TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ MLÝNŮ NA PŘÍKLADECH Z OKRESU RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

2009 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN 0475 0640 TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ MLÝNŮ NA PŘÍKLADECH Z OKRESU RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Radim Urbánek Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, Šemberova 125/I, 566 01 Vysoké Mýto, e mail: radim.urbanek@gmail.com ÚVOD Přestože mlýny patří mezi atraktivní objekty tzv. lidového stavitelství, naše znalosti o nich v rámci řady regionů nejsou nijak velké. Platí to i o území okresu Rychnov nad Kněžnou, přestože zde působili badatelé, kteří se jimi zabývali (Josef Hejzlar, Jaromír Maisner). Porozumět mlýnům, tedy pochopit, jak vypadaly a proč právě tak, co se v nich zpracovávalo, vyrábělo a jakým způsobem, co je pohánělo, apod., je opomíjeno a většinou nahrazeno jen historkami z mlýnů a výčty majitelů. Klíčem k seznámení se s vývojem mlynářství je pochopení technologických postupů a správné interpretace technologického vybavení (včetně pohonu), ať již dochovaného, anebo zjištěného zkoumáním archivních materiálů. Jistěže i zmíněné historky z mlýnů a výčty majitelů nesou konkrétní informace, avšak je třeba k nim přistu povat pouze jako k informacím doplňujícím. OBYČEJNÉ SLOŽENÍ Základ obyčejného složení tvoří dva mlecí kameny spodní je pevný ležák a horní pohyblivý běhoun. Mezi nimi dochází k rozemílání zrna. Získaný šrot se vyséval mechanicky otřásaným plátěným rukávcem (mlynářským pytlíkem), osazeným v dřevěné skříni zvané moučnice. Na výskoku pytlíku se nacházelo mechanické síto nazývané žejbro, které zajišťovalo třídění krupice. 1/ Semletí (pšeničné) mouky se neprovádělo jednorázově, ale proces se několikrát opakoval. Přestože od 40. let 19. století postupně nastupují mlýny se složením uměleckým, najdeme v Čechách i na začátku 21. století víc jak dvě desítky mlýnů se složením obyčejným, nyní již v podobě technických památek. Ani okres Rychnov nad Kněžnou v tomto směru není výjimkou. Zmínit musíme alespoň dva příklady. Prvním je mlýn čp. 47 v Ohnišově. Na mlýnské hranici, kterou lze podle zdobení horní částí sloupů a přestu pujících částí svorů 2/ zařadit do klasicistního období, pravděpodobně již do první třetiny 19. století, se dochovala část obyčejného mlecího složení. Tvoří ji kompletní převody s palečním kolem velkého průměru, kladnicí a železím. 143

Na mlýnské hranici stojí pískovcový ležák a dochovaly se i tak vzácné detaily, jakými jsou kuželice, kuželíky a těsnící kůže. 3/ Pod mlýnskou hranicí stojí také holendr. 4/ Vlastní krupníkový kámen patří k méně častému typu, který nemá po obvodu křes do tvaru stromečku, ale pouze rovný. Jeho pohon zajišťoval v mlýnech již konstrukčně složitý systém převodů z velkého palečního kola velkým cévníkem na malou hřídel zakončenou malým palečním kolem, do kterého zapadal malý cévník, na jehož hřídeli se nacházela řemenice, z níž se pohon přenášel plochým řemenem na řemenici na hřídeli krupníkového kamene. Jednu výhodu ovšem tento systém měl. Plochý řemen na obou řemenicích fungoval jako třecí spojka, a tak vyrovnával rázy, k nimž docházelo zejména při nastartování krupníku. V souvislosti s krupníkem je třeba upozornit na existenci dalšího krupníkového kamene uloženého ve stodole tohoto mlýna. Jeho otvor pro hřídel má čtvercový průřez o hraně cca 18 cm. Jedná se tedy o starší typ, který se neosazoval na kovovou, ale ještě dřevěnou hřídel. Dodejme, že dochování kamenů tohoto typu je výjimečné. Druhým příkladem velmi zajímavého mlýna s obyčejným složením je známý mlýn čp. 29 ve Valu. Zaujme již svou stavební podobou patrového roubeného domu s trojdílným půdorysem, v jehož třetím dílu se nachází mlýnice. Na jeho mlýnské hranici stojí kompletní obyčejné složení a vedle něj ještě složení špicovací, zvané většinou zkráceně špičák. 5/ Upozornění si zaslouží i dochovaný jeřáb, sloužící k obracení běhounu při křesání mlecích kamenů. 6/ UMĚLECKÉ SLOŽENÍ Roku 1842 dochází ve vývoji českého mlynářství ke zlomové události. Tehdy postavil podnikatel F. Gabrle v Žacléři (TU) první mlýn s umě leckým složením na českém území. 7/ Umělecké složení prošlo i za tak krátkou dobu složitějším vývojem, ale vždy jej tvoří tři části: čisticí (k čištění obilí), mlecí a vysévací. V této souvislosti není bez zajímavosti, že nejstarší známý stavební plán z českých zemí zachycující umělecké složení pochází právě ze sledovaného území. Jedná se o rekonstrukci mlýna v Malé Čermné z roku 1852 8/ a na výkresu nechybí ani velmi archaické stroje, které se v Čechách nejspíš již nedochovaly. Jedná se o stroj na chlazení meliva zvaný hopperboy a svislé vícestupňové zařízení k čištění zrna. Nejstarší umělecká složení využívají k mletí stále ještě mlecí kameny. Naopak v nejmladší fázi od 20. do 50. let minulého století využívá i tradiční (venkovské) mlynářství konstrukčně a výrobně náročné stroje 144

