými odběry v městské oblasti Dvora Králové nad Labem a tím se snižuje míra využitelnosti celého rajonu. Významné soustředěné odběry jsou z vrtů HVA 1 "Teplárna" (21,7 l/s) a HV 1 "Hrubá Luka" (14,7 l/s). Bilanční napjatost je rozkolísaná při ustálených odběrech (2008 51%, 2009 69%, 2010 34%, 2011 35%, 2012 26%, 2013 31%, 2014 49%, 2015 92%). Tab. HSL18. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4240 HGR 4240 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 69,4 348,8 519 II. 70,5 383,6 631 III. 68,9 319,7 753 IV. 70,9 363,3 757 V. 72,7 295,0 554 VI. 74,4 213,6 424 VII. 74,9 148,2 331 VIII. 71,2 103,2 278 IX. 64,2 84,3 251 X. 62,8 81,4 243 XI. 57,9 107,5 277 XII. 55,6 167,1 354 HGR 4240 Královédvorská synklinála Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) l/s 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 47
Rajon 4110 Polická pánev Křídové sedimenty rajonu 4110 Polická pánev vyplňují centrální část vnitrosudetské pánve. Kolektorem podzemní vody jsou cenomanské pískovce perucko-korycanského souvrství, jejichž výchozy jsou v okrajových částech pánve. Hladina podzemní vody je uvnitř pánve napjatá, v terénních depresích s pozitivní výtlačnou úrovní. Oběh podzemní vody ve směru sklonu vrstev do centra pánve je ovlivněn skalským zlomem. K odvodnění dochází na tektonických liniích, často velmi vydatnými artézskými prameny v údolích toků. Hlavními toky odvodňující polickou pánev jsou Metuje a Dřevíč. Vodárenské odběry v okolí Machova zachycují přírodní vývěry. Vodárenské vrty mají vydatnost v řádech desítek l/s. Významné odběry jsou ze zdrojů VS-5 (55,4 l/s), Machov (43,8 l/s) a VS 15 (13,0 l/s). Bilanční napjatost je rozkolísaná při ustálených odběrech (2010 37%, 2011 43%, 2012 36%, 2013 32%, 2014 41%, 2015 63%). Tab. HSL19. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4110 HGR 4110 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 167,2 838,7 974 II. 164,1 939,3 1093 III. 179,8 890,1 1341 IV. 188,1 1104,0 1619 V. 192,3 990,6 1383 VI. 187,0 808,8 1134 VII. 180,4 641,9 994 VIII. 172,9 492,1 916 IX. 160,4 398,0 850 X. 166,6 333,8 793 XI. 145,0 303,8 780 XII. 143,2 374,4 822 HGR 4110 Polická pánev Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 l/s 800 600 400 200 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 48
Rajon 4250 Hořicko-miletínská křída Hořicko-miletínskou křídu tvoří dvě artézské pánve, a to v miletínské synklinále a v jižním křídle hořické antiklinály, které se na východě spojují a vytvářejí souvislou nádrž, která je dotována infiltrací srážek na výchozech kolektoru. Kolektorem podzemní vody jsou pískovce perucko-korycanského souvrství. K odvodnění dochází v místech křížení toků a tektonických linií. Nádrž v miletínské synklinále nemá soustředěné přírodní odvodnění. Odvodňuje se do toků Javorka, Bystřice, Trotina a Hustířanka. Významné soustředěné odběry jsou Danisco Smiřice (13,5 l/s) a Březovice (9,8 l/s). Vývoj bilanční napjatosti je následující (2010 26%, 2011 23%, 2012 16%, 2013 16%, 2014 30%, 2015 58%). Tab. HSL20. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4250 HGR 4250 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 104,5 852,7 1270 II. 101,0 939,8 1543 III. 100,0 783,1 1841 IV. 108,7 887,5 1850 V. 97,6 722,2 1354 VI. 107,9 522,1 1036 VII. 115,2 361,1 810 VIII. 110,6 252,3 680 IX. 102,2 204,5 614 X. 98,8 200,1 595 XI. 107,6 265,4 677 XII. 87,7 409,0 865 HGR 4250 Hořicko-miletínská křída Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 l/s 1 000 800 600 400 200 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 49
Vývoj bilanční napjatosti Ve srovnání s rokem 2014 se bilanční napjatost zvýšila v roce 2015 ve všech hydrogeologických rajonech. Konkrétní hodnoty a porovnání mezi roky 2014 a 2015 ukazuje tabulka tab. HSL21. Tab. HSL21. Porovnání bilanční napjatosti v jednotlivých HG rajonech v letech 2014 a 2015 HGR Název HGR MAX/MIN MAX/MIN 2014 2015 4110 Polická pánev 0,41 0,63 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 0,25 1,35 4222 Podorlická křída v povodí Orlice 1,18 6,13 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice 0,38 0,47 4240 Královédvorská synklinála 0,49 0,92 4250 Hořicko-miletínská křída 0,30 0,58 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice 0,14 0,23 4270 Vysokomýtská synklinála 0,08 0,12 4310 Chrudimská křída 0,29 1,26 4320 Dlouhá mez - jižní část 0,96 3,11 4330 Dlouhá mez - severní část 0,71 2,17 4340 Čáslavská křída 0,12 0,25 4350 Velimská křída 0,15 0,37 4360 Labská křída 0,13 0,39 4410 Jizerská křída pravobřežní 0,35 0,48 4420 Jizerský coniak 0,90 1,43 4430 Jizerská křída levobřežní 0,83 