MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2014 MARTA HAVLÍKOVÁ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV ŠLECHTĚNÍ A MNOŽENÍ ZAHRADNICKÝCH ROSTLIN (554) VÝZNAM A EKOLOGICKÉ MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ REZISTENTNÍCH ODRŮD JABLONÍ VEDOUCÍ PRÁCE: PROF. ING. VOJTĚCH ŘEZNÍČEK, CSC. VYPRACOVALA: MARTA HAVLÍKOVÁ BRNO 2014

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem práci: Význam a ekologické možnosti uplatnění rezistentních odrůd jabloní vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne: 25.4.2014.. podpis

Poděkování Moje vřelé poděkování patří: zaměstnancům Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy, především panu ing. Janu Blažkovi, CSc., panu ing. Radku Vávrovi a panu ing. Luboru Zelenému za odborné konzultace týkající se napadení plodů strupovitostí mému vedoucímu práce panu prof. ing. Vojtěchu Řezníčkovi, CSc. za pomoc při její tvorbě konzultantovi panu ing. Aleši Matějíčkovi, Ph.D. mé rodině za podporu, pomoc a pevné nervy.

Anotace Tato práce je zaměřena na nejrozšířenější houbové choroby, napadající jabloně strupovitost a padlí. Dále se tato práce zabývá problematikou šlechtění rezistentních odrůd, našimi nejvýznamnějšími šlechtitelskými stanicemi a jejich vyšlechtěnými odrůdami. V praktické části této práce je popsáno založení experimentu a výsledky pozorování konkrétních odrůd pěstovaných na pokusné ploše v obci Vrtěžíř. Experiment byl založen na pravidelném sledování vývoje houbových chorob u rezistentních a nerezistentních odrůd, a to v průběhu celé vegetace. V závěrečné části práce jsou uvedeny možnosti, jakými se může pěstitel jabloní vyvarovat situace prolomení rezistence. Annotation (Abstrakt) This work focuses on the most common fungal diseases affecting apple trees apple scab and powdery mildew. Moreover, this thesis deals with the issue of breeding of resistant varieties, with our most important breeding workplaces and with their bred varieties. The practical part of this work describes the foundation of the experiment and the results of the observation of particular varieties grown on an experimental area in the village Vrtěžíř. The experiment was based on a regular observation of the development of fungal diseases at resistant and non-resistant varieties during the whole growing season. The final part introduces options which can help an agroculturist prevent breaking the resistance.

Obsah 3 Literární přehled... 10 3.1 Houbové choroby... 10 3.1.1 Důvody šlechtění rezistentních odrůd... 13 3.1.2 První vyšlechtěné rezistentní odrůdy... 14 3.1.3 Nejvhodnější rezistentní odrůdy pro rozdílná stanoviště a způsoby pěstování.. 15 3.1.4 Způsoby pěstování... 17 3.2 Způsoby hospodářského využití sklizně... 22 3.3 Šlechtění rezistentních odrůd jabloní, šlechtitelská pracoviště (VŠÚO Holovousy, ÚEB AV ČR Střížovice)... 22 3.3.1 Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. (VŠÚO Holovousy)... 24 3.3.2 Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. Střížovice (ÚEB Střížovice)... 29 4 Experimentální část... 35 4.1 Charakteristika klimatických a půdních podmínek... 35 4.2 Materiál, podnože, odrůdy, pěstitelský tvar... 38 4.3 Agrotechnika, ošetřování v průběhu vegetace, vlastní pozorování... 41 5 Dosažené výsledky... 44 6 Diskuse... 48 7 Závěry... 49 8 Seznam použité literatury... 50 9 Přílohy... 55

1 Úvod Pěstování ovoce má u nás dlouholetou tradici. Zpočátku bylo soustředěno do zámeckých a klášterních zahrad, později se však ovoce rozšířilo i mezi poddané. Ovocné stromy byly vysazovány do zahrad, alejí, stromořadí a ucelených ovocných výsadeb (www.eagri.cz). Produkčně pěstované jabloně v České republice v červnu 2013 zaujímaly plochu 9079,77 ha. Ekologicky pěstované jabloně zaujímaly v červnu 2013 1397,7 ha. V roce 2012 bylo na území České republiky pěstováno 17316094 jabloní. Sklizeň plodů v roce 2012 činila 201486 t. Průměrný výnos na jeden strom v roce 2012 činil 11,64 kg. Celková sklizeň jablek v produkčních a extenzivních sadech činila v roce 2012 117897 t. Sklizeň tvořilo 56897 t konzumních plodů a 61 000 t plodů určených ke zpracování. Na sklizni se extenzivně pěstované jabloně podílely celkovou produkcí 83 589 t. Sklizeň plodů tvořilo 65000 t plodů určených pro zpracování, 15000 t plodů vypěstovaných pro samozásobení a 3589 t plodů nenašlo své uplatnění. Jabloně pěstované v produkčních sadech v roce 2012 zaujímaly plochu 9071 ha, z níž plodné stromy zaujímaly 8617 ha. V roce 2013 stoupla plocha produkčních sadů o 9 ha (na 9080 ha). Plocha plodných jabloní se též zvýšila, a to na 8751 ha. Průměrná spotřeba jablek v České republice v roce 2011 činila 20,0 kg na osobu a rok (Buchtová, 2013). Pro vypěstování na pohled krásných a zdravých plodů je však důležitá ochrana vysazených stromů. Protože je však velmi nákladná, byly vyšlechtěny rezistentní odrůdy, které ji nevyžadují. Tato práce se zabývá nejrozšířenějšími houbovými chorobami, které napadají listy a plody jabloní, u hrušní též letorosty. Těmito houbovými onemocněními jsou padlí jabloňové a strupovitost jabloně. Napadené plody jsou velmi nevzhledné, deformované, nevalné chuti a menšího vzrůstu. Proti těmto napadením je možné bojovat použitím fungicidních látek, které při včasné a správné aplikaci zabraňují napadení a následnému rozvoji houbových chorob. Používání fungicidních látek však nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Alternativou k používání fungicidních látek je využívání rezistentních a tolerantních odrůd, které chemickou ochranu nepotřebují. 7

Dále se tato práce zabývá problematikou šlechtění rezistentních odrůd našimi nejvýznamnějšími šlechtitelskými stanicemi (VŠÚO Holovousy s.r.o. a ÚEB Střížovice AV ČR) a jejich vyšlechtěnými odrůdami. V praktické části této práce je popsáno založení experimentu a výsledky pozorování konkrétních odrůd pěstovaných na pokusné ploše v obci Vrtěžíř. Experiment byl založen na pravidelném sledování vývoje houbových chorob u rezistentních a nerezistentních odrůd, a to v průběhu celé vegetace. V závěrečné části práce jsou uvedeny možnosti, jakými se může pěstitel jabloní vyvarovat situace prolomení rezistence. 8

2 Cíle práce Prvním cílem práce byla charakteristika odolnosti jabloní vůči houbovým chorobám (strupovitosti a padlí). Byly zde zhodnoceny a doporučeny nejvhodnější rezistentní odrůdy pro rozdílná stanoviště. Součástí bylo popsání hospodářského využití sklizně. Druhým cílem bylo vypracování přehledu zaměřeného na šlechtitelskou problematiku rezistentních odrůd jabloní. Pozornost byla věnována našim nejvýznamnějším šlechtitelským pracovištím (VŠÚO Holovousy a ÚEB Střížovice, AV ČR. Třetím cílem bylo založení experimentu na pokusné ploše v obci Vrtěžíř, kde byly hodnoceny jejich růstové a sklizňové hodnoty vysazených odrůd, mezi něž patřily: Topaz, Selena, Rajka, Rosana, Prima, Melodie, Průsvitné letní a Šampion. 9

3 Literární přehled 3.1 Houbové choroby Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis (Cke.) WINT.) Jde o chorobu způsobenou vřeckovýtrusou houbou Venturia inaequalis z třídy Ascomycetes, která parazituje na listech, plodech a květech jabloní (Hrudová et al., 2006). Toto houbové onemocnění se rozvíjí při dlouhodobě vlhkém počasí a teplotě kolem 17-24 (Rod, 2008). Životní cyklus Životní cyklus houby Venturia inaequalis začíná na spadaných listech a plodech, na kterých houba přezimuje. Na nich dochází k tvorbě pohlavního rozmnožovacího stádia. V jarním období dochází ve vřeckatých plodnicích k tvorbě vřecek s askosporami. Ty jsou zdrojem prvotního napadení (Hrudová et al., 2006). Většina askospor dozrává ve fenofázi růžového poupěte a doba největšího infekčního tlaku může pokračovat ještě dva týdny po odkvětu (Rod, 2008). Projevy Na plodech se strupovitost projeví jako sazovitá skvrna různé velikosti (skvrna postupně hnědne) viz obr. 1-3. U listů můžeme zpočátku pozorovat zelenohnědé až černé skvrny viz obr. 4. Při silném napadení mohou předčasně opadávat listy i malé plody. Napadené plody jsou nevzhledné. Z tohoto důvodu byly vyšlechtěny odrůdy, které jsou k napadení touto houbou silně odolné, tolerantní nebo též rezistentní. Tolerantní odrůdy se na rozdíl od rezistentních vyznačují tím, že při napadení strupovitostí nedovolí následnému šíření choroby. Rezistence Rezistencí rozumíme schopnost organizmu odolávat nějakému nepříznivému vlivu, například napadení jiným organizmem, tzv. patogenem, který by jej kolonizoval a parazitoval na jeho povrchu či hlouběji v jeho tkáních, nebo schopnost překonat účinky patogena, který organizmus již napadl. Rezistence může být podmíněna celou řadou mechanismů, které se mohou uplatnit. Jsou jimi především dostatečně odolný povrch napadeného 10

organizmu, produkce různých antimikrobiálních látek (např. enzymů) a existence specifických receptorů, které rozpoznají přítomnost patogena a aktivují příslušný obranný mechanismus. Rezistence může být založena na řadě různých činitelů, jedním z nejdůležitějších je faktor genetický. Senzitivita je schopnost organizmu reagovat na nějaký podnět. Poté, kdy je organizmus napaden nějakým konkrétním patogenem, jsou aktivovány lokální, případně i systémové reakce, jejichž úkolem je působit proti tomuto napadení. Jednou z časných lokálních reakcí je tzv. reakce hypersenzitivní, která indukuje místní odumření rostlinné buňky, čímž zbaví patogena jeho výživového zdroje (Greenberg 1997, Pontier et al. 1998). Tento typ ochrany, u rostlin efektivní především proti fytopatogenním houbám a virům, je založen na rozpoznání patogena a komunikaci buněk patogena a hostitele v místě infekce (Thomma et al. 2001). Ve šlechtitelství se využívají 2 typy rezistence Oligogenní vzniklá křížením odrůd s okrasným druhem Malus floribunda klon 821, rezistence založená na jednom či více majorgenech (Dvořák et al., 1976). Polygenní vzniká na základě většího či menšího množství minorgenů, její výskyt je možné pozorovat u některých starších odrůd vyšlechtěných v Česku (Dvořák et al., 1976). Z výše uvedených informací vyplývá, že rezistentní odrůdy jsou takové, jež nemohou být za normálních povětrnostních podmínek strupovitostí napadeny. Tyto odrůdy v sobě obsahují některé z genů, které způsobí, že odrůda nemůže být za normálních okolností napadena. Rezistence může být za dlouhodobě vlhkých a chladných povětrnostních podmínek prolomena. Při prolomení rezistence jde o nevratný jev. Obr. 1 Zdravé plody (odrůda Selena) 11

Obr. 2 Extrémně napadený plod Obr. 3 Silně napadený plod Obr. 4 Napadený list Padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha (ELL.ET EV.) SALM.) Padlí jabloňové je houbová choroba, způsobená houbou Podosphaera leucotricha, rovněž ze třídy Ascomycetes (Hrudová et al., 2006). Projevuje se bělavými skvrnami na napadených tkáních, to jest nejen na listech, ale též na plodech a letorostech. Poškozené části se barví do šedozelené, přičemž se redukují a deformují listy. Často se objevuje zasychání letorostů a listů. U napadených plodů můžeme pozorovat nápadnou síťovitou rzivost, patrnou až do sklizně. Toto onemocnění se rozvíjí především v době intenzivního růstu stromů, při teplotách 22-24 C a vlhkém vzduchu (Rod, 2008). 12

