Elektrické autobusy pre mesto Elektrické autobusy ve smart city, jejich technologie a financování úvod do situace. Jakub Slavík

Podobné dokumenty
Elektrické autobusy pro město VI

Elektrické autobusy pro město V Aktuální otázky projektů elektrických autobusů

Novinky z Pracovní komise pro elektromobilitu SDP ČR. Jakub Slavík

Elektrické autobusy pro město II

Smart city v praxi II. Smart city v praxi: systémový přístup, nejen velké hračky pro velké kluky. Jakub Slavík

Brno Seminář Elektrické autobusy pro město Blok 1: Obecné závěry studie E-mobilita v MHD"

ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM 2013

Rozvoj čisté mobility v Praze statické a dynamické elektrobusy

Brno Seminář Elektrické autobusy pro město Blok 2: Provozní zkušenosti s elektrickými autobusy a představení konkrétních technologií

Čistá mobilita jako SMART řešení MHD pro Prahu. Konference SMART CITY

Elektrické autobusy pro město VII Aktuální vývoj v oblasti elektrických autobusů ve světě a v ČR. Jakub Slavík Praha

Elektromobilita nekolejové veřejné dopravy v Praze. Michal Andelek

Čistá mobilita v Praze Testování a rozvoj elektrobusů a trolejbusů v pražské MHD. Ing. Jan Barchánek jednotka Provoz Autobusy 25.

Rozvoj elektromobility ve veřejné dopravě v Praze. Ing. Jan Šurovský, Ph.D

Elektromobily a jejich trh úvod do problematiky

Technologie a financování elektrobusů v návaznosti na čerpání dotací Jakub Slavík

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

Vize Plzně jako vzorového města elektromobility. Plzeňské městské dopravní podniky, a. s.

Brno Seminář Elektrické autobusy pro město Blok 3: Financování a hodnocení efektivnosti projektů elektrických autobusů

Plnění NAP ČM z pohledu MMR - IROP Loučeň 6. ročník konference čisté mobility Mgr. Martin Janda

Smart řešení v podmínkách Dopravního podniku Ostrava a.s.

Připojování dobíjení elektrobusů

SOR / Cegelec EBN 11 elektrobus s nabíjením z tramvajové sítě. Jan Barchánek Elektrické autobusy pro město Czechbus 2015, Praha

Národní akční plán čistá mobilita

Aktuální situace ve financování elektrických autobusů z IROP Praha Elektrické autobusy pro město VII Mgr.

TA ČR pro čistou mobilitu. Petr Očko předseda TA ČR

Seminář ČISTÁ MOBILITA. Současné trendy v kolejové MHD Ing. Jakub Slavík, MBA - Consulting Services provozovatel portálu

Dosahování udržitelné mobility prostřednictvím integrovaného plánování dopravy. Rafael Cuesta Vedoucí zastoupení Centro, Velká Británie

Podpora čisté mobility Litoměřice

Čistá mobilita v rámci Operačního programu Praha pól růstu ČR

NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN-ČISTÁ MOBILITA VAZBA NA ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

Národní akční plán čistá mobilita

Postoj státu k alternativním pohonům v automobilové dopravě

Možnosti podpory e-mobility

Národní akční plán čistá mobilita Strategie EK k čisté mobilitě

Nástroje pro urychlení rozvoje. elektromobility v gesci MPO

Elektrobusy v MHD trendy a příklady

Budování infrastruktury dobíjecích stanic a další opatření na podporu elektromobility v gesci MD

ČEZ ESCO - ČEZ ENERGY SERVICE COMPANY

Smart City. Co to je a jak to funguje. Jakub Slavík

Podpora elektromobility (včetně příslušné infrastruktury) ze strany veřejného sektoru

Národní kulatý stůl k financování energetické účinnosti v ČR podklad Ministerstva financí. 5. října 2017

ELEKTROMOBILITA V ČR. 10. Pražské evropské energetické fórum dubna Tomáš Chmelík. ČEZ, a. s.

