Termomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl

Podobné dokumenty
Termomechanika 5. přednáška

Termomechanika 4. přednáška

Tep e e p l e né n é str st o r j o e e z po p h o l h ed e u d u zákl zá ad a n d í n h í o h o kur ku su r su fyzi f ky 3. 3 Poznámky k přednášce

Zpracování teorie 2010/ /12

Z ûehovè a vznïtovè motory

SPALOVACÍ MOTORY. - vznětové = samovznícením. - dvoudobé. - kapalinou. - dvouřadé s válci do V - vodorovné - ležaté. - vstřikové

Procesy ve spalovacích motorech

19. a 20. PÍSTOVÉ SPALOVACÍ MOTORY ZÁŽEHOVÉ A VZNĚTOVÉ 19. and 20. PETROL AND DIESEL PISTONE COMBUSTION ENGINES

TEPLO A TEPELNÉ STROJE

Digitální učební materiál

Pístové spalovací motory-pevné části

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

VY_32_INOVACE_FY.15 SPALOVACÍ MOTORY II.

IV. KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM, TEPELNÉ MOTORY

Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

POHONNÉ JEDNOTKY. Energie SPALOVACÍ MOTOR. Chemická ELEKTROMOTOR. Elektrická. Mechanická energie HYDROMOTOR. Tlaková. Ztráty

4IS10F8 spalovací motory.notebook. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_4IS Pořadové číslo: 10

Cvičení z termomechaniky Cvičení 7.

Příloha-výpočet motoru

Domácí práce č.1. Jak dlouho vydrží palivo motocyklu Jawa 50 Pionýr, pojme-li jeho nádrž 3,5 litru paliva o hustote 750kg m 3 a

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

10. Práce plynu, tepelné motory

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Rozd lení PSM #1/14. Karel Páv

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. DVOUDOBÝ ZÁŽEHOVÝ MOTOR Ing. Petr Plšek Číslo: VY_32_INOVACE_ Anotace:

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12

F - Tepelné motory VARIACE

1/5. 9. Kompresory a pneumatické motory. Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9.

Elektroenergetika 1. Termodynamika

(mechanickou energii) působením na píst, lopatky turbíny nebo využitím reaktivní síly Používají se jako #3

zapaluje směs přeskočením jiskry mezi elektrodami motoru (93 C), chladí se válce a hlavy válců Druhy:

LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Otázky Termomechanika (2014)

Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Termomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK

12. Tepelné stroj 12.1 Přeměna tepelné energie na práci Izotermické rozpínání plynu Adiabatické rozpínání plynu kruhovým dějem

přednáška č. 6 Elektrárny B1M15ENY Tepelné oběhy: Stavové změny Typy oběhů Možnosti zvýšení účinnosti Ing. Jan Špetlík, Ph.D.

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

SPALOVACÍ MOTORY. Doc. Ing. Jiří Míka, CSc.

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací motory Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

Parní turbíny Rovnotlaký stupeň

Poznámky k semináři z termomechaniky Grafy vody a vodní páry

KOMPRESORY F 1 F 2. F 3 V 1 p 1. V 2 p 2 V 3 p 3

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

TEPELNÉ MOTORY (první část)

MAZACÍ SOUSTAVA MOTORU

Popis výukového materiálu

LOPATKOVÉ STROJE LOPATKOVÉ STROJE

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V).

Popis výukového materiálu

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

Stirlinguv motor beta

Parní turbíny Rovnotlaký stupe

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:

ČTYŘDOBÝ VÍCEVÁLCOVÝ SPALOVACÍ MOTOR S VYUŽITÍM TLAKOVÝCH PULZŮ VÝFUKOVÝCH PLYNŮ KE ZVÝŠENÍ NAPLNĚNÍ VÁLCŮ

Cvičení z termomechaniky Cvičení 7 Seminář z termomechaniky

Digitální učební materiál

Termomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA VI

Termodynamika ideálních plynů

Systémy tvorby palivové směsi spalovacích motorů

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

9. Struktura a vlastnosti plynů

Měření výkonu motorů

Termodynamika par. Rovnovážný diagram látky 1 pevná fáze, 2 kapalná fáze, 3 plynná fáze

