Oznámení záměru podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy č. 3 Constellium hala 32, 33, 34 Investor: Constellium Extrusions Děčín, s.r.o. Ústecká 751/37 405 02 Děčín Zpracovatel: ECODIS s.r.o.
ECODIS s.r.o., Na Dlouhém lánu 16, 160 00 Praha 6 eccom@seznam.cz 606 569 963 Zakázka č. 10-10-16 Odpovědný řešitel Dr. Ing. R. Kovář Oznámení záměru podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy č. 3 Constellium hala 32, 33, 34 Investor Constellium Extrusions Děčín, s.r.o. Ústecká 751/37 405 02 Děčín Typ dokumentace Oznámení (EIA) Výtisk č. 1 Počet stran 104 Počet příloh 6 Zpracovatel dokumentace Dr. Ing. Roman Kovář Oprávněná osoba pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění (čj. 12060/1834/OPVŽP/01) Razítko a podpis Datum prosinec 2016 Dokumentace je platná jako celek a žádná její část nesmí být jakkoliv šířena bez písemného souhlasu autora ECODIS s.r.o., Na Dlouhém lánu 16, 160 00 Praha 6, IČ: 24818771, Registrován u: Městský soud v Praze, Spisová značka: odd. C, vložka 177172, Bankovní spojení: Komerční banka a.s., č. účtu: 43-8948400267/0100
Oznámení je zpracováno v souladu s přílohou č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů. Obsah: ÚVOD 3 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 4 A.1. Obchodní firma 4 A.2. IČ 4 A.3. Sídlo 4 A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele 4 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 4 B.I. Základní údaje 4 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 4 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru 4 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 5 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 6 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 7 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru 8 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 20 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 21 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 9a odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat 21 B.II. Údaje o vstupech 21 B.II.1. Půda 21 B.II.2. Chráněná území 22 B.II.3. Ochranná pásma 22 B.II.4. Voda 22 B.II.5. Ostatní surovinové a energetické zdroje 23 B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 25 B.III. Údaje o výstupech 28 B.III.1. Ovzduší 28 B.III.2. Odpadní vody 33 B.III.3. Odpady 35 B.III.4. Ostatní 38 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 40 C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 40 C.1.1. Klima 40 C.1.2. Ovzduší 42 C.1.3. Voda 43 C.1.4. Půda 45 C.1.5. Geofaktory životního prostředí 46 C.1.6. Fauna a flora 48 1
C.1.7. Chráněné oblasti přírody 49 C.1.8. Územní systém ekologické stability 52 C.1.9. Krajina resp. krajinný ráz 54 C.1.10. Ochranná pásma 60 C.1.11. Hluk 60 C.1.12. Architektonické a historické památky, archeologická naleziště 60 C.1.13. Obyvatelstvo a území hustě osídlená 60 C.1.14. Hmotný majetek 60 C.1.15. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení 61 C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 61 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 62 D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 62 D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 85 D.3. Údaje o možných nepříznivých vlivech překračujících státní hranice 88 D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné 88 D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů 89 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 89 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 90 F.1. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech 90 F.2. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů 90 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 93 LITERATURA 96 H. PŘÍLOHY 97 Příloha č. 1: Fotopříloha Příloha č. 2: Situace Příloha č. 3: Stanovisko orgánů ochrany přírody pokud je vyžadováno podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Příloha č. 4: Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Příloha č. 5: Rozptylová studie Příloha č. 6: Akustická studie 2
ÚVOD V souladu s 6 zákonem 100/01 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí a o změně některých dalších zákonů v aktuálním znění resp. s přílohou č. 1 k tomuto zákonu předkládá investor tj. Constellium Extrusions Děčín s.r.o. Oznámení záměru: Constellium hala 32, 33, 34. Zájmové území (GPS: 50 44'27.208"N, 14 10'41.989"E) se nachází uvnitř stávajícího průmyslového areálu Bohemia Cargo, při severním okraji obce Malšovice. Samotný prostor výstavby se nachází ve střední části tohoto areálu a je tvořen opuštěnou, převážně zpevněnou, plochou. Stávající stavební objekty jsou momentálně v procesu demolice a stavební pláň bude investorovi předána již zarovnaná (tj. bez budov). Záměr je v souladu s platným územním plánem. Záměrem investora, tj. společnosti Constellium Extrusions Děčín s.r.o., je rozšíření stávajících výrobních aktivit, které jsou dlouhodobě provozovány v mateřském závodě v Děčíně. Z výrobního hledisky se bude jednat o velmi podobný provoz s tou výjimkou, že zde ve všech provozech budou instalovány výlučně nové technologie. Kapacitně bude tento nový závod znamenat navýšení celkové výroby o cca 20% výroby mateřského závodu. Podstata předkládaného záměru spočívá v: (1) navezení vstupní suroviny ( primární AL, Al odpady, předslitiny, (2) roztavení AL vsádky a nalegování taveniny (3) odlití taveniny do čepů kruhového průřezu (4) lisování čepů do výlisků (profilů, trubek a tyčí) dle požadavku odběratele, (5) tepelné zpracování výlisků,zabalení a expedice nákladními automobily mimo prostor areálu (většinou k finálnímu odběrateli, případně do vlastního závodu v Děčíně. V nové výrobně budou použity stroje a zařízení od předních výrobců, které splňují srovnání s nejlepší dostupnou technikou. Posuzovaný záměr spadá do kategorie II (Záměr vyžadující zjišťovací řízení), bodu 4.1 Průmyslové provozy na zpracování železných kovů, včetně válcování za tepla, kování kladivy a pokovování; provozy na tavení, včetně slévání či legování, neželezných kovů kromě vzácných kovů, včetně recyklovaných produktů - kovového šrotu, jeho rafinace a lití. Záměr tudíž vyžaduje zjišťovací řízení. Cílem předkládaného Oznámení je popis záměru, stavu životního prostředí v zájmovém území a definování možných vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí pro potřeby zjišťovacího řízení a navržení způsobů jejich eliminace či kompenzace. Technickým podkladem pro Oznámení byla projektová dokumentace Constellium hala 32, 33, 34. Zhotovitelem dokumentace je: Tebodin Czech Republic, s.r.o., Chaloupecký a kol. 2016. 3
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma Constellium Extrusions Děčín, s.r.o. A.2. IČ 18380654 A.3. Sídlo Ústecká 751/37 405 02 Děčín A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Tomáš Schránil, vedoucí projektu Ústecká 751/37 405 02 Děčín tel: 412 822 376 Ing. Josef Kreuter, Ústecká 751/37 405 02 Děčín tel.: 412 822 253 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru Constellium hala 32, 33, 34 Dle zákona č. 100/01 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění - spadá stavba do kategorie II. (Záměr vyžadující zjišťovací řízení), bodu 4.1 Průmyslové provozy na zpracování železných kovů, včetně válcování za tepla, kování kladivy a pokovování; provozy na tavení, včetně slévání či legování, neželezných kovů kromě vzácných kovů, včetně recyklovaných produktů - kovového šrotu, jeho rafinace a lití. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Zastavěná plocha (budovy): 12.355 m 2 Komunikace: 6.528 m 2 Zeleň: 588 m 2 4
Celková plocha: 19 472 m 2 Obestavěný prostor: 206.426 m 3 Kapacita výroby (vstupy) Kapacita výroby (výstupy) Počet zaměstnanců: Provoz zařízení: Nákladní doprava: 150 t/den surového hlinku na vstupu (= celková roční vsázka vč. přísad 51.200 t/ rok) 14.000 t/rok finálních výlisků + 20.000 t/rok čepů pro mateřský závod k dalšímu zpracování 169 ve čtyřech směnách 4 směnný provoz cca 14 nákladních aut za pracovní den B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) NUTS II Severozápad NUTS III Ústecký kraj obec Malšovice (562718) katastrální území Malšovice (691348) prostor výstavby Uvažovaný prostor výstavby se nachází uvnitř průmyslového areálu Bohemia Cargo, který je nicméně v současné době z části neudržován. Záměr má být vybudována ve střední části tohoto areálu. Prostor je tvořen zpevněnými plochami. GPS: 50 44'27.208"N, 14 10'41.989"E Obr. 1: Situování záměru 5
Tab. 1: Dotčené pozemky č. k.ú. vlastník výměra (m 2 ) druh pozemku způsob využití 492/4 Malšovice Bohemia Cargo 18.197 ostatní plocha manipulační plocha 161 Malšovice Bohemia Cargo 1.275 zastavěná plocha a nádvoří --- Obr. 2: Situace pozemků B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Společnost Constellium Extrusions Děčín s.r.o. se dlouhodobě ve svém mateřském závodě v Děčíně zabývá výrobou hliníkových polotovarů (profily, tyče, trubky). Záměrem této společnosti je rozšíření těchto výrobních kapacit a vybudování nového závodu v průmyslové zóně v Malšovicích, tj. nedaleko od mateřského závodu. Z výrobního hledisky se bude jednat o velmi podobný provoz s tou výjimkou, že zde ve všech provozech budou instalovány výlučně nové technologie. Kapacitně bude tento nový závod znamenat navýšení celkové výroby o cca 20% výroby mateřského závodu. Průměrná kapacita výroby 150 t/den primárního hliníku a Al odpadu na vstupu. Kapacita výroby na výstupu cca 14.000 t/rok finálních výrobků expedovaných zákazníkům + cca 20.000 t/rok čepů pro mateřský závod k dalšímu zpracování. Podstata předkládaného záměru spočívá v: (1) navezení vstupní suroviny ( primární AL, Al odpady, předslitiny, (2) roztavení AL vsádky a nalegování taveniny (3) odlití taveniny do čepů kruhového průřezu (4) lisování čepů do výlisků (profilů, trubek a tyčí) dle požadavku odběratele, (5) tepelné zpracování výlisků,zabalení a expedice nákladními automobily mimo prostor areálu (většinou k finálnímu odběrateli, případně do vlastního závodu v Děčíně Před zahájením stavby nebude nutné provést demolice žádných budov či přeložky inženýrských sítí. Veškeré nové přípojky inženýrských sítí budou přivedeny na hranici pozemku a stavební pláň bude stávajícím majitelem předána již zarovnaná. Počet zaměstnanců v jednotlivých směnách uvádí následující tabulka. 6
Tab. 2: Počty zaměstnanců Tab. 2: Počty zaměstnanců zaměstnanci 1. směna 2. směna 3. směna 4. směna Celkem Výrobní a nevýrobní část Hala 32 12 9 7 6 34 Hala 33 13 10 5 5 33 Hala 34 10 8 7 7 32 Sdílení včetně dopravy 13 2 1 1 17 Laboratoře 10 6 1 1 18 Údržba (TZV) 4 3 3 3 13 Ostatní 2 2 0 0 4 Celkem 64 40 24 23 151 THP THP 18 0 0 0 18 Zaměstnanců celkem 82 40 24 23 169 Záměr je v souladu s platným územním plánem. V sousedních areálech se nacházejí spediční provozy a sklady společnosti Bohemia Cargo a zajíždí sem cca 110 nákladních automobilů za pracovní den. Lze tudíž uvažovat s kumulací vlivů této nákladní automobilové dopravy a automobilové dopravy vyvolané záměrem. Všechna tato doprava je nicméně trasovány mimo obytnou zástavbu směrem na silnici I/62. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Společnost Constellium Extrusion Děčín, s.r.o. je jedním z největších výrobců průtlačného lisování hliníku v Evropě. Metodou průtlačného lisování vyrábí z měkkých a tvrdých hliníkových slitin vysoce specializované tyče, trubky a profily pro užití v automobilovém průmyslu a strojírenství. Společnost Constellium Extrusions Děčín s.r.o. má dlouholetou a environmentálně bezkonfliktní zkušenost s výrobou hliníkových profilů v nedalekém závodě v Děčíně. Důvodem předkládaného záměru jsou rostoucí poptávky po produktech této společnosti. Z tohoto důvodu se společnost rozhodla rozšířit svoje aktivity a vybudovat další výrobní areál, a to v průmyslové zóně v Malšovicích. V tomto novém závodě se bude realizovat velmi podobný výrobní program s tou výjimkou, že zde ve všech provozech budou instalovány výlučně nové technologické celky s důrazem na minimální vliv na životní prostředí s maximální úsporou energií. Kapacitně bude tento nový závod znamenat navýšení celkové výroby o cca 20% výroby mateřského závodu. V novém výrobním závodě je plánováno odlévání čepů, převážně ze slitin skupiny dle AA 6XXX. Ze zhruba poloviny vyrobených čepů budou následně lisovány kulaté a ploché tyče, plné i duté profily větších průřezů, které přesahují technologické možnosti již existujících lisů v hlavním výrobním závodě Constellium Extrusion Děčín. Zbývající část produkce čepů bude převážena do hlavního výrobního závodu Constellium Extrusion Děčín k dalšímu zpracování. Daná lokalita resp. parcela byla pro výstavbu areálu vybrána ze zcela logického důvodu, protože dané území se nachází nedaleko od mateřského závodu, je dopravně zcela bezkonfliktní, jsou zde k dispozici potřebné inženýrské sítě a pozemek se nachází v území, kde již k průmyslových aktivitám v minulosti docházelo. V rámci daných prostorových možností povede k optimálnímu využití pozemku. Jedná se o logické využití této proluky mezi stávajícími halami průmyslového areálu. 7
Stavba neovlivní plynulost provozu na přilehlých komunikacích či organizaci prací na okolních polích. Veškeré přípojky inženýrských sítí budou realizovány na vlastním pozemku. Záměr je definován stávajícími vlastnickými vztahy, prostorovými dimenzemi místa realizace záměru a především výrobními požadavky společnosti. Důsledkem těchto limitů je jediná aktivní varianta situování a prostorových dimenzí záměru. Variantnost záměru nicméně spočívá v hledání takového technického řešení, které by minimalizovalo vlivy hluku. V rámci předkládaného Oznámení bylo zpracováváno několik projektových variant situování a vydatnost zdrojů hluku a to takovým způsobem, že daná varianta konfigurace zdrojů hluku byla vždy prověřena pomocí Akustické studie. Na základě výsledků pak bylo modifikováno technické řešení. Tyto mezikroky v Akustické studii ani Oznámení prezentovány nejsou. Jednalo se o kontinuální proces komunikace mezi projekčním týmem investora a zpracovatelem Akustické studie, jehož účelem bylo vyprecizování technického řešení projektu s ohledem na minimalizaci vlivů na hlukovou situaci území. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru B.I.6.1. Charakteristika místa realizace záměru Místo realizace záměru se nachází na severovýchodním okraji obce Malšovice. Obec Malšovice leží 6 km jihozápadně od města Děčína, na levém břehu řeky Labe v nadmořské výšce 200 m n.m. Obr. 3: Dispozice areálu na pozemcích Pozemek projektovaného záměru se nachází ve stávajícím areálu fy. Bohemia Cargo, s.r.o. Pozemek má obdélníkový tvar s podélnou osou orientovanou ve směru SZ JV. Tvar je vymezen na západní straně areálovou komunikací a na východní straně železniční tratí. Na severní a jižní straně sousedí pozemek se stávajícím areálem Bohemia Cargo. Území je v současnosti využíváno jako výrobní a skladovací areál společnosti Bohemia Cargo, s.r.o. V rámci řešených ploch se nacházejí zpevněné plochy tvořené živicí, které jsou určené k 8
manipulaci a areálové dopravě, dále zpevněné plochy tvořené zatravňovacími dlaždicemi, které jsou využívány jako ostatní plocha a určené k dočasnému skladování. Dvě stávající budovy, bývalý sklad PHM a bývalá centrální kotelna, která byla určena k vytápění bývalého areálu, jsou stávajícím majitelem v současné době odstraňovány a investorovi bude stavební pláň předána již bez nich (demolice těchto budov není součástí předkládaného záměru). Jedná se o typický průmyslový areál, kde je průmyslová činnost provozována již několik desítek let. V současné době některé jeho části chátrají. B.I.6.2. Výrobní program Výrobní program nového závodu Constellium Extrusion Děčín jsou především polotovary z hliníkových slitin. Základní slitiny z oblasti středně tvrdé slitiny převážně dle AA 6XXX. Tyto slitiny jsou odlévány ve formě čepů o délce 7000 až 7200 mm. Odlité čepy jsou nařezány a následně zpracovávány na lisovací lince, nebo expedovány k dalšímu zpracování. Odlité čepy jsou řezány na tyto zákaznické délky: krátké v rozmezí 500 až 1600 mm, dlouhé v délce do 6700 mm. Sortiment výrobků z lisovací linky: kulaté tyče o průměru 70 až 120 mm, ploché tyče, duté profily do metrové váhy cca 25 kg/m, plné profily do metrové váhy cca 25 kg/m. B.I.6.3. Technické řešení Z výrobního hlediska se bude jednat o velmi podobný provoz jako ve stávajícím mateřském závodě v Děčíně s tou výjimkou, že zde ve všech provozech budou instalovány výlučně nové technologie. Kapacitně bude tento nový závod znamenat navýšení celkové výroby o cca 20% výroby mateřského závodu. B.I.6.3.1. Členění stavby Stavební objekty SO 01 Objekt trojlodní výrobní haly SO 01.1 Hala 32 - Tavírna SO 01.2 Hala 33 - Lisovna SO 01.3 Hala 34 - Expedice SO 01.4 Venkovní zastřešení SO 02 Objekt administrativně-technologického zázemí SO 03 Nadzemní nádrž a strojovna SHZ SO 04 Přístřešek pro odpadové hospodářství SO 05 Čerpací stanice PHM SO 06 Stáčecí a skladovací místo technických plynů SO 07 Silniční váha SO 08 Kontrola radiace SO 09 Zpevněné plochy a komunikace SO 10 Potrubní most SO 11 Přístřešek pro kola SO 12 Přístřešek pro kuřáky SO 13 Vodojem SO 14 Oplocení Inženýrské objekty IO 01 Dešťová kanalizace IO 02 Odvodnění zpevněných ploch a komunikací 9
IO 03 Splašková kanalizace IO 04 Vodovod pitný IO 05 Požární a užitkový vodovod IO 06 Rozvody SHZ IO 07 Vnější elektrické rozvody IO 08 Areálový plynovod IO 09 Slaboproudé rozvody IO 10 Rozvody industriální vody Provozní soubory PS 01 Výrobní technologie PS 02 Rozvody stl. vzduchu PS 03 Rozvody technických plynů PS 04 Chlazení B.I.6.3.2. Technický popis stavby Hlavními objekty stavby je komplex výrobních hal a jejich administrativnětechnologické zázemí. Stavba je objekt výrobního využití, halového typu. Půdorysně je rozdělena na čtyři obdélníkové části. Provozně je objekt rozdělen na administrativnětechnologický objekt a tři výrobní haly. Podélná osa objektu je rovnoběžně s hranicí pozemku investora. Objekt je tvořen třemi výrobními halami umístěnými vedle sebe hala 32 34 x 132 m (osové rozměry), hala 33 33 x 132 m (osové rozměry), hala 34 20 x 102 m (osové rozměry). K hale 32 a 33 na západní straně přilehá objekt administrativně-technologický. Objekt zaujímá 60% plochy pozemku investora. Objekt je umístěn na pozemek přibližně na střed příčné osy pozemku, tak aby na severní a jižní straně objektu mohla být umístěna jednosměrná komunikace. Západní strana objektu - administrativně-technologická část je cca 11,2 m od hranice pozemku. V této ploše je umístěna komunikace pro obsluhu technického zázemí a stravování zaměstnanců. K východní straně objektu k halám 32, 33, 34 přilehá šíře cca 48 m pozemku investora. Tato plocha bude využita pro technický dvůr. Při fasádě objektu pod přístřeškem budou umístěny výjezdy z hal a skladové plochy dle požadavku investora. Na ploše dvora bude umístěno odpadové hospodářství, chladící věže, rekuperace a filtrace spalin z tavírny, sklad palet, stanice tech. plynů, stanice pohonných hmot, nadzemní nádrž a strojovna SHZ, silniční váha, vodojem a sklad vstupního materiálu. Zbylá střední část dvora bude sloužit pro otočení kamiónu a manipulaci. Na ploše dvora bude umístěna nádrž samočinného hasícího zařízení cca 14 x 14 x 4,0 m a strojovna samočinného hasícího zařízení se schodištěm 5,5 x 14 x 4 m. Výrobní objekt je navržen jako trojlodní halový prostor navzájem oddělený stěnami, nosné svislé a vodorovné konstrukce jsou navrženy z oceli. Hala č. 32 o modulových rozměrech 34 x 132 m má světlou výšku pod vazník cca 16 m. Probíhá zde proces tavení a lití hliníkové slitiny, dělení a manipulace s ingoty i čepy. Protože teplota v této lodi značně převyšuje běžnou návrhovou teplotu vnitřního prostředí výrobních provozů, musí být s tímto faktorem počítáno při konstrukčním návrhu. Manipulaci s materiálem zde zajišťuje procesní mostový jeřáb o celkové nosnosti 50 t. Sloupy jsou navrženy v pravidelném rastru 6 m jako vetknuté prosté konzoly v příčném směru haly. Střešní konstrukci tvoří sedlové příhradové vazníky, které staticky působí jako prosté nosníky na vzdálenost 34 m. Sedlová střecha má spády 3% s odvodem tepla do prostoru hřebene, kde se předpokládá aerační větrání. Střešní plášť je skládaný, nosnou konstrukci tvoří podélný systém vaznic a trapézový plech pnutý po spádu střechy. V podélném směru je stabilita haly zajištěna diagonálními svislými portály ve funkci větrových i jeřábových ztužidel. 10
Hala č. 33 o modulových rozměrech 33 x 132 m je střední lodí halového monobloku a půdorysně i provozně navazuje na halu č. 32 i na halu č. 34. Světlá výška haly pod vazník je cca 11,8 m a probíhá zde ohřev čepů, lisování a dělení produktů na zákaznické délky a tepelné zpracování. Teplota v této hale může být vyšší než je běžná návrhová hodnota. Manipulaci s materiálem zde zajišťují dva mostové jeřáby, každý o maximální nosnosti 5 t. Sloupy jsou navrženy v rastru 6 m jako příčně vetknuté konzoly. Spád střechy je zde uvažován cca 2,4 % s aeračním odvětráním zbytkového tepla v hřebeni střechy. Střešní plášť je skládaný, nosnou konstrukci tvoří podélný systém vaznic a trapézový plech pnutý po spádu střechy. Hala č. 34 o modulových rozměrech 20 x 102 m je krajní lodí halového monobloku a půdorysně i provozně navazuje na halu č. 33. Světlá výška haly pod vazník je cca 11,8 m a probíhá zde obrábění, manipulace a distribuce produktu. Teplota v této hale se uvažuje jako běžná návrhová hodnota. Manipulaci s materiálem zde zajišťují 4 mostové jeřáby o maximální nosnosti 2,5 t. Sloupy jsou navrženy v rastru 6 m jako příčně vetknuté konzoly. Spád střechy je zde uvažován cca 2,4% s tím, že střecha výškově navazuje na střechu haly č. 33. Střešní plášť je opět skládaný, nosnou konstrukci tvoří podélný systém vaznic a trapézový plech pnutý po spádu střechy. Dle požadavků technologie se počítá v dotčených místech hal s provedením suterénních prostor (3 4 m pod podlahou), jedna šachta pro chlazení odlitých hliníkových čepů bude cca 20 m pod podlahou haly. V zemi budou vedeny dvě trasy užitkové vody. Maximální výška atik či technologii nad střešními rovinami je 20 m od terénu. Objekt administrativně-technologického zázemí je umístěn v čele hal č. 32 a 33. Jeho půdorysné modulové rozměry jsou 14x66 m. Budova je navržena jako třípodlažní objekt 3 podlaží nadzemní a jedno částečné podzemní. Nosná konstrukce je navržena jako železobetonový prefabrikovaný skelet, suterén je řešen jako bílá vana. Konstrukční výšky podlaží jsou určeny využitím podlaží. Pro výšku 1.NP je rozhodující průjezd objektem pro nákladní automobil typu N2 do haly 32. Střešní konstrukce je navržena jako rovná střecha. Nosnou část střešního pláště tvoří trapézový plech pnutý na betonové vaznice. Střešní plášť je navržen jako skládaný a to ve složení trapézový plech, parotěsná fólie, tepelná izolace (minerální vata) v potřebné tloušťce a střešní plastová fólie. Na střeše na ocelových roštech jsou uloženy vzduchotechnické jednotky. Stropní konstrukce jsou pnutá na rozpětí 6,0 m a jsou navrženy z dutinových panelů HCE, panely jsou uloženy na betonové průvlaky o rozpětích 7,0 m. Schodiště jsou navržena železobetonová montovaná. Vnitřní dispozice respektuje požadavky investora. Součástí administrativní části objektu je kancelářský provoz v 3.NP, sociální zázemí pracovníků a šatny v 3.NP, stravování v 2.NP. V technologické části objektu budou umístěny trafostanice, kompresory, kotelna a technologie zpětného získávání tepla. Ve zbylé části objetu je vrátnice, recepce a pomocné prostory pro výrobu nástrojárna, laboratoře, údržba. Vstup do tohoto objektu je ze západní strany jižním vstupem pro kancelářskou a stravovací část a severním vstupem pro výrobní zaměstnance do šaten. Zásobování části stravovaní je vstupem ve středu objektu a výtahem. B.I.6.2.3. Popis technologie výroby V novém výrobním závodě bude instalována linka pro tavení hliníku, lití čepů a jejich apretaci. Dále zde bude instalována lisovací linka a stroje dokončujících operací pro řezání profilů a povrchovou úpravu odlévaných tyčí. Tavení hliníku a lití čepů Vstupní hliníkový materiál bude přivážen pomocí nákladních automobilů do areálu závodu. Na vstupu do závodu bude materiál zvážen a bude zkontrolována jeho radioaktivita. V případě zjištění radioaktivity nebude materiál přijmut a bude vrácen dodavateli hliníku. Vyhovující materiál bude registrován a uložen do skladu vstupního materiálu. 11
Po vysušení vsádky bude proveden výpočet potřebného množství a následně je vsádka připravena. Pomocí kolového manipulátoru bude do tavicí pece vsazen materiál určený pro tavení. V tavicí peci bude vsádka natavena. Během legování bude tavenina míchána pomocí kolového manipulátoru. Dále bude tavenina míchána pomocí zařízení pro indukční míchání. Celý tavicí proces bude řízen řídicím systémem. Za tavící pecí, ve směru toku materiálu, bude umístěna licí pec. Po transportu kovu z tavicí pece do licí pece zůstane tekutý kov po určitou dobu v klidu (ustalování). Po předepsané době se začíná licí pec naklápět a tekutý kov vytéká hubicí do licího žlabu řízenou a kontrolovanou rychlostí. Z licí pece bude tekutý kov veden licím žlabem do rafinačního zařízení, kde bude probíhat kontinuálně rafinace kovu. Plynná směs (99% argon, 1% Cl) je zde pomocí rotorů vháněna do tekutého kovu a drobné bublinky plynu unášejí na povrch drobné nekovové vměstky a zbytky vodíku. V licím zařízení budou odlévány ingoty (čepy) vhodného průřezu. Pro zajištění chladící vody pro licí zařízení slouží vodní okruh s chladicí věží. Odlité čepy na licím zařízení budou halovým jeřábem transportovány na vstupní stůl homogenizační pece. Jednotlivé čepy budou v potřebném taktu dopraveny bočním vstupem do pece, kde budou nahřáty na požadovanou teplotu po potřebnou dobu. Na opačné straně pece vystupují jednotlivé čepy ve stejném taktu bočním výstupem. Homogenizací se výrazně zlepšuje lisovatelnost. Součástí homogenizační pece je i chlazení čepů po homogenizaci. Čepy po výstupu z pece jsou uloženy na krokovací chladicí pole. Pod chladicím polem je umístěna řada výkonných ventilátorů, které čepy ochlazují. Ve stejném taktu, jak vycházejí čepy z pece, se uskuteční jeden krok na chladicím poli. Po homogenizaci a ochlazení následuje nedestruktivní defektoskopická kontrola prováděná ultrazvukem. Po ultrazvukové kontrole jsou čepy dopraveny soustavou dopravníků ke kotoučové pile. Zde jsou odlité čepy řezány na tzv. zákaznické délky a každý čep je při této operaci označen. Pila vyřeže případné části s defektem, který byl zjištěn při ultrazvukové kontrole a dále je odříznut začátek a konec čepu (tzv. hlava a pata). Tyto odřezky tvoří technologický odpad. Nařezané krátké čepy se uloží do transportních košů a budou převezeny vysokozdvižným vozíkem k peci pro ohřev čepů v hale č. 33. Z dlouhých čepů jsou vytvořeny svazky, které jsou uloženy do jedné transportní jednotky. Pomocí vysokozdvižného vozíku jsou dopraveny do skladové zóny dlouhých čepů. Ze skladové zóny jsou některé z nich odváženy nákladním autem do hlavního výrobního závodu Constellium Extrusion Děčín, jiné do haly č. 33. Spaliny z tavicí a licí pece jsou vedeny potrubím k rekuperační a filtrační jednotce, které budou umístěny na dvoře vně haly. V rekuperační jednotce je zbývající energie spalin předána do vody nebo vzduchu. Ohřátá voda je použita přímo v topných tělesech hal nebo je použita jako vstupní voda do kotle pro vytápění. Předehřátý čistý vzduch je rozveden do hal jako podpora topného systému. Filtrační jednotka zajišťuje záchyt tuhých znečišťujících látek ze spalin, které odcházejí do výduchu. Lisovací linka Odlité čepy budou z haly č. 32 transportovány do haly č. 33, kde budou před lisováním ohřáty na požadovanou teplotu v peci pro ohřev čepů. Ta je tvořena dvojicí pecních zařízení. První část ohřevu bude realizována na plynové průběžné peci s konvekčním způsoben ohřevu. Tento způsob umožňuje výrazně redukovat spotřebu energie. Po dosažení požadované teploty budou čepy individuálně transportovány do indukčního ohřevu čepů, který umožňuje ohřev čepů s výrazně vyšší přesností požadované teploty a má výrazně lepší stabilitu procesu. Po ohřátí čepu na požadovanou teplotu jsou čepy dopraveny do lisu, kde probíhá hlavní 12
proces. Pro tváření bude sloužit horizontální výtlačný hydraulický lis s přímým způsobem lisování. Lisovány budou kulaté a ploché tyče a profily větších průřezů, které přesahují technologické možnosti již existujících lisů v hlavním výrobním závodě Constellium Extrusion Děčín. Lis bude poháněn sadou vysokotlakých olejových čerpadel, které budou umístěné ve strojovně pod úrovní podlahy. Strojovna bude z důvodů redukce hluku zakryta pojízdnou podlahou. Výlisky, které vznikají tvářením za tepla, mají bezprostředně po vylisování teplotu rovnou teplotě čepu. Při teplotě kolem 500 C nemají výlisky stejné mechanické hodnoty jako studený materiál. Mechanické hodnoty jsou v tomto stavu velmi nízké, proto je nutné před lisem, ve směru lisování instalovat výběhový úsek, který umožní bezpečné a produktivní odbavení a zpracování výlisků. Z hlediska toku materiálu je na začátku vytahovací vozík, který teplé výlisky usměrňuje na výstupu z lisu. Teplé výlisky jsou taženy vozíkem přes chladicí jednotku. V chladicí jednotce dojde k rychlému ochlazení intenzivním otryskáváním povrchu výlisku vodou (supper quenching) nebo k ochlazení v intenzivním proudu vzduchu. Po průchodu chladicí zónou mají výlisky cca teplotu pod 200 C. V řadě případů bude při lisování použita technologie s lisováním na komorové nástroje, kdy výlisek vychází z matrice kontinuálně. Tento způsob se používá zejména při lisování dutých profilů. Pro tuto výrobu bude výběh vybaven letmou pilou, která umožní dělit kontinuálně lisované výlisky v teplém stavu na potřebnou délku 30 až 50 m (což je délka chladicího pole). Jednotlivé výlisky budou transportovány přes chladicí pole k napínačce. Na chladicím poli dochází k dalšímu ochlazení výlisků ale s menší intenzitou. V úrovni napínačky jsou již výlisky dostatečně chladné pro operaci tváření za studena napínání. Výlisek je napnut s pomocí dvou protilehlých napínacích hlav. Prodloužení výlisku při tomto tváření je cca o 1 až 2% základní délky. Výsledkem operace napínání je výrazné zlepšení přímosti výlisku. Přímost po napnutí již odpovídá limitům norem. Po napnutí jsou výlisky transportovány k tzv. studené pile. Zde probíhá dělení již chladných výlisků na délku dle přání zákazníka a k oddělení technologického odpadu (zejména otisky od napínáčky). Nařezané kusy jsou s pomocí manipulátoru ukládány do transportních jednotek (košů). Plné transportní koše s výlisky některých slitin a typů výrobků budou sestaveny do šarží a s pomocí zavážecího vozíku (či systému) bude celá šarže zavezena do prostoru tzv. popouštěcí pece. Zde proběhne operace umělého stárnutí za účelem výrazného zvýšení mechanických vlastností vylisovaných polotovarů. Šarže bude vytopena na potřebnou teplotu (150 až 170 C) s výdrží na teplotě po dobu několika hodin. Následně je šarže vyvezena ven z pece, kde chladne. Po ochladnutí budou koše transportovány do haly č. 34 k dalšímu zpracování. Výrobky, které nevyžaduji umělé stárnutí, jsou v dopravních koších transportovány do haly č. 34 k dalším operacím. Pro zajištění chladící vody pro chladiče oleje a chladicí jednotku s vodní sprchou a pro chlazení výlisků bude sloužit vodní okruh. Pro chlazení bude sloužit výměník voda/vzduch, který bude umístěn na střeše haly nebo na dvoře. Dokončující operace a expedice Některý díly, zejména pro automobilový průmysl, mohou vyžadovat další kontrolu a úpravu. Proto bude v hale instalována linka na řezání profilů. Linka je vybavena manipulátorem u vstupního dopravníku, okružní pilou, sadou měřicích a kontrolních zařízení, zařízením pro značení nařezaných kusů, kartáčovací hlavou pro odstranění otřepů a kontrolním stanovištěm s balením přířezů do transportních boxů. Pro povrchovou úpravu odlévaných tyčí bude sloužit zařízení, kde budou tyče 13
