Postoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015

Podobné dokumenty
Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí. Kamila Svobodová

Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii

Kde ty jesle, školky jsou?

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

Gender je mocenský vztah (Kimmel 2000) mocenské struktury

Názory české společnosti na postavení muže a ženy v rodině a na trhu práce

Tisková konference 2011 Praha, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10

Slaďování rodinného a pracovního života: nástroje, opatření, přínosy pro zaměstnavatele. Mgr. Nina Bosničová, Ph.D. Gender Studies, o.p.s.

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET

Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015

Návraty matek na trh práce

Dotazník výzkumného šetření. 2. Uveďte nejvyšší stupeň dosaženého vzdělání? základní střední bez maturity / vyučen střední s maturitou vysokoškolské

Rovnost šancí na Vysočině

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014

Jak vypadá prosazování principů rovných příležitostí a slaďování pracovního a rodinného života v praxi Ing.

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

K otázce podmíněnosti slaďování rodiny a zaměstnání individuálními a strukturálními faktory Věra Kuchařová

Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014

ZÁKON. ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

SLAĎOVÁNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V PROSTŘEDÍ ÚŘADŮ STÁTNÍ SPRÁVY

Byznys pro společnost - Charta Diverzity Matky a otcové vítáni

PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU

Otcové na rodičovské a po rodičovské

Výzvy pro státní službu v oblasti slaďování pracovního a soukromého života

Rodinná politika v EU a ČR

KONFERENCE ZAČÍT VČAS ZNAMENÁ ZAČÍT DOBŘE II 5. listopadu 2015, PRAHA

FINANČNÍ NÁSTROJE RODINNÉ POLITIKY AKTUÁLNÍ STAV

Islandská zkušenost: nalézání názoru dětí a poskytování informací o jejich právech. Rut Sigurðardóttir

Projekt Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů, registrační číslo CZ /0.0/0.

Rodičovský příspěvek nově

VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 2016

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

Zpráva o výsledcích výzkumu postojů rodičů žáků 5. ročníku k otázkám spravedlivého přístupu ke vzdělávání a překonávání školního neúspěchu

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ

SÓLO RODIČE A KOMBINACE

Kroky na úrovni vlády ČR v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice

Přístupy ke zkoumání slaďování osobního a pracovního života

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Současné formy denní péče o děti v České republice

ČEŠTÍ ZAMĚSTNANCI A MOTIVACE

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 1 Dotazník pro otce v mladých rodinách

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Byznys pro společnost - Charta diverzity Matky a otcové vítáni

3. Hospic Malovická (od r. 2014)

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

Charakter české rodinné politiky (RP)

PROBLEMATIKA SLADĚNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA V ČR

Sociálněvědní datové služby Výzkumný program ISSP

Vážení respondenti, obracím s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku.

Demografický vývoj a jeho vliv na splnění požadavků novely školského zákona. 10. listopadu 2016 Mgr. Jana Hamanová ředitelka výzkumu SC&C

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život

Dotazník pro osoby na MD či RD z hlediska genderové problematiky

Kontaktní Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka

Tisková zpráva. Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice únor /7

Dárcovství Fórum dárců 11/2018

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC

Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, registrační číslo: CZ.1.04/3.4.04/

Skloubení profesního a rodinného života & ESF. Orsolya Kisgyörgy plánovač Odbor programů zaměstnanosti Ministerstvo národního hospodářství Maďarsko

Harmonizace práce a rodiny. Mgr.Blanka Plasová

Úvod do pojmosloví: rovnost, rovné příležitosti, diskriminace a slaďování. Mgr. Eva M. Hejzlarová, Ph.D. 16. října 2012, Pelhřimov

Názory lidí na opatření v rodinné politice

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

ODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

14. Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí

Od diferenciace k diverzifikaci: test teorií MMI a EMI v českém středním vzdělávání. Tomáš Katrňák Natalie Simonová Laura Fónadová

Zajištění předškolní péče na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

Proměna participace v rodině v souvislosti s odchodem do důchodu Marcela Petrová Kafková Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita

Vysoká škola ekonomická v Praze. Trh práce na přelomu. tisíciletí. Magdalena Kotýnková

Charta diverzity - Women in Leadership Platform

Kde se dobře vaří, tam se dobře daří. Mgr. Martina Voznicová, KHS Jihomoravský kraj (LF MU)