1,76 4510 Křída severně od Prahy 0,09 0,24 4521 Křída Košáteckého potoka 0,03 0,04 5151 Podkrkonošský permokarbon 0,11 0,15 5161 Náchodský perm 0,04 0,05 5211 Dolnoslezská pánev - západní část 0,19 0,29 6414 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš 0,04 0,06 6420 Krystalinikum Orlických hor 0,03 0,08 6531 Kutnohorské krystalinikum 0,24 0,44 6532 Krystalinikum Železných hor 0,06 0,20 Za období 2002 2015, kdy probíhá sledování a vyhodnocování stavů bilanční napjatosti, byl tento stav zaznamenán celkem 78 krát (tab. HSL22). Po celou dobu měření, celkem 14 krát, to bylo v rajónech 4222 a 4320. S vysokou četností stavu bilanční napjatosti jsou rajony 4420 (10x), 4330 (10x), 4221 (8x) a 4310 (8x). Opakovaně s nižší četností byly bilančně napjaté rajóny 4231 (5x), 4430 (5x) a 4240 (5x). Roky 2008, 2009 a 2015 jsou roky s největší četností napjatého bilančního stavu. Rozmístění bilančně napjatých rajonů je znázorněno na obrázku HSL4 50
Tab. HSL22. Bilančně napjaté rajony v období 2002 2015 a míra bilanční napjatosti HGR Název HGR 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 četnost 4222 4320 4420 4330 4310 4221 4430 4231 4240 4250 4110 4261 6531 4340 5151 Podorlická křída v povodí Orlice Dlouhá mez jižní část Jizerský coniak Dlouhá mez severní část Chrudimská křída Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje Jizerská křída levobřežní Ústecká synklinála v povodí Orlice Královédvorská synklinála Hořicko-miletínská křída Polická pánev Kyšperská synklinála v povodí Orlice Kutnohorské krystalinikum Čáslavská křída Podkrkonošský permokarbon 0,93 3,74 4,67 1,02 1,29 3,08 14,3 8,23 0,61 0,95 0,92 0,99 1,18 6,13 14 1,72 1,51 1,76 1,21 1,30 2,86 1,96 1,26 0,62 1,10 1,29 0,66 0,96 3,11 14 1,13 1,22 0,68 0,85 0,57 0,57 0,86 0,53 0,90 1,43 10 1,76 1,21 1,30 1,05 1,00 0,66 0,63 0,77 0,71 2,17 10 1,33 1,34 0,78 0,67 0,52 0,53 0,93 1,26 8 0,93 3,74 4,67 1,02 1,29 2,82 1,83 1,35 8 0,99 0,68 0,89 0,83 1,76 5 0,86 1,00 0,66 0,53 4 0,51 0,69 0,92 3 0,55 0,58 2 0,63 1 1,28 1 0,72 1 0,54 1 0,53 1 Obr. HSL4. Bilanční napjatost HG rajonů podle četnosti 51
Kvartérní hydrogeologické rajony, pro které ČHMÚ nestanovil velikost zdrojů podzemních vod, mohou být bilančně hodnoceny na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody (l/s/km 2 ) s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy rajonu (l/s/km 2 ). Dlouhodobý specifický odtok podzemní vody byl publikován v mapě (Krásný, J. ed. 1979: Mapa odtoku podzemní vody ČSSR. ČHMÚ, Praha), kde pro labské fluviální sedimenty se uvažuje s hodnotou 2 3 l/s/km 2. Pro názorný příklad o intenzitě využívání jednotlivých hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe byla sestavena tabulka HSL23. Tab. HSL23. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech na jednotku plochy HGR RM 2015 RM 2015 Plocha HGR RMq 2015 (tis. m 3 ) (l/s) (km 2 ) (l/s/km 2 ) 1171 6240,8 197,9 88,7 2,23 4320 2010,5 63,8 65,7 0,97 4110 5376,4 170,5 214,0 0,80 1152 5781,6 183,3 238,6 0,77 4410 16383,4 519,5 685,0 0,76 4330 1247,1 39,5 60,3 0,65 1151 1781,7 56,5 88,1 0,64 4420 3010,4 95,5 152,2 0,63 4222 8035,8 254,8 434,5 0,59 1172 4819 152,8 293,8 0,52 4240 2124 67,4 145,3 0,46 1122 1773,4 56,2 127,8 0,44 4231 2438,9 77,3 176,3 0,44 5152 600,3 19,0 60,0 0,32 4310 4556,1 144,5 595,8 0,24 4250 3243,9 102,9 435,1 0,24 1130 1313,7 41,7 181,9 0,23 4430 6388 202,6 899,5 0,23 5211 508,7 16,1 72,1 0,22 4261 1164,8 36,9 171,3 0,22 4270 5007,8 158,8 799,9 0,20 4210 230,5 7,3 40,3 0,18 1110 1464,5 46,4 295,3 0,16 6414 4390,5 139,2 899,6 0,15 4291 285 9,0 61,3 0,15 1160 456,8 14,5 105,1 0,14 5151 3698,4 117,3 862,7 0,14 4221 1057,6 33,5 252,5 0,13 4350 773,9 24,5 278,7 0,09 5161 263,5 8,4 147,2 0,06 4340 470,9 14,9 275,9 0,05 6532 1187,3 37,6 726,2 0,05 6420 922,5 29,3 566,6 0,05 1140 196,9 6,2 146,9 0,04 1121 192,4 6,1 146,1 0,04 4510 723,1 22,9 602,7 0,04 4521 369,8 11,7 337,6 0,03 4360 2772 87,9 2845,7 0,03 4710 1339 42,5 1881,8 0,02 6531 364,9 11,6 816,7 0,01 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2015 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2015 vyjádřené v tisících m 3 RM 2015 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2015 vyjádřené v l/s RMq 2015 (l/s/km 2 )... roční odebrané množství podzemní vody v l/s na jednotku plochy 52