URBÁNEK R.: TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ MLÝNŮ NA PŘÍKLADECH Z OKRESU RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Obr. 1. Ohnišov čp. 47. Velké paleční kolo k převodům obyčejného složení. Vpravo za ním se nachází převody pro pohon krupníku vodorovná dřevěná hřídel s trejbem a malým palečním kolem. Foto autor, 2009. k předčištění a čištění obilí (aspiratér, magnet, válcový nebo diskový koukolník, pračka na obilí), odstraňování slupky a jejích částí ze zrna (loupačka, kartáčka), k třídění moučných a krupičných produktů (hranolový vysévač, odstředivý vysévač, rovinný vysévač, reforma), k manipulaci s melivem (kapsové výtahy, šnekové dopravníky, výhybky, spádové trubky), k sjednocování kvality (válcová nebo šneková míchačka na mouku), stroje k odlučování mechanických částic ze vzduchu odváděného od strojů (expanzní koše, autokapy, spirokapy, tlakové a sací filtry, centriklony) a výjimečně i některé další. Na rozdíl od složení obyčejného klade složení umělecké větší nároky na prostor mlýnice musí poskytovat nezbytná čtyři podlaží, popř. i více. Příkladů mlýnů s uměleckým složením z období mezi světovými válkami najdeme na území okresu Rychnov nad Kněžnou více. Pozornost věnujme několika vybraným. K velmi zajímavým mlýnům z hlediska jejich vývoje patří mlýn čp. 734 v Městské Habrové. Lze na něm výborně dokládat, jak vývoj technologického vybavení ovlivňoval stavební podobu mlýna. Při osazení posledního 145

Obr. 2. Ohnišov čp. 47. Krupník bez obepínajícího lubu. Na obvodové ploše kamene je zřetelné rýhování po obvodu i po stranách. Foto autor, 2009. uměleckého složení, které se dosud dochovalo, se mlynář musel vypořádat s problémem, jak finančně vyřešit nezbytné zvýšení mlýnice a dosáhnout tak čtyř podlaží nezbytných k osazení uměleckého složení. Nejlevnější řešení spočívalo ve vybudování střešní nástavby. V případě tohoto mlýna ovšem mlynář dosáhl maxima. Střešní nástavba měla tesařskou konstrukci opatřenou bedněním, posléze pokrytým asfaltovou lepenkou s pískovaným povrchem. Na té již drží nátěr, takže ve výsledné podobě střešní nástavba budí dojem masivní zděné konstrukce. Zmiňme ještě, že zdejší umělecké složení obsahuje i archaickou válcovou stolici Wegmann s porcelánovými válci, která sloužila k luštění krupice na mouky. 9/ Pozoruhodnou záležitostí je také vývoj mlýnů v pohraniční oblasti. Můžeme si je ilustrovat na příkladu mlýna č. e. 55 (dříve čp. 43) ve Velkém Uhřínově. Až do května 1945 zde provozoval mlynářskou živnost a také pilu a pekárnu sudetský Němec František Obst. 10/ Po roce 1945 došlo k vysídlení německého obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že Velký Uhřínov se nachází na území tzv. Sudet, byl odsunutý i poslední zdejší německý 146