osoustruženy na potřebný průměr. Dále budou zkontrolovány na zařízení pro ultrazvukovou kontrolu. Po opracování a kontrole budou tyče baleny na balicím pracovišti do potřebného tvaru transportního balíku. Finální výrobky projdou kontrolou a na balicím pracovišti budou zabaleny do balíku ve dřevěném latění. Poté proběhne zjištění a registrace váhy a každý balík bude opatřen etiketou s údajem o výrobku, výrobci a zákazníkovi. Zabalené balíky a boxy s přířezy budou na vyhrazené ploše připravovány na transport k zákazníkovi. S pomocí halového jeřábu budou ukládány na kamion. B.I.6.2.4. Skladba technologického zařízení Tavení hliníku a lití čepů (hala č. 32) Kolový manipulátor Kolový manipulátor slouží pro: a) mechanické vsazování materiálu určeného pro tavení do tavicí pece, b) mechanické míchání taveniny při legování c) mechanické stahování stěrů z povrchu lázně. Tavicí pec V hale bude instalována plynová stacionární tavicí pec s maximálním objemem taveniny 55 tun. Konstrukce pece bude jednou z uvažovaných variant: a) pec kruhová (kruhový půdorys) s horním vsazováním materiálu k přetavení a s bočním vstupem pro ošetření taveniny, b) pec nístějová s obdélníkovým půdorysem se zakládáním materiálu a ošetřováním taveniny z boku pece. Pec bude vybavena sadou plynových regeneračních hořáků, s nízkou produkcí NOx. Spaliny z pece budou vedeny do filtračního zařízení tuhých částic. Tavicí pec bude vybavena i zařízením pro indukční míchání taveniny (lepší a rychlejší rozpuštění legur). Celý tavicí proces bude řízen řídícím systémem Simatic 7. Součástí tavicí pece bude zařízení pro transport tekutého kovu do licí pece. Licí pec Licí pec je též nazývána jako ustalovací pec, protože po transportu kovu z tavicí pece zůstane tekutý kov v licí peci po určitou dobu v klidu (ustalování). Pec bude naklápěcí a tekutý kov z ní bude vytékat hubicí do licího žlabu řízenou a kontrolovanou rychlostí. Pec bude vyhřívána sadou plynových hořáků. Spaliny z pece budou vedeny do filtračního zařízení tuhých částic. Rafinační zařízení Tekutý kov licím žlabem přitéká do rafinačního zařízení kde probíhá kontinuálně rafinace kovu. Plynná směs (99% argon, 1% Cl) je zde pomocí rotorů vháněna do tekutého kovu a drobné bublinky plynu unášejí na povrch drobné nekovové vměstky a zbytky vodíku. Licí zařízení Licí zařízení umožňuje odlévat čepy vhodného průřezu. Skládá se z: - licí žlab, který přivádí tekutý kov do rozdělovače - rozdělovač, který rozděluje proud taveniny k jednotlivým kokilám - licí rám s kokilami - licí šachta s pístem zdvihu licího stolu Délka odlévaných čepů 7000 7200 mm 14
Průběžná Homogenizační pec Pro zlepšení lisovatelnosti čepů bude sloužit horizontální průběžná homogenizační pec. Vstup a výstup do pece je bokem. V peci jsou odlité čepy nahřáty na teplotu 540 až 580 C v závislosti na slitině s výdrží na teplotě 2 až 3 hodiny. Pec bude mít plynový ohřev. Kapacita homogenizační pece je počítána až na 7 tun čepů/hod. Součástí homogenizační pece je i krokovací chladicí pole pro chlazení čepů po homogenizaci. Chlazení je zajištěno pomocí proudu vzduchu, který je zajištěn řadou výkonných ventilátorů, umístěných pod chladicím polem. Na konci chladicího pole mají čepy teplotu cca 40 C. Homogenizační pec a chladící pole pracují v taktu, což znamená, že např. každých 20 minut je jeden čep dopraven do pece, jeden čep je dopraven z pece a zároveň se uskuteční jeden krok na chladicím poli. Čep je přenesen na následující pozici atd. Na konci chladicího pole mají čepy teplotu cca 40 o C. Ultrazvuková kontrola odlitých čepů Nedestruktivní defektoskopická kontrola je prováděná sadou ultrazvukových sond. Sondy jsou umístěny v držáku, který přejíždí podél rotujícího kontrolovaného čepu. Zařízení pracuje s citlivostí danou umělou vadou s vývrtem průměru 2 mm. Pila na dělení odlitých čepů Na kotoučové pile jsou odlité čepy řezány na tzv. zákaznické délky (500 1600 mm, nebo na délku 6700 mm). Každý čep je při této operaci označen na čele číslem tavby, slitinou, informací o homogenizaci a ultrazvukové kontrole. Pila dále slouží k vyříznutí části s defektem, který byl zjištěn při ultrazvukové kontrole a dále k odříznutí začátku a konce čepu (tzv. hlavy a paty). Čepy jsou ukládány v případě délek 500 1600 mm do transportních košů. Čepy s délkou 6700 mm jsou uloženy na nosné dřevěné trámky. Svazky dlouhých čepů jsou ve společných transportních jednotkách převáženy do hlavního výrobního závodu Constellium Extrusion Děčín. Vodní okruh V hale je v samostatném sklepě umístěno vodní hospodářství pro licí zařízení. Jedná se zejména o: - čerpadla - filtry chladicí vody - nádrž - potrubní rozvody s ventily - chladící věž (voda / vzduch) Rekuperační a filtrační jednotka Rekuperační jednotka slouží pro získávání tepla ze spalin z tavicí a licí pece. V regenerátoru je zbývající energie spalin předána do vody nebo vzduchu. Ohřátá voda slouží přímo v topných tělesech hal (výměník voda/vzduch typu SAHARA) nebo je použita jako vstupní voda do kotle pro vytápění. Předehřátý čistý vzduch je rozveden do hal jako podpora topného systému. Filtrační jednotka zabezpečuje, že do výstupního komína vstupují spaliny s max. obsahem TZL 5 mg/m³. 15
Lisovací linka (hala č. 33) Hydraulický lis Horizontální výtlačný hydraulický lis s přímým způsobem lisování pro lisování kulatých tyčí o průměru 70 mm až 120 mm, plochých tyčí, dutých i plných profilů větších průřezů do metrové váhy cca 25 kg/m. Výtlačná síla lisu bude 65 MN. Lis bude vybaven recipientem o průměru 370 mm s maximální délkou čepu 1600 mm. Lis bude poháněn sadou vysokotlakých olejových čerpadel. Pec pro ohřev čepů V hale bude instalováno zařízení pro ohřev připravených čepů pro následující proces tváření (lisování). Zařízení bude nahřívat čepy z teploty okolí na finální teplotu požadovanou pro lisování, orientačně do 500 C. Zařízení pro ohřev čepů bude vyrobeno v zemích EU. Maximální výkon na výstupu instalovaného zařízení je 5 t ohřátých čepů za hodinu. Po nátopu čepu na požadovanou teplotu je čep dopraven do lisu kde probíhá hlavní proces tváření. Instalované zařízení je řízeno řídícím systémem Simatic S7. Zařízení pro ohřev čepů bude dle následujících konstrukčních variant: a) Pec plynová s konvenčním systémem ohřevu čepů v kombinaci s indukční pecí. Plynový ohřev bude ohřívat čepy z teploty okolí do úrovně 400 C. Po dosažení této teploty budou čepy transportovány do indukčního ohřevu pro finální dohřátí čepu na požadovanou teplotu, orientačně 500 C. Indukční ohřev zaručuje vyšší přesnost požadované teploty a i lepší stabilitu procesu s možností tvorby teplotního reliéfu. b) Dvojice indukčních pecí v paralelním uspořádaní. Čepy pro proces tváření se budou střídavě nahřívat v indukčních pecích z teploty okolí na finální požadovanou teplotu pro tváření, orientačně 500 C. Výběhový úsek Výběhový úsek slouží pro bezpečné a produktivní odbavení a zpracování výlisků. Výběhový úsek se skládá z těchto hlavních zařízení: - vytahovací vozík, - chladicí jednotka chlazení otryskáváním vodou (supper quenching) nebo proudem vzduchu, - letmá pila pro dělení kontinuálně lisovaných výlisků, - chladicí pole, - napínačka, - studená pila. Tepelné zpracování Popouštěcí pec bude sloužit pro tepelné zpracování některých slitin a typů výrobků. V peci jsou výlisky ohřáty na potřebnou teplotu 150 až 170 C a zůstávají v ní po dobu několika hodin. Následně jsou vylisované polotovary vyvezeny z pece ven, kde chladnou. Tím je provedeno tzv. umělé stárnutí, čímž výlisky získávají výrazně vyšší mechanické vlastnosti. Vodní okruh V hale je ve speciální sklepě umístěno vodní hospodářství pro všechny stroje umístěné v hale č. 33, které potřebují chladicí vodu. Jsou to chladiče oleje a chladicí jednotka s vodní sprchou pro chlazení výlisků. Vodní okruh se skládá z těchto hlavních zařízení: - čerpadla, - filtry chladicí vody, - zásobník chladicí vody, 16
- potrubní rozvody s ventily, - tepelné výměníky chlazených zařízení - výměník voda/vzduch. Dokončující operace, balení a expedice (hala č. 34) Linka na řezání profilů Linka bude sloužit pro dokončující operace zejména díly pro automobilní průmysl. Linka se skládá z těchto hlavních zařízení: - manipulátor u vstupního dopravníku, - okružní pila, - sada měřicích a kontrolních zařízení, - zařízení pro značení nařezaných kusů, - kartáčovací hlava pro odstranění otřepů - kontrolní stanoviště s balením přířezů do transportních boxů. Zařízení pro povrchovou úpravu Zařízení pro povrchovou úpravu bude sloužit pro povrchovou úpravu odlévaných tyčí. V tomto zařízení budou probíhat tyto operace: - osoustružení na potřebný průměr, - ultrazvuková kontrola. Balicí pracoviště Balicí pracoviště bude vybaveno pro tyto operace: - kontrola výrobků, - vážení výrobků, - balení výrobků, - tisk štítků a etiketování. Expediční zóna Expediční zóna je tvořena vyhrazenou plochou, kde jsou zabalené balíky a boxy s přířezy připravovány na transport k zákazníkovi. Na kamion jsou nakládány pomocí halového jeřábu. B.I.6.2.5. Další technologické systémy Vnitřní rozvod pitné vody a teplé vody Rozvody pitné vody budou pokrývat potřebu vody jednotlivých sociálních zařízení v objektu haly - mimo WC a pisoáry a potřeby vody pro výrobní proces. Hlavní vnitřní rozvod bude veden volně, podél obvodového pláště, na konzolách. Z hlavního potrubí budou vyvedeny odbočky k jednotlivým odběrným místům k hygienických zařízením a pro technologické potřeby. Teplá voda je připravována centrálně. Rozvody vnitřního vodovodu, v částech mimo výrobu, jsou navrženy z potrubí PPr PN 20, spojované polyfuzním svařováním. Trubní rozvody vedoucí v prostorách výrobního procesu budou v provedení nerezové spojované systémovými spojkami dodaného systému (fitinky). Rozvody TV a cirkulace budou izolovány tepelnou izolací s tloušťkou podle vyhlášky 193/2007 Sb. Rozvody studené vody budou izolovány izolací proti rosení. Všechna zařízení na přípravu TV a rozvody jsou navrženy v provedení s ohledem na zamezení tvorby bakterií. 17
Vnitřní kanalizace Součástí vnitřní kanalizace bude oddělená kanalizace splašková a dešťová. Ležaté svody uložené v zemi budou provedeny z plastového potrubí a tvarovek z PP. Připojovací a odpadní potrubí (v místech hygienického zařízení a prostory mimo výrobní zónu) bude provedeno z plastového potrubí a tvarovek. Úseky potrubí vedoucí ve výrobních prostorech se zvýšenými hygienickými požadavky budou provedeny z nerezového potrubí. Vzduchotechnika Větrání výrobních Hal 32, 33 - Tavírna a Lisovna - Vzduchotechnika v halách 32, 33 bude sloužit k zajištění minimální výměny vzduchu, k vytápění prostoru, a zejména pak k odvodu tepelných zisků. Výrobní hala bude větrána kombinovaně přirozeně + nuceně s řízeným přívodem vzduchu. Vzduchotechnické zařízení bude navrženo tak, aby byly dodrženy mikroklimatické podmínky požadované technologií a současně aby byly splněny hygienické požadavky pro pracovní prostředí. Ve výrobním prostoru haly 32 se produkuje odpadní teplo, které je nutné odvést. Tyto technologické zisky jsou hlavním podkladem pro návrh vzduchotechniky. Technologie je bez zdraví ovlivňujících škodlivin a není tudíž třeba v prostorech zvyšovat výměnu vzduchu za účelem odvodu škodlivin oproti běžným zvyklostem. Pro snížení hluku z výfuku jednotek do haly budou na potrubí instalovány tlumiče hluku. Tlumiče hluku budou instalovány i na výfuku jednotek do venkovního prostoru a to aby se snížil hluk z areálu, ale hlavně, aby došlo ke snížení hluku emitovaného do administrativní budovy. Větrání Haly 34 - Expedice - V hale bude navrženo nucené větrání pomocí VZT jednotky. Sestava jednotky zajistí přívod a odvod vzduchu, zpětné získávání tepla, filtraci vzduchu a vodní ohřev. Vzduchotechnické zařízení bude zajišťovat přívod čerstvého vzduchu pro pracující osoby a ohřev větracího vzduchu tak, aby bylo dosaženo požadovaných teplotních podmínek. Odvod vzduchu bude od podlahy haly, systém odvodu vzduchu zajistí odvod zplodin od vysokozdvižných vozíků. Vlhkost vzduchu nebude upravována. Vytápění Plynová kotelna o výkonu 2x930 kw bude umístěna v technickoadministrativní části objektu v jeho suterénní části. V kotelně budou instalovány dva plynové kotle, každý o výkonu 1860 kw. Dále zde bude umístěn ohřívač teplé vody pro sociální zázemí stavby a ocelový kombinovaný sběrač a rozdělovač, kam bude zavedena potrubní přípojka od kotlů a od zpětného získávání tepla ze spalinových výměníků od tavící pece. V prostorech výroby budou s přihlédnutím k dispozici výrobní technologie instalovány teplovzdušné vytápěcí jednotky Sahara. V prostorech administrativně sociální části budou instalovány desková ocelová otopná tělesa. Teplá voda se bude připravovat v nepřímotopném zásobníku, který bude instalován v prostorech kotelny. Délka topného období činí 238 dnů. Chladící okruh Chladící okruh bude sloužit výhradně k ochlazení chladící kapaliny určené k potřebě v technologii tavení (výkon 1 x 400 m3/hod) a lisování (výkon 1 x 210 m3/hod). El. rozvodny a trafostanice VN/NN Hlavní rozvodna VN (předávací a měřící stanice ČEZ) bude umístěna mimo areál stavby a není součástí tohoto projektu. Podružná rozvodna VN bude obsahovat 1 nebo 2 odpínače pro 1 nebo 2 kabelové přívody z předávací stanice ČEZ a dále 3 kabelové vývody pro transformátory 35/0,4/0,23 kv nebo 35/0,4 kv dle požadavku technologie (3x odpínač s pojistkou nebo vypínač s ochranou dle výkonu transformátoru). Podružná VN rozvodna a trafostanice pro výrobní halu bude umístěná v technickém přístavku a bude obsahovat 3 suché transformátory (T1, T2, T3) 35/0,4/0,23 kv nebo 35/0,4 kv o výkonu 1,0-2,0 MVA dle 18
požadavku technologie. Ze tří transformátorů budou pomocí kabelů napojeny tři rozváděče NN s přívody a vývody spodem do kabelového prostoru. Měření a regulace Spotřebiče technického zázemí (chlazení, vytápění, kompresory, vzduchotechnika) budou napojeny z podružných rozváděčů, ve kterých budou instalovány systémy měření a regulace pro řízení spotřebičů a procesů, dále jističe, stykače a frekvenční měniče pro spouštění jednotlivých motorických spotřebičů. Osvětlení a elektroinstalace Osvětlení bude navrženo v souladu s ČSN-EN-12464-1 dle kategorie činnosti na příslušném pracovním místě. Svítidla v příslušném krytí budou umístěna na stropech nebo zavěšena ze stropu do úrovně spodní hrany vazníku. Pro osvětlení budou použita svítidla se zdroji LED, zářivky nebo vysokotlaké výbojky. Nouzové osvětlení (únikové nebo proti panické) a náhradní osvětlení technologie bude řešeno speciálními LED svítidly. Uzemnění a hromosvody Uzemnění bude řešeno s ohledem na vliv bludných proudů jako základové (pomocí vodivého propojení veškeré výztuže v betonových pilotech, patkách a podlahách) doplněné o ekvipotenciální prahy u rozvoden a obvodové uzemnění přístavků a malých objektů. Uzemnění bude vyvedeno izolovaným páskem FeZn ze základů do budovy a bude připojeno k ocelovým sloupům a k zemnícím přípojnicím HOP. Hromosvod bude řešený jako pasivní jímací vedení drátem AlMgSi na střeše objektů, ke kterému budou připojeny všechny kovové konstrukce (výduchy, odfuky technologie, potrubí a plošiny vzduchotechniky, střešní plášť a fasádní panely. Kompresorová stanice pro stlačený vzduch Zdrojem stlačeného vzduchu pro areál budou tři kompresory, z toho jeden bude určen jako rezerva, umístěné v technickoadministrativní budově v její suterénní části. Rozvody zemního plynu Areál bude zásobován zemním plynem ze stávajícího řádu STL, z kterého bude zhotovena přípojka, jež bude dovedena na hranici pozemku. (Tato přípojka není součástí posuzovaného záměru a bude řešena v rámci samostatného řízení). Na hranici pozemku bude osazen zemní uzávěr plynu s poklopem, sloužící jako HUP areálu. Od HUP-u bude plynovod dále veden zemí, směrem k hale. V objektu administrativně-technologického zázemí bude v prostoru niky při fasádě zbudována regulační stanice, jejíž součástí bude i fakturační měření spotřeby plynu. Za plynoměrem bude osazena regulace tlaku, sloužící pro potřeby vytápění, VZT a technologie. Zemní plyn bude přiveden do prostor kotelny (umístěné v suterénu objektu administrativně-technologického zázemí) a tavícím pecím + ohřevu čepů před lisováním (umístěným v objektu haly 32 a 33). Vnitřní plynovod bude vybaven uzávěry na místech potřebných k jeho bezpečné funkci, odvzdušněním, vzorkovacím zařízením a manometry. Celý plynovod bude vodivě propojen a uzemněn včetně armatur. Celý plynovod bude svařen z ocelových trubek černých bezešvých závitových, mat. 11 353.1 - OSV. Tlaková zkouška bude provedena dle ČSN EN 12007-2. Po provedení tlakových zkoušek bude plynovod opatřen protikorozním nátěrem žluté barvy. Po montáži budou provedeny zkoušky pevnosti a těsnosti, po jejich ukončení bude provedena výchozí revize celého plynového zařízení. Technické plyny Technické plyny budou skladovány ve venkovních nadzemních zásobnících, vedle kterých bude stáčecí místo pro doplňování. Odtud budou technické plyny přivedeny potrubím do místa spotřeby. Všechny trubky musí být u výrobce vyzkoušeny na nepropustnost dle ČSN 42 0250. Potrubí bude vyčištěno, odmaštěno a odzkoušeno v souladu s ČSN EN 13 480 - Kovová průmyslová potrubí, o provedených zkouškách budou vystaveny protokoly dle ČSN EN 13 480. Potrubí bude vyzkoušeno na pevnost a těsnost a to za ustáleného přetlaku v 19
potrubí. Zkoušce tlaku a těsnosti bude předcházet zkouška stavební. Pitný vodovod Areálový pitný vodovod bude napojen na vnější infrastrukturu na hranici pozemku na západní straně areálu. Na vstupu do závodu je navržena vodoměrná šachta pro měření množství odebírané pitné vody. Areálový rozvod pitné vody bude tvořen krátkou přípojkou od vodoměrné šachty do administrativní budovy. Požární vodovod pro vnější požární zásah Požární vodovod pro vnější požární zásah bude napojen na strojovnu SHZ, kde bude s touto potřebou počítáno. Na venkovním vnitro areálovém požárním zaokruhovaném vodovodu budou osazeny nadzemní hydranty profilu DN80, které budou zajišťovat hasební vodu pro venkovní požární zásah v dostatečném množství a tlaku (požární odběr vody Q= 14 l/s při doporučené rychlosti v = 0,8 m/s, požární odběr vody Q= 25 l/s s požárním čerpadlem mobilní techniky pro v = 1,5 m/s, minimální statický přetlak 0,2 MPa). Přípojka el. energie Přípojka elektrické energie bude řešena jako samostatný projekt vnější infrastruktury, který je součástí přípravy staveniště. Místem napojení nové výrobní haly bude stávající vrchní vzdušné vedení VN 35 kv ukončené úsekovým odpínačem US-DC-3809 na stožáru, v majetku distribuční společnosti ČEZ. Jako napojení bude použitý kabelový svod VN přivedený od úsekového odpínače do předávací stanice VN 35 kv umístěné na veřejně přístupném pozemku. V předávací stanici bude umístěn v první samostatné místnosti VN rozváděč dle požadavku ČEZ. Z předávací stanice budou vedeny 1 nebo 2 kabely VN do trafostanice ve výrobní hale. Předávací stanice bude umístěná vně areálu stavby, v blízkosti kabelového svodu VN a není součástí posuzovaného záměru. Venkovní osvětlení Venkovní osvětlení komunikací a ploch podél výrobní haly bude řešeno reflektory a svítidly se zdroji LED nebo výbojkami, upevněnými na fasádě ve výšce cca 6 10 m. Osvětlení malých objektů a odstavných ploch bude řešeno stejnými svítidly upevněnými na 1 až 4 ramenném výložníku na bez paticovém stožáru výšky 10 m. Samočinné stabilní hasicí zařízení Samočinné stabilní hasicí zařízení je účinné protipožární zařízení, které vzniklý požár nejen signalizuje, ale jako aktivní požární ochrana ho v počátečních fázích likviduje bez lidského zásahu, resp. dostává požár pod kontrolu do příjezdu hasičů. Jako hasící medium používá vodu. Je sestaveno z potrubní sítě trvale upevněné ke stavebním konstrukcím, sprchových hlavic, které jsou v jištěných požárních úsecích instalovány na příslušném potrubním rozvodu, ventilové stanici a vodního zdroje. Vodní zdroj bude tvořit čerpadlo s diesel motorem v nadzemní strojovně ve spojení s nadzemní betonovou nádrží. Jako zdroj vody je navržena nadzemní betonová nádrž s užitným objemem min. 450 m3. Objem nádrže bude sloužit jak pro sprinklerový systém tak pro hydrantový vnější systém. Elektrická požární signalizace Haly a administrativně technologické zázemí budou celoplošně vybaveny systémem elektrická požární signalizace. Tento systém bude navržen v souladu s ČSN 73 0875 a ČSN 34 2710. Ústředna bude umístěna ve vrátnici s trvalou obsluhou. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení termín zahájení polovina r. 2017 termín dokončení polovina r. 2018 20
B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Ústecký Obec: Malšovice (562718) Vlastní stavba bude realizována kompletně uvnitř stávajícího průmyslového areálu na pozemcích, ke kterým bude mít investor vlastnický vztah. Vztah územně plánovací dokumentace k záměru Zájmové území spadá do správních území obce Malšovice, která má schválený územní plán. Záměr je v souladu s územním plánem, jak je mimo jiné patrné ze stanoviska stavebního úřadu (viz příloha Oznámení). Dle platného Územního plánu obce Malšovice, schváleného zastupitelstvem obce dne 14.8.2006 Obr. 4: Výřez z územního plánu Malšovic usnesením č. UZOM 3/2006, jsou výše jmenované pozemky součástí stávající plochy výroby, skladů a služeb. Obecně závazná vyhláška č. 3/2006 o vyhlášení závazné části územně plánovací dokumentace - Územního plánu obce Malšovice vymezuje pro plochy výroby, skladů a služeb následující regulativ: přípustné - sklady, komerční služby, manipulační plochy, komunikace, odstavné stání, parkoviště, ochranná zeleň a nezbytná technická infrastruktura, podmíněně přípustná - průmyslová výroba za podmínky, že nebudou překročeny emisní limity, nepřípustné - vše ostatní. Záměr je řešen v souladu s Územně plánovací informací o podmínkách využívání území a změn jeho využití, vydané Magistrátem města Děčín, odbor stavební úřad, oddělení Úřad územního plánování, dne 5. ledna 2016 pod č.j. MDC/1764/2016. B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 9a odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat Územní rozhodnutí Stavební povolení Vodoprávní rozhodnutí Kolaudační rozhodnutí Povolení k umístění zdroje znečištění ovzduší Magistrát města Děčín, Odbor výstavby Magistrát města Děčín, Odbor výstavby Magistrát města Děčín, Odbor výstavby Magistrát města Děčín, Odbor výstavby Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor ŽP a zemědělství Výčet potřebných rozhodnutí bude následně upřesněn na základě závěrů zjišťovacího řízení dle zákona 100/01 Sb. v platném znění. B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Záměr má být realizován na pozemcích uvedených v kapitole č. B.I.3. Umístění záměru 21
(kraj, obec, katastrální území). Pozemky, kde má být záměr realizován, jsou v katastru nemovitostí vedeny v kategorii ostatní plocha, případně zastavěná plocha a nádvoří. Realizace záměru si tudíž nevyžádá zábor ZPF či PUPFL a záměr ani nezasahuje do 50ti metrového ochranného pásma lesa. B.II.2. Chráněná území Ochrana přírody V zájmovém území se nenachází žádné maloplošné zvláště chráněné území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. Zájmové území se nachází ve IV. zóně CHKO České středohoří. Na lokalitě se nenachází žádný prvek ÚSES, zasahuje sem ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru. Na pozemku a v jeho bezprostředním okolí není registrován žádný významný krajinný prvek (VKP) a neroste zde ani žádný památný strom či stromořadí. Prostor realizace záměru nezasahuje do EVL ani do ptačího území (NATURA 2000). Dvě EVL se nacházejí nedaleko. Ložisková ochrana Chráněná území jsou definována zákonem č. 44/1988 Sb. o ochraně nerostného bohatství (horní zákon). Jsou jimi chráněná ložisková území (CHLÚ) a dobývací prostory (DP). Do zájmového území nezasahuje žádné chráněné ložiskové území ani dobývací prostor. Viz též kapitola C.1.5.7. Přírodní zdroje. Ochrana vod Zájmové území není ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) součástí záplavového území ( 66) a neleží v CHOPAV. V okolí se nenachází žádná vodoteč, vodní nádrž či vodohospodářsky významné objekty. Další údaje viz kapitola C.1.3. Voda. B.II.3. Ochranná pásma Ve smyslu 30 zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) se záměr nenachází v ochranném pásmu vodního zdroje (dříve PHO). Do východního okraje území zasahuje ochranné pásmo železnice. Důsledkem realizace záměru nebude vyhlášení žádného dalšího vlastního ochranného pásma. B.II.4. Voda Odběr vody v době výstavby Po dobu výstavby se předpokládá jednak spotřeba vody pro sociální účely pracovníků (osobní hygiena a pití) a dále pro údržbu staveniště (mytí komunikací a stavebních celků). Veškerá potřeba vody bude kryta z vlastní vodovodní přípojky. Kvantifikace množství takto odebrané vody je obtížná. Hrubý odhad činí cca 1,5 m 3 /den. Veškerá tato spotřeba bude kryta z vlastní vodovodní přípojky. Odběr vody v době provozu Potřeba vody pro sociální účely je stanovena podle směrnice MLVH ČSR č. 9/1973 pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení. 22
Tab. 3: Počty zaměstnanců podle směn, rozdělení na výrobní a THP pracovníky 1. směna 2. směna 3. směna 4. směna celkem Výrobní a nevýrobní část 64 40 24 23 151 THP 18 0 0 0 18 celkem 82 40 24 23 169 Tab. 4: Potřeba vody dle směrnice MLVH ČSR č. 9/1973 zaměstnanec os. hygiena (l) pití (l) celkem (l) Výrobní a nevýrobní část 120 30 150 THP 50 30 80 Bilance potřeby pitné vody pro sociální účely Denní potřeba vody Q d = 24,09 m3/den t.j. 1,00 m3/hod (0,28 l/s) Průměrná spotřeba vody v 1. směně: Q SM = 11,04 m3 t.j. 1,84 m3/hod (0,51 l/s) Maximální potřeba vody Q MAX = 1,39 l/s Roční spotřeba vody: Q ROK = 7.949,7 m3/rok Potřebu vody pro technologii Pro účely chlazení technologie bude odebírána voda z vrtu (cca 160,8 m3/den). Tento vrt bude vybudován na pozemku Constellia, nebo na sousedním pozemku Bohemia Cargo,s.r.o.. K čerpání této vody bude mít investor zajištěno povolení. Tab. 5: Celková bilance potřeby technologické (chladící studniční) vody v areálu Průměrná denní Roční (Qd) (Qr) m3/den m3/hod l/s m3/rok 1. Průmyslové chlazení - tavírna 115,20 4,80 1,33 31.016,00 2. Průmyslové chlazení - lisovna 45,60 1,90 0,53 15.048,00 Celkem 160,80 6,70 1,86 53.064,00 B.II.5. Ostatní surovinové zdroje 1. Elektrická energie Kvantifikace spotřeby elektrické energie v průběhu výstavby je v tomto okamžiku obtížná. Bude třeba osvětlit staveniště a zajistit zdroj pro ruční elektrické nářadí. Na staveništi nebude žádné zařízení, které by kladlo neúměrně vysoké nároky na odběry elektrické energie. Tab. 6: Energetická bilance areálu Spotřebič Název Pi (kw) Výkon instal. k(1) soudobost Ps (kw) Výkon soud. Tr (h) Roční využití Ar (GWh) Spotřeba Technologie, motory 2500 0,8 2000 7920 17,4 Technologie, ohřev 2500 0,8 2000 7920 17,4 Vzduchotechnika, klimatizace 500 0,6 300 7920 2,6 Osvětlení a el. instalace 500 0,6 300 5000 1,5 Ostatní 500 0,6 300 2500 0,12 Celkem 6500 0,73 4900 7920 39,0 23
2. Zemní plyn a tepelná energie 2.1. Ústřední vytápění Ústřední vytápění bude realizováno dle popisu v kapitole č. B.I.6.2.4. Další technologické systémy. 2.2. Bilance potřeb tepla Teplo vytápění potřebný výkon 1,8 MW roční spotřeba 12.521 GJ 2.3. Zdroj tepla Vzhledem k technologiím umístěným v areálu zde bude vznikat velké množství tepla, které bude z významné části zachytáváno, rekuperováno a následně využíváno z vyhřívání těch částí provozu, kde teplo nevzniká. Dále zde bude umístěna plynová kotelna o výkonu 900 kw. Jejím účelem je především vytápět areál v době pravidelných technologických odstávek (další viz kapitola č. B.I.6.2.4. Další technologické systémy). 2.4. Potřeba plynu Následující tabulka uvádí areálovou bilanci spotřeby plynu. Tab. 7: Spotřeba zemního plynu Zařízení Technologie Celkem Kotel ÚT + VZT natavení vsádky licí pec homogenizace čepů ohřev čepů Roční odběr plynu [m3/rok] 394.000 2.980.000 455.000 1.406.350 340.000 5.575.350 Maximální hodinová spotřeba zemního plynu bude činit v prvních dvou letech provozu do 1.200 m 3 s předpokladem pro navýšení v dalších letech na hodnotu 1500 m 3. 2.5. Potřeba ostatních médií Bude se jednat cca o 150 t/den primárního hliníku a Al odpadu na vstupu (= celková roční vsázka vč. přísad 51.200 t/ rok) Technologie má dále nároky na následující pomocné materiály (uváděna roční spotřeba): Tab. 8: Potřeba ostatních médií N2 199 t Barvy spreje 0,4 t Ar (kapalný) 79 t Žáruhmoty 10 t Cl (kapalný) 0,96 t Odmašťovadla s VOC 0,455 t stlačený vzduch 2.810.000 m3 Balicí materiál 37,5 t Tavící soli 49 t Licí tryska 18810 ks Vápno - sorbent 27 t Keram filtr 3188 ks Oleje a mazadla 52 t Plovák 4190 ks z toho HLP46 45 t Tryska 8737 ks z toho HOUGHTON CUT MAX 4,8 t Ricinový olej 21 t z toho ostatní 2,2 t 24
Provozní zásoby odmašťovadel s VOC a sprejů budou umístěny v bezpečnostních skříních s požární odolností. Dále bude v areálové mobilní čerpací stanici přečerpáno cca 65.100 ltr. PHM / rok. B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Inženýrské sítě Záměr je bez nároků na nové kapacity veřejných sítí. Jeho realizací nedojde ani k dotčení stávajících sítí. Areál bude mít k dispozici základní sítě inženýrské infrastruktury v této lokalitě. Jedná se o: - kanalizace dešťová - kanalizace splašková - potrubí průmyslové vody - vodovod - plynovod - elektrokabeláž - telekomunikace Areálový pitný vodovod bude napojen na vnější infrastrukturu na západní straně areálu. Součástí vnitro areálové kanalizace bude oddělený systém kanalizace splaškové a dešťové, pro které bude v obou případech na hranici areálu k dispozici přípojka. Na hranici areálu se také nachází STL řád plynovodu, ze kterého bude provedena přípojka. Komunikace Uvažovaný prostor realizace záměru je na okolní silniční síť zcela bezkonfliktně napojen účelovou komunikací, která vede mimo obytnou zástavbu a napojuje se přímo na kapacitní komunikaci Ústecká (I/62). Vjezd do nového areálu Constellia bude u jihozápadního rohu haly 32 a bude pokračovat podél jižního líce haly jednopruhovou obousměrnou komunikací šíře 4,0 m, která ústí na manipulační plochu při východní straně nových hal. Manipulační plocha o rozměrech 48 x 100 m slouží pro vykládku a nakládku materiálu a produktů a dále pro dopravní obsluhu drobných objektů a zařízení pro provoz výrobních hal. Podél severního líce výrobní haly Obr. 5: Přístupová trasa do areálu 34 pokračuje objízdná jednosměrná komunikace v šíři 3,5 pro účely požárního zásahu a výjezdu vozidel mimo kamionů. Výjezd kamionů z areálu bude zajištěn buď dopravním opatřením na jednopruhové komunikaci podél haly 32, nebo pomocí druhého výjezdu v jižní části manipulační plochy na zpevněné plochy stávajícího areálu. 25