4.2. Hodnocení jakosti podzemních vod za rok 2015 Dle 10 novelizovaného zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla vypuštěna povinnost oprávněných, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc, zjišťovat jakost vody a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí. Data o jakosti podzemních vod jsou za rok 2015 neúplná či zcela chybí a nelze je proto relevantně statisticky zpracovat. Pro zhodnocení jakosti jímané podzemní vody s hodnocením kvality podzemní vody ve státní monitorovací síti byly pro každý hodnocený ukazatel převzaty mapy od ČHMÚ jako výstup z hydrologické bilance za rok 2015. Mapy podle jednolitých ukazatelů (chloridy, sírany, amonné ionty, dusičnany, chemická spotřeba kyslíku manganistanem, měď, olovo, kadmium a reakce vody) jsou uvedeny na obrázcích HSL5 až HSL13. 53
Obr. HSL5. Chloridy Obr. HSL6. Sírany 54
Obr. HSL7. Amonné ionty Obr. HSL8. Dusičnany 55
Obr. HSL9. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Obr. HSL10. Měď 56
Obr. HSL11. Kadmium Obr. HSL12. Olovo 57
Obr. HSL13. Reakce vody 58
5. Závěr Předkládaná Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe byla zpracována v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a údajích pro vodní bilanci. Bilanční hodnocení bylo provedeno v hydrogeologických rajonech v dílčím povodí Horního a středního Labe s těmito výsledky: Zdrojová část pro hodnocení množství podzemních vod byla kompletně stanovena pouze pro 26 ze 40 rajonů (viz tab. HSL3). Některé rajony, které vzhledem k absenci dat o zdrojích nemohly být hodnoceny podle metodiky, byly hodnoceny podle intenzity odběru na jednotku plochy (viz tab. HSL23) a porovnány se specifickým odtokem podzemní vody. Problematiku hodnocení zdrojů podzemních vod pro dílčí povodí Horního a středního Labe je nutné vyřešit. Do seznamu významných rajonů bylo zařazeno 19 hydrogeologických rajonů s významnými odběry podzemních vod, či významným oběhem podzemních vod (viz tab. HSL2). Do dílčího povodí Horního a středního Labe v současné době částečně plošně přesahují hydrogeologické rajony 1172, 4270, 4320, 4510 a 4710, naopak v dílčím povodí Horního a středního Labe se nacházejí části hydrogeologických rajonů 4232, 4262, 4640 a 4720. V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo v roce 2015 evidováno 1394 hlášení o odběrech podzemní vody, z toho bylo bilancováno 1023 odběrů (větších než 500 m 3 /měsíc) o celkovém objemu 105 957,9 tis. m 3 odebrané vody. Vodárenské odběry ve výši 92 038,3,0 tis. m 3 tvoří 86,9% z celkového množství. Při bilančním hodnocení minulého roku 2015 byl zjištěn napjatý bilanční stav v 10 rajonech: 4222 Podorlická křída v povodí Orlice (613%), 4320 Dlouhá mez jižní část (311%), 4330 Dlouhá mez severní část (217%), 4430 Jizerská křída levobřežní (176%), 4420 Jizerský coniak (143%), 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje (135%), 4310 Chrudimská křída (126%), 4240 Královédvorská synklinála (92%), 4110 Polická pánev (63%) a 4250 Hořicko-miletínská křída (58%). V rajonech, kde dosud nebyly stanoveny zdroje podzemních vod, byla orientačně zjištěna napjatá bilance podobně jako v předchozích letech v rajonu 1171 Kvartér Labe po Jizeru. Hodnocení jakosti podzemních vod z ohlašovaných dat správci povodí nebylo pro rok 2015 zpracováno. V bilanci byly použity mapy kvality podzemní vody v monitorovací síti ČHMÚ. Odběry podzemních vod v roce 2015 se mírně zvýšily oproti předchozímu roku. Bylo to ovlivněné mimo jiné hydrologickou situací v roce 2015, který byl hodnocen jako srážkově podprůměrný a teplotně nadprůměrný. Odběry především v letních měsících byly zvýšené oproti ostatním měsícům. V roce 2015 bylo celkem 10 hydrogeologických rajonů bilančně napjatých. Zde se jeví účelné důkladné sledování stavů podzemních vod a přijímání opatření k ochraně těchto zdrojů. Rok 2015 byl tak z pohledu Vodohospodářské bilance v období 2002 2015 vyhodnocen jako nejméně příznivý (tj. nejvíce bilančně napjatých stavů). Nedostatek je v některých lokalitách a hydrogeologických strukturách v současné době patrný. V roce 2016 nedošlo k obvyklému doplnění zásob podzemní vody v jarním období a tento deficit může přetrvat. Dá se očekávat, že se tento deficit ještě prohloubí a to v případě teplého a suchého počasí výrazně. Tímto deficitem mohou být postiženy především mělké kolektory, které jsou často využívány pro zásobování jednotlivých domácností (domovní studny) popř. jímací objekty pro zásobování lokálních i skupinových vodovodů. Velké vodárenské zdroje a jímací území mohou být nedostatečným doplněním zásob ovlivněny s odstupem i několik let, proto je třeba sledovat další vývoj stavu těchto zásob a případně provést opatření k ochraně zdrojů. Mezi tato opatření patří stanovení minimální hladiny podzemní vody ve vrtu, revize vydatnosti zdrojů a následná změna povoleného množství odběru podzemní vody, rozsáhlejší ochrana pramenišť atd. Bilanční hodnocení množství a jakosti podzemních vod opět potvrdilo skutečnost, že i přes relativně vysoké odběry zůstávají v dílčím povodí Horního a středního Labe stále vysoké, dosud nevyužité některé zdroje podzemních vod. Další možností řešení nepříznivých stavů je propojování jednotlivých vodárenských systémů, které mohou eliminovat nebo nahradit nedostatek vody v deficitních lokalitách (takto 59