Svatby v české společnosti

BAROMETR MEZI MEDIKY (studenty 4., 5. a 6. ročníků osmi lékařských fakult v České republice)

Potřeby dítěte v souvislosti s volbou nerodičovské péče. PhDr. Simona Hoskovcová, PhD. Katedra psychologie FFUK

PŘÍLOHA 1 - FORMULÁŘ PRŮZKUMU. Formulář průzkumu Public relations v českých knihovnách 2015

JUDr. Irena Moozova, ředitelka, GŘ spravedlnost a spotřebitelé

GENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH

MIKROJESLE A DĚTSKÉ SKUPINY

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO OBLAST ŠKOLSTVÍ

NARŮSTÁ PODÍL LIDÍ, KTEŘÍ POSUZUJÍ EKONOMICKÝ VÝVOJ OPTIMISTICKY. JSME SVĚDKY OBRATU?

Z Á K O N ze dne.2012,

Pracovní aktivizace žen na MD/RD v Kraji Vysočina

Péče o seniory v ČR vývoj systému a aktuální výzvy Kateřina Kubalčíková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015

BAROMETR MEZI MEDIKY 2017

Model SRS pro mateřská centra. Sympozion Praha Linda Pačesová

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až Naděžda Čadová

Andragogika Podklady do školy

vedoucími zaměstnanci a zaměstnankyněmi MV dle předmětu činnosti útvarů, policejním prezidentem a generálním ředitelem HZS ČR

Transkript:

Postoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015

Úvod Analýza postojů české veřejnosti Srovnání s Norskem Opora v datech: European Social Survey International Social Survey Programme Gender and Generations Programme Data z projektu Volba rodičů ohledně péče o děti v České republice (a na Slovensku)

Širší teoretický kontext formování postojů veřejnosti MAKRO-ROVINA Strukturální kontext Situace a podmínky na trhu práce postavení žen na trhu práce, genderová segregace Kulturní normy Genderové uspořádání společnosti, genderový kontrakt Institucionální rámec Nastavení politik, rozsah opatření, podmínky využití MIKRO-ROVINA Preferenční teorie individuální preference žen Racionální volba maximalizace zisku

Genderové role představy o preferencích Placená práce je v pořádku, ale co ženy opravdu chtějí je domov a děti. Velmi souhlasím Souhlasím Ani tak, ani tak Nesouhlasím Velmi nesouhlasím Česká republika 2002 Muži 22.7 33.1 28.2 12.4 3.6 Ženy 28.4 34.1 21.0 12.7 3.8 Celkem 26.3 33.7 23.6 12.6 3.7 2012 Muži 18.2 32.6 32.0 11.6 5.6 Ženy 16.8 30.2 32.2 14.3 6.5 Celkem 17.4 31.2 32.1 13.1 6.1 Norsko 2002 Muži 3.7 18.3 22.9 40.3 14.8 Ženy 3.3 17.3 23.9 35.1 20.3 Celkem 3.5 17.8 23.5 37.4 17.8 2012 Muži 1.8 16.7 23.3 38.8 19.4 Ženy 2.9 11.0 17.9 38.0 30.3 Celkem 2.4 13.7 20.4 38.4 25.2 Zdroj: ISSP 2012, vlastní výpočty

Genderové role tradiční rozdělení Starost muže je chodit do práce, starost ženy je péče o domácnost. Velmi souhlasím Souhlasím Ani tak, ani tak Nesouhlas ím Velmi nesouhlasí m Česká 2002 Muži 20.6 32.9 21.6 16.0 8.9 republika Ženy 16.6 26.7 23.9 21.7 11.1 Celkem 18.1 29.0 23.1 19.6 10.3 2012 Muži 18.9 31.4 23.5 18.3 7.9 Ženy 18.6 26.3 25.2 18.1 11.8 Celkem 18.8 28.6 24.4 18.2 10.1 Norsko 2002 Muži 3.1 10.0 14.0 47.6 25.2 Ženy 1.3 4.9 12.5 38.6 42.7 Celkem 2.1 7.3 13.2 42.8 34.5 2012 Muži 1.5 5.5 14.4 48.4 30.2 Ženy 1.5 2.0 8.6 32.5 55.3 Celkem 1.5 3.7 11.4 40.2 43.3 Zdroj: ISSP 2012, vlastní výpočty

