SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO - POBOČNÉHO SPOLKU. č.22 listopad 2015.

Z P R A V O D A J SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO - POBOČNÉHO SPOLKU č.22 listopad 2015.

OBSAH: Úvodník. (P. Lumpe) 2 Změny v adresáři. 3 Výsledky monitoringu hnízdění čápa bílého (Ciconia ciconia) v Libereckém, Středočeském a Ústeckém kraji v roce 2015. (S. Chvapil) 3 Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) šíření v oblasti působení Severočeské pobočky ČSO. (M. Honců, J. Myška) 9 Vývoj populace lelka lesního na Českolipsku. (M. Honců) 13 Monitoring lelka lesního aneb lelkování na Ralsku. (R. Švec) 14 Sčítání slavíků obecných (Luscinia megarhynchos) na Turnovsku v letech 2009 2013. (V. Šťastný) 16 Krátké zprávy. 20 Výsledky monitoringu vybraných druhů ptáků v Ptačí oblasti Labské pískovce v roce 2015. (P. Benda a spolupracovníci). 20 Máchův kraj má své pracoviště ochrany přírody. (L. Pořízek) 21 Akce pro veřejnost Vítání ptačího zpěvu 2015. 21 Představujeme nové knihy. 24 ÚVODNÍK Zhodnocení výsledků bývá nejdůležitější součástí každého výzkumu. Proto v tomto čísle Kominíčka nalezneme výsledky několika akcí, které probíhaly na území působnosti naší pobočky, případně i v dalších regionech, jako je tomu např. ve zprávě o monitoringu obou našich druhů čápů. Nezpracované a neuveřejněné výsledky bohužel poněkud pozbývají smysl, neboť je nejde využít pro porovnání s jinými pracemi ani jako výchozí materiál pro nové studie. Proto by měl každý dbát o to, aby jeho mnohahodinové úsilí věnované pozorování ptáků nezůstalo navěky vězet v šuplíku, ale aby se objevilo někde ve formě článečku nebo alespoň v podobě jednoho řádku databáze. Málokdo asi tuší, že tyto drobné údaje tvoří často podklady pro rozhodování v dosti důležitých věcech když úředník nikde nenajde údaj o výskytu chráněného druhu na příslušné lokalitě, nemůže často nějakému zásahu zabránit, ani kdyby si to sebevíc přál. A databáze ČSO je první, kam se podívá. Ke psaní článků i článečků zas slouží náš Kominíček zpravodaj pobočky, kam lze psát obsáhlé, více či méně vědecky se tvářící články a zprávy, nebo jen drobné zprávičky o zajímavých pozorováních. Ty se, mě alespoň určitě, čtou mnohem lépe, protože jsou ze života ptáků a zachycují prchavé okamžiky, k nimž se člověk dostane jen náhodně. Jen je jich hrozně málo, škoda, náš zpravodaj by určitě zpestřily. Petr Lumpe 2

ZMĚNY V ADRESÁŘI Novými členy Severočeské pobočky se prostřednictvím ústředí ČSO stali: Vladimír Chramosta z Velkých Popovic, Milena Kramářová z Kamenického Šenova, Tomáš Pác z Děčína, Kamila Tesařová ze Žatce, a v rámci rodinného členství Pavel, Michaela a Adam Handrkovi z Liberce. K datu 30. 10. 2015, podle nových stanov ČSO, má pobočka 73 členy platící příspěvky, registrované v centrálním adresáři, a 60 příznivců s dosud nevyjasněným statutem. Jediný Petr Boháček z Liberce nechal v centrální evidenci ČSO registrovat také svou příslušnost k SčP. Naproti tomu Tomáš Pichlík, Marie Němcová, Jan Kořista a 57 dalších tak ještě neučinili. VÝSLEDKY MONITORINGU HNÍZDĚNÍ ČÁPA BÍLÉHO (CICONIA CICONIA) V LIBERECKÉM, STŘEDOČESKÉM A ÚSTECKÉM KRAJI V ROCE 2015. Po celoevropském a celostátním sčítání hnízdní populace čápů bílých a čápů černých v roce 2014 pokračovalo mapování těchto brodivých ptáků i v roce 2015. Výsledky pozorování a hnízdění doporučujeme zadávat do webových stránek výše uvedených krajů www.sever.capiweb.cz i celostátního webu ČSO www.cap.birdlife.cz Následující tabulky podávají stručný heslovitý přehled o výsledcích monitoringu hnízdění čápů bílých v kraji Libereckém, Středočeském a Ústeckém. Liberecký kraj: Lokalita Okres Výsledek Poznámka Cvikov I. Česká Lípa HPm3 komín Cvikov II. - : - EP nevhodná, bez materiálu Česká Lípa - Robeč - : - HPm2 sloup s podložkou na budově Dobranov - : - HPm4 železný stožár Doksy I. - podnik Folobal - : - EP bez materiálu Doksy II. - OZS - : - EP bez materiálu Dubnice u Stráže pod - : - HPm2 železný stožár Rálskem Jezvé - : - HPm3 komín Kravaře I. - : - HO komín Kravaře II. - : - EP dřevěný sloup bez materiálu Lindava - : - HO jen zbytek hnízda na komínku Mimoň - : - HB2 komín Pihel - : - HPm3 komín Stvolinky - : - HPm3 komínek na ploché střeše Velký Grunov - Brniště - : - HPm2 komín, z toho 1 juv. kód 35 Velký Valtínov - : - HB2 NH, betonový sloup Zákupy - : - HPm3 železná konstrukce 3

Arnoltice Liberec HO stožár elektr. vedení u silnice Dětřichov - : - HPm4 komín na budově v ZD Dolní Řasnice - : - HPm2 původně 3 pulli, 1 JT Frýdlant - : - HPo komín na střeše budovy Horní Ŕasnice - : - HO slehlé, nízké hnízdo Chotyně - : - HPm3 komín Chrastava - : - HPm3 komín Jablonné v Podještědí I. - : - HO komín bývalého kostela Jablonné v Podještědí II. - : - HPm3 komín, kovovýroba S-Salus Nové Město pod Smrkem - : - HPm4 komín, z toho 1 úhyn po vyvedení Osečná - : - HPm3 komín Pertoltice - : - HO špatný stav hnízda Postřelná - : - HPo NV, sloup, následně bříza Příšovice - : - HPo komín 5 m na budově Raspenava - : - HPm2 komín, 2 JT po vichřici Višňová - juta - : - HO chladící věž Višňová - tělocvična - : - HPm4 podložka na střeše Levínská Olešnice Semily HO komín v ZD Libštát - : - HPm1 komín bývalé cihelny Všeň-Mokrý - : - HPm4 nízký komín na střeše Souhrn: Okres Česká Lípa: celkem 17 lokalit, z toho 4xEP, 13xH, 2x HB2, 2xHO, 9xHPa, 9xHPm, z toho 3xHPm2, 5xHPm3, 1xHPm4, 25JZG, 2,77JZa, 2,77JZm, okroužkováno 9 pulli. Okres Liberec: celkem 17 lokalit, z toho 17xH, 5xHO, 12xHPa, 3xHPo, 9xHPm, z toho 2xHPm2, 4xHPm3, 3xHPm4, 28JZG, 3JT, 2,33JZa, 3,11JZm, okroužkováno 23 pulli. Okres Semily: celkem 3 lokality, z toho 3xH, 1xHO, 2xHPa, 2xHPm, z toho 1xHPm1, 1xHPm4, 5JZG, 2,5JZa, 2,5JZm, okroužkována 4 pulli. Liberecký kraj celkem: 37 lokalit, z toho 4xEP, 32xH, 8xHO, 2xHB2, 23xHPa, 3xHPo, 20xHPm, z toho 1xHPm1, 5xHPm2, 9xHPm3, 5xHPm4, 58JZG, 3JT, 2,52JZa, 2,9JZm, okroužkováno 36 pulli. Středočeský kraj: Lokalita Okres Výsledek Poznámka Hodětice Benešov HPm2 komín bývalého lihovaru Chleby - Vojtěchov - : - HB1 komín bývalé kotelny Chotýšany - : - HB1 komín Loket - : - EP sloup, jen trochu větví Miličín - : - HPo komín Nesvačily - : - HPo hydroglobus, od června HO Netluky - : - HB2 komín, od dubna 2005 HB2 4