Při západním líci výrobních hal je umístěna sociálně administrativní budova a technické zázemí. Tyto objekty jsou dopravně obsluhovány obousměrnou komunikací šíře 5,5 m. Ze západního směru je rovněž umožněn vjezd do výrobních hal nákladními auty. Podél výše popsané komunikace je navržen přístupový chodník šíře 2,0 m k objektu administrativně-technologického zázemí, který dále pokračuje podél haly 34 a je ukončen na manipulační ploše. Obr. 6: Účelová komunikace uvnitř areálu (jižně od místa výstavby směrem k I/62). Obr. 7: Účelová komunikace spojující areál a I/62. Tato komunikace obsluhuje výlučně areál. Obr. 8: Napojení na I/62 je bezkonfliktní (nedochází k přejezdům), pomocí čtyř sjezdů/nájezdů. Doprava vyvolaná výstavbou Před zahájením výstavby bude připravena stavební pláň, tj. zarovnán terén. Součástí záměru není demolice žádné budovy (stávající budovy na pozemku jsou již nyní v procesu demolice). Případné přebytky výkopových zemin budou z území odvezeny, případně předány k recyklaci oprávněné firmě, která se nachází cca 5 km od místa realizace záměru. Vzhledem k povaze záměru se však nebude z dopravního hlediska jednat o významnou zátěž pro přilehlé komunikace. Hrubý odhad počtu jízd činí cca 20 nákladních aut (= 40 jízd) za pracovní den v době vrcholného provozu, což lze očekávat po dobu cca 2 až 3 týdny. V ostatním období se bude jednat o výrazně nižší počty nákladních aut, přesná specifikace by ale v této fázi zpracování projektové dokumentace byla spekulací. Veškerá tato doprava bude směrována na 26
ulici Ústecká (I/62), tj. mimo obytnou zástavbu. Doprava vyvolaná provozem V pravidelném provozu bude do areálu zajíždět cca 13 nákladních automobilů za den (= 26 jízd). Je uvažováno s 330ti pracovními dny v roce vč. sobot a nedělí. Auta sem budou zajíždět pouze v denní době, tj. nikoliv v noci. Jedná se o nákladní automobily, navážející surovinu do výroby resp. odvážející hotové výrobky. Režim těchto jízd bude takový, že nákladní auto najede do prostoru východně od hal, zastaví a bude vyloženo/naloženo. Následně po stejné trase, tj. jižně od hal a dále pak na silnici I/62, odjede prázdné/plné. Kromě těchto cca pravidelných jízd je třeba dále uvažovat s určitým množstvím jízd nepravidelných (obsluha provozu, dovoz PHM, technické plny, atd.). Přesnou kvantifikaci těchto nepravidelných jízd nelze specifikovat. Pro účely Rozptylové a Akustické studie bylo uvažováno s jedním nákladním automobilem (= dvě jízdy) za den (celkem tedy 14 nákladních automobilů resp. 28 jízd za den). S ohledem na zkušenosti se stávajícím provozem v Děčíně je možno konstatovat, že se jedná o odhad velmi konzervativní. Ve skutečnosti bude těchto jízd méně. Veškerá nákladní doprava bude směrována na ul. Ústecká (I/62), tj. mimo obytnou zástavbu. Vzhledem na zkušenosti se stávajícím provozem v mateřském závodě v Děčíně není pro nový areál plánována výstavba většího parkoviště pro osobní automobily. Jejich provoz bude minimální, takže u hal bude jen Obr. 9: Sčítané silniční úseky v okolí několik vyznačených stání pro návštěvy atd. (dovoz nářadí, nástrojů, ). Velká většina zaměstnanců sem bude dojíždět hromadnou dopravou, jak je tomu i u stávajícího provozu. Pro účely Rozptylové a Akustické studie bylo uvažováno s 30ti osobními automobily za den (= 60 jízd za den), přičemž tyto jízdy budou realizovány převážně mimo noční dobu. Trasování těchto jízd nelze v současné době zcela přesně stanovit, naprostá většina těchto osobních aut bude nicméně přijíždět/odjíždět směrem k silnici I/62, tj. mimo Malšovice resp. Děčín Vilsnice. I pro osobní automobily se totiž jedná o nejlogičtější přístupovou trasu jak ze směru od Děčína, tak od Ústí. Dopravně-inženýrské údaje Údaje o počtu a skladbě vozidel na komunikacích v okolí zájmového území pocházejí z celostátního sčítání dopravy v roce 2010 (roční průměr denních intenzit - RPDI). K přepočtu pro rok 2016 byly použity růstové koeficienty dle TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy (II. vydání). Ministerstvo dopravy. Výsledky po přepočtu jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 9: Dopravní intenzity (24 hod) na komunikacích poblíž zájmového území (r.2016) č. silnice sčítací úsek rok TA OA M suma 2010 987 8.180 28 9.193 I/62 Ústecká ul. 4-0909 2016 1.017 9.243 32 10.292 27
Železnice: S areálem na východě přímo sousedí železniční trať Praha Ústí/Labem Děčín. B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Do areálu bude zajíždět pouze omezené množství kamionů (viz kapitola č. B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu) a velmi malé množství osobních automobilů. V areálu bude docházet ke spalování určitého množství zemního plynu (viz kapitola č. B.II.5. Ostatní surovinové zdroje) s definovaným výstupem do ovzduší a bude zde malá čerpací stanice PHM pro obslužné vozíky (nikoliv pro nákladní či osobní automobily). Dále zde budou odtahy dle níže uvedené specifikace. Nevznikne zde žádný plošný zdroj znečištění ovzduší typu parkoviště před nákupním centrem. Bodové zdroje znečištění Výstavba Ve fázi výstavby nebude do území vnesen žádný významný bodový zdroj znečištění ovzduší. Provoz Ve fázi provozu zde budou situovány následující bodové zdroje znečištění ovzduší. Odtahy z technologie Následující schéma prezentuje jednotlivé zdroje emisí resp. jejich výstupy do ovzduší. Obr. 10: Výduchy do ovzduší Název a přibližná pozice těchto výduchů je uvedena v následující specifikaci. 28
Výduch č. 1: Odtah z tavící pece (1) a z ustalovací pece (3). Pozice výduchu cca 50.7404853 N, 14.1788950 E. Výduch č. 2: Odtah z digestoře tavící pece (2) a ze dvou digestoří ustalovacích pecí (4) a (5). Pozice výduchu cca 50.7406000 N, 14.1789083 E. Výduch č. 3: Odtah z licího zařízení (6). Pozice výduchu cca 50.7404853 N, 14.1775028 E. Výduch č. 4: Odtah z homogenizace (7). Pozice výduchu cca 50.74049 N, 14.17799 E. Výduch č. 5: Odtah z pily (8). Pozice výduchu cca 50.74049 N, 14.17750 E. Výduch č. 6: Odtah z ohřevu čepů (9). Pozice výduchu cca 50.74119 N, 14.17744 E. Výduch č. 7: Odtah z popouštěcí pece (10). Pozice výduchu cca 50.74119 N, 14.17841 E. Výduch č. 8: Odtah ze stěrů (11). Pozice výduchu cca 50.74079 N, 14.17890 E. Poznámka: čísla odtahů z technologie v textu viz předchozí schéma (obr. 10). Tab. 10: Specifikace zdroje výduch NOx CO TZL SO2 VOC výška "komínu" objem "spalin" teplota spalin vnitřní průměr výduchu výstupní rychlost spalin relativní roční využití počet hodin za den č. g/s g/s g/s g/s g/s (m) (m3/s) (oc) (m) (m/s) 1 0.41 0.25 0.025 0.25 0.049 20 6.94 180 1.2 6.1 0.85 16 2 0.06 0.06 0.020 0.20 0.041 20 9.72 100 1.2 8.6 0.85 6 3 0.00 0.000 0.000 0.00 0 20 6.9 80-90 0.6 24.4 0.85 není zdrojem 4 0.21 0.110 0.000 0.05 0.011 20 1.39 200 0.8 2.8 0.85 22 5 0.00 0.000 0.001 0.00 0.000 20 0.42 20 0.3 5.7 0.85 8 6 0.07 0.038 0.000 0.00 0.000 20 0.97 350 0.35 10.4 0.85 22 7 0.006 0.003 0.000 0.00 0.000 20 0.42 300 0.3 5.7 0.85 4 8 0.004 0.002 0.0004 0.002 0.0002 20 0.56 150 0.15 34 0.85 2 Tab. 11: Roční emisní bilance zdroje (dva kotle na zemní plyn) NO X (kg/r) CO (kg/r) TZL (kg/r) SO 2 (kg/r) VOC (kg/r) 23.967 14.601 1.463 15.831 3.191 Výduchy z kotelny V plynové kotelně se dvěma kotli (2x 923 kw) a dvěma výduchy do ovzduší (cca 50.7410319N, 14.1773472E a 50.7409000N, 14.1773458E) dojde ke spálení cca 141.600 m 3 zemního plynu za rok. Předpokládaná doba provoz kotelny se odhaduje maximálně na 1.800 hodin (= 60 dnů á 20 hod za den) za rok. Emise z těchto kondenzačních kotlů na zemní plyn budou mít standardní složení spalin ze spalování tohoto média. Budou obsahovat především následující znečišťující látky: oxidy dusíku, oxid uhelnatý, těkavé organické sloučeniny pocházející především z nespáleného zemního plynu (metan, etan, eten aj.), těkavé organické látky z nedokonale spáleného zemního plynu (aldehydy apod.), malé množství oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek (saze). Odhady množství emisí znečišťujících látek jsou uvedeny v níže uvedené tabulce. Konkrétní množství a složení emisí bude záviset především na skutečné spotřebě zemního plynu (která závisí na počasí a dalších faktorech), na správném seřízení spalovacího režimu zařízení (tlak zemního plynu, přebytek vzduchu apod.) a dalších okolnostech. Záměr je vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší (kód 1.1 přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., tj. Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně). - je vyžadována rozptylová studie podle 11 odst. 9 - nejsou vyžadována kompenzační opatření podle 11 odst. 5 29
- není vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle 11 odst. 2 písm. d) Dle přílohy č. 2 Vyhlášky č. 415/2012 Sb. ve znění Vyhlášky č. 155/2014 činí specifické emisní limity platné od 1. ledna 2018 pro zdroje (> 1-5 MW) spalující plynná paliva a zkapalněný plyn v případě NOx 100 mg.m -3 a v případě CO 50 mg.m -3. Emisní parametry zdroje lze uvažovat maximálně na úrovni těchto emisních limitů, viz následující tabulka. Tab. 11: Specifikace zdroje výduch NOx CO TZL SO2 VOC výška komínu objem spalin teplota spalin vnitřní průměr výduchu výstupní rychlost spalin relativní roční využití počet hodin za den č. g/s g/s g/s g/s g/s (m) (m3/s) (oc) (m) (m/s) 9 0.000225 0.000112 0.000 0.00 0.000 20 0.29 70 0.3 4.2 0.17 20 10 0.000225 0.000112 0.000 0.00 0.000 20 0.29 70 0.3 4.2 0.17 20 Tab. 12: Roční emisní bilance zdroje (dva kotle na zemní plyn) Celkový výkon (kw) spotřeba ZP (m 3 /r) Emise NO X (kg/r) Emise CO (kg/r) Emise TZL (kg/r) Emise SO 2 (kg/r) 1.846 141.600 14,19 7,08 zanedbatelné zanedbatelné Čerpací stanice PHM (nafty) Malá mobilní čerpací stanice motorové nafty (11) (GPS: 50.74097N, 14.17956E) bude zajišťovat pouze provoz manipulačních vozíků. Nákladní automobily zde nebudou tankovány. Tomu odpovídá i malá kapacita (objem nádrže 6 m3). Předpokládaná denní spotřeba nafty činí 210 ltr. nafty /24 hod (= 65.100 ltr. nafty / rok). Pro omezení emisí znečišťujících látek (VOC) vznikajících při manipulaci s naftou je čerpací stanice vybavena systémem zpětného odvodu par, a to jak při příjmu, tak i při jejich výdeji. Z hlediska emisí znečišťujících látek je možné provoz čerpací stanice rozdělit na dva technologické celky: (1) příjem a (2) výdej. Technologie čerpací stanice nakládající s naftou není dle příloha č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší. Emisní faktory byly použity dle Sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, a to na úrovni 0,01 kg VOC / 1 m 3 nafty. Jedná se již o neplatný předpis, nicméně z hledisky stanovaní množství emisí při přečerpávání PHM (nafty) fakticky správný. Pro srovnání jsou také prezentovány údaje publikované z autorizovaných měření (benzen, aromáty C7 C8 a suma VOC). Pro účely rozptylové studie byla použitá vyšší hodnota VOC. Tab. 13: Charakteristika zdroje a roční emisní bilance zdroje emise (g/m3 nafty) benzen aromáty frakce suma VOC C7 C8 autorizované měření vyhláška č. 415/2012 Sb. příjem 0,07 0,16 4,98 10,0 výdej (40 ltr/min) 0,07 0,16 4,98 10,0 celkem g/m3 0,14 0,32 9,96 20,0 celkem g/rok 9,1 20,8 648,4 1.302,0 30
Záložní dieselagregát V areálu bude jeden záložní dieselagregát na výrovu elektrické energie pro případ havarijního výpadku elektřiny. V naprosté většině doby bude mimo provoz. K jeho zapojení bude docházet pouze z důvodů pravidelných textů jeho funkčnosti, a to 1x za 30 dní na dobu 1 hod. Jeho hodinová spotřeba nafty činí 15 18 ltr. Z hlediska vlivů na kvalitu ovzduší se jedná o zdroj zanedbatelné vydatnosti, bez faktického vlivu na kvalitu ovzduší v území. Plošné zdroje znečištění Výstavba Během výstavby je třeba počítat se zvýšenou prašností vlivem zemních prací. Tento zdroj však nebude příliš významný, mimo jiné i proto, že nebude docházet k žádným demolicím. Území je navíc velmi dobře provětráváno. Skrývka zeminy a manipulace s ní za normálních podmínek s ohledem na značné nasycení vodou nebude doprovázena nadměrnou prašností. Záměr nebudou doprovázet žádné významnější zemní práce a s tím spojené velké objemy přesunů zemin. Ke zvýšení prašnosti může docházet při budování základů hal a vlivem pohybu stavebních mechanismů. V tomto případě je investor povinen snížit prašnost běžnými stavebními postupy (odstraňování nánosů bahna z vozovek, kropení prašných ploch, ). Vzhledem k umístění staveniště, typu stavebních prací i době lze tento zdroj považovat za nepříliš významný a navíc za snadno eliminovatelný. Provoz Během provozu zde nebudou žádné trvalé plošné zdroje znečištění typu skládka či manipulace s prašnými surovinami, trvalé stavební práce, atd. Vlivem realizace záměru nedojde ke vzniku plošného zdroje znečištění ovzduší typu parkoviště u nákupního centra. Režim provozu automobilů je popsán v kapitole č. B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. Vlivem provozu areálu dojde v území k nárůstu jízd nákladních automobilů a v omezené míře také osobních automobilů. Vlivy této dopravy jsou kvantifikovány a modelovány jako liniový zdroj. Žádný jiný plošný zdroj znečištění ovzduší s reálným dopadem na kvalitu ovzduší okolních území vlivem provozu nevznikne. Liniové zdroje znečištění Výstavba Po dobu výstavby je třeba počítat s pohybem stavebních mechanismů a příjezdy/odjezdy nákladních automobilů s komponenty stavby. Kvantifikace jízd viz kapitola č. B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu). V následujíc tabulce jsou uvedena vypočtená množství benzenu, NOx a PM10, získaná ze vztahu: počet průjezdů nákladních automobilů za hodinu x emisní faktor znečišťující látky pro nákladní automobily (g/km). Tab. 14: Emise z vyvolané automobilové dopravy (nákladní automobily) ve fázi výstavby úsek hmotnostní tok (g/m/s) (40 km/hod) benzen NOx PM10 celá trasa 9.55556E-08 1.86833E-05 8.41111E-07 V následující tabulce je prezentována emisní inventura liniového zdroje za období nejintenzivnější výstavby. Délku tohoto období je velmi obtížné odhadnout, v každém případě se ale bude jednat o zdroj zanedbatelného významu. Pro účely této emisní inventury je tudíž uvažováno jen s dobou, kdy bude docházet k největšímu množství pojezdů, tj. je vztažena ke 3 týdnům. 31
Tab. 15: Emisní inventura liniového zdroje celé hlavní období výstavby (kg) benzen NOx PM10 den celé období (21 dní) den celé období (21 dní) den celé období (21 dní) 3.3712E-04 7.0800E-3 6.59148E-02 1.38421 2.96744E-03 6.2316E-02 Z emisního hlediska se bude jednat o vliv zanedbatelné vydatnosti. Kvantifikace tohoto zdroje by byla pouhou spekulací, jelikož modelování rozptylu těchto škodlivin leží pod mezí vypovídací schopnosti modelu. Přístupová trasa navíc leží mimo obytnou zástavbu a nebude tudíž ani docházet k obtěžování obyvatel zvířeným prachem (druhotná prašnost). Provoz Odhad dopravních intenzit, majících původ v provozu areálu je prezentován v kapitole č. B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. Emise z vyvolané dopravy během provozu Emisní faktory osobních vozidel a nákladních vozidel byly spočítány pomocí výpočetního programu MEFA-13, který je pro tyto účely určen. Tento program umožňuje výpočet emisních faktorů v závislosti na typu vozidla, rychlosti jízdy, sklonu vozovky a výpočtovém roce. Výpočet byl proveden pro rok 2015 a emisní úroveň Euro 4. V dodatku č. 1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP, zveřejněném ve Věstníku MŽP je uvedeno procentuální zastoupení frakce PM10. Pro emise z dopravy činí procento zastoupení PM10 100 % z celkového prachu. V následujíc tabulce jsou uvedena vypočtená množství benzenu, NOx a PM10, získaná ze vztahu: počet průjezdů všech automobilů za hodinu x emisní faktor znečišťující látky pro nákladní automobily (g/km). Tab. 16: Emise z vyvolané automobilové dopravy (všechny automobily) ve fázi provozu úsek kategorie hmotnostní tok (g/m/s) (40 km/hod) benzen NOx PM10 OA 1.67E-09 9.98E-08 3.47E-10 areál ul. Ústecká (I/62) TNA 3.39E-09 7.84E-07 3.20E-08 celkem 5.05E-09 8.83E-07 3.24E-08 OA zanedbatelné zanedbatelné zanedbatelné ul. Vilsnická TNA 0 0 0 celkem zanedbatelné zanedbatelné zanedbatelné Poznámka: bylo zohledněno stoupání vozovky mezi silnicí I/62 a areálem V následující tabulce je prezentována emisní inventura liniového zdroje za rok provozu. Kvantifikace byla provedena v rozsahu liniového zdroje definovaného sítí referenčních bodů rozptylové studie, tj. od silnice I/62 do areálu v místě nakládky/vykládky. Vzhledem k malému počtu přijíždějících resp. odjíždějících automobilů, nebyly započteny tzv. studené starty. Z hlediska emisní bilance se bude jednat o zanedbatelný vliv, jehož emisní kvantifikace je navíc zatížena velkou mírou nejistot. Tab. 17: Emisní inventura liniového zdroje za rok provozu (kg/rok) benzen NOx PM10 0,09 15,9 0,58 Emise částic resuspendovaných z povrchu komunikací budou vlivem takto slabého nárůstu dopravy zanedbatelné a lze je opominout. 32
Emise ze spalování nafty vozíky uvnitř areálu jsou kvantifikovány jako bodový zdroj (resp. vícero bodových zdrojů), jelikož se budou uvolňovat volně do ovzduší hal a odsud budou vzduchotechnikou odsávány do výduchů na střechách. B.III.2. Odpadní vody 1. Dešťové vody Tab. 18: Bilance srážkových vod odtékajících ze zpevněných ploch povodí stav plocha území (ha) zpevněná plocha (ha) plocha povodí podíl zpevněné plochy v povodí Labe mezi Račím potokem a Kameničkou (1-14-02-023) objem ročního odtoku (m 3 ) (ha) současnost 1,48 0,47 % 11.100 záměr 1,97 1,91 312 0,61 % 14.325 navýšení 0,43 0,14 % 3.225 Poznámka: Objem ročního odtoku zohledňuje podíl zpevněných a nezpevněných ploch a v případě zpevněných ploch zahrnuje hodnoty odtokového koeficienty pro jejich jednotlivé typy (viz níže uvedené výpočty) Množství dešťových vod ze zpevněných ploch v areálu je staveno součtovou metodou na základě ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky. Návrhový déšť je stanoven s periodicitou 0,5, která odpovídá četnosti 1 x za 2 roky. Návrhový déšť byl stanoven s přihlédnutím k návrhovému dešti, na který byla dimenzována stoková síť v areálu. Výpočet množství dešťových vod: Q = Ψ. A s. I s kde: Ψ - součinitel odtoku ( dle ČSN 75 6101 v závislosti na povrchu a sklonu povodí) A s plocha povodí stoky (ha) I s intenzita návrhového deště (l/s/ha) = stanice Mimoň 15-ti minutový déšť s p=0,5 Tab. 19: Bilance dešťových vod A [ha] I [l/s/ha] Ψ Q [l/s] střechy 1,34 148 0,9 178 komunikace 0,60 148 0,8 71 zeleň 0,01 148 0,1 0,1 Celkem 1,95 --- 0,87 250 Celkové množství dešťových vod z nových ploch při 15-ti minutovém návrhovém dešti s periodicitou p = 0,5 (opakování 1x za 2 roky) činní 250 l/s. Pouze pro upřesnění, již za existujícího stavu je většina (cca 75 %) ploch zpevněna a dešťová voda odsud odtéká bez retence samovolně do Račího potoka. Faktické navýšení zpevněných ploch vlivem realizace záměru tak bude výrazně menší. Pro odvedení dešťových vod z areálu bude vybudována vnitroareálová dešťová kanalizace se zaústěním do dešťové kanalizace u JV rohu areálu. Profil napojovacího potrubí na vnější infrastrukturu bude DN600 (HDPE). Stoky vnitroareálových dešťových kanalizací jsou navrženy v profilu DN250 až DN600 (HDPE) a objektové přípojky v profilu DN150 až DN300 (HDPE). Srážkové odpadní vody z manipulačních ploch a parkovacích stání kamiónů budou před zaústěním do vnitroareálové dešťové kanalizace předčištěny v odlučovačích lehkých kapalin. Na výše uvedené objemy dešťových vod bude mít investor s provozovatelem dešťové kanalizace (Bohemia Cargo) uzavřen smluvní vztah. 33
2. Splaškové vody Splaškové odpadní vody budou mít charakter běžných komunálních odpadních vod. S provozovatelem kanalizace bude mít investor před zahájením provozu areálu uzavřenu smlouvu, která zajistí její dostatečnou kapacitu resp. kapacitu ČOV. Pro odvedení splaškových a dešťových vod v areálu bude sloužit oddílný kanalizační systém. Stoky dešťové a splaškové kanalizace budou gravitačně odvádět odpadní vody do JV rohu areálu, kde jsou určeny napojovací body pro napojení na vnější infrastrukturu. Pro odvedení splaškových odpadních vod z areálu bude vybudována vnitroareálová splašková kanalizace se zaústěním do stávající splaškové kanalizace, která vede podél východní hranice areálu. Profil napojovacího potrubí na vnější infrastrukturu bude DN250 (HDPE). Stoky vnitroareálových splaškových kanalizací jsou navrženy v profilu DN250 (HDPE) a objektové přípojky v profilu DN150 (HDPE). Odpadní vody ze závodní jídelny budou předčištěny v lapáku tuků AS-FAKU 2EO/PB/SV. Množství splaškových odpadních vod bude odpovídat potřebě pitné vody pro sociální účely. Množství splaškových vod je shodné s množstvím vody přitékající do objektu. Viz. kapitola B.II.4. Voda. Průměrné denní množství splaškových vod: Q d = 24,09 m3/den = 1,00 m3/hod (0,28 l/s) Maximální hodinové množství splaškových vod: Q max = 5.004 l/hod = 1,39 l/s Průměrné roční množství splaškových vod: Q rok = 7.949,7 m3/rok Kvalita splaškových vod Pro výpočet množství znečištění je přepočet zaměstnanců na ekvivalentní obyvatele uvažován v poměru: 1 EO = 3 osoby, tj. 49 EO za areál. Znečištění splaškových vod se vyčísluje pro specifické znečištění na 1 EO : BSK5 = 60 g/den CHSK = 120 g/den NL = 55 g/den N = 8 g/den P = 1,4 g/den Tab. 20: Znečištění splaškových vod Znečištění splaškových vod Značka Jednotka Hodnota Jednotka Hodnota Organické znečištění BSK5 kg/den 2,94 kg/rok 911,40 CHSK kg/den 5,88 kg/rok 1.828,68 Nerozpuštěné látky NL kg/den 2,70 kg/rok 840,84 Celkový dusík Nc kg/den 0,39 kg/rok 122,70 Celkový fosfor Pc kg/den 0,07 kg/rok 21,54 3. Průmyslové odpadní vody Vlivem provozu budou vznikat průmyslové odpadní vody z chladících věží v níže uvedeném množství a složení. Tab. 21: Celková bilance průmyslových odpadních vod odtékajících z technologie chlazení Průměrná denní (Qd) Maximální (Qm) Roční (Qr) m3/den m3/hod l/s l/s m3/rok 1. Průmyslové chlazení - tavírna 96,00 4,00 1,11 1,53 31.680,00 2. Průmyslové chlazení - lisovna 24,00 1,00 0,28 0,56 7.920,00 Celkem 120,00 5,00 1,39 2,08 39.600,00 34
Kvalitativní složení průmyslových odpadních vod odtékajících z technologie chlazení uvádí následující tabulka. Tab. 22: Odpadní průmyslová voda Fyzikální parametry jednotka Návrh NM = nejistota měření Vodivost ms/m 130 +/-10% ph - 9 +/-10% Tvrdost mmol/l 2,4 - Teplota st. C 25 +5/-10 st. C Organické parametry AOX Anorganické parametry Chloridy mg/l 250 +/-15% Dusičnany mg/l 5 - Dusitany mg/l 0,14 - Fluoridy mg/l 7 +/-20% Sírany mg/l 270 +/-20% Hydrogenuhličitany mg/l 465 +/-10% CO2 celkový mg/l 350 +/-10% RL mg/l 1000 +/-15% +/-10% +/-10% Celkové kovy / hlavní kationty Ca mg/l 53 +/-20% Fe mg/l 1 +/-20% K mg/l 15,5 +/-10% Mg mg/l 20 +/-20% Mn mg/l 0,5 +/-20% Na mg/l 240 +/-20% P celk. mg/l 0,4 +/-10% +/-10% Ostatní Tyto vody budou odkanalizovány do Labe, přičemž k tomuto bude mít investor povolení od správce toku. Případné další tekuté substráty vznikající provozem technologie resp. její údržbou, budou likvidovány v režimu odpadů stejně, jak je tomu u stávajícího provozu v Děčíně. B.III.3. Odpady S ohledem na stav projekční dokumentace lze pro období výstavby odhadnout pouze druhy odpadů podle obdobných staveb. Nedá se však předpokládat, že by charakter i množství vzniklých odpadů mohly představovat problém s jejich zneškodněním. Původcem odpadů, které budou vznikat při výstavbě, bude dodavatel stavby. Během výstavby bude 35
vedena evidence o množství a způsobu nakládání s odpadem, v souladu s vyhláškou MŽP č. 383/2001 Sb. Následující tabulka uvádí přehled předpokládaných odpadů vznikajících během výstavby. Tab. 23: Přehled předpokládaných odpadů vznikajících během výstavby Kód odpadu Název odpadu Kategorie Způsob využití/ odstraňování 02 01 21 zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N odstranění 08 01 11 odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky O/N odstranění 08 01 12 jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 12 O odstranění 15 01 01 papírové a lepenkové obaly O využití 15 01 02 plastové obaly O využití 15 01 03 dřevěné obaly O využití 15 01 04 kovové obaly O využití 15 01 05 kompozitní obaly O využití 15 01 10 obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné O/N odstranění 17 01 01 beton O využití 17 01 02 cihly O využití 17 01 03 tašky a keramické výrobky O využití 17 01 06 směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky O/N využití/odstranění 17 01 07 směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 O využití 17 02 00 dřevo, sklo, plasty O využití 17 02 04 sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné N odstranění 17 04 05 železo a ocel O využití 17 04 07 směsné kovy O využití 17 04 11 kabely neuvedené pod číslem 17 04 10 O využití 17 05 04 zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O využití 17 06 04 izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 O odstranění 17 09 03 jiné stavební a demoliční odpady ( včetně směsných stavebních a demoličních odpadů ) obsahující nebezpečné N odstranění látky 17 09 04 směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 O využití 20 01 01 papír a lepenka O 20 01 02 sklo O využití využití 20 02 01 biologicky rozložitelný odpad O využití 20 03 01 směsný komunální odpad O odstranění 20 03 03 uliční smetky O odstranění Vzhledem ke skutečnosti, že technologie v areálu je velmi podobná, jako technologie ve stávajícím mateřském závodě v Děčíně, je velmi dobře známo složení i množství odpadů, které zde budou vznikat. Následující tabulka tyto odpady specifikuje a při zohlednění rozsahu výroby prezentuje i očekávané množství vznikajících odpadů. 36
Tab. 24: Přehled předpokládaných odpadů vznikajících během provozu Kód odpadu Druh odpadu Kategorie Způsob využití/ odstraňování Množství (kg/rok) 07 02 99 Odpad jinak neurčený (znečištěná pryž, guma) N odstranění 1 850 10 03 15 Stěry hořlavé, uvolňující hořlavé plyny N využití 1 018 830 10 03 19 Prach ze spalin s obsahem NL N odstranění 40 341 10 03 21 Jiný úlet, prach s obsahem NL N využití 67 203 10 03 27 Odpad z chladících vod s obsahem NL N odstranění 28 194 11 01 07 Alkalické mořící roztoky N využití/odstranění 141 380 12 01 01 Piliny a třísky z Fe kovů O využití 16 750 12 01 99 Průmyslové smetky O odstranění 6 399 13 02 08 Jiné převodové, motorové mazací oleje N využití 62 373 13 05 01 Pevný podíl z odlučovačů oleje N odstranění 8 927 13 05 02 Kal z odlučovače olejů N odstranění 17 511 13 08 02 Jiné emulze N odstranění 680 15 01 01 Papírový, lepenkový obal O využití 4 256 15 01 02 Plastový obal (Big-bagy) O využití 48 15 01 02 Plastový obal (fólie) O využití 656 15 01 02 Plastový obal (PET pásky ) O využití 436 15 01 02 Plastový obal (PET láhve ) O využití 521 15 01 04 Kovové obaly (znečištěné NL) N odstranění 5 383 15 01 10 Obaly s obsahem NL (zneč. plast. obal) N odstranění 18 435 15 02 02 Absorpční činidla N odstranění 9 197 16 02 14 Vyřazená elektrotechnická zařízení O využití 165 16 11 02 Žáruvzdorné materiály (grafit) O recyklace/ skládkování 43 623 16 11 03 Jiné vyzdívky a žáruvzdorné mat. s obsahem NL N odstranění 73 419 17 01 01 Beton O využití 4 417 17 02 01 Dřevo O využití 4 088 17 04 01 Měď, mosaz, bronz a jejich slitiny O využití 0 17 04 05 ocel - A O využití 14 181 17 04 05 železo - B O využití 51 784 17 04 11 Kabely O využití 80 20 03 01 Směsný komunální odpad O odstranění 17 625 Poznámka: O ostatní odpad N nebezpečný odpad NL nerozpuštěné látky Během výroby dochází k produkci značného množství odpadní hliníkové slitiny. Tento odpadní materiál bude recyklován a bude použit zpět jako vstupní surovina do tavicí pece. Činnosti související s nakládáním s odpady, vznikajícími provozem nově vybudovaného areálu, budou součástí systému nakládání s odpady celého podniku, který zde je již nyní zaveden v mateřském závodě v Děčíně. Veškeré tyto činnosti budou prováděny v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., a souvisejícími vyhláškami, zejména s Vyhláškou MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, Vyhláškou MŽP č. 93/2016 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů, Vyhláškou MŽP č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, Vyhláškou MŽP č. 321/2014 Sb. o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů a Vyhláškou MŽP č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. 37
Produkce výše uvedených odpadů nebude klást zvýšené nároky na nakládání s nimi. Při výrobě bude vznikat pouze malý objem nebezpečných odpadů. Likvidace odpadů bude zajištěna prostřednictvím smluv s příslušnými oprávněnými firmami. Bude se jednat o stejné subjekty, které působí v mateřském závodě v Děčíně. Dle možnosti budou odpady v maximální možné míře recyklovány či je nabídnuty k využití jinému subjektu. Jedná se o systém, který je v podniku již zaveden nyní. S výstavbou nebudou spojeny žádné významné objemy převozů výkopových zemin. Případné přebytky budou využity buď k modelaci terénu kolem hal, nebo z území odvezeny, případně předány k recyklaci oprávněné firmě, která se nachází cca 5 km od místa realizace záměru. B.III.4. Ostatní 1. Hluk Kromě minoritních zdrojů, jako je kupř. nepočetná osobní automobilová doprava kolem budov Bohemia Cargo, je hlukové pozadí zájmového území více či méně tvořeno následujícími zdroji: (1) železniční trať (2) nákladní automobilová doprava Bohemia Cargo uvnitř areálu a na přístupové trase (3) veškerá automobilová doprava na I/62 Žádný jiný významný zdroj hluku se zde v současné době nenachází. Hluk v průběhu výstavby (stacionární zdroje) Jedná se o zdroje hluku, které akustickou situaci v území ovlivňují dočasně v průběhu výstavby. Tyto zdroje mají z hlediska územní působnosti liniový a bodový charakter. Hluk šířící se ze staveniště je závislý na množství, umístění, druhu a technickém stavu používaných strojů a zařízení, počtu jejich současných nasazení, charakteru prací a ve značné míře i na tom, zda se vedení stavby snaží hluk co nejvíce omezit. Navíc se hladina hluku mění v průběhů jednotlivých fází výstavby. Z výčtu těchto faktorů vyplývá, že přesnost odhadu hluku šířícího se z budoucího staveniště nemůže být příliš vysoká. Hala bude po jednotlivých komponentech dovezena do prostoru staveniště a zde smontována. Stejně tak tomu bude s komponenty technologie. Tento typ prací bude z hlediska hlučnosti velmi šetrný vůči okolí. Doprava stavebních materiálů a prefabrikátů pro smontování haly, jakož i technologického vybavení bude realizována po přístupové trase ul. Ústecká, tj. mimo přímý kontakt s obytnou zástavbou. Před zahájením výstavby bude investorovi předána zarovnaná pláň bez budov či jiných stavebních objektů, které by bylo třeba demolovat. Vzhledem k povaze záměru se nepředpokládají významnější převozy výkopových zemin. Pakliže nějaké přebytky vzniknou, budou odváženy směrem na silnici I/62, tj. mimo kontakt s obytnou zástavbou. Bude se jednat maximálně o jednotky jízd denně. Úprava terénu a zemní práce budou probíhat bez použití trhacích prací či extrémně hlučných stavebních mechanismů. Předpokládá se výskyt zejména následujících zdrojů hluku: - buldozer, rypadlo a vrtná souprava provádějící terénní a stavební práce (skrývku půdy, hloubení základů stavby) - nákladní vozidla určená k manipulaci s materiály (odvoz vytěžených substrátů, návoz materiálu) - jeřáb - kompresor, svářecí soupravy, brusky apod. 38