funguje např. i Vodárenská soustava východní Čechy VSVČ). Do budoucna se jeví další rozšíření soustavy a vyhledávání potenciálních nových vodních zdrojů jako účelné a nezbytné. K doplnění deficitu může přispět výstavba a provoz nových vodních nádrží, nejlépe vodárenských. Vodní nádrž bude sloužit jako zdroj vody pro vodárenské účely, voda z nádrže může nadlepšovat průtoky v období nízkých stavů vodních toků a obecně vyrovnávat a stabilizovat (optimalizovat) režim povrchových a podzemních vod. 60
Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 1. POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE...63 Srážkové poměry... 63 Teplotní poměry... 63 Režim podzemních vod... 63 Odtokové poměry... 63 2. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD 64 2.1. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD... 64 2.2. HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY... 64 2.2.1. Přehled HG rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry... 66 2.2.2. Přehled významných hydrogeologických rajonů... 67 2.3. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD V HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONECH... 67 3. POŽADAVKY NA ZDROJE PODZEMNÍCH VOD...68 3.1. ODBĚRY PODZEMNÍ VODY S VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM... 70 3.2. ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD S JINÝM NEŽ VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM... 70 3.3. MĚSÍČNÍ ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD VE VÝZNAMNÝCH HG RAJONECH... 70 4. BILANČNÍ HODNOCENÍ.72 4.1. HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2015... 72 4.2. HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2015... 74 5. ZÁVĚR.80 61
62
1. Popis hydrologické situace Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Srážkové poměry Průměrný roční úhrn srážek v roce 2015 byl 556 mm (67 % normálu). Rok je hodnocen jako srážkově mimořádně podnormální. Srážkově silně podnormální byly měsíce červen (48 %), červenec (38 %) a prosinec (33 %), podnormální byl srpen (46 %). Teplotní poměry Průměrná roční teplota vzduchu v roce 2015 byla +8,9 C (odchylka od normálu +2,2 C). Rok je hodnocen jako mimořádně nadnormální. Měsíce únor, březen, duben, květen, červen a říjen byly teplotně normální. Režim podzemních vod V mělkém oběhu podzemních vod hladiny mírně stoupaly od ledna do února, kdy bylo dosaženo ročního maxima (48 % MKP). Do června hladiny kolísaly od 67 do 75 % MKP a od června následoval jejich pokles. Od července se hladina ve vrtech držela pod hranicí sucha (85 % MKP) a klesala až na roční minima do prosince (93 % MKP). Odtokové poměry Během roku se v této oblasti nevyskytly žádné významné povodňové události, při kterých by byl překročen 2letý průtok. Naopak v průběhu srpna a září byly na řadě toků vyhodnoceny významné minimální průtoky. Poznámka: Data pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2015 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 63
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2. Zdroje podzemních vod 2.1. Zdroje podzemních vod Zdrojem podzemní vody je ta část podzemních vod v přírodním prostředí, která se uvolňuje z horninového prostředí gravitací. Množství podzemní vody v územních jednotkách hydrogeologických rajonech, případně jejich částech (subrajonech, hydrogeologických strukturách, kolektorech, hydrologických povodích) je udáváno velikostí přírodních zdrojů podzemních vod. Velikost přírodních zdrojů charakterizuje intenzitu oběhu podzemní vody v objemových jednotkách v čase (např. l/s). Dynamika oběhu podzemní vody závisí na aktuální velikosti dotace a velikosti přírodní, či umělé drenáže podzemních vod. Velikost zdrojů podzemních vod se stanovuje hydrogeologickým průzkumem podle Vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací. Zahájený projekt České geologické služby Rebilance zásob podzemních vod je zpracováván v intencích této vyhlášky a měl by doplnit chybějící data ve zdrojové části vodohospodářské bilance a zpřesnit bilancování v bilančně napjatých rajonech. Zjednodušeně je možné odvodit aktuální velikost přírodních zdrojů podzemních vod ze základního odtoku, což každoročně provádí ČHMÚ. Na základě údajů z měřených průtoků ve vybraných profilech vodoměrných stanic na