Neveklov - : - HO komín bývalé pekárny Tomice - Dvůr Semtín - : - HPm3 komín Čapí hnízdo, 1JT Třebešice - : - HPm3 komín bývalého lihovaru Vlašim - : - HO betonový sloup Votice - : - HPm3 komín Ochrana fauny Hostomice Beroun EP cihlový komín, bez materiálu Žebrák - : - EP komínek, bez materiálu Kačice Kladno HPm2 komín, původně 3 pulli, 1 JT Krakovany I. Kolín HPo komín, 3 JT Krakovany II. - : - EP železný sloup, bez materiálu Nesměň - : - HPm2 komín bývalé cihelny Žiželice - : - HPm3 komín ve firmě Crocodile Červené Janovice Kutná Hora HO železná konstrukce, rozpadlé hnízdo Kralice - Chlístovice - : - HPm3 komín bývalé kotelny Tupadly - : - HB1 komín bývalého pivovaru Uhlířské Janovice - : - HPm2 komín Žehušice - : - HO hranatý komín, bývalé zahradnictví Březno Mladá Bolesl. HPm2 komín s nástavcem, bývalé zahradnictví Buda - : - HB1 komín 7 m Dolní Bousov - : - HPo samostatný železný stožár po el. vedení Chudíř - : - HPm3 betonový sloup Jabkenice - : - HB2 hnízdo na stromě Kněžmost - : - EP na komíně sběrného dvora Koprník - : - HPm3 sloup na louce Kosořice - : - HPm3 komínek na přízemní budovy Matrovice - : - HO sloup po el. vedení, slehlé hnízdo Mnichovo Hradiště - : - HPm3 Komín Pěčice - : - HPm4 komín, cca 22 m Střehom - : - HO dřevěný sloup, hnízdo slehlé Ujkovice - : - EP na dubu, bez materiálu Žďár - : - HPm4 na javoru klenu Dlouhopolsko Nymburk HB2 samostatný komín, 25 m Hořátev - : - HPm4 samostatný komín Choťánky I. - : - HPm1 komín na střeše 5

Choťánky II. - : - EP železný stožár, cca 12 m od CH I. Sokoleč - : - EP železný sloup, bez materiálu Březnice Příbram HPm3 komín pivovaru Herold Chrást - : - HPo komín v ZD Kosova Hora - : - HPm2 komín Milín - : - HPm3 železná konstrukce na komíně Nechvalice - : - EP v ZD na senážní věži Rožmitál pod - : - HPm4 komín Třemšínem Sedlec-Prčice - : - HPm4 cihlový komín, 10 m Stará Huť u Dobříše - : - HPm2 komín, 1JT Tochovice - : - HO 2 žel. tyče, sušení hasičských hadic Třebnice u Sedlčan - : - HPm2 komín na budově Třebsko - : - HPm3 sloupek na střeše MŠ - NH Zalužany - : - HPm2 železný sloup na ploché střeše ZD Jesenice u Rakovníka I. Rakovník HPo komín, hnízdo na nástavci Jesenice u Rakovníka II. - : - EP dřevěný sloup, bez materiálu Nový Dům - : - EP komín statku, samota, HB1 a HB2 Souhrn: Okres Benešov: celkem 12 lokalit, z toho 1xEP, 11xH, 2xHO, 2xHB1, 1xHB2, 6xHPa, 2xHPo, 4xHPm, z toho 1xHPm2, 3xHPm3, 11JZG, 1JT, 1,83JZa, 2,75JZm, nekroužkováno. Okres Beroun: celkem 2 lokality, z toho 2xEP Okres Kladno: celkem 1 lokalita, z toho 1xH, 1xHPa, 1xHPm, z toho 1xHPm2, 1JT, 2JZG, 2JZa, 2JZm, nekroužkováno Okres Kolín: celkem 4 lokality, z toho 1xEP, 3xH, 3xHPa, 1xHPo, 2xHPm, z toho 1xHPm2, 1xHPm3, 5JZG, 3JT, 1,66JZa, 2,5JZm Okres Kutná Hora: celkem 5 lokalit, z toho 5xH, 2xHO, 1xHB1, 2xHPa, 2xHPm, z toho 1xHPm2, 1xHPm3, 5JZG, 2,5JZa, 2,5JZm Okres Mladá Boleslav: celkem 14 lokalit, z toho 2xEP, 12xH, 2xHO, 1xHB1, 1xHB2, 8xHPa, 1xHPo, 7xHPm, z toho 1xHPm2, 4xHPm3, 2xHPm4, 22JZG, 2,75JZa, 3,14JZm, okroužkováno 16 pulli. Okres Nymburk: celkem 5 lokalit, z toho 2xEP, 3xH, 1xHB2, 2xHPa, 2xHPm, z toho 1xHPm1, 1xHPm4, 5JZG, 1,5JZa, 1,5JZm Okres Příbram: celkem 12 lokalit, z toho 1EP, 11xH, 1xHO, 10xHPa, 1xHPo, 9xHPm, z toho 4xHPm2, 3xHPm3, 2xHPm4, 25JZG, 2,5JZa, 2,77JZm, okroužkováno 11 pulli., 1JT Okres Rakovník: celkem 3 lokality, z toho 2xEP, 1xH, 1xHPa, 1xHPo Středočeský kraj celkem: 58 lokalit, z toho 11xEP, 47xH, 7xHO, 4xHB1, 3xHB2, 33xHPa, 6xHPo, 27xHPm, z toho 1xHPm1, 9xHPm2, 12xHPm3, 5xHPm4, 75JZG, 5JT, 2,27JZa, 2,77JZm, okroužkováno 27 pulli., 6JT 6

Ústecký kraj : Lokalita Okres Výsledek Poznámka Česká Kamenice Děčín HO železná konstrukce, slehlé hnízdo Děčín-Nebočady - : - EP na komíně Transport kabel Horní Habartice - : - HPo komín Karlovka-Horní Bukovina - : - EP sloup, HB1 Rožany I. - : - HO komín, jen zbytek hnízda Rožany II. - : - EP betonový sloup Šluknov - : - HPm2 komín teplárny Varnsdorf - : - EP na betonovém komíně u stanice PH Verneřice I. - : - EP komín, Kovos, Verneřice II. - : - HO sloup Verneřice III. - : - HO stožár el. vedení, zbytek hnízda Veselé u Děčína - : - HPo sloup elektrického vedení Chomutov Chomutov HPm3 ZOO, původně 4 pulli., 1JT Otvice - : - HO sloup, (špatný stav hnízda) Zaječice I. - : - HPm3 betonový sloup Zaječice-Vrskmáň II. - : - HB1 betonový sloup Lenešice Louny HPo komín kotelny ZŠ, původně 4V Dobříň Litoměřice EP komín Holcim, kamenivo Úštěk - : - EP komín bývalé chmelárny Duchcov Teplice HPo na bříze Chabařovice Ústí n./l. HPm2 komín bývalého lihovaru Souhrn: Okres Děčín: celkem 12 lokalit, z toho 5xEP, 7xH, 4xHO, 3xHPa, 2xHPo, 1xHPm, z toho 1xHPm2, 2JZG, 0,66JZa, 2JZm Okres Chomutov: celkem 4 lokality, z toho 4xH, 1xHB1, 1xHO, 2xHPa, 2xHPm, z toho 2xHPm3, 6JZG, 1JT, 3JZa, 3JZm, Okres Louny: celkem 1 lokalita, z toho 1xH, 1xHPa, 1xHPo Okres Litoměřice: celkem 2 lokality, z toho 2xEP Okres Teplice: celkem 1 lokalita, z toho 1xH, 1xHPa, 1xHPo Okres Ústí nad Labem : celkem 1 lokalita, z toho 1xH, 1xHPa, 1xHPm, z toho 1xHPm2, 2JZG, 2JZa, 2JZm Ústecký kraj celkem: 21 lokalit, z toho 7xEP, 14xH, 5xHO, 1xHB1, 8xHPa, z toho 4xHPo, 4xHPm, z toho 2xHPm2, 2xHPm3, 10JZG, 1JT, 1,25JZa, 2,5JZm, okroužkováno 6 pulli. 7