PŘEPLŇOVÁNÍ SPALOVACÍCH MOTORŮ CHARGING THE INTERNAL COMBUSTION ENGINE

Ekonomické a ekologické efekty kogenerace

na principu Stirlingova motoru

=, V = T * konst. =, p = T * konst. Termodynamika ideálních plynů

Obsah. KVET _Mikrokogenerace. Technologie pro KVET. Vývoj pro zlepšení parametrů KVET. Využití KVET _ Mikrokogenerace

Otázky pro Státní závěrečné zkoušky

23_ 2 24_ 2 25_ 2 26_ 4 27_ 5 28_ 5 29_ 5 30_ 7 31_

Cvičení z termomechaniky Cvičení 3.

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

IDEÁLNÍ OBĚHY SPALOVACÍCH MOTORŮ IDEAL CYCLES OF INTERNAL COMBUSTION ENGINES

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

VÝCHODISKA PRO ZADÁNÍ PROJEKTU

LIMITY ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI MOTORU S VNITŘNÍM SPALOVÁNÍM

Ústav automobilního a dopravního inženýrství PODPORA CVIČENÍ. Ing. Jan Vančura Ústav automobilního a dopravního inženýrství FSI VUTBR

Rekapitulace stavu techniky v přeplňování vznětových motorů a další vývoj D T

OVĚŘOVACÍ TEST l ZÁKLADNÍ

IDEÁLNÍ OBĚHY SPALOVACÍCH MOTORŮ

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Transkript:

Termomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autory s využitím citovaných zdrojů a veřejně dostupných internetových zdrojů. Využití této prezentace nebo jejich částí pro jiné účely, stejně jako její veřejné šíření je nepřípustné.

Kompresory Jednostupňový pístový kompresor pv vtlačovací práce 2 1 T = konst A t12 = p 1 V 1 ln V 2 V 1 Izotermická komprese energeticky méně náročná q = 0 A t = 1 p 1 V 1 1 p 2 p 1 1 2

Škodlivý objem V 4 V 3 = p 3 p 4 V 4 = V O 1 = p 2 p 1 1 p 2 p 1 η o = V S V Z = V 1 V 4 V Z 1 ; V3 = V O Poměrná velikost škodliv. objemu Objemová účinnost ε = V O V Z η o = V S V Z = V O + V Z V 4 η o = 1 ε V Z p 2 p 1 1 1 = ε + 1 ε Vytlačení média do sítě! p 2 p 1 1 komprese ε, p 2 p 1 η o 3

η o = 1 ε p 2 p 1 1 1 ε, p 2 p 1 η o 4

Dvoustupňová komprese s mezichlazením Izotermická komprese energeticky méně náročná A I = A II = 1 m r T 1 1 1 m r T 1 1 p x p 1 p 2 p x 1 1 A = A I + A II = 1 m r T 1 2 p x p 1 1 p 2 p x 1 5

Dvoustupňová komprese s mezichlazením Optimální dělící tlak: A p x = 0 1 p x 1 1 1 p 1 1 p 2 1 p x 1 2 = 0 2 p 1 1 x = p 1 p 2 p x 2 = p 1 p 2 p x p 1 = p 2 p x A I = A II T x T 1 = T 2 T x p x = p 1 p 2 T x T A T B T 1 TC T A 6

Lenoirův oběh Lenoirův motor 1860 7

Lenoirův oběh Dáno: p 1 ; T 1 ; ψ = p 2 p 1 = T 2 T 1 izochorický souč. zvýšení tlaku 8

1 1 1 1 T h T l = 1,33 ψ η 9

Dvoudobý zážehový motor pracovní cyklus proběhne za jednu otáčku 1. doba sání a komprese; 2. doba expanze a výfuk (převzato z: Prof. S. Beroun, Vozidlové motory)

Čtyřdobý zážehový motor jeden pracovní cyklus proběhne za dvě otáčky První otáčka Druhá otáčka (převzato z: Prof. S. Beroun, Vozidlové motory)