vodních tocích se modeluje vyčlenění základního odtoku na principu výtokové čáry. Základní odtok, který je počítán pro jednotlivé hydrogeologické rajony popřípadě jiná bilanční území v měsíčním kroku, je považován za ekvivalent aktuální velikosti přírodních zdrojů podzemních vod. Metoda je vhodná pro mělký oběh podzemních vod v krystalických rajonech, ale v pánevních rajonech jeví značné nepřesnosti a bylo by vhodné ji doplnit o hodnocení stavu hladiny podzemních vod. Přírodní zdroje nebyly stanoveny pro následující hydrogeologické rajony v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry: 1410, 1420, 1430. ČHMÚ stanovil přírodní zdroje pro rok 2015 opět nově oproti předcházejícím rokům (včetně některých dlouhodobých charakteristik). Stanovené a předané měsíční hodnoty (mediány) přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2015 a dlouhodobé hodnoty (průměrné měsíční mediány za období 1981 2010) přírodních zdrojů podzemních vod pro bilancované rajony jsou uvedeny v tab. LNO3. Dále ČHMÚ provedl zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2015 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (viz tab. LNO4). Data normály 1981 2010 a mediány roku 2015 byly předány v podobě absolutních hodnot, tedy v l/s. 2.2. Hydrogeologické rajony Pro plánování v oblasti vod byly podle požadavků Rámcové směrnice EU pro vodní politiku 2000/60/ES v rámci projektu VaV/650/4/02 (Prchalová et al. 2005) vymezeny útvary podzemních vod a provedena revize a aktualizace hydrogeologické rajonizace, tzv. rajonizace 2005 (vyhláška č. 5/2010 Sb.). Zároveň došlo k maximálnímu sblížení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod. Rajon vymezuje přírodní horninové prostředí, v němž dochází k ucelenému oběhu podzemní vody, která v rajonu tvoří útvar podzemní vody. Rajony jako takové zůstávají neměnné, až do doby další revize hydrogeologické rajonizace. Naproti tomu vodní útvary podléhají vlivům, zejména antropogenní činnosti, které mohou měnit jejich stav, a budou předmětem periodického hodnocení v rámci šestiletých revizí Plánů oblastí povodí (Olmer et al. 2006, Hydrogeologická rajonizace České republiky, HIG 23). Mapové zákresy rajonů 2005 jsou uvedeny na webových stránkách VÚV TGM a ČGS ve formátu EsriShape. Rajonizace 2005 je zpracována s podrobností 1:50 000 technologií GIS ve třech vrstvách: základní vrstvě, která pokrývá celé území ČR, s rajony v terciérních a křídových pánevních sedimentech (označení 2xxx), sedimentech svrchní křídy (41xx až 46xx, kromě 4420), sedimentech permokarbonu (5xxx) a v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika (6xxx), svrchní vrstvě zahrnující oblast kvartérních a propojených kvartérních a neogenních sedimentů (1xxx) a jizerský coniak (4420), 64
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry vrstvě bazálního křídového kolektoru v oblasti Pojizeří a pravostranných přítoků Labe (4710, 4720 a 4730). Na území České republiky je vymezeno celkem 152 hydrogeologických rajonů, z toho 111 v základní vrstvě, 38 ve svrchní vrstvě a 3 rajony ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Ve správním území Povodí Labe, státní podnik se nachází 45 rajonů, z toho 30 v základní vrstvě, 14 ve svrchní vrstvě a 1 rajon ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Ve správním území Povodí Ohře, státní podnik se nachází 1 rajon v základní vrstvě. Obr. LNO1. Přehled hydrogeologických rajonů 65
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2.2.1. Přehled HG rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. LNO1. Seznam hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Rajony v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry ID rajonu Název rajonu Plocha rajonu km 2 1410 Kvartér Liberecké kotliny 20,7 1420 Kvartér a miocén Žitavské pánve 21,5 1430 Kvartér Frýdlantského výběžku 172,5 5162 Dolnoslezská pánev - východní část 171,1 6412 Krystalinikum Lužických hor 94,0 6413 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy 701,6 Rajony z dílčího povodí Horního a středního Labe přesahující do dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 4110 Polická pánev 17,7 z celkových 214,0 5161 Dolnoslezská pánev - západní část 13,6 z celkových 147,2 6414 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš 1,4 z celkových 899,6 Rajony z dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe přesahující do dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 4650 Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice 14,3 z celkových 481,4 Obr. LNO2. Přehled hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 66