Okres Pelhřimov - kraj Vysočina Lokalita Okres Výsledek Poznámka Božejov Pelhřimov HPm4 komín, sběrný dvůr Bystrá - : - HO betonový sloup Horní Cerekev - : - HPm4 hranatý komín na střeše Horní Ves - : - HC hnízdo odstraněno v roce 2014 Jiřice - : - EP železný stožár, 10 m Kámen - : - HPo betonový sloup, 8 m Kamenice nad Lipou - : - HPm2 komín bývalého pivovaru Lhota u Kamenice nad - : - EP železná podložka na střeše budovy Lipou Lhotice - : - HPo samostatný komín Mnich - : - HO vysoký smrk Pacov - : - EP desková podložka na budově Pelhřimov-Skrýšov - : - HPm4 sloup elektrického vedení Počátky I. - : - HPm2 železný sloup, 3 m, na střeše, 1JT Počátky II. - : - HO hranatý komín, 4 m, na střeše Rodinov - : - HPo NH 2015, komín kotelny ZD Těšenov - : - HPo betonový sloup, 10 m Věžná - : - HPm4 sloup, 16 m Vlčetín - : - HO samostatný komín Žirovnice - : - HO na komínku, 2,5 m, na přízemní budově Celkem: 19 lokalit, z toho 15xH, 3xEP, 1xHC, 5xHO, 10xHPa, 4xHPo, 6xHPm, z toho 2xHPm2, 4xHPm4, 20JZG, 2JZa, 3,33JZm, 1JT, 1xNH Použité zkratky (mezinárodní symboly): H počet fyzicky existujících čapích hnízd Ha celkový počet obsazených hnízd HPa počet hnízd obsazených párem HPm hnízdo s vyvedeným mládětem HPm1 hnízdo s vyvedeným 1 mládětem HPm2 hnízdo s vyvedenými 2 mláďaty HPm3 hnízdo s vyvedenými 3 mláďaty HPm4 hnízdo s vyvedenými 4 mláďaty HPm5 hnízdo s vyvedenými 5 mláďaty HPx hnízdo o kterém nejsou žádné informace o výsledcích hnízdění. HPo hnízdo obsazené párem bez mláďat HE hnízdo obsazené jen jedním /lichým/ čápem HB1 hnízdo navštívené jen jedním čápem HB2 hnízdo navštívené párem čápů HO hnízdo neobsazené po celé hnízdní období HC zaniklé hnízdění EP neobsazená umělá hnízdní podložka 8

JZG JZa JZm JT V NH počet vyvedených mláďat průměrný počet mláďat na hnízdo obsazené párem průměrný počet vyvedených mláďat na úspěšné hnízdo počet uhynulých mláďat vejce (rozbitá nebo neoplozená) počet nově postavených nebo obsazených hnízd Stanislav Chvapil HUSICE NILSKÁ (ALOPOCHEN AEGYPTIACUS) ŠÍŘENÍ V OBLASTI PŮSOBENÍ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO. O úspěšném šíření husice nilské napříč Evropou i ČR píší autoři Schöpfer et. al. (2011). Na území ČR byla husice nilská po prvé pozorována v r. 1979, ale šlo zřejmě o ptáka uprchlého ze zajetí. První dvě prokázaná hnízdění proběhla v jihozápadních Čechách r. 2008. Tento druh se vyskytuje od r. 2008 také v oblasti působení Severočeské pobočky. První zmínku o jejich hnízdění máme z r. 2009 na lokalitě Vápenka, v bývalé cihelně, Vřetenická, část Teplic, kvadrát 5348. Dva ptáci (zřejmě pár) zde byli pozorováni již v r. 2008. V r. 2009 zde bylo prokázáno hnízdění se 3 juv. a 16. 8. 2009 byla provedena i fotodokumentace (F. Postič a P. Lumpe in litt.). O dalším výskytu máme zprávu od Hanzlíkové (2011) v r. 2009 z Mariánských Radčic. Hnízdění zaznamenala tato autorka v r. 2011 na vodní nádrži Barbora u Chomutova kvadrát 5546, kde bylo vyvedeno 7 mláďat. Podle Hanzlíkové (2012) se v tomto roce hnízdění opakovalo a bylo vyvedeno 9 mláďat. Podle Víta (2013) zde husice v r. 2013 hnízdily opět a po uhynutí 1 mláděte úspěšně vyvedly 4 mláďata. V r. 2010 se Chvapil (2012) zmiňuje o výskytu 1 páru husic na lokalitě sv. Kliment v přírodním parku v Dolním Poohří mezi obcemi Hostěnice a Doksany. Husice sice jevily náznak toku, ale nehnízdily zde. Také na Českolipsku jsme zaznamenali několik pozorování tohoto druhu. 9. 3. 2013 zastihl M. Honců 1 husici nilskou ve společnosti 15 ex. hus velkých na pastvě na poli u hostince Na Staré Poště v ochranném pásmu NPR Novozámecký rybník, 16. 3. 2013 pozoroval 1 pár husic ing. Kv. Hlávka na Heřmanickém rybníce, asi 3 km V od České Lípy. Husice se zdržovaly na travnatém břehu před stavením p. Čermáka. O dva 9

