Územní plánování veřejné infrastruktury Mgr. Jindřich Felcman Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu
Veřejná infrastruktura Definice stavebního zákona: 1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení; 2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody; 3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4. veřejné prostranství, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu
Plánování dopravní infrastruktury 1. Mezinárodní dopravní síť 2. Politika územního rozvoje ČR 3. Zásady územního rozvoje 4. Územní plán města/obce 5. Umístění záměru v území
Mezinárodní dopravní síť
Politika územního rozvoje ČR Vymezení koridoru S5 Rádelský Mlýn - Úlibice
Zásady územního rozvoje LK Vymezení koridoru územní rezervy D01B
Územní studie Ministerstva pro místní rozvoj Srovnání tří variant vedení koridoru S5
Územní studie Ministerstva pro místní rozvoj Provedení analýz dopravní význam mezinárodní: Dresden Ostrava a Dresden Brno
Územní studie Ministerstva pro místní rozvoj Provedení analýz intenzita provozu.
Územní studie Ministerstva pro místní rozvoj Výstupy územní studie: Silnice nedosáhne v roce 2040 ani minimální hranice doporučené intenzity dané platnou normou pro kategorii rychlostní silnice R 25,5. Pro zajištění podmínek požadované úrovně kvality dopravy lze s dostatečnou rezervou považovat kategorii S 20,75. Na základě aktuálních prognóz lze uvažovat i o kategorii S 14,5 (střídavý třípruh). Případnou realizací varianty střídavého třípruhu se náklady sníží na 50%. (Dosud odhadovaná cena cca 20 mld. Kč.)
idnes.cz ze dne 16. dubna 2014.
Územní studie Ministerstva pro místní rozvoj
Územní plán Vymezení koridoru v ÚP Turnov
Základní pravidla územního plánování Principy hierarchie a odpovídajícího měřítka: 1. Dokumentace nižší úrovně musí respektovat dokumentaci úrovně vyšší. 2. Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují přitom v součinnosti s orgány obcí. 3. Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se rozvoje území státu; postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a dotčených obcí. 4. Zásady územního rozvoje ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. 5. Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím. 6. Je-li koridor vymezen v nadřazené dokumentaci, záměr je možné umístit, i když není vymezen v dokumentaci nižší úrovně. 7. Je-li koridor vymezen v dokumentaci nižší úrovně, avšak není vymezen v nadřazené dokumentaci (je vymezen jinak), záměr není možné umístit.
Co je koridor? Překryvná vrstva: Omezuje využití území, avšak neurčuje na něm jedinou funkci. Územní plán reguluje do budoucna: Není možné zabránit užívání daného pozemku způsobem stejným jako doposud. (+ údržba) ALE Nově plánovaná stavební činnost na pozemku je omezena (až znemožněna) návrhem koridoru. V případě realizace záměru koridoru je možné pozemek vyvlastnit a umístit na něj daný záměr.
Omezení věcných práv Vyvlastnění je možné u ( 170 stavebního zákona): veřejně prospěšných staveb dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, veřejně prospěšných opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, asanace (ozdravění) území. Využití předkupního práva je možné u ( 101 stavebního zákona): staveb a opatření, kde je možné vyvlastnění. dalších veřejně prospěšných staveb pro veřejnou infrastrukturu určených k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu. veřejných prostranství.
Umístění veřejné infrastruktury do nezastavěného území 18 odst. 5 stavebního zákona: V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. ÚPD by musela výslovně vyloučit některou ze staveb vymezených v ustanovení SZ. ÚPD nicméně nesmí výčet možných staveb rozšířit. V ÚP, kde je režim stavební činnosti v nezastavěném území řešen obecně, aplikuje se 18/5 SZ přímo.
zastavěné území zastavitelné plochy nezastavěné území nezastavitelné plochy zastavěné území zastavitelná plocha nezastavitelná plocha Některé druhy ploch jsou na hraně zastavitelnosti (sjezdové areály, golfová hřiště ). Pro umísťování objektů není ani tak důležité formální zařazení do ne/zastavěného území, ale formulace regulativu. nezastavěné území
Příklady regulace stavební činnosti v nezastavěném území (ÚP Mníšek, J. Plašil, SAUL)
Proces umístění technické infrastruktury Územní řízení 79 odst. 2 písm. s) stavebního zákona: Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžaduje výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma. Př.: Výměna VVN stejné napětí, širší rozpětí ramen. 46 odst. 3 energetického zákona: Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany.. u napětí nad 400 kv - 30 m. Stavební povolení 103 odst. 1 písm. e) body 4. až 10. stavebního zákona: Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují: nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu rozvody tepelné energie vše s výjimkou budov; vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kw s výjimkou stavby vodního díla; vodovodní, kanalizační a energetické přípojky
Technická infrastruktura v ÚP V územním plánu se vymezují jen hlavní kanalizační a vodovodní řady. Neřeší se jednotlivé přípojky. Neřeší se konkrétní umístění (levá či pravá strana ulice). Většinou se vymezují jako veřejně prospěšné stavby s možností vyvlastnění. Vyvlastňuje se pouze věcné břemeno (dle nového obč. zákoníku služebnost inženýrské sítě ). ÚP hlavně v případě návrhu tohoto druhu sítí představuje spíše možnost, než konkrétní plán. Samotná realizace je závislá na dotacích a programových koncepcích (Plán rozvoje vodovodů a kanalizací LK). (ÚP Zdislava, J. Sedlák)
Mezní užitek budování sítí Vztah délky sítí kanalizace a počet napojených lidí: Počet připojených lidí: (modře vodovod, červeně kanalizace) Délka sítí: Napojení na veřejný vodovod přes 85% obyvatel. V letech 1990 2011 došlo v ČR k více než dvojnásobnému prodloužení vodovodní sítě, a tím ke zvýšení podílu obyvatel připojených na vodovodní síť ze 72 na 83 %.