Podle získaných údajů se ekvivalentní hladina akustického tlaku u první ze skupin pohybuje v rozmezí 100 až 115 db, hodnota zbývajících se bude pohybovat mezi 70-100 db ve vzdálenosti 1 m od obrysu stroje (detaily viz následující tabulka): Tab. 25: Akustická vydatnost Zdroj Akustická vydatnost (L pa,xx ) L Aeq,8hod (400 m od zdroje) Fáze přípravy stavby a zakládání Nákladní automobil L Aeq,7,5 = 54,8 db --- Rypadlo kolové či pásové L pa,5 = 74 db 36,0 Nakladač kolový L pa,5 = 76 db 35,0 Dozer L pa,5 = 82 db 39,0 Vrtná souprava L pa,5 = 80 db 41,5 Fáze stavby Jeřáb L pa,5 = 65 db 22,5 Ruční el. nářadí L pa,5 = 75 db 39,0 Čerpadlo betonové směsi L pa,5 = 80 db 38,3 Pila L pa,5 = 80 db 21,0 Nákladní automobil L Aeq,7,5 = 54,8 db --- Nakladač kolový L pa,5 = 76 db 35,0 Dokončovací práce a úpravy terénu kolem haly Nákladní automobil L Aeq,7,5 = 54,8 db --- Pila L pa,1 = 90 db 29,3 Nakladač kolový L pa,5 = 76 db 35,0 Válec L pa,5 = 65 db 21,2 Dokončovací stroj L pa,5 = 77 db 35,6 Poznámka: L pa,x hladina akustického tlaku ve vzdálenosti X m od stroje [db] L Aeq,8hod ekvivalentní hladina akustického tlaku od provozu stroje v časovém intervalu 8hod pracovní doby [db] Pro zařízení staveniště platí dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v platném znění (ve znění novely č. 88/2004 Sb.) nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku na pracovištích A L Az = 85 db(a). Hluk v průběhu výstavby (liniové zdroje) Hrubý odhad počtu jízd činí cca 20 nákladních aut (= 40 jízd) za pracovní den v době vrcholného provozu, což lze očekávat po dobu cca 2 až 3 týdny (více viz kapitola č. B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu). Hluk v průběhu provozu (stacionární zdroje) Ve stávajících provozech v mateřském závodě v Děčíně bylo realizováno měření hlučnosti v nejhlučnějších segmentech výrobního procesu (viz níže prezentovaná tabulka). Jelikož v novém areálu budou instalovány obdobné výrobní celky, lze i zde očekávat velmi podobnou akustickou zátěž. Tab. 26: Výsledky měření hlučnosti stávajících provozů Zařízení u podlahy v místě obsluhy Laeq,T (db) Lisovna (hala č. 33) Ohřev čepů Lis ano ano 82,0 79,5 Lis - pila na výběhu ano 81,3 Tavírna Tavící pec ano 80,2 (hala č. 32) Ustalovací pec ano 80,2 Homogenizace ano 80,0 Poznámka: Laeq,T - ekvivalentní hladina akustického tlaku 39
Předpokládané stacionární zdroje hluku související s provozem komplexu hal Constellium zahrnují následující: - 7 vzduchotechnických (VZT) jednotek na plošině na střeše haly 33, ve výšce cca 15,5 m (výška haly 33 je 15 m), každá VZT jednotka má akustický výkon 75 db. - 2 chladící věže firmy Marley při jihovýchodním rohu haly 32. Věže jsou umístěny na stojnách ve výšce 6 m. Udávaný akustický výkon těchto věží činí 87 a 88 db. - Při západní fasádě haly 33 je ve výšce cca 15 m ventilátor výdech od kompresoru o akustickém výkonu 75 db, bez tlumení. - Na západní fasádě 1.5m 2 žaluzie u přívodu vzduchu do kompresorovny, která je v - 1.PP, útlum žaluzie 10 db, kompresor o akustickém výkonu 65 db. - Na střeše admin. objektu 4x VZT jednotka každá o akustickém výkonu 65 db. - Na střeše haly 32 (+20,0 m) je 95 m 2 COLT větracích mřížek s útlumem 10 db. - Na střeše haly 33 (+15,0 m) je 50 m 2 COLT větracích mřížek s útlumem 10 db. - Na jižní fasádě haly 32 (+1,0) m je 65 m 2 větracích mřížek s útlumem 10 db. - Na severní fasádě haly 33 (+1,0 m) je 25 m 2 větracích mřížek s útlumem 10 db. Pro modelování se předpokládal akustický tlak na vnitřní straně větracích mřížek ve výši 80 db. Hluk v průběhu provozu (liniové zdroje) Viz kapitola č. B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. 2. Vibrace Provoz v areálu ani jeho výstavbu nebudou provázet žádné výraznější vibrace detekovatelné za hranicí areálu. Stavba nebude vyžadovat žádné trhací práce. Vliv vibrací bude zcela zanedbatelný. 3. Záření Výstavbu ani provoz areálu nebude provázet žádné radioaktivní ani elektromagnetické záření. C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.1.1. Klima Podle Klimatického členění území ČR dle Quitta patří zájmové území k okrsku T2, která se táhne podél řeky Labe. Jedná se o teplou oblast, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Mezoklima oblasti může být zčásti ovlivněno antropogenní transformací reliéfu. Tab. 27: Klimatická charakteristika zájmového území (Quitt 1971) Charakteristika Hodnota Počet letních dnů 20-30 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 o C a více 140 160 Počet mrazových dnů 110 130 40
Počet ledových dnů 40 50 Průměrná teplota v lednu -3 až -4 Průměrná teplota v červenci 16 až 17 Průměrná teplota v dubnu 6 až 7 Průměrná teplota v říjnu 6 až 7 Srážkový úhrn ve vegetačním období 450 500 Srážkový úhrn v zimním období 250 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 100 Počet dnů zamračených 150 160 Počet dnů jasných 40-50 Přímo labské údolí, kde se nachází zájmové území, patří k oblasti mírně teplé a mírně suché. Průměrná roční teplota je 7-8 o C. Průměrná vlhkost je 81%. Léto je dlouhé, teplé, suché až mírně suché se 40-50 letními dny. Zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky (50-65 dní). Jaro a podzim jsou mírné a teplé, poměrně krátké. Průměrné teploty vykazují tepelnou vyrovnanost klimatu bez velkého kolísání během dne. Průměrná teplota ledna je -2 až -3 o C, července 17-18 o C. Srážkově je oblast vyrovnaná, bez extrémně suchých a extrémně vlhkých období. Z celkového úhrnu srážek 650-750 mm připadá na vegetační období 350-400, na zimu 250-300 mm. Směr a rychlost větru, jakožto dominující meteorologické veličiny, mají rozhodující podíl na stabilitě přízemní vrstvy atmosféry a na charakteru transportu a způsobu ředění znečišťujících látek. Pro zájmové území tyto data shrnuje následující větrná (stabilitní) růžice. Tab. 28: Odborný odhad větrné (stabilitní) růžice pro zájmové území (dle ČHMÚ) platná ve výšce 10 m nad zemí v % celková růžice m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1.7 6.39 4.35 4.03 6.18 8.61 5.43 4.63 4.73 22.50 66.85 5.0 5.08 1.52 1.69 2.36 6.65 4.01 4.01 5.82 31.14 11.0 0.19 0.02 0.04 0.02 0.07 0.21 0.51 0.95 2.01 součet 11.66 5.89 5.76 8.56 15.33 9.65 9.15 11.5 22.50 100 Z výše uvedené tabulky a přiloženého grafu lze odvodit, že v území převažují větry od jihu (15,3 % roku tj. 56 dní ročně). Časté jsou také větry severní (11,7 % roku tj. 43 dní ročně) a severozápadní (11,5 % roku tj. 42 dní ročně). Rychlosti proudění větru se pohybují převážně do 5 m.s -1. Nejčastěji vyskytující se stabilitní vrstvou atmosféry je IV. třída stability (normální) s četností 36,3 % což je přibližně 132 dní v roce. Jedná se o stav slabé inverze a malého kladného teplotního gradientu, při kterém se mohou vyskytovat mírně zhoršené rozptylové podmínky. Z hlediska rozptylu škodlivin je nejméně příznivá I. třída stability atmosfér, kterou charakterizuje Obr. 11: Růžice častá tvorba inverzních stavů. I. třída stability se v zájmovém území vyskytuje 41
průměrně 13,4 % roku tj. 49 dní ročně. Výše uvedená větrná růžice posloužila jako podklad pro rozptylovou studii. C.1.2. Ovzduší V souladu se zák. č. 201/2012 Sb, O ochraně ovzduší jsou na základě hodnot pětiletých průměrných koncentrací (z dat 2011 2015) definovány OZKO, přičemž pro zájmové území byly vypočteny tyto hodnoty průměrných koncentrací: Tab. 29: Kvalita ovzduší polutant Hodnota jednotka průměrování Arsen 2,15 ng/m3 roční prům. koncentrace Kadmium 0,48 ng/m3 roční prům. koncentrace Olovo 9,9 ng/m3 roční prům. koncentrace Nikl 1,4 ng/m3 roční prům. koncentrace SO2 31,0 µg/m3 max 24hod prům. konc. roce PM10 55,6 µg/m3 max 24hod prům. konc. roce PM10 30,2 µg/m3 roční prům. koncentrace PM25 21,4 µg/m3 roční prům. koncentrace BZN 1,4 µg/m3 roční prům. koncentrace BaP 1,23 ng/m3 roční prům. koncentrace NO2 20,0 µg/m3 roční prům. koncentrace Dle odvozené mapy radonového rizika patří zájmové území do oblasti radonového rizika s nízkou kategorií radonového indexu geologického podloží. Kategorie radonového indexu geologického podloží vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Podrobné hodnocení radonového rizika bude provedeno v dalším stupni zpracování projektové dokumentace, při podrobném geologickém průzkumu pro účely zakládání stavby. V zájmovém území (intravilán, průmyslový areál, zpevněné plochy, travnaté pásy, zástavba) se uskutečnilo v rámci průzkumu celkem 142 bodových odběrů půdního vzduchu (Neznal & Čípa 2016). Hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu se pohybovaly v rozmezí ca = <1,0 18,5 kbq.m -3. Vzhledem ke změnám v plynopropustnosti odběrového horizontu a jeho ovlivnění antropogenní činností byly v návaznosti na platnou metodiku z dalšího statistického zpracování jako nevěrohodné vyloučeny odběrové body s hodnotou ca < 1,0 kbq.m -3. Po této úpravě činil rozptyl hodnot ca = 1,0 18,5 kbq.m -3, statistické parametry souboru hodnot byly následující: Obr. 12: Mapa radonového indexu (žlutá = nízký) třetí kvartil 10,1 kbq.m -3, aritmetický průměr 7,2 kbq.m -3 a medián 5,9 kbq.m -3. Jak vyplývá z této hodnoty, je z hlediska rizika vnikání radonu z podloží do budov pozemkem hodnocena středním radonovým indexem. Vzhledem k zjištěným hodnotám objemové aktivity radonu 42
v půdním vzduchu je ve sledovaném případě možné uvážit zařazení u dolní = příznivější hranice této kategorie. C.1.3. Voda C.1.3.1. Podzemní vody C.1.3.1.1. Hydrogeologická charakteristika Z hydrogeologického hlediska se zájmové území nachází v hydrogeologickém rajónu 4612 křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část, v sedimentech svrchní křídy. V připovrhochové zóně křídového eluvia, případně neovulkanitů, a jeho kvarterního pokryvu se vyskytuje mělké zvodnění s puklinovou a průlinovou propustností, vodohospodářsky místně významné. Hlubší zvodnění je vázáno na bazální kolektor křídového souvrství cenomanského stáří, případně na cenomanskospodnoturonské souvrství. Podzemní voda bazálního kolektoru je vázána na průlinově puklinové prostředí Obr. 13: Výřez z hydrogeologické mapy průlinový kolektor kvartérních fluviálních štěrků v údolí Labe a jeho přítoků, většinou překrytý vrstvou povodňových hlín T: 7,2. 10-3 3,7. 10-2 m 2. s -1, s Y = 0,35 pískovců až prachovců. Oběh podzemní vody je v celém řezu křídového souvrství případně včetně tercierních vulkanitů výrazně ovlivněn tektonickými prvky. Kolektor hlubší zvodně je odvodňován prostřednictvím soustředěných vodárenských odběrů ve městech Děčín a ústí nad Labem, v menší míře pak přes místně narušený nadložní izolátor do Labe. Chemické složení bazálního kolektoru je typu Na-HCO3-SO4 s celkovou mineralizací 600 1300 mg.l -1, vody mělkého horizontu jsou typu Ca-Mg-HCO3 s mineralizací 300 500 mg.l -1. Místní geologické prostředí se zejména v úrovni deluviálních sedimentů vyznačuje velmi variabilní propustností. Střídání poloh písčitého jílu, nízko plastického jílu a písků, balvanitých štěrků a jílovitých štěrků vytváří nepravidelnou čočkovitou skladbu, ve které mohou být v jednotlivých kapsách nadržovány mělké srážkové vody, při bázi izolované jílovitými polohami. Rozlišení těchto vod od souvislé hladiny podzemní vody není možné, neboť horizonty jsou nepravidelně propojené a nad sebou může být i více izolovaných drobných zvodní. Na základě porovnání veškeré archivní a nové vrtné dokumentace byla hladina podzemní vody doložena v úrovni cca 8,50 m (západní okraj areálu), odkud sestupuje až na hloubku cca 16,40 m (východní část areálu). Uvedená úroveň -16,40 m je blízká hladině vody v řece Labi a zůstává celoročně stálá. Naproti tomu hladina v západní části areálu může vykazovat drobné sezónní oscilace, které na základě konzistence zemin ve vrtech odvozujeme do výšky cca +1 m nad současný dokumentovaný stav. Hladina podzemní vody může vykazovat slabou napjatost, podmíněnou hydrogeologickými poměry jednotlivých drobných zvodnělých čoček sedimentů. Místní hydrogeologická stavba představuje nevhodné prostředí pro zasakování srážkových vod. (Lešner 2016) C.1.3.1.2. Termominerální vody V zájmovém území se nevyskytují žádné vývěry termominerálních vod a ani nikde 43
poblíž není ochranné pásmo přírodních léčivých vod. C.1.3.1.3. Pramenné jevy V prostoru uvažované výstavby se nenachází žádný vývěr podzemní vody. C.1.3.1.4. Umělé hydrogeologicky významné objekty V prostoru uvažované realizace záměru se nenachází žádný takovýto objekt. C.1.3.1.5. Využití podzemních vod V současné době se na Obr. 14: Výřez z hydrologické mapy sousedním pozemku nachází vrt, který ale nyní není ve významnějším rozsahu využíván. C.1.3.2. Povrchové vody C.1.3.2.1. Hydrografie Zájmové území se nachází v těsné blízkosti Labe, v jehož povodí se nachází (1-14-02-023). Vzhledem k pozměněným odtokovým poměrům v území, způsobených vybudováním stávajícího průmyslového areálu, je zřejmě recipientem části dešťových vod z území přímo Labe a část vod odtéká do nedalekého Račího potoka, který nicméně nedaleko ústí také do Labe. V každém případě všechny dešťové vody končí v Labi. Tab. 30: Lokalizace zájmového území do povodí Vodoteč č. hydrolog. pořadí plocha dílčího povodí / celková plocha povodí k danému profilu (km 2 ) Labe mezi Račím potokem a Kameničkou 1-14-02-023 3,120 / 49814,263 C.1.3.2.2. Vodní toky Přímo zájmovým územím žádná vodoteč neprotéká, nicméně cca 175 m východním směrem se nachází Labe a cca 122 m jižním směrem protéká Račí potok, který zde ústí do Labe. Jedná se o nepříliš vodnatý toky, který v letních měsících občas vysychá. Obr. 15: Račí potok jižně od areálu nemá přírodnímu stavu blízký charakter 44
C.1.3.2.3. Vodní nádrže V zájmovém území či jeho bezprostředním okolí se nenachází žádná vodní nádrž. C.1.3.3. Vodní hospodářství v širším zájmovém území C.1.3.3.1. Vodní zdroje V zájmovém území se nacházejí žádné podzemní či povrchové zdroje pitné vody. C.1.3.3.2. Zdroje minerálních vod V zájmovém území se nenacházejí žádné zdroje minerálních vod. Obr. 16: Záplavové území Labe vztah k zásobování pitnou vodou. C.1.3.3.3. Zásobování pitnou vodou Zájmové území nemá žádný prostorový či funkční C.1.3.3.4. Odpadní vody V prostoru výstavby v současné době nevznikají žádné odpadní vody. Odpadní vody vznikají v budovách Bohemia Cargo, sousedících s místem výstavby. Jedná se o standardní splaškové vody ze sociálních zařízení a údržby podlah. Tyto vody jsou odváděny do stávající splaškové kanalizace. Většina (cca 75%) místa realizace záměru je již dnes zpevněna (kromě středu, kde jsou zatravňovací dlaždice) a vznikají zde tudíž dešťové vody. Ve střední částí (zatravňovací dlaždice) jsou zasakovány v místě, kde dopadnou, z ostatních ploch samovolně bez retence stékají do nedalekého Račího potoka. C.1.3.3.5. Ochrana území před záplavami a úpravy odtokových poměrů Zájmové území neleží v záplavovém území. C.1.3.3.6. Využití vodní energie Není využívána. C.1.4. Půda C.1.4.1. ZPF V zájmovém území se nenacházejí pozemky, patřící do ZPF (nedojde k záboru ZPF). C.1.4.2. PUPFL V zájmovém území nejsou PUPFL (nedojde k záboru PUPFL). 45
C.1.5. Geofaktory životního prostředí C.1.5.1. Geomorfologické členění a charakteristika zájmového území Provincie Česká vysočina Soustava (subprovincie) III Krušnohorská soustava Podsoustava (oblast) IIIB Podkrušnohorská oblast Celek IIB-5 České středohoří Podcelek IIB-5a Verneřické středohoří Okrsek IIB-5a-f Děčínská kotlina C.1.5.2. Geomorfologická charakteristika Verneřické středohoří - zaujímá střední a severovýchodní část Českého středohoří. Má převážně charakter ploché hornatiny o střední nadmořské výšce 385,6 m, střední sklon je 8 ` 50. Uplatňují se převážně čediče, méně znělce a trachyty, dále svrchnokřídové pískovce a slínovce, vzácně třetihorní tufity, jíly a písky. Typický je reliéf výraznějších hřbetů, zarovnaných povrchů a hlubokých říčních údolí (Labe, Ploučnice a jejich přítoky). Početné jsou tvary mrazového zvětrávání a odnosu vulkanitů. Nejvyšší bod: Sedlo 726 m, nejnižší bod: hladina Labe v Děčíně 121,9 m. Okrsek Děčínská kotlina je tvořen erozní sníženinou v širším okolí soutoku Labe a Ploučnice. Pro vývoj reliéfu okolí zájmového území je typická pozice na reliktní náhorní svahové terase nad tokem Labe. Na vývoji zdejší morfologie se podílela tektonická stavba okolí v kombinaci se sedimentací štěrků Labe a erozní činností Račího potoka od jihu, který lokalitu morfologicky zvýraznil. Povrch terénu je zarovnán navážkami na kótu cca 142,0 m n.m. Pozemek leží v úrovni cca 15 m nad hladinou řeky Labe, protékajícího ve vzdálenosti 170 m od východního okraje areálu. Obr. 17: Výřez z geologické mapy (6) kvartérní hlíny, písek a štěrk fluviálních náplav Labe, (12) kvartérní písčito-hlinité až hlinito-písčité sedimenty, (281) česká křídová pánev (jílovec vápnitý, slínovec, prachovec vápnitý) C.1.5.3. Geologické poměry okolí zájmového území Skalní podklad je budován šedohnědými jílovci křídového stáří, které náleží České křídové pánvi, stupni coniac březenskému souvrství. Povrch zvětralého předkvartérního podkladu se mírně uklání k východu a k jihu, tj. k ose údolí Labe a Račího potoka. V severozápadním cípu staveniště vystupuje zvětralý podklad jílovců do úrovně cca 13,0 m pod terénem, tj. na kótu cca 129,50 m n.m. V protějším cípu staveniště, na jihovýchodě, jeho povrch leží v úrovni cca 124,0 m n.m. Převažující charakter jílovců představuje omezeně pevnou, rukou lámatelnou poloskalní horninu, s klasifikací na pomezí ploše úlomkovitě rozpadavých nejměkčích tříd hornin H5 (R6) a vysoko plastických jílů pevné konzistence, Cl (F8/CH). Geotechnická kvalita jílovců se s přibývající hloubkou již dále příliš nemění. 46
Kvartérní pokryv je tvořen sledem nepravidelných vrstev a čoček deluviálních zemin, které jsou shora kryty homogenní polohou eolicko-splachových sedimentů a navážkami. Deluviální sedimenty představují vrstevnatou až čočkovitě uspořádanou polohu zemin, ve které se střídají písčité jíly, písky, štěrky a nízko plastické jíly. Mocnost deluvií narůstá směrem k řece Labi - podél západního okraje areálu činí cca 5,0 m a podél východního okraje dosahuje až více než 10,0 m. Ve sedimentárním sledu deluvií lze vymezit dvě zóny, kterým byly přiřazeny i samostatné geotechnické typy. Pro hlubší úroveň se jedná zejména o jíl písčitý s ojedinělými valouny hornin a písek s jemnozrnnou příměsí, sacl, sisa (F4/CS, S3/S- F). Zeminy jsou zvodnělé podél propustných poloh písků. Mělčí úroveň deluvií je zastoupena štěrkem jílovitým, s ojedinělými balvany čediče až 30 cm, jílem písčitým a jílem hlinitým, clgr, sicl, sacl (F4/CS, F6/CL, G5/GC). Zeminy obsahují nepravidelné zavěšené zvodně podzemní vody, nadržované nad nepropustnými polohami s vyšší jílovitou příměsí. Souvislé zvodnění je vázáno až na bázi této polohy. Podél báze polohy je podzemní voda drénována směrem k Labi na úroveň cca 125,0 m, tj. k úrovni hladiny v řece. Eolické zeminy představují jemnozrnné prachovité homogenní půdy, které vznikaly akumulační činností větru. Ve svém složení jsou zpravidla stejnorodé, bez výraznějších změn litologie. V průběhu geologické historie často byly krátce transportovány, např. dešťovým ronem či paleokryoturbačními efekty, proto jsou někdy označovány za eolicko-deluviální, neboť jejich primární eolická struktura již není zachována a obsahují drobná zrnka písku či valounky opracovaného štěrku. Z hlediska technického užití těchto zemin není rozdíl mezi eolickými a eolicko-deluviálními zeminami podstatný. Eolické, resp. eolicko-deluviální zeminy tvoří na lokalitě souvislou polohu o mocnosti cca 3,50 m. Při průzkumných pracích byly zastiženy v převažující tuhé konzistenci, až na rozhraní tuhé/pevné. V jihozápadní části pozemku byly v archivním vrtu V1 bodově dokumentovány suché hlinité písky, spočívající na poloze sprašových hlín, v hloubce 2,70-5,20 m pod terénem. Jedná se o splachové (fluviální) sedimenty, které patrně vznikly drobnou akumulační činností Račího potoka. Ve zbývající ploše areálu tyto zeminy zastiženy nebyly. Povrch terénu byl v areálu v minulosti opakovaně modelován a vyrovnáván navážkami. Lze se s nimi setkat v nepravidelné mocnosti od 1 m po 4,50 m. Mezi tyto navážky se řadí také zásypy inženýrských sítí. Navážky jsou tvořeny překopanými místními zeminami s podílem drobného stavebního odpadu a lokálně také s polohami nesoudržných zemin - písku a štěrku. Polohy odpadu, bahnitých zemin či organogenních půd nebyly při průzkumných pracích zastiženy. Aktuálně provedenými sondami byly přímo v zájmovém území zastiženy následující substráty. Tab. 31: Substráty v území od (m) do (m) 0,0 4,5 Různé typy navážek 0,3 1,1 Hlína sprašová, rezavě hnědá, ulehlá 0,4 5,0 Hnědé hlíny s různými příměsi valounů 2,7 5,2 Rezavě hnědý písek hlinitý s valouny 0,5 19,0 Různé typy jílu, případně s písčitými polohami či valouny 11,0 11,5 Hrubozrnné písky (Lešner 2016) C.1.5.4. Geodinamické procesy C.1.5.4.1. Říční a svahová eroze, akumulace Významná říční a svahová eroze se v zájmovém území nevyskytuje. Významné nejsou 47
ani recentní akumulační procesy vlivem ukládání sedimentů. C.1.5.4.2. Svahové pohyby Ve svazích nad Labem v okolí záměru se nachází mnoho sesuvných (resp. potenciálně sesuvných území) žádné však nezasahuje poblíž místa realizace záměru (viz. Geofond ČR). Obr. 18: Pozice zájmového území vůči nejbližšímu sesuvnému území nevyskytují výrazné lokality s fosilním větráním ani kaolinizací. C.1.5.4.3. Krasové jevy V zájmovém území nebyly pozorovány žádné krasové jevy. C.1.5.4.4. Zvětrávání V zájmovém území se C.1.5.5. Antropogenní procesy (důlní činnost, odvaly, skládky) Do zájmového území nezasahuje žádný registrovaný sesuv, odval či jiný artefakt důlní činnosti. Zájmové území není poddolováno. V prostoru realizace záměru nejsou registrovány žádné staré ekologické zátěže a není zde ani žádná skládka odpadů. C.1.5.6. Seismicita Dle ČSN 73 0036 změna 2 (seismická zatížení staveb), spadá území do oblasti makroseizmické intenzity 5 stupně (v ČR se vyskytují makroseizmické intenzity 5, 6 a 7 stupňů). Česká republika je rozdělena do seizmických zón dle hodnot efektivního špičkového zrychlení (tzv. návrhové zrychlení podloží) - viz ČSN P ENV 1998-1-1. Nejvyšších hodnot je dosahováno v zóně A (ostravsko) s efektivním špičkovým zrychlením 0,085 g a nejnižších hodnot v zóně H s efektivním špičkovým zrychlením 0,015 g. Pro zájmové území platí hodnota referenčního špičkového zrychlení okresu Děčín, která činí 0,04-0,06 g. C.1.5.7. Přírodní zdroje Zdroje vyhrazených nerostů (výhradní ložiska) jsou jako neobnovitelný zdroj a součást potenciálu území chráněna podle zákona 439/1992 Sb. (Horní zákon) před znehodnocením. Do zájmového území nezasahuje žádné chráněné ložiskové území či dobývací prostor. C.1.6. Fauna a flora Vývoj fauny a flory v bezprostředním okolí zájmového území byl již v minulosti zásadním způsobem ovlivněn výstavbou a aktivitami v průmyslovém areálu a přítomností železnice a silnice. Jedná se dlouhodobě o plně antropogenizovaný prostor. Flora Zájmové území z hlediska regionálně fytogeografického členění leží v oblasti termofytika, fytogeografickén obvodu Českomoravského termofytika a fytogeografickém okrsku (45a) Lovačkovické středohoří. 48
Potencionální přirozená vegetace zájmového území Potencionální přirozenou vegetací v tomto území tj. vegetací, která by s v určitém území a v určité časové etapě vytvořila za předpokladu vyloučení jakékoli další činnosti člověka je podle Neuhäuslové a kol. (2001) černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-carpinetum). Aktuální vegetace Uvažovaný prostor výstavby se nachází uvnitř stávajícího průmyslového areálu Bohemia Cargo. Prostor výstavby je tvořen zpevněnými plochami či zatravňovacími dlaždicemi a žádná přirozená rostlinná společenstva či vyšší vegetace se zde v současné době nenachází. Les a mimolesní zeleň Do lesních porostů ani mimolesní zeleně nebude zasahováno. Fauna Vzhledem k biotopům zmiňovaným v předchozí kapitole nelze očekávat, že by na prostor zájmového území byla trvale vázána (potravně, reprodukčně či migračně) populace nějakého vyššího živočišného druhu. V zájmovém území pochopitelně nelze očekávat ani výskyt žádného zvláště chráněného druhu dle vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny a povaha biotopu ani nedává předpoklad jeho výskytu v budoucnosti. C.1.7. Chráněné oblasti přírody C.1.7.1. Zvláště chráněná území ( 14) Do zájmového území nezasahuje žádné maloplošné zvláště chráněné území a žádné takovéto území se nenachází ani nikde v okolí. Nejbližším takovýmto územím je přírodní rezervace Bohyňská lada cca 1,6 km západním směrem. Toto území se nachází na svazích údolí Račího potoka, jižně od Lotarova vrchu (512 m n. m.) a Chmelníku (508 m n. m.), nedaleko vesniček Nová a Stará Bohyně. Z celkové rozlohy asi 200 ha byly pro územní ochranu vybrány dvě nejcennější nespojité lokality (jedna v k.ú. Krásný Studenec, druhá v k.ú. Vilsnice) o rozloze asi 14,5 ha s výskytem zvláště chráněných druhů. Důvodem ochrany je jedinečný fragment tzv. orchideových luk s Obr. 19: Pozice zájmového území vůči PR Bohyňská lada koncentrovaným výskytem mnoha zvláště chráněných druhů rostlin (např. hadilka obecná, hvozdík pyšný, pětiprstka žežulník, prstnatec májový, prstnatec Fuchsův, vemeník dvoulistý, vstavač kukačka, vstavač osmahlý, hadí mord nízký, hadí jazyk obecný, bradáček vejčitý, hlístník hnízdák, lilie zlatohlávek). Zájmové území se nachází ve IV. zóně CHKO České středohoří. 49
C.1.7.2. Přírodní parky ( 12) Do zájmového území žádný přírodní park nezasahuje. C.1.7.3. Chráněná ložisková území Viz kapitola č. C.1.5.7. Přírodní zdroje. C.1.7.4. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Zájmové území neleží v CHOPAV. C.1.7.5. Natura 2000 ( 3, odst. p) Evropsky významné lokality ( 45a) Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin byla přijata 21. května 1992 a vstoupila v platnost v roce 1994. Cílem směrnice je ochrana biodiverzity na území členských států EU. Ukládá vyhlašovat významné evropské lokality pro významné typy stanovišť, která jsou uvedena v její příloze I. a pro druhy rostlin a živočichů jmenovaných v její příloze II. Do zájmového území žádná EVL nezasahuje. Přibližně 1,1 km západním směrem začíná EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch (CZ0420451) a přibližně 0,12 km východním směrem začíná EVL Porta Bohemica (CZ0424141). EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch - Jedná se o lesní komplexy vrchů Chmelník a Lotarův vrch se zbytky tzv. orchidejových luk, známých pod jménem Bohyňská lada, nacházející se jižně od vrchů na svazích levé strany údolí Račího potoka a luční porosty mezi oběma vrchy, 1 km jihozápadně od Děčína. Území je význačné velmi pestrým, zachovalým a Obr. 20: Pozice zájmového území vůči nejbližším EVL reprezentativním lesním společenstvem vrchů i údolí potoka s řadou drobných potůčků s velmi cenným komplexem vlhkých lučních fytocenóz. Celostátní význam lokality je dán mj. velkou koncentrací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V lesích Lotarova vrchu převládají hercynské dubohabřiny často v mozaice se suťovými lesy, štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin (na svazích vrchu), nebo údolními jasanovo-olšinovými luhy (při úpatí a svazích údolí Račího potoka). Suťové lesy na svazích vrchu jsou často v mozaikách se štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin a místy i acidofilními bučinami. Čisté bučiny se nacházejí pouze na severním svahu vrchu. Údolní jasanovo-olšové luhy jako doprovod vodotečí se zde nacházejí jen v mozaikách s hercynskými dubohabřinami. Samotné luhy se vyskytují ve střední části lokality a tvoří tak spojnici lesních komplexů Lotarova vrchu a Chmelníku. Tuto střední část lokality mezi oběma vrchy tvoří převážně luční porosty, a to zachovalé ovsíkové louky, vegetace vlhkých narušovaných půd (severní část), dále pak velmi zachovalé a reprezentativní střídavě vlhké bezkolencové louky (střední a jižní část lokality), vlhká tužebníková lada, vlhké pcháčové 50
louky, ovsíkové louky a poháňkové pastviny (jižní část lokality). Často se zde roztroušeně vyskytují drobné údolní jasanovo-olšové luhy. Lesní porosty v jižním cípu lokality se skládají převážně z mozaiek údolních jasanovo-olšových luhů a hercynských dubohabřin. Vrcholové partie Chmelníku pokrývají suťové lesy místy v mozaice s dubohabřinami, na samotném vrcholu se štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin. Spodní části svahů pokrývají mozaiky hercynských dubohabřin, acidofilních teplomilných doubrav, acidofilních a květnatých bučin. Místy se vyskytují i subkontinentální borové doubravy a suché acidofilní doubravy. Severní a jižní úpatí lemují údolní jasanovo-olšové luhy. Na lokalitě se vyskytuje řada zvláště chráněných a významných druhů rostlin, např.: prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), bradáček vejčitý (Listera ovata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), vstavač kukačka (Orchis morio), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), ostřice chabá (Carex flacca), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) aj. (http://www.nature.cz) EVL Porta Bohemica Území tvoří údolí řeky Labe v celkové délce 60 km od Třeboutic po Prostřední Žleb. Labe, především v úseku severně od Ústí nad Labem, je v současné době posledním relativně přirozeným zbytkem velkého toku na území ČR. Řeka si zde zachovala původní charakter toku a vytvořila jedinečné údolí. V Českém středohoří odpovídá skladba biotopů na svazích údolí velmi pestré geologické stavbě i často extrémním klimatickým podmínkám. Díky mikroklimatickým zvláštnostem (podmrzající sutě a výhřevné skalní výchozy) se v labském údolí mohou v těsné blízkosti vyskytovat pontomediteránní (s centrem rozšíření v oblasti Černého a Středozemního moře) a boreomontánní (s centrem výskytu v severní Evropě a v horách střední Evropy) druhy. Vzhledem k unikátní orientaci údolí Labe jih - sever zde dochází k pronikání teplomilných prvků údolím dále na sever, dobrým příkladem je nejsevernější výskyt ještěrky zelené (Lacerta viridis) na Kalvárii a u Dolních Zálezel). Vulkanické vrchy, které řeku svírají, jsou charakteristické těžko přístupnými lesními porosty, které mají místy přírodě blízký charakter. Jsou zde ponejvíce zastoupena společenstva květnatých bučin, suťových lesů, bazifilních a místy i acidofilních teplomilných doubrav a dubohabrových hájů. Lesní porosty jsou významné např. výskytem roháče obecného (Lucanus cervus), střevlíka nepravidelného (Carabus irregularis) a mnoho dalších mnohdy ještě významnějších bezobratlých (kovařík Ischnodes sanguinicollis aj.). Na skalách a skalních výchozech se hojně vyskytuje štěrbinová vegetace skal a drolin s dominantní tařicí skalní (Aurinia saxatilis), místy s výskytem kosatce bezlistého (Iris aphylla), třemdavy bílé (Dictamnus albus) a porosty nízkých xerotermních křovin např. skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus) nebo endemických druhů jeřábu českého (Sorbus bohemica) a jeřábu soutěskového (S. portae-bohemicae). Mimo les jsou významně zastoupeny suché stepní trávníky zejména na svazích a vrcholech s výskytem mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin. Na tento typ nelesních biotopů jsou vázány unikátní druhy brouků a motýlů, které se v rámci Čech vyskytují pouze v Labském údolí. Cennými a zároveň nejohroženějšími typy biotopů jsou říční náplavy Labe. Na štěrkové náplavy Labe je vázaný kriticky ohrožený druh drobnokvět pobřežní (Corrigiola littoralis) a ohrožený druh potočnice lékařská (Nasturtium officinalis) a další. Zachovalé štěrkové, písčité nebo bahnité náplavy dosud hostí poslední zbytky kdysi mnohem bohatší pobřežní fauny bezobratlých. Z obratlovců zde žijí např. losos atlantský, jelec jesen (Leuciscus idus), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), ledňáček říční (Alcedo atthis). (http://www.nature.cz) Ptačí oblasti ( 45e) Směrnice o ochraně volně žijících ptáků (79/409/EEC) byla přijata 2.dubna 1979 a v platnost vstoupila 6.dubna 1981. Směrnice vytváří ucelený rámec ochrany volně žijících 51