URBÁNEK R.: TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ MLÝNŮ NA PŘÍKLADECH Z OKRESU RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Obr. 3. Val čp. 29. Mlýnská hranice, paleční kolo a převody od něj k pohonu dalších zařízení, mj. i máselnice. Foto autor, 2009. mlynář František Obst a v červnu 1945 jej nahradil národní správce Jaroslav Polanský. 11/ Ten se nejprve snažil provoz mlýna a pily zachovat: Zařízení mlýna je v dobrém stavu, bylo by však potřeba doplniti jej na mletí pšenice, aby se mohla vyráběti mouka hrubá, čímž by se usnadnila kolonysace[!] zdejšího německého kraje českým obyvatelstvem, ješto v okruhu 10 km žádný mlýn není. 12/ A skutečně pro mlýn dosáhl ke dni 7. 7. 1947 jeho přeřazení do kategorie A s povolením mletí. 13/ Avšak již v červenci 1948 je mlýn Svazem pro hospodaření s obilím uzavřen s konečnou platností. 14/ Strojní vybavení v mlýně č. e. 55 ve Velkém Uhřínově se dochovalo jen torzálně, ale díky úředním materiálům z Mlynářského ústředí můžeme jeho podobu ve stavu ke konci roku 1945 se značnou přesností rekonstruovat. 15/ Jelikož je poměrně typická pro malé venkovské mlýny, uveďme ji podrobněji. Z čistírenské části tento pramen zmiňuje prachový hranolový vysévač s drátěným potahem a válcový koukolník [ tryeur válcový ] a periodickou loupačku. K mletí pšenice a žita se střídavě používala dvouválcová mlecí stolice. Melivo se poté roztřídilo pomocí dvou hranolových vysévačů (oba 147

Obr. 4. Ohnišov čp. 47. Ležák s dobře viditelným křesem. Foto autor, 2009. uváděny jako žitné, kratší z nich sloužil jako třídící a delší jako moučný ). Míchání mlýnských produktů pro sjednocení jejich kvality zajišťovala šneková míchačka na mouku. Hospodáři hodně vyžadovali šrotování. K němu mlynář používal šrotovník s vodorovnou hřídelí. Kromě toho se ve zdejším mlýně nacházelo také válcové mačkadlo na oves. 16/ Dochovala se ovšem i jiná část technologického vybavení na dřevěné paleční kolo s čelními palci navazující složitější výstroj s dřevěným trejbem a litinovými věnci s dřevěnými palci. Velkouhřínovský mlýn patří do kategorie vesnických mlýnů na slabém vodním toku, 17/ které se vyvinuly do podoby velmi jednoduchého uměleckého složení, které používalo pro mletí pšenice i žita pouze jednu mlecí stolici, starší typ vysévačů (tedy hranolové), a dokonce nemělo ani stroj na třídění a čištění krupice. Tato skutečnost není u malých vesnických mlýnů nijak výjimečná. Odráží především energetické a přeneseně tedy i ekonomické možnosti v dané lokalitě s nedostatkem vody k pohonu. Obdobným mlýnem s nedostatkem vody k pohonu je čp. 11 v Ko zodrech. V mlýnici se dochovalo nevelké umělecké složení, zajímavé 148

