Výchova a vzdělávání židovských dětí v Protektorátu a v ghettu Terezín Dana Kasperová filozofická fakulta univerzity karlovy, 2010
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Kasperová, Dana Výchova a vzdělávání židovských dětí v protektorátu a v ghettu Terezín / Dana Kasperová. Vyd. 1. V Praze : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2010. 224 s. (Humanitas ; sv. 1) Anglické resumé ISBN 978-80-7308-327-4 (brož.) (=411.16)-053.2 * 37.0 * (=411.16) * 323.28 * 343.819.5 * 371(091) * (437.3) Terezín (koncentrační tábor) židovské děti Česko 1939-1945 výchova a vzdělávání Česko 1939-1945 Židé perzekuce 1939-1945 koncentrační tábory Česko 1939-1945 dějiny školství Česko 1939-1945 Protektorát Čechy a Morava monografie 371 Školství (organizace) [22] Materiály k obrazové příloze pro účely této publikace poskytl Památník Terezín. Recenzovali doc. PhDr. Jaroslav Koťa prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. Dana Kasperová, 2010 Všechna práva vyhrazena ISBN 978-80-7308-327-4 Obsah Předmluva 8 Konečné řešení židovské otázky v Protektorátu Čechy a Morava 16 1. Řešení židovské otázky v počátečním období okupace protektorátu 16 2. Vystěhovalectví 20 3. Vyloučení židů z veřejného života 23 4. Masové deportace konečné řešení židovské otázky v protektorátu 28 Vzdělávání židovského žactva v ČSR před Mnichovem 1938 a v Protektorátu Čechy a Morava 36 1. Židovské žactvo na veřejných školách před Mnichovem 1938 36 2. Židovské školy v Praze a Brně 43 3. Vzdělávání židovských dětí v protektorátu 1939 1941 47 3. 1 Vyloučení židovského žactva z německých škol 47 3. 2 Návrh protektorátní vlády na řešení židovského školství 50 3. 3 Vyloučení židovského žactva z českých škol 55 3. 4 Školní docházka židovských žáků podle návrhu pražské Židovské náboženské obce 61 3. 5 Pražská židovská obecná a měšťanská škola v zrcadle zpráv Židovské náboženské obce 1939 1941 71 3. 6 Uzavření židovských škol v protektorátu 81 4. Vzdělávání židovských dětí v třetí říši v letech 1939 1942 83 4. 1 Vyloučení židovských dětí z říšských škol 84 Podoby ghetta a směřování terezínské výchovy 96 1. Proměny ghetta Terezín 96 2. Úloha židovské samosprávy v Terezíně 102 3. Terezínská výchova 108 3. 1 Funkce oddělení Péče o děti a mládež 108 3. 2 Výchovné principy ve zprávách terezínských vychovatelů 114 5
Výchovná činnost v terezínských dětských a mládežnických domovech 129 1. Vznik terezínských dětských a mládežnických domovů 129 2. Výchova a vzdělávání v chlapeckém domově L 417 135 2.1 Domov I a jeho terezínská samosprávná republika 141 2. 1. 1 Vznik samosprávy 141 2. 1. 2 Eisingerovy výchovné principy v zrcadle časopisu Vedem 145 2. 1. 3 Škidovci a vývoj jejich domova 150 2. 1. 4 Vzdělávací a kulturní činnost nejen v domově I 154 3. Výchova a vzdělávání v dívčím domově L 410 161 3.1 Pedagogická činnost Friedl Dicker Brandeisové 171 Singularita šoa a otázka výchovy 179 1. Ne pochopitelnost šoa 179 2. Člověk v koncentračním táboře 181 3. Ztráta individuality v koncentračním táboře 183 4. Výchova po Terezínu 187 Závěry 191 Ediční poznámka 196 Obrazová příloha 197 Seznam pramenů a literatury 204 Seznam zkratek 218 Rejstřík jmenný 219 Rejstřík věcný 220 Resumé 223 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. PhDr. Růženě Váňové, CSc. z FF UK za mnohé cenné rady, které mi poskytla při provádění historického výzkumu. Můj dík patří též doc. PhDr. Jaroslavu Koťovi z FF UK, který mě k tématu terezínské pedagogiky přivedl a bez jehož pomoci by tento text zřejmě knižně nevyšel. Děkuji také prof. dr. Karlu Braunovi z univerzity v Marburku, s nímž jsem měla možnost téma terezínského ghetta dlouhodobě a pravidelně konzultovat. Děkuji též prof. PhDr. Karlu Rýdlovi, CSc. z FF Univerzity Pardubice, který mne inspiroval k mnohým odborným pedagogicko historickým zamyšlením. Za pomoc při mé práci v archivech děkuji zejména pracovníkům Židovského muzea v Praze, Národního archivu v Praze a Památníku Terezín. Mé zvláštní poděkování patří PhDr. Jaroslavě Milotové, CSc. z Institutu Terezínské iniciativy za mnohé cenné připomínky k tématu holocaustu i za poskytnutí mnohých archivních materiálů. V neposlední řadě děkuji též mému manželovi Tomášovi a synům Vojtovi a Davidovi za velkorysou podporu, kterou mi projevovali po mnohá léta mého badatelského úsilí. 6 7
