Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 2011 B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)
HOUBY V BIODEGRADACI A BIODETERIORACI BIODEGRADACE čili biologický rozklad je speciálním případem degradace, při níž dochází k ROZKLADU POLYMERŮ PŮSOBENÍM BIOLOGICKÝCH ČINITELŮ. Známá je biodegradace mikroorganizmy, hlodavci a hmyzem. Při rozkladu látek s obsahem PROTEINŮ dochází k HNITÍ. Organismy, které se na biologickém rozkladu podílí, se nazývají DEKOMPOZITOŘI (ROZKLADAČI). BIODETERIORACE je NECHTĚNÁ ZMĚNA VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ zapříčiněná činností živých organismů. Biodeterioraci podléhá většina materiálů jako CELULÓZA, TEXTILNÍ VLÁKNA, DŘEVO, KOVY, ZUBNÍ SKLOVINA, HORNINY, PLASTY ČI SKLO. Těchto degradačních procesů se nejčastěji účastní BAKTERIE, HOUBY, HMYZ A HLODAVCI. Bakterie a houby působí často prostřednictvím biofilmu.
HOUBY V BIODEGRADACI A BIODETERIORACI HOUBY hrají významnou roli v BIODEGRADACI A BIODETERIORACI. Jsou velice efektivní při rozkladu MATERIÁLŮ OBSAHUJÍCÍCH CELULÓZU. Jako je např. bavlna. Chaetomium globosum je aktivní v ROZKLADU BAVLNĚNÝCH TKANIN způsobuje černé skvrny až ztenčení vláken či jejich trhání. Momentálně nehrozí takové nebezpečí rozkladu tkání, jelikož máme mnoho tkanin obsahujících umělá vlákna. HOUBY také mohou ROZKLÁDAT KNIHY, MALBY, pokud jsou uloženy ve vlhkých teplých podmínkách. Např. ve starém hebrejském SVITKU STARÉHO ZÁKONA byly nalezeny kontaminující houby rodu Aspergillus HOUBY mohou žít i NA OPTICKÉM SKLE kde se živí tím, co se tam dostane např. z otisků prstů. Způsobuje POŠKOZENÍ SKEL A SNÍŽENÍ OPTICKÉ KVALITY v teplých a vlhkých oblastech. Nutnost pravidelného čištění a držení v suchých podmínkách Penicillium, Aspergillus. Podobné PROBLÉMY mohou v tropech nastat u ELEKTRICKÉHO ZAŘÍZENÍ, kde mohou houby ZNIČIT IZOLACI s předpokládanými následky.
HOUBY V BIODEGRADACI A BIODETERIORACI PALIVO - nejznámější příklad je RŮST Cladosporium resinae V PALIVU DO LETADEL. Mycelium může blokovat palivové filtry. A také KYSELINY, které tato houba produkuje mohou MÍT KOROZIVNÍ PŮSOBENÍ. Na MALÍŘSKÝCH DÍLECH Aureobasidium pullulans, Cladosporium. HOUBY také mohou NAPADAT KŮŽI, LEPIDLA, KOSMETIKU takže se i tyto produkty musí skladovat v podmínkách, které nepodporují růst hub. HOUBY mohou růst i NA PLASTECH Penicillium species. HOUBY NA ELEKTRICKÉM ZAŘÍZENÍ - polyethylen, polypropylen, epoxid, - Cladosporium cladosporioides. Rostou i na silikonových vláknech - v té době se živí oligotroficky. Plísně nakultivované z Arcidiecézního muzea
BIODETERIORACE Papír vlákna poškozená Chaetomium globosum. Optický materiál (Penicillium, Aspergillus) rostou na povrchu a živí se na organickém odpadu. Povrch malířských děl (Aureobasidium pullulans).