Obr. 5 Padlí jabloňové na listech (http://www.gov.bc.ca/agri/) Obr. 6 Padlí jabloňové poškozený plod (http://www.caf.wvu.edu/kearneysville/wvufarm1.html) 3.1.1 Důvody šlechtění rezistentních odrůd Hlavním důvodem tohoto šlechtění je vytvoření vysoce odolných (rezistentních) odrůd, které budou splňovat též určité žádoucí senzorické znaky. Mezi tyto znaky se řadí především chuť, barva, velikost plodů, textura, barva dužniny, pevnost slupky, šťavnatost aj. Žádoucí je odolnost proti nejzávažnějším houbovým chorobám, kterými jsou strupovitost a padlí. Šlechtění rezistentních odrůd se provádí pomocí křížení méně odolných (mateřských) odrůd s požadovanými cílovými vlastnostmi a rezistentních (otcovských) odrůd. Takto vyšlechtěné odrůdy jsou následně testovány na stupeň jejich odolnosti. Odolnost se zjišťuje pomocí roztoku houbových chorob (strupovitosti a padlí), a to za podmínek, v nichž dochází k nejrychlejšímu rozvoji těchto onemocnění. Po vyhodnocení napadení vyšlechtěných odrůd se provede selekce, při níž jsou ponechány pouze zdravé stromy. 13

Důvodem, proč dochází ke šlechtění, je snížení ekologické zátěže a finanční náročnosti pěstování. Rozdíl finanční náročnosti pěstování citlivých odrůd (např. Golden Delicious ) a rezistentních odrůd (např. Topaz ) je markantní. Podle Dvořáka (1987) je pro vypěstování kvalitních plodů potřeba 8-10 postřiků proti strupovitosti a minimálně 6-8 postřiků proti padlí. V porovnání s potřebnou ochranou rezistentních odrůd jde tedy o značné navýšení nákladů na pěstování. 3.1.2 První vyšlechtěné rezistentní odrůdy Šlechtěním rezistentních odrůd se začal jako první zabývat na počátku 20. století pan Dr. C. S. Crandall z USA. Ve svém křížení využíval v tehdejší době běžně pěstované odrůdy a odrůdu Malus floribunda (klon 821), která vykazuje přirozenou rezistenci proti strupovitosti (Janick, 2006). Malus floribunda (klon 821) (jabloň mnohokvětá) je strom nebo keř, jehož výška dosahuje 4-10 m s odstávajícími skloněnými větvemi. Plody této jabloně jsou kulovitého tvaru. Jejich zbarvení je žluté s červenohnědým líčkem. Jde o druh, který je pěstován jako dřevina okrasného charakteru (v parcích, sadových úpravách). Ačkoli byla tato dřevina do Evropy přivezena z Japonska, její dřívější původ je nejasný (Kirschner, Křísa, 2003). V průběhu šlechtění rezistentních odrůd využíval semen plodů z F1 generace, které však měly ve svých genech zahrnuty jak žádoucí, tak i nežádoucí vlastnosti. Mezi tyto vlastnosti patřily např. plody nevalné chuti, nízkého stupně vybarvení a malých velikostí. Tyto nežádoucí prvky byly eliminovány v průběhu dalšího šlechtění. První vyšlechtěné rezistentní odrůdy pocházejí ze šlechtitelských pracovišť nacházejících se v USA. Rezistentní jabloně zde byly šlechtěny od 70. let (http://www.omafra.gov.on.ca/english/crops/facts/98-013.htm). Jako první rezistentní odrůda byla v roce 1970 vyšlechtěna Prima. Po ní následovaly např. Priscilla (1972), Priam (1974), Sir Prize (1975), Liberty (1978), Janafree (1979), Redfree (1981), Freedom (1983), Mc Shay (1988). Po těchto odrůdách z USA následovaly též odrůdy z Francie (Florina) (http://www.omafra.gov.on.ca/english/crops/facts/98-013.htm) a Německa (např. Retina) (Sandskär, 2003). První České rezistentní odrůdy Melounová et al. (2004) uvádí, že první v Česku vyšlechtěné rezistentní odrůdy nesly ve své genetické výbavě gen velkého účinku označovaný jako Vf. Současně uvádí, že se šlechtěním nových genotypů dochází k vývoji nových ras Venturia inaequalis. 14

Na českém trhu se do roku 2006 objevilo 137 vyšlechtěných odrůd, z nichž 45 zaujímaly rezistentní odrůdy (40 je Českého původu). Největší podíl na vyšlechtěných odrůdách má Ústav experimentální botaniky Akademie věd České republiky se sídlem ve Střížovicích (30 odrůd). Prvními uznanými odrůdami vyšlechtěnými v České republice se v roce 1991 staly Melodie a Jolana, které ve Střížovicích vyšlechtil pan O. Louda. V roce 1994 na seznam českých rezistentních odrůd přibyly odrůdy Rosana, Vanda (ÚEB Střížovice) a Selena (VŠÚO Holovousy). Po nich přišly na trh odrůdy Karmína (1995), Lotos, Otava, Rubinola, Svatava, Topaz, Rezista (1997), Aneta, Rajka, Hana, Goldstar (1999), Viktoria, Dolores (2002), Durit (2003), Dantes (2004), Pyrop, Ametyst (2005), Opal, Orion, Lipno, Sonet, Red Topaz a Vysočina (2006) (Zahradník, 2007). Po roce 2006 byly uznány odrůdy Sirius (2007), Luna, Heliodor, Rozela (2008), Shalimar (2009), Moonlight, Goldlane (2010), Karneval, Cactus (2011), Merkur, Admiral (2012), Solaris a Rosalie (2013) (www.ueb.cas.cz). 3.1.3 Nejvhodnější rezistentní odrůdy pro rozdílná stanoviště a způsoby pěstování Vliv teploty, vlhkosti a doby plodnosti na odrůdy Podle Zahradníka (2007) hrají hlavní roli ve výběru nejvhodnějších odrůd specifické požadavky na stanoviště. Mezi tyto podmínky se řadí na prvních místech podmínky teplotní, půdní a vláhové. Tyto jsou následovány požadavky konkrétní odrůdy, mezi něž patří mrazuvzdornost, odolnost k nejzávažnějším chorobám a škůdcům, délka vegetační doby a přizpůsobivost podmínkám prostředí. Pro tyto potřeby byla zavedena rajonizace ovocnářských oblastí. Tyto oblasti jsou rozděleny do kategorií podle vhodnosti pro pěstování ovocných plodin. Na základě rajonizace ovocnářských oblastí jsou následně doporučovány nejvhodnější odrůdy. Každá z těchto oblastí má své specifické půdně-klimatické podmínky, které mají své klady i zápory. Mezi výhody teplejších oblastí patří lepší vybarvení plodů, jejich větší velikost a ranější zralost, nevýhodou pak je zkrácení doby jejich skladovatelnosti či častější napadání specifickými chorobami a škůdci. Nejzávažnějším onemocněním v teplých oblastech je padlí. Samozřejmě své nedostatky mají též oblasti chladnější s vyšším úhrnem srážek. Nevýhodou takových oblastí je časté napadání ovocných dřevin strupovitostí. Rajonizace ovocnářských oblastí je rozdělena podle nadmořské výšky do čtyř níže popsaných kategorií. V následujícím textu jsou uvedeny rezistentní odrůdy vhodné do konkrétních oblastí. 15

Zóna do 300 m Letní: Nela Podzimní: Dolores Zimní: Biogolden, Blaník, Dantes, Durit, Florina, Goldstar, Melodie, Otava, Rubinola, Selena, Topaz, Vesna Zóna 300-450 m Letní: Discovery, Nela Podzimní: Dolores, Vanda Zimní: Aneta, Biogolden, Blaník, Dantes, Durit, Florina, Goldstar, Lipno, Melodie, Otava, Rajka, Rosana, Rubinola, Selena, Topaz, Vesna, Zvonkové Zóna 450-600 m Letní: Discovery Podzimní: Dolores, Vanda Zimní: Aneta, Blaník, Dantes, Durit, Lipno, Melodie, Rajka, Rosana, Rubinola, Selena, Zvonkové Zóna nad 600 m Podzimní: Vanda Zimní: Aneta (Zahradník, 2007) * u odrůdy Discovery a Zvonkové závisí jejich odolnost na půdně-klimatických podmínkách pěstování Se stoupající nadmořskou výškou dochází ke zkrácení průměrných hodnot délky vegetačního období o 8-9 dnů, poklesu teploty o 0,6-0,8 C, zvýšení pohybu a vlhkosti vzduchu a přírůstku srážek o 55 mm, a to na každých 100 m výšky. Nadmořská výška též ovlivňuje množství slunečního světla, v jehož důsledku dochází ke zkrácení vegetačního období. Ve vyšších oblastech nastává vegetační období později, podstatnou nevýhodou jsou jarní mrazíky na počátku vegetace a samozřejmě časnější nástup zimy (Zahradník, 2007). 16

3.1.4 Způsoby pěstování Nesrsta (2011) dělí a popisuje způsoby pěstování jabloní následovně. Intenzita pěstování Intenzivní pěstování Při intenzivním způsobu pěstování je dosahováno stejnoměrně velké sklizně. Požadavkem pro intenzivní pěstování je, aby měly stromy jednotný tvar vhodný jak pro přímý konzum, tak i pro uskladnění plodů. Tento způsob pěstování vyžaduje následující pěstitelské tvary: sloupcovitý tvar, štíhlé vřeteno, vysoké štíhlé vřeteno, zákrsek a čtvrtkmen. Extenzivní pěstování Extenzivní způsob pěstování je využíván pro soliterní výsadby či výsadby sloužící pouze jako okrasné. Jde o vysokokmenné tvary, u nichž je náročné dosahování optimálního řezu, ošetřování chemickými přípravky či probírky plodů. Pro extenzivní způsob pěstování se používá bujně či velmi bujně rostoucích podnoží. Plody vypěstované na takových stromech se vyznačují nevyrovnanou produkcí, a to jak velikostí, tak i tvarem. Sklizené ovoce se využívá pro výrobu šťáv, moštů, kompotů či džemů. Další možností využití sklizně je výroba křížal. Pro tento způsob pěstování jsou vhodnými tvary polokmen či vysokokmen. Pěstitelské tvary v intenzivně využívaných výsadbách Sloupcovitý (kolumnární) tvar Terminál sloupcovitého tvaru je úzkého válcovitého tvaru, ze kterého vyrůstají v přirozené spirále krátké boční větve. Důležitou roli při pěstování sloupcovitých tvarů hraje upevnění terminálu k opěrnému systému. Pro správný růst je nutné dodržovat odstup mezi jednotlivými stromy, a to 80-100 cm v řadě a 2,5-3 m v meziřadí. Při pěstování těchto tvarů se využívají podnože s bujným růstem, díky kterým je strom dobře ukotven v půdě. Štíhlé vřeteno Jde o typ, jehož koruna tvoří kuželovitý tvar. V nejnižší části koruny vytvářejí větve tvar elipsy. Větve rostou ve spirále. Jejich tvarování připomíná vřeteno. Koruny jsou zakládány ve výšce 0,5-0,6 m od země. Stromy dorůstají do výšky 2,2-2,4 m. Důležitou roli při pěstování hraje opěrný systém. Pěstování štíhlých vřeten vyžaduje mezery mezi jednotlivými stromy v řadě 0,8-1,8 m a 3,2-4 m v meziřadí. Pro jejich pěstování jsou vhodné podnože se slabým či středně bujným růstem. 17

Vysoké štíhlé vřeteno (Solax) Pro pěstování tohoto tvaru je důležité, aby větve, rostoucí z terminálu, nebyly v genetické spirále zakráceny řezem. Větve se kloní k zemi pouze vahou vlastních plodů. Založení koruny se provádí ve výšce 0,8 m od země. Stromy dorůstají do výšky 3,5-4 m. Stromy vyžadují vzdálenost 2,5-3 m mezi sebou navzájem, v meziřadí je požadovaná vzdálenost 4-5 m. Jejich pěstování vyžaduje opěrný systém, ke kterému se strom ukotvuje ve vzdálenostech 0,4 m od předchozího místa. Důležitou roli při pěstování vysokého štíhlého vřetene hraje odstranění odplozených a poškozených větví. Zahušťující výhony se odstraňují jen zčásti. Pro tento tvar se využívá bujněji rostoucích podnoží. Zákrsek Důležitou roli při pěstování zákrsku hraje zapěstování kosterních větví a terminálu, jehož délka má převyšovat délku ostatních větví o 1/3 délky. Základním požadavkem jeho pěstování je založení koruny ve výšce 0,6 m nad zemí. Stromy rostou do výšky 2,5 m. Pěstování zákrsků vyžaduje mezery mezi jednotlivými stromy v řadě 2,5-3 m a 3,5-4,5 m v meziřadí. Podstatnou roli hraje provádění jarního či letního řezu. Díky němu dochází k odstranění výhonů a větví zahušťujících korunu, poškozených částí stromu a redukci a zkracování odplozených větví. Jejich pěstování vyžaduje opěrný systém, a to do doby, než se vytvoří počátek koruny. Pro jeho pěstování se využívají středně bujně rostoucí podnože. Čtvrtkmen Podobně jako při pěstování zákrsku jsou i u čtvrtkmene zapěstovány kosterní větve a terminál, koruna je založena ve výšce 80-90 cm nad zemí. Stromy rostou do výšky 3,5 m. Základem je vytvoření patrovité koruny. Vzdálenost nejnižšího patra větví od druhého patra je 60-80 cm. Pěstování čtvrtkmenů vyžaduje mezery mezi jednotlivými stromy v řadě 3,5-4 m a 5-6 m v meziřadí. Jsou využívány bujně rostoucí podnože. Typy výsadeb Volná výsadba U tohoto typu výsadby se neuplatňuje žádné tvarování. Volné tvary jsou využívány v solitérní výsadbě, na hranici neoplocené parcely, či jako opatření proti erozi půdy, pro vytvoření zákoutí. 18