URBÁNEK R.: TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ MLÝNŮ NA PŘÍKLADECH Z OKRESU RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Obr. 5. Ohnišov čp. 47. Na detailu rozeznatelná kuželice (dřevěné kluzné ložisko) a železí, kterým se pohání běhoun, proto má jeho špice kónický tvar. Foto autor, 2009. několika velmi archaickými stroji. Na mlecí podlaze stojí dvě válcové mlecí stolice v dřevěné skříni od firmy Jos. Prokopa synové a v druhotné poloze se na manipulační podlaze nachází kombinovaný stroj domácí výroby žejbro s tarárem sloužící k čištění zrna. Typické pro nevelké venkovské mlýny je využití mlýnské hranice pro osazení mlecích strojů, tedy převážně již válcových stolic. V případě kozoderského mlýna se jedná o dvě mlecí stolice s rýhovanými válci v dřevěných skříních. A na mlýnské hranici stojí i průchodová loupačka v dřevěné skříni. Z této mlýnské hranice lze vyčíst podobu předchozího obyčejného složení. Její konstrukční provedení odpovídá celkem čtyřem lehčením od různých složení. Dle velikosti otvorů zde došlo k osazení tří obyčejných složení (ovšem některé z nich mohlo pracovat jako šrotovník nebo špičák) a jedna jahelka. 18/ Vzácnou zajímavostí mlýna v Kozodrech je hranolový vysévač spojený s moučnou truhlou, do které padaly vyseté části meliva i konečné produkty. Naopak mezi mlýny s dostatkem vody a tedy s velmi dobrým předpokladem jeho dalšího vývoje ve zdejší oblasti patří čp. 241 v Opočně. 19/ 149

Tento fakt se odrazil i na skutečnosti, že zatímco malému venkovskému mlýnu postačují jedna až tři válcové mlecí stolice, zde se nacházelo pět stolic k mletí pšenice, dvě k mletí žita a jedna stolice mačkací. 20/ Na okraj zmiňme mlýn čp. 62 v Ohnišově. Nejenže se jedná o umělecké složení postavené v rámci jedné krátké etapy ve 30. letech 20. století, ale především poslední zdejší mlynář Josef Hubálek jej v roce 1994 uvedl znovu do provozu. 21/ Cestu po mlýnech s uměleckým složením uzavřeme ve mlýně čp. 51 v Kosteleckých Horkách. Jeho složení jahelky můžeme bez nadsázky označit za unikát mezi českými mlýny. Zatímco v jiných případech známe pouze samostatnou jahelku, popř. doplněnou větrákem k čištění hotových jahel proudem vzduchu, zde se jedná o složení tvořené třemi částmi, čisticí, loupací a třídicí tedy obdobně jako v případě mlecích složení uměleckých. Krátký kapsový výtah vynesl proso do jednoduché čistírny tvořené tarárem a malým žejbrem. 22/ Druhý výtah zajistil jeho dopravu do zásobníku, z kterého padalo do druhé části, tj. do vlastní jahelky s jílovým spodkem domácí výroby. Třídicí část má dvě sekce: první v podobě malého taráru spřaženého se spádovou trubkou vedoucí přímo z jahelky, kde se tzv. opišky odfoukly do větrové komory, a druhá tvořená žejbrem umístěným v podkroví. Na něm se hotové jáhly třídily podle velikosti. 23/ Na první pohled značně složité řešení souvisí se situací v českém mlynářství v období II. světové války, kdy se provoz malých a nerenta bilních mlýnů trvale nebo dočasně zastavoval. Mlynář František Sedláček proto prozíravě zaměřil svoji výrobu na jinou surovinu, než na základní obilniny. 24/ ZÁVĚR Vodní mlýny ve sledované oblasti nesou řadu velmi cenných informací, které české bádání o mlýnech nemůže opominout. Od informací, jenž můžeme oprávněně označit za základní i nenahraditelné pro českou mlýnologii, se postupně dostáváme až k unikátu v rámci celé ČR. Mlýny v okrese Rychnov nad Kněžnou reprezentují velmi zajímavý vzorek v rámci českého území. Nejenže se zde setkáváme s obvyklými záležitostmi (míněna jsou zejména umělecká složení ze 30. a 40. let minulého století), ale najdeme i řadu unikátů (např. velká střešní nástavba nebo válcová stolice Wegmann v dřevěné skříni v mlýně čp. 734 v Městské Habrové, výstroj s dřevěným palečním kolem, dřevěnými trejby a litinovými věnci s dřevěnými palci v mlýně č. e. 55 ve Velkém Uhřínově). Ovšem svojí podstatou se k naprostým unikátům řadí popisované složení k výrobě jahel ve mlýně čp. 51 v Kosteleckých Horkách. Je třeba zdůraznit, že ojedinělé není pouze v rámci Podorlicka, ale v celých Čechách. 150

