POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB (PBS) Sylabus 2 Požární výška objektu h : - je to výška od čisté podlahy 1.NP k čisté podlaze posledního užitného NP, popř. PP (užitné NP není pochozí střecha ani strojovna výtahu atd.). Výšková poloha podlaží hp : - je to výška od čisté podlahy 1.NP k čisté podlaze příslušného požárního úseku. Za nadzemní podlaží z hlediska PBS se uvažuje podlaží, jehož podlaha není výše než 1,5 m nad přilehlým terénem. Rozhodující často bývá vstupní podlaží, kterým se předpokládá zahájení zásahu požárních jednotek. Obr.1 Požární výška objektu h a výšková poloha PÚ hp Hořlavost výrobků Třídy reakce na oheň Obr. 2 - Model průběhu plně rozvinutého požáru v uzavřeném prostoru Obr. 3 Třídy reakce na oheň pro výrobky s popisem chování při požáru POZOR!!!Výrobky sami o sobě nemají požární odolnost (např. deska sádrokartonu či tepelná izolace) pouze jsou-li zabudované do konstrukce, poté konstrukce jako celek vykazuje požární odolnost!!!! Strana 1
Druhy konstrukcí z požárního hlediska určují se pro nosné a požárně dělící konstrukce a třídí se do tří skupin DP1, DP2 a DP3. pro sendvičové konstrukce je druh konstrukce určen dle požární zkoušky technický list Konstrukce druhu DP1 - např. konstrukce zděné, betonové, ŽB, skleněné nebo kovové = nezvyšují intenzitu požáru - pouze třídy A1 - nebo A2, ale h 22,5 m, u vyšších nebo s více PP nutná instalace SHZ (kromě PÚ bez požárního rizika - nebo B až F umístěné uvnitř kční části mezi výrobky A1, A2, není na nich závislá stabilita Konstrukce druhu DP2 - např. konstrukce dřevěné trámové stropy se záklopem a omítkou na pletivu či rákosu nebo s nehořlavým podhledem, stěny s dřevěnou kostrou a nehořlavým oboustranným opláštěním - třídy A1 nebo A2 tvořící povrchové vrstvy kční částí V době PO se nenaruší stabilita - třídy A1 až D uvnitř kční části mezi výrobky A1 a A2 (dřevěné sloupky, dřevěné nosníky) - z výrobků kterékoliv třídy umístěné uvnitř kční části není na nich závislá stabilita - nehořlavé obvodové stěny novostaveb s vnější tepelnou izolací C až E Konstrukce druhu DP3 - např. stěny a stropy dřevostaveb, dřevěné požární dveře, konstrukce zvyšující v požadované době PO intenzitu požáru a nesplňující požadavky DP1 a DP2. Obr. 4 - Vícevrstvé konstrukce druhu A) DP1, B) DP2, C) DP3 Konstrukční systémy budov z požárního hlediska Podle uspořádání nosných konstrukcí a požárně dělících konstrukcí druhu DP1, DP2 a DP3 se objekty třídí do tří konstrukčních systémů: NEHOŘLAVÝ-SMÍŠENÝ-HOŘLAVÝ. Obr. 5 Druhy kčních systémů objektů z požárního hlediska a jejich výškové omezení: A) NEHOŘLAVÝ.h=neomezeno, B) SMÍŠENÝ.h 22,5 m, C1) HOŘLAVÝ h 12 m a pouze kce DP2, C2) HOŘLAVÝ. h 12 m kce pouze DP3 Strana 2
!!!!!VÝJIMKY nemusí se brát zřetel na konstrukce: - nacházející se nad požárním stropem posledního užitného NP (např. dřevěný krov), požární strop nesmí být staticky závislý na těchto konstrukcích viz Obr. 5A). - DP3 v posledním užitném NP, popř. dvou posledních NP (půdní vestavby), jedná-li se o objekt s více než jedním užitným NP, který má nižší podlaží z nehořlavého nebo smíšeného čího systému, h p 30 m. - obvodových stěn, které nezajišťují stabilitu objektu ani jeho části. Požární úseky (PÚ) bez požárního rizika PÚ nebo jejich části bez požárního rizika (nejčastěji WC, umývárny, chodby apod.) stavebně oddělené od ostatních prostorů PÚ, mající p v 7,5 kg/m 2 a součinitel a <1,1 a dále PÚ s p v 3,5 kg/m 2 a součinitelem a > 1,1. Stavební konstrukce ohraničující tyto PÚ musí být druhu DP1, 1.SPB bez ohledu nepožární výšku objektu. p v se neurčuje pro: CHÚC p v se až na výjimky v CHÚC vyskytovat nesmí, SPB min. II Byty, obytné buňky(pensiony, hotely), chodby, kanceláře apod. - p v dáno přímo bez výpočtu viz minulý sylab. PÚ bez požárního rizika I. SPB Garáže požární a ekonomické riziko Výtahové a instalační šachty - p v se nestanovuje, SPB dle typu rozvodů. Stupeň požární bezpečnosti (SPB) Schema postupu: PÚ p v [kg/m 2 ] SPB I VII PO konstrukcí Odstupové vzdálenosti OBR. 6 Určení SPB Příklad: - bytový dům - h = 25 m - KS nehořlavý - pv = 40 kg/m 2 IV. SPB Vysvětlivky: O PÚ v jednopodl. objektech N SPB se nesmí použít Strana 3