Pásová výsadba U tohoto typu výsadby se uplatňuje sázení v řadách. Požadavkem je, aby větve rostly po obou stranách ve směru řady. Větve směřující do meziřadí vyžadují kratší seříznutí. Růst stromu je ovlivněn (regulován) letním řezem. Výška vysazených jedinců je ukončena seříznutým terminálem na délku ostatních výhonů. Stěnová výsadba Tento typ výsadby vyžaduje vyvazování k drátěnce. U takto pěstovaných stromů dochází k vyvazování větví k vodícímu drátu. V prvních letech jsou ponechávány pouze 2 větve vedle terminálu. V dalších letech jsou postupně zakládána další patra, u nichž jsou ponechány stejně jako v prvním patře pouze 2 větve. Plodonosný obrost větví směřujících do meziřadí se ponechává velmi krátký. Palmetová výsadba U tohoto typu výsadby se využívá vyvazování k vodícímu drátu. Růst stromů je usměrňován řezem a vyvázáním letorostů. Vyvazování letorostů se provádí do pravidelných tvarů. Vzhledem k nákladnosti a pracnosti vedení stromů v podobě palmet se tento typ v současné době příliš nevyužívá. Podnože Podnož je generativně či vegetativně rozmnožovaná rostlina, na niž jsou štěpovány botanicky příbuzné kulturní druhy a odrůdy rostlin. Typ podnože má podstatný vliv především na růst, dále může ovlivňovat též plodnost, příjem živin, kvalitu plodů či odolnost vůči chorobám a škůdcům dané odrůdy (Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích, 1997). Podnože se dělí na generativní a vegetativní. Generativní Jde o podnože s bujným až velmi bujným nevyrovnaným růstem, plodností, reakcemi na okolní prostředí. Výhodou generativních podnoží jsou dobrá vitalita a vhodnost do chladnějších podmínek v důsledku jejich vysoké mrazuvzdornosti. Dalšími charakteristikami těchto podnoží jsou pevné kořenové systémy, díky kterým je možné stromy pěstovat bez použití opěrné konstrukce, či menší míra poškozování hlodavci. Využití generativních podnoží nachází své uplatnění v extenzivních výsadbách a v méně příznivých půdně-klimatických oblastech (Blažek, 2001). 19

Blažek (2001) dělí generativní podnože do následujících skupin J-KL-1 se vyznačuje odolností vůči houbovým onemocněním a vysokou mrazuvzdorností. Semenáče patří mezi méně vzrůstné. Vytvářejí menší množství předčasného obrostu s delšími internodii. Vytvářejí též vyšší počet silnějších kořenů. J-KL-2 se vyznačuje silnou mrazuvzdorností (do -31 C) a odolností vůči nízkým teplotám v období kvetení. Semenáče patří mezi méně vzrůstné. Dále se vyznačují silnějším kořenovým krčkem a menším bočním obrostem. J-KL-3 se vyznačuje mrazuvzdorností (-31 C) a odolností k nízkým teplotám v době květu. Tento typ podnože je odolný proti houbovým onemocněním. Tvoří mohutný kořenový systém, díky kterému se hodí do chudých půd. J-KL-4 se vyznačuje odolností k mrazu a houbovým onemocněním. J-TE-1 je vhodná pro vyšší tvary. J-TE-2 je vhodná pro vyšší tvary. Dokoupil (2002) ke generativním podnožím uvádí, že se jedná o podnože s bujným růstem, které se vyznačují kůlovými hluboce kotvícími kořeny. Hodí se do suchých oblastí s horšími a kamenitými půdami či do mrazových kotlin s uzavřenými polohami. Své uplatnění nacházejí u vyšších kmenných tvarů (polokmen, vysokokmen). Vegetativní Jde o způsob nepohlavně rozmnožovaných podnoží (Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích, 1998). Nová rostlina vzniká na základě očkování či roubování na mateřskou část. Vegetativní podnože se využívají pro pěstování nižších tvarů jabloní (Dvořák, 1987). Tyto podnože našly své uplatnění především ve školkách (Sus a kol., 2000). Blažek (2001) dělí vegetativní podnože podle růstu do následujících skupin Zakrslé o M 27 jde o podnož používanou ve velmi intenzivních hustých výsadbách. Pro pěstování jsou podstatné velmi kvalitní půdy a využívání závlahy. V oblastech s horšími podmínkami a chybné agrotechnice se růst zastavuje. Tento jev se projevuje nízkou a nekvalitní sklizní. Z důvodu křehkého kořenového systému je nutné použití opěrného systému. o J-TE-G jde o podnož s velmi křehkým a slabým kořenovým systémem. Její využití je obdobné jako u M 27. Sklizeň plodů je kvůli malému objemu koruny nízká. 20

Slabě vzrůstné o M 9 jde o nejčastěji využívanou podnož používanou v intenzivních sadech, kde nachází uplatnění ve výsadbách vedených ve formě štíhlých vřeten a zákrsků. Důležitou roli při jejím pěstování hraje vysoká úroveň agrotechniky a závlahy. Plodnost nastává již druhý rok po vysazení. Vzhledem ke křehkému, mělce rozloženému kořenovému systému je nutné použití opěrného systému. o J-TE-E podobně jako u podnože M 9 jde též v tomto případě o podnož s křehkým kořenovým systémem. Nutností při jejím využívání je použití opěrného systému. Pokud jsou stromy na této podnoži pěstovány na trvalém stanovišti, vytvářejí větší množství podrostu. Středně vzrůstné o MM 106 jde o nejrozšířenější MM podnož. Ačkoli se tato podnož vyznačuje pevným kořenovým systémem, je pro první roky po vysazení stromu vhodné použití jednoduchého opěrného systému. Důvodem je dokonalé zakořenění, po němž je možné opěru odstranit. Největší využití nachází v oblastech, kde by byl růst podnože M 9 příliš slabý. o M 4 jde o podnož využívanou v pásové výsadbě volně rostoucích zákrsků. Tuto podnož je charakteristická mělce rozloženým kořenovým systémem. Uplatnění nachází ve vlhčích polohách. Patří mezi podnože, jež mají příznivý vliv na plodnost. Silně vzrůstná o M 1 své uplatnění nachází v pásových výsadbách volně rostoucích zákrsků v oblastech s méně úrodnou půdou. Její ukotvení v půdě je dobré. Vhodné jsou pro ni vlhčí půdy. Nevýhodou je však její citlivost na mráz. Velmi vzrůstné o M 11 má dobré ukotvení v půdě a odolnost vůči mrazu. Využití nacházela při pěstování vyšších tvarů v horších podmínkách. Nevýhodou této podnože je opožděná plodnost. o A 2 jde o velmi silně vzrůstnou podnož odolnou vůči mrazu a vhodnou primárně pro vyšší tvary nacházející se v méně úrodných podmínkách. Vyznačuje se dobrým ukotvením v půdě a příznivým vlivem na plodnost. 21

3.2 Způsoby hospodářského využití sklizně Nejvhodnějším způsobem, jak zamezit zkáze ovoce, je jeho okamžitá konzumace. To je však možné pouze v případě samozásobení. V domácích podmínkách není možné ovocné druhy uskladnit tak, aby si svoji čerstvost a svůj vzhled uchovaly po sklizni po příliš dlouhou dobu. Z tohoto důvodu se tyto plodiny využívají pro zpracování. Zpracování je možné mnoha různými způsoby, jako například sušením, mrazením, výrobou kompotů, marmelád či alkoholických i nealkoholických nápojů. Stolní ovoce Jde o ovoce, které je určeno k přímé konzumaci. Základním požadavkem stolního ovoce je, aby se jednalo o velké nepoškozené plody mající sladkou chuť, jemnou strukturu, tenkou slupku a vysokou šťavnatost. Ovoce pro zpracování Ovoce tohoto typu nemusí být bezchybné, je možné též zpracování jeho části (šťáva, dužina bez slupky aj.). Zpracování ovoce je možné mnoha způsoby. Můžeme je zpracovat například do pevné podoby marmelád, džemů, zavařenin, případně je můžeme usušit. Vhodnou odrůdou je např. Rosalie. Dalším způsobem, jak můžeme využít sklizené plody, je tvorba nápojů. Pro ně se využívají odrůdy s vysokým obsahem šťávy ( Judita, Lord Lambourne červený aj.). 3.3 Šlechtění rezistentních odrůd jabloní, šlechtitelská pracoviště (VŠÚO Holovousy, ÚEB AV ČR Střížovice) Šlechtění rezistentních odrůd jabloní Rezistentní odrůdy jsou šlechtěny pomocí křížení méně odolných (mateřských) odrůd s požadovanými cílovými vlastnostmi a rezistentních (otcovských) odrůd. Po umělém opylení předem vybraných méně odolných odrůd konkrétními rezistentními odrůdami jsou květy potřeny vazelínou, aby nedošlo k jinému nežádoucímu opylování hmyzem. Z plodů, které vzniky z křížení, se odebírají jádra, která jsou posléze zasazena do půdy. Z nich vyrostlé semenáčky jsou ve fázi dvou až čtyř pravých listů infikovány roztokem původců houbových chorob (strupovitosti a padlí) v podobě aerosolu. Takto infikované semenáčky jsou uloženy po dobu 48 hodin v hermeticky uzavřené komoře s téměř 100% vlhkostí vzduchu. Po této době se semenáčky přemístí zpět do skleníku. Po třech týdnech pěstování se provede 22

hodnocení podle bonitační stupnice (Shay and Hough, 1952, upraveno Chevalier 1991) viz níže. První příznaky strupovitosti jsou viditelné po 9-16 dnech. Hodnocení se provádí po 21 dnech, kdy jsou již léze strupovitosti lépe viditelné. Citlivé odrůdy jsou ihned po zjištění napadení vyřazeny. Upravená klasická bonitační stupnice 0 4 (Shay and Hough, 1952, upravena Chevalier, 1991) 0 žádné makroskopicky pozorovatelné symptomy (imunní reakce) 1 drobné jamky velikosti špendlíkových hlaviček (asi 0,5 mm v průměru, pin-points pits ), bodové skvrny někdy splývají v nepravé 1 2 mm v průměru velké samostatné skvrny. Nevyskytuje se sporulace (hypersenzitivní reakce). 2 symptomy v chlorotických nebo nekrotických skvrnách, 2 5 mm v průměru, bez sporulace (středně resistentní reakce). M mezitřída směs nekrotických a chlorotických skvrn nesporulujících a několik poranění s ohraničenou sporulací. 3 omezený výskyt nekróz, slabé, ale viditelné konidiové sporulace, Poranění vytvářející nečetnou a omezenou sporulaci, (nižší stupeň rezistence). 4 silný výskyt nekróz s pozorovatelnou sporulací. Infikované listy předčasně opadávají. Klasická poranění s velmi vysokou sporulací, (vysoce citlivá reakce). Síla napadení listů strupovitostí se stanovuje na základě stupnice podle (Lateur et al. 1994). Lauteur hodnotí povrch listu podle procentického zastoupení sporulace (0 = bez symptomů; 1 = 0-1 %; 2 = 1-5 %; 3 = 5-10 %; 4 = 10-25 %; 5 = 25-50 %; 6 = 50-75 %; 7 = nad 75 %). Při vyhodnocování virulence patogenu Venturia inaequalis na rezistentních genotypech je využíváno bonitační stupnice 1 9 dle celkového stupně poškození listů strupovitostí jabloně. Hodnocení listů je prováděno na základě procentického napadení a to následovně: 0: nehodnoceno (rostlina chybí), 1: 0 %, 2: 1-5 %, 3: mezist., 4: ±25 %, 5: mezist., 6: ± 50 %, 7: ± 75 %, 8: > 90 %, 9: nad 90 % (Lateur a Populer, 1994). Do 2. stupně jsou řazeny odrůdy, u nichž byla strupovitost zjištěna po podrobném, detailním pozorovaní, do 3. stupně jsou řazeny genotypy, u nichž je strupovitost viditelná na první pohled. Do ostatních kategorií jsou genotypy zařazovány podle percentuálního zastoupeni napadených listů. Toto hodnocení je možné použít též pro hodnocení plodů. 23