BIODETERIORACE Aspergillus niger na tkanině Aspergillus sp. detekovaný na izolačním obalu měděného drátu
Stachybotrys chartarum - vyskytuje se na podmáčených celulózních substrátech produkuje silné mykotoxiny, které jsou karcinogenní
Cladosporium spp. je plíseň primárně nacházená na rozkládajících se zbytcích rostlin, dřevin, potravin, slámě, půdě, ale i textiliích, malířských vláknech a povrchu sklolaminátového vedení.
Plísně na kožené bundě
Plesnivý kupný výsevní substrát
HOUBY ROZKLÁDAJÍCÍ DŘEVO Dřevo je velmi NÁROČNÝ MATERIÁL NA ROZKLAD, takže je nepoužitelné pro mnoho druhů hub. Obsahuje zejména CELULÓZU (40-50% váhy sušiny), HEMICELULÓZY (25-40%) a LIGNIN (20-35%) s velice MALÝM PROCENTEM SNADNO DOSTUPNÝCH CUKRŮ. Také obsahuje látky TOXICKÉ PRO HOUBY - tanniny, terpeny a flavonoidy. Poměr C:N je 350-500:1, což je pro mnohé houby nedostačující Pro houby je možné kolonizovat až dřevo, které má asi 26-30% vlhkosti. Čerstvé dřevo má 15-18%, což je málo: výjimku tvoří pouze Serpula lacrymans, která při rozkladu dřeva produkuje vodu a zvlhčuje další substrát. Někteří zástupci hub, kteří rozkládají dřevo, mohou NAPADAT ŽIVÉ STROMY a jsou považovány za parazity (václavka obecná (Armillaria mellea), kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosus). Ostatní houby NAPADAJÍ POUZE již poškozené nebo oslabené stromy. Některé houby (Ascomycota, Basidiomycota) mohou způsobovat bílou a jiné hnědou hnilobu tím, že rostou uvnitř dřeva.
TYPY HNILOBY DŘEVA Typ Původce Barva Textura Metabolismus Bílá hniloba Basidiomycota, Ascomyco ta ±vybělená Vláknitá Všechny komponenty jsou postupně stráveny Hnědá hniloba Basidiomycota ± hnědá Rozpadající se kostky, vlákna se ztrácejí velmi brzy Primárně sacharidy jsou stráveny, lignin většinou zůstává Měkká hniloba Asco- and Deuteromycota Vybělená nebo hnědá Obvykle na povrchu, a určitá část vláknité struktury se ztrácí Sacharidy jsou preferovány
Hnědá a bílá hniloba
Hnědá a bílá hniloba
Měkká hniloba dřeva často vypadá hnědě a můžeme si ji splést s hnilobou působenou houbami rozkládajícími celulózu. Bílá hniloba dřeva Hnědá hniloba dřeva
Měkká hniloba: řetízky dutin vznikají uvnitř buněčných stěn. Podélný řez dřevem s bílou hnilobou ukazuje houbu, která degraduje některé buňky kompletně a některé vůbec ne. Dřevo (SEM fotka) s hnědou hnilobou. Pouze lehký tlak způsobuje, že se buněčné stěny hroutí to malých fragmentů.
Průřez kmenem vrby a smrku poškozeného ohňovcem
MĚKKÁ HNILOBA Houby způsobující měkkou hnilobu ROZKLÁDAJÍ POUZE CELULÓZU A HEMICELULÓZY, a typicky se vyskytuje ve dřevě s vysokým obsahem vody a dusíku. Houby, které způsobují měkkou hnilobu jsou NEJMÉNĚ SPECIALIZOVANÉ houby pro tento druh hniloby a zahrnují zástupce skupin Ascomycota, Deuteromycota, kteří běžně rozkládají celulózu v půdě (Chaetomium, Pleospora, Paecilomyces), dále to mohou být outkovka chlupatá (Trametes hirsuta) a pevník chlupatý (Stereum hirsutum). Jejich hyfy rostou v LUMENU JEDNOTLIVÝCH BUNĚK a tvoří se RHOMBOIDNÍ DUTINY okolo jednotlivých hyf. Potřebují VYSOKÝ OBSAH DUSÍKU. Velmi běžně způsobují hniloby okenních rámů, vlhkých desek na zemi a míst, kde sedají ptáci, tzn. místa, kde se dusík může uvolňovat buď z půdy, nebo z kontaminace.