Výhody Dvoudobý motor srovnání proti čtyřdobému Jednoduchá konstrukce Výkon vyšší o cca 40% Větší pružnost Nižší výkonová hmotnost Menší nároky na obsluhu Snadnější spouštění za mrazu (valivá ložiska) P = A c * n Dvoudobý motor Nevýhody Celková (mechanická + termodynamická) účinnost: - do 35% u zážehových - do 40% u vznětových - do 45% u vznětových přeplňovaných (TDI) Vyšší spotřeba paliva (jeho únik výfukem) Vyšší spotřeba mazacího oleje Vyšší obsah škodlivin ve spalinách Větší tepelné namáhání dílů motoru Větší hluk na výfuku i celého motoru Drahá výroba klikového hřídele Obtížné vyvažování klikových hřídelů P = A c * n / 2

Ottův (výbušný) oběh q p q o idealizace Přívod a odvod tepla se uskutečňuje ve velmi krátkém čase - beze změny pohybu pístu p 2 = 3,3 MPa, t 2 = 500 o C p 3 = 9,0 MPa, t 3 = 1800 o C Velikosti termodynamických změn neodpovídají časové době trvání změny Orientační hodnoty

Ottův (výbušný) oběh Dáno: p 1 ; T 1 ; ε = v 1 v 2 kompresní poměr bývá = 10-11 ψ = p 3 p 2 14

η = 1 1 ε 1 η = 1 ψ T 1 T 3 1 T T l h ε η 1 15

Dieselův (rovnotlaký) oběh p 2 = 10-16 MPa t 2 = 550 o C t 3 = 2200 o C Orientační hodnoty Rovnotlaký Dieselův cyklus vznětového motoru je charakterizován velmi vysokými tlaky před vstřiknutím rozprášené nafty do válce, která poté hoří za téměř konstantních tlaků. Je podobný Ottově cyklu, pouze se liší ve způsobu přívodu tepla. Přeplňování zvýšení obsahu kyslíku ve válci pomocí turbodmychadla Má pozitivní vliv na účinnost 16

Dieselův (rovnotlaký) oběh Dáno: p 1 ; T 1 ; ε = v 1 ; φ = v 3 v 2 v 2 q = 0: p = konst q = 0: v4 v 1 T 4 T 3 = v 3 v 4 T 4 = T 3 T 2 T 1 = v 1 v 2 1 T 2 = T 1 ε 1 T 3 = ε 1 T 2 = v 3 v 2 = φ T 3 = T 2 φ = T 1 ε 1 φ 1 = 15-18 = v 1 3 v 2 = T 4 = v 2 v 4 T 3 φ 1 = T ε 1 ε 1 φ φ ε φ ε 1 1 17

Dieselův (rovnotlaký) oběh T 4 = T 1 φ η = 1 q 0 q p = 1 c v T 4 T 1 c p T 3 T 2 η = 1 1 T 1 φ T 1 T 1 ε 1 φ T 1 ε 1 = 1 1 φ 1 ε 1 φ 1 ε η ; φ η 18

Srovnání Ottova a Dieselova motoru Zážehový motor (Ottův) Spaluje benzín Směr se zažehne jiskrou ze svíčky v horní úvrati nebo těsně před ní. V sání je podtlak nebo přetlak (u přeplňovaného motoru) Udává se oktanové číslo, vyjadřující odolnost proti samozápalu, oktan má číslo 100 (velmi odolné palivo). Např. oktanové číslo 95 udává, že palivo je stejně samozápalné jako směr 95% oktanu a 5% heptanu. Tlaky 3-4 MPa Vznětový motor (Dieselův) Spaluje naftu Palivo se vznítí po vstříknutí paliva z vysokotlakého čerpadla těsně před horní úvratí Vzduch je díky kompresi velmi horký, což způsobí vzplanutí nafty V sání je buď atmosférický tlak nebo přetlak u přeplňovaného motoru Cetanové číslo udává hodnotu samovzplanutí paliva např Ce =85 850 C Tlaky 9-16 MPa

Srovnání zážehového a vznětového motoru Názvosloví: Dieselův = vznětový = rovnotlaký = (naftový) Ottův = zážehový = výbušný = (benzínový)