Rozdělení placené rodičovské dovolené mezi rodiče Matka celý, otec žádný Rodičovský příspěvek: jak rozdělit mezi partnery Matka většinu, otec menší část Matka a otec napůl Otec většinu, matka menší část Otec celý, matka žádný Česká republika Muži 71,6% 19,2% 8,5% 0,7% 0,0% Ženy 66,9% 23,3% 9,4% 0,3% 0,1% Celkem 69,0% 21,5% 9,0% 0,5% 0,1% Norsko Muži 5,2% 50,6% 43,9% 0,2% 0,0% Ženy 3,9% 54,1% 41,8% 0,2% 0,0% Celkem 4,5% 52,5% 42,8% 0,2% 0,0% Zdroj: ISSP 2012, vlastní výpočty

Vliv vývoje opatření v oblasti péče o děti Křižovatky v genezi politik minulá rozhodnutí ovlivňují současné uspořádání a další vývoj SAXONBERG, S., HAŠKOVÁ, H. The Institutional Roots of Post-Communist Family Policy: Comparing the Czech and Slovak Republics 4 kritické body vývoje politiky péče o dítě v Česku: Dvouvrstvý model oddělené péče Mateřské školy součástí vzdělávacího systému Jesle součást zdravotní péče Prodlužování rodičovské dovolené

Preference poskytovatele péče u dětí předškolního věku Poskytovatel péče Rodina Stát (a jeho složky) Neziskové organizace Soukromí poskytovatelé služeb Zaměstnav atelé Česká republika Muži 53,4% 41,0% 1,8% 2,9%,9% Ženy 57,1% 37,3% 1,6% 2,9% 1,1% Celkem 55,4% 39,0% 1,7% 2,9% 1,0% Norsko Muži 21,4% 53,8% 1,7% 22,6% 0,5% Ženy 16,3% 64,3% 1,0% 17,8% 0,6% Celkem 18,8% 59,2% 1,4% 20,1% 0,5% Zdroj: ISSP 2012, vlastní výpočty

Úhrada za péči o dětí předškolního věku Kdo by měl hradit péči o předškolní dítě Rodina Vláda/veřejné zdroje Zaměstnavatelé Česká republika Muži 44,4% 52,8% 2,7% Ženy 49,4% 48,0% 2,6% Celkem 47,2% 50,2% 2,7% Norsko Muži 52,1% 47,6% 0,3% Ženy 54,4% 45,0% 0,6% Zdroj: ISSP 2012, vlastní výpočty Celkem 53,3% 46,3% 0,5%

Hodnocení poskytování cenově dostupné péče o děti Česká republika Norsko Zodpovědno Hodnocení Zodpověd Hodnocení Rozdíl st vlády dostupnosti nost vlády dostupnosti Rozdíl Celkem 7.39 5.11 2.28 7.97 6.12 1.85 Pohlaví Muži 7.32 5.19 2.13 7.96 6.25 1.71 Ženy 7.45 5.03 2.42 8.05 5.98 2.07 Věk -30 7.33 5.29 2.04 8.04 5.14 2.90 30-50 7.38 5.10 2.28 8.12 6.22 1.90 50+ 7.42 5.02 2.40 7.80 6.50 1.30 Vzdělání Základní 7.32 5.85 1.47 7.70 6.76 1.04 Střední odborné 7.58 5.02 2.56 8.18 5.63 1.55 SŠ 7.39 5.11 2.28 8.04 5.96 2.08 VŠ 7.14 5.10 2.04 7.82 6.47 1.35 Zdroj: ESS 2008

Preference zajištění péče o dítě dle věku dítěte Zdroj: Kuchařová, V. 2010. Supply and demand for children s day-care facilities and its determinants in the Czech Republic. In: Manka goes to work. Public Child Care in Visegrad Countries. - Budapest : Budapest Institute for Policy Analysis.