Peritecium Chaetomium Pyknida druhu Phoma spp., (Pleospora) Paecilomyces lilacinus Pevník chlupatý (Stereum hirsutum)
HNĚDÁ HNILOBA Houby, které ROZKLÁDAJÍ většinou CELULÓZU A HEMICELULÓZU (celulolytické enzymy), ale ZANECHÁVÁ LIGNIN jako hnědou kostru. Tento typ hniloby má hnědou barvu, protože polysacharidy jsou odstraněny a je zanechán lignin, který oxiduje a na vzduchu hnědne. Není zde žádná vláknitá textura, protože celulóza je strávena hned a výsledkem jsou NEPRAVIDELNÉ KRYCHLOVÉ ÚTVARY, které se snadno boří. Zástupci: zahrnuje hlavně zástupce skupiny Basidiomycota, např. Březovník obecný (Piptoporus betulinus), dřevomorka domácí (Serpula lacrymans), Trámovka trámová (Gloeophyllum trabeum), Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) Pouze asi 6% HUB rozkládajících dřevo způsobuje hnědou hnilobu; Některé houby jsou schopny napadat i celulózní substráty, které nejsou ze dřeva. Serpula lacrymans může růst i na papíru či bavlně.
Březovník obecný Piptoporus betulinus Serpula lacrymans Dřevomorka domácí Gloeophyllum trabeum Trámovka trámová
Laetiporus sulphureus Sírovec žlutooranžový Fomitopsis pinicola Troudnatec pásovaný
BÍLÁ HNILOBA Houby, které ROZKLÁDAJÍ CELULÓZU, HEMICELULÓZU A LIGNIN VÍCE MÉNĚ SOUČASNĚ a zanechávají velmi VYBĚLENÉ DŘEVO a často s VLÁKNITOU KONZISTENCÍ. Hyfy jsou přítomny v lumenu buněk a způsobují progresivní ztenčování buněčných stěn dřevních buněk. Bílá hniloba je vláknitá, protože určitá část celulózy zůstává netknutá do posledních stadií rozkladu. Obvykle má bělavou barvu, protože část se vybělí oxidací a také díky ztrátě ligninu, který je hnědý. Bílá hniloba je DALEKO ČASTĚJŠÍ v našich lesích než hnědá hniloba. Zástupci reprezentují skupiny Ascomycota (e.g. Xylaria hypoxylon, Chlorosplenium aeruginascens, Bulgaria inquinans ) a Basidiomycota (Coriolus (Trametes) versicolor, Fomes fomentarius, Stereum sanguinolentum, Pleurotus ostreatus)
Xylaria hypoxylon Dřevnatka parohatá Chlorociboria (Chlorosplenium) aeruginascens Zelenitka měděnková Trametes (Coriolus) versicolor Outkovka pestrá Bulgaria inquinans Klihatka černá
Troudnatec kopytovitý Fomes fomentarius Pevník krvavějící Stereum sanguinolentum Hlíva ústřičná Pleurotus ostreatus
ROLE HUB PŘI ROZKLADU DŘEVA HOUBY patří mezi tzv. REDUCENTY, jejichž úkolem v přírodě je ROZKLÁDAT SLOŽITÉ ORGANICKÉ LÁTKY na jednodušší, tak aby se odumřelé organismy mohly vrátit do přírodního koloběhu. HLOUPÁ DŘEVOKAZNÁ HOUBA OVŠEM NEROZEZNÁ, ŽE VÁŠ DŮM NENÍ PADLÝ STROM, a že tedy k recyklaci určen není. Po dobrém jí to vysvětlit dost dobře nejde. Jelikož DŘEVO je používáno při stavbách budov, POKUD BY SE NEOŠETŘILO bylo by SNADNO NAPADNUTELNÉ HOUBAMI. Dřevo obsahující do 20% vlhkosti je relativně odolné vůči houbám, ale pokud je vlhkost větší, riziko rozkladu houbami se prudce zvyšuje. Kromě našich TERMÍNŮ BÍLÁ A HNĚDÁ HNILOBA se vyskytují termíny SUCHÁ A VLHKÁ HNILOBA. Termín SUCHÁ HNILOBA se striktně týká pouze jediné houby - Serpula lacrymans (dřevomorka domácí), která NAPADÁ I SUCHÉ DŘEVO. Ostatní houby se vyskytují pouze, když dřevo je vlhké.