ptáků a jejich stanovišť, hnízd i vajec na území členských států EU. Dále pak členským státům ukládá povinnost chránit stanoviště ptačích druhů o dostatečné rozmanitosti a rozloze. Nikde poblíž se nenachází žádná ptačí oblast. (údaje viz server: www.natura2000.cz) C.1.7.6. Dřeviny rostoucí mimo les ( 3, odst. g) V prostoru realizace záměru se žádná mimolesní zeleň nevyskytuje. Jedná se o zpevněné plochy uvnitř průmyslového areálu. Dřeviny, tvořící lem kolem tohoto areálu nebudou nijak postiženy. C.1.7.7. Památné stromy ( 46) V zájmovém území či v jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné památné stromy a nezasahuje sem ani jejich ochranné pásmo o poloměru desetinásobku průměru kmene naměřeného ve 130 cm nad zemí, viz 46, odst. 3, zákona č. 114/1992 Sb. C.1.8. Územní systém ekologické stability ( 3, odst. a) a VKP ( 3, odst. b) C.1.8.1. Biogeografické poměry Biogeografické poměry jsou vyjádřeny vlastnostmi a charakteristikami biogeografických regionů. Biogeografické regiony odpovídají biogeografické diferenciaci České republiky, která pokrývá co nejúplněji škálu stávajících i potenciálních přírodních ekosystémů. Dle biogeografického členění leží zájmové území ve Verneřickém bioregionu 1.15 (Culek a kol. 1996). Bioregion leží ve středu severních Čech, zabírá téměř celý geomorfologický podcelek Verneřické středohoří. Typická část bioregionu je tvořena převážně čedičovými lávovými příkrovy. Bioregion má mezofilní charakter s převažujícím stupněm 4.- bukovým (květnaté bučiny) a okraji náležícími až do stupně 2., bukovo-dubového (dubohabřiny). Biodiverzita je vysoká, avšak podstatně nižší než v Milešovském bioregionu. Biota bioregionu je ovlivněna absencí nejxerotermnějších stanovišť, absencí řady xerothermních elementů a pronikáním hercynských lesních podhorských prvků. Reliéf se sice vyznačuje značnou členitostí i velkými výškovými rozdíly v okrajové zóně včetně údolí Labe, jádro oblasti však tvoří ploché hřbety a plošiny na vulkanických příkrovech, jako např. v okolí Verneřic. Tyto plošiny jsou rozčleněny ze stran mladými, strmými erozními údolími i s vodopády. V údolí Labe je vyvinut velkorozměrný údolní fenomén. Flóra bioregionu je dosti pestrá, s převahou hercynské lesní květeny, ale je obohacená i o některé význačné mezní a exklávní prvky. Mezi druhy najdeme typy suboceanické, hojně se vyskytuje např. hrachor lnolistý (Lathyrus linifolius) a vrba plazivá (Salix repens). Mezním prvkem lužického migrantu je zde např. strdivka jednokvětá (Melica uniflora). Vyznívají zde však i druhy s tendencí kontinentální, např. pcháč panonský (Cirsium pannonicum), koniklec otevřený (Pulsatilla patens) a kosatec bezlistý (Iris aphylla). K vzácným druhům, exklávního charakteru, náleží např. kopretina panonská (Leucanthemum margaritae), lomikámen růžicovitý (Saxifraga decipiens) a hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus). Díky přítomnosti těžších půd je zde zaznamenán i výskyt druhů, např. přesličky obrovské (Equisetum telmateia) a mochny bílé (Potentilla alba). Na louky podhorského typu zasahuje i kosatec sibiřský (Iris sibirica) a upolín evropský (Trollius altissimus). Fytogeografickou zvláštností jsou některé druhy, vázané na štěrkové náplavy podél Labe, které zde mají souvislost s výskytem v dolní Polabí. Jsou to drobnokvět pobřežní (Corrigiola litoralis) a pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum). Významnými druhy živočichů jsou ježek západní (Erinaceus europaeus), břehule říční (Riparia riparia), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z měkkýšů kupř. zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostoma), sklovatka rudá (Daudebardia rufa) a z hmyzu kupř. nesytka jívová (Sesia bembeciformis). 52
Do zájmového území zasahují dvě biochory: - od JV sem zasahuje 3Nh užší hlinité nivy 3. v.s. - od SZ sem zasahuje 3SC svahy na hlinitém flyši š. v.s. C.1.8.2. Stupeň ekologické stability Následující tabulka definuje ekosystém a stupeň ekologické stability dané plochy. Tab. 32: Stupeň ekologické stability ekosystém SES Dvůr a budovy opuštěného výrobního areálu 0 Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že změna má být realizována pouze na zcela antropogenizované ploše s nulovým stupněm ekologické stability. Obr. 21: Pozice zájmového území uvnitř ochranného pásma osy nadregionálního biokoridoru C.1.8.3. Síť lokálního, regionálního a nadregionálního ÚSES ÚSES krajiny je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Do zájmového území žádný segment ÚSES nezasahuje. Řeka Labe tvoří vodní osu nadregionálního biokoridoru Stříbrný roh hranice ČR, jeho ochranné pásmo nicméně do zájmového území nezasahuje. Zasahuje sem ale ochranné pásmo osy nadregionálního biokoridoru Jezeří Stříbrný roh. Interakční prvky Obvykle se jedná o liniový segment krajiny, který zprostředkovává příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Do zájmového území nezasahuje žádný interakční prvek. C.1.8.4. Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje (zákon 114/1992 Sb.) orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. (viz zákon 114/1992 Sb.). 53
V zájmovém území či v jeho blízkosti se nenachází žádný registrovaný významný krajinný prvek. Není zde ani žádný VKP daný zákonem. C.1.9. Krajina resp. krajinný ráz C.1.9.1. Obecně V zákoně 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění je krajinný ráz definován jako Přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Autor této dokumentace chápe krajinný ráz daného území především jako subjektivní vnímání určité harmonie přírodních a kulturních činitelů (respektive jejich syntézu s vnímáním funkčnosti) přítomných v zorném poli pozorovatele. Typologické hodnocení krajinného rázu Podle poměru mezi prvky přírodními a vytvořenými v krajině člověkem lze vymezeny tři účelové krajinné typy (Míchal, 1997): Typ A - krajina silně pozměněná civilizačními zásahy ( plně antropogenizovaná ) Typ B - krajina s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem ( harmonická ) Typ C - krajina s nevýraznými civilizačními zásahy ( relativně přírodní ) Dané území se do výše zmíněných krajinných typů zařazuje na základě hodnoty koeficientu ekologické stability (KES). Ten vyjadřuje podíl ploch s vyšším stupněm ekologické stability (čitatel) a ploch s nízkým stupněm ekologické stability (jmenovatel): plocha se stupněm ekologické stability 2,3,4,5 KES = ------------------------------------------------------------------------- plocha se stupněm ekologické stability 0 a 1 Následující tabulka uvádí zařazení do krajinného typu podle hodnoty KES. Tab. 33: Zařazení do krajinného typu podle hodnoty KES Hodnota KES Krajinný typ pod 0,39 typ A 0,90-2,89 typ B nad 6,20 typ C Poznámka: Intervaly hodnot KES nejsou spojité. Krajina, jejíž KES leží mimo hranice těchto intervalů, je nositelem znaků obou sousedních kategorií (Míchal, 1997). Estetická kategorizace krajinného rázu V rámci tohoto subjektivního hodnocení estetického projevu krajinného rázu lze rozlišit tři základní typy krajinářské hodnoty: zvýšený (+) základní (průměrný) snížený (-) Klasifikace krajiny zájmového území resp. jejího širšího okolí S přihlédnutím k typologizaci krajiny (Míchal 1990) lze konstatovat, že krajinný ráz zájmového území leží na rozhraní dvou typů: (1) A (krajina silně pozměněná civilizačními zásahy, plně antropogenizovaná, dominantní až výlučný výskyt sídelních až 54
industriálních nebo agroindustriálních prvků) a (2) B - krajina s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem ( harmonická ). Zatímco krajina druhého typu sem zasahuje kaňonem Labe od jihu a z okolních kopců, rámujících horizonty, krajina prvního typu je charakteristická pro urbanizovaný prostor Děčína, na jehož okraji leží i prostor výstavby. Této přechodné charakteristice odpovídá i zdejší koeficient ekologické stability (KES). V rámci Ústeckého kraje má ORP Děčín celkem silně přírodně vyváženou krajinu (KES = 3,55). Obec Malšovice, kde má být záměr situován, má v rámci území ORP koeficient ekologické stability podprůměrný (KES = 2,48), nicméně stále se jedná o hodnotu vysokou. Estetický projev je základní (průměrný), nicméně především v okrajových partiích dotčeného krajinného prostoru zvýšený (+) (zasahují sem harmonicky modelovaná krajina kaňonu Labe). Obr. 22: Ortomapa přibližující krajinný ráz okolí zájmového území (vlevo pohled od jihu, vpravo pohled od severu). Zájmové území přináleží do plošně malé oblasti krajinného rázu údolí Labe kolem Děčína. Mezi Dobkovicemi a Choraticemi se zde začíná původně sevřený a hluboce zaříznutý kaňon Labe rozestupovat, okolní svahy jsou pozvolné a odlesněné. Jedná se zemědělsky dlouhodobě využívané území, které na severu pokračuje zástavbou Děčína. Na jeho severním okraj dostává kaňon Labe opět svůj původní, hluboce zařízlý tvar se strmými a zalesněným svahy. V rámci kaňonu Labe severně od Ústí se jedná o nejsilněji urbanizované území, ze všech stran ohraničené výrazně méně antropogenizovanou krajinou. Dominantním krajinotvorným prvkem je zde pochopitelně říční fenomén Labe. Ve srovnání s okolními krajinnými oblastmi (na horizontech a po resp. proti proudu Labe) se zde ale více uplatňuje zemědělské využití krajiny a také sídelní funkce (přímý kontakt s intravilánem Děčína). Jedná se o starou sídelní krajinu, kde se v závislosti na kvalitě půdy, její obdělávatelnosti a přístupnosti (prudké svahy kolem Labe vs. zaoblená návrší) prolíná pestrá mozaika menších polí, pastvin, lesů (místy s bezlesím), remízů či solitérních dřevin. Vedle této pestré mozaiky a Labe je významný také projev města Děčína. Kromě intravilánu města Děčína zde došlo jen k méně významnému ovlivnění vztahů přírodních a antropogenních složek resp. toto ovlivnění se po válce setřelo vylidněním zdejšího pohraničí a s tím spojeným poklesem exploatace krajiny. Kontrast oproti stavu na druhé straně hranice je neobyčejně markantní pozvolné a jakoby rozmazané přechody mezi krajinotvornými segmenty na české straně vs. kontrastní, jasně definované přechody na straně německé. S ohledem na hlavní pohledové osy, místní utváření terénu a přítomnost krajinotvorných segmentů v okolí, přináleží místo realizace záměru do jediného krajinného prostoru předměstí Děčína na levém břehu Labe. Tento krajinný prostor je v mnohém typickou ukázkou výše zmíněné krajinné oblasti. Poměrně novým prvkem je rozvoj průmyslových areálů po obou stranách Labe. Jejich vizuální projev v krajině je nicméně díky pestré vertikální modelaci terénu omezený pouze na jejich nejbližší okolí. 55
C.1.9.2. Markantní znaky a hodnoty přírodní charakteristiky, které se nejsilněji uplatňují v krajinném rázu Reliéf: původně sevřený kaňon Labe se zde začíná rozestupovat, okolní svahy jsou pozvolné a odlesněné. Jedná se zemědělsky dlouhodobě využívané území, které na severu pokračuje zástavbou Děčína. Míra jeho zemědělské exploatace od války poklesla. Horizont na všech stranách (kromě směru k Děčínu) je vertikálně i horizontálně pestře modelován, samotný krajinný prostor je ale spíš fádnější. Geomorfologická členitost roste směrem od řeky do svahů vzhůru k horizontům. Lesy: v samotné krajinném prostoru nepříliš významné, po jeho obvodu se však nachází množství menších zalesněných ploch a stromových remízů. V kontaktu s místem realizace záměru a spíš uplatňuje strukturní zeleň kolem zástavby. Porostní pláště okrajů lesů: převažují negeometrická tvary bez jasných přechodů (míra geometrizace je nízká), ekotony jsou bohaté a pestře modelované, druhová skladba bohatá, byť pochopitelně nepůvodní. Od války dochází k zarůstání krajiny. Rozptýlená zeleň: jedná se o velmi pestrou mozaiku nejrůznějších typů strukturní zeleně. Dochází zde k nenásilnému propojení zeleně kolem sídel se zalesněnými plochami či případně sady. Pestrost stoupá směrem od řeky. Louky: louky a pastviny jsou přibližně stejně zastoupené jako orná půda, přičemž směrem výše do svahů jejich podíl roste. Orná půda: dtto předchozí bod Mokřady: žádné zde nejsou. Vodní toky: jedním z dominujících krajinotvorných prvků je říční fenomén Labe. Jeho břehy jsou zde nicméně silně antopogenizovány a levý břeh slouží jako významný dopravní koridor. Vodní nádrže a břehové porosty: žádné zde nejsou Tab. 34: Formální indikátory přítomnosti zvýšené přírodní hodnoty krajinného rázu v dotčeném krajinném prostoru (= přírodní cennosti chráněné dle jiných předpisů) Indikátor přítomnost indikátoru v zájmovém území Přítomnost národního parku (NP) vč. ochranného pásma NE Přítomnost chráněné krajinné oblasti (CHKO) ANO Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč. ochranného pásma NE Přítomnost národní přírodní památky (NPP) vč. ochranného pásma NE Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč. ochranného pásma NE resp. až za hranicemi Přítomnost přírodní památky (PP) vč. ochranného pásma NE Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000 ANO Přítomnost ptačí oblasti (PO) sítě Natura 2000 NE Přítomnost přírodního parku (dle 12 zák. 114/1992 Sb.) NE Přítomnost skladebných prvků vyšších ÚSES (regionálních, nadregionálních) ANO Přítomnost registrovaných významných krajinných prvků (VKP) NE C.1.9.3. Markantní znaky a hodnoty kulturně-historické charakteristiky, které se nejsilněji uplatňují v krajinném rázu Zcela dominující skutečností z hlediska kulturně-historického aspektu je situování místa realizace záměru do starého průmyslového areálu, navíc v těsné blízkosti se sousedními halami Bohemia Cargo. Rozlehlé průmyslové areály se nacházejí také na druhé straně Labe. Kromě průmyslové exploatace se v pohledově dotčeném krajinném prostoru prolínají i další antoporogenní funkce krajiny: sídelní jedná se o předměstí Děčína, zemědělská v okolí plošně dominuje zemědělsky obhospodařovaná půda a dopravní jedná se o významný 56
dopravní koridor směrem do Německa, tvořený silně frekventovanou železniční tratí a středně frekventovanou silnicí I/62. Minimálně až do 50. let se nicméně jednalo o typicky zemědělskou krajinu a urbanizace proběhla až po této době. Místa kulturně-historického a duchovního významu (např. kapličky, boží muka, poutní kostely, křížové cesty, pomníky, památníky, smírčí kameny, bojiště, sakrální a obřadní místa, místa umělecké inspirace a pobytu významných osob, místa významných událostí): velmi omezeně. Stavby a stavební soubory dokládající historický vývoj a využití krajiny (např.historické krajinářské úpravy, zámecké areály a parky, hrady a zříceniny mlýny, hamry, vápenky a ostatní historické industriální stavby, nápustní zařízení vodních staveb apod.): žádné takováto stavby zde nejsou. Struktura osídlení a urbanistická struktura sídel (např. soustředěná návesní, soustředěná uliční, soustředěná okrouhlice, rozvolněná, dvorcového typu, pasekářská apod.): žádné takovéto fenomény se uvnitř dotčeného krajinného prostoru nenacházejí. Obraz sídla (např. přítomnost výrazné architektonické dominanty, přítomnost výrazné architektonické dominanty, která se uplatňuje jako krajinná dominanta, zástavba s charakteristickými formami, materiály nebo barevností, zástavba s charakteristickou siluetou apod.): žádné takovéto dominanty se uvnitř dotčeného krajinného prostoru nenacházejí. Kulturně - historický význam (např. podíl historických, památkově chráněných a architektonicky cenných objektů, stavby a místa spojená s pobytem a činností významných osobností, událostmi, stavby a místa dokládající historické utváření sídla apod.): dotčený krajinný prostor je bez kulturně-historického významu. Zapojení sídla do přírodního rámce (např. okraje kompaktní zástavby s převahou zeleně, členité okraje zástavby s plynulým přechodem do krajiny, rozvolněná zástavba s plynulým přechodem do krajiny, okraje zástavby s podílem vodních ploch, přechod zástavby do krajiny tvořený sady, vinicemi, apod.): Zapojení nedalekého okraje Děčína do přírodního rámce dotčeného krajinného prostoru je pozvolné, okraje tvoří zeleň zahrad, sady, remízy a aleje podél cest. Fenoménem labského údolí je i zde úzký pás domů (vil) podél břehu Labe. Zde jsou však nešťastně situovány mezi frekventovanou železnici a silnici. Samotné Malšovice jsou malé sídlo, tvořící přechod mezi Děčínem a volnou krajinou okolních svahů. Tab. 35: Formální indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky v dotčeném krajinném prostoru Indikátory přítomnost indikátoru v zájmovém území Přítomnost národní kulturní památky (NKP) vč. pam. ochranného pásma (POP) NE Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč. navrhované a POP) NE Přítomnost městské památkové rezervace (MPR)(vč. navrhované a POP) NE Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč. navrhované a POP) NE Přítomnost městské památkové zóny (MPZ)(vč. navrhované a POP) NE Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč. navrhované a POP) NE Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč. navrhované) NE Přítomnost kulturní nemovité památky (vč. navrhované a POP) NE Přítomnost regionu lidové architektury NE Přítomnost archeologických lokalit NE Následující mapy dokumentují změny v krajině, které se udály v okolí zájmového území. 57
II. vojenského mapování (1836-1852) III. vojenského mapování (1877-1880) 50. léta 20. století aktuální stav Obr. 23: Vývoj krajiny okolí zájmového území Se zájmovým územím nejsou spojeny žádné kulturní či náboženské artefakty nehmotné povahy (pouť, pietní místo, festival, procesí, místní zvyky či tradice atd.), které by vlivem realizace záměru mohly utrpět. C.1.9.4. Estetický aspekt dotčeného krajinného prostoru Estetická hodnota krajinného rázu je do značné míry svázána s hodnotou přírodní a kulturně-historickou a výše uvedené charakteristiky platí i pro ní. Znaky harmonického vztahů v krajině a harmonického měřítka mají původ zejména v prolínání znaků a jevů přírodní charakteristiky na jedné straně a kulturní a historické charakteristiky na straně druhé. Dále tkví v projevu měřítka jednotlivých prvků vs. měřítka celku, ve formách prostorů a v zastoupení přírodních a přírodnímu stavu blízkých složek a prvků krajiny. Estetická hodnota dotčeného krajinného prostoru je zde především odrazem říčního fenoménu Labe, vysoké míry vertikální členitosti na horizontech a vysoké mozaikovitosti biotopů dále od Labe (textura krajiny v tomto krajinném prostoru roste směrem od Labe). Kromě pásu po obou stranách Labe, kde se nachází i místo realizace záměru, přispívá k estetické hodnotě krajiny také nízká míra antropogenizace krajiny. Místo realizace záměru se nicméně nachází v antropogenizovaném koridoru, který se zde táhne po obou labských březích, kde je situováno několik průmyslových areálů a který na levém břehu přechází do intravilánu Děčína. Funkční i vzhledová harmonie okolní krajiny je zde výsledkem dlouholetého zemědělského obhospodařování s nízkou intenzitou (míra exploatace extravilánu kolem Děčína ještě více poklesla po válce). Prostorová skladba a charakter dotčeného krajinného prostoru jsou determinovány přítomností Labe, pestrou vertikální modulací terénu, množstvím strukturní zeleně v okolí, ale také přítomností okrajové zástavby Děčína a průmyslovými areály po obou stranách Labe. Zornění je poměrně nízké a především výše do svahů je výraznější zastoupení přírodnímu stavu blízkých biotopů a geomorfologických tvarů, zvyšujících plastičnost krajiny. 58
Důsledkem je zachování harmonie krajiny a přirozených měřítek a nízká geometričnost tvarů krajinotvorných segmentů. Estetické hodnoty dotčeného krajinného prostoru jsou díky tomu poměrně zachovalé, přičemž v územích přiléhajících k Labi díky vyšší míře antropogenizace jsou nižší, naopak směrem k jižní a západní hranici krajinného prostoru velmi výrazné. C.1.9.5. Důležité rysy prostorových vztahů a krajinné scény Znaky a hodnoty prostorových vztahů a uspořádání krajinné scény tkví v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů: mozaika krajinných složek, plošná struktura krajiny, liniová struktura krajiny, bodová struktura krajiny, barevnost v krajinné scéně, kontrast hranic krajinných složek, geometrizace krajinných složek, horizonty a prostorové vymezení krajinné scény. Mezi rysy prostorových vztahů a krajinné scény zdejšího dotčeného krajinného prostoru, které jsou zde určující, patří přítomnost Labe, rozestoupení jeho kaňonu do urbanizovaného okolí Děčína a pestře strukturované horizonty. Míra antropogenní exploatace roste směrem od Labe k horizontům. Mozaika krajinných složek: všude v okolí je krajina vysoce strukturovaná a mozaikovitá. Velké plochy jsou ojedinělé, převažují malé a střední plochy s vysokou členitostí tvarů a přechodů - jemná zrnitost. Mozaikovitost v okolí místa realizace záměru je nižší a výrazně roste směrem od řeky dál do svahů (roste horizontální i vertikální členitost krajiny). Plošná struktura krajiny: dtto předchozí bod. S výjimkou liniové struktury Labe (případně železnice a silnice podél něj) a intravilánu Děčína v prostoru převládají struktury roztroušené tj. nízká míra osídlení s pestrým prolínáním segmentů přírodních a zemědělských (většinou maloplošných a málo intenzivních). Na plošnou struktura zde má vliv i značná členitost vertikální. Liniová struktura krajiny: V území zcela dominuje negeometrická linie řeky Labe. Po jeho břehu také vede železniční trať a silnice I. třídy. Tyto dvě liniové struktury ale ve srovnání s řekou nejsou příliš výrazné. Bodová struktura krajiny: V území se nenacházejí žádné výrazné bodové struktury, typu krajinné dominanty jedná se o krajinu bez výrazných bodových dominant či akcentů. Barevný akcent: Barevnost krajinné scény je dána především přítomností Labe a zalesněných návrší, ohraničujících dotčený krajinný prostor. Kontrast hranic krajinných složek: Kontrast hranic krajinných složek je nízký a jednotlivé složky plynule přecházejí jedna do druhé. Výjimkou je tok Labe, jehož hranice je v krajině výrazně kontrastní. Kontrastně ale působí mozaikovitost krajiny. Geometrizace krajinných složek, technická upravenost pozemků: Geometrizace krajinných složek, stejně jako technická upravenost pozemků jsou nízké (možno srovnat se stavem na druhé straně hranice v Německu). Prostorová scéna: Krajina dotčeného krajinného prostoru je členitá a prostorová scéna je z úrovně terénu většinou otevřená větším výhledům do okolních krajinných prostorů resp. k vyzdviženým horizontům většinou nic nebrání. Horizonty a prostorové vymezení krajinné scény: Dtto předchozí bod. Díky vertikální členitosti krajiny se výhledy na vzdálenější horizonty z úrovně terénu vizuálně uplatňují. Na krátkou vzdálenost je dotčený krajinný prostor jasně vymezen konfigurací terénu. Výjimkou je pouze sever, kde bez jasnější hranice přechází do intravilánu Děčína. Přilehlá část Děčína je v podstatě součástí tohoto prostoru. Rozlišitelnost: Krajinná forma resp. scenérie dotčeného krajinného prostoru vykazují díky říčnímu fenoménu výraznost resp. neopakovatelnost. Ve srovnání s říčním údolím jižně a severně je zde ale síla tohoto fenoménu výrazně nižší (je zde přerušena). Říční údolí se zde 59
rozestupuje, dramatická scéna prudkých svahů labského kaňonu zde ustupuje a mírnější svahy zde umožnily intenzivnější antropogenní exploataci (zemědělství, město Děčín, průmyslové podniky). Výjimečné a nezaměnitelné prvky vykazují horizonty (především jižní podél kaňonu Labe). Harmonie měřítka krajiny: V dotčeném krajinném prostoru nebyla nijak výrazně narušena, především labským údolím směrem jižně od krajinného prostoru je velmi vysoká (viz též předchozí bod). Harmonie vztahů v krajině: Soulad forem osídlení a přírodního prostředí je zde dám na jedná straně dlouholetým zemědělským využíváním s nízkou intenzitou, jejím dalším poklesem po válce a naopak rozvojem komerčních aktivit podél Labe v poslední době. Tomu odpovídá i vztah zástavby a přírodního rámce resp. soulad/nesoulad hospodářské činnosti a přírodního prostředí. Především na horizontech se neuplatňuje působivá skladba prvků krajinné scény. Kulturní dominanty či místa s kulturním významem zde žádná nejsou. C.1.9.6. Rekreační využívání území Zájmové území ani jeho okolí nejsou rekreačně využívány. C.1.10. Ochranná pásma Viz kapitola č. B.II.3. Ochranná pásma. C.1.11. Hluk Stávající hlukové pozadí zájmového území (vč. přístupové trasy) je převážně tvořeno automobilovým provozem uvnitř stávajícího areálu Bohemia Cargo, železniční dopravou a automobilovou dopravou na silnici I/62. C.1.12. Architektonické a historické památky, archeologická naleziště V zájmovém území se nenacházejí žádná archeologická naleziště, ani se zde nenacházejí žádné historické či kulturní památky. Vzhledem k povaze zájmového území (průmyslový areál) je učinění archeologického nálezu vysoce nepravděpodobné. Žádné kulturní hodnoty nehmotného charakteru, místní zvyky, tradice či náboženské akce nejsou s místem realizace záměru svázány. C.1.13. Obyvatelstvo a území hustě osídlená Prostor uvažované výstavby se nachází uvnitř oploceného průmyslového areálu Bohemia Cargo, který byl pro daný typ aktivity vybudován (viz územní plán). Žádná obytná zástavba se zde nenachází. Nejbližší obytnou zástavbou je okraj Malšovic, cca 120 m jihozápadně. Další domy se nacházejí cca 60 m východně, a to mezi železnicí a silnicí I/62. Na ulici Vilsnická se nachází škola (50.7426817N, 14.1777828E) a školka (50.7430078N, 14.1782869E). Území resp. jeho okolí nelze charakterizovat jako hustě osídlené. C.1.14. Hmotný majetek Realizace záměru je plánována na oploceném pozemku, na kterém se nenachází žádný cizí hmotný majetek. Žádný hmotný majetek se nenachází ani v bezprostředním okolí, kde by mohl být dotčen výstavbou. K místu realizace záměru přiléhají pouze komerční areály 60
zdejšího průmyslového areálu. Obytná zástavba, nacházející se jiho-západně, je od místa realizace záměru oddělena clonou vzrostlých dřevin a obytná zástavba na východě je oddělena jednak také dřevinným lemem a dále frekventovanou železniční tratí.. Identifikovanými vlivy záměru nebudou dotčeny ani plochy územním plánem vymezené jako zastavitelné (a dosud nezastavěné). C.1.15. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Místo realizace záměru se nachází uvnitř průmyslového areálu Bohemia Cargo, který byl pro daný typ aktivit vybudován a kde dlouhou dobu dochází k aktivitám obdobného typu. Samotné místo výstavby je v současnosti opuštěné a místy pustne. Tomu odpovídá i míra zatížení zdejšího území. Pro své okolí nicméně prostor není zdrojem žádných negativních vlivů, na základě kterých by bylo možno širší okolí charakterizovat jako zatížené nad únosnou míru. V areálu nejsou známy žádné staré zátěže. C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny Uvažovaný prostor výstavby se nachází ve stávajícím průmyslovém areálu Bohemia Cargo, který je situován v prostoru mezi západním okrajem obce Malšovice a železniční tratí Ústí nad Labem Děčín. Areál je bezkonfliktně napojen na kapacitní komunikaci ul. Ústecká (I/62). Společnost Constellium Extrusions Děčín s.r.o. se dlouhodobě ve svém mateřském závodě v Děčíně zabývá výrobou hliníkových profilů. Posuzovaný záměr spočívá v instalování cca identické technologie se stejným výrobním programem. Okruh potenciálních vlivů na životní prostředí je tudíž dobře znám. Podstata předkládaného záměru spočívá v: (1) navezení vstupní suroviny ( primární AL, Al odpady, předslitiny, (2) roztavení AL vsádky a nalegování taveniny (3) odlití taveniny do čepů kruhového průřezu (4) lisování čepů do výlisků (profilů, trubek a tyčí) dle požadavku odběratele, (5) tepelné zpracování výlisků,zabalení a expedice nákladními automobily mimo prostor areálu (většinou k finálnímu odběrateli, případně do vlastního závodu v Děčíně. Ovzduší kvalita ovzduší samotného zájmového území je identická, jako v celé přilehlé části labského údolí. Kromě dálkového přenosu, který zde zřejmě není příliš významný, je zdejší kvalita ovzduší ovlivňována především automobilovým provozem na nedaleké silnici I/62, ani tento vliv ale nebude příliš významný. Uvnitř samotného průmyslového areálu se v současné době nacházejí dva provozy, se kterými je spojen provoz nákladních automobilů. Ani v tomto případě se ale nejedná o významný zdroj znečištění ovzduší. Akustická situace akustická situace zájmového území a jeho nejbližšího okolí je ovlivňována stejnými zdroji, jako v případě plynných emisí. Jedná se o stávající nákladní automobilovou dopravu areálu Bohemia Cargo, provoz na frekventované železniční trati a automobilový provoz na silnic I/62. Nejvyšší zátěž lze tudíž očekávat podél železniční tratě resp. mezi touto tratí a řekou Labe. Voda - Zájmové území ani jeho okolí nejsou významné z vodohospodářského hlediska a nenacházejí se zde ani žádné využívané vodní zdroje či jejich ochranná pásma. Nenacházejí se zde žádné vodní nádrže či toky. Nedaleko jižním resp. západním směrem protéká drobná vodoteč Račický potok a východně teče Labe. Území neleží v CHOPAV a nezasahuje sem záplavové území. Provoz v novém areálu bude napojen na stávající areálovou splaškovou kanalizaci a zpevněné plochy na stávající areálovou kanalizaci dešťovou. Průmyslové odpadní vody z technologie chlazení budou odkanalizovány do Labe přičemž k tomuto bude mít investor povolení od správce toku. 61
Riziko ovlivnění kvality podzemních či povrchových vod vlivem havarijního úniku ekotoxických látek je vysoce nepravděpodobné. Geologické podloží je nicméně tvořeno prostupnými vrstvami a nedaleko se nachází Labe. Při výkopových pracích lze očekávat pouze krátkodobé zastižení zvodně komunikující s Labem a to při hloubení úzké šachty k chlazení hliníkových čepů, která má být hluboká 20 m. Ostatní částí základů budov pravděpodobně hladinu podzemní vody nezastihnou. Půda záměr má být situován do prostoru, kde v minulosti došlo k odtěžení rostlého terénu pro výstavbu stávajícího areálu a následně k navezení výkopových zemin. V území se nenachází ZPF či PUPFL. Geosféra dtto předchozí bod. Do zájmového území nezasahuje žádný dobývací prostor či chráněné ložiskové území. Území není poddolováno a není sesuvné. V prostoru výstavby nejsou známy řádné staré ekologické zátěže a nenachází se zde ani žádná skládka odpadů. Biota a ekosystémy - Uvažovaný prostor výstavby se nachází uvnitř stávajícího průmyslového areálu. Prostor výstavby je tvořen zpevněnými plochami a žádná přirozená rostlinná společenstva či vyšší vegetace se zde v současné době nenachází. Vzhledem k těmto biotopům nelze očekávat, že by na prostor zájmového území byla trvale vázána (potravně, reprodukčně či migračně) populace nějakého vyššího živočišného druhu. V zájmovém území nelze očekávat výskyt žádného zvláště chráněného druhu dle vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny a povaha biotopu ani nedává předpoklad jeho výskytu v budoucnosti. Krajinný ráz - Prostor výstavby leží v průmyslovém areálu, který byl pro daný účel vybudován a kde obdobné aktivity dlouhodobě probíhají. V kontaktu s místem realizace záměru se nacházejí dva další obdobné komerční areály. Územní plán obce Malšovice vymezuje pro tento průmyslový areál výškový rámec budov 20 m. Další, výrazně rozlehlejší průmyslové areály se nacházejí také na druhé straně řeky. Hmotný majetek a kulturní památky V území se nenachází žádný cizí hmotný majetek či kulturní památky. Učinění archeologického nálezu je vzhledem k situování na navážku výkopové zeminy nepravděpodobné. S odvoláním na následující kapitolu nelze očekávat, že by vlivem realizace záměru některá z těchto složek životního prostředí mohla být významně ovlivněna. D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTĚDÍ D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů S ohledem na existující zkušenosti s identickým provozem, který je situován v mateřském závodě v Děčíně lze konstatovat, že není známa žádná skutečnost, která by signalizovala možná zdravotní rizika. Samozřejmě nelze vyloučit rizika úrazu, která však musí být minimalizována patřičnými bezpečnostními předpisy resp. jejich prosazováním. Medicínsko-ekologické aspekty Negativní ovlivnění zdraví obyvatelstva vlivem výstavby či provozu areálu lze považovat za vyloučené. Provozem nedojde k významnému nárůstu emisí a s tím spojeného 62