Šlechtitelská pracoviště 3.3.1 Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. (VŠÚO Holovousy) Jedná se o ústav, který se zabývá výzkumnou činností týkající se ovocných plodin pěstovaných na území ČR, s nimiž se obchoduje, šlechtěním nových odrůd a udržovacím šlechtěním. Dále jsou zde nabízeny komerční služby jako například poradenská činnost, produkce podnoží a sazenic, roubového materiálu apod. Výzkumná činnost je prováděna na základě projektů, které jsou tří až pětileté. Ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy s.r.o. můžeme najít 4 oddělení. Jedná se o oddělení genetiky a šlechtění, oddělení genofondů, oddělení ochrany rostlin a oddělení technologií. Oddělení genetiky a šlechtění se zabývá šlechtitelským výzkumem jádrovin, peckovin, slivoní a výzkumem pěstitelských technologií u jabloní. Cíli oddělení genofondů je uchování shromážděných odrůd v polních kolekcích pro potřeby budoucích generací, představení perspektivních odrůd ze zahraničí pro šlechtitelské programy, hodnocení významných hospodářských znaků, vyhledávání významných lokálních odrůd v ČR a zařazení do uchovávaného genofondu a výzkum moderních biotechnologických metod pro uchování genofondů. Oddělení ochrany rostlin se zabývá integrovanou ochranou rostlin a virologickým výzkumem. Oddělení technologií se zaměřuje na hodnocení nových podnoží a výzkum metod množení ovocných dřevin. (www.vsuo.cz) Ve VŠÚO Holovousy byly vyšlechtěny následující odrůdy jabloní. Angold Odrůda Angold vznikla hybridizací odrůdy HL A 28/39 ( Antonovka v.s.) a Golden Delicious. Stromy se vyznačují středně silným růstem. Plody mají velmi vysoký obsah šťávy, v chuti jsou harmonické, navinule sladké s příjemným aroma. Angold patří mezi odrůdy odolné ke strupovitosti (Blažek, 1997). Clijo Tato odrůda vznikla hybridizací odrůdy Clivia s Jonalicious. Stromy rostou středně silně až slaběji. Jejich růst je rozložitý. Plody jsou středně šťavnaté, sladší, příjemně aromatické. Clijo je středně citlivá ke strupovitosti, málo náchylná k padlí (Blažek, 2007). 24

Cumulus Odrůda Cumulus vznikla zkřížením odrůdy Selena s McIntosh Wijcik. Stromy mají sloupcovitý tvar. Plody jsou šťavnaté, navinule sladké a příjemně aromatické. Cumulus je rezistentní ke strupovitosti, málo náchylná k padlí (Blažek, 2011). Dima Dima vznikla zkřížením odrůdy Discovery a Mantet. Stromy se vyznačují středně silným či slabým růstem. Plody jsou středně šťavnaté, navinule sladké, příjemně aromatické. Je středně odolná vůči strupovitosti, odolnější vůči padlí (Blažek, 2005). Fragrance Fragrance vznikla zkřížením odrůdy Florina s odrůdou Jarka. Stromy se vyznačují středně silným růstem. Plody jsou středně šťavnaté, sladší chuti s příjemným aroma. Odrůda je rezistentní vůči strupovitosti, padlí se u ní vyskytuje zřídka až středně (Blažek, 2013). Frosta Odrůda Frosta vznikla hybridizací odrůdy Florina s Cox Orange pippin a A 467-74. Stromy se vyznačují středně silným růstem. Plody jsou šťavnaté, navinule sladké chuti s příjemným aroma. Je rezistentní vůči strupovitosti, není náchylná k padlí (Blažek, 2013). Herald Odrůda Herald vznikla zkřížením odrůdy Florina a Telamon. Stromy mají sloupcovitý tvar středně silného růstu. Plody mají navinule sladkou, příjemně aromatickou chuť a vysoký obsah šťávy. Je rezistentní ke strupovitosti a zároveň málo náchylná k padlí (Blažek, 2011). James Grieve Double Red James Grieve Double Red vznikl mutací odrůdy James Grieve. Stromy se vyznačují středně silným až slabým růstem. Plody jsou šťavnaté, sladce navinulé chuti a mírného aroma. Je středně náchylná ke strupovitosti a padlí (Paprštein et al., 1995). James Grieve Super Compact Odrůda vznikla genovou mutací původní odrůdy James Grieve. Stromy rostou jen velmi slabým vzpřímeným, téměř sloupcovitým růstem. Plody jsou šťavnaté, sladce navinulé chuti 25

doprovázené mírným aroma. Je středně odolná ke strupovitosti, málo náchylná k padlí (Blažek, 2011). Jarka Jde o odrůdu, vzniklou hybridizací odrůdy Golden Delicious a Lord Lambourne. Stromy se vyznačují středně silným počátečním růstem, který později zeslábne. Plody jsou středně šťavnaté, navinule sladké až sladší chutí a příjemného aroma. Je velmi odolná vůči padlí, středně náchylná ke strupovitosti (Blažek, Paprštein, 1997). Judita Odrůda Judita vznikla jako hybrid Julia a HL 1416. Stromy se vyznačují velmi silným růstem. Plody jsou chruplavé, velmi šťavnaté, navinule sladké chuti a příjemného aroma. Je středně odolná ke strupovitosti, málo náchylná k padlí (Blažek, 2013). Julia Odrůda Julia vznikla zkřížením odrůdy Quinte a Discovery. Stromy se vyznačují středně silným růstem, který časem slábne. Plody jsou středně šťavnaté s příjemnou vůní. Ke strupovitosti i padlí je velmi odolná (Blažek, Paprštein, 1995). Kordona Kordona vznikla hybridizací odrůdy McIntosh Wijcik a Florina. Stromy mají sloupcovitý tvar. Jejich růst je velmi slabý, má tendenci vytvářet jen jedinou bohatě obrůstající růstovou osu. Plody jsou šťavnaté, navinule sladké chuti s příjemným aroma. Je rezistentní ke strupovitosti a zároveň málo náchylná k padlí (Blažek, 2001). Lord Lambourne červený Jde o genovou mutaci odrůdy Lord Lambourne. Stromy se vyznačují středně silným růstem. Plody jsou velmi šťavnaté, navinule-sladké, velmi aromatické. Je středně náchylná ke strupovitosti, padlím trpí málo (Paprštein et al., 1993). Miodar Tato odrůda vznikla zkřížením odrůdy Mio a Quinte. Stromy se vyznačují silným růstem. Plody jsou velmi šťavnaté, navinule-sladké, příjemně aromatické chuti. Je středně odolná vůči strupovitosti a velmi odolná vůči padlí. (Blažek, 2005) 26

Mivibe Odrůda Mivibe vznikla zkřížením odrůdy Mio a Vista Bella. Stromy se vyznačují silným růstem. Plody této odrůdy jsou velmi šťavnaté, navinule-sladké, příjemně aromatické chuti. Je středně odolná vůči strupovitosti, málo náchylná k padlí (Blažek, 2005). Nabella Odrůda Nabella vznikla hybridizací odrůdy Matčino s odrůdou Starking Delicious. Stromy se vyznačují středním růstem. Plody jsou šťavnaté, navinule-sladké chuti s příjemným aroma. Tato odrůda je odolná vůči strupovitosti a nenáchylná k padlí (Blažek et al., 1995). Pidi Původní odrůdě dal vzniknout doktor L. F. Hough na univerzitě Rutgers v New Jersey v USA, avšak její další šlechtění probíhalo již ve VŠÚO Holovousy. Jde o odrůdu vzniklou hybridizací odrůdy Britemac a Prima. Stromy vykazují mimořádně slabý a kompaktní růst. Plody jsou šťavnaté, sladce navinulé chuti s příjemným aroma. Pidi je vysoce odolná proti strupovitosti a velmi málo náchylná k padlí (Blažek, 2001). Produkta Odrůda Produkta vznikla hybridizací odrůdy Antonovka s Goldspur. Stromy se vyznačují středním růstem, který časem slábne. Plody jsou šťavnaté navinulé chuti, aromatické. Vykazuje vysokou odolnost ke strupovitosti a nízkou odolnost proti padlí (Dokoupil, 2010). Resista Původní odrůdě dal vzniknout doktor L. F. Hough na univerzitě Rutgers v New Jersey v USA, avšak její další šlechtění probíhalo již ve VŠÚO Holovousy. Odrůda Rezista vznikla hybridizací odrůdy Prima s odrůdou NJ 56. Stromy se vyznačují nadprůměrně silným růstem. Plody jsou středně šťavnaté, navinule-sladké s kořenitým příjemným aroma. Je rezistentní proti strupovitosti, k padlí je málo náchylná (Blažek, 1999). Rubimeg Odrůda Rubimeg vznikla jako hybrid odrůd Megumi a Rubín. Stromy patří mezi slabě vzrůstné. Plody mají chruplavou dužninu, vysoký obsah šťávy, navinule sladkou až sladší chuť a jsou slabě aromatické. Je tolerantní ke strupovitosti, málo náchylná k padlí (Blažek, 2003). 27

Rubínstep Odrůda Rubínstep vznikla hybridizací odrůdy Clivia s Rubín. Stromy se vyznačují slabším růstem. Plody jsou šťavnaté, navinule-sladké chuti a příjemného aroma. Je tolerantní vůči strupovitosti a málo náchylná k padlí (Blažek, 2001). Rucla Tato odrůda vznikla jako kříženec odrůdy Clivia a Rubín. Stromy se vyznačují středně silným až slabším rozložitým růstem. Plody jsou chruplavé, šťavnaté, navinule sladké a příjemně aromatické chuti. Je velmi tolerantní vůči strupovitosti, padlím jsou napadány zřídka (Blažek, 2007). Selena Původní odrůdě dal vzniknout doktor L. F. Hough na univerzitě Rutgers v New Jersey v USA, avšak její další šlechtění probíhalo již ve VŠÚO Holovousy. Odrůda Selena vznikla hybridizací odrůd Prima a Britemac. Stromy se vyznačují středně silným růstem rozložitého charakteru. Plody mají navinule sladkou až sladší příjemně aromatickou chuť a vysoký obsah šťávy. Je rezistentní vůči strupovitosti, málo citlivá k padlí. Nejvhodnější jsou pro ni teplejší a střední polohy (Blažek, 1993). Šampion Red Tato odrůda vznikla genovou mutací odrůdy Šampion. Stromy se vyznačují středně silným růstem. Plody jsou velmi šťavnaté, navinule sladké chuti, aromatické. Je náchylnější ke strupovitosti, k padlí je středně odolná (Paprštein et al., 2003). Vysočina Odrůda Vysočina vznikla zkřížením hybridu Britemac a Prima s odrůdou McIntosh. Stromy rostou středně až nadprůměrně silně a rozložitě. Plody jsou středně šťavnaté, nasládlé, velmi aromatické. Je rezistentní vůči strupovitosti a málo náchylná k padlí (Blažek, 2007). Zita Tato odrůda vznikla zkřížením odrůdy Mio a Jerseymac. Stromy se vyznačují silným počátečním, později středně silným růstem. Plody jsou velmi šťavnaté, navinule sladké, příjemně aromatické chuti. Je středně odolná vůči strupovitosti i padlí (Blažek, 2005). 28

Zuzana Odrůda Zuzana vznikla hybridizací odrůdy Zvonkové s odrůdou James Grieve. Stromy se vyznačují středně silným růstem, který později slábne. Plody mají zpočátku kyselou chuť, která se časem stává navinulou či sladce navinulou. Dužnina je středně šťavnatá. Je málo náchylná ke strupovitosti, málo citlivá k padlí (Blažek, Vondráček, 1999). 3.3.2 Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. Střížovice (ÚEB AV ČR Střížovice) Zaměření stanice ÚEB Střížovice se zabývá šlechtěním odrůd jabloní, rezistentních především vůči strupovitosti (Venturia inaequalis) a padlí jabloňovému (Podosphaera leucotricha), tedy nejzávažnějším onemocněním jabloní (www.ueb.cas.cz). Stanice započala svoji činnost v roce 1966. V této stanici se ke šlechtění nových odrůd využívají genetické zdroje rezistence vůči strupovitosti, pocházející z plané odrůdy Malus floribunda (klon 821). Tento gen je označován jako Vf. Vf faktor (gen) se do nových odrůd přenáší pomocí křížení rezistentní odrůdy, která Vf gen obsahuje (byla zkřížena s původní rezistentní odrůdou Malus floribunda (klon 821)), a odrůdy, jejíž znaky chceme v nové odrůdě zachovat (např. barva, chuť, plodnost atp.) Při šlechtění se využívá též polygenní tolerance strupovitosti i padlí (www.ueb.cas.cz). Odrůdy, které byly v této šlechtitelské stanici vyšlechtěny, jsou chráněny právem. V současné době se stanice zabývá vylepšováním hospodářských vlastností vyšlechtěných odrůd a kombinací různých genů způsobujících rezistenci. Úkolem kombinace rozdílných genů způsobujících rezistenci je zabránění průlomu rezistence (www.ueb.cas.cz). V ÚEB Střížovice byly vyšlechtěny níže uvedené odrůdy. Admiral Odrůda vznikla zkřížením odrůdy Mira a Bohemia. Projevuje se velmi bujným počátečním růstem, proto vyžaduje slaběji rostoucí podnož. Plody jsou šťavnaté, sladce-navinulé. Patří mezi rezistentní vůči strupovitosti (www.ueb.cas.cz). Její rezistence je dána genem ve formě Vf faktoru vytvořeného různým počtem minorgenů, tzv. polygenní rezistencí (Bednář, 2003). Výhodou této odrůdy je tolerance k padlí (www.ueb.cas.cz). 29