a půl měsíce později (2. 6. 2013) zastihli manželé Jahodovi 1 pár na zaplaveném fotbalovém hřišti v Bukovanech. V zimě 2014-2015 se zdržoval 1 pár na nezamrzajících odkalovacích nádržích čističky odpadních vod ve Starých Splavech. Objeven byl 28. 12. 2014 ing. Kv. Hlávkou a v následujících dnech pozorován postupně dalšími ornitology, z nichž K. Filip natočil videosnímek, který zveřejnil na YouTube (https://www.youtube.com/watch?v=nt199ax-cju). Začátkem ledna husice zmizely a objevily se až v červnu na sousedním Máchově jezeře, kv. 5453, kdy 21. 6. 2015 byl zastižen 1ex. na břehu pod hotelem Port, viz.: YouTube (https://www.youtube.com/watch?v=jpwf2dfpdra). Již tenkrát jsme pojali podezření, že husice zahnízdily v nedalekém rákosí. Po zintensivnění rekreace začátkem července, jsme se domnívali, že husice tento rušivý element neustály a odtud odlétly. 20. 7. 2015 jeden z rekreantů vyfotografoval na břehu jezera před hotelem Port rodinku husic s 8 mláďaty. Protože nevěděl, o jaký druh jde, zaslal snímek k determinaci dr. Cepákovi do Národního muzea v Praze. Dr. Cepák pak údaj zveřejnil na webu ČSO. Od té doby zde byly husice vícekrát pozorovány. Byly poměrně krotké, zpravidla v ranních hodinách vylézaly na travnatý břeh jezera. V průběhu dne za zvýšeného provozu se zdržovaly v okolním rákosí. Později, když mláďata dosáhly velikosti březňačky, setrvávaly v bezprostřední blízkosti lidí a nechaly se od nich krmit, patřily k jedné z největších atrakcí Máchova jezera, viz.: YouTube (https://www.youtube.com/watch?v=srpby8aikim). Husice nilské byly v r. 2015 zastiženy na přeletu i na dalších českolipských rybnících. V červenci, 5. 7. 2015 jsem dostal (M. Honců) od p. Vl. Holce fotografie 1 páru husice nilské z Manušických rybníků, podle manželů Jahodových (in litt.) 1 pár husice nilské se vyskytoval 9. 5. 2015 a 16. 6. 2015. na Pivovarském rybníku v Pihelu. Husice nilské byly zaznamenány také na dvou lokalitách na Mladoboleslavsku. První lokalitou, na které se v tomto regionu husice objevily, je okolí PR Žabakor. Nejprve zde bylo zaznamenáno několik husic v roce 2010. Potom 1 ex. v roce 2012. K zahnízdění jednoho páru zde pak došlo v roce 2014. K hnízdění si ovšem tento pár kupodivu nevybral přírodní rezervaci na rybníku Žabakor, ale nedaleký Velký Písečák u Příšovic. Na větším ze dvou ostrůvků zde husice vyvedly 6 mláďat. Dospělosti se však nedožilo ani jedno. Důvodem byl pravděpodobně pár labutí, který ve stejnou dobu hnízdil na stejném ostrůvku. Labutí samec asi bral malé husice jako budoucí potravní konkurenci a všechny zlikvidoval (dle očitých svědků je postupně doslova uštípal). Husice se z této neblahé zkušenosti poučily a v roce 2015 zahnízdily na menším ostrůvku, kde nebyly labutěmi rušeny, a úspěšně vyvedly opět 6 mláďat. Pro zajímavost - pan Vladislav Železný uvádí ve faunistické databázi na Birds.cz, že husice začaly hnízdit 23. 3. 2015. Osud mladých husic je ovšem v tomto roce nejasný. Naposledy byla totiž celá rodinka pozorována 21. 5. 2015 na Velkém Písečáku 10

nedaleko hnízdiště (viz. foto 2). Z pozdějšího období jakákoli pozitivní pozorovaní této rodinky chybí. Od roku 2014 se v této oblasti vyskytoval ještě jeden pár husic. Ten ale podle dostupných informací v roce 2014 nezahnízdil. Oba páry zde ještě společně přečkaly mírnou zimu 2014-15. Video ze zimního výskytu jednoho páru husic na polní louži u Ploukonic, které vytvořil Robert Kopecký, můžete zhlédnout na jeho kanálu na YouTube (https://www.youtube.com/watch?v=v43tbhttk2c) Před hnízděním na jaře 2015 jeden z místních dvou párů husic lokalitu opustil. Pravděpodobně byl vytlačen hnízdícím párem, který si obhájil své hnízdní teritorium. O tom, kam zamířil vytlačený pár, se dá jen spekulovat. Tabulka - Pozorovaní husice nilské na Velkém Písečáku u Příšovic a jeho okolí: Datum Počet ex. Lokalita Pozorovatelé 16.04.2010 5 PR Žabakor, rybník Šťastný 24.04.2010 2 Všeň Šťastný 02.01.2012 1 Všeň, pole Jůna, Jůnová 17.02.2014 3 Velký Písečák u Příšovic Jůna 18.02.2014 3 Velký Písečák u Příšovic Jasso 14.03.2014 3 Velký Písečák u Příšovic Jasso 18.03.2014 3 Velký Písečák u Příšovic Jůna 20.03.2014 Velký Písečák u Příšovic Haber, Jasso 30.04.2014 2 PR Žabakor, pastvina Myška, Zakouřil 16.05.2014 1P+6juv Velký Písečák u Příšovic Jasso 11

16.05.2014 2 Pole u Ploukonic, louže Jasso 17.05.2014 1P+3juv Velký Písečák u Příšovic Dupač 04.06.2014 2 Pole u Ploukonic, louže Myška 28.11.2014 2 Velký Písečák u Příšovic Zvára 09.12.2014 1 Velký Písečák u Příšovic Jasso 09.12.2014 2 Pole u Ploukonic, louže Jasso 13.12.2014 3 Velký Písečák u Příšovic Pudil, Pudilová 14.12.2014 2 Velký Písečák u Příšovic Jůna, Jůnová 24.12.2014 2 Velký Písečák u Příšovic Pudil 11.01.2015 2 Pole u Ploukonic, louže Myška, Kopecký 17.01.2015 3 Všeň (Mokrý) Plot 11.03.2015 2 Velký Písečák u Příšovic Jůna 30.03.2015 1 Velký Písečák u Příšovic Kašpar 24.04.2015 1P+6juv Velký Písečák u Příšovic Vašková 26.04.2015 1P+6juv Velký Písečák u Příšovic Železný 06.05.2015 1 rybník Pátek (Buda) Šubrt 11.05.2015 1P+6juv Velký Písečák u Příšovic Vašková, Vašek 21.05.2015 1P+6juv Velký Písečák u Příšovic Myška, Medek Druhou lokalitou na Mladoboleslavsku, kde se husice nilské delší dobu vyskytovaly, je odkaliště cukrovaru Dobrovice. Zde pobýval, podle záznamu ve faunistické databázi, jeden pár husic asi 3 týdny (od konce června do poloviny července 2015). Mohlo se jednat o vytlačený nehnízdící pár z Velkého Písečáku u Příšovic. Případně se také mohlo jednat o hnízdící pár z tohoto písečáku, který na přelomu května a června možná přišel o mladé. To jsou ale všechno bohužel jen spekulace, důkazy chybí. V každém případě ale pár husic opustil odkaliště cukrovaru v polovině července, za což s vysokou pravděpodobností může lidská činnost. V červenci a srpnu se totiž z odkališť vybagrovává bahno, aby byla připravena na další řepnou sezonu. Husice tedy pravděpodobně neustály zvýšený provoz těžké techniky a z lokality zmizely. Možná se ale po zklidnění situace opět vrátí a třeba zde příští rok zahnízdí. Odkalovací nádrže cukrovaru Dobrovice jsou totiž mezi vodními ptáky (a bahňáky) velice oblíbené. Ze všeho výše uvedeného se tedy dá předpokládat další úspěšné tažení husic Evropou směrem na východ. Zpracovali: Miroslav Honců, Jan Myška Literatura Hanzlíková M. 2011: Husice nilská zahnízdila na Duchcovsku. Kominíček 14, září 2011: 13-14. Hanzlíková M. 2012: Husice nilská na Duchcovsku v r. 2012. Kominíček 16, 2012: 21. 12