zhoršení imisní situace lokality (viz výsledky Rozptylové studie). Stejná je situace v oblasti emisí hluku (viz výsledky Akustické studie). Zvýšená nemocnost u pracovníků či obyvatel okolních obcí vlivem dostavby či provozu areálu je vyloučena (viz provoz v mateřském závodě v Děčíně). Souhrnně lze konstatovat, že výstavbou ani provozem nového areálu nebude okolní prostředí ovlivňováno takovým způsobem, aby hrozilo negativní ovlivnění zdraví obyvatelstva. Ekonomicko-sociální aspekty Ovlivnění lze hodnotit jednoznačně pozitivně, neboť takto vzniklé nové výrobní kapacity přinesou přímo práci cca 169 lidem. Další pracovní místa vzniknou v návaznosti na provoz areálu. Negativní sociální důsledky (nadměrná migrace, příliv či odliv obyvatelstva, sociálně patologické vlivy, migrace sociálně nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva) nelze v souvislosti s realizací záměru v žádném případě očekávat. Charakter činností spojených s provozem areálu vyžaduje jak vysoce kvalifikovanou tak i méně kvalifikovanou pracovní sílu a lze rovněž předpokládat, že potřeba části této pracovní síly bude saturována z obyvatel okolních obcí či Děčína. Vlivy látek škodlivých zdraví Pracovníci ani obyvatele okolních lokalit nebudou díky výstavbě či provozu vystaveni působení látek škodících lidskému zdraví. Narušení faktorů pohody Na základě výsledků z Akustické studie je možno tvrdit, že obyvatelé nebudou rušeni nadměrným hlukem z areálu ani z vyvolané dopravy. Narušení místních tradic či narušení sociálně-kulturních a náboženských aktivit nepřichází v úvahu. Jedná se o prostor určený pro průmyslové objekty. Počet obyvatel ovlivněných účinky záměru Dtto předchozí bod. Kapitola D.1.1. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Odůvodnění Souhrn 1. Záměr je bez významných negativních vlivů na zdraví obyvatel. 2. Ovlivnění ekonomicko-sociálních aspektů lze hodnotit jednoznačně pozitivně. S odvoláním na dlouholeté zkušenosti s cca identickým provozem v mateřském závodě v Děčíně lze konstatovat, že nebyl nalezen žádný zdroj zdravý škodlivých látek či jiných vlivů, majících původ v záměru a ovlivňujících své okolí. Rozšíření výrobních kapacit přinese práci přímo cca 169 lidem. Další pracovní místa vzniknou v návaznosti. Bude se jednak jak o vysoce kvalifikované profese, tak o profese s nízkými nároky na kvalifikaci. 3. Negativní sociální důsledky nelze očekávat. Záměr není takové povahy, aby takovéto vlivy vyvolával. 4. Nehrozí narušení faktorů pohody. Záměr je situován do průmyslového areálu a vyvolaná doprava není natolik významná, aby hlukem, emisemi či dopravními riziky obtěžovala či dokonce ohrožovala své okolí. Navíc je trasována zcela mimo kontakt s obytnou zástavbou (viz výsledky Rozptylové a Akustické studie). 63
D.1.2. Vlivy na ovzduší a klima Pro posouzení míry znečištění ovzduší v daném území jsou obecně zajímavé především roční průměry, které lépe zohledňují časový rozměr i povětrnostní vlivy. Hodnoty krátkodobých maximálních koncentrací jsou pak nástrojem k vzájemnému porovnání zatížení různých lokalit. Mnohem méně však popisují celkovou situaci, jelikož se většinou vyskytují po velmi krátkou dobu a vztahují se k nejhorší možné emisní situaci za nejhorších klimatických podmínek. Při pohledu na imisní pole všech modelovaných škodlivin platí: (1) Modelem predikované koncentrace jsou všude nízké, bez významnějšího vlivu na kvalitu ovzduší. (2) V bezprostředním okolí zdroje (resp. zdrojů) jsou koncentrace nízké, což je dáno skutečností, že kromě malé mobilní čerpací stanice PHM mají všechny zdroje výduchy ve 20ti metrech nad zemí a referenční body jsou uvažovány v 1,5 metru nad zemí (úroveň člověka). Výduchy tudíž přefukují bezprostřední okolí. (3) Koncentrace rostou směrem do svahu západně od zdrojů. I zde jsou však nízké. Jako emisní vstupy do Rozptylové studie byly k dispozici tyto zdroje: - emisní parametry od dodavatelů technologii - emise měřené ve stávajícím závodě v Děčíně - emisní limity povolené pro stávající provoz v Děčíně prostřednictvím integrovaného povolení Vzhledem ke skutečnosti, že nově připravovaný provoz bude velmi podobný jako současný závod v Děčíně, byly v případě výduchů z technologie jako vstupy do Rozptylové studie použity emisní limity povolené stávajícím integrovaným povolením. V případě dvou plynových kotlů a malé čerpací stanice PHM byly použity emisní limity dle legislativy. Výše uvedený přístup je značně konzervativní a s velkou pravděpodobností lze tvrdit, že výsledný stav bude příznivější. NO2 Hodnoty průměrných ročních koncentrací NO2 se všude pohybují maximálně v řádu desetin µg/m 3, většinou se ale imisní koncentrace pohybují ještě o řád níže. Výskyt krátkodobých maxim NO2 lze očekávat maximálně na úrovní 10 µg/m 3, a to navíc ještě jen ve velmi omezeném počtu hodin (na většině území se ale záměrem vyvolaná maxima pohybují pod 5 µg/m 3 ). Výše uvedené koncentrace, mající původ v záměru zanikající na pozadí, které se zde pohybuje na úrovni 20 µg.m -3. Pro úplnost, legislativní limit v případě NO2 činí pro krátkodobé maximální koncentrace resp. průměrné roční koncentrace 200 µg.m -3 resp. 40 µg.m -3. CO Hodnoty průměrných ročních koncentrací CO se všude pohybují maximálně v řádu desetin µg/m 3. Výskyt maximálních denních 8hod klouzavých průměrů CO nikde nepřesahuje hodnotu 60 µg/m 3. Tyto hodnoty lze považovat za nízké, velmi pravděpodobně zcela zanikající na pozadí (pro zájmové území nejsou hodnoty pozadí známy). Legislativní limit v případě maximálních denních 8hod klouzavých průměrů činí 10.000 µg.m -3. Pro roční průměry není stanoven limit žádný. 64
SO2 Hodnoty maximálních 24hod průměrných koncentrací SO2 nikde nepřesahují 45 µg.m -3, většinou se ale pohybují do 25 µg.m -3. V případě krátkodobých maxim lze očekávat nejvyšší hodnoty na úrovni 50 µg.m -3, většinou však výrazně méně (do 25 µg.m -3 ). Legislativní limit nebude nikde v zájmovém území překročen ani při zohlednění stávajícího pozadí, které v případě max 24hod průměrných koncentrací činí 31 µg.m -3. Pro úplnost, legislativní limit v případě průměrných 24hod koncentrací SO2 činí 125 µg.m -3 a v případě krátkodobých maxim 350 µg.m -3. PM10 resp. PM2,5 Hodnoty průměrných ročních koncentraci suspendovaných částic frakce PM10 resp. frakce PM2,5 se všude v zájmovém území pohybují v řádu setin µg.m -3. Hodnoty maximálních 24hod koncentrací lze očekávat nejvýše do 4 µg/m 3. Legislativní limit v případě suspendovaných částic frakce PM10 činí pro průměrné roční koncentrace 40 µg.m -3 a pro 24hod průměry činí 50 µg.m -3. V případě průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic frakce PM2,5 činí legislativní limit 25 µg.m -3. Výše uvedené koncentrace, mající původ v záměru zanikající na pozadí, které se zde pohybuje v případě PM10 resp. PM2,5 na úrovni 30 resp. 21,5 µg.m -3. Suma VOC Hodnoty průměrných ročních koncentrací sumy VOC se všude pohybují maximálně v řádu desetin µg/m 3, většinou se ale imisní koncentrace pohybují ještě o řád níže. Výskyt krátkodobých maxim sumy VOC lze očekávat v řádu jednotek µg/m 3, přičemž nejvyšší hodnoty nepřekračují 10 µg/m 3, a to navíc ještě jen ve velmi omezeném počtu hodin. Legislativa pro sumu VOC žádný limit nestanovuje, výše uvedené hodnoty ale lze považovat za nízké, velmi pravděpodobně zcela zanikající na pozadí (pro zájmové území nejsou hodnoty pozadí známy). Jednotlivá imisní pole disperze výše uvedených škodlivin jsou presentována na mapkách v příloze Rozptylové studie. Areálová mobilní čerpací stanice PHM (nafty) bude z hlediska emisí benzenu resp. sumy VOC zdrojem zcela zanedbatelným (byla zohledněna v Rozptylové studii), bez faktického odrazu v imisní situaci území (krátkodobá maxima v řádu tisícin µg.m -3, průměrné roční koncentrace pod vypovídací schopností modelu). To samé platí o spalování této nafty vozíky uvnitř areálu a záložním dieselagregátu (jsou natolik nízkými zdroji, že nebyly zahrnuty do Rozptylové studie). V případě vyvolané automobilové dopravy (osobní i nákladní) se jedná o zdroj zcela zanedbatelný a modelování jeho projevu v imisní situaci území leží ve všech zjišťovaných parametrech (krátkodobá maxima i průměry) pod vypovídací schopností modelu. Na základě provedené Rozptylové studie je možno souhrnně konstatovat, že posuzovaný záměr je ve smyslu vlivů na kvalitu ovzduší zdrojem nevýznamným, a to jak ve fázi výstavby, tak i provozu. Jeho realizací nikde nehrozí překročení legislativních limitů pro kvalitu ovzduší. Výstavba a provoz areálu se neprojeví ani zvýšeným výskytem pachových látek ve svém okolí (= nebude docházet k obtěžování nepříjemnými pachy). Kapitola D.1.2. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Souhrn Odůvodnění 1. Záměr je bez významných vlivů na kvalitu Viz výsledky rozptylové studie ovzduší. 65
2. Areál nebude obtěžovat nepříjemným pachem. Do okolního ovzduší nebudou emitovány žádné látky, obtěžující pachem. D.1.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky D.1.3.1. Legislativa Hlukem se obecně rozumí akustický signál, jehož působení člověka poškozuje, ruší, obtěžuje. Účinky dlouhodobého působení hluku můžeme rozdělit na specifické účinky, projevující se poruchami činnosti sluchového analyzátoru je dostatečně prokázáno u pracovní (ale i u mimopracovní) expozice hlukem, a to v závislosti na výši ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, jakož i v závislosti trvání let expozice - a na účinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organizmů (Liberko 2004). Nadměrný hluk většinou nemá na lidské zdraví okamžitý účinek, nýbrž se projeví až po delší době. Tuto skutečnost zohledňuje i hygienický limit (hodnota ekvivalentního akustického tlaku L Aeg,T ), který vychází z celoživotní expozice jedince. Citlivost konkrétních osob vůči účinkům nadměrného hluku se přitom značně liší - cca 10 % osob je vůči negativním účinkům hluku silně tolerantních, ale naopak 10 % osob je značně citlivých. U většiny populace platí, že s nárůstem hluku roste i narušení faktorů pohody (obtěžování hlukem). Negativní účinky hluku se projevují jednak specificky, tj. přímo poškozením sluchového orgánu a dále nespecificky, tj. účinkem na nejrůznější neurohumorální funkce organismu. Jeli sluchový orgán vystaven hluku o hodnotách L Aeg,T přesahujících 90 db, je pravděpodobné, že dojde k dočasnému zhoršení slyšení, při expozicích nad 130 db hrozí trvalé zhoršení slyšení. Ke specifickým chronickým účinkům hluku (poškození vnitřního ucha) dochází při hodnotách L Aeg,T nad 85 db. Nespecifické účinky hluku jsou součástí stresu a negativně ovlivňují kupř.: - spánek - emociální rovnováhu - spouštění nebo urychlení vlastních patogenních dějů - celkovou výkonnost - kardiovaskulární systém - neurohumorální a neurovegetativní regulace - biochemické reakce - smyslově motorické funkce Tab. 36: Odhad relativního rizika poškození zdraví hlukem v životním prostředí db L aeq Procentní Procentní Procentní db L vyjádření rizika aeq db L vyjádření rizika aeq vyjádření rizika do 40-50 52 4,0 % 62 64 8,3 % 40 42 0,4 % 52 54 4,7 % 64 66 9,1 % 42 44 1,1 % 54 56 5,4 % 66 68 9,8 % 44 46 1,8 % 56 58 6,2 % 68 70 10,5 % 46 48 2,5 % 58 60 6,9 % 70-72 11,2 % 48 50 3,3 % 60 62 7,6 % Významně se přitom projevuje vliv nočního hluku na nejrůznější civilizační choroby. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. (ve znění novely č. 217/2016 Sb.) 12 stanovuje hygienické limity hluku níže uvedeným způsobem. 66
Hygienické limity hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru (1) Určujícím ukazatelem hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, je ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T a odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). (2) --- (3) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 db a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době, které jsou uvedeny v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce 12 db. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 db. (4) Stará hluková zátěž LAeq,16h pro denní dobu a LAeq,8h pro noční dobu se zjišťuje měřením nebo výpočtem z údajů o roční průměrné denní intenzitě a skladbě dopravy v roce 2000 poskytnutých správcem popřípadě vlastníkem pozemní komunikace nebo dráhy. Hygienický limit stanovený pro starou hlukovou zátěž se vztahuje na ucelené úseky pozemní komunikace nebo dráhy. (5) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A staré hlukové zátěže stanovený součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 db a korekce pro starou hlukovou zátěž uvedené v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení zůstává zachován i: (a) po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy a (b) pro krátkodobé objízdné trasy. (6) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A staré hlukové zátěže stanovený součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 db a korekce pro starou hlukovou zátěž uvedené v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení nelze uplatnit v případě, že se hluk působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách po 1. lednu 2001 v předmětném úseku pozemní komunikace nebo dráhy zvýšil o více než 2 db. V tomto případě se hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanoví postupem podle odstavce 3. Jestliže ale byla hodnota hluku působeného dopravou na pozemních komunikacích a dráhách před jejím zvýšením o více než 2 db podle věty první vyšší než hodnoty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení, pak se k hygienickým limitům ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanoveným podle odstavce 3 přičte další korekce +5 db. (7) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku C vysokoenergetického impulsního hluku se stanoví pro denní dobu LCeq,8h se rovná 83 db, pro noční dobu LCeq,1h se rovná 40 db. Ekvivalentní hladina akustického tlaku C LCeq,T se vypočte způsobem upraveným v části C přílohy č. 3 k tomuto nařízení. (8) --- (9) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti LAeq,s se stanoví tak, že se k hygienickému limitu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanovenému podle odstavce 3 přičte další korekce podle části B přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustné hladiny hluku jsou uvedeny v nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení vlády definuje nejvyšší 67
přípustné ekvivalentní hladiny hluku pro chráněné vnější prostředí a v chráněných venkovních prostorech staveb pro denní a noční dobu. Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Dle 20 (4) Výsledná hodnota hladiny akustického tlaku nepřekračuje hygienický limit, jestliže výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku po odečtení hodnoty nejistoty je rovna nebo je nižší než hygienický limit nebo výsledná maximální hladina akustického tlaku je rovna nebo je nižší než hygienický limit. Denní doba (6 22 h): LAeq,T = 50 db V případě, že jsou ve zdroji hluku obsaženy tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, je třeba počítat s přídavnou korekcí -5 db. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq, T v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (s výjimkou impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq, T = 50 db a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době podle tabulek. Tab. 37: Korekce pro stanovení hygienických limitů v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněných venkovních prostorech (příloha č.3, část A, NV č.272/2011 Sb.) Druh chráněného prostoru Korekce /db/ 1) 2) 3) 4) Chráněné venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní -5 0 +5 +15 Chráněné venkovní prostory lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní 0 0 +5 +15 Chráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor 0 +5 +10 +20 Poznámka - Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 db, s výjimkou hluku z dopravy na železničních dráhách, kde se použije korekce -5 db. Pravidla použití korekce uvedené v předchozí tabulce: 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a dráhách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním prostoru, a pro 68
krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí. Konečné posouzení přísluší místně příslušnému územnímu pracovišti krajské hygienické stanici, stejně jako určení korekcí a stanovení opatření v případě překročení povolených hodnot. D.1.3.2. Vliv záměru na chráněné prostory staveb a chráněné venkovní prostory Vliv záměru na chráněné prostory staveb a chráněné venkovní prostory byly detailně hodnoceny Akustickou studií (viz příloha). Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pro nulovou variantu (stávající stav) a aktivní variantu (po vybudování nového komplexu výrobních hal) jsou uvedeny pro denní resp. noční dobu v následujících dvou tabulkách. Tab. 38: Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A LAeq,T [db(a)] pro denní dobu Výpočtové Varianta - nulová Varianta - aktivní body doprava průmysl celkem doprava průmysl celkem 1. 44,8 0 44,8 44,7 34,2 45,0 2. 42,0 0 42,0 41,7 32,3 42,2 3. 40,1 0 40,1 39,6 35,8 41,1 4. 38,7 0 38,7 38,5 32,1 39,4 5. 57,8 0 57,8 57,9 44,3 58,1 6. 58,2 0 58,2 58,3 42,8 58,4 7. 57,9 0 57,9 58,3 40,8 58,3 8. 40,2 0 40,2 39,9 31,6 40,5 9. 33,6 0 33,6 33,3 31,4 35,4 LAeq,T - základní hladina akustického tlaku pro denní dobu 50 Hygienický limit pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a 60 II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy a hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah Tab. 39: Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A LAeq,T [db(a)] pro noční dobu Výpočtové Varianta - nulová Varianta - aktivní body doprava průmysl celkem doprava průmysl celkem 1. 34,0 0 34,0 33,7 34,2 36,9 2. 32,2 0 32,2 31,4 32,3 34,9 3. 31,3 0 31,3 30,0 35,8 36,9 4. 29,8 0 29,8 29,3 32,1 34,0 5. 57,6 0 57,6 57,7 44,3 57,8 6. 58,1 0 58,1 58,3 42,8 58,4 7. 54,5 0 54,5 54,7 40,8 54,8 8. 33,3 0 33,3 33,0 31,6 35,4 9. 29,0 0 29,0 28,9 31,4 33,3 LAeq,T - základní hladina akustického tlaku pro noční dobu 40 Hygienický limit pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a 50 II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy a hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah 69
Obr. 24: Pozice výpočtových bodů Z modelových výpočtů vyplývá, že v důsledku realizace záměru dojde ve všech výpočtových bodech v denní době k mírnému zvýšení hlučnosti o 0,2 1,8 db. Současně však v žádném z výpočtových bodů nedochází k překročení příslušného hygienického limitu, který pro výpočtové body 1 4, 8 a 9 činí 50 db a pro body 5 7 činí 60 db. Výpočtové body 5 7 se nacházejí v těsné blízkosti silnice I/62 a současně jsou v ochranném pásmu dráhy a pro stanovení hygienického limitu v těchto bodech se proto uplatní korekce + 10 db. Pro noční dobu bylo v bodech 1-4, 8 a 9 vypočteno zvýšení hlučnosti o 2,1 5,6 db v důsledku realizace záměru. V žádném z těchto bodů však nebylo zjištěno překročení příslušného hygienického limitu, který pro tyto body v noční době činí 40 db. Nejvyšší hodnoty byly modelem vypočteny pro výpočtové body 1 (Malšovice 40) a 3 (Malšovice 51) a činily shodně 36,9 db. Pokud jde o výpočtové body 5 7, které se nacházejí mezi silnicí I/62 a železnicí, jsou zde hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku vypočtené modelem pro noční dobu poměrně vysoké již za stávající situace a pohybují se v rozmezí 54,5 58,1 db. Pokud se stav v těchto bodech nebude považovat za starou hlukovou zátěž a uplatní se zde korekce +10 db pro hluk z dopravy na silnicích I. třídy a z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah, dochází zde za stávající situace k překročení příslušného hygienického limitu ve výši 50 db. Realizací záměru se hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku pro tyto body téměř nemění vypočtené zvýšení činí 0,2-0,3 db. V této souvislosti je třeba uvést, že 20 odst. 5 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanoví, že Při posuzování změny hodnot určujícího ukazatele v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb zjištěných výpočtem nebo měřením nelze považovat za hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující se v intervalu od 0,1 do 0,9 db. Na základě výsledků zpracované Akustické studie lze učinit následující závěry: 1. Akustická situace v zájmovém území je výrazně ovlivňována hlukem z automobilové dopravy na silnici I/62 a ze železniční dopravy na trati Praha Děčín. 2. Z modelových výpočtů vyplývá, že vlivem realizace záměru dojde ve všech výpočtových bodech v denní době k mírnému zvýšení hlučnosti. Současně však 70
vlivem realizace záměru nedojde v zájmovém území v denní době k překročení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a chráněných venkovních prostorech. 3. Také v noční době dochází vlivem realizace záměru ke zvýšení hlučnosti. V chráněných venkovních prostorech staveb a chráněných venkovních prostorech, které se nacházejí západně a severně od prostoru záměru, nedochází jeho realizací k překročení příslušného hygienického limitu. 4. Z modelových výpočtů vyplývá, že již v současné době by mohlo v noční době docházet k překračování hygienického limitu v chráněných venkovních prostorech staveb, které se nacházejí mezi silnicí I/62 a železnicí (výpočtové body 5 7). Realizací záměru se hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku pro tyto body téměř nemění vypočtené zvýšení činí 0,2-0,3 db. S odkazem na 20 odst. 5 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. však takovou pozorovanou změnu nelze považovat za hodnotitelnou. D.1.3.3. Vlivy vibrací Základní hygienický limit vibrací za dobu jejich působení v chráněných vnitřních prostorech staveb vyjádřený průměrnou váženou a) hladinou zrychlení vibrací L awt = 75 db, nebo b) hodnotou zrychlení a ew = 0,0056 m/s 2 Hygienické limity vibrací uvedené v odstavci 1 v chráněných vnitřních prostorech staveb se vztahují na horizontální a vertikální vibrace v místě pobytu osob a k době trvání vibrací T. Korekce hygienického limitu podle odstavce 1 jsou v závislosti na typu prostoru, denní době a povaze vibrací upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Významnějším zdrojem vybrací jsou pouze pojezdy jeřábů s naloženými hliníkovými čepy. Jedná se nicméně o zdroj, jehož vlivy jsou detekovatelné jen uvnitř hal. Mimo vlastní areál je nelze zaznamenat. D.1.3.4. Vliv akustického tlaku (hluku) na živočichy Záměr představuje pokračování činností, které v zájmovém území již probíhají za existujícího stavu. Vzhledem k existující hlukové zátěži není důvod domnívat se, že by se zvýšená intenzita provozu v rámci stávajícího areálu mohla mít v tomto smyslu jakékoliv vlivy. Kapitola D.1.3. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Souhrn Odůvodnění 1. Dle modelových výpočtů vlivem realizace záměru Viz výsledky akustické studie. nedojde v zájmovém území k překročení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a chráněných venkovních prostorech. 2. Záměr nebude limitovat rozvoj území, navržených Záměr je v souladu s platným územním plánem. platným územním plánem k obytné zástavbě. Negativně nebudou ovlivňovány ani plochy územním plánem definované jako zastavitelné (a dosud nezastavěné). 3. Vliv akustického tlaku a rušení živočichů v okolí Jedná se o pokračování aktivit, které zde již několik skládky je hodnocen jako nevýznamný. 4. Provoz haly ani její výstavby nebudou zdrojem významných vibrací, detekovatelnch za hranicí vlastního areálu. desítek let probíhají. Významnějším zdrojem vybrací jsou pouze pojezdy jeřábů s naloženými hliníkovými čepy. Jedná se nicméně o zdroj, jehož vlivy jsou detekovatelné jen uvnitř hal. Mimo vlastní areál je nelze zaznamenat. 71
D.1.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody D.1.4.1. Podzemní voda Kvalitativní vlivy na podzemní vodu Riziko ovlivnění kvality podzemních vod vlivem havarijního úniku ekotoxických látek je vysoce nepravděpodobné. Pozice souvislé hladiny podzemních vod a hydraulické parametry horninového prostředí neumožňují velkou rychlost šíření případných kontaminantů. Záměr má být situován na silní vrstvě izolátorů (jíly), které fakticky zabraňují zasakování vody do podloží. Systém odkanalizování dešťových i splaškových vod je navíc dobře odzkoušen v mateřském závodě v Děčíně. Žádné ekotoxické vody se do vod podzemních dostávat nebudou. Kvantitativní vlivy na podzemní vodu Jak je patrno z předchozího bodu a dále z kapitoly č. C.2.3.1.1. Hydraulické vlastnosti hornin zájmového území, typy kolektorů a jejich kvantitativní charakteristiky, je záměr situován mimo kontakt se zvodnělými kolektory podzemní vody. V závislosti na konkrétním místě lze v rámci zájmového území očekávat ustálenou hladinu podzemní vody na úrovni 8 až 17 m pod terénem. Při zemních pracích bude její hladina zastižena pravděpodobně pouze jednou úzkou šachtou, hlubokou 20 m (= šachta pro chlazení hliníkových čepů). Jedná se o mělkou povrchovou zvodeň. Hlubší zvodeň nikde zastižena nebude. Nikde v okolí zájmového území se nenacházejí žádné využívané zdroje pitné vody. Okolní zástavba je navíc zásobovány pitnou vodou z vodovodu. Narušení vodonosných horizontů vlivem realizace záměru s negativním dopadem na vodní zdroje lze vzhledem k povaze záměru, jeho situování a hydrogeologickým poměrům v místě realizace záměru zcela vyloučit, stejně tak jako i průnik do vodonosných horizontů s dopadem na ovlivnění rychlosti a směru proudění. Území navíc není z vodohospodářského hlediska významné. Vyloučit lze i výrazné omezení dotace zvodně vlivem zrychlení odtoku dešťových vod ze zpevněných ploch. V rámci daného povodí se bude jednat o nárůst zanedbatelný. Odběr podzemní vody z nově vybudovaného vrtu ve výši cca Qd = 160,80 m 3 /den není takového rozsahu, aby významnějším způsobem ovlivnil vydatnost zvodně. Na toto množství bude mít investor zajištěno před zahájením čerpání povolení. D.1.4.2. Povrchová voda Kvalitativní vlivy na povrchovou vodu Ve stávajícím areálu Bohemia Cargo je vybudována dělená kanalizace. Veškeré dešťové vody z areálu budou svedeny areálovou dešťovou kanalizací na sousední pozemek Bohemia Cargo. Na patřičný objem dešťových vod a jejich kvalitativní složení bude mít investor uzavřen smluvní vztah. Dešťové vody ze střech hal budou neznečištěné, v případě dešťových vod ze zpevněných a pojezdových ploch dojde k jejich převedení přes odlučovač ropných látek a teprve pak budou zaústěny do areálové dešťové kanalizace. Tento systém je schopen zcela eliminovat případný únik ropných látek. V místech technologie, kde hrozí nebezpečí úniku mazadel, budou vybudovány dostatečně kapacitní vany. Jedná se o systém odzkoušený a dlouhodobě bezproblémově provozovaný v mateřském závodě. Veškeré splaškové vody budou odkanalizovány do areálové splaškové kanalizace se zaústěním na ČOV. S provozovatelem této kanalizace bude mít investor nasmlouvánu odpovídající kapacitu a splaškové vody budou splňovat limity. Průmyslové odpadní vody 72
z technologie chlazení budou odkanalizovány do Labe přičemž k tomuto bude mít investor povolení od správce toku. Jakékoliv jiné tekuté odpadní substráty budou likvidovány oprávněnou firmou v režimu odpadů. S odvoláním na stávající provoz v Děčíně se jedná o malé množství, které z hlediska likvidace nepředstavuje problém. Mimo výše popsaný systém se nebudou dostávat žádné odpadní či dešťové vody. S ohledem na zkušenosti s provozem v mateřském závodě v Děčíně lze konstatovat, že, vlivem realizace záměr nehrozí ovlivnění kvality vody v žádné vodoteči či nádrži. Kvantitativní vlivy na povrchovou vodu Přímo v zájmovém území se nenachází žádná vodoteč, nicméně nedaleko západním a jižním směrem protéká Račí potok, jehož tok zde nemá přírodnímu stavu blízký charakter a nedaleko pod zájmovým územím se vlévá do Labe. Do tohoto toku nebude nijak zasahováno a stavební práce ani provoz areálu významněji neovlivní charakter odvodnění oblasti. S nárůstem zpevněných ploch dojde k určitému zrychlení odtoku dešťové vody, nicméně již za existujícího stavu je většina (cca 75 %) ploch zpevněna a dešťová voda odsud odtéká bez retence samovolně do nejspodnější partie Račího potoka resp. přímo do Labe. Skutečné navýšení zpevněných ploch vlivem realizace záměru tak bude malé (cca 0,3 ha, cca 0,14 % daného dílčího povodí) a zvýšení objemu odtékající dešťové vody bude v rámci daného dílčího povodí (faktickým recipientem je přímo Labe) zanedbatelné. Zájmové území se navíc nachází prakticky přímo na břehu Labe, takže vzedmutí hladiny některé lokální vodoteče (v tomto případě Račího potoka) vlivem zrychleného odtoku ze zpevněných ploch při přívalových deštích je zde vyloučené. Místní geologická stavba je málo vhodná pro zasakování srážkových vod a případný vsakovací objekt vsákne maximálně 1 litr vody za 50 s, což je pro efektivní vsakovací prvek při dané ploše areálu prakticky nevyužitelné. Srážkové vody proto budou zaústěny do dešťové kanalizace sousedního areálu Bohemia Cargo, přičemž na tyto objemy bude mít investor s provozovatelem této kanalizace uzavřen smluvní vztah. Průmyslové odpadní vody z chladících věží v objemu cca Qd = 120,00 m 3 /den (rozdíl oproti odběru ve výši cca 160,80 m 3 /den je dán odparem) budou odkanalizovány do Labe přičemž k tomuto bude mít investor povolení od správce toku. Ve vztahu k průtokům v Labi se bude jednat o zanedbatelné množství. Vlivem realizace záměru nebude docházet k převádění vody mezi sousedními povodími. D.1.4.3. Ovlivnění zásobování pitnou vodou Areál bude připojen na vodovod, který je již nyní přiveden do průmyslového areálu. Průměrná denní potřeba vody bude činit 24,09 m 3 /den (= 0,28 l/s). Maximální hodinová potřeba pitné vody bude činit 5.004 l/hod (= 1,39 l/s). Vzhledem k tomu, že odběr se bude dít z veřejné sítě mající charakter pitné vody, nevznikají nároky na úpravu vody. Na výše uvedené odběry bude s provozovatelem vodovodu uzavřena smlouva zajišťující, že nedojde k žádnému ovlivnění dalších systémů zásobování vodou v lokalitě. Kapitola D.1.4. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Odůvodnění Souhrn 1. Ohrožení kvality podzemních vod jak ve fázi výstavby tak i provozu lze zcela vyloučit. 2. Veškeré splaškové vody budou napojeny na splaškovou kanalizaci a odvedeny na ČOV. Průmyslové odpadní vody z chladících věží bude odkanalizována do Labe. Záměr není takové povahy, aby hrozilo významné proniknutí do vodonosných horizontů. Zájmové území je navíc vodohospodářsky nevýznamné. Areál bude napojen na stávající splaškovou kanalizaci a veškeré vypouštěné splaškové vody budou splňovat kanalizační řád. S provozovatelem kanalizace resp. ČOV bude uzavřena smlouva na dané množství splaškových vod. K vypouštění průmyslových 73