Porovnání výbušného oběhu s rovnotlakým Varianta A: ε V = ε R q pv = q pr q ov < q or η = 1 q 0 q p η V > η R Varianta B: ε V < ε R (tak, že 3R je nad 3V) q pv = q pr q ov > q or při ději 1 -> 2R stlačujeme déle než při ději 1 -> 2V, tj. na menší objem 21 η = 1 q 0 q p η V < η R

Carnotův oběh: 1 T T o p 22

Varianta C: T maxv = T maxr T minv = T minr ε V = ε R 23

Varianta C: T maxv = T maxr T minv = T minr ε V = ε R V 1 T T 41V 23V Carnot V 24

Varianta C: T maxv = T maxr T minv = T minr ε V = ε R T T 41R 41R 41V R 1 1 1 V T23R T23 V T23 V T R Pokud platí T23 V T23 R Carnot R R 25

Pro 2 3V v = konst q pv = T 23V s 3V s 2 izotermický děj čárkovaná vodorov. úsečka = T 23V ln T max T 2 q pv = c v T max T 2 T 23V = T max T 2 ln T max T 2 c v dodané teplo při izochorickém ději 2 -> 3V změna entropie při izochorickém ději 2 -> 3V Pro 2 3R (p = konst) q pr = T 23R s 3R s 2 q pr = c p T max T 2 T 23R = T max T 2 ln T max T 2 = T 23R ln T max T 2 c p T T 23V 23R a tedy předchozí platí, tj. V R 26

Varianta D: T maxv = T maxr T minv = T minr q pv = q pr Z rovnosti ploch a z toho, že křivka v=konst je strmější v diagramu T-s než p=konst, vyplývá, že křivka 2V->3V je pod 2R->3R a tedy při náhradě vodorovnými úsečkami platí níže uvedené vztahy T 23R > T 23V T 41R < T 41V T 23R T 23V η V = 1 T 41V T 23V η R = 1 T 41R T 23R T 41V T 41R η R > η V 27

Sabatův (smíšený) oběh zmodernizovaný Dieselův Jedná se o zmodernizovaný Dieselův vznětový oběh. V dnešní době velmi používaný. Podstata smíšeného přívodu tepla tkví ve velmi rychlé indukci nafty do válce. Palivo pak hoří částečně při konstantním objemu a částečně i při konstantním tlaku. 28

v Sabatův (smíšený) oběh Dáno: q = 0 v = konst p = konst q = 0: 5 v1, v3 v2 T 2 T 1 = p 1 ; T 1 ; ε = v 1 v 2 ; φ = v 4 v 3 ; ψ = p 3 p 2 v 1 v 2 1 = ε 1 T 2 = T 1 ε 1 T 3 T 2 = p 3 p 2 T 3 = T 2 ψ = T 1 ε 1 ψ T 4 T 3 = v 4 v 3 = φ T 4 = T 3 φ = T 1 ε 1 ψ φ T 5 T 4 = T 5 = T 4 v 4 v 5 φ ε 1 1 = v 4 v 2 v 2 v 5 1 = φ ε = T 1 ε 1 ψ φ φ ε 1 1 29

Sabatův (smíšený) oběh T 5 = T 1 ψ φ η = 1 q o q p c v T 5 T 1 = 1 c v T 3 T 2 + c p T 4 T 3 η = 1 T 5 T 1 T 3 T 2 + T 4 T 3 = = 1 T 1 ψ φ T 1 T 1 ε 1 ψ T 1 ε 1 + T 1 ε 1 ψ φ T 1 ε 1 ψ η = 1 ψ φ 1 ε 1 ψ 1 + ψ φ 1 ε, φ, ψ η 30

Sabatův (smíšený) oběh T 5 = T 1 ψ φ η = 1 q o q p c v T 5 T 1 = 1 c v T 3 T 2 + c p T 4 T 3 η = 1 T 5 T 1 T 3 T 2 + T 4 T 3 = = 1 T 1 ψ φ T 1 T 1 ε 1 ψ T 1 ε 1 + T 1 ε 1 ψ φ T 1 ε 1 ψ η = 1 ψ φ 1 ε 1 ψ 1 + ψ φ 1 ε, φ, ψ η 31