Předmluva Otázku výchovy a vzdělávání dětí židovského původu v širším kontextu nacionálně socialistického konečného řešení židovské otázky nelze vyčerpávajícím způsobem zpracovat pouze z pozice obecných dějin a dějin výchovy, nýbrž si vyžaduje interdisciplinární přístup. Problém výchovy v mezní situaci koncentračního tábora předpokládá porozumění jak z teoreticko výchovného pohledu, tak z hlediska přístupů daných filozofickými diskursy světa a bytí člověka v něm. Přesto jsme konfrontováni s ojedinělým, singulárním fenoménem narážejícím na hranice ne sdělitelného. Tématem této publikace je problematika vzdělávání židovských dětí a mládeže v Protektorátu Čechy a Morava v období let 1939 1941, resp. do léta roku 1942 (kdy bylo veškeré vyučování pro židy zakázáno) a výchovná i vzdělávací činnost v ghettu Terezín v letech 1941 1945. Na základě bohatého archivního materiálu se studie snaží vysledovat diskriminační opatření uplatněná vůči protektorátnímu židovskému obyvatelstvu ve školství a pokouší se rekonstruovat vývoj omezování, respektive zbavování přístupu židovských žáků ke vzdělání na protektorátních školách. Stranou pozornosti přitom nezůstává ani úloha českých úřadů, ani určující politický vliv okupačních orgánů v tomto procesu. Dalším z úkolů je pokusit se odpovědět na dosud nezpracované otázky výchovy a vzdělávání židovských dětí a mládeže v ghettu Terezín. Práce sleduje specifika terezínské výchovy i cíle, metody a prostředky výchovné činnosti terezínských vychovatelů v každodenní hrůzné realitě ghetta. V neposlední řadě je snahou této studie tematizovat problém výchovy po Terezínu, respektive po Osvětimi, na pozadí Adornovy teze o výchově, jejímž cílem je zabránit opakování tragické zkušenosti holocaustu v dějinách lidstva. Problematika terezínské historiografie i dějin konečného řešení židovské otázky na protektorátním území patřila v naší nedávné minulosti k tabuizovaným a ideologizovaným tématům, čemuž po dlouhá desetiletí odpovídal i stav výzkumu a odborné literatury. Výrazný útlum zaznamenala historiografie, resp. výzkum dějin Terezína v padesátých letech a také v sedmdesátých letech, v období tzv. normalizace. Nepřístupnost archivních fondů, znemožňování vědecké a publikační činnosti nepovoleným autorům, nedostupnost seriózní odborné literatury a v neposlední řadě i odtrženost od zahraničního výzkumu vedly k zúženému a ideologicky podbarvenému pohledu na terezínskou problematiku. K rozvoji vědeckého bádání o nacistické perzekuci československého židovského obyvatelstva došlo v krátkém poválečném období (1945 1948), kdy probíhala především dokumentace nacistických zločinů, a dále v šedesátých letech, v období tzv. liberalizace, kdy byly vydány první české monografie s terezínskou tematikou. Další znovuoživení zájmu o židovskou problematiku proběhlo teprve až po roce 1989, kdy začala vycházet řada reedicí dříve nedostupných titulů, ale byly publikovány i nové vědecké monografie, studie, sborníky i zcela nové edice pramenů. K terezínské problematice se uskutečnila řada sympozií a také dvě mezinárodní vědecké konference. První z nich se konala v Terezíně v listopadu 1991 k 50. výročí vzniku terezínského koncentračního tábora pod názvem Terezín v konečném řešení židovské otázky, druhá proběhla rovněž v Terezíně v listopadu 2004 na téma Terezín 2004. Stav a perspektivy historiografie terezínského ghetta. V této souvislosti nelze opomenout výzkumnou a publikační činnost Institutu