Rozsah vodní aktivity <0.9 aktivita většiny bakterií je inhibována <0.8 aktivita většiny kvasinek je inhibována <0.7 aktivita většiny hub je inhibována <0.6 veškerá mikrobiální aktivita je inhibována Obsah vlhkosti ve dřevě (u typického měkkého dřeva) 0 3% 5% 7% 9% 12% 14% 16% 20% 24% 30% 0 10 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Odpovídající hodnota RH 100 %
ROZSAH VLHKOSTI VHODNÝ PRO RŮST DŘEVOKAZNÝCH HUB Obsah vody ve dřevě (normální dřevo) 7% 9% 12% 14% 16% 20% 24% 30% Normální Hraniční Vysoký Růst hyf nedetekován Růst hyf možný až při vlhkosti 16% Růst hyf a možná dekompozice dřeva Normální VLHKOST DŘEVA, používaného PRO STAVBY je v rozsahu asi 8-14%. Ke značné DEKOMPOZICI DŘEVA dochází až při saturaci dřeva vlhkostí 28-30%. V závislosti na typu houby tak může k OMEZENÉ DEKOMPOZICI docházet už při VLHKOSTI 20%. Některé houby, které nezpůsobují přímo hnilobu dřeva (Aspergillus a Penicillium) však mohou růst už při vodní aktivitě 0,7 což odpovídá VLHKOSTI 15%. Optimum i pro tyto houby je však vlhkost mezi 16-20%. Vlhkost pod 16% je obvykle považována za limitní pro povrchové hniloby.
SUCHÁ HNILOBA Serpula lacrymans (dřevomorka domácí) jediný původce způsobuje tzv. HNĚDOU HNILOBU spotřebuje CELULÓZU a zbudou kousky tmavě zbarveného oxidovaného ligninu. OPTIMÁLNÍ TEPLOTA pro její rozvoj je 22 C. Při teplotě 26 C se její růst zastavuje a již 10 min při 40 C i zabíjí. To je vysvětlení, proč je tato houba jen ZŘÍDKA NACHÁZENA VENKU. Tato houba může růst na stěnách stejně jako na dřevě, a pokud se neošetří včas, mycelium může růst na velké vzdálenosti. Kousek DŘEVA může být INFIKOVÁN KLÍČÍCÍMI SPORAMI nebo KOUSKEM MYCELIA z jiného zdroje předchozího místa infekce. Mnoho infekcí také může začít na ZBYTCÍCH PAPÍRU a nebo vlhkých krabicích uložených na vlhkých místech. Houba RYCHLE ROSTE a na KONCÍCH JEJICH HYF se tvoří KAPKY VODY a vlhčí další část substrátu. Pro VYHLEDÁVÁNÍ míst infekce se používají i CVIČENÍ PSI. www.poultonremedialservices.co.uk