URBÁNEK R.: TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ MLÝNŮ NA PŘÍKLADECH Z OKRESU RYCHNOV NAD KNĚŽNOU SUMMARY Understanding how the mills looked, what was processed and made in them, what way they worked, what drove them and so on, means we understand the technological procedures and the proper interpretation of the technological equipment (including the propulsion). Water mills from the watched area have a great amount of valuable information which complement the variety of a Czech molinology and there is even a unique from all around the Czech Republic. The mill in the Rychnov nad Kněžnou region represents a very interesting sample of a normal composition (Ohnišov No. 47, Val No. 29), and even art mill (No. 734 in Městská Habrová, No. 55 in Velký Uhřínov, No. 241 in Opočno, No. 62 in Ohnišov). The appearance of the building, which is influenced by the technology, distinctively became evident e.g. at a storeyed timbered mill with a tripar tite ground plan No. 29 in Val or a very rare roof extension of the mill No. 734 in Městská Habrová. The concluding mention about the mill No. 51 in Kostelecké Horky on a very rare completion of the millet mill with three parts: cleaning, leaping, sorting like in the case of milling art arrangements. The local miller František Sedláček focused the working process in the time of the Second World War on a different raw material than the basic cereals. LITERATURA Hertík, E.: Mlynářství, Praha 1890. Hudec, J.: Nástin praktického mlynářství, Praha 1908. Karas, J.: Historický vývoj mlynářství, Praha 1919. Karas, J.: Mlynářství a stavba mlýnů. Čištění obilí a stroje k němu, Praha 1922. Karas, J.: Mlynářství a stavba mlýnů. Mlecí stroje, Praha 1926. Lehovec, A.: Učebnice praktického mlynářství, Praha 1936. Páris, F.: Dějiny mlynářství, Praha 1913. Seznam a mapa vodních děl Republiky československé, Praha 1932. Štěpán, L.: Lidové stavitelství ve stavebních plánech a mapách východočeských archívů I. (Technické a společenské stavby), Pardubice Ústí nad Labem 1990. Štěpán, L. Křivanová, M.: Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha 2000. Štěpán, L. Urbánek, R. Klimešová, H. a kol.: Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II., Praha 2008. Tureček, F.: Mlynářská technologie strojní. Stroje vysévací a čisticí, svazek I., Pardubice 1947. Tureček, F.: Stroje mlecí, Pardubice 1949. Tureček, F.: Čištění obilí, Pardubice 1950. Tureček, F.: Encyklopedie mlynářství, s. l. s. d. Tureček, F.: Mlynářství, díl I. Čištění obilí a dopravní prostředky ve mlýně, s. l. s. d. Tureček, F.: Mlynářství, díl III. Sbírka diagramů mlýnů, s. l. s. d. 151