Terezínské iniciativy, který se významnou měrou podílí nejen na pokračování výzkumu v oblasti terezínské historiografie, ale i dějin holocaustu na československém území vůbec. Stejně tak je třeba zmínit i výzkumné a vzdělávací aktivity Památníku Terezín a Židovského muzea v Praze. Čtenáři se zájmem o problematiku perzekuční protižidovské politiky na protektorátním území či o dějiny holocaustu je k dispozici řada monografií, odborných studií a článků významných českých i zahraničních historiků jmenujme zde alespoň práce Adlerovy, 1 Lagusovy, Polákovy, 2 Kárného 3 či Rothkirchenové a Bondyové. 4 1 Základní terezínskou historiografickou literaturu po dlouhá desetiletí tvořilo dílo německého autora, bý valého terezínského vězně, Hanse Günthera Adlera. Adler, H. G., Theresienstadt 1941 45: Das Antlitz einer Zwangsgemeinschafts: Geschichte, Soziologie, Psychologie, Tübingen, JCB Mohr 1955. A dále Adler, H. G., Die verheimlich te Wahrheit: Theresienstädter Dokumente, Tübingen, JCB Mohr 1958. Autor v nich prezentuje a interpretuje velké množství autentických dokumentů, čímž si získal respekt a pověst terezínského kronikáře především mezi zahraničními odborníky, českými historiky je však přijímán kritičtěji. První český překlad Adlerovy práce 8 předmluva 9
Avšak234 otázkám vzdělávání a vyučování židovských dětí v Protektorátu Čechy a Morava v kontextu protižidovských opatření byla doposud věnována jen malá pozornost. Pokud se tak stalo, pak pouze okrajově v odborných studiích věnujících se obecně historickým skutečnostem sledovaného období, respektive židovské perzekuci v protektorátu. Problematice vylučování židovských dětí z veřejných českých i německých protektorátních škol se věnuje má studie Vzdělávání židovských dětí v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 1942 otištěná v časopise Pedagogika. 5 Zákonná diskriminační opatření, jež znemožňovala židovským žákům přístup do škol, uvádí ve své knize Právní postavení židů v Protektorátu Čechy a Morava též Petrův. 6 Velmi cenný vhled do vnitřního života židovského školáka přináší nově objevený deník Petra Ginze Deník mého bratra, 7 v němž kromě sondy do života židovské rodiny v období probíhajících deportací do Terezína nalezneme mimo jiné i četné pose oproti originálu opozdil téměř o půl století. Adler, H. G., Terezín 1941 1945: Tvář nuceného společenství: Dějiny, Praha, Barrister & Principal 2003. 2 Českou historickou literaturu zabývající se vznikem a vývojem terezínského ghetta představuje od šedesátých let monografie Lagus, K., Polák, J., Město za mřížemi, Praha, Naše vojsko 1964. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let začali historici do edicí sbírek pramenů okupační politiky zahrnovat i dokumenty vztahující se k protižidovské nacistické perzekuci. Průkopnickou práci představuje například titul Kárný, M., Milotová, J., Moravcová, D., Anatomie okupační politiky hitlerovského Německa v Protektorátu Čechy a Morava, in Sborník k problematice dějin imperialismu, Praha, 1987, 21. sv., s. 7 52. 3 Kárný, M., Konečné řešení : Genocida českých židů v německé protektorátní politice, Praha, Academia 1991. Kárného monografie, jež mohla vyjít až po pádu komunistického režimu v listopadu 1989, přinesla nový pohled na vývoj a úlohu ghetta Terezín v plánech nacistického konečného řešení a stala se základem moderního přístupu k této problematice. K dalším monografiím tohoto druhu patří též práce Miroslava Kryla doplňující mnohé méně známé terezínské skutečnosti. Kryl, M., Osud vězňů terezínského ghetta v letech 1941 1944, Brno, Doplněk 1999. 4 Ze zahraničních význačných monografií čerpajících z materiálů uložených v izraelském Yad Vashem jmenujme alespoň tyto dva pozdější české překlady: Rothkirchenová, L., Osud Židů v Čechách a na Moravě v letech 1938 1945, Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 1991. Bondyová, R., Jacob Edelstein, Praha, Sefer 2001. Ruth Bondyová jako první zpracovala životopis tohoto významného představitele sionismu a zároveň podala přehled vývoje sionistického hnutí v českých zemích. 