VÝVOJ DŘEVOMORKY Na POVRCHU DŘEVA se nejdříve OBJEVUJÍ BĚLAVÁ VATOVITÁ VLÁKNA povrchového mycelia, později PLODNICE tvarem a tuhostí poněkud připomínající choroše. Mají však sytě oranžovou až hnědočervenou barvu a často bílé okraje. DŘEVO SE ZAČNE ROZPADAT do charakteristických kostkovitých tvarů - nejdříve u povrchu, ROZKLAD VŠAK RYCHLE POSTUPUJE v celém profilu napadeného prvku a končí úplnou destrukcí. Teplota: 3 26 C Vlhkost dřeva: 18 až 20 % Substrát: vedle DŘEVA může prorůstat i ZDIVEM na velkou vzdálenost Rychlost šíření: až 10 mm za den Serpula lacrymans dřevomorka domácí
Dřevo napadené dřevomorkou domácí
Dřevomorka lesní a dřevomorka zlatá v budovách se nevyskytují a neškodí
ZPŮSOB OCHRANY KONSTRUKČNÍ OCHRANA DŘEVA Základní PODMÍNKOU PREVENCE je udržení VLHKOSTI POD 18 %. To předpokládá nedovolit vodě, aby do stavby zatékala, především řádnou ÚDRŽBOU STŘECH, OKAPŮ A VODOVODNÍ ČI KANALIZAČNÍ INSTALACE. Důležitá je také DOKONALÁ IZOLACE ZDIVA a vůbec boj proti vlhkosti, který začíná už ve stádiu PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY zabezpečením přístupu vzduchu do všech prostor. Je také nutné PŘEDEJÍT NEBEZPEČÍ KONDENZACE vzdušné vlhkosti. To platí zejména pro obvykle nepřístupné prostory mezi podlahou a stropem nižšího patra, prostory nad půdními vestavbami a podobně. CHEMICKÉ OŠETŘENÍ DŘEVA Poněkud náročnější a ekologicky problematičtější metodou PREVENCE je CHEMICKÉ OŠETŘENÍ. Na trhu je obrovské množství přípravků, mezi osvědčené výrobky patří například řada produktů Lignofix, Dřevosan a další. V laických podmínkách obvykle přichází v úvahu jen POVRCHOVÁ APLIKACE, která však je nejméně účinná. Účinnější je MÁČENÍ NEBO TLAKOVÁ IMPEREGNACE. V některých státech (včetně sousedního Německa) je preventivní ošetření konstrukčně namáhaných prvků, které nebudou po dokončení stavby přístupné, dokonce povinné.
KDYŽ UŽ JE SKORO POZDĚ Jakkoliv je prevence proti dřevokazným houbám poměrně snadná, o to horší je situace, když NEBEZPEČÍ PODCENÍME. Pokud už stojíme tváří v tvář dřevu napadenému houbou, většinou nezbývá než učinit následující: Co nejrychleji SNÍŽIT VLHKOST Povolat statika, který POSOUDÍ STAV KONSTRUKCE Odborně VYMĚNIT NEJVÍC POŠKOZENÉ ČÁSTI a okruh aspoň 60 cm od místa poškození houbou CHEMICKY OŠETŘIT ODSTRANĚNÉ ČÁSTI SPÁLIT NÁŘADÍ OMÝT VE VODĚ s rozpuštěnými ochrannými přípravky OMÍTKY S FUNGICIDÍMI PŘÍPRAVKY Je však třeba si uvědomit, že neexistuje metoda, která by houbu opravdu zlikvidovala. SPORY JSOU VE VZDUCHU STÁLE PŘÍTOMNÉ a začnou růst všude, kde se jim naskytnou příhodné podmínky.