Smart systémy v dopravě. Jiří Stich, člen výkonného výboru CSCC

Koncept Smart Cities v prostředí České republiky

OBSAH PREZENTACE. 5. ročník konference čisté mobility

ELEKTROMOBILITA V MHD

Národní akční plán čistá mobilita

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením

Smart projekty Hradce Králové

ČEZ ESCO, A.S. SPOLEČNĚ MĚNÍME TVÁŘ MĚST A OBCÍ. Pavel Cyrani člen představenstva ČEZ, a.s. ředitel divize obchod a strategie Interní

od myšlenek k aplikacím Marie Stehlíková Oddělení rozvojových aktivit

Finanční služby a příklady realizovaných projektů

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR

Technologická agentura ČR pro čistou mobilitu

EKOVA ELECTRIC: Unikátní řešení pro chytrá města

Ing. Václav Fencl, CSc.

Smart City implementace konceptu ve Zlíně

CHYTRÉ MĚSTO České spořitelny.

Company LOGO. Zkušenosti s provozem elektrobusů v Dopravním podniku Ostrava (07/2010 až 08/2013)

Možnosti financování elektrobusů. Vladimír Zadina

Plnění NAP CM a nové výzvy v souvislosti s aktualizací NAP CM z pohledu MD

Národní akční plán čisté mobility NAP ČM

Národní akční plán čistá mobilita

Podpora rozvoje čisté mobility z pohledu MD Mgr. Jan Bezděkovský Odbor strategie, Ministerstvo dopravy

Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+)

Dotační podpora projektů v městské dopravě pro období VLADIMÍR ZADINA

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR

Podpora výzkumu, vývoje a inovací na MPO oblast čisté mobility

PODPORA CHYTRÉHO VENKOVA VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Ivo Říha & Peter Svoboda

Národní akční plán čisté mobility aktuální stav

Koncepce Smart city ve strategickém rozhodování měst v oblasti dopravy

Eurotrans, Brno Po Brně - zeleně. Překlad pro Brňáky: Po štatlu bez rychny

ENERGETIKA CHYTRÝCH MĚST VE ZNAMENÍ INOVATIVNÍCH A ENERGETICKY ÚSPORNÝCH ŘEŠENÍ PETR ŠTULC

CIVINET SÍŤ K UDRŽITELNÉ MOBILITĚ VE MĚSTECH. 20. únor Praha, Ministerstvo dopravy

Úřad vlády České republiky Výbor pro udržitelnou energetiku RVUR

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

EKOVA ELECTRIC: Elektrobusy pro chytrá města

Moravskoslezský kraj - cesta ke SMART regionu

Programy podpory pro inovativní

Rozvoj infrastruktury dobíjecích stanic

Elektromobilita & e-carsharing

Nové trendy v podpoře udržitelné dopravy v Brně

Výhled vodíkové mobility v ČR Ing. Aleš Doucek, Ph.D.

Financování vozidel veřejné hromadné dopravy s alternativním pohonem - IROP Loučeň Mgr. Martin Janda

Koncept inteligentních měst

PODPORA SMART CITIES MMR ČR

Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost ( ): Prioritní osa 3 - Účinné nakládání energií. Konference Čistá mobilita

Elektromobilita & e-carsharing

Koncept Smart Cities z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM A PODPORA ELEKTROVOZIDEL PRAHA Elektrické autobusy pro město IV.

Aktuální informace o rozvoji elektromobility v DPP

OPPI nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů, zejména v reakci na krizi

Perspektivy e-mobility VI 24. Března 2015

Role dopravce v objednávané dopravě

Výběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA

MODERNIZACE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY JAKO ZDROJ FINANCÍ PRO MĚSTA A OBCE

Vodík a jeho role v alternativní mobilitě ČR

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)

Transkript:

Elektrické autobusy pre mesto Elektrické autobusy ve smart city, jejich technologie a financování úvod do situace Jakub Slavík Nitra 5. 6. 2018

Ing. Jakub Slavík, MBA Consulting Services Elektrické autobusy pro město Zázemí v dopravě, energetice, manažerském poradenství a vzdělávání manažerů Konzultační a vzdělávací služby pro městskou mobilitu a smart city na obou stranách stolu Manažerské poradenství pro strategické řízení podniků Portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz Konference Efektivní elektromobilita v organizacích, Elektrické autobusy pro město a Smart city v praxi III a Elektrické autobusy pre mesto, Nitra 2018