5 Kasperová, D., Vzdělávání židovských dětí v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 1942, Pedagogika, 2005, roč. LV, č. 3, s. 217 230. 6 Petrův, J., Právní postavení židů v Protektorátu Čechy a Morava (1939 1941), Praha, Sefer 2000. 7 V českém originále vyšel deník pod názvem Deník mého bratra, Praha, Trigon 2004. Německý překlad pak Ginz, P., Prager Tagebuch (1941 1942), Berlin, Berlin Verlag 2006. známky o vyučování na pražské židovské škole v době od září 1941 do srpna 1942. Autentické zprávy o židovských dětských domovech a sirotčincích z roku 1942 jsou publikovány v edici dokumentů Židé v protektorátu Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 8 Obecněji se otázkami školství v protektorátu, zejména s ohledem na postupující represivní politiku vůči českým školám, a změnami struktury a organizace českého školství ve prospěch školství německého zabývali například Doležal, 9 Pasák, 10 Bosák 11 či Němec. 12 Podíváme li se na dosavadní výzkum a odbornou literaturu zabývající se problematikou dětí a mládeže v ghettu Terezín či tamější výchovnou a vzdělávací činnost vůbec, může se čtenářův zájem opřít o následující tituly. Již v roce 1948 vznikla svého druhu jedinečná disertační práce Oty Kleina, 13 jednoho z bývalých vychovatelů v terezínských dětských domovech, na téma Vliv koncentračního tábora na etický charakter židovské mládeže. Autor zde z psychologického hlediska řeší otázku, do jaké míry je mravní profil jedince determinován dětstvím či dospíváním prožitým v tak specifickém prostředí, jaké terezínské ghetto bezesporu představovalo. Koncem padesátých let minulého století vyšla již zmíněná Adlerova terezínská monografie, 14 v níž je pozornost věnována též otázkám psychologie, sociologie či výchovy. Adler zde uvádí některé archivní prameny vztahující se k činnosti 8 Krejčová, H., Svobodová, J., Hyndráková, A. (ed.), Židé v protektorátu Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942, Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 1997. 9 Doležal, J., Česká kultura za protektorátu: Školství, písemnictví, kinematografie, Praha, Národní filmový archiv 1996. Autor ve své knize přináší bohatý archivní materiál k problematice školství, svou pozornost pak věnuje zejména legislativním změnám a proměnám organizace a struktury českého i německého školství v protektorátu. 10 Pasák, T., Organizační a správní změny v českém školství v období nacistické okupace, in In memoriam Zdeňka Fialy, Praha, 1978, s. 215 257. 11 Bosák, F., Česká škola v době nacistického útlaku, České Budějovice, Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích 1969. 12 Dále k dané problematice srv. nepublikovanou disertační práci Němec, P., Germanizační politika nacistů v Protektorátu Čechy a Morava 1939 1945, Brno, Historický ústav ČSAV 1990. 13 Klein, O., Vliv koncentračního tábora na etický charakter židovské mládeže, nepublikovaná disertační práce, Praha 1948. 14 Adler, H. G., Theresienstadt 1941 45: Das Antlitz einer Zwangsgemeinschafts: Geschichte, Soziologie, Psychologie, cit. d. (pozn. č. 1). 10 předmluva 11
tzv. Jugendfürsorge (oddělení Péče o děti a mládež) a dále zde vyjadřuje i své negativní stanovisko vůči vedoucím představitelům tohoto oddělení židovské terezínské samosprávy. V období liberalizace v šedesátých letech byly zásluhou editora Hořce 15 vydány Deníky dětí z koncentračních táborů. O životě dětí za zdmi ghetta i o ilegálním vyučování pojednávají též kapitoly v již výše uvedené monografii Město za mřížemi autorů Laguse a Poláka 16 či Fraňkova kniha Terezínská škola. 