Srovnání Dieselova a Sabatova cyklu

Plynové turbíny V ČR nejsou samostatné plynové turbíny, pouze paroplyny Počerady 2x284 MWe Vřesová 2x123 MWe Kladno 1x67 MWe a 1x43 MWe 33

Ericsson-Braytonův oběh (idealizace plynové turbíny) p 1 ; T 1 ; ε = v 1 v 2 ; φ = v 3 v 2 ; q = 0 p = konst q = 0 Pro 1 2: T 2 T 1 = v 1 v 2 1 = ε 1 T 2 = T 1 ε 1 T 3 T 2 = v 3 v 2 = φ T 3 = T 2 φ = T 1 ε 1 φ T 4 T 3 = v 3 v 4 1 p 1 v 1 = p 2 v 2 p 1 p 2 = v 2 v 1 34

Ericsson-Braytonův oběh Pak Pro 3 4: T 4 = T 3 v 3 v 4 p 3 v 3 = p 4 v 4 p 4 = p 3 p 1 = p 4 v 2 = v 3 = 1 p 2 = p 3 v 1 v 4 ε 1 ε 1 = T 1 ε 1 φ 1 ε 1 = T 1 φ η = 1 q o q p = 1 c p T 4 T 1 c p T 3 T 2 = 1 T 1 φ T 1 T 1 ε 1 φ T 1 ε 1 η = 1 φ 1 ε 1 φ 1 = 1 1 ε 1 Stejná účinnost u Ottova oběhu 35

Pozn.: Jestliže je T 4 > T 2, lze využít část tepla k ohřevu plynu za kompresorem Nové značení: T 1 = T 1 T 2 = T 6 = T 2 T 3 = T 5 = T 4 T 4 = T 3 izoterma q 56 q 23 q p = q 34 36

Pozn.: Práce turbíny (adiabat.): dq = dh + da t ; da t = dh a t34 = h 3 h 4 dq = 0 da t = dh a t12 = h 1 h 2 < 0 Práce kompresoru: 37

Dáno: Humpreyův oběh p 1 ; T 1 ; ε = v 1 v 2 ; ψ = p 3 p 2 Tryskový motor (palivo se přivádí pulzačně) η = 1 (ε1 1) 1 ε 1 38

Stirlingův oběh 1816 konkurence parního stroje Vysoká účinnost, lib. zdroj tepla Obrácený oběh (tepelné čerpadlo, chladič) Carnot T 1 min T max dvě teploty 39

Stirlingův oběh q 34 = T p s 4 s 3 q 12 = T o s 1 s 2 η s = 1 q 12 q 34 = 1 T o T p s 4 s 3 = s 1 s 2 η s = η c 40 Teplo přivedené v ději 2-3 je plně kompenzováno teplem odvedeným v ději 4-1. To znamená, že fakticky se výměna tepla mezi plynem a okolím odehrává pouze při izotermických dějích, máme tedy naprostou analogii Carnotova cyklu.

Obrácený Carnotův cyklus 4 Tepelné čerpadlo 3 T 4 Chladicí cyklus 3 a T ok a 1 q 2 odv 1 2 q ch 0 η ch = q ch a = T min T max T min s η top = q odv a = T max T max T min 41

Chladicí cyklus s plynným médiem Jako chladivo jsou využity např. freony T 4 Chladicí cyklus 3 T ok a 1 2 q ch 0 η ch = q ch a = T min T max T min s 42

Komínový efekt Je to fyzikální efekt přirozeného proudění svislou dutinou Je způsobený rozdílnou teplotou na horním a spodním konci komína Cirkulace vzduchu v budovách Chladicí věže Komíny p s = ρgh ρ = ρ 2 ρ 1 ρ = p 2 p 1 r T 2 r T 1 ρ = p 1 r 1 T 2 1 T 1 Výrobce kamen/kotle požaduje vždy minimální tah komína v Pa Stav 2 p 2 = p 1 (rozdíl tlaků způsobený výškou se zanedbává) ρ 2 ρ 1 T 2 T 1 Stav 1 h

Konec Děkuji za pozornost