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2.2.2. Přehled významných hydrogeologických rajonů V tab. LNO2 je uveden seznam významných hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry ve smyslu Metodického pokynu, tzn. že se jedná o rajony jednak intenzivně využívané a jednak rajony s významným oběhem podzemních vod. Tab. LNO2. Seznam významných hydrogeologických rajonů Významné hydrogeologické rajony 1410 Kvartér Liberecké kotliny 6412 Krystalinikum Lužických hor 2.3. Zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech V tab. LNO3 jsou pro jednotlivé hydrogeologické rajony (pro které byla předána data) porovnány měsíční mediány hodnoceného roku (2015) s hodnotami dlouhodobých průměrných měsíčních mediánů za období 1981 2010. Pro 3 hydrogeologické rajony bylo provedeno zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2015 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010. Tabulka LNO4 uvádí v procentech měsíční křivky překročení. Žlutě jsou vyznačeny údaje za hranicí 85 % MPK považované za stav sucha a červeně se vyznačují hodnoty, kdy byly přírodní zdroje podzemních vod v daném měsíci menší než minimum za srovnávací období 1981 2010. Překročení bylo zjištěno na konci zimy, na jaře a v některých letních měsících. Především v dubnu a květnu dosahovaly hodnoty 95 98 %. Toto hodnocení však ne úplně koresponduje s vyhodnocením bilančního stavu. Jeví se velmi potřebné zahájit hydrologické hodnocení velikosti zdrojů podzemních vod nejen na základě odtokových charakteristik povrchových recipientů, ale také na základě statistického rozboru stavů hladiny podzemní vody. Stav hladiny podzemní vody přesněji charakterizuje bilanční stav přírodních zdrojů v hydrogeologickém rajonu. Tab. LNO3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech měsíční mediány hodnoceného roku (2015) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ) Měsíc HGR 5162 HGR 6412 HGR 6413 A B A B A B I. 419 385 363 251 3911 2702 II. 486 434 416 275 4154 2959 III. 589 380 466 236 4664 2788 IV. 700 412 469 298 5745 3476 V. 610 365 365 234 5315 3283 VI. 498 309 286 166 4571 2524 VII. 473 252 240 127 4263 1868 VIII. 419 188 214 84 4214 1499 IX. 369 147 201 68 3971 1417 X. 337 127 187 56 3601 1208 XI. 338 127 207 91 3490 1452 XII. 363 140 274 220 3690 2145 Průměr 467 272 307 175 4299 2277 Vysvětlivky: A přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (l/s) B přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2015 (l/s) 67
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. LNO4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2015 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ) HGR HGR 1410 HGR 1420 HGR 1430 měsíce (MPK 2015) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. HGR 5162 44 56 79 88 95 91 95 98 95 98 98 98 HGR 6412 75 79 88 88 88 91 88 91 91 95 82 66 HGR 6413 82 82 91 98 98 98 98 98 98 98 95 85 Vysvětlivky: HGR hydrogeologický rajon I. XII. měsíce (I. leden až XII. prosinec) ve kterých (ne)docházelo k překročení MPK 2015 (%) MPK 2015 měsíční křivka překročení (MPK) za období 1981 2010 (%) Pozn.: Hodnoty v tabulkách jsou v % (jedná se o % překročení MPK 2015) 3. Požadavky na zdroje podzemních vod Podle ustanovení 29 zákona č. 254/2001 Sb. jsou zdroje podzemních vod přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním předpisem (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). K jiným účelům může být podzemní voda využívána, pokud to není na úkor výše uvedených potřeb. Povodí Labe, státní podnik, stejně jako ostatní podniky Povodí, vede v souladu s platnými předpisy ( 10 zákona č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 431/2001 Sb.) evidenci množství a jakosti odebrané podzemní vody. Povinnost předávat výsledky měření množství správci povodí mají všichni, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. Největším zdrojem informací o nových odběrech podzemních vod jsou vodoprávní povolení. Na obrázku LNO3 jsou znázorněny největší odběry podzemní vody v roce 2015. 68
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO3. Rozložení největších odběrů podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatích přítoků Odry V roce 2015 bylo v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry bilancováno 51 odběrů podzemní vody v celkovém množství 2 966,4 tis. m 3 odebrané podzemní vody (tab. LNO5), tedy průměrně téměř 0,094 m 3 /s (94,1 l/s). Tab. LNO5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech HGR RM 2015 ODBVOD 2015 %ODBVOD 2015 ODBNE 2015 %ODBNE 2015 (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) 1410 124,8 124,8 100,0 0 0,0 1420 426,6 424,4 99,5 2,2 0,5 1430 777,6 777,6 100,0 0 0,0 5162 370,9 253,4 68,3 117,5 31,7 6412 484,6 462,2 95,4 22,3 4,6 6413 781,9 595,6 76,2 186,3 23,8 2966,4 2638,0 88,9 328,3 11,1 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2015 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody v HGR ODBVOD 2015 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím % ODBVOD 2015... roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody ODBNE 2015 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím %ODBNE 2015... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody 69