Obsah a cíl prezentace Cíl prezentace: Uvést do problematiky technologií a financování elektrických autobusů, a tím otevřít scénu pro další prezentace Obsah prezentace Elektrické autobusy v kontextu smart city Vývojové trendy v technologiích a provozu elektrických autobusů Současné a výhledové možnosti financování projektů elektrických autobusů Další poznatky a shrnutí 3

ELEKTRICKÉ AUTOBUSY V KONTEXTU SMART CITY 4

Pojem smart city (1) Smart city = koncept strategického řízení města /obce/ regionu při němž jsou využívány moderní technologie takovým způsobem, aby docházelo k synergickým efektům mezi různými oblastmi činností s cílem zvýšit kvalitu života občanů v daném městě tím zvýšit jeho atraktivitu pro bydlení a podnikání tím zvýšit jeho ekonomickou úroveň Technologie tedy nejsou cílem, nýbrž prostředkem Důraz na tvrdé i měkké aspekty řízení života ve městě Synergie mezi šedou a zelenou infrastrukturou města ekosystémové služby vegetace: chytré město je zelené město! Dvě úrovně implementace smart city: strategický dokument rozvojové projekty 5

Pojem smart city (2) Poznámka k energetice: Bezemisní zdroje = obnovitelné zdroje + jaderné zdroje; Slovensko dohromady téměř 80 % jedna z nejčistších a zároveň efektivních a spolehlivých energetik v Evropě 6

Dokumenty pro SC na úrovni vlády SR Koncepcia mestského rozvoja SR do roku 2030 (MDV SR) strategická úroveň Analyzuje současnou situaci v oblasti rozvoje měst v SR z různých hledisek Stanoví vizi a principy dalšího rozvoje měst a navrhuje konkrétní opatření pro jejich realizaci O pojmu smart city se obecně zmiňuje v analytické části, poukazuje na roztříštěnost agendy na vládní úrovni, nicméně rozvoj smart city fakticky podporuje Podpora inovatívnych riešení v slovenských mestách (MH SR) implementační úroveň Analyzuje současné trendy v rozvoji SC a roli inovativních řešení v tomto rozvoji Podporuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru při financování projektů SC, navrhuje vznik Investičnej platformy na podporu Smart City kombinace dotací a úvěrů Rovněž vnímá roztříštěnost agendy SC a apeluje na vzájemnou součinnost zároveň ale Financování regionálního rozvoje vč. bezemisních autobusů veřejné dopravy z evropských zdrojů prostřednictvím IROP v kompetenci Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR 7

El. autobusy v kontextu městské mobility Bezemisní elektrické autobusy jsou součástí (důležitou, ale ne jedinou) inteligentní městské mobility 8

Strategické řízení městské mobility (1) Realizovat čistou městskou mobilitu znamená řešit a prosazovat rovnováhu mezi dopravou hromadnou a individuální, včetně řešení dopravy v klidu (parkování) mezi dopravou osobní a nákladní mezi dopravou motorovou a nemotorovou podporovat ekologické pohony vozidel přitom neztratit ze zřetele účel každé dopravy: efektivní přemisťování osob a zboží pro hospodářské a sociální cíle uživatelů Nástroje: cukr a bič bič: regulace, příkazy, zákazy, omezení cukr: uživatelsky přínosná alternativa (výkonná a příjemná hromadná doprava, inteligentní parkovací systémy, informační podpora cest od domu k domu, úlevy bezemisním vozidlům aj.) Základní podmínky úspěchu: jasný cíl a strategie jednoznačný, průhledný a nediskriminující přístup ke všem účastníkům městské mobility Přejímání zahraničních zkušeností musí zohlednit demografickou strukturu Slovenska (cca 140 měst, z toho cca 50 % < 10 tis. obyv. a 2 nad 100 tisíc obyv.) 9

Strategické řízení městské mobility (3) Výzva pro Slovensko vývoj 2016/2008: 36 % nárůst registrovaných automobilů 6 % pokles přepravy ve veřejné dopravě řešení: flexibilní, ekologická a pohodlná veřejná doprava Plán udržitelné městské mobility (SUMP) strategický dokument určený k uspokojování potřeb mobility osob a firem ve městech a jejich okolí za účelem zlepšování kvality života, který náležitě zohledňuje zásady integrace, participace a evaluace po roce 2020 hlavní strategický nástroj plánování udržitelné mobility v městských oblastech Metodické pokyny k tvorbe plánov udržateľnej mobility integrují principy SUMP a další plánovací dokumenty upravené zákonem (např. územní generel dopravy) 10