3. V dosahu místa výstavby se nevyskytují žádné využívané zdroje podzemní pitné vody. 4. Narušení vodonosných horizontů s negativním dopadem na vodní zdroje lze vzhledem na hydrogeologické poměry pod místem realizace záměru i vzhledem k jeho povaze zcela vyloučit. 5. Záměr nebude mít významný vliv na odtokové poměry daného povodí. 6. Vlivem realizace záměr nehrozí ovlivnění kvality vody v žádné vodoteči či vodní nádrži. 7. Vlivem realizace záměru nedojde k ohrožení zásobování obyvatel vodou. odpadních vod z chladících věží bude mít investor povolení od správce toku. Případné tekuté substráty vznikající provozem technologie resp. její údržbou, budou likvidovány v režimu odpadů stejně, jak je tomu u stávajícího provozu v Děčíně. Viz územní plán. Dtto bod. 1. Skutečné navýšení zpevněných ploch vlivem realizace záměru tak bude velmi malé a zvýšení objemu odtékající dešťové vody bude v rámci daného dílčího povodí zanedbatelné. Na potřebné objemy dešťových vod bude mít investor s provozovatelem dešťové kanalizace (Bohemia Cargo) uzavřen smluvní vztah. Veškeré dešťové vody budou odkanalizovány do areálové dešťové kanalizace. Plochy, kde hrozí potenciální únik ekotoxických látek (kupř. PHM), jsou zpevněné a jsou odkanalizovány přes odlučovač ropných látek. V místech technologie s nebezpečím úniku mazadel jsou vybudovány dostatečně kapacitní vany. Jedná se o systém odzkoušený a dlouhodobě bezproblémově provozovaný v mateřském závodě. Veškeré splaškové vody jsou odkanalizovány do areálové splaškové kanalizace se zaústěním na ČOV. S provozovatelem této kanalizace bude mít investor nasmlouvanou odpovídající kapacitu a splaškové vody budou splňovat limity. Průmyslové odpadní vody z chladících věží budou odkanalizovány do Labe, na což bude mít investor povolení od správce toku. Mimo tento systém se nebudou dostávat žádné odpadní či dešťové vody. Na potřebné množství vody bude s provozovatelem vodovodu uzavřena smlouva zajišťující, že nedojde k žádnému ovlivnění dalších systémů zásobování vodou v lokalitě. V zájmovém území se nenacházejí žádné zdroje pitné vody, které by jeho realizací mohly být narušeny. D.1.5. Vlivy na půdu Zábor půdy Realizací záměru nedojde k žádnému záboru ZPF. Realizací záměru nedojde k žádnému záboru PUPFL. Kapitola D.1.5. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Souhrn Odůvodnění 1. Vlivem realizace záměru nedojde k záboru ZPFL. V zájmovém území se žádný ZPF nenachází. 2. Vlivem realizace záměru nedojde k záboru PUPFL. V zájmovém území se žádné PUPFL nenacházejí. 3. Urychlení erozních procesů ve smyslu ohrožení Dtto bod. 1 zemědělských půd lze vyloučit. 4. Nehrozí žádné riziko znečištění půdy. Dtto bod. 1 74
D.1.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 1. Horninové prostředí Do zájmového území nezasahuje žádný registrovaný sesuv, odval či jiný artefakt důlní činnosti. Zájmové území není poddolováno. V prostoru realizace záměru nejsou registrovány žádné staré ekologické zátěže a není zde ani žádná skládka odpadů. Podloží místa výstavby je ve svrchní části tvořeno antropogenními sedimenty - navážkami. Níže pod navážkami se nacházejí sprašové hlíny až jílovité hlíny a písčité jíly. Spodní část tvoří typické říční a potoční sedimenty - terasy s písky, štěrkopísky s podílem valounů a balvanů. Zeminy jsou většinou silně ulehlé. Vzhledem ke způsobu zakládání stavby nelze očekávat průnik do hlubších horizontů. Výjimkou bude pouze úzká šachta hluboká cca 20 m, pro chlazení odlitých hliníkových čepů. Souhrnně je tudíž možno konstatovat, že geologická skladba zájmového území je ve svrchní části budována antropogenními sedimenty - navážkami. Níže pod navážkami jsou zde sprašové hlíny až jílovité hlíny a písčité jíly. Spodní část tvoří typické říční a potoční sedimenty - terasy s písky, štěrkopísky s podílem valounů a balvanů. Zeminy jsou většinou silně ulehlé. Z hlediska geotechnických vlastností hornin lze v zájmovém území doložit šest geotechnických typů kvartérních zemin a předkvartérního podkladu (GT1 GT6) GT1 navážky místních zemin, stavebních sutin a relikty humózního horizontu S navážkami se v zájmovém území lze setkat v nepravidelné mocnosti od 0,50 m po více než 4,5 m. Navážky vyrovnávají někdejší terénní nerovnosti i dřívější výkopy a konstrukce. V geologických řezech lze pozorovat, že i relativně blízké sondy mohou vykazovat rozdílnou mocnost navážek. Výkopek navážek může být podmínečně vhodný pro užití v neexponovaných zásypech sítí, případně pro dočasné zpevnění stavebních komunikací. Pro dlouhodobé konstrukční užití nemusí vyhovět z důvodů vysoké namrzavosti a rozbřídavosti. K tomuto geotypu se také řadí ponechané pohřbené horizonty humózní hlíny. Konstrukční ponechání pohřbených humózních hlín v aktivní zóně zpevněných ploch nebo v podloží násypů je nepřijatelné z důvodů vysokého obsahu organické složky, dlouhodobé vysoké stlačitelnosti a kvůli objemovým změnám humózních hlín při změnách vlhkosti. GT2 Splachové sedimenty Geotyp tvoří patrně drobnou, izolovanou polohu zemin v podloží navážek v západní části areálu. Geotyp poskytuje středně únosné základové půdy a je mírně namrzavý. Geotyp není vhodný pro plošné založení náročných konstrukcí, neboť zde může docházet k nerovnoměrnému sedání, způsobenému lokální variabilitou zrnitostního složení či konzistence jemnozrnné složky. GT3 Eolické sedimenty Zeminy GT3 poskytují málo únosné základové půdy, podmínečně vhodné pro plošné zakládání nenáročných objektů. Při zakládání rozsáhlých konstrukcí na zeminách GT3 hrozí riziko nestejnoměrného sedání, proto jejich užití u náročných konstrukcí nedoporučujeme. GT4 Polygenetický hrubý deluviální sediment Mocnost geotechnického typu narůstá směrem k východu až na hloubkový interval cca 8,0-16,0 m pod terénem. Báze geotypu je zvodnělá, zvodnění je vázáno na dílčí polohy štěrků. Geotyp bude ve výkopu značně nesoudržný, zejména v úsecích balvanů čediče a vrstev písků. GT5 Polygenetický jemný deluviální sediment Geotyp není stabilní ve vrtech a vlivem zvodnění a průsakovému tlaku v něm může docházet ke ztekucování jemnozrnné výplně. GT6 Jílovec zvětralý, slabě zpevněný Nachází se od úrovně cca 18,0 m pod stávajícím terénem. Geotyp se vyznačuje relativně stálými geotechnickými charakteristikami, které s další přibývající hloubkou narůstají již 75
pouze omezeně. Na základě provedených terénních prací a přehodnocení archivní dokumentace klasifikujeme základové poměry v místě projektované výstavby jako složité. Ve zjištěné geologické stavbě je doporučeno použít následující dva způsoby úpravy pláně, přičemž jejich vzájemný poměr a plošné rozmístění na staveništi budou rozhodnuty na základě výkonu geotechnického dozoru poté, kdy budou zeminy odtěženy na zemní pláň. Mezi vhodné technologie zakládání mohou patřit např. plovoucí vrtané betonové piloty nebo štěrkové piloty, využívající prostředí slabě zpevněného jílovce GT6. Při realizaci pilot se jako vhodné jeví užití pracovního pažení v úseku GT1 GT5. Užitím pracovního pažení se snižuje efekt plášťového tření v úrovni pažených geotechnických typů, neboť je vrtný stvol pažnicemi vyhlazen a kontaktní vrstva zemin na stěnách vývrtů prohnětena. Průzkumnými pracemi bylo zjištěno, že mocnost navážek může variovat i na malé ploše 0,50 m až 4,50 m (na vzdálenost pouhých 7 m). Za aktuálního stupně poznání lokality není tudíž efektivní vrtnou sondáž zahušťovat, neboť charakter navážek může být i tak místně variabilní. Vzhledem ke skutečnosti, že stavební práce při zakládání nikde neproniknou pod horizont geotypu GT6 (spíše výrazně méně hluboko), lze vyloučit jakékoliv významné vlivy na geosféru. 2. Zdroje nerostných surovin Zájmové území nezasahuje do žádného chráněného ložiskového území ani dobývacího prostoru. Ve smyslu ochrany nerostného bohatství je záměr bez jakýchkoliv vlivů. 3. Skládkování Před zahájením výstavby bude investorovi resp. realizátorovi stavby předána zarovnaná stavební pláň bez budov či jiných stavebních objektů (= nebudou vznikat demoliční odpady). Případné přebytky výkopových zemin mohou být uloženy pouze na místě, které je k takovému účelu urřeno na základě odpovídajícího rozhodnutí vydaného na základě staveního zákona. S výstavbou areálu nebudou spojeny žádné významné objemy převozů výkopových zemin. Případné přebytky budou využity buď k modelaci terénu kolem hal, nebo z území odvezeny, případně předány k recyklaci oprávněné firmě, která se nachází cca 5 km od místa realizace záměru. Vliv na produkci stavebních sutí a dalších odpadů charakteristických pro stavby budov bude vzhledem k tomu, že se jedná o montované stavby, minimální. V průběhu výstavby hal bude třeba vést průběžnou evidenci vzniklých odpadů. Tato evidence bude předložena během kolaudace. Během provozu areálu bude vznikat omezené množství odpadů. Svým složením se bude jednat o identické odpady, které již dnes vznikají v mateřském závodě v Děčíně a také jejich likvidace bude probíhat identickým způsobem. Na jednotlivé skupiny opadů resp. jejich likvidaci jsou najmuty oprávněné firmy a tyto budou likvidovat i odpovídající odpady z nového areálu. Vzhledem k předpokládanému malému množství a dále i ke skutečnosti, že v regionu je v současné době dostatečná kapacita zařízení pro nakládání s odpady všech kategorií, nebude jejich likvidace činit problémy. Nevratné obaly se budou třídit a poté odvážet k recyklaci. Podíl nevyužitelných odpadů bude velmi malý stejně jako podíl nebezpečných odpadů. 4. Změna topografie S realizací záměru není spojena žádná významná změna místní topografie. 76
Kapitola D.1.6. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Odůvodnění Souhrn 1. Vzhledem ke své lokalizaci je záměr bez jakýchkoliv vlivů na geosféru. 2. Záměr nebude mít za následek významnější změnu topografie. 3. Záměr je bez jakýchkoliv negativních vlivů na chráněné ložiskové území. 4. Nakládání s odpady bude probíhat v souladu s již zavedeným systémem sběru, separace a odstraňování odpadů, který je prováděn v mateřském podniku v Děčíně. 5. S výstavbou areálu nebudou spojeny žádné významné objemy převozů výkopových zemin. D.1.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Záměr nebude představovat významný průnik do geosféry. Prostor výstavby je situován na vrstvě antropogenních navážek s jíly a štěrky v podloží. Realizací záměru nedojde k významným přesunům výkopových zemin a vzniklé haly nebudou takových dimenzí, aby dominovaly okolní krajině. Do zájmového území žádné chráněné ložiskové území či dobývací prostor nezasahují. Vzhledem k předpokládanému malému množství a dále i ke skutečnosti, že v regionu je v současné době dostatečná kapacita zařízení pro nakládání s odpady všech kategorií, nebude jejich likvidace činit problémy. Při likvidaci odpadů se počítá s využitím služeb subjektů, který jsou již nyní smluvními partnery, zajišťujícím svoz a likvidaci odpadů pro stávající mateřský podnik v Děčíně. Případné přebytky budou využity buď k modelaci terénu kolem hal, nebo z území odvezeny, případně předány k recyklaci oprávněné firmě, která se nachází cca 5 km od místa realizace záměru. Vztahy flóry a fauny jako základních složek ekosystémů a jednotlivých biotopů jsou velmi úzce vzájemně závislé a proto je ovlivňuje řada shodných přímých i nepřímých vlivů. Posouzení záměru je zaměřeno na ovlivnění populací (subpopulací) živočichů zavedením nové liniové stavby do zájmového území, a to během její výstavby i provozu. Populace všech rostlin a živočichů jsou v souladu s 5 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degradaci či k narušení rozmnožovacích schopností, zániku populace nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Mimoto jsou některé druhy živočichů v souladu s tímto zákonem zvláště chráněny. Plošně rozsáhlé záměry jsou obecně významným zásahem do území a je třeba věnovat zvýšenou pozornost jejich vlivu na společenstva rostlin a živočichů. Jejich umístění může vyvolat celou řadu negativních vlivů (ztráta stanoviště či jeho fragmentace, narušení ekologické stability, ) s dopadem na rostlinné a živočišné druhy tato území obývajících. D.1.7.1. Vlivy na faunu Původní charakter flory a fauny byl v širším okolí již v minulosti zcela potlačen intenzivní zemědělskou výrobou, průmyslovými aktivitami a dopravou na železnici resp. na kapacitní ul. Ústecká. Zájmové území leží uvnitř stávajícího průmyslového areálu, který je jak z botanického tak i zoologického hlediska územím nezajímavým. Z hlediska fauny je druhová diverzita všude v okolí zájmového území velmi nízká (agrocenózy nebo antopocenózy). Díky intenzivní lidské přítomnosti (dlouhodobé komerční aktivity uvnitř průmyslového areálu, železniční a silniční doprava, obytná zástavba, hospodaření na zemědělské půdě v okolí) se v okolí vyskytují pouze synantropní druhy živočichů, schopné přežívat i v antropogenně silně pozměněných podmínkách. V ekologicky silně nestabilních podmínkách prostoru uvažované výstavby (zpevněné plochy uvnitř průmyslového areálu) se vyskytují pouze běžné živočišné druhy nepodléhající ochraně. Jelikož se areál (resp. místo realizace záměru) zaplocen, žádní terestričtí obratlovci se sem z přilehlých agrocenóz ani nemohou dostat. 77
D.1.7.2. Vlivy na floru Prostor realizace záměru je tvořen zpevněnou plochou uvnitř průmyslového areálu. Žádná přirozená rostlinná společenstva se zde nenacházejí. Celé široké okolí místa realizace záměru je ovlivněno dlouhodobou ruderalizací a záměr v tomto smyslu stav nijak nezhorší. Nehrozí nebezpečí zavlečení dalších invazních neofytů. D.1.7.3. Vliv na ekosystémy Nelesní ekosystémy Prostor realizace záměru je tvořen zpevněnou plochou uvnitř průmyslového areálu. Žádné přirozené, polopřirozené či přírodnímu stavu blízké ekosystémy se zde nenacházejí. Ve vztahu k realizaci záměru nebyl identifikován žádný významný vlivy, který by negativně ovlivnil takovéto ekosystémy v okolí, což platí také o nedaleké řece Labi. Souhrnně lze konstatovat, že záměr je bez jakýchkoliv negativních vlivů na hodnotnější ekosystémy. Lesní ekosystémy Záměr je bez jakýchkoliv negativních vlivů na lesy a nezasahuje ani do ochranného pásma lesa v šíři 50 m. Kapitola D.1.7. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Odůvodnění Souhrn 1. Vlivem realizace záměru nedojde k významnému zásahu do žádné botanicky či zoologicky hodnotné lokality. 2. V zájmovém území nelze očekávat výskyt žádného zvláště chráněného rostlinného či živočišného druhu dle vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny a povaha biotopu ani nedává předpoklad jeho výskytu v budoucnosti. Prostor realizace záměru je tvořen zpevněnou plochou uvnitř průmyslového areálu. Žádné přirozené, polopřirozené či přírodnímu stavu blízké ekosystémy se zde nenacházejí. Ve vztahu k realizaci záměru nebyl identifikován žádný významný vlivy, který by negativně ovlivnil takovéto ekosystémy v okolí, což platí také o nedaleké řece Labi. Dtto bod. 1. 3. Vlivem realizace záměru nedojde ke kácení dřevin. Žádné dřeviny se v místě výstavby nenacházejí. Dřevinný lem, oddělující areál od okolí, zůstane nedotčen. 4. Nebude ovlivněn žádný ekologicky hodnotný ekosystém. 5. Realizací záměru nedojde k zásahu do lesa a záměr nezasahuje ani do 50ti metrového ochranného pásma lesa. Dtto bod. 1. Žádný les se zde nenachází. D.1.8. Vlivy na ÚSES, zvláště chráněná území a území navržená k zařazení do sítě Natura 2000 Stávající, alespoň částečně funkční segmenty ÚSES, je nutno chránit před nežádoucími zásahy, které by snižovaly jejich současný stupeň ekologické stability. Cílem, zejména u biocenter, je dosažení přirozené druhové skladby bioty, odpovídající trvalým stanovištním podmínkám. V případě střetu s jinými činnostmi v území je ekostabilizační funkce vymezených ploch prioritní. U biokoridorů, které slouží k migraci organismů mezi biocentry, je možno připustit hospodářské využití v širším rozsahu, nikdy však nesmí dojít ke snížení 78
ekologické stability oproti současnému stavu. Záměr je situován mimo kontakt s jakýmkoliv segmentem ÚSES a tento systém nijak neovlivní. Záměr nezasahuje do žádného naturového území. Negativní vlivy na tato území lze zcela vyloučit, jak je mimo jiné patrné ze stanoviska Správy CHKO České středohoří (viz. příloha č. 3). Záměr nezasahuje ve smyslu 14 do žádného maloplošného zvláště chráněného území či jeho ochranného pásma, ani do přírodního parku. V tomto smyslu je bez negativních vlivů. Záměr se nachází uvnitř IV. zóny CHKO České středohoří, stejně jako všechny okolní obce a města. Ve smyslu ochranného režimu této zóny je záměr bez negativních vlivů. Záměr se nedostává do střetu s žádným významným krajinným prvkem či památným stromem resp. jeho ochranným pásmem. Kapitola D.1.8. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Souhrn Odůvodnění 1. Záměr se nedostává do střetu s žádným segmentem Žádný takovýto segment se zde nenachází. ÚSES. 2. Záměr nezasahuje do žádného maloplošného Žádná takováto území se zde nenacházejí. zvláště chráněného území či jeho ochranného pásma, není situován v přírodním parku a nedostává se do střetu s žádným VKP či památným stromem. 3 Záměr je bez negativních vlivů na evropsky Viz stanoviska Správy CHKO České středohoří. významné lokality či ptačí oblasti. D.1.9. Vlivy na krajinný ráz Objektivní posouzení estetického vlivu na krajinný ráz je velmi obtížné a vždy je silně ovlivněno hodnotícím subjektem. V zákoně č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny je krajinný ráz definován jako Přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Autor tohoto Oznámení chápe krajinný ráz daného území především jako subjektivní vnímání určité harmonie přírodních a kulturních činitelů (respektive jejich syntézu s vnímáním funkčnosti) přítomných v zorném poli pozorovatele. Prostor výstavby leží v průmyslovém areálu, který byl pro daný účel vybudován a kde obdobné aktivity dlouhodobě probíhají. V kontaktu s místem realizace záměru se nacházejí dva další obdobné komerční areály. Územní plán obce Malšovice vymezuje pro tento průmyslový areál výškový rámec budov 20 m. Další, výrazně rozlehlejší průmyslové areály se nacházejí také na druhé straně řeky. Následující tabulka klasifikuje význam, cennost a projev znaků a hodnot identifikovaných v dotčeném krajinném prostoru (viz kapitola č. C.1.9. Krajina resp. krajinný ráz). Vybrány jsou pouze ty, které byly v území doloženy. Tab. 40: Význam, cennost a projev znaků a hodnot identifikovaných v dotčeném krajinném prostoru přítomnost význam cennost projev reliéf + +++ + + lesy + + 0 + porostní pláště okrajů lesů + ++ + + rozptýlená zeleň + +++ + + louky + + 0 + orná půda + + 0 0 mokřady - vodní toky - vodní nádrže a břehové porosty - 79
místa kulturně-historického a duchovního významu - stavby a stavební soubory dokládající historický vývoj a - využití krajiny struktura osídlení a urbanistická struktura sídel - obraz sídla - kulturně - historický význam - zapojení sídla do přírodního rámce + + 0 0 Vysvětlivky: Přítomnost v dotčeném krajinném prostoru je přítomný (+), nepřítomný (-) Význam zásadní (+++), spoluutvářející (++), doplňující (+) Cennost jedineční (++), význačný (+), běžný (0) Projev pozitivní (+), negativní (-), neutrální (0) Následující tabulka shrnuje vlivy záměru na znaky a hodnoty vizuálně dotčeného krajinného prostoru. Tab. 41: Vlivy záměru na znaky a hodnoty vizuálně dotčeného krajinného prostoru Znaky a hodnoty Pozitivní Neutrální Negativní Zásadní Spoluurčující Doplňující Jedinečná Význačná Běžná Přírodní charakteristika 0 --- --- 0 0 0 --- 0 0 Kulturní charakteristika Konkrétní --- 0 --- --- --- 0 --- --- 0 Historická charakteristika identifikované znaky a --- --- --- --- --- --- --- --- --- Přírodní hodnoty hodnoty 0 --- --- 0 0 0 --- --- 0 Estetické hodnoty 0 --- --- --- 0 --- --- --- 0 Významné krajinné prvky --- --- --- --- --- --- --- --- --- Výčet VKP, ZCHÚ a Zvláště chráněná území --- --- --- --- --- --- --- --- --- dominant Kulturní dominanty --- --- --- --- --- --- --- --- --- Harmonické měřítko Výčet lokalit nebo 0 --- --- 0 0 0 --- 0 0 Harmonické vztahy prostorů --- 0 --- --- --- 0 --- --- 0 Vysvětlivky: Míra zásahů žádný (0), slabý (X), střední (XX), silný (XXX), v území není zastoupen (---) Tato tabulka ukazuje, že zásah do určité charakteristiky nebo znaku či hodnoty je poměrně různorodě popsán. Je třeba počítat s tím, že zásah do některých znaků a hodnot se objeví v tabulce vícekrát (např. zásah do harmonického měřítka se objeví i v zásahu do přírodních hodnot a v zásahu do přírodní charakteristiky. Pro orientaci je možno podrobné hodnocení vlivu navrhovaného záměru na identifikované znaky a hodnoty a na charakteristiky a jevy, uvedené v 12 zákona doplnit obecnějším zhodnocením. Vychází se přitom z celkového výrazu krajiny, převládajícího rázu místa nebo oblasti. Jedná se především o vizuálně vnímaný výraz krajinné scény, o výraznost dominantních prvků nebo rysů, výraznost konfigurace prvků a ploch, o viditelnou rázovitost krajiny. 80
Tab. 42: Zobecnění hodnocení vlivu navrhovaného záměru na identifikované znaky a hodnoty a na charakteristiky a jevy Výrazný zásah který mění převládající ráz Zřetelný zásah který částečně mění převládající ráz Nevýrazný zásah který nemění převládající ráz Nezřetelný zásah který nemění krajinný ráz Převládající ráz místa nebo oblasti výrazný (rázovitá krajina) --- --- --- --- Převládající ráz místa nebo oblasti indiferentní --- --- --- ANO Převládající ráz místa nebo oblasti nevýrazný až těžko definovatelný --- --- --- --- Převládající ráz s převahou pozitivních rysů --- --- --- --- Převládající ráz s vyrovnaným významem pozitivních a negativních --- --- --- ANO rysů Převládající ráz s převahou negativních rysů --- --- --- --- Krajinná scéna s jedinečnými sceneriemi --- --- --- --- Krajinná scéna s význačnými sceneriemi --- --- --- --- Krajinná scéna s běžnými sceneriemi --- --- --- ANO Projev znaků a hodnot identifikovaných v dotčeném krajinném prostoru Pro dotčený krajinný prostor je určující, že se jedná o segment silněji urbanizované krajiny uvnitř okolních krajinných celků s výrazně nižší mírou urbanizace. Jedná se o důsledek přítomnosti města Děčína a konfigurace terénu, která je zde příznivější pro zemědělské využívání (kaňon Labe se zde rozestupuje). Dominující je přítomnost Labe, jako zásadního krajinotvorného fenoménu. Dalším z určujících pozitivních rysů krajinné scény je mozaikovitost krajiny a pestré prolínání antropogenních a přírodnímu stavu blízkých biotopů resp. území. Segmenty s vyšší ekologickou či krajinářskou hodnotou přibývají směrem dál od řeky. Po jejích březích se naopak soustřeďují silněji urbanizované plochy (zástavba, průmyslové areály, železnice, silnice). V dotčeném krajinném prostoru se nacházejí až na malé výjimky (jakou je kupř. prostor průmyslového areálu) jen pozitivní případně neutrální znaky či hodnoty přírodní, kulturní či historické charakteristiky.vzhledem ke svému situování do průmyslového areálu je záměr bez negativních vlivů na znaky a hodnoty pozitivní i neutrální a nebude mít za následek nežádoucí vnesení nového znaku negativní povahy (záměr respektuje výškový regulativ průmyslového areálu). V dotčeném krajinném prostoru se nenacházejí žádné registrované významné krajinné prvky či maloplošná zvláště chráněná území. Záměr tudíž tyto kategorie nemůže nijak ovlivnit. Dotčený krajinný prostor, stejně jako celý Děčín, se nachází ve IV. ochranné zóně CHKO České středohoří a jeho východní hranici tvoří EVL Porta Bohemica. Jednoznačnou krajinnou dominantou je zde tok Labe resp. říčné fenomén tohoto toku. Ve srovnání se stavem po a proti proudu je v dotčeném krajinném prostoru jeho projev poněkud méně pozitivní. Harmonické měřítko či vztahy mají v dotčeném krajinném prostoru projev převážně pozitivní, případně neutrální. Situace se zlepšuje dále od řeky směrem do svahů. Záměr má být situován do území s projeven neutrálním, případně (díky přítomnosti průmyslového areálu) až slabě negativním. Jedná se zde především o estetiku funkční, jejíž rámec je vymezen platným územním plánem. Ten pro dané území vymezuji maximální povolenou výšku budov. Jelikož záměr tento rámec respektuje, nehrozí jeho realizací narušení měřítek či vztahů dotčeného krajinného prostoru. 81
Význam znaků a hodnot identifikovaných v dotčeném krajinném prostoru Jako zásadní jsou v dotčeném krajinném prostoru hodnoceny pouze reliéf a rozptýlená zeleň. Jedná se o znaky pozitivní, přičemž význam reliéfu se projevuje až dále od místa realizace záměru (především na horizontech). Ani jeden z těchto znaků záměr negativně neovlivní (má být situován uprostřed průmyslového areálu, v kontaktu s obdobnými budovami, navíc v urbanizovaným koridoru podél Labe. To samé platí i pro znaky spoluvytvářející, kam patří především pestrý porostní pláště okrajů lesů a dřevinných remízů. V obou případech se jedná o znaky kladné, v dotčeném krajinném prostoru lze doložit také znaky projevu neutrálního, jako jsou nepříliš velké plochy orné půdy či zapojení sídel do přírodního rámce. Cennost znaků a hodnot identifikovaných v dotčeném krajinném prostoru V dotčeném krajinném prostoru nebyl identifikován žádný jedinečný znak či hodnota. Záměr tudíž tuto kategorii nemůže nijak ovlivnit. Byly doloženy pouze znaky a hodnoty význačné a běžné (a to jak v pozitivním tak neutrálním smyslu viz předchozí body) a tyto nebudou vzhledem k situování záměru do průmyslového areálu nijak ovlivněny. Následující tabulka souhrnným způsobem hodnotí vlivy posuzovaného záměru na charakteristiky krajinného rázu ve smyslu kritérií 12 zákona č. 114/1992 Sb. Tab. 43: Vlivy na charakteristiky krajinného rázu ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. Charakteristiky krajinného rázu Hodnocení vlivu Rysy a hodnoty přírodní charakteristiky Nedojde k významnému ovlivnění Rysy a hodnoty kulturní charakteristiky Nedojde k významnému ovlivnění VKP Nedojde k významnému ovlivnění ZCHÚ Nedojde k významnému ovlivnění Kulturní dominanty Nedojde k významnému ovlivnění Estetické hodnoty Nedojde k významnému ovlivnění Harmonické měřítko krajiny Nedojde k významnému ovlivnění Harmonické vztahy v krajině Nedojde k významnému ovlivnění Na základě výše provedené analýzy vlivů záměru na krajinný ráz je možno konstatovat, že záměr je ve smyslu 12 zákona č. 114/1992 Sb. bez významných negativních vlivů. Velkoplošné vlivy v krajině Z hlediska ekologické únosnosti území a zajištění jeho trvale udržitelného rozvoje nepředstavuje realizace záměru výraznější negativní faktor pro vývoj, ani negativní zátěž v porovnání se stávajícím stavem. Nedojde ani k výstavbě žádných nových dominantních krajinných prvků, které by mohly zásadním způsobem narušit tvářnost krajiny, nebo působit vysloveně negativním dojmem. Vlivy na rekreační kapacity území Zájmové území ani jeho nejbližší okolí není rekreačně využíváno. Jedná se o klasickou komerční zónu, ke které od severu přiléhá rozlehlé pole. Jakákoliv forma rekreace zde nepřipadají v úvahu. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je možné konstatovat, že výstavba ani provoz areálu nebudou mít žádný vliv na rekreační využívání území, nezpůsobí plošnou redukci potenciálního rekreačního využití okolních ploch, ani změny jejich funkčnosti a samozřejmě nijak neovlivní rekreační potenciál regionu (ohrožení turistického ruchu nebo jeho přesměrování). 82
Kapitola D.1.9. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Odůvodnění Souhrn 1. Realizace záměru významně negativně neovlivní žádnou přírodní, kulturní ani historickou dominantu vizuálně dotčeného území. Nedojde ke snížení estetické ani přírodní hodnoty krajinného rázu. Veškeré významné krajinné prvky zůstávají zachovány, nedojde k ovlivnění zvláště chráněného území, kulturní dominanty, harmonického měřítka či vztahů v krajině. Nedojde ani k významnému narušení přirozených měřítek či proporcí. 2. Posuzovaný záměr se nedostává do přímého střetu s žádnou formou rekreačního využití oblasti. 3. Souhrnně lze konstatovat, že záměr ve smyslu 12 zákona č. 114/92 Sb. pro zájmové území nepředstavuje významně negativní vliv. D.1.10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Svými parametry (výškovými i funkčními) záměr odpovídá regulativům pro danou plochu, jak jsou specifikovány v platném územním plánu. Záměr není takového rozsahu, aby mohl ovlivnit hodnoty krajinného rázu a je navíc situován ve stávajícím průmyslovém areálu, kde se nacházejí další obdobné budovy. Zájmové území ani jeho blízké okolí nemá rekreační potenciál a není v tomto smyslu využíváno. Dtto bod. 1. Prostor uvažované výstavby se nachází uvnitř oploceného průmyslového areálu Bohemia Cargo, kde se nenachází žádný cizí hmotný majetek. Žádný cizí hmotný majetek se nenachází ani nikde v bezprostřední blízkosti uvažovaného místa realizace záměru. Vzhledem ke skutečnosti, že záměr je v souladu s územním plánem, nebude mít realizace záměru významný negativní vliv na následný rozvoj či stagnaci přímo navazující infrastruktury a nedá se tudíž ani očekávat přímý vliv na využívání okolních pozemků ani na změny jejich ceny či ceny okolních nemovitostí. Identifikovanými vlivy záměru nebudou dotčeny ani plochy územním plánem vymezené jako zastavitelné (a dosud nezastavěné). Pravděpodobnost učinění archeologického nálezu lze vzhledem k umístění záměru (násyp výkopových zemin z předchozích etap výstavby) zcela vyloučit. V zájmovém území se nenacházejí žádné zákonem chráněné budovy mající zvláštní historický význam ani archeologické lokality, požívající zákonné ochrany. V zájmovém území se nenacházejí žádná známá geologická či paleontologická naleziště a výstavbou tudíž nedojde ke konfliktu s těmito fenomény. Žádné kulturní hodnoty nehmotného charakteru, místní zvyky, tradice či náboženské akce se nedostávají do středu se záměrem. Kapitola D.1.10. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Souhrn Odůvodnění 1. Pravděpodobnost učinění archeologického je Záměr má být situován uvnitř stávajícího průmyslového nulová. areálu. 2. V území se nenacházejí žádné zákonem chráněné Viz územní lán. budovy mající zvláštní historický význam ani archeologické lokality, požívající zákonné ochrany. 3. V zájmovém území se nenachází žádný cizí Záměr je situován na pozemek uvnitř průmyslové zóny. hmotný majetek či obytná zástavba. 4. Výstavbou nedojde ke konfliktu geologickými či V zájmovém území se nenacházejí žádná známá paleontologickými nalezišti. geologická či paleontologická naleziště. 5. Vlivem realizace záměru nedojde k demolici Žádný stavební objekt se zde v době realizace záměru žádného stavebního objektu. nebude nacházet. 6. Realizace záměru nebude mít významný negativní Záměr má být situován uvnitř průmyslového areálu. vliv na následný rozvoj či stagnaci přímo navazující infrastruktury či přímý vliv na využívání okolních pozemků ani na změny jejich ceny či ceny okolních nemovitostí. 83
