Vnitrostátní, mezinárodní a evropský rozměr práva 215-1

Právo jako společenský jev právo = regulativní normativní systém zajišťuje fungování společnosti lidí (státu) definice: soubor pravidel chování stanovených a vynutitelných státem jiné normativní systémy společnost států: mezinárodní rozměr práva (mezinárodní společenství) Evropská unie: ani stát, ani mezinárodní společenství

Právo jako společenský jev - 2 mnohoznačnost práva v obecném pojímání výsledek: 1. vnitrostátní (národní) právo má každý stát reguluje vnitrostátní vztahy - uvnitř jednotlivých států: stát --- jednotlivec, jednotlivci (osoby) navzájem 2. mezinárodní právo reguluje mezinárodní vztahy (mezi státy) 3. právo Evropské unie reguluje vztahy k EU a uvnitř EU

Přesahy mezinárodního práva a práva EU do práva vnitrostátního Mezinárodní smlouva vztahuje se na jednotlivce stejně jako zákon (viz Ústava ČR) Evropská úmluva o lidských právech obchod: Vídeňská úmluva o kupní smlouvě Právo EU upravuje každodenní právní situace v členských zemích také se vztahuje na jednotlivce cestování a práce kdekoli v EU ochrana hospodářské soutěže obchodní činnost Právní poměry ve státě jsou regulovány nejen právem vnitrostátním, ale i mezinárodním a evropským (unijním)

Vnitrostátní právo 1 subordinační povaha v rámci státu vertikální hierarchizace: právní síla ústavní pořádek (ústava, ústavní zákon, Listina základních práv a svobod) zákony nařízení vlády vyhlášky ministerstev předpisy s omezenou místní působností

Vnitrostátní právo 2 horizontální členění: odvětví právo veřejné právo soukromé ostatní (procesní) vynutitelnost práva: centralizovaná (stát) - sankce

Mezinárodní právo 1 vztahy mezi státy + podobnými subjekty mezinárodní společenství zásada svrchované rovnosti - suverenita koordinační charakter mezinárodního práva (nikoli subordinační!) NIKDO NENÍ NIKOMU PODŘÍZEN! státy mezinárodní právo vytvářejí, mají ho respektovat a jeho respektování vynucují

Zvláštnosti mezinárodního práva ošidnost srovnávání s právem vnitrostátním rané stadium vývoje působí v jiném prostředí projev vůle více států A HLAVNĚ: MÁ CHARAKTER KOORDINAČNÍ, NE SUBORDINAČNÍ

Zvláštnosti mezinárodního práva 1. KOORDINAČNÍ CHARAKTER MP vyplývá ze zásady svrchované rovnosti států, která je jeho základem

Zvláštnosti mezinárodního práva D ů s l e d k y : 2. Není centralizovaná normotvorba 3. Není autoritativní orgán, který by závazně rozhodl o porušení práva a stanovil sankce 4. Chybí centralizovaný systém donucení

Zvláštnosti mezinárodního práva Z k r á t k a : Chybí analogie státu jakožto nadřazené moci. Státy jsou v MP tvůrci a adresáti norem. Zcela decentralizovaný systém bez mocenského centra.

Mezinárodní právo 2 mezinárodní právo veřejné vztah mezinárodního a vnitrostátního práva: MEZINÁRODNÍ SMLOUVY ZASAHUJÍ DO VNITROSTÁTNÍHO PRÁVA A UPRAVUJÍ I CHOVÁNÍ JEDNOTLIVCŮ Ústava ČR: zejm. čl. 1 odst. 2, čl. 10 mezinárodní právo soukromé: odvětví vnitrostátního práva

Právo Evropské unie EU = zcela zvláštní mezinárodní organizace členské státy podřízeny neplatí zásada svrchované rovnosti charakter subordinační upravuje vztahy mezi EU a členskými státy a mezi EU a jednotlivci není to mezinárodní právo

Evropská unie právo EU právo EU Stát A mezinárodní právo Stát B vnitrostátní právo A právo EU právo EU vnitrostátní právo B Jednotlivec státu A mezinárodní právo soukromé Jednotlivec státu B

Evropská unie právo EU Stát A vnitrostátní právo A právo EU Jednotlivec státu A

Stát A vnitrostátní právo A Jednotlivec státu A

vnitrostátní právo A Stát A mezinárodní právo (veřejné) Stát B vnitrostátní právo B Jednotlivec státu A mezinárodní právo soukromé Jednotlivec státu B

Mezinárodní právo: specifika a subjekty

Zvláštnosti mezinárodního práva - 1 ošidnost srovnávání s právem vnitrostátním rané stadium vývoje působí v jiném prostředí projev vůle více států