VÝVOJOVÉ TRENDY V TECHNOLOGIÍCH A PROVOZU ELEKTRICKÝCH AUTOBUSŮ 11

Elektrické městské autobusy Ve smyslu evropského projektu ZeEUS autobusy s elektrickým motorem jako hlavním zdrojem pohonu s provozem zcela nebo částečně nezávislým na trolejovém vedení Hlavní vývojové trendy čistě bateriové elektrobusy plug-in hybridní autobusy palivočlánkové autobusy (vždy také s bateriemi) parciální/bateriové trolejbusy Mimo hlavní sledované trendy elektrických autobusů zůstávají trolejbusy bez vl. zdroje provozní omezení, ekonomicky málo efektivní trolejbusy s dieselem velmi neekologický nezávislý provoz diesel-hybridní autobusy v podstatě úsporný diesel s čistě elektrickým provozem na vzdálenost max. stovek metrů Velký třesk na trhu elektrických autobusů v Evropě v současné době na trhu >30 dodavatelů el. autobusů: >80 typů vozidel od r. 2011, z toho >50 od r. 2015, z toho >20 v r. 2017 cca 10 dodavatelů pohonů a infrastruktury: >25 produktů pro nabíjení vzniká nový trh přestaveb dieselových autobusů na elektrobusy 12

Současný stav a očekávaný vývoj elektrických autobusů (1) Bateriové elektrické autobusy ve světě 2016: celkem 345 tis. vozidel odpovídá 100% nárůstu oproti r. 2015 (celkem a Evropa), v tom: Čína: cca 135,3 tis. vozidel Evropa: cca 1 300 vozidel; největší park Londýn (>70 e-busů) USA: cca 200 vozidel ostatní země: cca 209 tis. vozidel (Zdroj: ZeEUS/IEA Report Global EV Outlook 2017) SR a ČR od jednotek vozidel k deseti- a vícekusovým parkům vozidel (Košice, Bratislava, Třinec) již nejen elektrifikované dopravní podniky, např. Arriva Předpokládá se další růst poptávky, související se změnou struktury parků městských autobusů směrem k bezemisnímu provozu v každé větší metropoli řádově tisíce vozidel Ve světě stále provozovány také řádově tisíce trolejbusů bez baterií (problém statistik) 13

Současný stav a očekávaný vývoj elektrických autobusů (2) Předpokládaný vývoj struktury parků městských autobusů v Evropě 14

Současný stav a očekávaný vývoj elektrických autobusů (3) Současná struktura elektrických autobusů v Evropě podle druhu technologie a provozu 15

Současný stav a očekávaný vývoj elektrických autobusů (4) Současná struktura elektrických autobusů v Evropě podle délky/kapacity Poznámka: Počty vozidel jsou pouze orientační, zdroj informací nemusí být úplný 16

Hlavní trendy v technologiích průběžně dobíjených elektrobusů (1) Jednoznačně převládá kontaktní uzemněné rychlé dobíjení s vysokou mírou technické standardizace rychlé nabíjení řádově v minutách minimalizace pobytu při nabíjení možnost nabíjet během nástupu a výstupu cestujících využívání veřejné AC sítě i stejnosměrné DC sítě dopravců v ČR sleduje tento trend Ostrava a Praha AE (standard OppCharge) příklad: demo provoz v Münsteru přechod od individuálního řešení ke standardizovanému Občas zákonitě střet očekávání mezi dopravci a dodavatelským průmyslem dopravci chtějí řešení co nejvíce na míru svým konkrétním potřebám a představám průmysl potřebuje co největší sériovost a standardizaci sériovost a standardizace ale v důsledku pomáhá i dopravcům tlak na nízké ceny ochrana před uzamčením zákazníka vendor lock-in minimalizace právních rizik příklad provozu průběžně dobíjených e-busů od několika výrobců na standardizované infrastruktuře: Trondheim (e-busy Volvo a Heuliez, standard OppCharge) 17

Hlavní trendy v technologiích průběžně dobíjených elektrobusů (2) Dvě nejužívanější řešení (nyní už cca stovky vozidel) Foto AB Volvo OppCharge (např. ABB, Siemens, Heliox) Foto Solaris Bus & Coach Smart Charging (např. Schunk, Heliox) 18