D.1.11. Vlivy záření Výstavba ani provoz záměru nebude ovlivňovat okolní území žádnými škodlivými emisemi elektromagnetického nebo radioaktivního záření, neboť se v areálu nevyskytují žádné zdroje. Instalace výkonných zdrojů osvětlení, které by mohly negativně působit na obyvatele se nepředpokládá. Kapitola D.1.11. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Souhrn Odůvodnění 1. Výstavba ani provoz záměru nebude ovlivňovat Žádné takovéto zdroje zde nebudou instalovány. okolní území žádnými škodlivými emisemi elektromagnetického nebo radioaktivního záření. D.1.12. Vlivy na dopravu, antropogenní systémy, jejich složky a funkce Uvažovaný prostor realizace záměru je na okolní silniční síť zcela bezkonfliktně napojen účelovou komunikací, která vede mimo obytnou zástavbu a napojuje se přímo na kapacitní komunikaci Ústecká (I/62) pomocí čtyř sjezdů/nájezdů. Tato účelová komunikace obsluhuje výlučně areál. Veškerá nákladní doprava a naprostá většina dopravy osobní budou směrovány na I/62. S ohledem na zkušenosti se stávajícím provozem v Děčíně se pravděpodobně nebude jednat o více jak jeden nákladní automobil (= 2 jízdy) za den (někdy jich může být více, jindy ale nepřijede nic). Zajíždět sem bude i určité množství automobilů osobních. Ve smyslu vlivů na dopravu na přilehlých komunikacích se bude jednat o množství zanedbatelné (max. 30 osobních automobilů resp. 60 jízd), přičemž tyto jízdy budou realizovány převážně mimo noční dobu. Trasování těchto jízd nelze v současní době zcela přesně stanovit, naprostá většina těchto osobních aut bude nicméně přijíždět/odjíždět směrem k silnici I/62, tj. mimo Malšovice resp. Děčín Vilsnice. I pro osobní automobily se totiž jedná o nejlogičtější přístupovou trasu jak ze směru od Děčína, tak od Ústí. Realizace záměru si nevyžádá žádné další významnější nároky na infrastrukturu (výstavba bytů a pod.), neboť se předpokládá saturace pracovních míst z lokálních zdrojů. Kapitola D.1.12. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Odůvodnění Souhrn 1. Z dopravního hlediska má záměr velmi výhodnou polohu a nebude mít za následek významné navýšení dopravní zátěže. 2. Přístupovou trasu lze z dopravního hlediska považovat za bezkonfliktní. 3. Žádné jiné antropogenní systémy nebudou ovlivněny. Záměr je situován uvnitř stávajícího průmyslového areálu, který je bezkonfliktně napojen na nedalekou silnici I/62 (Ústecká ul.). Přístupová trasa vede mimo obytnou zástavbu. Navýšení dopravy vlivem realizace záměru nebude významné, a to jak ve fázi výstavby, tak i během provozu. Dtto bod 1. Dtto bod 1. D.1.13. Vlivy navazujících a souvisejících staveb Realizace záměru nevyvolá nutnost rozsáhlejší přeložky žádné stávající komunikace, Realizace záměru nevyvolá nutnost rozsáhlejší přeložky žádné stávající komunikace, či jiný významný zásah do technické infrastruktury. Vlivem realizace záměru nehrozí nebezpečí vzniku energetických odstávek. 84
Kapitola D.1.13. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Odůvodnění Souhrn 1. Záměr je bez negativních vlivů na navazující a sousední stavby. D.1.14. Ostatní vlivy Záměr má být umístěn uvnitř průmyslového areálu, která byla pro tento typ aktivit vybudována a záměr zde má k dispozici veškeré nezbytné sítě. Realizace záměru nevyvolá nutnost rozsáhlejší přeložky žádné stávající komunikace, či jiný významný zásah do technické infrastruktury. Výstavba nebude přinášet žádné zvýšené potenciální riziko typu zavlečení exotických nebo nepůvodních druhů rostlin či živočichů s následnými negativními důsledky na biologické poměry dané lokality jako je přemnožení či lokální vymizení původních druhů nebo nadměrnou migraci v rámci širšího zájmového území. Kapitola D.1.14. souhrn kapitoly a odůvodnění výroků Odůvodnění Souhrn 1. Záměr je bez negativních vlivů na jiné složky životního prostředí, neuvedené v kapitolách D.1.1. až D.1.13. Vzhledem ke své povaze i umístění žádné další negativní vlivy na jiné složky životního prostředí nebyly identifikovány. D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Následující dvě tabulky poskytují základní představu o vlivech působených výstavbou a provozem na životní prostředí, přičemž první identifikuje tyto vlivy s ohledem na etapy realizace stavebního záměru a druhá tyto vlivy kvantifikuje (vyhodnocení významnosti). Tab. 44: Identifikace vlivů z hlediska jednotlivých etap realizace, při zohlednění kompenzačních a eliminačních opatření Vliv výstavba provoz Změny v čistotě ovzduší 0 0 Změna mikroklimatu 0 0 Změna kvality povrchových vod 0 0 Změna kvality podzemních vod 0 0 Vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě 0 0 Ovlivnění režimu podzemních vod, změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podzemní vody 0 0 Zábor ZPF 0 0 Zábor PUPFL 0 0 Vlivy na čistotu půd 0 0 Projevy eroze 0 0 Svahové pohyby a pohyby vzniklé poddolováním 0 0 Likvidace, poškození populací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 0 0 Likvidace, poškození stromů a porostů dřevin rostoucích mimo les 0 0 Likvidace, poškození lesních porostů 0 0 Likvidace, zásah do prvků ÚSES a VKP 0 0 Změny reliéfu krajiny 0 0 Vlivy na krajinný ráz 0 - Likvidace, narušení budov a kulturních památek 0 0 Vlivy na geologické a paleontologické památky 0 0 Vlivy spojené se změnou dopravní obslužnosti 0 0 Vlivy spojené se změnou funkčního využití krajiny 0 0 Vlivy na rekreační využití území 0 0 Vlivy na hmotný majetek 0 0 Vlivy spojené s havarijními stavy 0 0 Vlivy záření 0 0 Vlivy na hluk a vibrace - - Vlivy na produkci odpadů - - Vlivy na zdraví 0 0 85
Poznámka: + identifikovaný vliv nastal a je kladný - identifikovaný vliv nastal a je záporný 0 identifikovaný vliv nenastal Výše uvedená tabulka neuvažuje fázi přípravy, kde žádné vlivy nenastanou a fázi po ukončení provozu, jelikož by se vzhledem k předpokládané délce funkčnosti jednalo o nepodloženou spekulaci. Tab. 45: Vyhodnocení významnosti nejdůležitějších uvažovaných vlivů dostavby na životní prostředí Vliv Kritérium významnosti vlivu Velikost Časový rozsah Reverzibilita Citlivost Mezinárodní Veřejnost Nejistoty Koeficient významnosti Ochrana Výsledný koeficient Změny v čistotě 0 0 0 ovzduší Změna 0 0 0 mikroklimatu Změna kvality 0 0 0 povrchových vod Změna kvality 0 0 0 podzemních vod Vliv na povrchový 0 0 0 odtok a změnu říční sítě Ovlivnění režimu 0 0 0 podzemních vod, změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podzemní vody Zábor ZPF 0 0 0 Zábor PUPFL 0 0 0 Vlivy na čistotu 0 0 0 půd Projevy eroze 0 0 0 Svahové pohyby a 0 0 0 pohyby vzniklé poddolováním Likvidace, 0 0 0 poškození populací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Likvidace, 0 0 0 poškození stromů a porostů dřevin rostoucích mimo les Likvidace, 0 0 0 poškození lesních porostů Likvidace, zásah do 0 0 0 prvků ÚSES a VKP Změny reliéfu 0 0 0 krajiny Vlivy na krajinný -1-2 -1 0 0 0 0-3 0,2-2,4 ráz Likvidace, narušení budov a kulturních památek 0 0 0 Vlivy na geologické a paleontologické 0 0 0 86
památky Vlivy spojené se 0 0 0 změnou dopravní obslužnosti Vlivy spojené se 0 0 0 změnou funkčního využití krajiny Vlivy na rekreační 0 0 0 využití území Vlivy na hmotný 0 0 0 majetek Vlivy spojené 0 0 0 s havarijními stavy Vlivy záření 0 0 0 Vlivy na hluk a -1-1 -1-1 0 0 0-3 0,5-1,5 vibrace Vlivy na produkci odpadů -1-2 -2 0 0 0 0-4 1 0 Vlivy na zdraví 0 0 0 Poznámka: Výpočet koeficientu významnosti vychází ze zásady přímého vztahu mezi velikostí vlivu a jeho časovým rozsahem, a proto jsou tato dvě kritéria mezi sebou vynásobena. Další kritéria jsou již prostě přičtena. Možnost ochrany je stanovena jako číslo mezi 0 1 a vyjadřuje účinnost ochrany od 0% (=0) do 100% (=1). Koeficient významnosti = - (velikost x časový rozsah) + reverzibilita + citlivost území + mezinárodní vztahy + zájem veřejnosti + nejistoty pro velikost vlivu < 0 platí: Velikost Reverzibilita Nejistoty Významný nepříznivý vliv -2 Nevratný -3 ano -1 Nepříznivý vliv -1 Kompenzovatelný -2 ne 0 Nevýznamný až nulový vliv 0 Vratný -1 Veřejnost Příznivý vliv 1 Citlivost ano -1 Časový rozsah ano -1 ne 0 Trvalý -3 ne 0 Dlouhodobý -2 Mezinárodní vliv Krátkodobý -1 ano -1 ne 0 Koeficient významnosti výsledný: = - koeficient významnosti x (1 možnost ochrany) Při velikosti vlivu = 0 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 0 Při velikosti vlivu = 1 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 1 Možnost ochrany: úplná 1 částečná 0,1 0,9 nemožná 0 Hodnocení významnosti: Významný nepříznivý vliv -8 až -11 Nepříznivý vliv -4 až -7 Nepříznivý až nulový vliv 0 až -3 Příznivý vliv 1 Společnost Constellium Extrusions Děčín s.r.o. se dlouhodobě ve svém mateřském závodě v Děčíně zabývá cca identickým výrobním programem a nově instalované technologické celky budou také obdobné. Okruh potenciálních vlivů na životní prostředí je tudíž velmi dobře znám. Je možno konstatovat, že stávající provoz v Děčíně je dlouhodobě environmentálně bezkonfliktní. Výše uvedené dvě tabulky ukazují, že s výstavbou areálu či jeho provozem nelze spojovat žádné významně negativní vlivy na některou ze složek životního prostředí. Určité 87
vlivy lez očekávat ve smyslu akustické zátěži či krajinného rázu. Jejich dopad však bude lokální. Nárůst zpevněných ploch je v daném povodí zanedbatelný, většina těchto ploch je navíc zpevněna již dnes. Dešťové vody budou odkanalizovány do dešťové kanalizace sousedního areálu Bohamia Cargo. S provozovatelem této kanalizace bude mít investor na daný objem vod uzavřen smluvní vztah. Splaškové vody budou zaústěny do splaškové kanalizace se zaústěním na ČOV. Průmyslové odpadní vody z chladících věží budou odkanalizovány do Labe přičemž k tomuto bude mít investor povolení od správce toku. Nedojde k záboru zemědělské půdy ani k biologicky hodnotných ploch. Záměr je vhodně situován do průmyslového areálu, v přímé návaznosti na sousední budovy. V kontaktu se záměrem se nenacházejí žádná území, podléhající ochraně dle zákona č. 114/92 Sb. Z emisního hlediska je záměr bezproblémový, což platí také o vyvolané nákladní automobilové dopravě. Z hlediska dopravního je přístupová trasa zcela bezkonfliktně napojena na kapacitní silnici I/62. Toto platí jak pro fázi výstavby, tak i provozu. Provozem areálu nebude docházet k překročení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a chráněných venkovních prostorech. Záměr je v souladu s platným územním plánem obce, čemuž odpovídá i jeho výškové provedení. Vzhledem ke skutečnosti, že má být situován uvnitř dlouhodobě provozovaného průmyslového areálu, kde se již obdobné budovy nacházejí, lze očekávat, že vlivy nového stavebního objektu na krajinný ráz budou jen lokální a záměr bude ve smyslu 12 zákona č. 114/1992 Sb. bez významných negativních vlivů. Další, výrazně rozlehlejší, průmyslové komplexy se nacházejí také na druhé straně Labe. Záměr je bez negativních vlivů na kulturní památky, hmotný majetek a s odvoláním na zkušenosti ze stávajícího závodu v Děčíně je riziko vzniku rozsáhlejší havarijní situace velmi nízké. Nárůst produkce odpadů je nevýznamný, navíc svým složením odpovídá stávajícímu provozu v mateřském závodě. Existující systém nakládání s odpady do sebe zahrne i nový areál. D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Lokalita s uvažovanou realizací záměru se nachází mimo kontakt se státní hranicí. Samozřejmě i vzhledem k velikosti a typu investičního záměru jsou jakékoliv přeshraniční vlivy vyloučeny. D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné V souladu s Metodickým sdělením Ministerstva životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence pro držitele autorizace dle 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, Č.j.: 18130/ENV/15), jsou veškerá nezbytná opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí součástí technického popisu záměru a jsou uvedena v kapitole B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru. Detailní rozpracování jednotlivých opatření bude provedeno po jejich kodifikaci stanoviskem Odboru ochrany životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu k tomuto Oznámení, a to v dalším stupni zpracování projektové dokumentace. 88
D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Společnost Constellium Extrusions Děčín s.r.o. se dlouhodobě ve svém mateřském závodě v Děčíně zabývá cca identickým výrobním programem a nově instalované technologické celky budou také obdobné. Okruh potenciálních vlivů na životní prostředí je tudíž velmi dobře znám. Je možno konstatovat, že stávající provoz v Děčíně je dlouhodobě environmentálně bezkonfliktní. Pro potřeby tohoto Oznámení byla data obstarávána vlastním průzkumem a rešerší archiválií. I když se většina těchto archiválních dat jeví jako velmi kvalitní a aktuální, přesný způsob pořízení některých dat (metodika) není znám. Vlivy záměru na kvalitu ovzduší byly hodnoceny pomocí rozptylové studie. Tato studie byla vypracována osobou s autorizací k provádění rozptylových studií dle zákon č. 86/2002 Sb. v platném znění a pomocí modelovacího software, který je doporučen Ministerstvem životního prostředí ČR. Přesto se jedná pouze o odborný odhad, zatížený určitou chybou. Z důvodu její eliminace byly pro účely modelování použity vždy nejméně příznivé varianty a odhad je tudíž velmi konzervativní (= princip předběžné opatrnosti). To samé platí také pro studii akustickou. Během zpracování tohoto Oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech, které by znemožnily posouzení vlivu daného investičního záměru na životní prostředí v rozsahu a kvalitě nutné pro toto Oznámení. Souhrnně lze konstatovat, že úroveň údajů obsažených v této dokumentaci a z nich plynoucích závěrů a doporučení je zcela dostačující pro naplnění zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S ohledem na prostorové a technologické možnosti investora se jako reálná v současné době jeví pouze jediná aktivní varianta situování a prostorových dimenzí záměru. Tato varianta je výsledkem předchozího hledání a hodnocení různých lokalit. Snaha o hledání a následné srovnávání s dalšími variantami by byla nyní pouze formální. Variantnost záměru nicméně spočívá v hledání takového technického řešení, které by minimalizovalo vlivy hluku. V rámci předkládaného Oznámení bylo zpracováváno několik projektových variant situování a vydatnost zdrojů hluku a to takovým způsobem, že daná varianta konfigurace zdrojů hluku byla vždy prověřena pomocí Akustické studie. Na základě výsledků pak bylo modifikováno technické řešení. Tyto mezikroky v Akustické studii ani Oznámení prezentovány nejsou. Jednalo se o kontinuální proces komunikace mezi projekčním týmem investora a zpracovatelem Akustické studie, jehož účelem bylo vyprecizování technického řešení projektu stran minimalizace vlivů na hlukovou situaci území. Varianta A jedná se o variantu rozpracovanou v této dokumentaci Záměr prostorově a funkčně sleduje variantu, která technologicky, kapacitně a funkčně optimalizuje požadavky na záměr a možnosti daného území. Je jasně definovaný investor záměru, u kterého je velká pravděpodobnost dotažení investičního záměru až do konce včetně následného udržování objektu v dobrém stavu. Z výrobního i technologického hledisky se bude jednat o identický provoz, který investor dlouhodobě a environmentálně bezkonfliktně provozuje v Děčíně. Veškeré 89
potenciální vlivy záměru na životní prostředí jsou tudíž dobře známy, stejně jako postupy jejich předcházení a eliminace. V areálu budou instalovány výlučně nové technologické celky, splňujíc národní i EU environmentální normy. Žádný významné negativní vlivy nelze se záměrem spojovat. Varianta B nulová varianta bez realizace investičního záměru Jedná se o prolongaci existujícího stavu. Uprostřed průmyslového areálu zůstanou zpevněné plochy mezi sousedními halami a tento prostor bude postupně zarůstat ruderální vegetací a nálety dřevin. Variantu A lze pro daný investiční záměr považovat za vhodnou a odpovídající svému určení a místu realizace. Jedná se o logické využití území aktivitami, které již investor provozuje nedaleko od zájmového území v mateřském závodě v Děčíně a jejichž potenciální vlivy na životní prostředí jsou tudíž dobře známy. Při splnění podmínky realizace sumy navržených eliminačních opatření, která jsou součástí technické dokumentace a dodržování odpovídající legislativy, lze míru environmentálních rizik spojených s realizací záměru považovat za přijatelnou. F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE F.1. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech S ohledem na dlouholeté zkušenosti s existujícím provozem v mateřském závodě v Děčíně lze konstatovat, že není známo žádné významné riziko havárie. V úvahu připadá pouze únik oleje z hydrauliky a s tím spojené nebezpečí zahoření. Toto riziko bude, stejně jako ve stávajícím provozu ušetřeno nepropustnými vanami v místech nebezpečí úniku oleje. Tyto vany budou dimenzovány na zachycení celého objemu oleje, který by takto mohl vytéct. Nebezpečí zahoření tohoto oleje bude v halách 32 a 34 zcela eliminováno použitím tzv. samozhášecího oleje, který nehoří. V hale č. 33 se jeho použití z technologických důvodů prověří na základě upřesnění od dodavatele konkrétních komponentů technologie. V areálu bude dále instalováno samočinné stabilní hasicí zařízení v Hale 33 nad lisem. Další údaje o zabezpečení požární bezpečnosti viz kapitola č. B.I.6.2.4. Další technologické systémy. Na základě zkušeností s provozem v mateřském závodě lze ale nebezpečí většího požáru považovat ze velmi malé. F.2. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Při zpracování oznámení bylo postupováno následovně: 1) získání základních informací o investičním záměru 2) orientační návštěvy lokality 3) sběr existujících údajů o lokalitě 4) porovnání investičního záměru s obdobnými, již realizovanými, záměry 5) identifikace chybějících znalostí a následné doplnění 6) konzultace se specialisty 90
7) detailní terénní průzkum 8) kompletace údajů o investičním záměru (ve spolupráci s investorem) 9) kompletace údajů o lokalitě 10) analýza možných vlivů včetně jejich významnosti (porovnání s legislativou) 11) kompletace dokumentace Použitá základní legislativa Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ( zákon o posuzování vlivů na životní prostředí ) Zákon č. 93/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ( zákon o posuzování vlivů na životní prostředí ) Zákon č. 39/2015 kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 17/1991 Sb. o životním prostředí Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 201/2012 Sb. Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 185/2001 Sb o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů Zákon 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů ( zákon o obalech ) Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů Zákon ČNR č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 260/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů Zákon 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů ( zákon o integrované prevenci ) Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb. Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb. o hospodárném využívání výhradních ložisek,, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 242/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích Vyhláška č. 415/2012 Sb. ve znění Vyhlášky č. 155/2014 o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Vyhláška č. 330/2012 Sb. o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovní znečištění a při smogových situacích Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška 327/98 Sb., kterou se stanoví charakteristika stanoví bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. 91
Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č.395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 78/1996 Sb. o stanovení pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 321/2014 Sb. o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 374/2008 Sb.o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR č.115/2002 Sb., o podrobnostech nakládání s obaly Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhláška 546/02 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/98 Sb., kterou se stanoví charakteristiky bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Nařízení č. 401/2015 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Nařízení vlády č. 342/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku Nařízení vlády č. 217/2016 Sb., kterým se mění na řízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. Tam, kde legislativa limity nestanovuje, byla významnost vlivu okomentována či porovnána s literárními údaji týkajícími se obdobných záměrů. Vstupní data byla získána jak vlastním průzkumem, tak z publikovaných zdrojů. Technickým podkladem pro Oznámení byla projektová dokumentace Constellium hala 32, 33, 34. Zhotovitelem dokumentace je: Tebodin Czech Republic, s.r.o., Chaloupecký a kol. 2016. Tab. 46: Zkratky použité v textu BPEJ bonitované půdně ekologické jednotky OA osobní automobily BZN benzen OO ostatní odpady BZP benzo(a)pyren Oznámení oznámení záměru dle 6 zákona č. 100/2001 Sb. ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav OZV obecně závažná vyhláška 92
ČOV čistírna odpadních vod OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší db decibel P.Č. pozemek číslo E.O. ekvivalentní obyvatel PHM pohonné hmoty CHKO Chráněná krajinná oblast PM 10 prachové částice frakce PM10 CHLÚ Chráněné ložiskové území PP přírodní památka CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod PR přírodní rezervace IG inženýrsko-geologický průzkum PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa KN katastr nemovitostí RBC regionální biocentrum KÚ krajský úřad RBK regionální biokoridor k.ú. katastrální území SO 2 oxid siřičitý LBC lokální biocentrum SZÚ Státní zdravotní ústav LBK lokální biokoridor TOC celkový organický uhlík LAeq ekvivalentní hladina hluku A [db(a)] TUV teplá užitková voda MČ městská část TZL tuhé znečišťující látky MHD městská hromadná doprava ÚAP územně analytické podklady MM magistrát města ÚP územní plán MÚ městský úřad ÚPD územně plánovací dokumentace MŽP Ministerstvo životního prostředí ČR ÚPNSÚ územní plán sídelního útvaru NA nákladní automobily ÚSES územní systém ekologické stability NRBC nadregionální biocentrum VKP významný krajinný prvek NRBK nadregionální biokoridor VOC těkavé organické látky NP národní park VÚV Výzkumný ústav vodohospodářský NPP národní přírodní památka VZT vzduchotechnika NPR národní přírodní rezervace ZPF zemědělský půdní fond NO nebezpečné odpady ZCHÚ zvláště chráněné území NO 2 oxid dusičitý ZP zemní plyn NO x oxidy dusíku ŽP životní prostředí G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Název záměru Constellium hala 32, 33, 34 Obchodní firma Constellium Extrusions Děčín, s.r.o. IČ 18380654 Sídlo Ústecká 751/37 405 02 Děčín Oprávněný zástupce Ing. Tomáš Schránil, vedoucí projektu Ústecká 751/37 405 02 Děčín tel: 412 822 376 Ing. Josef Kreuter, Ústecká 751/37 405 02 Děčín tel.: 412 822 253 Zpracovatel oznámení ECODIS s.r.o. Na Dlouhém lánu 16 160 00 Praha 6 93
tel: 606 569 963 NUTS II Severozápad NUTS III Ústecký kraj obec Malšovice (562718) katastrální území Malšovice (691348) prostor výstavby Uvažovaný prostor výstavby se nachází uvnitř průmyslového areálu Bohemia Cargo, který je nicméně v současné době z části neudržován. Záměr má být vybudována ve střední části tohoto areálu. Prostor je tvořen zpevněnými plochami. GPS: 50 44'27.208"N, 14 10'41.989"E V souladu s 6 zákonem 100/01 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí a o změně některých dalších zákonů v aktuálním znění resp. s přílohou č. 1 k tomuto zákonu předkládá investor tj. Constellium Extrusions Děčín s.r.o. Oznámení záměru: Constellium hala 32, 33, 34. Zájmové území (GPS: 50 44'27.208"N, 14 10'41.989"E) se nachází uvnitř stávajícího průmyslového areálu Bohemia Cargo, při severním okraji obce Malšovice. Samotný prostor výstavby se nachází ve střední části tohoto areálu a je tvořen opuštěnou, převážně zpevněnou, plochou. Stávající stavební objekty jsou momentálně v procesu demolice a stavební pláň bude investorovi předána již zarovnaná (tj. bez budov). Záměr je v souladu s platným územním plánem. Záměrem investora, tj. společnosti Constellium Extrusions Děčín s.r.o., je rozšíření stávajících výrobních aktivit, které jsou dlouhodobě provozovány v mateřském závodě v Děčíně. Z výrobního hlediska se bude jednat o velmi podobný provoz s tou výjimkou, že zde ve všech provozech budou instalovány výlučně nové technologie. Kapacitně bude tento nový závod znamenat navýšení celkové výroby o cca 20% výroby mateřského závodu. Okruh potenciálních vlivů na životní prostředí je tudíž velmi dobře znám a je možno konstatovat, že stávající provoz v Děčíně je dlouhodobě environmentálně bezkonfliktní. Podstata předkládaného záměru spočívá v: (1) navezení vstupní suroviny ( primární AL, Al odpady, předslitiny, (2) roztavení AL vsádky a nalegování taveniny (3) odlití taveniny do čepů kruhového průřezu (4) lisování čepů do výlisků (profilů, trubek a tyčí) dle požadavku odběratele, (5) tepelné zpracování výlisků,zabalení a expedice nákladními automobily mimo prostor areálu (většinou k finálnímu odběrateli, případně do vlastního závodu v Děčíně Výstavba haly bude probíhat z dílů, které budou na místě smontovány. Tento způsob stavebních prací klade minimální nároky na vznik stavebních odpadů i na zatěžování lokality stavebními pracemi. Do těchto hal budou následně instalovány výrobní technologie. V areálu nalezne práci cca 169 zaměstnanců ve 4 směnném provozu. Další pracovní místa vzniknou v návaznosti na provoz areálu. Nároky provozu v halách na inženýrské sítě a spotřebu energií odpovídají danému typu výroby a nebudou představovat neúnosnou zátěž. Nároky na spotřebu zemního plynu jsou nízké, jelikož provoz bude produkovat množství vlastního tepla, které bude rekuperováno pro účely vytápění ostatních částí areálu. Hrubý odhad počtu jízd ve fázi výstavby činí cca 20 nákladních aut (= 40 jízd) za pracovní den v době vrcholného provozu, což lze očekávat po dobu cca 2 až 3 týdny. V ostatním období se bude jednat o výrazně nižší počty nákladních aut, přesná specifikace by ale v této fázi zpracování projektové dokumentace byla spekulací. Veškerá tato doprava bude směrována na ulici Ústecká (I/62), tj. mimo obytnou zástavbu. 94
Ve fázi provozu bude do areálu zajíždět cca 13 nákladních automobilů za den (= 26 jízd). Je uvažováno s 330ti pracovními dny v roce vč. sobot a nedělí. Auta sem budou zajíždět pouze v denní době, tj. nikoliv v noci. Jedná se o nákladní automobily, navážející surovinu do výroby resp. odvážející hotové výroby. Režim těchto jízd bude takový, že nákladní auto najede do prostoru východně od hal, zastaví a bude vyloženo/naloženo. Následně po stejné trase, tj. jižně od hal a dále pak na silnici I/62, odjede prázdné/plné. Kromě těchto cca pravidelných jízd je třeba dále uvažovat s určitým množstvím jízd nepravidelných (obsluha provozu, dovoz PHM, technické plny, atd.). V průměru je možno uvažovat s jedním nákladním automobilem (= dvě jízdy) za den (celkem tedy maximálně 14 nákladních automobilů resp. 28 jízd za den). Veškerá nákladní doprava bude směrována na ul. Ústecká (I/62), tj. mimo obytnou zástavbu. Provoz osobních automobilů bude nevýznamný a většina z nich bude navíc také přijíždět/odjíždět směrem k silnici I/62. I pro osobní automobily se totiž jedná o nejlogičtější přístupovou trasu jak ze směru od Děčína, tak od Ústí. Z emisního hlediska je záměr bezproblémový (viz výsledky Rozptylové studie), což platí také o vyvolané nákladní automobilové dopravě. Z hlediska dopravního je přístupová trasa zcela bezkonfliktně napojena na kapacitní silnici I/62. Toto platí jak pro fázi výstavby, tak i provozu. Teoretické výpočty v programu HLUK+ ukazují, že provozem areálu nebude docházet k překročení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a chráněných venkovních prostorech.. Nedojde k záboru zemědělské půdy ani biologicky hodnotného území. Záměr je vhodně situován do průmyslového areálu, v přímé návaznosti na sousední budovy. V kontaktu se záměrem se nenacházejí žádná území, podléhající ochraně dle zákona č. 114/92 Sb. Nárůst zpevněných ploch je v daném povodí zanedbatelný, většina těchto ploch je navíc zpevněna již dnes. Dešťové vody budou odkanalizovány do dešťové kanalizace sousedního areálu Bohemia Cargo. S provozovatelem této kanalizace bude mít investor na daný objem vod uzavřen smluvní vztah. Dešťové vody ze střech hal budou neznečištěné, v případě dešťových vod z parkovacích a pojezdových ploch dojde k jejich převedení přes odlučovač ropných látek a teprve pak budou zaústěny do areálové dešťové kanalizace. Tento systém je schopen zcela eliminovat případný únik ropných látek. Splaškové vody budou zaústěny do splaškové kanalizace se zaústěním na ČOV. V místech technologie, kde hrozí nebezpečí úniku mazadel, budou vybudovány dostatečně kapacitní vany. Jedná se o systém odzkoušený a dlouhodobě bezproblémově provozovaný v mateřském závodě. Průmyslové odpadní vody z chladících věží budou následně odkanalizovány do Labe, přičemž k tomuto bude mít investor povolení od správce toku. Případné tekuté odpadní substráty budou likvidovány oprávněnou firmou v režimu odpadů. S odvoláním na stávající provoz v Děčíně se jedná o malé množství, které z hlediska likvidace nepředstavuje problém. Mimo výše popsaný systém se nebudou dostávat žádné odpadní či dešťové vody. Konflikty se zájmy ochrany přírody nenastanou. Záměr je bez negativního vlivu na zvláště chráněná území, zvláště chráněné rostlinné či živočišné druhy, území navržená k zařazení do sítě Natura 2000, skladebné prvky ÚSES či VKP. Vlivem realizace záměru nedojde k narušení krajinného rázu ani k významnému snížení ekologické stability území. Záměr je v souladu s platným územním plánem obce, čemuž odpovídá i jeho výškové provedení. Vzhledem ke skutečnosti, že má být situován uvnitř dlouhodobě provozovaného průmyslového areálu, kde se již obdobné budovy nacházejí, nelze s jeho realizací spojovat ani žádné významné negativní vlivy na krajinný ráz. Další, výrazně rozlehlejší, průmyslové komplexy se nacházejí také na druhé straně Labe. Záměr je bez negativních vlivů na kulturní památky či hmotný majetek. 95
S odvoláním na zkušenosti ze stávajícího závodu v Děčíně je riziko vzniku rozsáhlejší havarijní situace velmi nízké a záměr nebude ani představovat zdroj negativních vlivů na zdraví obyvatel. Vzhledem ke své podstatě i vzdálenosti obytné zástavby je záměr bez jakýchkoliv vlivů na zdraví obyvatel. Souhrnně lze konstatovat, že záměr lze za skutečností uvedených v tomto Oznámení doporučit k realizaci. LITERATURA Balatka, B. et al. 1972: Geomorfologické členění ČSR, Geografický ústav Brno Demek J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR Hory a nížiny, Academia, Praha Forman T.T., Godron M (1993) Krajinná ekologie, Academia Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů České Republiky Míchal a kol. (1991): Územní zabezpečování ekologické stability teorie a praxe Míchal, I. (1999): Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, AOPK Neuhauslová Z. a kol. ( 2001 ): Mapa přirozené potencionální vegetace ČR Quitt E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Studia geographica 16, GÚ ČSAV Brno Synáčková M. (2000): Ochrana vody a ovzduší, ČVUT Syrový 1958: Atlas podnebí ČR Vlček V. a kol. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR Vodní toky a nádrže, Academia, Praha Mapy: Mapový server státní správy http://portal.gov.cz Mapový server Geologické služby - http://www.geofond.cz Mapový server AOPK - http://mapy.nature.cz Mapový server VÚV - http://www.vuv.cz 96
H. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Fotopříloha Obr. 25: Prostor výstavby (pohled k JV) Obr. 26: Dtto obr. 1 (pohled k SV) Obr. 27 a 28: Stávají stavební objekty jsou v procesu bourání a investorovi bude předána zarovnaná stavební pláň Obr. 29: Prostor výstavby (pohled k Z). V pozadí lem dřevin oddělující areál směrem k Malšovicím) 97
Obr. 30: Detail lemu dřevin oddělující areál od Malšovic (pohled k SZ) Obr. 31: Lem dřevin oddělující areál směrem k železniční trati Obr. 32: Zástavba mezi železniční tratí a silnicí I/62 je kryta dřevinami (viz obr. 7) Obr. 33: Haly Bohemia Cargo v areálu Obr. 34: Obytná zástavba Malšovic je cloněna od areálu zalesněným lemem 98
Příloha č. 2: Situace 99
Příloha č. 3: Stanovisko orgánů ochrany přírody pokud je vyžadováno podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 100
101
Příloha č. 4: Vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace 102
103