17 V sedmdesátých letech vznikla disertační práce Evy Šormové 18 na téma Divadlo v Terezíně 1941 1945, v níž se autorka věnovala kulturní činnosti vězňů včetně divadelních a hudebních představení pro děti. Významný pramen ke studiu terezínského dětského společenství představuje odborná literatura a nové edice či reedice titulů, které mohly vzniknout až po změně režimu v roce 1989. Tvoří je například edice deníku vedoucího oddělení Péče o děti a mládež (Jugendfürsorge) Redlicha Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem 19 nebo antologie textů terezínských dětských vězňů Je mojí vlastí hradba ghett? 20 s odborným komentářem i vzpomínkami editorů Křížkové, Kotouče a Ornesta. Nové poznatky o mládežnickém hnutí odporu, o statistických údajích o počtech terezínských dětí či pedagogickou poému najde čtenář ve sborníku statí Terezín v konečném řešení židovské otázky. 21 Osud dětského bloku v terezínském rodinném táboře v Osvětimi Birkenau zpracovává Bondyová ve studii uveřejněné ve stejnojmenném sborníku. 22 Z nejnovějších prací uveďme monografii L. Ondřichové, 23 v níž autorka poutavě líčí životní osudy i osobní prohry a výhry Fredyho Hirsche, vychovatele, který celý svůj život (a bohužel i tragickou 15 Hořec, J. (ed.), Deníky dětí. Deníky a zápisky z koncentračních táborů, Praha, Naše vojsko 1961. 16 K tomu srv. Lagus, K., Polák, J., Město za mřížemi, cit. d. (pozn. č. 2), s. 208 220. 17 Franěk, R., Terezínská škola, Praha, 1965. 18 Šormová, E., Divadlo v Terezíně 1941/1945, Ústí nad Labem, Památník Terezín 1973. 19 Redlich, E., Zítra jedeme, synu, pojedeme transportem, Brno, Doplněk 1995. 20 Křížková, R., Kotouč, K. J., Ornest, Z., Je mojí vlastí hradba ghett?, Praha, Aventinum 1995. 21 Kárný, M., Blodig, V. (ed.), Terezín v konečném řešení židovské otázky, Praha, Logos 1992. 22 Brod, T., Kárný, M., Kárná, M. (ed.), Terezínský rodinný tábor v Osvětimi Birkenau, Praha, Melantrich: Nadace Terezínská iniciativa 1994. 23 Ondřichová, L., Příběh Fredyho Hirsche, Praha, Sefer a Institut Terezínské iniciativy 2001. smrt) zasvětil sportu a terezínským dětem. O výchově a vzdělávání dětí v terezínském ghettu pojednávají i některé mé statě, jež byly publikovány v němčině pod názvem Theresienstädter Erziehung. Versuch einer pädagogischen Untersuchung 24 nebo například studie Výchovná a vzdělávací činnost v ghettu Terezín. 25 Neocenitelnou úlohu při prezentaci výsledků výzkumů českých i zahraničních odborníků v nejrůznějších oblastech terezínské historiografie či problematiky konečného řešení židovské otázky sehrává periodikum vydávané Institutem Terezínské iniciativy Terezínské studie a dokumenty (TSaD), vycházející každoročně od roku 1996 až do současnosti v české i německé verzi. Na stránkách tohoto časopisu byly uveřejněny též některé studie s výchovnou problematikou. Vybírám jen některé z nich: 26 Tošnerová zde publikovala článek o časopise českobudějovické židovské mládeže Klepy z let 1940 1941; Hájková se ve stati Židé z Nizozemí a Terezína věnuje také otázce nizozemských dětí v ghettu; Lorencová a Hyndráková zpracovaly vzpomínky židovských pamětníků, týkající se mimo jiné i dětství v meziválečném Československu, pociťovaného antisemitis mu či volby školy, a své závěry zveřejnily pod názvem Česká společnost a židé podle vzpomínek pamětníků ; v roce 1998 zde byly vůbec poprvé publikovány některé ze zpráv terezínských vychovatelů či článek Frankové o výchově; o tragickém osudu białystockých dětí v Terezíně pojednává Klibanski. Práce, jež se čtenáři právě dostává do rukou, je výsledkem studia a analyticko syntetického zpracování pramenného materiálu, je 24 Kasperová, D., Theresienstädter Erziehung. Versuch einer pädagogischen Untersuchung, in S. Höhne, M. Nekula, M. Tvrdík, I. Cvrkal, (ed.), Brücken, Praha, Lidové noviny 2005, s. 269 290. 25 Koliandrová, D., Výchovná a vzdělávací činnost v ghettu Terezín, in Tradice a perspektivy pedagogických věd, Praha, Karolinum 2003, s. 237 251. 