Hlavní trendy v technologiích průběžně dobíjených elektrobusů (3) Další sériové technologie: bezkontaktní indukční dobíjení IPT Charge (viz foto z Milton Keynes) a Bombardier PRIMOVE technologie odzkoušené z průmyslové dopravy estetické řádově desítky e-busů příznivé zkušenosti nicméně energeticky málo efektivní zranitelné v provozu na veřejných komunikacích Stranou hlavního proudu dvoupólové kontaktní dobíjení z troleje sporné nabíjecí infrastruktura, tedy trolej, u elektrifikovaných dopravců již existuje a je jednoduchá Foto Eltis.org ale není určena pro statické nabíjení omezení ve výkonu dlouhé doby nabíjení (řádově desítky minut) popírá základní smysl průběžného dobíjení rozmanitá další individuální řešení pro kontaktní dobíjení třeba řešit spolehlivost zařízení a problém vendor lock-in (viz výše) 19

Hlavní trendy u parciálních trolejbusů Zcela nové projekty trolejbusů jen výjimečné; většinou snaha o zefektivnění stávajícího provozu zahraničí i ČR prodlužování dojezdu za troleje koncept parciálního trolejbusu zvyšování kapacity (např. Linec viz foto) Bateriový zásobník energie se u trolejbusů zvolna stává standardem omezení závislosti na trolejích trolejové vedení méně komplikované = méně nákladné Trolejbusy jako páteřní síť s velkokapacitními vozidly Většina proběhu pod trolejemi technická omezení Podobný způsob nasazení: 18/24m e-busy Hess s bleskovým dobíjením ABB TOSA (Ženeva, Nantes: velkokapacitní e-bus v BRT jako efektivní varianta k tramvajím!) Experimentální řešení Praha DPP: parciální trolejbus se statickým dobíjením a minimální délkou trakčního vedení (10 % délky linky) 20 Foto Linz AG

Palivočlánkové autobusy Hybridní sestava palivového článku s bateriemi palivový článek jako hlavní zdroj, doplněný bateriemi noční elektrobus doplněný palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu Také trolejbusy doplněné palivovým článkem (Riga) Stávající a připravované projekty: řádově stovky vozidel snaha podpořit komercializaci První BRT s FC-busy: Pau (Francie) viz foto Stále dražší než čistě bateriové e-busy, ale celodenní dojezd na jedno naplnění nádrže V ČR projekt TriHyBus jedinečný, neopakovatelný NAP ČM počítá s vodíkovou e-mobilitou problém společného jazyka profesních komunit dopravci, vodíkáři Foto 3Emotion 21

Další poznatky z technologií a provozu (1) Sériově vyráběné e-busy = inovativní, ekologický a zároveň technologicky zralý produkt, nicméně stále relativně drahý kvůli malé ekonomii z rozsahu Praxe ukazuje to, co je zřejmé od stolu : elektrobusy představují samostatný dopravní systém nelze jimi nahradit dieselové autobusy kus za kus (viz zkušenosti z Bonnu nebo z Košic) je třeba optimálně a s dlouhodobým pohledem volit technologii podle místních poměrů a rozvojové strategie města a dopravce je žádoucí tento systém podpořit dalšími moderními technologiemi a opatřeními (vyhrazené jízdní pruhy, přednost MHD na světelných křižovatkách apod.) Pozor na nerealistické sliby některých výrobců! (viz e-bus v Jeseníkách: potřebný dojezd podmíněn nerealistickou mírou rekuperace) Zásobníky energie: baterie: jednoznačně Li-ion, jiné (např. sodíko-niklové ZEBRA) se v provozu elektrobusů ukazují jako málo spolehlivé zkušenosti z Barcelony superkapacitory: předurčené pro průběžné dobíjení zajímavé zkušenosti Chariot Motors 22