POZNÁMKY 1/ Štěpán Křivanová 2000, s. 17 18. 2/ Svor vodorovný trámek v horní části hranice nesený sloupem. 3/ Paleční kolo kolo opatřené palci (dřevěnými zuby) a osazené na hřídeli vodního kola. Kladnice (též cévník) dřevěný pastorek připomínající válcovou klec, tvořený cévami (dřevěnými kolíky), do nichž zapadají palce palečního kola. Ležák spodní mlecí kámen. Kuželice dvoudílné (zde dřevěné) ložisko osazené v ležáku; jím prochází železí. Kuželíky malé dřevěné klínky, kterými se dotěsnila kuželice. 4/ Holendr typ krupníku, který se skládal pouze z jednoho kamene rýhovaného po obvodu, osazeného na vodorovné hřídeli a otáčejícího se v lubu, jenž měl vnitřní stranu opatřenou zdrsněným plechem. Ječmen (popř. pšenice), z něhož se kroupy vyráběly, se omílal mezi lubem a kamenem, které se otáčely vzájemně opačným směrem. 5/ Na špicovacím složení se provádí tzv. špicování, tedy způsob úpravy zrna před mletím, kdy se obilka na hodně lehčených pískovcových kamenech (běhoun se zvedl od mlecí plochy ležáku o trochu víc, jak na délku zrna), zbaví špiček a klíčků. Mlynáře k tomu vedla snaha odstranit části obilky s největším zastoupením tuků, aby tyto žluknutím neznehodnocovaly finální mlýnské produkty. 6/ Když se kameny mletím otupily, musel mlynář zajistit jejich nakřesání, obnovení remiší (drážek) a zdrsnění mezi nimi na mlecí ploše. Běhoun se pomocí jeřábu nadzvedl, otočil na líhách (prostá dřevěná pomůcka z nehraněných nebo i hraněných trámků připomínající krátký žebřík se dvěma příčkami). 7/ Štěpán Křivanová 2000, s. 28. Dodejme, že éra uměleckých mlýnů začala ve druhé polovině 80. let 18. století ve Virginii (USA). Území, odkud nový typ mlecího složení pocházel, mu dalo v Čechách název amerikánský nebo americký. 8/ Štěpán 1990, s. 28. 9/ První v praxi uplatnitelné válcové stolice zkonstruoval Ing. Friedrich Wegmann roku 1873. Tyto první stolice měly porcelánové válce a nesloužily tak k mletí zrna (tedy k jeho šrotování), ale pouze k mletí dunstů (tedy jemnějších krupic) nebo luštění krupic (jejich rozmáčknutí ), čímž se získávala nejjakostnější mouka z vnitřních částí obilky. 10/ Národní archiv Praha (dále NA), Mlynářské ústředí, kart. č. 371, sign. 3887, tiskopis Mlynářský rejstřík vyplněný Jaroslavem Polanským dne 23. listopadu 1945. 11/ Např. dopis Svazu pro hospodaření obilím ze dne 20. února 1946 adresovaný Jaroslavu Polanskému: bere na vědomí Vaše sdělení ze dne 15. t. m., že jste byl podle potvrzení místní správní komise ze dne 12. 2. 1946 jmenován dne 18. 6. 1945 [ ] národním správcem na mlýně Němce Františka Obsta ve Velkém Uhřínově, okres Žamberk. 12/ NA, Mlynářské ústředí, kart. č. 371, sign. 3887, tiskopis Mlynářský rejstřík vyplněný Jaroslavem Polanským dne 23. listopadu 1945. 13/ Tamtéž, dopis informující o zařazení mlýna do skupiny A ze dne 16. července 1947. 14/ Tamtéž, návrh na klasifikaci mlýna Svazu pro hospodaření obilím ze dne 30. 4. 1949 adresovaný Ministerstvu výživy. 15/ Tamtéž, tiskopis Mlynářský rejstřík vyplněný Jaroslavem Polanským dne 23. listopadu 1945. 152

