DENNÍ URBÁNNÍ SYSTÉMY A JEJICH ASOPROSTOROVÁ ORGANIZACE: TEORETICKO-METODICKÝ ZÁKLAD SPATIO-TEMPORAL ORGANIZATION OF DAILY URBAN SYSTEMS: ISSUE OUTLINE RNDR.JOSEF KUNC,PH.D. Katedra regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita Lipová 41a, 602 00 Brno, eská republika e-mail: kunc@econ.muni.cz MGR.BOHUMIL FRANTÁL Ústav Geoniky AV R, v.v.i. Drobného 28, 602 00 Brno, eská republika e-mail: frantal@geonika.cz MGR.PAVEL KLAPKA,PH.D Katedra geografie, P írodov decká fakulta Univerzita Palackého t. Svobody 26, 771 46 Olomouc, eská republika e-mail: pavel.klapka@upol.cz RNDR.JAROSLAV MARYÁŠ,CSC. Katedra regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita Lipová 41a, 602 00 Brno, eská republika e-mail: maryas@econ.muni.cz Anotace Po roce 1990 docházelo v eské republice k výrazným sociálním, ekonomickým a kulturním prom nám, které byly a jsou reflektovány v život eské populace. Ke složitosti dynamiky asoprostorových pohyb p ispívají jak individuální motivace a zájmy, osobní sociodemografické charakteristiky, tak i kulturní, politické, ekonomické a technologické faktory. M ní se také intenzita a sm r vzájemných vazeb mezi leny r zných skupin obyvatel (popula ní segmenty) v souvislosti e jejich denními aktivitami. Výsledkem je vnit ní prostorová diferenciace spádových oblastí (zázemí) v rámci urbánních region. Annotation Significant social, economic and cultural transformations have occurred in the Czech Republic since 1990 and these transformations are reflected in the lives of the Czech population. The spatial behavior dynamics complexity is enhanced by individual motivations and interests, personal social-demographic characteristics and cultural, political, economic and technological factors at the macro level. The intensity and direction of relations between various population segments also changes in connection with their daily activities. The result is internal spatial differentiation daily urban systems. Klí ová slova denní urbánní systémy, asoprostorová organizace, teoreticko-metodický základ 177
Keywords Daily Urban Systems, Spatio-temporal Organization, Theoretical and Methodical Basis JEL classification: A14, C49, D23, R12, Z1 1. Úvod Denní urbánní systém je specifickým p ípadem funk ního regionu, kde jsou primárn studovány interakce mezi jádrem regionu a jeho zázemím. Abychom mohli vymezit denní urbánní systém, musíme brát z etel na dv základní podmínky: i) interakce musí být založena na denním principu, tj. vychází z denních pohyb (cykl ) osob i ur itých popula ních segment ; ii) intenzita interakce musí p ekro it ur itou kritickou hodnotu (tzv. hladinu významnosti level of significance). Kritická hladina hodnot se liší podle motivu a cíl výzkumu. Denní urbánní systémy mohou být založeny na jevech jako je pracovní síla, vzd lání, dojíž ka za službami i rekreací (Berry, 1973; Bezák, 2000). Vzhledem k dobré dostupnosti dat je však nej ast jším konceptem denních urbánních systém dojíž ka za prací. P ístup k vymezování denních urbánních systém tedy m že být celá ada, resp. lze využít více jev i jejich kombinací. Vzhledem k ú elu našeho pozd jšího výzkumu se orientujeme dv ma sm ry: 1) vymezit denní urbánní systémy za využití interakcí založených na dojíž ce za službami a obchodem (tzn. oblasti s koncentrací maloobchodu a volno asových aktivit, nákupní centra), 2) pochopit, analyzovat a diferencovat vnit ní strukturu t chto oblastí z hlediska p ístup uplat ovaných v geografii asu (time-geography). Tento p ístup k delimitaci denních urbánních systém a pokus o jejich vnit ní strukturaci nebyl nikdy v sociální geografii zvlášt frekventovaný, ale ve vztahu k asovému rozp tí (tzn. jeden den ) má svoji vnit ní logiku a opodstatn ní a v pracích založených na geografii asu se pom rn b žn objevuje. V teoreticko-metodickém kontextu t žíme tedy ze dvou hlavních p ístup : 1) studium maloobchodních služeb (retail services), 2) geografie asu. Za hlavní cíl p ísp vku m že být považován teoreticko-metodický vstup do ešené problematiky tedy do vymezení denních urbánních systém ve vybraných lokalitách (prostoru) na základ spádovosti za službami v prost edí maloobchodu a do provedení diferenciaci t chto systém z hlediska jejich vnit ní struktury. 