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 3.1. Odběry podzemní vody s vodárenským využitím Odběry podzemní vody s vodárenským využitím tvořily v roce 2015 v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 88,9 % celkového odběru podzemních vod (viz tab. LNO 5). Znamená to tedy, že převážná část odebrané podzemní vody je v souladu s ustanovením 29 zákona č. 254/2001 Sb. využívána pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. V tab. LNO6 jsou uvedeny nejvýznamnější odběry podzemní vody s vodárenským využitím, kde odebrané množství podzemní vody v roce 2015 přesáhlo množství odpovídající odběru 10 l/s (315 000 m 3 /rok). Jedná se o odběr pro vodárenskou společnost pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tab. LNO6. Největší odběr podzemní vody s vodárenským využitím RM 2015 RM 2015 č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo (tis. m 3 ) (l/s) 430003 SčVK Teplice - Uhelná 1420 2-04-09-0011-0-00 417,8 13,2 Vysvětlivky: č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR... hydrogeologický rajon HyPo... hydrologické pořadí RM 2015 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2015 vyjádřené v tisících m 3 RM 2015 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2015 vyjádřené v l/s 3.2. Odběry podzemních vod s jiným než vodárenským využitím Odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím tvořily v roce 2015 v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry pouze 11,1 %. Významné odběry přesahující hranici 10 l/s (315 000 m 3 /rok) se nevyskytly. Nejvyšší odběr byl ve výši 99,6 tis. m 3, tj. 3,16 l/s (VHB 410669 HOBRA Broumov). 3.3. Měsíční odběry podzemních vod ve významných HG rajonech V tab. LNO7 jsou uvedeny jednotlivé odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v jednotlivých měsících. Do dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry spadají pouze dva významné hydrogeologické rajony (1410, 6412). V tabulce jsou uvedeny odběry přesahující množství odpovídající odběru alespoň 100,0 tis. m 3 /rok. 70
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. LNO7. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce 2015 1410 Kvartér Liberecké kotliny č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430002 SčVK Teplice - Pekařka 9,4 9,2 10,7 9,9 8,2 11,1 11,9 12,3 10,5 11,3 10,3 9,9 124,8 Celkem 9,4 9,2 10,7 9,9 8,2 11,1 11,9 12,3 10,5 11,3 10,3 9,9 124,8 6412 Krystalinikum Lužických hor č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 330252 SčVK Varnsdorf-Lesné 17,4 14,5 16,4 16,3 16,6 14,0 13,2 11,1 3,4 0,4 3,5 12,6 139,2 330256 SčVK Krásná Lípa Jedlová pro ÚV 14,9 11,3 14,1 14,4 14,8 10,5 10,9 9,9 8,8 8,3 9,0 11,3 138,2 Celkem 32,3 25,8 30,4 30,7 31,4 24,5 24,1 21,0 12,1 8,7 12,5 23,9 277,5 Vysvětlivky: I. XII.... množství odebrané podzemní vody v kalendářním měsíci v tisících m 3 RM... množství odebrané množství podzemní vody vyjádřené v tisících m 3 č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci 71
4. Bilanční hodnocení Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 4.1. Hodnocení množství podzemních vod za rok 2015 Hodnocení množství a jakosti podzemních vod, stejně jako ostatní aktivity ve vodním hospodářství na úseku podzemních vod, je vázáno na hydrogeologické rajony. Pro hodnocení množství a jakosti podzemních vod jsou nezbytná následující data: data o zdrojích podzemních vod data o odebraném množství podzemních vod data o jakosti podzemních vod (nebyly k dispozici) Tab. LNO8. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajonech HGR RM 2015 (tis. m 3 ) RM 2015 (l/s) Přírodní zdroje 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s) 1410 124,8 4,0 1420 426,6 13,5 1430 777,6 24,7 5162 370,9 11,8 466,8 272 6412 484,6 15,4 307,3 1755 6413 781,9 24,8 4299,1 2277 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2015 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v tisících m 3 RM 2015 (l/s)... roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v l/s Přírodní zdroje 1981 2010 (l/s)... přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (v l/s) Přírodní zdroje 2015 (l/s)... přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2015 (v l/s) Bilanční hodnocení množství podzemních vod je provedeno dvěma způsoby: Hydrogeologické rajony, kde jsou k dispozici data ČHMÚ (velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako měsíční mediány v roce 2015 a velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010) jsou bilančně hodnoceny poměrem mezi maximální měsíční hodnotou odběru v roce 2015 a minimální měsíční hodnotou přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako mediány v roce 2015 (MAX/MIN) viz tab. LNO9. Jedná se o hydrogeologické rajony 5162, 6412 a 6413. V případě, že poměr MAX/MIN je větší než hodnota 0,5 jedná se o rajony bilančně napjaté a je nutné další hodnocení v měsíčním kroku. Tento stav nebyl dosažen u žádného z hydrogeologického rajonu. Pro hydrogeologické rajony, kde nejsou k dispozici zdrojová data ČHMÚ je bilanční hodnocení provedeno pouze na základě specifického odběru, tj. velikosti odběrů podzemní vody v roce 2015 rozpočítané na plochy rajonů (viz tab. LNO10). Jedná se o hydrogeologické rajony 1410 1430. Nejvyšší specifikum odběru bylo zaznamenáno u rajonu 1420 Kvartér a miocén Žitavské pánve (0,63 l/s/km 2 ). 72
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. LNO9. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech v roce 2015 (pro rajony s kompletními daty tj. pro 3 rajony ze 6) HGR PO 2015 MAX 2015 MIN 2015 MAX/MIN (l/s) (l/s) (l/s) 6412 15,4 18,2 56,2 0,33 5162 11,8 13,4 126,6 0,11 6413 24,8 30,8 1206,7 0,01 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon PO 2015 (l/s)... průměrný odběr podzemní vody v roce 2015 MAX 2015 (l/s)... maximální měsíční hodnota odběru podzemní vody v roce 2015 MIN 2015 (l/s)... minimální měsíční hodnota základního odtoku v roce 2015 MAX/MIN... poměr maximální měsíční hodnoty odběru podzemní vody a minimální měsíční hodnoty základního odtoku v roce 2015 Napjatá bilance Napjatá bilance mezi zdroji a odběry podzemních vod je v hodnocených hydrogeologických rajonech, kde stanovený poměr MAX/MIN přesahuje hodnotu 0,5 (tj. 50 %). Taková situace nenastala v žádném hydrogeologickém rajonu. Kvartérní hydrogeologické rajony, pro které ČHMÚ nestanovil velikost zdrojů podzemních vod, mohou být bilančně hodnoceny na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody (l/s/km 2 ) s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy rajonu (l/s/km 2 ). Dlouhodobý specifický odtok podzemní vody byl publikován v mapě (Krásný, J. ed. 1979: Mapa odtoku podzemní vody ČSSR. ČHMÚ, Praha), kde pro labské fluviální sedimenty se uvažuje s hodnotou 2 3 l/s/km 2. Pro názorný příklad o intenzitě využívání jednotlivých hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byla sestavena tabulka LNO10. Tab. LNO10. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech na jednotku plochy HGR RM 2015 RM 2015 Plocha HGR RMq 2015 (tis. m 3 ) (l/s) (km 2 ) (l/s/km 2 ) 1420 426,6 13,5 21,5 0,63 1410 124,8 4,0 20,7 0,19 6412 484,6 15,4 94,0 0,16 1430 777,6 24,7 172,5 0,14 5162 370,9 11,8 171,1 0,07 6413 781,9 24,8 701,6 0,04 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2015 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2015 vyjádřené v tisících m 3 RM 2015 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2015 vyjádřené v l/s RMq 2015 (l/s/km 2 )... roční odebrané množství podzemní vody v l/s na jednotku plochy 73
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 4.2. Hodnocení jakosti podzemních vod za rok 2015 Dle 10 novelizovaného zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla vypuštěna povinnost oprávněných, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc, zjišťovat jakost vody a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí. Data o jakosti podzemních vod jsou za rok 2015 neúplná či zcela chybí a nelze je proto relevantně statisticky zpracovat. Pro zhodnocení jakosti jímané podzemní vody s hodnocením kvality podzemní vody ve státní monitorovací síti byly pro každý hodnocený ukazatel převzaty mapy od ČHMÚ jako výstup z hydrologické bilance za rok 2015. Mapy podle jednolitých ukazatelů (chloridy, sírany, amonné ionty, dusičnany, chemická spotřeba kyslíku manganistanem, měď, olovo, kadmium a reakce vody) jsou uvedeny na obrázcích LNO4 LNO12. 74
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO4. Chloridy Obr. LNO5. Sírany 75
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO6. Amonné ionty Obr. LNO7. Dusičnany 76
Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO8. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Obr. LNO9. Měď 77