Další poznatky z technologií a provozu (2) Spotřeba trakční energie relativně velký vliv: technika jízdy (viz např. zkušenosti z Košic) třeba věnovat pozornost zaškolení řidičů relativně malý vliv: sklonové poměry linky zvýšená spotřeba do kopce v běžných městských poměrech kompenzována rekuperací z kopce (Barcelona) Podpůrné informační technologie s využitím internetu věcí (IoT) usnadní návrh projektu i vlastní provoz elektrobusů přípravná fáze: návrh technických parametrů projektu e-busů a nabíjecí infrastruktury podle požadavků konkrétní linky provozní fáze: sledování stavu baterií a hospodárnosti jízdy u jednotlivých vozidel/řidičů optimalizace nabíjení dálková diagnostika optimalizace údržby nově vznikající trh pro dodavatele řídicích a informačních systémů na bázi IoT Rostoucí zájem o elektrobusy u neelektrifikovaných dopravců, kteří nemohou využívat jako zdroj energie vlastní trakční síť příležitost pro dodavatele elektrické energie a energetických služeb k vytváření produktů pro efektivní nabíjení elektrobusů 23

Evropský projekt ASSURED 10/2017 9/2021 Navazuje na ZeEUS, zahrnuje i nákladní a užitková vozidla Zaměřen na vývoj nové generace modulární infrastruktury pro průběžné dobíjení elektrických vozidel vysokými výkony (do 600 kw) a podporu standardizace nabíjecích technologií, včetně např. inovativních strategií pro řízení dobíjení Kromě kontaktních systémů dobíjení také indukční systémy s výkonem do 100 kw Součástí projektu hodnocení a optimalizace nákladů, energetické efektivnosti a dopadů na distribuční síť E-busy ve městech Turin/Lyon, Göteborg, Bayonne, Jaworzno, Helmond a Castejón testování různých konkrétních technologií/postupů Celkem 39 partnerů z 12 zemí Rozpočet projektu 23,6 mil., cca 80 % ze zdrojů EU 24

SOUČASNÉ A VÝHLEDOVÉ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ ELEKTRICKÝCH AUTOBUSŮ 25

Problém elektrických autobusů: technická zralost vs. cena a TCO Elektrické autobusy Zdroj: Sdělení Komise Inteligentní města a obce - Evropské inovační partnerství C(2012) 4701 final 26

Obecný vztah nákladů, objemu výroby a rizika u inovativních řešení Adaptováno podle FCH JU 27

Stručně a jednoduše: investiční a inovační projekty Investiční projekty hotové technologie pro rutinní provoz zpravidla nutno soutěžit objednatel má nárok vyžadovat maximální spolehlivost Vývojové a inovační projekty technologie, které se teprve zkoušejí a vyvíjejí, nebo se prověřují různé možnosti jejich uplatnění města slouží jako živé laboratoře spolufinancuje průmysl chce své peníze zpátky v tržbách za odzkoušená řešení maximální provozní nasazení /disponibilita není hlavním cílem Vývojové/inovační projekty e-busů mohou pokračovat rutinním provozem (např. ZeEUS Stockholm) nebo být ukončeny (např. ZeEUS Plzeň) V rámci vývojových/inovačních projektů se mohou testovat nová řešení na sériových výrobcích Pozor na nedorozumění a rozdílná očekávání! (viz např. e-busy v Berlíně) 28

Vyšší náklady elektrobusů cena za jejich celospolečenské přínosy Příklad konkrétního projektu v ČR Dva 12m autobusy, cca 130 km/vozidlo denně, různé alternativy pohonu Investice (včetně náhradních baterií) pro jednoduchost promítnuty do odpisů není uvažována hodnota peněz v čase Poznámka: Rozdíl v provozních nákladech e-busů oproti dieselům jen 17 % = zde relativně malé proběhy vozidel a malý podíl variabilních nákladů; větší proběhy se odrazí ve větším rozdílu provozních nákladů 29

Finanční nástroje pro e-busy (1) Projekt ZeEUS říjen2017: souhrnná zpráva Analysis of Existing Legislation and Funding Applicable to Urban Electric Buses a zpráva ZeEUS ebus Report #2 (dále zprávy ZeEUS ) Úroveň EU souhrn: celkem 14 různých finančních nástrojů, tak či onak relevantních k podpoře elektrických autobusů z nich 11 nabízí granty, tedy nevratné dotace, nebo kombinaci grantů a půjček, zbývající 3 nabízejí pouze půjčky Úroveň EU dotace: významnou míru dotací pro elektrické autobusy nabízejí prakticky pouze Fond soudržnosti a Evropský fond regionálního rozvoje (patří mezi ESIF) dnes mj. zdrojem spolufinancování IROP v SR ostatní grantové nástroje na úrovni EU směrovány především do oblasti technické pomoci, výzkumu a vývoje nebo do demonstračních provozů jejich příspěvek na investice v bezemisní veřejné dopravě je zpravidla malý, s množstvím omezení nebo z jiných důvodů irelevantní k e-busům 30