2. Teoretický základ Vra me se nyní k uvedeným základním teoreticko-metodickým p ístup m a stru n si je p ibližme. 2.1 Studium maloobchodních služeb Po átky použití gravita ních model pro vymezení spádových území nákupních resp. obslužných st edisek m žeme datovat do 20. let minulého století, kdy na základ anketárního šet ení provád ného v Texasu formuloval Reilly (1929) zákon maloobchodní gravitace - pozd ji nazývaný Reillyho zákonem. Tento zákon íká, že v normálních podmínkách dv m sta, která jsou st edisky maloobchodu, p itahují nakupující z okolních sídel p ímo úm rn 178
síle po tu obyvatel t chto m st a nep ímo úm rn síle vzdálenosti každého z t chto m st k okolním sídl m. Významn jší modifikaci provedl Converse na základ výzkum v zázemí Chicaga a st ední ásti státu Illinois ve 40. letech minulého století (Berry, 1967). Nazývá tento model novým zákonem maloobchodní gravitace a definuje ho takto: spádové st edisko a m sto uvnit nebo na hranici spádové oblasti si rozd lují maloobchodní obrat menšího sídla p ibližn p ímo úm rn po tu obyvatel a nep ímo úm rn faktoru nete nosti a vzdálenosti. Faktor nete nosti (inertiadistance factor) p edstavuje nete nost, která musí být p ekonána, aby se uskute nila návšt va obchodu, který je nap. jen o blok dom dále (Hebák et al., 1972). Pozd jší vývoj vedl k zavedení pravd podobnostního konceptu a rozší ení po tu st edisek (p vodní modely Reillyho i Converseho dovolovaly rozd lit území jen mezi dv st ediska) Rovn ž dochází ke zevšeobecn ní prom nných, nap. Wilson (1974) zavádí místo po tu obyvatel sídla tzv. produk ní prom nnou, což je v podstat úrove poptávky v sídle a tzv. prom nnou atraktivity, což je úrove nabídky ve st edisku. Rovn ž vzdálenost je nahrazována tzv. generalizovanou dopravní funkcí. Ve st edoevropských sídelních pom rech se nej ast ji používá tzv. Huff v model, resp. jeho zjednodušená varianta typov pat ící do skupiny gravita ních model s omezením, kdy nahrazujeme prom nnou atraktivity zástupnou prom nnou, nap. po tem druh obslužných za ízení, po tem zam stnaných v maloobchod resp. ve službách, prodejní plochou nebo maloobchodním obratem (nap. Maryáš 1983). 2.2 Geografie asu Základy geografie asu byly položeny Hägerstrandem (1970, 1975a, 1975b) a rozvíjeny v rámci tzv. lundské školy geografie asu. Koncept geografie asu se rozší il i do jiných prost edí a dalších geografických i obecn ji sociáln -v dních prací (nap. P ed, 197;, 1981; Halin 1991; Ellegard 1999; Lenntorp 1999 a mnozí další), esko-slovenský prostor nevyjímaje (nap. Siwek 1979; Drbohlav 1990; Ira 2001). Geografie asu je ukotvena v behaviorálních a kontextuálních p ístupech, kdy se snaží studovat jedince i ur ité specifické segmenty populace a zárove klade d raz na vztahy a asociace v prostoru a ase. Geografie asu se zabývá formami pohybu jedinc v prostoru a ase, které vytvá ejí ur ité projekty (sociální situace). as a prostor jsou tedy kvantifikovatelnými veli inami, které jsou vhodné pro studium sociální organizace spole nosti (Ira, 2001). Geografie asu vychází z následujících p edpoklad (Martensson, 1979): i) lidský jedinec je ned litelný, ii) jedinec má omezený objem asu, iii) každá innost a pohyb spot ebovává as, iv) existuje fyzická kapacita prostoru, která je omezená, v) každá situace je ukotvena v minulosti. Povaha výše uvedených p edpoklad nám umož uje definovat základní principy geografie asu (nap. Pred, 1977; Halin, 1991; Lenntorp 1999; Ira 2001). P edpokládáme, že as a prostor jsou neodd litelné a že je nutné každou aktivitu jedince chápat jako prostorov definovanou a trvající ur ité asové období. Tyto dv podmínky se nezbytn dopl ují. Protože aktivity jedinc mají rozmanitý charakter a odehrávají se v r zných lokacích, je nutné zavést do konceptu geografie asu pohybový element. To znamená, že jsme schopni pozorovat pohybovou trajektorii jedince v prostoru a ase, a že tedy m žeme popsat jejich dráhu, a již denní i životní. Tato dráha m že být graficky vyjád ena v trojrozm rném diagramu nebo asoprostorové map. 179