Ametyst Odrůda Ametyst vznikla zkřížením odrůdy Nela s Vista Bella. Její růst je středně silný. Plody jsou velmi šťavnaté, navinulé až sladce navinulé chti s příjemným aroma. Rezistentní ke strupovitosti, málo citlivá k padlí (www.ueb.cas.cz). Cactus Odrůda Cactus vznikla zkřížením odrůdy Topaz s odrůdou Tuscan (Bolero). Vyznačuje se slabým kompaktním růstem, krátkými internodii a sloupcovitým vzrůstem. Plody jsou velmi šťavnaté, chuťově harmonické a lehce aromatické. Rezistentní vůči strupovitosti, tolerantní k padlí (www.ueb.cas.cz). Goldlane Tato odrůda vznikla zkřížením ÚEB 3138/1 s odrůdou Bohemia. Její růst je středně silný až silný, sloupcovitého charakteru. Plody mají sladkou chuť, jsou aromatické, velmi šťavnaté. Rezistentní vůči strupovitosti, odolná proti padlí (www.ueb.cas.cz). Goldstar Goldstar vznikl zkřížením odrůdy Rubín a Vanda. Stromy se vyznačují středně silným až silnějším růstem. Plody jsou šťavnaté, sladce navinulé chuti, aromatické. Rezistentní ke strupovitosti, málo náchylná k padlí (Blažek, 2001). Hana Hana vznikla zkřížením odrůdy Prima s odrůdou Krasava. Stromy se vyznačují středně silným růstem. Plody jsou velmi šťavnaté, navinulé chuti se slabým aroma. Je rezistentní vůči strupovitosti, málo náchylná k padlí (Blažek, 2001). Heliodor Heliodor vznikl hybridizací odrůd Golden Delicious a Topaz. Stromy se vyznačují středně silným růstem. Plody mají sladce navinulou a příjemně aromatickou chuť. Je rezistentní vůči strupovitosti a málo náchylná k padlí (www.ueb.cas.cz). 30

Jonalord Odrůda Jonalord vznikla hybridizací odrůdy Jonathan s odrůdou Lord Lambourne. Stromy se vyznačují středně silným až slabým růstem. Plody jsou šťavnaté. Je silně náchylná k padlí a méně citlivá ke strupovitosti (Blažek, 2001). Karmína Karmína byla získána zkřížením hybridů ÚEB 308/3 a ÚEB 725/6. Stromy se vyznačují slabým růstem. Plody jsou šťavnaté, navinulé chuti se slabým aroma. Tato odrůda je rezistentní ke strupovitosti, padlí se u ní vyskytuje zřídka (Blažek, 2001). Karneval Tato odrůda vznikla zkřížením odrůdy Vanda s odrůdou Cripps Pink (Pink Lady). Jde o odrůdu se středně silným přímým až rozložitým růstem. Plody mají slabě kyselou chuť, jsou šťavnaté a lehce aromatické. Je rezistentní vůči strupovitosti, odolná proti padlí (www.ueb.cas.cz). Luna Luna vznikla křížením odrůdy Topaz s odrůdou Golden Delicious. Je pro ni typický silný růst podobný Golden Delicious. Plody jsou velmi šťavnaté, sladce navinulé a aromatické. Jde o odrůdu rezistentní ke strupovitosti s nízkou náchylností k padlí (www.ueb.cas.cz). Melodie Tato odrůda vznikla zkřížením odrůdy Šampion s OR-T-16 vyselektované z potomstva Malus floribunda klon 821. Stromy se vyznačují středně silným, později slabším růstem. Plody jsou šťavnaté, navinulé až nakyslé chuti s příjemným aroma. Je rezistentní vůči strupovitosti a středně odolná k padlí (Blažek, 2001). Merkur Jde o odrůdu, která vznikla zkřížením odrůdy Topaz s odrůdou Rajka. Je odrůdou se slabším rozložitým růstem. Plody jsou šťavnaté, sladké, plně aromatické. Je rezistentní vůči strupovitosti, málo citlivá k padlí (www.ueb.cas.cz). 31

Moonlight Odrůda Moonlight vznikla hybridizací odrůdy Goldstar a Telamon. Její růst je středně silný až silný, sloupcovitého charakteru. Plody mají šťavnatou dužninu, příjemné harmonické a aromatické chuti. Je rezistentní vůči strupovitosti a málo náchylná k padlí (www.ueb.cas.cz). Opal Tato odrůda vznikla jako kříženec odrůd Golden Delicious a Topaz. Opal se vyznačuje středně silným růstem. Plody jsou středně šťavnaté, navinule sladké až sladké. Patří mezi odrůdy rezistentní ke strupovitosti, padlím netrpí (www.ueb.cas.cz). Orion Odrůda Orion vznikla zkřížením odrůdy Golden Delicious a odrůdy Otava. Vyznačuje se silným až velmi silným růstem, který s nástupem plodnosti slábne na střední úroveň. Plody jsou velmi šťavnaté, mají vyvážený vysoký obsah cukru a kyselin. Je rezistentní ke strupovitosti, padlím netrpí (www.ueb.cas.cz). Otava Odrůda Otava vznikla zkřížením odrůdy Šampion s odrůdou Jolana. Stromy se vyznačují slabým růstem. Plody jsou šťavnaté, navinulé až sladce navinulé chuti, kořenité. Je rezistentní vůči strupovitosti, velmi citlivá k padlí (Blažek, 2001). Rajka Tato odrůda vznikla zkřížením odrůdy Šampion a hybridu odrůd Jolana a Rubín. Její plody jsou šťavnaté, sladce navinulé, mírně kořeněné a velmi dobré. Je rezistentní ke strupovitosti a málo náchylná vůči padlí (Blažek, 2001). Redspring Tato odrůda vznikla zkřížením odrůd Elise a UEB 3300/1. Jde o odrůdu sloupcovitého typu se středně silným kompaktním a velmi úzkým růstem. Plody jsou středně šťavnaté. Je rezistentní ke strupovitosti, padlím trpí jen málo (www.ueb.cas.cz). 32

Red Topaz Odrůda Red Topaz vznikla červenou mutací odrůdy Topaz. Red Topaz se vyznačuje středně silným vzpřímeným, v pozdějším období rozložitým růstem. Plody jsou velmi šťavnaté, navinule sladké chuti s výrazným aroma. Je rezistentní ke strupovitosti a málo citlivá k padlí (www.ueb.cas.cz). Rosalie Jde o sloupcovitý typ jabloně vyznačující se středně silným kompaktním růstem. Nevýhodou této odrůdy je, že se nehodí pro k přímému konzumu, její využití je možné pro kuchyňské zpracování v podobě želé. Je rezistentní ke strupovitosti, odolná proti padlí. (www.ueb.cas.cz). Rosana Rosana vznikla zkřížením odrůdy Jolana s odrůdou Lord Lambourne. Stromy se vyznačují středně silným růstem, později však rostou slaběji. Plody jsou velmi šťavnaté, navinulé, středně aromatická, osvěžující. Je rezistentní vůči strupovitosti, k padlí je středně náchylná (Blažek, 2001). Rozela Rozela vznikla hybridizací odrůdy Vanda s odrůdou Bohemia. Tato odrůda se vyznačuje slabým rozložitým růstem. Plody mají navinule sladkou výrazně aromatickou chuť. Je rezistentních vůči strupovitosti, padlím netrpí (www.ueb.cas.cz). Rubinola Odrůda Rubinola vznikla zkřížením odrůdy Prima a Rubín. Stromy se vyznačují silným počátečním růstem, později je jejich růst slabší. Plody jsou šťavnaté, navinule sladké chuti, aromatické. Je rezistentní ke strupovitosti, málo náchylná k padlí (Blažek, 2001). Rubín Odrůda Rubín vznikla zkřížením odrůdy Lord Lamboune s odrůdou Golden Delicious. Stromy se vyznačují silným rozložitým růstem. Plody jsou šťavnaté, chruplavé, navinule sladké chuti, příjemného aroma. Je středně odolná ke strupovitosti, proti padlí je velmi odolná (Blažek, 2001). 33

Shalimar Shalimar vznikl křížením odrůdy Topaz s odrůdou Golden Delicious. Vyznačuje se silným růstem, velmi podobným odrůdě Golden Delicious. Plody jsou sladce navinulé, aromatické s velmi vysokou šťavnatostí. Je rezistentní vůči strupovitosti, málo náchylná k padlí (www.ueb.cas.cz). Sirius Sirius vznikl jako hybrid odrůdy Golden Delicious a odrůdy Topaz. Tato odrůda se vyznačuje silným růstem. Plody jsou velmi šťavnaté, navinule sladké s výrazným aroma. Je rezistentní ke strupovitosti, slabě náchylná k padlí (www.ueb.cas.cz). Solaris Jde o odrůdu, která vznikla zkřížením odrůdy Topaz a Bohemia. Vyznačuje se středně silným vzpřímeným růstem. Plody jsou středně šťavnaté s harmonickou dobrou chutí. Je rezistentní ke strupovitosti a tolerantní vůči padlí (www.ueb.cas.cz). Šampion Tato odrůda vznikla jako hybrid odrůdy Golden Delicious a Coxova reneta. Růst stromů je středně silný, později slabší. Jeho plody jsou velmi šťavnaté. Chuťově je tato odrůda hodnocena jako navinule sladká až sladší. Je velmi náchylná na napadení strupovitostí, proti padlí je dost odolná (Blažek, 2001). Topaz Topaz byl získán zkřížením odrůdy Rubín s odrůdou Vanda. Jeho plody jsou šťavnaté, navinule sladké, příjemně aromatické chuti. Růst stromů je středně silný, později slabší. Je rezistentní ke strupovitosti, padlím trpí jen málo (Blažek, 2001). Vanda Vanda vznikla zkřížením odrůdy Jolana a Lord Lambourne. Stromy se vyznačují středně silným růstem. Plody jsou šťavnaté, výrazně aromatické. Je rezistentní ke strupovitosti, padlím trpí málo až středně (Blažek, 2001). 34

Teplota ( C) 4 Experimentální část 4.1 Charakteristika klimatických a půdních podmínek Na pokusné ploše nacházející se v katastru obce Vrtěžíř (okres Žďár nad Sázavou), byly v nadmořské výšce 460 m n. m. na GPS souřadnicích 49 29'58.424"N, 16 18'43.398"E vysazeny odrůdy jabloní Topaz, Selena, Rajka, Rosana, Prima, Melodie, Průsvitné letní a Šampion. U nich bylo prováděno hodnocení plodů z hlediska napadení strupovitostí. Průběh počasí v kraji Vysočina pro rok 2013 Vývoj teplot Tab. 1 Měsíc Kraj 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. T -2,1-1,5-0,7 8 11,9 15,6 19,4 17,7 11,5 8,8 3,6 0,7 Vysočina N -3,3-1,5 2,1 7 12 15,2 16,7 16,2 12,6 7,7 2,3-1,5 O 1,2 0-2,8 1-0,1 0,4 2,7 1,5-1,1 1,1 1,3 2,2 Vysvětlivky: T = teplota vzduchu ( C) N = dlouhodobý normál teploty vzduchu 1961-1990 ( C) O = odchylka od normálu ( C) Zdroj: internet (www.chmi.cz) Graf 1 30 Vývoj teplot 20 10 0-10 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Měsíc T N Průměrná teplota v kraji Vysočina dosáhla ve sledovaném roce 2013 7,7 C. Dlouhodobý normál teplot v tomto kraji činil 7,2 C. Ve sledovaném roce byly teploty v průměru o 0,5 C vyšší. 35