26 Tošnerová, P., Klepy. Časopis českobudějovické židovské mládeže z let 1940 1941, Terezínské studie a dokumenty, 2004, s. 13 62. Dále Hájková, A., Židé z Nizozemí a Terezína, Terezínské studie a dokumenty, 2002, s. 145 203. A dále Lorencová, A., Hyndráková, A., Česká společnost a židé podle vzpomínek pamětníků, Terezínské studie a dokumenty, 1999, s. 97 119. Rovněž Zprávy k prvnímu výročí terezínských domovů v L 417, Terezínské studie a dokumenty, 1998, s. 121 153. Franková, A., Terezínská výchova, Terezínské studie a dokumenty, 1998, s. 118 119. Dále Klibanski, B., Děti z ghetta Białystok v Terezíně, Terezínské studie a dokumenty, 1996, s. 71 84. 12 předmluva 13
hož sběr a třídění jsem provedla v letech 2000 2004 v archivních fondech Národního archivu v Praze (NA), Židovského muzea v Praze (ŽMP) i Archivu Památníku Terezín (APT). Hlubší poznání přinesla konfrontace archiválií se vzpomínkami přeživších terezínských vězňů (Sbírka vzpomínek v ŽMP) a dalšími písemnými pozůstalostmi osobního charakteru, jako jsou paměti, deníky, korespondence, fotografie, aj. V tomto smyslu nezůstaly stranou pozornosti ani dobové tiskoviny denní tisk, časopisy, učebnice, zákoníky, statistiky ani novější edice těchto pramenů. Dílčí výsledky prováděného výzkumu byly systematicky konfrontovány a kontextualizovány s moderní i starší, českou i cizojazyčnou odbornou literaturou. První kapitola předkládá analýzu vývoje konečného řešení židovské otázky na protektorátním území a je pojata jako úvodní vhled do problematiky. Kapitola seznamuje čtenáře s diskriminačními opatřeními, jež okupační moc (na základě nacionálně socialistické rasové ideologie) uplatňovala vůči protektorátnímu židovskému obyvatelstvu, které bylo postupně vyloučeno z veřejného a hospodářského života, zbaveno občanských práv a svobod a nakonec i života. Tématem druhé kapitoly jsou perzekuční protižidovská opatření ve školství. V její první části je pozornost věnována výchozí situaci prvorepublikového židovského žactva, které preferovalo návštěvu veřejných československých škol před školami v židovském národním duchu. V druhé, hlavní části je podána rekonstrukce postupného vylučování židovských dětí z německých i českých protektorátních škol i uzavření soukromých židovských škol. Úloha protektorátních úřadů a vlády při vydávání nařízení zbavujících žáky židovského původu přístupu ke vzdělání stojí v centru zájmu. Stranou nezůstává ani porovnání s obdobnými protižidovskými opatřeními na školách v třetí říši. Tato paralela nám umožňuje chápat danou problematiku v širším kontextu. Třetí a čtvrtá kapitola podávají obraz o výchovné a vzdělávací činnosti v ghettu Terezín. První část třetí kapitoly zasazuje a otevírá danou problematiku, když nastiňuje rámec úlohy ghetta Terezín v nacistických plánech konečného řešení. Pouze na jeho pozadí je možné interpretovat funkci vězeňské židovské samosprávy i oddělení Péče o děti a mládež, stejně jako jedinečné terezínské výchovné snahy. Společné východisko těchto kapitol představuje analýza pohledu samotných vychovatelů na terezínskou výchovu. Jestliže v třetí kapitole jsou tematizovány teoreticko výchovné principy na základě zpráv terezínských vychovatelů, pak ve čtvrté kapitole je ukázána jejich realizace na konkrétních příkladech českého chlapeckého a dívčího domova, které platily za vzor všem ostatním. Pozornost je věnována myšlence výchovy v a k společenství, ilegálnímu vyučování a uměleckým činnostem probíhajícím v dětských a mládežnických domovech. Poslední, pátá kapitola se zabývá problémem provázejícím veškeré uvažování o tomto tématu otázkou hranic ne sdělitelného, singularity šoa a tázání se po možnostech zpracování tragické zkušenosti lidstva člověka v koncentračním táboře. Závěrečná subkapitola předkládá úvahu o výchově po Terezínu, která se opírá o Adornovu tezi výchovy po Osvětimi. Tímto přesahem vyvstávají mnohé otázky, na něž však lze jen stěží, pokud vůbec, odpovědět. 14 předmluva 15