Teoretický koncept geografie asu byl v rámci dalších studií a empirických výzkum aplikován v r zných sm rech (Ira 2001). Již zmín no bylo rozvinutí konceptu v souvislosti s teorií ší ení inovací. Jedním z nej ast jších využití tohoto p ístupu byl potom výzkum denních asoprostorových aktivit jedinc i domácností pro pot eby m stského dopravního plánování (Buliung 2001; Beckmann et. al. 1993; Richardson et al. 1995). asoprostorový p ístup byl aplikovaný i v rámci sociologie práce ve výzkumech v oblasti organizace a efektivity práce v pr myslové výrob (závod Volvo) (Ellegärd, 1996). Významnou sférou možnosti uplatn ní asoprostorového p ístupu je oblast komunitního plánování (problematika kvality života a sociální exkluze ur itých sociálních skupin obyvatelstva) s cílem efektivní implementace sociálních i zdravotních program, aj. (Kenyon et al., 2002; Schönfelder a Axhausen, 2003). Další oblast aplikace aso-prostorového p ístupu p edstavuje tzv. kvartérní sektor (administrativní služby, ve ejn rozhodovací innosti, oblast výzkumu a vývoje, atd.) (Olander a Carlstein, 1978). eská, resp. d íve eskoslovenská sociální geografie se konceptu geografie asu v novala prozatím spíše sporadicky - v teoretické rovin (Ira, 1989; Drbohlav 1995; Žigrai 1999; Paulov 2000), p i emž empirický výzkum asoprostorových fenomén byl v tšinou omezen na p ípadové studie úzce vymezeného prostoru a dotýkal se pouze n kterých vybraných aspekt dané problematiky (Ira, 2001). Denní mobilitou st edoškolák v urbánním prost edí (na p íkladu Prahy) se zabýval Drbohlav (1990), na Slovensku vytvo ili Drgo a a kol. (1994) studii mobility chodc v centrální ásti Nitry, Ira (2000) se pokusil analyzovat asoprostorový pohyb obyvatel uvnit Bratislavy a vytvo il také (Ira 1986, cit. in Ira 2001) asoprostorový snímek aktivit obyvatel horské obce Lom nad Rimavicou. 3. Koncep ní a metodické postupy Komplexní a relativní povaha zkoumaných fenomén implikuje ve vztahu k volb výzkumné strategie a metodologie interdisciplinární p ístup. Pro dosažení díl ích výzkumných cíl proto volíme specifické postupy zahrnující jak kvantitativní, tak kvalitativní metody geografického a sociologického a výzkumu. 3.1. Vymezení denních urbánních systém na základ spádovosti za službami v prost edí maloobchodu P i vymezování zázemí st edisek maloobchodu resp. celé obslužné sféry jsou používány metodické p ístupy založené jednak na využití interak ních model, jednak na využití údaj z anketárních šet ení. P i použití interak ních model (vývoj koncepcí nap. Isard et al. 1998) pat í mezi nej ast ji frekventované gravita ní modely a modely mezilehlých p íležitostí (intervening opportunities models). P i vymezování sfér vlivu st edisek na základ anketárních šet ení se používají dva možné zp soby: 1. anketou ve vybraných za ízeních obslužné sféry vybraného st ediska (nap. Wokoun,1983), 2. anketou ve všech sídlech zkoumané oblasti (nap. Maryáš, 1987). V tšina výzkum založených na anketárních šet eních uvádí, že v podstat v každé hierarchické úrovni existuje zóna intenzivních dojíž ky, zóna slabší dojíž ky a oscila ní zóna (nap. Berry 1967). P i anketárních šet eních ve vybraných za ízeních st ediska je však problematické stanovení kritérií, kterými ur ujeme rozsah spádového území i intenzitu vazeb. 180