Náklady na infrastrukturu 30 obyv./ha zástavba rodinnými domy Osobní automobil 50 obyv./ha řadové domy, mírně rozptýlené bytové domy Autobusová doprava. 100 obyv./ha bloková zástavba Pěší doprava. Hustota Náklady na osobu/10 let 300 obyv./ha (bloková zástavba) 10 000 Kč 74 obyv./ha (středně zahuštěné město) 40 000 Kč 21 obyv./ha (zástavba rodinnými domy) 140 000 Kč P. Hnilička, konference resite květen 2014
Povinnost připojení na veřejné sítě Kanalizace 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích: Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. Povinnost lze rozhodnutím nařídit i v případě, že stavba má (např. čističkou) likvidaci odpadních vod vyřešenou dle zákona. Náklady v takovém případě hradí ten, kdo má na vydání daného rozhodnutí zájem. U nových staveb platí 24b vyhl. č. 501/2006 Sb.: Žumpy se budují pouze tam, kde splaškové odpadní vody nelze odvádět do kanalizace Vodovod Zákon neumožňuje stanovit povinnost připojit se k vodovodní síti. Lze řešit i individuálně, v souladu s 24a vyhl. č. 501/2006 Sb.: Studna individuálního zásobování vodou (dále jen "studna") musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní.
Povinnost připojení na veřejné sítě Teplo Vývoj spotřeby tepla z CZT v Liberci 1992 2226 TJ 2000 1957 TJ 2008 1078 TJ
Povinnost připojení na veřejné sítě Teplo ÚPD je vydávána formou opatření obecné povahy nelze v ní stanovit povinnosti nad rámec zákona. Zákon neukládá povinnost připojit se k systému centrálního zásobování teplem. Povinnost nelze stanovit ani v územní energetické koncepci. Ústavní soud zrušil i obecně závaznou vyhlášku obce (Mladá Boleslav), která ukládala povinnost připojit se k CZT. (Nález ÚS ze dne 18. 3. 1997, č. j.: Pl. ÚS 37/96). Proces odpojení od CZT se řídí následujícími předpisy: Energetický zákon, 77 odst. 5: Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.
Povinnost připojení na veřejné sítě Teplo V řízení je nutné doložit především následující povinnosti: Zákon o ochraně ovzduší, 16 odst.7: Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to pro ni technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. Ekonomická přijatelnost: Posuzuje se s ohledem na stavebníka, nikoliv s ohledem na provozovatele CZT. Změnu ekonomické situace dodavatele snížením odbytu tepelné energie a náklady s tím související nelze přitom do těchto nákladů zahrnout, neboť žádný právní předpis nemůže ani nepřímo žádného odběratele nutit k trvalému odběru zboží od jednoho dodavatele, ani se podílet na nákladech spojených s eventuálním nevyužitím jeho dodavatelských kapacit a popírat tak principy podnikání v tržním prostředí. (Energetická legislativa v kostce 3. Done, s.r.o., Praha, 2009) Prostředkem k tomu, aby stěžovatelka zabránila odpojení stávajících odběratelů od své soustavy CZT, není žaloba podaná proti rozhodnutí orgánu veřejné správy, ale tržní chování stěžovatelky, která zvoleným způsobem, např. nižší cenou, může motivovat své stávající odběratele k dalšímu využívání jejích služeb. (Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 34/2011 102) Od 1.1.2012 novela zákona o ochraně ovzduší - 11 odst. 3: Úřad ORP vydává k povolení zdrojů znečištění vždy závazné stanovisko.
Souhlas obce s vedením sítí přes její pozemky Využití institutu soukromého práva k prosazování veřejných zájmů. 86 odst. 2 stavebního zákona: K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn. Jde o legitimní postup obce nebo o zneužití práva? Legitimní očekávání, právní jistota, odůvodněnost postupu orgánu veřejné moci, zákaz diskriminace? Zásady správního řádu a principy dobré správy se uplatňují nejen na správní řízení v přenesené působnosti, ale i na akty orgánů samosprávy v působnosti samostatné. [Nejvyšší správní soud, č. j.: 2 As 52/2010] Zneužití vlastnického práva? Zde by snad bylo možno namítat například rozpor daného právního aktu se zákonem, resp. s dobrými mravy ( 39 zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku), případně s ústavními principy rovnosti (čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), uplatňování státní moci v souladu se zákonem a k účelu, k němuž byla určena, zákazu zneužití vlastnictví (čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) apod. Obec by se jistě bránila, že ve své vlastnické sféře se může rozhodovat stejně svobodně jako kterýkoliv jiný vlastník. To však není správný pohled, jak už dnes dosvědčují některé soudní rozsudky. [Ministerstvo vnitra, Kancelář veřejného ochránce práv. Práva občanů obce (obecná část). 2011. ISBN 978-80-904579-0-4]
Nové techniky koordinace veřejných zájmů Regulační plány. Územní studie. Dohody o parcelaci. Mohou řešit otázky napojení na veřejnou a dopravní infrastrukturu pro větší plochy, nikoliv pouze v rámci jedné stavební parcely. Stejně jako ÚPD nemohou ukládat povinnosti nad rámec zákona. Doplňující podmínky, které budou stavebníkem doloženy v navazujících řízeních. Př. Nyní pořizovaný nový ÚP Liberec (J. Plašil, SAUL):