Hanzlíková M. 2014: Smutný osud 2 mladých husic na Duchcovsku. Kominíček 19, březen 2014: 15-16. Chvapil S. 2012: Výskyt husice egyptské (Alopochen aegyptiacus) v přírodním parku Dolní Poohří. Kominíček 15, březen 2012: 13-14. Vít P. 2013: Husice do třetice. Kominíček 18, září 2013: 14. Schröpfer L., Vermouzek Z., Šírek J. & Stolarczyk J. (2011): Výskyt a hnízdění husice nilské (Alopochen aegyptiacus) v České republice v letech 1979 až 2009. Sylvia 47: 67 75. Internetové záznamy 2012-2015. Birds.cz pozorování ptáků (faunistická databáze ČSO). VÝVOJ POPULACE LELKŮ NA ČESKOLIPSKU. Historické údaje o lelcích Českolipska do r. 2007 jsou souborně zpracovány v práci Hora et al. (2010), po roce 2007 jsou z podkladů od ing. J. Procházky. V minulém století se lelek v této oblasti systematicky nesledoval, faunistické údaje v ornitologické literatuře jsou velice sporadické. Prvý údaj z oblasti nacházíme ve zprávě Schad - Roodwalka (1912), pracovníka biologické stanice na Máchově jezeře v Doksech, který jej v oblasti považoval za hojně hnízdící druh. Další informace o lelcích je až od Schustera (1937, 1938) který je zastihl při čekání u hnízda výra v SZ části Hradčanské plošiny, J od vrchu Dub a uvádí odtud z května 1936, 5-6 ex. Další autoři uvádějí z oblasti již jen jednotlivé ex. Podnět k systematickému sledování lelků v oblasti bývalého VVP Ralsko dal O. Volf (in litt.) který zde v r. 2001 zjistil 12-15 lelků a v r. 2002, 22-24 lelků. Průzkum v letech 2001 a 2002 prokázal, že na Českolipsku se vyskytuje jedna z největších populací lelka v ČR, odhadovaná na 40-50 hnízdících párů. Klíčovými lokalitami jsou bývalá vojenská střelnice Vrchbělá a okolí Hradčanského letiště. Podrobný monitoring posléze prokázal, že skutečné počty lelků jsou nižší než počáteční odhady. Nicméně nová zjištění dala impuls k výraznému rozšíření hranic vznikající Ptačí oblasti Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady, o její východní část, tj. okraj Hradčanského letiště, Velkou a Malou Bukovou a Vrchbělskou střelnici. Kriterium pro vyhlášení SPA pro lelka lesního bylo 6-8 párů a pořadí na 1-5 místě velikostí populace v rámci Ptačích oblastí v ČR. Obě tato kriteria území splňovalo, z hlediska velikosti zdejší populace bylo PO Českolipsko hned na druhém místě po PO Bzenecká doubrava s odhadovaným počtem 50-60 teritorií lelků. Po odchodu Mgr. O. Volfa z AOPK Praha do neziskové organizace Ametyst sledoval lelka v této oblasti ing. T. Lorenc ze Zemědělské fakulty v Praze (Lorenc 2005). V r. 2003 zde zjistil 25 teritorií, v r. 2004 22 teritorií a v r. 2005 21 teritorií lelků. Po jeho odchodu do NP Šumava převzal tuto roli ing. J. Procházka, tehdy zoolog Správy CHKO Kokořínsko, který zde prováděl monitoring až do r. 2011. V r. 2005 bylo rozhodnuto AOPK ve 13

spolupráci s ČSO, že průzkum lelků v oblasti bude prováděn jednou za tři roky, kdežto v klíčové oblasti na Vrchbělské střelnici každoročně. Proto byl průzkum v r. 2006 a 2007 omezen pouze na Vrchbělskou střelnici, kde bylo v obou letech zjištěno 7 teritorií lelků. Negativním jevem území je, že po ukončení vojenské činnosti zde dochází k rychlému zarůstání původních volných ploch nálety borovic, olší a bříz, které mohou ovlivnit velikost zdejší populace lelků. V r. 2008 byl průzkum proveden v celé oblasti a bylo zjištěno 34 teritorií, v r. 2009-8 teritorií, v r. 2010 jen na Vrchbělské střelnici 14 teritorií a v r. 2011 33 teritorií lelků opět v celé oblasti. V r. 2012-2013 po odchodu ing. J. Procházky z pracoviště (nejprve na mateřskou dovolenou, pak změna pracoviště) mě konkrétní výsledky z průzkumu lelků nejsou známé. Dá se předpokládat, že i přes zarůstání klíčových ploch se stav populace lelků v oblasti i díky vzniku nových pasek udržuje na přibližně stejné úrovni. Zpracoval: Miroslav Honců Literatura Honců M., Volf O. 2002: Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady. in Hora J., Marhoul P., Urban T. (eds.): Natura 2000 v České republice. Návrh ptačích oblastí ČSO, JAVA Třeboň, 87. Honců M. 2011: Ptačí oblast Českolipsko, Dokeské pískovce a mokřady. Ptačí svět 2: 6-7. Lorenc T. 2005: Velikost populace lelka lesního (Caprimulgus europaeus) v bývalém VVP Ralsko. Bezděz 14: 211-220. Honců M., Hora J., Vojtěchovská E. 2010: Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, p. 190-192. in Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal Vl., Kučera Z. 2010: Monitoring druhů přílohy I. směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005-2007. Praha, pp. 320. Schad-Roodwalk (1912): Die Vogelarten aus der Gegend vom Kummmergebirge bis zur Daubaer Schweiz. Naturwiesen Zeitschrift Lotos, Prag, 60: 15-24, 38-44. Schuster J. 1938: Die Vogelwelt des Hirschberger Teichgebietes. Natur und Heimat 9 (1): 5-10. Schuster J. 1938: Die Vogelwelt des Hirschberger Teichgebietes. in Laurin: Hirschberg und sein Teichgebiet. Druck G.Ribert, Haida, 1938: 33-38. MONITORING LELKA LESNÍHO ANEB LELKOVÁNÍ NA RALSKU. Již podruhé se sešla milá společnost nadšenců - ornitologů při sčítání naturového druhu pro ptačí oblast Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady, lelka lesního (Caprimulgus europaeus), aby tak navázala na podobné aktivity v tomto území z minulých let. Při monitoringu jsme pracovali podle schválené metodiky: Gašpar Čamlík, Tomáš Lorenc, 2006: Metody monitoringu ptáků Lelek lesní (Caprimulgus europaeus). Sčítání se provádí 14

ve dvou termínech, nejprve v první nebo druhé dekádě června a poté se opakuje v první dekádě července. A jak se monitoring provádí? Prochází se ve večerních až nočních hodinách vhodnými, předem vytipovanými trasami (liniemi) a pro lelka na nejpříhodnějších místech (paseky, průseky apod.) se zastavuje a naslouchá, jestli nebudou zpozorovány nějaké projevy přítomnosti lelka. Pokud se lelek spontánně neozývá, může být vyprovokován nahrávkou. Zaznamenávají se samozřejmě i lelci vizuálně pozorovaní. Vše se zapisuje do tabulek a map. Podrobné výsledky se zasílají správci ptačí oblasti, tedy Správě CHKO Kokořínsko Máchův kraj. V minulém roce jsme sčítání provedli v bývalém VVP Ralsko pouze jednou, a to z pátku 6. na sobotu 7. června 2014. Jako základnu k našim vycházkám za lelky jsme využili skautskou základnu v Hradčanech. Sčítalo 8 lidí (jmenovitě Slávek Valda, Jirka Sládeček, Honza Myška, Robert Kopecký, Petr Suvorov, Tomáš Havránek, Vašek John a Rasťa Švec) v době od 21:00 do 00:00 hod. na 4 trasách o celkové délce cca 11 km. Vzhledem k příznivému počasí (teplá jasná noc) se většina lelků ozývala spontánně bez provokace nahrávkou. Výsledkem bylo 16 volajících samců. V letošním roce se sčítání uskutečnilo ve dvou termínech oficiálních, jak vyžaduje metodika, ale někteří lelkaři prostor Ralska monitorovali ještě několikrát mimo tyto termíny. Útočištěm nám byla terénní stanice CHKO Kokořínsko na Břehyni, za což ještě jednou velký dík, protože Ralské lelkování bylo letos tak trochu prokleté, co se počasí týče. Svatý Petr nám opravdu nepřál. V pátek 5. června přišla s večerem studená fronta, a tak kromě chladného počasí přišel i trvalý déšť. V terénu jsme přesto byli na 5 trasách o celkové délce 26 km od 21:00 do 00:00 hod., ale výsledky byly dost zoufalé. V druhém červencovém termínu jsme z Ralska utíkali před bouřkou, ale výsledky (7. července) byly přeci jen lepší než v červnu. Letošního monitoringu se zúčastnili Miroslav Honců, Honza Myška, manželé Sládečkovi, Robert Kopecký, Alexandr Vondra, Tomáš Havránek, Karel Filip, Slávek Valda a Rasťa Švec. Na 4 trasách o celkové délce cca 25 km v době od 21:00 do 0:00 hodin jsme sečetli celkem 18 lelků. To by byl povzbudivý výsledek, ale nutno říct, že se letos sčítalo na více trasách. A na některých lokalitách, kde lelci byli sčítáni minulý rok, jsme zaznamenali úbytek o jednoho, někde také o tři jedince. 15