Metodicky budeme v anketárním šet ení navazovat na obdobná d íve uskute n ná šet ení mobility obyvatelstva za službami, provedená jednak na p elomu 70. a 80. let minulého století geografickým ústavem SAV na území celého eskoslovenska (viz Maryáš, 1987), jednak rozsahem omezen jší šet ení provád né v letech 2004-2005 na území Moravy Palackého univerzitou v Olomouci a Masarykovou univerzitou (nap. Szczyrba et al., 2005). Obdobn jako ve zmín ných šet eních budou n které údaje zjiš ovány koresponden ní metodou rozesíláním dotazník na obecní ú ady, formou cílených dotaz pro zástupce ve ejné správy (starosta, resp. jeho zástupce i tajemník). Otázky budou sestaveny tak, aby mohly být provedeny komparativní analýzy se zmín nými šet eními. Po analýzách obslužných proces budou pro vymezení sfér denní spádovosti vybrány ty, které frekvencí využití reprezentují daný hierarchický stupe a dále budou kategorizovány podle intenzity spádu. Sídla pak budou p i azena ke st edisk m na základ výpo t p evažujícího spádu (Maryáš, 1992). P ípadná revize bude provedena na základ komparace s výsledky p edchozích anketárních šet ení, resp. s výsledky získanými z modelových zázemí (Huff v model, Converseho model). 3.2. Analýza vnit ní struktury denních urbánních systém na základ spádovosti za službami v prost edí maloobchodu Analýza vnit ní struktury vymezovaných denních urbánních systém bude vycházet z konceptu geografie asu. Základem teoreticko-metodologického aparátu užívaného v geografii asu (viz nap. Martensson, 1979; Friberg, 1993) je poskytnout nástroje pro odhalení asových a prostorových vzorc pohyb (chování) obyvatel. K hlavním technikám sb ru dat pat í r zné formy dotazník v podob asov -prostorových rozvrh, rozpo t, harmonogram inností, apod. Technika asových rozvrh bývá asto využívaná i v rámci n kterých sociologických i marketingových výzkum zam ených na studium každodenních aktivit jedinc, jejich životního stylu, volno- asových i nákupních preferencí, apod. Tyto rozpisy zaznamenávající využití asu a innosti lov ka v ur itém asovém období (den, týden, apod.) v tšinou ovšem pomíjejí aspekt prostoru. aso-prostorový rozvrh navíc zohled uje i prostorové koordináty, tj. konkrétní lokalizaci p íslušné aktivity (Ira, 2001). Dalším úkolem, který bude v asovém harmonogramu ešení projektu p edcházet vlastnímu šet ení v terénu, je volba specifických popula ních segment, které budou také objektem výzkumu. V souvislosti s denními aktivitami jedinc v rámci m stských region se vybrané popula ní segmenty budou rekrutovat ze skupin osob, které je nutné brát v úvahu p i relevantním výzkumu tohoto typu. Bude se jednat o ekonomicky aktivní osoby, studenty, d chodce, ženy na mate ské dovolené, p íp. další skupiny. Pro hloubkové šet ení budou vybrány specifické popula ní segmenty (socioprofesní skupiny), což následn umožní provést podrobn jší vnit ní strukturaci spádových území. Výb rové soubory budou zvoleny na základ kvótního výb ru (tj. struktura vzorku by m la imitovat strukturu základního souboru z hlediska socio-demografických charakteristik respondent, místa trvalého bydlišt, atd). Získaná data budou p evedena pro pot eby analýzy a vizualizace do prost edí geografického informa ního systému (GIS). To bylo primárn ur eno pro analýzy, modelování a prezentaci prostorových dat (v tšinou statického charakteru), ovšem díky široké použitelnosti a rychlému vývoji je v posledních letech postupn obohacováno a dopl ováno o nástroje umož ující hlubší zkoumání zm n získaných prostorových dat v ase a jejich p ehlednou prezentaci, p edevším díky schopnostem 3D vizualizace/animace (klasická dvourozm rná 181