Srážky (mm) Vývoj srážek Tab. 2 Měsíc Kraj 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. S 72 50 33 16 113 137 32 76 70 43 22 22 Vysočina N 42 37 37 42 76 82 75 75 49 37 45 43 % 172 135 90 38 148 168 43 101 143 116 48 51 Vysvětlivky: S = úhrn srážek (mm) N = dlouhodobý srážkový normál 1961-1990 (mm) % = odchylka od normálu (%) Zdroj: internet (www.chmi.cz) Graf 2 150 100 Vývoj srážek 50 0 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Měsíc S N Celkový úhrn srážek dosáhl ve sledovaném období 692 mm. Dlouhodobý normál srážek činil v tomto kraji 644 mm. Ve sledovaném období byly srážky o 7% vyšší. Vzhledem k poloze výše zmíněné pokusné plochy se zde vyskytují mnohé nepříznivé faktory. Jsou jimi především umístění na severním svahu v lokalitě Českomoravské vrchoviny, málo úrodná půda, poměrně dlouhé období zimy a přítomnost pozdních jarních mrazíků. Ve sledovaném roce ležela sněhová pokrývka ještě 7. 4. 2013, poslední zbytky sněhu odtály až 13. 4. 2013. Půdní podmínky Mezi typické půdy okresu Žďár nad Sázavou patří kambizem, pseudoglej a glej. Tyto půdy mají převládající charakter. Další půdy jsou zastoupeny pouze nepatrně. Patří mezi ně 36

luvizem, hnědozem a fluvizem. Převládající podíl mají lehké a středně těžké půdy, které mají mělký a silně skeletovitý charakter s nadprůměrným zastoupením (Jandák et al., 2010). Na našem pozemku se nachází půdní typ luvizem. Vzhledem ke špatným půdním podmínkám, které se na pokusné ploše vyskytují nekvalitní půda s poměrně velkým zastoupením kamenité frakce, nízkou živinovou hodnotou a častým poškozením plodin hlodavci, bylo nutné před vysazením stromů v podobě štíhlých vřeten určitých opatření. Prvním úkolem bylo vykopání jam, do kterých měly být stromy zasazeny (obr. 7). Tyto jámy měly rozměry 60x60x50 cm (čtverec o stranách 60 cm a hloubka jámy na spodním okraji 50 cm). Následně z nich byly odstraněny veškeré kameny, které by bránily stromům v růstu jejich kořenového systému (obr. 8). Obr. 7 Vykopaná jáma Obr. 8 Odstranění kamenů Do jam bylo třeba vytvořit ochranné koše z králičího pletiva o velikosti ok 16 mm, jejichž úkolem je zabránit hlodavcům v poškozování kořenového systému (obr. 9). Tento systém se skládá ze 3 částí dna, stěn a horní části. Tato je umístěna kolem kmene a sahá až ke krajům celého ochranného koše. Koš je spojen pomocí provázků tak, aby nedošlo k oddělení dna od stěn. Stejným systémem je spojena stěna. Obr. 9 Vykopaná jáma s ochranným košem 37

Aby byla zajištěna kvalitní a úrodná půda, byla využita částečně půda navezená z již používaných záhonů promíchaná s kompostem v poměru 1:1. Použitý kompost byl vytvořen pouze z rozložených rostlinných zbytků, které se rozkládaly po dobu 2 vegetačních období. Do takto namíchané zeminy byly posléze zasazeny všechny stromky ve tvaru štíhlých vřeten. 4.2 Materiál, podnože, odrůdy, pěstitelský tvar Na pokusné ploše bylo sledováno 8 odrůd pěstovaných na různých podnožích a v různých pěstitelských tvarech. Podnože pěstovaných stromů Na pokusné ploše jsou stromy pěstovány na podnožích M9 (obr. 10) a A2. Podnože jsou definovány sílou růstu, velikostí kořenového systému, hloubkou, v níž koření, a odolností k mrazu. Obr. 10 Kořenový systém zlomeného tříletého stromu na podnoži M9. Tvary pěstovaných stromů Na pokusné ploše jsou stromy pěstovány ve tvarech štíhlých vřeten a čtvrtkmenů. Sledované odrůdy Topaz Jde o odrůdu, která se řadí do skupiny hlavních tržních odrůd, podskupiny odrůd zimních. Topaz byl vyšlechtěn v ÚEB ve Střížovicích zkřížením odrůdy Rubín s odrůdou Vanda. Dužnina je šťavnatá, harmonické, navinule sladké, příjemně aromatické, výborné chuti. Sklizeň plodů probíhá týden před sklizní odrůdy Golden Delicious. Konzumní zralost u této odrůdy nastává v prosinci, při skladování v chladírně je konzum možný do dubna. Růst stromů je středně silný, později slabší, větve vytvářejí koruny vysoce kulovitého pravidelného tvaru. Topaz se řadí mezi odrůdy rezistentní ke strupovitosti a odrůdy, které trpí padlím jen málo (Blažek, 2001). 38

V říjnu 2010 byl na pokusné ploše vysazen jednoletý štěpovanec (Zeman, 2004) naroubovaný na podnoži M9, určený k následnému vedení v podobě štíhlého vřetene. Selena Tato odrůda byla vyšlechtěna a registrována v ČR v roce 1994. Selena vznikla zkřížením odrůd Prima a Britemac ve VŠÚO v Holovousích. Její růst je středně bujný. Vyznačuje se korunou kulovitého tvaru zahuštěnou dlouhými tenkými letorosty. Dále je pro tuto odrůdu charakteristický středně silný růst, který vytváří rozložité až mírně převislé koruny. Selena má sklon k zahušťování, proto je důležitý včasný průklest. Dužnina je navinule-sladké chuti. Plody jsou středně šťavnaté, aromatické. Jde o podzimní odrůdu vhodnou pro přímý konzum, sklizeň se provádí na konci září. Selena je odolná až středně odolná vůči napadení padlím a vyznačuje se též rezistencí vůči strupovitosti (Blažek, 2001). V říjnu 2010 byly na pokusné ploše vysazeny čtyři jednoleté štěpovance naroubované na podnoži M9 určené k následnému vedení v podobě štíhlého vřetene. Rajka Byla vyšlechtěna v ÚEB ve Střížovicích zkřížením odrůd Šampion a hybridu odrůd Jolana a Rubín. Dužina se vyznačuje žlutavou barvou, jemnou, středně zrnitou a středně pevnou konzistencí a též svojí šťavnatostí. Chuťově jsou její plody hodnoceny jako sladce navinulé, mírně kořeněné a velmi dobré. Dozrávání plodů této odrůdy nastává ve druhé polovině září nebo začátkem října. Pro tuto odrůdu je typický střední až silnější růst, vytvářející rozložité koruny, které je možné snadno tvarovat. Rajka patří mezi odrůdy rezistentní ke strupovitosti a též mezi odrůdy málo citlivé vůči padlí (Blažek, 2001). V říjnu 2008 byl na pokusné ploše vysazen jednoletý štěpovanec naroubovaný na podnoži M9 určený k následnému vedení v podobě čtvrtkmenu. Rosana Odrůda Rosana patří mezi odrůdy zimní. Vznikla v ÚEB ve Střížovicích zkřížením odrůdy Jolana s odrůdou Lord Lambourne. Dužina má vysoký obsah šťávy. V chuti je tato odrůda navinulá, středně aromatická, osvěžující. Celkově je Rosana hodnocena jako dobrá až velmi dobrá. Sklizeň probíhá ve druhé polovině září. Stromy se vyznačují středně silným růstem, později však rostou slaběji. Vytvářejí vzpřímené až rozložité koruny, které nejsou tolik náročné na řez. Tato odrůda patří mezi odrůdy rezistentní vůči strupovitosti, na padlí je středně náchylná (Blažek, 2001). 39

V říjnu 2010 byly na pokusné ploše vysazeny dva jednoleté štěpovance naroubované na podnoži M9 určené k následnému vedení v podobě štíhlého vřetene. Prima Jde o podzimní odrůdu, jež vznikla několikanásobným křížením s odrůdou Malus floribunda (klon 821), z níž získala svoji rezistenci. Stromy se vyznačují silným růstem, který se později mění ve středně silný. Dužnina má sladce navinulou chuť. Plody jsou šťavnaté a málo aromatické. Sklizeň plodů probíhá v polovině září, pokud je pěstována ve vyšších polohách, potom její sklizeň probíhá v pozdějším období. Plody je možné konzumovat od října do listopadu. Tato odrůda patří díky křížení s odrůdou Malus floribunda (klon 821) mezi odrůdy rezistentní ke strupovitosti, padlím netrpí (Blažek, 2001). V listopadu 1995 byla na pozemku vysazena tato odrůda v podobě jednoho čtvrtkmenu naroubovaného na podnoži A2. Melodie Odrůda Melodie vznikla zkřížením odrůdy Šampion a odrůdy OR-38T-16. Vyznačuje se středně bujným růstem a kulovitou korunou zahuštěnou krátkými plodonoši. Dužina má nakyslou chuť. Jde o středně šťavnatou a aromatickou odrůdu. Tato odrůda se sklízí koncem září. Melodie patří mezi odrůdy se střední odolností vůči padlí a zároveň mezi odrůdy rezistentní vůči strupovitosti. Jde o zimní odrůdu (Blažek, 2001). V listopadu 1995 byla na pozemku vysazena tato odrůda v podobě jednoho čtvrtkmenu naroubovaného na podnoži A2. Průsvitné letní Tato odrůda pochází z Ruska, kde byla v v roce 1954 registrována. Vyznačuje se středně bujným růstem a volnou korunou zahuštěnou dlouhými letorosty. Dužina této odrůdy je sladce navinulá s jemnou strukturou a střední šťavnatostí. Nevýhodou této odrůdy je její moučnatění. Sklizeň se provádí v polovině července. Průsvitné letní je v rozdílných oblastech pěstování různě odolné proti napadení strupovitostí a málo odolné vůči napadení padlím (Blažek, 2001). V roce 1980 byla na pozemku vysazena tato odrůda v podobě jednoho čtvrtkmenu naroubovaného na podnoži A2. 40

Šampion Tato odrůda byla vyšlechtěna v ÚEB ve Střížovicích jako hybrid odrůdy Golden Delicious a Coxova reneta. Jeho dužina je velmi šťavnatá. Chuťově je tato odrůda hodnocena jako navinule sladká až sladší. V teplých podmínkách se sklízí na začátku září, ve středních polohách na počátku října. Růst stromů je středně silný, později slabší, koruny jsou polovzpřímené až kulovité s dobře obrůstajícími krátkými plodonosnými větvemi s bohatým olistěním. Tato odrůda je velmi náchylná na napadení strupovitostí, proti padlí je dost odolná (Blažek, 2001). V roce 1980 byla na pozemku vysazena tato odrůda v podobě čtyř čtvrtkmenů naroubovaných na podnoži A2. 4.3 Agrotechnika, ošetřování v průběhu vegetace, vlastní pozorování Agrotechnika Růstové hodnoty Růstové hodnoty se u jabloní hodnotí podle délky letorostů. U odrůd Prima, Melodie, Šampion a Průsvitné letní byly zjištěny roční přírůstky mezi 40 a 100 cm. V případě štíhlých vřeten (odrůdy Topaz, Selena, Rosana) byly naměřeny délky letorostů v rozmezí 20 až 40 cm. Odrůda Rajka měla v letošním roce přírůstky v rozmezí 30 až 70 cm. Ošetřování v průběhu vegetace Použitá hnojiva Po odtátí sněhu, tj. 13. 4. 2013, bylo povrchově ke každému štíhlému vřetenu aplikováno kombinované bezchloridové granulované hnojivo se stopovými prvky s názvem Cererit, a to v dávce 125 g.m -2, na kterou stromy reagovaly kladně. Souběžně s tímto hnojivem byl aplikován též ledek vápenatý ve formě zálivky, která byla namíchána v poměru 25g hnojiva na 5 l vody. Začátkem července byl proveden postřik listů krystalickým ve vodě rozpustným hnojivem Kristalon plod a květ, a to v koncentraci 10 g na 10 litrů vody. Aplikované postřiky Šampion Níže uvedené postřiky byly aplikovány pouze na stromy odrůdy Šampion. 13.4. Kuprikol (první jarní "univerzální" protihoubový postřik) 3,44 Kč 41