Finanční nástroje pro e-busy (2) Úroveň EU půjčky/úvěry: zejména zvýhodněné úvěry od Evropské investiční banky Příklad MHD Riga 2017: 20 tramvají a 10 trolejbusů s palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu, celkem 195 mil. investice, z toho 75 mil. zvýhodněný úvěr od EIB (viz foto) Národní a regionální úrovně u analyzovaných vybraných zemí Foto Solaris Bus & Coach (Francie, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko, Švédsko a Velké Británie) velmi rozmanitá struktura převládají spíše dotace, především spolufinancování pilotních projektů financování rozdílů mezi investičními náklady bezemisních vozidel včetně infrastruktury a srovnatelných emisních vozidel fixní finanční pobídky pro pořízení bezemisních vozidel Projekty e-busů v západní Evropě nezřídka financovány pouze městem nebo samotným dopravcem 31

Finanční nástroje pro e-busy (3) Zprávy ZeEUS upozorňují: Omezení EU v oblasti veřejné podpory investic podle Obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER) stanoví maximální možnou úroveň podpory na 40 % vícenákladů; vyšší úroveň možná až po předchozí notifikaci ze strany EU Elektrické autobusy jsou stále nákladné. Dotace orientované především na výzkum musí být následovány investičními dotacemi na jejich pořízení, jinak výsledky výzkumu tedy nové, lepší elektrické autobusy najdou těžko uplatnění v provozní praxi! Slovensko IROP 2017: výzva pro 3 kraje další možnosti? Dotace a dotační politika EU po roce 2020: celkově méně prostředků odchod V. Británie podpora výzkumu a vývoje podpora komercializace inovativních technologií, zpravidla v partnerství veřejného a soukromého sektoru podpora transevropské infrastruktury jiné investiční dotace: doporučováno do budoucna nespoléhat na evropské zdroje, ale spíše na národní zdroje a na bankovní finance Tato politika může v důsledku ohrozit udržitelnou městskou mobilitu v EU, viz stanovisko (Position Paper) UITP z dubna 2018 apeluje na investiční podporu udržitelné městské mobility ze zdrojů EU i po r. 2020 32

Co z toho plyne pro slovenské dopravce a objednatele veřejné dopravy? (1) Z dosavadních informací je zřejmé, že v programovém období 2014+ pravděpodobně ještě omezeně k dispozici prostředky IROP? po roce 2020 nelze v dosavadní míře počítat se zdroji na úrovni ESIF Další nadnárodní dotační zdroje složité, většinou směrované mimo pořízení sériových produktů, byť ekologických S dotacemi jsou kromě toho spojeny další problémy nejistota: na dotaci není nárok a o jejím přidělení či nepřidělení zdaleka nerozhoduje pouze kvalita projektu nemožnost odepisovat dotovanou část, a tedy vytvářet v nákladech rezervy na obnovu zbývá vytváření rezerv z nerozděleného zisku? víra, že nějaké dotace vždy budou? víra, že až ten problém nastane, bude ho řešit někdo jiný??? Bankovní nástroje: zvýhodněné úvěry od EIB pro kontakt s EIB lze využít i služby komerčních bank komerční bankovní produkty úvěr, operativní leasing, finanční leasing Rozmanité alternativní obchodní modely ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru zapojení těch, jimž kvalitní dopravní obsluha přináší zisky, do jejího financování 33