Ještě jednou velký dík všem zúčastněným nejen za kus práce, ale i za moc fajn společnost. A ještě výzva pro všechny, kteří by se chtěli lelkování příští rok zúčastnit: Ozvěte se, rádi vás přivítáme mezi námi. Lelkům zdar. Rastislav Švec, lastoviciar@seznam.cz SČÍTÁNÍ SLAVÍKŮ OBECNÝCH (LUSCINIA MEGARHYNCHOS) NA TURNOVSKU V LETECH 2009-2013 Úvod. Hnízdiště slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) leží v západní Evropě, severozápadní Africe a přes střední Evropu zasahuje až do Malé a Střední Asie. V České republice hnízdí v nižších polohách, zejména v Polabí, na jižní a střední Moravě a ve Slezsku. V letech 2001-03 byla populace odhadována v ČR na 8-16 tis. hnízdních párů a druh je hodnocen jako silně přibývající (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Dle MRKÁČKA et al. (2000) v oblasti Českého ráje slavík obecný pravidelně hnízdí například na Jičínsku a Mnichovohradišťsku. Na Turnovsku je populace slabší, autor zde před rokem 2000 uvádí pozorování nasvědčující hnízdění ze Žabakoru, Nudvojovic a Ploukonic. Ještě v začátcích nového století se v důsledku rozpínání mladoboleslavské populace přímo navazující na polabskou šířil tento druh přes Mnichovohradišťsko proti proudu Jizery do příhodných prostředí JZ Turnovska. Po roce 2010 se však tento trend zastavil v závislosti na stagnaci hnízdní populace SV Mladoboleslavska s ohledem na ubývání hnízdních příležitostí (KVEREK in verb.). Metodika. Sčítání bylo prováděno jednou ročně v období 2009-2013 zpravidla mezi 8. - 11. květnem. Byla zvolena trasa v délce zhruba 35 km, která byla projížděna na kole s pravidelnými zastávkami. V základu se jednalo o trasu Turnov Kadeřavec Všeň Žďár rybník Žabakor Březina n. J. Loukov Doubrava Svijany Příšovice jezero Velký Písečák Přepeře Nudvojovice (někdy Pelešany) Turnov (viz souvislá červená linka v mapce č. 1 níže). Sčítání probíhalo po soumraku a v nočních hodinách, zpravidla mezi 21. a 24. hodinou (někdy s prodloužením až do 3. hodiny ranní). Zaznamenáváni byli všichni slyšení zpívající samci druhu Luscinia megarhynchos, případně Luscinia luscinia. V roce 2009 jsme navíc trasu prodloužili o oblast východně od Turnova - okolí Bělé, Sekerkových Louček a Karlovic. V noci z 16. na 17. 5. jsme pak projeli ještě trasu o délce asi 40 km směrem k Jičínu (Turnov Radvánovice Doubravice Rokytnice Borek p. T. Dlouhá Ves Ktová Újezd p. T. Hrdoňovice Libunec Libuň Kněžnice a zpět po silnici I/35). Oblast okolo Bělé a Sekerkových louček jsme navštívili i v roce 2010 v noci z 27. na 28. 5. Tyto trasy, nestandardní zajížďky nebo výjimečné změny v základní trase jsou v přiložených mapkách značeny přerušovanou linkou. 16

KOMINÍČEK Č.22 LISTOPAD 2015 17

18

Mimo zmíněné sčítací akce byla sepsána vlastní příležitostná pozorování slavíků z této oblasti, dále vyhledána pozorování v databázi ČSO birds.cz (pouze 2 pozorování) a údaje od jezer Malý a Velký Písečák byla doplněna o pozorování Ireny Vaškové. Výsledky. Početnost zjištěných samců se v jednotlivých letech lišila (viz Tab. I níže). Zpěvní aktivita však mohla být ovlivněna povětrnostními podmínkami, odlišným načasováním hnízdění, časem naší návštěvy apod. O tom svědčí i pravidelné záznamy zpívajících samců na trase mimo sčítací akce u Všeně a Písečáků. Lokality výskytu zp. M slavíků během sčítání v jednotlivých letech (viz mapky na str. 17 a 18). Tab. I.: Počet zpívajících samců zastižených v oblasti v jednotlivých letech během sčítacích akcí. Druh / Rok (datum) 2009 2010 2011 2012 2013 (9.- 10. 5.) (21.- 22. 5.) (10.- 11. 5.) (10. 5.) (8. 5.) Luscinia megarhynchos 9 3 4 3 6 Luscinia luscinia - 1 - - - Dále byli potvrzeni samci zaznamenaní během sčítací akce, a to v roce 2009 na těchto lokalitách: Turnov, Na Kamenci - 1. a 8. 5. (1 zp. M); Kyselovsko - 8., 12., 14., 15., 17. (při druhé sčítací akci), 23., 24. a 30. 5. (vše 1 zp. M); u jez. Velký Písečák 15. 5. na levém břehu Jizery a 23. 5. (1 zp. M). V roce 2010 potom 1 zp. M opakovaně potvrzen v loukách mezi jez. Malý Písečák a Příšovicemi 7., 14., 23. a 28. 5. (+1 ex. 2. 5. na silnici mezi Písečáky a Příšovicemi bohužel mrtvý). V roce 2011 dne 20. 5. potvrzen výskyt samce u Příšovic a 2012 dne 7. 5. zjištěni 2 zp. M u jezera Velký Písečák (následně potvrzeni při sčítání). Mimo sčítací akce byli zaznamenáni slavíci obecní (vždy 1 zp. M) v následujících datech (číslo v závorce udává přesnou lokalitu - viz mapky na str. 17 a 18): 12. 5. 2009 Všeň (bod č. 1.), 10. a 16. 5. 2009 Příšovice (2.), 2. 5. 2010 Všeň (3.), 22. 5. 2010 Nudvojovice (4.) a nedaleko Borku p. T. (5.), 30. 4., 1. a 8. 5. 2011 Všeň (7.), 7. 5. 2012 Příšovice (8. a 9.), 6. 5. 2013 Všeň (10.), 18. 5. 2013 Turnov, Na Kamenci (11.) a nedaleko Hnanic (12.). Z dalších pozorování z vymezené oblasti zbývá doplnit od I. Vaškové: 28. 4. 2010 - slavík obecný, 2 zp. M mezi Příšovicemi a jezerem Velký Písečák, 7. 5. 2010 rovněž zde zp. M, dále pak 28. 4. a 14. 5. 2010 v loukách u jez. Malý Písečák zp. M, a v roce 2011 již 21. 4. zp. M v aleji proti panelárně; z databáze Birds.cz pak jediné pozorování: 28. 4. 2011 - slavík obecný, 2 zp. M u panelárny (Příšovice) (T. a P. Kverkovi). Na Turnovsku byl zastižen také slavík tmavý v roce 2010 během sčítání 1 zp. M nedaleko soutoku Libuňky s Jizerou. Ten byl potvrzen ještě 22. a 25. 5., v noci z 27. na 28. 5. v rámci druhého sčítání a 30. 5. Dne 6. 6. 19