CONIOPHORA PUTEANA SKLEPNÍ HOUBA (POPRAŠKA SKLEPNÍ) SAPROFYTICKÁ DŘEVOKAZNÁ houba rozšířená v obou mírných pásech. Rozkládá DŘEVO LISTNÁČŮ I JEHLIČNANŮ v lese, na SKLADECH a velmi často v budovách s velkou vlhkostí, sklepích, podlahách. Roste při VYSOKÉ optimální VLHKOSTI; TEPLOTA okolo 3-40 C. Je citlivá na vysušení dřeva, zpravidla už dále neroste Infekce probíhá POMOCÍ SPOR. PLODNICE SE ZŘÍDKA vyvíjejí UVNITŘ STAVEB, ale jsou zase běžné venku, na rozdíl od dřevomorky. Také způsobuje HNĚDOU HNILOBU napadené dřevo se cihličkovitě bortí a je tmavě hnědé.
Coniophora puteana v budovách většinou vytváří nápadné mycelium ale nikoliv plodnice.
Coniophora puteana plodnice, nacházené v přírodě
DALŠÍ DRUHY HUB, NACHÁZENÝCH V BUDOVÁCH Fibroporia vailantii - Pórnatka Vaillantova. Je běžným druhem v DOLECH (tam je velmi škodlivá), a může také napadat dřevo ve velmi vlhkých budovách. Plodnice jsou v budovách jen velmi zřídka produkovány. Napadá hlavně dřevo jehličnanů. Paxillus panuoides - Čechratka sklepní - Saprofytická dřevokazná houba rozšířená v obou mírných pásech. Rozkládá zejména jehličnaté dřevo v lesích, SKLEPÍCH A DOLECH.
Gloeophyllum abietinum Trámovka jedlová - V lesích není tak častá jako trámovka plotní, ale v budovách, kam zatéká dešťová voda je naopak častější než trámovka plotní. Stropní trámy, desky pod půdou s poškozenou střechou. Gloeophyllum sepiarium - Trámovka plotní. Napadá dřevo jehličnatých dřevin. Kulatina, mostní konstrukce, doly, budovy Největší aktivity dosahuje na vlhkém dřevě, které je současně prohřáté slunečním zářením (optim. je 35 C C).
Troudnatec růžový (Fomitopsis rosea) Škodí na smrkovém zabudovaném dřevě ve vyšších horských polohách, ve dřevěných stavbách, kam dlouhodobě zatéká. Dřevo jím napadené se rozpadá ve velkých kusech až na prach Houževnatec šupinatý (Lentinus lepideus) Je to houba z čeledi hlívovitých. Je rozšířená po celém území našeho státu. Napadá často železniční pražce, mostní konstrukce, telegrafní sloupy a ploty. Zřídka se vyskytuje ve vlhkých obytných prostorách, ve sklepech a studnách. Napadené dřevo hnědne a křehne. Má charakteristickou vanilkovou vůni.
BIOLOGICKÁ OCHRANA VŮČI DŘEVOKAZNÝM HOUBÁM DŘEVĚNÉ SLOUPY, které vedou dráty na rozvody elektřiny - bez SPECIÁLNÍHO OŠETŘENÍ KREOSOTEM by nebylo možné předejít jejich houbové dekompozici. Nejvíce sloupy ohrožuje Lentinus lepideus houževnatec šupinatý v částech dřeva kam nepronikla impregnace dělá jen TĚŽKO ZJISTITELNÉ TRHLINKY. Proto byly TESTOVÁNY HOUBY Scytalidium a Trichoderma, kteří působí jako ANTAGONISTÉ. Trichoderma se používá ve formě PELET, které jsou dávány do DROBNÝCH TRHLINEK VE DŘEVĚ. Snížení rozkladu dřeva až o 50%. Ale Trichoderma je efektivní vůči Lentinus lepideus pouze v počátečních fázích vývoje. Lentinus lepideus houževnatec šupinatý na pražci