Požární odolnost (PO) nosné a požárně dělící konstrukce (PDK) Určíme dle SPB viz Obr. 8. Je to doba v minutách, po kterou jsou schopné nosné konstrukce a PDK (stěny, sloupy, stropy, vazníky, podhledy, požární uzávěry, těsnění instalačních prostupů ) odolávat účinkům požáru bez porušení požadované funkce (nosnosti, celistvosti a izolační schopnosti). Př: REI 45 DP1 kde REI mezní stav požární odolnosti 45..doba v minutách DP1...druh konstrukce. Základní mezní stavy: R = nosnost únosnost a stabilita kčních prvků (nadměrné deformace) E = celistvost vznik trhlin (stěny, dveře) I = izolační schopnost omezení teplot na neohřívaném povrchu W = radiace C = samozavírač (pro protipožární dveře) S = kouřotěsnost (skrz protipožární dveře) Skutečná požární odolnost musí být větší než požadovaná požární odolnost!!!! Požární stěny a stropy: - požárně dělící konstrukce ve svislém i vodorovném směru oddělující PÚ - požadované mezní stavy: REI požární stropy, nosné požární stěny EI nenosné požární stěny (příčky) - požadovaná doba: určí se z Obr. 8 a z vyššího SPB obklopujících PÚ - druh konstrukce: dle navrženého konstrukčního systému budovy Požární uzávěry: - požárně odolné a uzavíratelné výplně otvorů v požárních stěnách a stropech (dveře, revizní dvířka, otevíravá okna ), musí být bezpečně uzavřeny v případě požáru. - dle mezních stavů: EI = bránící šíření tepla uzávěra do CHÚC EW = omezující šíření tepla mezi běžnými PÚ C = se samouzavíračem do CHÚC, kromě bytů do CHÚC typu A S = těsné proti proniku kouře - požadovaná doba: určí se z Obr. 8 Obvodové stěny: - posuzují se z hlediska požáru jak z vnitřní, tak z vnější strany. - požární pásy na fasádě = obvodové a svislé plné části obvodových stěn na rozhraní mezi požárními úseky, nejčastěji mezi okny. Funkcí je eliminace šíření požáru po fasádě mezi PÚ. z konstrukcí DP1 + nehořlavý povrch (A1, A2) minimální výška (šířka) pásu 900 mm (pouze stěna bez izolantu), lze nahradit dle Obr.7 Svislé pásy (svislý řez) Vodorovné pásy (půdorys) Obr. 7 Řešení svislých a vodorovných požárních pásů (PP)- Svislé:A) řádný PP, B) prodloužená požární stěna, C) ustoupení nebo předsazení líce, Vodorovné: A) řádný PP, B) prodloužený požární strop, C a D) ustoupení obvodové stěny nad nebo pod požárním stropem. Strana 4
Obr. 8 - Určení požární odolnosti konstrukcí Strana 5
- požární pásy nemusí být navrženy: objekty s h < 12 m, kromě svislým PP mezi objekty alespoň na jedné straně požární stěny nebo požárního stropu je PÚ nebo prostor bez požárního rizika široký min. 1500 mm pokud se jedná o vodorovné PP nad posledním NP, nad kterým je požární strop s úpravou střešní kce Broof(t3) a příp. římsa je v tl. min. 10 mm z nehořlavých hmot pokud jde o vodorovné PP nad CHÚC pokud PÚ s požárním rizikem jsou vybaveny SHZ a mají kce DP1, nebo DP2 s h < 12 m. klíčové zejména u prosklených lehkých obvodových plášťů balkony, lodžie, pavlače umístěné před nebo v rovině obvodových stěn objektů h > 12 m výplně parapetů z výrobků A1, A2 - kontaktní zateplování: DODATEČNÉ ZATEPLENÍ Obr. 9 Pohled na fasádu s dodatečným zateplením s možností využití fasádního EPS a minerálních vláken pro objekty s výškou A) h 12m a B) h 12m. ZATEPLENÍ NOVOSTAVEB Obr. 10 - Pohled na fasádu novostavby s dodat. zateplením s možností využití fasádního EPS a minerálních vláken pro objekty s výškou A) h 12m (svislý PP se sousedním objektem), B) 12 m < hp 30 m, C) h > 30m. Schodiště - v CHÚC pouze požadavek na kce DP1 - ostatní schodiště musí vykazovat PO (mezní stav R + minuty) i nachází-li se uvnitř PÚ a slouží-li jako NÚC pro více než 10 osob - pozor na schodiště s fcí požárního stropu např. sklady pod schosištěm. Strana 6
Instalační šachty Obr.11 Varianty konstrukčního řešení instalačních šachet A) průběžná šachta, B) horizontálně členěná šachta..1-požární uzávěr, 2-protipožární dotěsnění instalací, 3šachtová stěna, 4-požární přepážka v úrovni stropu, 5-instalace. Obr. 12 Příklad vzorového půdoryse se zakreslením požárně bezpečnostních a technických náležitostí Strana 7
Únikové cesty Obsazení objektu osobami Pro nadimenzování únikových cest je nutné určení mimořádného obsazení objektu osobami. Dimenzujeme dle ČSN 730818 na konzultaci individuálně. m2/osobu nebo koeficient jímž se násobí počet osob (popř. počet stání v garážích) není-li možné postupovat dle předchozího bodu, poté je to prokazatelný počet osob dle projektu přenásobený koeficientem 1,5 (tzn. navýšení počtu osob o 50%). Obr. 13 Příklad tabulky pro stanovení počtu osob v objektu Obr.14 Zakreslení počtu osob do jednotlivých prostor v půdorysu a jejich postupné sčítání po směru úniku. Strana 8