jsme jej pak odchytli do sklopky a kroužkovali s P. Kverkem jako samce ve 2. roce života. Potvrdil jej i Jasso a Vaněk dne 5. 6. (databáze Birds.cz). Téhož roku byl zjištěn ještě 1 zp. M mimo sčítací akci - dne 23. 5. u panelárny (Příšovice, na mapě bod č. 6.) a 28. 5. pak v loukách mezi jezery Malý Písečák a Příšovicemi (pravděpodobně tentýž ex.). Závěr. Jak je z výsledků patrné, lokality, které slavík obecný ve sledované oblasti pravidelně obsazuje, jsou jezera Malý a Velký Písečák u Příšovic a jejich okolí, prostředí žel. trati v Doubravě a lokalita Turnov, Na Kamenci, potažmo Pelešany. Populace na Turnovsku nedosahuje vysoké početnosti, jedná se spíše o okraj početné již zmiňované mladoboleslavské populace. Početnost slavíka obecného v námi sledované oblasti mezi Turnovem a Březinou n. J. lze přiřadit ke kategorii početnosti 6-10 hnízdních párů. V oblastech severně až jihovýchodně od Turnova se objevuje druh jen zřídka nebo prakticky vůbec. Krajina Českého ráje v okolí Turnova i Turnov jsou pro něj pravděpodobně nevyhovující, zejména z důvodu vyšší nadmořské výšky a hornatějšího terénu. Na závěr bych rád poděkoval Jiřímu Šťastnému za spolupráci při sčítání, Ireně Vaškové za poskytnutí pozorování z Písečáků u Příšovic a Pavlu Kverkovi za doplnění k výskytu druhu v kraji. Vojtěch Šťastný Použitá literatura MRKÁČEK Zdeněk a kol., Ptáci Českého ráje. Jičín, ZO ČSOP Křižánky, 2000. pp. 80. ŠŤASTNÝ Karel, BEJČEK Vladimír & HUDEC Karel, Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha, Aventinum, 2006: 270-271. KRÁTKÉ ZPRÁVY. Výsledky monitoringu vybraných druhů ptáků v Ptačí oblasti Labské pískovce v roce 2015 V roce 2015 byly monitorovány 3 druhy ptáků sokol stěhovavý, výr velký a čáp černý. Sokol stěhovavý: V roce 2015 bylo identifikováno celkem 12 obsazených teritorií 6 hnízdění bylo úspěšných a bylo vyvedeno 13 mláďat (1 x 4, 1 x 3, 2 x 2, 2 x 1) a 5 hnízdění bylo neúspěšných. Jeden pár obsadil teritorium, ale hnízdění se nepodařilo prokázat. Výr velký: V tomto roce bylo identifikováno celkem 15 obsazených lokalit. Bylo prokázáno 6 hnízdění, z nichž u 4 hnízdění bylo prokázáno vyvedení mláďat. Bylo vyvedeno celkem 5 mláďat (3 x 1, 1 x 2). Z výše uvedeného důvodu potvrzujeme naši domněnku o počtu odhadovaných výřích teritorií v Ptačí oblasti Labské pískovce na 20 25. 20

Čáp černý: Bylo identifikováno celkem 7 teritorií. Na třech z nich byla nalezena i hnízda, z nichž bylo vyvedeno celkem 10 mláďat (2 x 3, 1 x 4). Pavel Benda a spolupracovníci Máchův kraj má své pracoviště ochrany přírody. V září roku 2014 vznikla nová chráněná krajinná oblast Kokořínsko Máchův kraj. Již při projednávání rozšíření původní CHKO Kokořínsko bylo místním samosprávám i občanům přislíbeno, že v regionu vznikne pracoviště ochrany přírody tak, aby jejich případné osobní návštěvy a projednávání záměrů nebyly zatíženy cestováním. A protože se podařilo pro tyto účely zajistit (zdarma) státní budovu bývalého finančního úřadu v Doksech, vzniklo od srpna 2015 druhé pracoviště Správy CHKO Kokořínsko Máchův kraj. Vedle sídelního pracoviště na Mělníku je tak v regionu Máchova kraje druhé, plnohodnotné pracoviště Správy CHKO. Aktuálně je obsazeno třemi stálými pracovníky (včetně zkušeného ornitologa Petra Lumpeho) a během roku 2016 je předpoklad přijetí dalších dvou odborných pracovníků zajišťujících dlouhodobé projekty Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Správa CHKO Kokořínsko Máchův kraj je totiž po vnitřní reorganizaci jedním z patnácti samostatných regionálních pracovišť AOPK ČR. To mimo jiné znamená, že jejím regionem není pouze CHKO a národní kategorie přírodních rezervací a památek, ale plošně zajištuje funkci odborné organizace (např. pro potřeby MŽP, ČIŽP, krajských úřadů), administraci Operačního programu životního prostředí a národních krajinotvorných programů, a to nejen na rozsáhlém území v blízkosti vlastní CHKO, ale i značné části středočeského kraje (Mladoboleslavsko, Nymbursko, Poděbradsko). Bližší informace o nové organizační struktuře AOPK ČR nalenete na http://www.ochranaprirody.cz/regionalni-pracoviste/. Ladislav Pořízek AKCE PRO VEŘEJNOST VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU 2015. Roudnice nad Labem výsledky Vítání ptačího zpěvu 2015. Vycházka do jarní přírody spojená s poslechem ptačího zpěvu a pozorováním ptáků se uskutečnila v sobotu 2. května 2015 od 7:00 do 10:30 hod. na trase z Roudnice n. L. přes most, do lužního lesa bývalé bažantnice u Kyškovic a tzv. Kapucínské tůně. Celková délka trasy cca 4 km. Účastnilo se 27 osob, z toho 6 dětí. Počasí bylo příznivé - klidno, v 7:00 hod. +8 C, později +13 C, od 9:00 hod. slunečno. Účastníci byli v úvodu informováni o všech věcech daných organizačními pokyny ČSO. Dokumentační fotografie byly zaslány e-mailem na sekretariát ČSO v Praze. Pozorované a slyšené druhy a počty ptáků : 26 kachna divoká 4 hrdlička zahradní 2 stehlík obecný 14 pěnkava obecná 3 konopka obecná 1 káně lesní 21

12 holub hřivnáč 3 pěvuška modrá 1 bažant obecný 12 špaček obecný 2 rehek domácí 1 slípka zelenonohá 10 kos černý 2 červenka obecná 1 pisík obecný 10 budníček menší 2 drozd zpěvný 1 rybák obecný 8 sýkora koňadra 2 pěnice hnědokřídlá 1 žluna zelená 6 racek chechtavý 2 šoupálek dlouhoprstý 1 strakapoud velký 6 vlaštovka obecná 2 brhlík lesní 1 konipas bílý 6 slavík obecný 2 sýkora babka 1 straka obecná 6 zvonek zelený 2 sojka obecná 1 strnad obecný 5 sýkora modřinka 2 žluva hájní Celkem 35 druhů ptáků, 161 jedinců. Ve středu 6. května 2015 od 18:00 hod. se uskutečnila přednáška v celkové délce 1,5 hodiny včetně diskuse, v sále galerie moderního umění v Roudnici n. L.. Téma: Sovy - tajemné bytosti. Hovořil, digitálními snímky a nahrávkami hlasů sov doprovázel Mgr. Stanislav Chvapil, Prom. ped. Účast: 37 osob, z toho 6 děti. Na obě akce, uskutečněné k evropskému festivalu Vítání ptačího zpěvu, byly v Roudnici n. L. vyvěšeny plakáty, informoval o nich městský rozhlas a Roudnické noviny. Stanislav Chvapil Frýdlant v Čechách Vítání ptačího zpěvu proběhlo 8. 5. 2015. Sraz byl v 7:00 hod. před školou TGM. Dorazilo 23 lidí, mezi nimi 16 dětí i s paní učitelkou. Hned na začátku jsme mohli pozorovat právě navrátivší se rorýse a prohlédnout si jejich nové budky, nainstalované na zatepleném paneláku. Už jsou v nich nastěhovaní špačkové. Dále jsme sledovali párek modřinek při krmení mladých v dutině stromu. Na konci lesíka proběhla ukázka kroužkování ptáků, některých známých jen podle jména. Podařilo se chytit párek pěnic hnědokřídlých, slavíkových a černohlavých, strnada obecného, drozda zpěvného a největší ohlas sklidila Krakonošova sojka. Ozvala se nám také žluva hajní. A na závěr si účastníci vycházky mohli vyzkoušet nabyté znalosti při přehrávání ptačích hlasů z přehrávače. Jiří Mikšíček Duchcov 10. 5. 2015 se vítání skutečně vydařilo. Sešlo se 20 dětí a 19 dospělých. V Zámecké zahradě jsme pozorovali špačky a brhlíky, kteří hledali potravu pro svá mláďata. Našli jsme nenápadné hnízdo šoupálka krátkoprstého ve škvíře pod kůrou stromu. V mělké vodě napůl vypuštěného rybníka lovil rybky ledňáček říční. Nad Zámeckou zahradou kroužili a chytali drobný hmyz rorýsi. U Dubského rybníka tradičně proběhla ukázka kroužkování ptáků a jako vždy nejvíc zaujal krutihlav obecný. V závěru si děti zasoutěžily a získaly sladkosti od Bílinské přírodovědné společnosti a drobné dárky od ČSO. Počasí přálo a všem se akce líbila. Martina Hanzlíková 22