kartografická prezentace lidských aktivit v prostoru neumož uje dost dob e zachytit nap. jejich na asování, pr b h, délku trvání nebo posloupnost). 4. P edpokládané výsledky a záv r Teoreticko-metodologický rámec geografie asu p edstavuje nástroj studia životních aktivit lov ka, který m že odhalit fenomény, vztahy a kontexty každodenního (b žného) života lidí, které nejsou primárním objektem zájmu jiných sociáln orientovaných disciplín. asov prostorový p ístup k výzkumu denních aktivit jedinc i skupin obyvatel poskytuje aparát pro systematický výzkum inností lov ka, jejich uspo ádání v kontextu životních projekt, determinace jejich posloupnosti, v neposlední ad v etn sociálního a geografického ukotvení (tj. v kontextu s prostorem, fyzickým prost edím) (Ira, 2001). Jak zd raz ují mnozí auto i, výsledky podobných výzkum p edstavují bázi pro potenciální strategie zlepšování kvality života vybraných skupin jedinc ohrožených sociální exkluzí, nebo rozsah a struktura prostoru životních aktivit m že sloužit jako indikátor sociální spravedlnosti (social justice) (Schönfelder a Axhausen, 2003). Z obecn jšího teoretického hlediska mohou výsledky výzkumu p isp t k širšímu poznání sociáln -prostorových d sledk socio-ekonomických, ale i kulturních transforma ních proces probíhajících v naší zemi od konce 80. let minulého století. Rozpracovaný teoreticko-metodologický aparát bude možné v budoucnu využívat p i podobn koncipovaných výzkumech. Výzkum zam ený na asovou a prostorovou organizaci urbánních systém (region ) tak m že být využit nap íklad v rámci m stského dopravního plánování i komunitního plánování. Konkrétní význam pro hospodá skou a spole enskou praxi se zde odráží v možnostech ovlivn ní územn -prostorového plánování v urbánním prost edí i jeho zázemí (organizace ve ejné dopravy, lokalizace nových obchodních za ízení, zábavních center i center volného asu). Tento p ísp vek byl zpracován v rámci ešení projektu GA AV. IAA301670901 " asoprostorová organizace denních urbánních systém : analýza a hodnocení vybraných proces." Literatura 1. BECKMANN, M. J., GOLOB, T. F., ZAHAVI, Y. (1983): Travel probability fields and urban spatial structure: 1. Theory. Environment and Planning A, 15, 5, s. 593-606. 2. BERRY, B. J. L. (1967): Geography of market centres and retail distribution. Englewood Cliffs, N.J.: Prentice-Hall. 3. BERRY, B. J. L. (1973): Growth centres in the American urban system. Cambridge : Ballinger. 4. BEZÁK, A. (2000): Funk né mestské regióny na Slovensku. Geographia Slovaca 15. 5. BULIUNG, R. N. (2001): Spatiotemporal Patterns of Employment and Non-Work Activities. In Portland, Oregon, ESRI International User Conference, San Diego, California, July, 2001. 6. DRBOHLAV, D. (1990): Vnitrom stská denní mobilita (na p íklad pražských st edoškolák ). Zprávy Geografického ústavu SAV, 27, s. 47-63. 182
7. DRBOHLAV, D. (1995): Behaviorální geografie aneb snaha více poznat a porozum t chování lov ka v prostoru a ase. In Gardavský, V. (ed.): Otázky geografie. Praha : GS, s. 5-23. 8. DRGO A, V., KRAMÁREKOVÁ, H, DUBCOVÁ, H. (1994): Mobilita chodcov v centrálenej asti m sta Nitra (pohlad geografov). In Geografické štúdie, 3, s. 97-137. 9. ELLEGÄRD, K. (1996): Reflection over routines in time and space actor s interaction and kontrol in work place context. Österreichische Zeitschrift für Sociologie, 21, s. 1-32. 10. ELLEGÄRD, K. (1999): A time-geographical approach to the study of everyday life of individuals a challenge of complexity. GeoJournal, 48, s. 167-175. 11. FRIBERG, T. (1993): Everyday life: women s adaptive strategies in time and space. Lund Studies in Geography, Series B, Lund, 218 s. 12. HÄGERSTRAND, T. (1967): Innovation diffusion as a spatial process. Chicago : Chicago University Press. 13. HÄGERSTRAND, T. (1970): What about people in regional science? Papers and Proceedings of the Regional Science Asociation, 24, s. 7-21. 14. HÄGERSTRAND, T. (1975a): Time, space and human conditions. In Karlquist, A., Lundquist, L., Snickers, F. (eds.): Dynamic allocation of urban space. Saxon House, Farnborough, s. 3-14. 15. HÄGERSTRAND, T. (1975b): Survival and Arena. On the life history of individuals in relation to their geographical environment. The Monadnock 49, s. 9-29. 