PLÍSNĚ NA OMÍTKÁCH V INTERIÉRECH DOMŮ PLÍSNĚ NA ZDIVU byly obrovským problémem po POVODNÍCH, nejsou však doménou pouze povodní, vznikají i v prostorách s NEDOSTATEČNÝMI HYDROIZOLACEMI (spodní voda, zatékání), se špatnými tepelnými izolacemi (tepelné mosty), v objektech s NADMĚRNOU VLHKOSTÍ (kuchyně, prádelny, bazény, sklepy, stáje), se ŠPATNOU CIRKULACÍ VZDUCHU (ložnice, spižírny). Na stěnách se vyskytuje množství nárůstu v jednotlivých koloniích saprofytických plísní druhů: Penicillium viridicatum, Penicillium glaucum, Penicillium frequentans, Aspergillus candidus, Aspergillus repens, Mucor circinelloides, Mucor species, Cladosporium herbareum, Cladosporium cladosporoides, Alternaria alternata. PLÍSNĚ mohou být NEBEZPEČNÉ, protože začínají produkovat tisíce spór, které jsou vypouštěny do okolí. Na vlhkých stěnách je růst plísní patrný ŽLUTÝMI, ZELENÝMI I ČERNÝMI SKVRNAMI A ZATUCHLÝM ZÁPACHEM, zvlášť rozpoznatelným při vstupu do budovy. Nebezpečí plísní spočívá v jejich působení na zdraví člověka. Plísně znečišťují ovzduší a mohou vyvolávat ASTMATICKÉ ZÁCHVATY, BOLENÍ HLAVY, POCITY NEVOLNOSTI, VYVOLAT ONEMOCNĚNÍ KŮŽE A PLIC.
Cladosporium cladosporoides Omítka napadená plísněmi
Rozklad izolace teplovodního potrubí dřevokaznými houbami
Penicillium Aspergillus
Spory rodu Alternaria Spory rodu Cladosporium
BIOLOGICKÁ OCHRANA VŮČI PLÍSNÍM NA ZDIVU Plísně na zdivu je možné likvidovat CHEMICKÝMI POSTŘIKY (z preparátů jsou známé např. Fungisan, Sanotop, Lignostop, Savo na plísně), účinným vysušováním postiženého zdiva a zabráněním vzniku velkých teplotních rozdílů v bytě (např. při zateplování starých budov), BIO REPEL - netoxický, nechemický, ekologicky čistý přípravek, představující nové možnosti v ošetřování zdí proti plísním Jeho originální kompozice mikroorganismů, izolovaných z přírodních substrátů, POTLAČUJE NEŽÁDOUCÍ PLÍSNĚ na principu mezidruhového PARAZITIZMU a je schopna svou aktivitou vymýtit i plísně rostoucí nejen na omítkách, v omítkách, ale proniká i do zdiva. Po jejich eliminaci ochranná mikroflóra ze zdiva vymizí. Aktivní mikroflóra NEZPŮSOBUJE ALERGIE je šetrná k životnímu prostředí, nenapadá rostliny, zvířata ani lidi. Pythium oligandrum proniká svými vlákny do buněk parazita (plísně nebo kvasinky) a čerpá z něho pro svoji výživu potřebné látky.
HOUBY A BIODETERIORACE POTRAVIN POTRAVINOVÉ PRODUKTY, pokud jsou ŠPATNĚ SKLADOVÁNY jsou často NAPADÁNY HOUBAMI, což většinou snižuje jejich možnost další konzumace. Navíc houby často produkují TOXICKÉ LÁTKY. V některých případech je napadení potravin houbami DOBŘE VIDITELNÉ, v některých TÉMĚŘ NE a tudíž díky toxinům může VÁŽNĚ POŠKODIT LIDSKÉ ZDRAVÍ. Penicillium italicum na plodu pomeranče
HOUBOVÁ DETERIORACE POTRAVIN Pokud jsou VHODNÉ PODMÍNKY, houby jsou schopny DEGRADOVAT VŠECHNY DRUHY přirozených nebo zpracovaných POTRAVIN. Hlavní omezující podmínkou je DOSTATEČNÁ VLHKOST SUBSTRÁTU. Dalšími faktory jsou ph a redox potenciál. Houby jsou daleko tolerantnější ke kyselému prostředí než bakterie, a ač jsou aerobové (většinou), často SNÁŠEJÍ NÍZKÉ KONCENTRACE KYSLÍKU. Mohou růst od teploty -10 do 45 C, takže se mohou vyskytovat i na CHLAZENÝCH ČI MRAŽENÝCH POTRAVINÁCH. Většina spor hub se dá zničit ohřátím 5 minut na 65 C nebo 1 minutu při 80 C. Jogurty, máslo, margaríny, sýry nejčastěji druhy rodů Penicillium, Aspergillus Mouka Rhizopus stolonifer Chleba - Neurospora crassa, Penicillium. Zamražené potraviny - Aureobasidium pullulans
Zplesnivělý chléb Sýry napadené neušlechtilými plísněmi OCHRANA POTRAVIN Pomocí STERILIZACE (což je úspěšné) nebo CHEMICKÝCH LÁTEK. Často prováděná ochrana pomocí kyselin nemusí být účinná (kys. octová), např. druh Moniliella acetoabutans, roste za velmi nízkého ph.