URBÁNEK R.: TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ MLÝNŮ NA PŘÍKLADECH Z OKRESU RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 16/ Válcový koukolník odděloval kulovatiny (koukol, malá zrna, vikev a popř. písek) od zrna určeného k semletí vodorovně zavěšeného rotujícího kovového válce s vylisovanými prohlubněmi, kam zapadávaly kulovatiny, které se dopravily po stěně vzhůru a vypadly do žlábku se šnekovým dopravníkem. Čistírenský hranolový vysévač moták v podobě šestibokém rámu potaženého tkaninou nebo drátěnou síťovinou odděloval propadem různě velké částice. V prvním poli se oddělily menší částice než zrno, ve druhém poli vlastní zrno a na výskoku se oddělily větší částice než zrno (provázky, stébla, kovové díly ). Periodická loupačka zpracovávala předčištěné obilí, které se ještě muselo zbavit vlastních částí, které by výsledné melivo znehodnotily (např. klíčky, slupky). Pracovní plášť bubnu loupačky umístěného horizontálně měl buď smirkovým posypem, nebo uměle zdrsněnou plochu. Válcová mlecí stolice stroj na zpracování zrna nebo meliva (šrotování, mačkání, řezání, luštění, vymílání, atd.) mezi dvěma válci, které jsou buď litinové (rýhované nebo hladké), nebo porcelánové a otáčí se nestejnou rychlostí. Moučný hranolový vysévač moták zavěšený v mírném sklonu a rotující podélně kolem své osy v podobě šestibokém rámu potaženého tkaninou nebo drátěnou síťovinou různé hustoty, kterou propadávaly různě velké částice. Šneková míchačka na mouku bedněná skříň válcového tvaru s vertikálně osazeným rotujícím šnekem. Šrotovník s vodorovnou hřídelí stroj, na kterém se provádí hrubé mletí (šrotování). Tento typ šrotovníku má dva malé kameny osazeny na vodorovné hřídeli. Válcové mačkadlo na oves vzhledově je velmi podobné válcové stolici mlecí, ale vlastní mačkání se provádělo mezi dvěma válci otáčejícími se stejnou[!] rychlostí, což se dosáhlo použitím převodových ozubených kol stejného průměru. 17/ Mlýn č. e. 55 ve Velkém Uhřínově je sice poháněn vodou z řeky Kněžny, ale stojí na jejím horním konci, kde má řeka ještě charakter horského potoka. 18/ Na existenci odkazuje dochovaný kámen pro jílový spodek jahelky ležící u zápraží zdejšího mlýna. 19/ Národní zemědělské muzeum, archiv, Filipův soupis mlýnů, karta mlýna čp. 241 v Opočně. Výkon vodní turbíny činil 39 koňských sil, což už postačovalo k pohonu většího uměleckého složení. 20/ Tamtéž. 21/ Terénní průzkum duben 2009. 22/ Tarár stroj s ventilátorem sloužící k čištění zrna a fungující na principu odstraňování nežádoucích příměsí pomocí proudu vzduchu. Zrno padá v tenké vrstvě na šikmo osazené přepážky, mezi nimiž je mezera a pod kterými prochází proud vzduchu. Žejbro mechanicky pohybované síto. 23/ Třídění jahel není samozřejmě samoúčelné. Při přípravě by se totiž malé jáhly rozvařily, zatímco velké zůstaly nedovařené. 24/ NA, Mlynářské ústředí Praha, kart. č. 365, sign. 3809. O této skutečnosti svědčí jak dotazník k přihlášení do Mlynářského ústředí ze dne 14. července 1939, tak i další korespondence mezi mlynářem Františkem Sedláčkem a Mlynářským ústředím. Z dotazníku k přihlášení do Mlynářského ústředí vyplývá, že na svém složení dokázal za den zpracovat až 10 q a za rok pak až 400 q prosa! 153

Obr. 6. Val čp. 29. Moučnice s dochovaným mlynářským pytlíkem osazeným na rohy hasačertu, který s ním otřásá. Foto autor, 2009. Obr. 7. Městská Habrová čp. 734. Mohutná bedněná střešní nástavba imitující svým provedením a povrchovou úpravou zdivo. Foto autor, 2010. 154

URBÁNEK R.: TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ MLÝNŮ NA PŘÍKLADECH Z OKRESU RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Obr. 8. Městská Habrová čp. 734. Válcová lušticí stolice Wegmann v dřevěné skříni. Foto autor, 2010. 155

Obr. 9. Velký Uhřínov č. e. 55. Mlýnice s bedněným patrem. Foto autor, 2009. Obr. 10. Velký Uhřínov č. e. 55. Převody v suterénu mlýnice. Na dřevěné paleční kolo s dřevěným trejbem navazuje litinové kolo s dřevěnými palci, do kterého zapadá litinový pastorek. Foto autor, 2009. 156

URBÁNEK R.: TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ MLÝNŮ NA PŘÍKLADECH Z OKRESU RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Obr. 11. Kozodry čp. 11. Žejbro spojené s jednoduchým tarárem sloužící k čištění zrna před mletím. Foto autor, 2006. 157

Obr. 12. Kozodry čp. 11. Válcová mlecí stolice v dřevěné skříni. Foto autor, 2006. 158

URBÁNEK R.: TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ MLÝNŮ NA PŘÍKLADECH Z OKRESU RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Obr. 13. Kostelecké Horky čp. 51. Čistírenská část. Vlevo na podlaze plochý násypný koš k prvnímu výtahu, vpravo nahoře tarár a pod ním žejbro. Foto autor, 2005. 159

Obr. 14. Kostelecké Horky čp. 51. Jahelka včetně lubu a násypného koše. Foto autor, 2005. 160