16. HÄGERSTRAND, T. (1982): Diorama, Path and Project. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 73, 6, s. 323-339. 17. HALIN, P. O. (1991): New paths for time-geography? Geografiska Annaler B, 73, 3, s. 199-207. 18. HEBÁK, P., NOVÁK, I., KROC, S. (1972): Možnosti využití gravita ních model p i kvantifikaci nákupního spádu. Výzkumná zpráva. Praha : Výzkumný ústav obchodu. 19. IRA, V. (1989): Niektoré otázky asovo-priestorových výzkumov v sociálnem geografii. In Bezák, A. (ed.): Nové trendy v geografii: Zborník referátov z III. teoretickometodologickej konferencie Slovenskej geografickém spole nosti, Pieštani 24.- 26.10.1988. SGS, Bratislava. s. 39-42. 20. IRA. V. (2001): Geografia asu: prístup, základné koncepty a aplikácie. Geografický asopis 53, 3, s. 221-246. 21. IRA, V. (2006): Každodenné aktivity loveka z poh adu geografie asu. Acta Geographica Universitatis Comenianae, 47, s. 57-66. 22. ISARD, W. et al. (1998): Methods of Interregional and Regional Analysis. London : Ashgate. 23. KENYON, S., LYONS, G., RAFFERTY, J. (2002): Transport and social exclusion: Investigating the possibility of promoting inclusion through virtual mobility. Journal of Transport Geography, 10, 3, s. 207-219. 24. MARTENSSON, S. (1979): On the formation of Biographies in Space-Time Environments. Lund Studies in Geography, Series B, 47, Lund : University of Lund. 25. MARYÁŠ, J. (1983): K metodám výb ru st edisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. Zprávy Geografického ústavu SAV, 20, 3, s. 61-80. 26. MARYÁŠ, J. (1987): Dojíž ka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva SSR. Praha, Brno : Federální statistický ú ad, Geografický ústav SAV. 27. MARYÁŠ, J. (1992): Vybrané aspekty hodnocení obslužných st edisek v SFR. Zprávy Geografického ústavu SAV, 29, 3-4, s. 85-124. 28. LENNTORP, B. (1999): Time-geography at the end of its beginning. GeoJournal, 49, s. 155-158. 183
29. OLANDER, L. O., CARLSTEIN, T. (1978): The Study of activities in the quaternary sector. In Carlstein, T., Parker, D., Thrifts, N. J. (eds.): Tininy Space and sparing time. London : Arnold, s. 198-213. 30. PAULOV, J. (2000): K vývoju kvantitatívnej a teoretickej geografie. Geografický asopis, 52, s. 3-14. 31. PRED, A. (1977): The Choreography of Existence: Comments on Hägerstrand s Timegeography and its Usefulness. Economic Geography, 53, s. 207-221. 32. PRED, A. (1981): Social reproduction and the time-geography of everyday life. Geografiska Annaler B, 63, s. 5-22. 33. REILLY, W. J. (1929): Methods for the study of retail relationships. University of Texas Bulletin, 4, s. 1-38. 34. RICHARDSON, A. J., AMPT, E. S., MEYBURG, A. H. (1995): Survey Methods for Transport Planning. Melbourn : Eucalyptus Press. 35. SIWEK, T. (1979): P íklad využití teorie difuze inovace v geografii na území Slovenska. Geografický asopis, 31, 3, s. 297-303. 36. SZCZYRBA, Z. et al. (2005): Procesy transformacyjne w handlu detalicznym w ukladzie regionalnym Republiky Czeskiej (modelowa sytuacja w regione Morawy rodkowej). In Kosiedowski, W. (ed.): Regiony Europy rodkowej i Wschodniej wobec globalizacji i integracji miedzynarodowej. Wloclawek. Uniwersytet Mikolaja Kopernika w Toruni : Wloclawskie Towarzystwo Naukowe, s. 409-412. 37. SCHÖNFELDER, S., AXHAUSEN, K. (2003): Activity spaces: measures of social exclusion? Transport Policy, 10, s. 273-286. 38. WILSON, A. G. (1974): Urban and regional models in geography and planning. Chichester : John Wiley. 39. WOKOUN, R. (1983): Regionáln geografická analýza spádu do obchodního centra m sta Brna (na p íkladu obchodního domu PRIOR). Kandidátská diserta ní práce. Brno : UJEP. 40. ŽIGRAI, F. (1999): Význam a možnosti studia asového aspektu socio-ekonomického transforma ního procesu z pozície slovenskej geografie. In Acta Facultitatis Studiorum Humanitates Naturae Universitatis Prešoviensis. Prírodné vedy, Folia Geographica, 32, s. 110-115. 184