Preference péče o dítě mimo rodinu (v %) Věk dítěte Muž živitel Model rodiny Pohlaví Vzdělání Rovnost pohlaví CC (sig.) Muži Ženy CC (sig.) Základní Střední Vysokoškols ké CC (sig.) 6-11 měsíců 0.4 0 n.s. 0.2 0.4 n.s. 0.6 0.2 0 n.s. 1-2 r. 0.5 1.2 n.s. 0.6 1.4 n.s. 0.9 1.0 1.2 n.s. 2-3 r. 3.2 8.6.111 (.000) 4.1 6.9 n.s. 2.5 6.7 7.7 n.s. 3-4 r. 38.7 41.0 n.s. 36.6 41.6 n.s. 34.2 39.3 48.2.095 (.010) starší 4 r. 67.6 71.2 n.s. 65.4 71.3 n.s. 65.2 68.4 74.4 n.s. Source: Sirovátka, T. Bartáková, H. 2008. (upraveno)

Výzkum Volba rodičů: způsob zajištění péče - Dominantní model: matka pečuje o dítě na plný úvazek do tří let věku dítěte, následně zajištěná péče ve školce - Výjimečně matky pracovaly na zkrácený úvazek dříve, než byly dítěti tři roky: - Kombinace péče s jinými členy rodiny - Využití veřejných jeslí - Využití služeb soukromé chůvy

Výzkum Volba rodičů: způsob zajištění péče - Různé zkušenosti s jeslemi Vlastně jsem zvažovala využití jeslí na těch pět dní v měsíci, ale když jsem se tam šla podívat, bylo to katastrofální. Vypadalo to tam jako někde v ústavu ze sedmdesátých let. Měli tam speciální overaly a sestřičky, které vás nenechají jít dál než do místnosti, kde vyzvedáváte dítě. (matka, 32, VŠ, rozvedená, 1 dítě, Praha) Výborné. Úplně fantastické. My jsme psali potom i pochvalný dopis, protože tak jsou vlastně dvě sestřičky plus jedna pomocnice na deset dětí. Měly vždycky (naplánováno) práce s těma dětma, co udělat za týden. Ta péče teda byla spíše jakoby maminkovská, zároveň se ty děti chovaly, mazlily se tam Nebylo to tak, že tam mají prostě deset dětí, které musí nějakým způsobem zvládnout, ale byli úplně fantastičtí, fakt byli výborní (matka, 32, VŠ, vdaná, 2 děti, Brno)

Výzkum Volba rodičů: vliv institucionálního rámce a kulturních hodnot - Silný vliv institucí reference k existujícímu statu quo, slabá schopnost představit si řešení mimo existující rámec - Některé ženy ze středních a vyšších vrstev preferovaly práci na zkrácený úvazek i s dítětem mladším tří let (a některé také pracovaly), ale nevyužily by jeslí - Výrazné odmítnutí modelu vynucené volby (buď anebo) požadavky na flexibilitu práce a péče - Pro dotazované je ideální věk pro nástup do předškolního zařízení 3 roky

Výzkum Volba rodičů: Peníze (někdy) hrají roli Modelová situace 1: Žádný rodičovský příspěvek by nebyl vyplácen - Většina rodičů naznačuje, že by to nezměnilo nic na jejich strategii zajištění péče od dítě - Muži ujišťovali o své připravenosti plnit roli živitele - Racionální volba rodič s nižším příjmem by zůstal doma s dítětem (pouze v jednom případě by to znamenalo výměnu rolí partnerů) - Matky by preferovaly začít pracovat dříve, ale na zkrácený úvazek

Výzkum Volba rodičů: Peníze (někdy) hrají roli Modelová situace 2: Rodičovský příspěvek = 100% předchozího příjmu - Lépe přijato muži, především těmi z nižších vrstev - Odmítnutí ze strany žen jak z nižších, tak ze středních a vyšších vrstev - Některé ženy středních a vyšších vrstev by chtěly sdílet rodičovský příspěvek za dodržení dvou podmínek: (1) zůstaly by doma po narození dítěte a k výměně by došlo ve vyšším věku dítěte (1+), (2) tyto ženy by zůstaly s dítětem doma déle než jejich muži

Závěry - Genderové role tradiční v ČR v porovnání s Norskem - Patrný vliv institucí na postoje lidí a jimi sdílené hodnoty preference zajištění péče o dítě v rodině ale zároveň silná očekávání na zajištění péče o dítě ze strany státu věk tří let rozhodující - Silně vymezení se vůči institucionální péči o děti mladší tří let (i přes dobrou zkušenost) - Krácení rodičovského příspěvku by vedlo k posílení nerovného genderového kontraktu v rodinách - Zvýšení rodičovského příspěvku by motivovalo některé otce k jeho využití, pokud by to umožnily matky dětí

Děkuji za pozornost! Jana Válková Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Joštova 10 602 00 Brno email: janavalkova@mail.muni.cz tel.: +420 549 494 495