28.4. Syllit 7,29 Kč 8.5. Syllit 7,29 Kč 18.5. Dithane 12,5 Kč 24.5. Dithane 12,5 Kč 9.6. Zato 8,83 Kč Celková cena za chemickou ochranu 4 jabloní odrůdy Šampion za ošetření v průběhu vegetace je 51,85 Kč. Vlastní pozorování v průběhu vegetace V průběhu vegetačního období nebyly odrůdy ošetřovány žádnými chemickými ochrannými látkami. Výjimku tvořily stromy odrůdy Šampion. Použité ochranné prostředky jsou popsány v části Agrotechnika (4.3). Topaz V průběhu vegetace bylo pozorováno, že z důvodů poměrně velkého množství plodů se tyto vyvíjely velmi pomalu a dokonce i v době sklizně byly velmi drobného vzrůstu. Zvětšení plodů nepomohla ani jejich probírka, během níž jich bylo odstřiženo celkem devět. Selena Ačkoli je Selena uváděna jako rezistentní odrůda, objevila se u ní na většině plodů strupovitost. Zjevně došlo k prolomení rezistence, a to z důvodů dlouhodobě příznivých podmínek pro rozvoj této houbové choroby. Tento stav je nevratný a z tohoto důvodu bude v průběhu jejího dalšího pěstování nutné používání chemických ochranných látek. Rajka Ačkoli se jedná o rezistentní odrůdu, byly na některých jejích plodech nalezeny poměrně malé korkovité skvrny. Vzhledem k tomuto poškození části plodů, byly tyto konzultovány s odborníky. Pravděpodobně se jednalo o mechanické poškození plodu nějakým škůdcem, který v raných fázích narušil slupku, avšak v průběhu dalšího vývoje plodu v jeho poškozování nepokračoval. Díky tomu mohl plod toto poškození zacelit pomocí korkového pletiva. 42

Rosana Vzhledem k tomu, že se na plodech této odrůdy rovněž objevil určitý typ skvrn, byly též tyto plody konzultovány s odborníky. Bylo zjištěno, že se jedná o stejný typ poškození jako v případě odrůdy Rajka. Prima V průběhu sklizně byly nalezeny na 11 plodech drobná poškození strupovitostío velikosti 2 mm v průměru, ostatní plody byly shledány jako bezvadné. Melodie Na 21 plodech se vyskytla drobná poškození, ostatní byly intaktní. Průsvitné letní Ve sledovaném období bylo Průsvitné letní hodnoceno jako velmi odolné. V průběhu sklizně byly nalezeny na 2 plodech celkem 3 drobné skvrny o velikosti 2 mm v průměru, ostatní plody byly zdravé. Šampion Tato odrůda je velmi citlivá a je napadána i při častém chemickém ošetřování. V průběhu vegetace byla použita konvenční chemická ochrana. Ačkoli byly v níže uvedených termínech použity chemické postřiky, byly plody ve většině případů strupovitostí napadeny. V porovnání s rozsahem napadení strupovitostí u odrůdy Selena byly stroupky na odrůdě Šampion zanedbatelné (mizivé) nebo téměř žádné. Velikost stroupků se na odrůdě Šampion pohybovala kolem 3 mm v průměru. Z tohoto pozorování vyplývá, že plody této odrůdy nejsou k přímému prodeji vhodné, dají se však využít pro zpracování (viz kapitola 1). 43

5 Dosažené výsledky Topaz Bylo sklizeno celkem 51 plodů. Jejich průměrná hmotnost činila 71 g, hmotnost všech plodů pak 3,6 kilogramů. Selena Ve sledovaném období bylo z těchto stromů sklizeno 142 plodů, z nichž bylo 89 plodů napadeno strupovitostí a 53 plodů napadeno nebylo. Celková hmotnost plodů byla 19,0 kilogramu. Průměrná hmotnost jednoho plodu činila 134,1 g. Rajka Sklizeno 85 plodů, z nichž žádný nebyl shledán jako napadený. Celková hmotnost plodů byla 12,3 kilogramů. Průměrná hmotnost jednoho plodu činila 144,3 g. Rosana Sklizeno 40 plodů, z nichž byly všechny shledány jako zdravé. Celková hmotnost plodů byla 6,9 kilogramů. Průměrná hmotnost jednoho plodu činila 172,5 g. Prima Sklizeno celkem 37 plodů o celkové hmotnosti 4,6 kg. Na 11 plodech byly nalezeny velmi drobné stroupky, ostatní plody byly shledány jako bezvadné. Průměrná hmotnost jednoho plodu činila 124,2 g. Melodie Sklizeno celkem 287 plodů o celkové hmotnosti 37,2 kg. Z těchto plodů bylo pouze 40 označeno jako napadené. Při letním řezu byly odstraněny 4 plody. Průměrná hmotnost jednoho plodu činila 129,6 g. Průsvitné letní Sklizeň plodů proběhla po částech ve třech termínech. Sklizeno bylo celkem 85 plodů o celkové hmotnosti 13,0 kilogramů. Pouze na dvou plodech byly shledány 2 velmi drobné stroupky. Průměrná hmotnost jednoho plodu činila 152,9 g. 44

Šampion V průběhu vegetačního období došlo k opadání kůry z jednoho stromu, který následně uschl. Z ostatních stromů bylo sklizeno celkem 514 plodů, jejichž celková hmotnost byla 61,6 kg. Poměr napadených a zdravých plodů byl 376:138. Průměrná hmotnost jednoho plodu činila 119,8 g. Termíny sklizně Topaz Tab. 3 Termín Operace Počet plodů 19.10.2013 Sklizeň 51 Z jednoho stromu bylo sklizeno celkem 51 plodů o celkové hmotnosti 3,6 kg. Selena Tab. 4 Termín Operace Počet plodů 27.9.2013 Sklizeň 142 Z jednoho stromu bylo sklizeno průměrně 35 plodů o hmotnosti 4,8 kg. Rajka Tab. 5 Termín Operace Počet plodů 6.10.2013 Sklizeň 85 Z jednoho stromu bylo sklizeno celkem 85 plodů. Jejich hmotnost činila 12,3 kg. Rosana Tab. 6 Termín Operace Počet plodů 6.10.2013 Sklizeň 40 Z jednoho stromu bylo sklizeno průměrně 20 plodů. Jejich hmotnost byla 3,5 kg. 45

Prima Tab. 7 Termín Operace Počet plodů 27.9.2013 Sklizeň 37 Z jednoho stromu bylo sklizeno celkem 37 plodů. Plody vážily celkem 4,6 kg. Melodie Tab. 8 Termín Operace Počet plodů 29.9.2013 Sklizeň 287 Z jednoho stromu bylo sklizeno celkem 287 plodů, jejichž hmotnost činila 37,2 kg. Průsvitné letní Tab. 9 Termín Operace Počet plodů 18.8.2013 Sklizeň 44 25.8.2013 Sklizeň 41 Z jednoho stromu bylo sklizeno celkem 85 plodů. Celková hmotnost činila 13,0 kg. Šampion Tab. 10 Termín Operace Počet plodů 6.10.2013 Sklizeň 514 Z jednoho stromu bylo sklizeno průměrně 171 plodů. Jejich hmotnost činila 20,5 kg. Sklizeň plodů podle odrůd Odrůda Počet plodů Celková Průměrná hmotnost (ks) hmotnost (kg) 1 plodu (g) Topaz 51 3,6 71 Selena 142 19,0 134,1 Rajka 85 12,3 144,3 Rosana 40 6,9 172,5 Prima 37 4,6 124,2 Melodie 287 37,2 129,6 Průsvitné letní 85 13,0 152,9 Šampion 514 61,6 119,8 46

Podíl zdravých a napadených plodů dle odrůd Odrůda Počet zdravých plodů (ks na 1 Počet napadených plodů (ks na 1 strom) Plodů celkem (ks na 1 strom) Podíl zdravých plodů (v %) Podíl napadených plodů v (%) Topaz 51 0 51 100% 0% Selena 13 22 35 37% 63% Rajka 85 0 85 100% 0% Rosana 20 0 20 100% 0% Prima 26 11 37 70% 30% Melodie 247 40 287 86% 14% Průsvitné letní 83 2 85 98% 2% Šampion 138 376 514 27% 73% Strupovitostí napadená jablka byla použita pro výrobu ovocné šťávy (moštu). Uskladněny byly pouze ty plody, u nichž nebylo zjištěno žádné či zcela minimální napadení. 47

6 Diskuse Ačkoli je pěstování rezistentních odrůd jednou z možností, jak snížit množství používaných chemických ochranných látek, nemusí ještě jít o trvale udržitelný stav. Důvodem je situace, při níž dojde k prolomení rezistence. K jejímu prolomení je třeba zvýšeného infekčního tlaku. Aby tento stav nastal, musí být splněna podmínka dlouhodobého vlhka a nízké teploty. Blažek a Vávra (2006) doporučují pěstitelům, u nichž došlo k prolomení rezistence, aby vymýtili tuto rasu houby dříve, než napadne danou lokalitu na úkor ostatních ras vyskytujících se v dané lokalitě. Zároveň zde uvádí způsob, jakým se snaží pěstitelé v zemích západní Evropy zabránit prolomení rezistence. Říkají, že prolomení rezistence je možné zabránit chemickou ochranou v době nejsilnějšího infekčního tlaku, a to použitím tří preventivních dávek postřiku proti strupovitosti. Zároveň doporučují použití chemického ošetření ihned po zjištění výskytu strupovitosti, kterým se zabrání další sporulaci této houby. Vávra et al. (2010) uvádí, že existují 2 rasy, které prolomily rezistenci genu Vf, a to rasy č. 6 (rozšiřování ze severního Německa a oblasti Nizozemí) a rasy č. 7 (šířící se z Anglie). Dále uvádí odrůdy s odlišnými geny rezistence, které je možné pěstovat i v oblastech, v nichž byl prolomen gen Vf. Mezi tyto odrůdy řadí následující: Angold, Produkta a Reglindis, jejichž rezistence je dána genem Va Regia, Reka, Realka s genem Vh4. Na pokusné ploše bylo pozorováno 8 odrůd jabloní (Topaz, Selena, Rajka, Rosana, Prima, Melodie, Průsvitné letní a Šampion ). Pokusný vzorek zahrnoval odrůdy citlivé (ošetřované chemickými postřiky) i rezistentní (chemicky neošetřované). Vzhledem k vlhkému a chladnému počasí v průběhu vegetace došlo u odrůdy Selena k prolomení rezistence. U odrůdy Šampion, která byla v průběhu vegetace opakovaně ošetřena chemickými postřiky, došlo též ke slabému napadení. Tím se potvrdila informace uváděná Rodem (2008), že pro vývoj strupovitosti je třeba odpovídajícího vlhkého a teplotně vhodného počasí. 48

7 Závěry V této práci byly popsány nejzávažnější houbové choroby jabloní. Současně s nimi zde bylo popsáno šlechtění rezistentních odrůd, které odolávají nejzávažnější houbové chorobě strupovitosti. Byly zde uvedeny též naše nejvýznamnější šlechtitelské stanice, ve kterých dochází k jejich šlechtění. Na pokusné ploše, nacházející se v katastru obce Vrtěžíř, byl proveden experiment týkající se výskytu houbových chorob strupovitosti a padlí. Bylo pozorováno 8 odrůd jabloní (Topaz, Selena, Rajka, Rosana, Prima, Melodie, Průsvitné letní a Šampion ). V založeném experimentu byla hlavní pozornost zaměřena na růstové, zdravotní a sklizňové údaje. Pokusný vzorek zahrnoval jak odrůdy citlivé (ošetřované chemickými postřiky), tak rezistentní (chemicky neošetřované). Z pokusu byly získány následující výsledky: 1) Na žádné odrůdě se ve sledovaném období nevyskytlo napadení padlím jabloňovým. Důvodem jsou chladnější klimatické podmínky, při nichž nedochází k napadení touto chorobou. 2) Vzhledem k vlhkému počasí v období vegetace zde ovšem došlo u odrůdy Selena k prolomení rezistence ke strupovitosti, u odrůdy Šampion, která byla v průběhu vegetace opakovaně ošetřena chemickými postřiky, došlo též ke slabému napadení. U ostatních pěstovaných odrůd nedošlo k žádnému napadení. 3) Nejvíce plodů bylo sklizeno ze stromů odrůdy Šampion. Bylo sklizeno 514 plodů o celkové hmotnosti 61,6 kg. 4) Nejméně plodů bylo sklizeno z odrůdy Prima. Sklizeň činila 37 plodů, jejichž hmotnost byla 4,6 kg. 5) Nejméně napadených plodů měly odrůdy: Rosana, Rajka a Topaz. Jejich napadení bylo nulové. 6) I přes ošetřování chemickými postřiky bylo nejvíce napadených plodů u odrůdy Šampion, která vykázala napadení v rozsahu 73%. 49

8 Seznam použité literatury Publikace: 1. BEDNÁŘ, J., Modernizace výukového procesu u předmětů ovocné, okrasné školkařtví a ovocnářství. Sborník přednášek z odborného semináře, Lednice na Moravě, listopad 2003 s. 3-7, ISBN 80-7157-715-4 2. BLAŽEK, J., Herald - nová odrůda jabloně sloupcového charakteru růstu s odolností proti chorobám, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 22, 2011, str. 267-270 3. BLAŽEK, J., Nová podzimní odrůda James Grieve Super Compact, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 22, 2011, str. 271-274 4. BLAŽEK, J., Nová rezistentní odrůda jabloně Cumulus sloupcového charakteru, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 22, 2011, str. 275-278 5. BLAŽEK, J., Nová odrůda jabloně Frosta, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 23, 2013, str. 59-61 6. BLAŽEK, J., Nová odrůda jabloně Judita, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 23, 2013, str. 63-65 7. BLAŽEK, J., Nová odrůda jabloně Resista, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 16, 1999, str. 109-112 8. BLAŽEK, J., Nová odrůda jabloně Angold, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 15, 1997, str. 143-148 9. BLAŽEK, J., Nová odrůda jabloně Clijo, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 20, 2007, str. 151-153 10. BLAŽEK, J., Nová letní odrůda Dima, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 19, 2005, str. 175-177 11. BLAŽEK, J., Nová odrůda letní Miodar, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 19, 2005, str. 171-173 12. BLAŽEK, J., Nová odrůda letní Mivibe, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 19, 2005, str. 167-169 13. BLAŽEK, J., Nová odrůda letní Rucla, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 20, 2007, str. 151-153