Česká Lípa Akce se uskutečnila 10. 5. 2015 mezi 9:00 11:30 hod. za účasti 38 osob, z toho 7 dětí. Tradiční exkursi do okolí České Lípy (oblast Holého vrchu a niva řeky Ploučnice ve směru do Dubice) vedl M. Honců. Účastníkům byly rozdány T. Kaisrovou propagační materiály zaslané ústředím ČSO v Praze. Během pochůzky zjištěno 47 druhů ptáků v 215 ex. V Dubici, na kroužkovacím místě, byla provedena ukázka odchytu ptáků a kroužkování realizované P. Lumpeem. Byly odchyceny 4 druhy ptáků v 8 ex. K jednotlivým odchyceným druhům byl podán podrobný výklad. Nejpozoruhodnější z pozorovaných a chycených druhů: ledňáček říční, slavík obecný, cvrčilka říční, luňák červený, žluva hajní. Nejpočetnější byli rorýsi, v hejnech 40 ks a kachna divoká, cca 40 ks. V tabulce počty pozorovaných/chycených druhů. 1 bažant obecný 1 krkavec velký 1M stehlík obecný 10/2 budníček menší 1 kukačka obecná 3 straka obecná 1 budníček větší 1 labuť velká 1 střízlík obecný 3 brhlík lesní 1 ledňáček říční 5 sýkora koňadra 1 cvrčilka říční 1 luňák červený 5 sýkora modřinka 2 cvrčilka zelená 10/4 pěnice černohlavá 10 špaček obecný 1 červenka obecná 4 pěnice slavíková 1 vrána obecná černá 10 drozd kvíčala 0/1 pěnice hnědokřídlá 2 vrána obecná šedá 4 drozd zpěvný 3M pěnkava obecná 5 vrabec domácí 1 holub hřivnáč 3 poštolka obecná 2 vrabec polní 5 hrdlička zahradní 1 rákosník obecný 5 vlaštovka obecná 2 jiřička obecná 2M rehek domácí 1 zvonohlík zahradní 40 kachna divoká 1M rehek zahradní 5 zvonek zelený 2ad.2juv. kalous ušatý 40 rorýs obecný 1 žluna zelená 1 konipas bílý 3M/1 slavík obecný 1 žluva hajní 10 kos černý 1 sojka lesní Pozorov: 215 ptáků 47 druhů Miroslav Honců Mělník tradiční akce se uskutečnila na tradičním místě, a to z 8. na 9. 5. 2015, za účasti 30 osob, z toho bylo 9 dětí. Vlastního Vítání za rozednění, tj. od 4:30 hod., se zúčastnilo 15 lidí včetně malých dětí, kteří zde i nocovali a mohli tak společně posedět a podiskutovat u večerního ohně. Po ranním dešti, během něhož většina účastníků odjela, se dostavilo dalších 15 lidí, kteří se přišli podívat na kroužkování a chycené ptáky. Bylo zodpovězeno velké množství dotazů týkajících se jak života, tak ochrany ptáků. Petr Lumpe 23

Atlas ptáků průvodce do kapsy. Autor: HECKER Katrin, HECKER Frank Nakladatel: GRADA Vyšlo: 31. 7. 2015 Formát: 110x180 mm, cena 279.- Kč Brožovaná vazba, 296 stran ISBN: 978-80-247-5512-0 V tomto atlasu najdete 230 druhů evropských ptáků, kteří jsou zobrazeni na 400 fotografiích a ilustracích. Ptáci jsou rozděleni podle oblastí výskytu v lese, na louce a poli, u vody, na pobřeží, v horách a v blízkosti lidských sídel. Jednotlivé oblasti jsou v knize barevně odlišeny, takže vaše hledání a určování bude jednodušší. Zjistěte, kdo létá kolem vás! Knihu doporučuje Česká společnost ornitologická. Stavíme ptačí budky, krmítka a koupadla. Autor: TINZ Sigrid Nakladatel: GRADA Vyšlo: 14. 1. 2015 Formát: 170x240 mm, cena 249.- Kč Brožovaná vazba, 96 stran ISBN: 978-80-247-5463-5 V této knize naleznete nepřeberné množství nápadů na stavbu ptačích budek - některé zcela jednoduché, některé klasické. Budky z různých materiálů, často recyklovaných věcí z domácnosti, budky vhodné pro většinu ptačích druhů i ty určené pro konkrétní druh - např. "penthaus" pro rorýse či hnízdní podložky pro vlaštovky, ale i budky vhodné na balkon, do špičky domovního štítu nebo ty, které využívají staré pařezy. V další kapitole jsou různé druhy krmítek, abyste mohli v zimě přikrmovat různými vhodnými druhy potravy - opět zde najdete klasická krmítka i ta, vytvořená z odložené lísky na ovoce či krabice od džusu. V poslední části se můžete inspirovat k vytvoření příjemných malých vodních ploch, které práci v teplých dnech tak ocení - na koupání i pití. Můžete jim připravit koupadlo z dřeva nebo méně obvyklé ve tvaru rebarborového listu. Celý text knihy doprovází množství podrobných barevných ilustrací jak budek a dalších výrobků, tak samotných budoucích "uživatelů", ptáků. Info z webové stránky nakladatele. Obálka: Lelek lesní z monitoringu na Ralsku 7. 7. 2015; digiscoping foto: Jan Myška KOMINÍČEK - ZPRAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉ pobočného spolku. Vydává SčP ČSO jako informační zpravodaj pro vnitřní potřebu svých členů v nákladu 100 výtisků form. A5. Příspěvky posílejte el. poštou do redakce na zpr.sepo-cso@tiscali.cz, případně jako listovní zásilku na pracoviště CHKO Kokořínsko Máchův kraj, Komenského č.48, 472 01 Doksy (na s poznámkou: Kominíček) nebo na regionální kontaktní adresy pobočky. Novou webovou stránku pobočky najdete na: http://severoceskapobocka-cso.webnode.cz Redakční rada: Ing. P. Benda, Ph.D; RNDr. M. Honců; Ing. P. Lumpe; K. Novotný; Mgr. M. Pudil; Zodpovědný redaktor: I. Svoboda 30. listopadu 2015 uzávěrka č.23-20.03.16 24