Co z toho plyne pro slovenské dopravce a objednatele veřejné dopravy? (2) Nicméně veřejnost očekává bezemisní městskou dopravu a její zavádění je podpořeno závazky a stanovenými cíli na úrovni národní a mezinárodní Výzva pro slovenská ministerstva: Vznikne národní zdroj spolufinancování pro bezemisní autobusy, např. zahrnutím e-busů do Investičnej platformy smart city nebo jinak? Výzva pro města, obce a regiony: Rozdíl mezi náklady bezemisní a emisní dopravy je de facto investicí do zdraví a pohody obyvatel, která podpoří jejich zájem ve městě žít, pracovat a podnikat, a tím přispěje k hospodářskému rozvoji města a tedy dostatečně dobrý politický argument pro zvýšené výdaje na hromadnou dopravu? Výzva pro manažery dopravců: Aktivní nebo pasivní přístup k elektromobilitě Vaše volba! 34

SHRNUTÍ 35

Závěrečné shrnutí (1) Vývoj v technologiích elektrických autobusů dva rozhodující směry: trolejbusy jako velkokapacitní páteřní systém tam, kde již existuje infrastruktura; baterie jako prostředek k celkovému zefektivnění provozu elektrobusy jako nezávislé bezemisní autobusy noční i průběžně dobíjené podle požadavků provozovatele obojí má své pro a proti masivní nástup sériových řešení, ale stále také vývojové/inovační projekty podpora palivočlánkové e-mobility kromě toho řada individuálních řešení mimo mainstream čas ukáže jejich životaschopnost a replikovatelnost Financování elektrických autobusů investiční dotace velkého rozsahu z evropských zdrojů končí dotace do výzkumu, vývoje a inovací jsou roztříštěné, nepokrývají plně potřebu investic vzniká riziko, že se výsledky výzkumu neuplatní v praxi nutno spoléhat na bankovní financování EIB i komerční banky vzniká potřeba dotací na národní úrovni a zvýšení výdajů měst na financování veřejné dopravy obojí je investice do obyvatel, která se vrátí 36

Závěrečné shrnutí (2) Úspěch = lidé + systém + poctivost a otevřenost bez nadšení nelze dělat nové věci, ale není rozumné zůstat jen u nadšení bez dobře připraveného projektu bude každé zavádění inovativních technologií jen laborováním středověkých alchymistů otevřená a transparentní výběrová řízení = prevence uzamčení zákazníka právních sporů image neatraktivního trhu, který je příliš zkorumpovaný na to, jak je malý a následně nedostatku tržní konkurence, která tlačí na pokles cen a pokrok v technologiích 37

a ještě poznámka Pozor na techniky zamilované do svých řešení na obchodníky šmahem odsuzující konkurenční řešení na byrokraty, kteří nedokážou uvažovat mimo zavedené škatulky na konzultanty, kteří zákazníkovi říkají pouze to, co chce slyšet! Neexistuje jeden jedině správný elektrický autobus nebo technologie pro jeho provoz způsob, jak obejít zákony přírody nebo zákony ekonomiky a tedy ani způsob, jak udělat z ničeho něco podnikatel, který pro blaho lidu podniká se ztrátou a tedy ani způsob, jak úspěšně implementovat projekt elektrických autobusů bez znalosti věci a bez obyčejného zdravého rozumu (.což ostatně platí nejen o elektrických autobusech ) 38

Děkuji za pozornost a přeji hodně úspěchů! Těším se na další setkání! 39

Některé užitečné informační zdroje J. Slavík: Smart city v praxi, Profi Press, Praha 2017 k zakoupení zde: http://obchod.profipress.cz/?action=detail&oid=000001065900100 017 Novinky a zajímavosti z elektromobility: http://www.proelektrotechniky.cz/elektromobilita.php Novinky a zajímavosti ze smart city: www.smartcityvpraxi.cz Metodické pokyny k tvorbe plánov udržateľnej mobility ke stažení: www.mpsr.sk/download.php?fid=9858 Stránky IROP: http://www.mpsr.sk/index.php?navid=47&sid=67&navid2=1036 Stránky projektu ZeEUS: http://zeeus.eu/ Stránky projektu ASSURED: https://assured-project.eu/ The SUMP Registry: http://sumps-up.eu/sump-registry/ 40

Napadlo Vás něco až poté? Máte zájem o odborné služby k Vašim projektům elektromobility? Otázky a komentáře k tématu, spolu dalšími expertními službami v oboru smart cities: Ing. Jakub Slavík, MBA Consulting Services K podjezdu 596/18, 251 01 Říčany u Prahy Tel. +420 323 631 119 E-mail: slavik.jakub@volny.cz info@proelektrotechniky.cz 41