Zvláštnosti mezinárodního práva - 2 1. Základ: zásada svrchované rovnosti států KOORDINAČNÍ CHARAKTER MP 2. Není centralizovaná normotvorba 3. Není autoritativní orgán, který by závazně rozhodl o porušení práva a stanovil sankce

Zvláštnosti mezinárodního práva - 3 4. Není centralizované donucení Donucovací prostředky: bez použití síly (retorze, přerušení styků) s použitím síly (sebeobrana, akce RB) 5. Prameny také právo nepsané 6. Subjekty

Zásada svrchované rovnosti SVRCHOVANOST (SUVERENITA) nezávislost na jiné moci uvnitř i vně přirozené vymezení dobrovolné omezení územní výsost = výlučný výkon suverenity státu na svém území - výjimky ROVNOST rovná práva, výjimky

Subjektivita v mezinárodním právu způsobilost k právům a povinnostem způsobilost k právně relevantnímu chování normotvorná způsobilost (ne vždy) Rozsah: plná subjektivita (stát) (celé MP) částečná subjektivita (mezinárodní org.) (část MP) marginální subjektivita (jednotlivec) (výj.)

Subjektivita 2 trvalost (dočasnost) zdroj (obecné nebo partikulární MP) původnost: původní (primární): státy, povstalci, n-o hnutí odvozená: mezinárodní organizace, jednotlivci podle okolností: zvláštní politické útvary, města (hist.)

Stát jako subjekt MPV Pojmové znaky státu: 1. území 2. obyvatelstvo 3. nezávislá veřejná moc (státní moc) 4. způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahů (smluv)

Území státní hranice různé způsoby vymezení hranice uvnitř EU trojrozměrný prostor moře enklávy, poloenklávy územní výsost (výlučný výkon svrchovaných práv státu) výjimky: diplomatické a konzulární mise, vojenské základny, zvláštní dohody o policejní spolupráci

Obyvatelstvo nastálo usazené, resp. žijící organizované (orgány státní moci a státní správy) bez ohledu na státní občanství jeden nebo více národů ============================

Státní moc nezávislá veřejná moc nezávislá na jakékoli jiné moci vně i uvnitř nemusí jít o faktickou schopnost ubránit se útoku jiného státu vnitřní útok (občanská válka) Království Huttovy řeky EU

Způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahů neuznaný stát charakter státu je sporný (Severokyperská turecká republika) vyhlášení nezávislosti (1983) viz dále uznání státu

Třídění států v MPV podle rozsahu suverenity plně suverénní s programově omezenou suverenitou (EU) závislé nesuverénní (kolonie apod.) podle učlenění (vnitřní struktury) jednotné unitární (ev. s autonomními útvary) federace vnitrostátní a mezinárodní konfederace

de iure de facto Uznání státu účinky: konstitutivní deklaratorní Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva - monismus (Kelsen) - dualismus

Mezinárodní organizace členové: státy nebo mezinárodní organizace Pojmové znaky: zřízeny mezinárodní smlouvou odvozená subjektivita relativně trvalé vlastní orgány usilují o dosažení cílů podle zřizovací smlouvy

Organizační struktura mezinárodních organizací Shromáždění zastoupeni všichni členové, rozhodovací pravomoc Výbor, Rada výkonný orgán, vyjadřuje společný zájem mezinárodní organizace sekretariát výkonně technický orgán (orgán pro řešení sporů)

Jednotlivec jako subjekt MP Získání subjektivity: - vlastním úkonem podle MP (lidská práva) - úkonem státu nebo mezinárodního orgánu (mezinárodní trestní právo) Státní občanství - získání: - ius sanguinis, ius soli - opce, osvojení, manželství (naturalizace) - dvojí občané (bipatridé), apatridé -K-

Výčet subjektů MP státy povstalci a národně-osvobozenecké hnutí zvláštní politické útvary, města (hist.) mezinárodní (mezivládní) organizace jednotlivci

Sukcese státu Vídeňská úmluva o sukcesi států ve vztahu k mezinárodním smlouvám 1978 (platnost 1996) Vídeňská úmluva o sukcesi ve vztahu k majetku, aktivům, dluhům 1983 (neplatí) Mezinárodní smlouvy: obecně přechod na sukcesora, kromě: lokalizovaných polouzavřených a uzavřených dočasných

Sukcese smluv - pokračování mnohostranné: otevřené notifikace, ostatní souhlas protistran dvoustranné: sukcese singulární, nikoli univerzální musí být akceptace prohlášení druhou stranou (dohoda o nástupnictví) plná volnost nového státu naložit se smlouvami (tabula rasa)

Mezinárodní smlouva: pojmové znaky dohoda (souhlasný projev vůle) strany = subjekty mezinárodního práva právní účinky řídí se mezinárodním právem