14. BLAŽEK, J., Nová odrůda letní Zita, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 19, 2005, str. 163-165 15. BLAŽEK, J., Nová odrůda jabloně Rubimeg, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 18, 2003, str. 161-163 16. BLAŽEK, J., Nová odrůda jabloně Rubínstep, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 17, 2001, str. 163-165 17. BLAŽEK, J., Nová zakrsle rostoucí odrůda jabloně Pidi, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 17, 2001, str. 167-170 18. BLAŽEK, J., Odrůda jabloně Fragrance, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 23, 2013, str. 67-70 19. BLAŽEK, J., Odrůda jabloně Vysočina, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 20, 2007, str. 155-157 20. BLAŽEK, J. Pěstujeme jabloně. Praha: Brázda, 2001. 255 s. ISBN 80-209-0294-5. 21. BLAŽEK, J., BOUMA, J., SUS, J., TUPÝ, J., Obrazový atlas jádrovin, Český zahrádkářský svaz, 1. Vydání, 2000, 100 s., ISBN 80-85362-38-4 22. BLAŽEK, J. a kol., Ovocnictví. 2. vyd. Praha: Květ, 2001. 383 s. ISBN 80-85362-43-0. 23. BLAŽEK, J., Popis jabloně Selena, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 13, 1993, str. 141-143 24. BLAŽEK, J., KLOUTVOR, J., PAPRŠTEIN, F., VONDRÁČEK, J., Nová odrůda jabloně Nabella, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 14, 1995, str. 119-125 25. BLAŽEK, J, PAPRŠTEIN, F., Nová odrůda jabloně Jarka, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 15, 1997, str. 149-152 26. BLAŽEK, J, PAPRŠTEIN, F., JANEČKOVÁ, M., Nová odrůda jabloně Julia, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 14, 1995, str. 109-117 27. BLAŽEK, J., VÁVRA, R., Napadení rezistentních odrůd jabloní strupovitostí v ČR, Zahradnictví, prosinec 2006, str. 14-15 28. BLAŽEK, J., VONDRÁČEK, J., Nová odrůda jabloně Zuzana, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 16, 1999, str. 113-116

29. BUCHTOVÁ, I., Situační a výhledová zpráva ovoce, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1, říjen 2013, 80 s., ISBN 978-80-7434-116-8 30. CHEVALIER, M., LEPINASSE, Y, RENAUDIN, S: A microscopic study of the different classes of symptoms coded by the Vf gene in apple for resistance to scab (Venturia inaequalis). Plant Pathology, 40(2), pp.249-256, June 1991 31. DOKOUPIL, L. -- TOMÁŠ, J. -- NESRSTA, D. -- RICHTER, M. -- ŠEVČÍK, J. Velký atlas odrůd ovoce a révy. 1. vyd. Lanškroun: TG TISK s.r.o., 2002. 158 s. ISBN 80-238-9461-7. 32. DVOŘÁK, A., Pěstování jabloní, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 2. Vydání, 1987, 352 s., ISBN 07-098-87 33. DVOŘÁK, A., VONDRÁČEK, J., KOHOUT, K., BLAŽEK, J., Jablka, Academia, Praha 1976, 588 s., ISBN 34. GREENBERG, J. T., Programmed cell death in plant-pathogen interactions, Annu. Rev. Plant Physiol. Plant Mol. Biol. 48, 1997, 525-545. 35. HRUDOVÁ, E., POKORNÝ, R., VÍCHOVÁ, J., Integrovaná ochrana rostlin, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1. Vydání, 2006, 153 s., ISBN 80-7157-980-7 36. JANDÁK, J., POKORNÝ, E., PRAX, A. Půdoznalství. 3. přeprac. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 143 s. ISBN 978-80-7375-445-7NESRSTA, D. Jádroviny: přes 160 barevných fotografií a popisů odrůd jádrovin. Olomouc: Petr Baštan, 2013, 196 s. ISBN 978-80-87091-17-3. 37. JANICK, J., The PRI apple breading program, Department of Horticulture and Landscape Architecture, Purdue University, West Lafayette, 2006, IN 47907-1165 38. KIRSCHNER, J., KŘÍSA, B., Květena České republiky 3, 2. Nezměn. Vyd. Praha: Academia, 2003. 542 s.: il. ISBN 80-200-1090-4 39. LATEUR, M., POPULER, C.: Screening fruit tree genetic resources in Belgium for disease resistance and other desirable characters. Euphytica 77: 147-153, 1994 40. MELOUNOVÁ, M., VEJL, P., SEDLÁK, P., REZNEROVÁ, A., TESAŘOVÁ, M., BLAŽEK, J., ZOUFALÁ, J., The variability of Venturia inaequalis CKE. races in the Czech Republic and the accumulation of resistance genes in apple germplasm. Plant, Soil and Environment. 2004. sv. 50, č. 9, s. 416--423. ISSN 1214-1178. 41. NESRSTA, D., Jádroviny: přes 160 barevných fotografií a popisů odrůd jádrovin. Olomouc: Petr Baštan, 2011, 196 s. ISBN 978-80-87091-17-3

42. PAPRŠTEIN, F., BLAŽEK, J., VONDRÁČEK, J., Nová odrůda jabloně James Grieve Double Red, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 14, 1995, str.127-130 43. PAPRŠTEIN, F., KUČERA, J., PRÁŠILOVÁ, J., Nová odrůda jabloně Šampion Red, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 18, 2003, str. 165-167 44. PAPRŠTEIN, F., VONDRÁČEK, J., BLAŽEK, J., Nová odrůda Lord Lambourne červený, Vědecké práce ovocnářské, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, 13, 1993, str. 137-140 45. PONTIER, D., BALAGUE, C., ROBY, D., The hypersensitive response, C. R. Acad. Sci. III, Sci. Vie 321, 1998, 721-734. 46. ROD, J., Atlas chorob a škůdců ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, Víkend s.r.o., 2008, 3. Přepracované a doplněné vydání, 94 s., ISBN 978-80-86891-85-9 47. SANDSKÄR, B., Apple Scab (Venturia inaequalis) and Pests in Organic Orchards, Doctoral Thesis, Swedish University of Agricultural Sciences, Alnarp 2003 48. SHAY, J.R., HOUGH, L.F.: Evaluation of apple scab resistance in selections in Malus. Amer.J.Bot. 39:288-297 49. THOMMA, B. P., PENNINCKX, I. A., BROEKART, W. F., CANNUE, B. P. (2001): The complexity of disease signaling in Arabidopsis. Curr. Opin. Immunil. 13, 63-68. 50. VÁVRA, R., BOČEK, S., Virulence strupovitosti ve výsadbách s prolomenou rezistencí, Zahradnictví, 2010 51. Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích: Díl 3, m-r. 1.vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1997, 740 s. ISBN 80-85841-35-5. 52. Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích: Díl 4, ř-ž. 1.vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1998, 717 s. ISBN 80-85841-37-1. 53. ZAHRADNÍK, L., České rezistentní odrůdy jabloní, Zahrádkář, leden 2007, str. 14 54. ZAHRADNÍK, L., Rajonizace zahrádkářského sortimentu, Zahrádkář, únor 2007, str. 14-15 55. ZEMAN, V., Štíhlá vřetena na zahrádce, Český zahrádkářský svaz, 2. Upravené a rozšířené vydání, 2004, 34 s., ISBN 80-85362-54-6

Internetové zdroje: British Columbia, Ministry of Agriculture, January, 2013, [online], [cit. 10.2.2014]. Dostupné z: http://www.agf.gov.bc.ca/cropprot/tfipm/mildew.htm CLINE, J., WARNER, J., WILSON, K.R., ZANDSTRA, J, Disease Resistant Apple Cultivars, 1998, [online], [cit. 10.2.2014]. Dostupné z: http://www.omafra.gov.on.ca/english/crops/facts/98-013.htm Český hydrometeorologický institut, [online], [cit. 10.3.2014]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=jsptabcontainer/p4_historicka_data/p4_1_pocasi/p4_ 1_4_Uzemni_teploty http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=jsptabcontainer&menu=jsptabco ntainer/p4_historicka_data/p4_1_pocasi/p4_1_5_uzemni_srazky&nc=1&portal_lang=cs#pp _Uzemni_srazky Ministerstvo zemědělství, Ovoce a zelenina, [online], [cit. 10.2.2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinne-komodity/ovoce-azelenina/?fullarticle=1 NEČAS, T., KRŠKA, B., Interaktivní databáze chorob a škůdců ovocných plodin, Multimediální učební skriptum ovocnictví, Lednice na Moravě, 2006, [online], [cit. 10.2.2014]. Dostupné z: http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/551/ustav_551/aplikace/soubory/strupovitost_jab.pdf http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/551/ustav_551/aplikace/soubory/padli_jablon.pdf Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i., [online], [cit. 10.2.2013]. Dostupné z: http://www.ueb.cas.cz/cs/content/stanice-slechteni-jablone-na-rezistenci-k-chorobam Výzkumný šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., [online], [cit. 10.2.2013]. Dostupné z: http://vsuo.cz/index.php?page=20#sle YODER, K.S., HICKEY, K.D., BIGGS, A. R., Apple powdery mildew Fruit disease focus, May, 1998, [online], [cit. 10.2.2014]. Dostupné z: http://www.caf.wvu.edu/kearneysville/disease_month/powderymildew.html

9 Přílohy Seznam obrázků Obr. 1 Zdravé plody (odrůda Selena) Obr. 2 Extrémně napadený plod Obr. 3 Silně napadený plod Obr. 4 Napadený list Obr. 5 Padlí jabloňové na listech Obr. 6 Padlí jabloňové poškozený plod Obr. 7 Vykopaná jáma Obr. 8 Odstranění kamenů Obr. 9 Vykopaná jáma s ochranným košem Obr. 10 Kořnový systém zlomeného tříletého stromu na podnoži M9 Obr. 11 Sněhová pokrývka na počátku dubna (7.4.2013) Obr. 12 Rašení odrůdy Selena (21.4.2013) Obr. 13 Kvetení odrůdy Selena (10.5.2013) Obr. 14 Plůdky odrůdy Selena (2.6.2013) Obr. 15 Plody odrůdy Selena (20.7.2013) Obr. 16 Odrůda Selena napadený plod (31.8.2013) Obr. 17 Odrůda Selena napadený plod (26.9.2013) Obr. 18 Odrůda Selena napadený plod a list (6.10.2013) Obr. 19 Rašení odrůdy Rosana (21.4.2013) Obr. 20 Kvetení odrůdy Rosana (10.5.2013) Obr. 21 Plůdky odrůdy Rosana (2.6.2013) Obr. 22 Plod odrůdy Rosana (20.7.2013) Obr. 23 Plod odrůdy Rosana (31.8.2013) Obr. 24 Plody odrůdy Rosana (26.9.2013) Obr. 25 Plody odrůdy Rosana (6.10.2013)

Fotodokumentace průběh vegetace a fenologické fáze odrůdy Selena (napadená strupovitostí) a Rosana (zdravé plody) Obr. 11 Sněhová pokrývka na počátku dubna (7.4.2013) Selena Obr. 12 Rašení odrůdy Selena (21.4.2013) Obr. 13 Kvetení odrůdy Selena (10.5.2013)

Obr. 14 Plůdky odrůdy Selena (2.6.2013) Obr. 15 Plody odrůdy Selena (20.7.2013) Obr. 16 Odrůda Selena napadený plod (31.8.2013) (26.9.2013) Obr. 17 Odrůda Selena napadený plod Obr. 18 Odrůda Selena napadený plod a list (6.10.2013)

Rosana Obr. 19 Rašení odrůdy Rosana (21.4.2013) Obr. 20 Kvetení odrůdy Rosana (10.5.2013) Obr. 21 Plůdky odrůdy Rosana (2.6.2013) Obr. 22 Plod odrůdy Rosana (20.7.2013) Obr. 23 Plod odrůdy Rosana (31.8.2013) Obr. 24 Plody odrůdy Rosana (26.9.2013)

Obr. 25 Plody odrůdy Rosana (6.10.2013)