Fusarium na okurce
Plíseň rodu Penicillium na broskvi Různé druhy plísní na špatně skladovaných nektarinkách
Penicillium na citrónu Botrytis na malině
HOUBOVÁ DETERIORACE POTRAVIN Kvasinky napadající potraviny jsou často přehlížené, jelikož nejsou tak nápadné. Kvasinky ale mohou měnit strukturu a chuť potravin (např. sýrů) - Candida, Kluyveromyces. Čerstvé džusy mohou být kontaminovány kvasinkami Saccharomyces nebo Brettanomyces. Osmotolerantní druhy jako jsou Saccharomyces rouxii, Torulopsis candida, - často napadají potraviny, které jsou bohaté na cukry, jako jsou např. sirupy, med, marmelády a džemy. Brettanomyces
HOUBOVÁ DETERIORACE OBILOVIN Spousta hub roste na zemědělských produktech BĚHEM SKLIZNĚ A SKLADOVÁNÍ - Houby rostoucí na obilovinách se dají rozdělit na 3 typy: Polní houby, které rostou na zrnech ještě PŘED SKLIZNÍ Alternaria, Fusarium, Helminthosporium, Cladosporium Sklizňové houby, které na obilí ROSTOU V DOBĚ SKLIZNĚ Aspergillus, Penicillium, Pokročilí ROZKLADAČI Fusarium graminearum, Chaetomium, Sordaria. Helminthosporium spp. na klasu kukuřice
Aspergillus spp. Na klasu kukuřice Fusarium spp. na klasu kukuřice
HOUBOVÁ DETERIORACE SKLADOVANÉHO OVOCE A ZELENINY Dvě kategorie MIKROORGANISMY PRONIKAJÍCÍ PORANĚNÍM A PRAVÍ PATOGENI. Kontrola pomocí postřiku fungicidy. MĚKKÉ OVOCE- je často napadáno plísní šedou (Botrytis cinerea) - dále Mucor piriformis a Rhizopus. Kromě fungicidů působí proti Botrytis i vysoké koncentrace CO 2. Rhizopus stolonifer na rajčeti
Mucor piriformis Botrytis cinerea na hroznech vinné révy
JÁDROVINY nejznámějším patogenem je Gloeosporium, Monilia fructigena a Penicillium patulum. Fungicidy. Gloeosporium album na jablku Monilia fructigena
ZELENINA CIBULE Botrytis allii- fungicidy a vysoká teplota při skladování. MRKEV při skladování Botrytis cinerea, Sclerotinia sclerotiorum. Botrytis allii Sclerotinia sclerotiorum
ROSTLINNÉ OLEJE Rostlinné oleje jsou také NÁCHYLNÉ NA HOUBOVÝ ROZKLAD. Houby dovedou využívat i MASTNÉ KYSELINY I GLYCEROL. Lipolytické houby jako Rhizopus cohni a Petaspora