Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2016/2017 Studijní předmět: Úvod do staroegyptského umění Název přednášky: Přehled základní terminologie, chronologie, pravěké umění Egypta Autor sylabu: Petra Maříková Vlčková Datum konání přednášky: 21.09.2016 Dynastické členění starého Egypta: pravěké období; tzv. 0. dynastie; Raně dynastické / Archaické období (ang. zkratka EDP): 1.-2. dynastie, c. 3000 2686 BC; Stará říše (OK): 3.-6. dynastie, 2686 2181 BC; První přechodné období (PPO, FIP): 7.-1./2 11. dynastie, 2181 2025 BC; Střední říše (MK): 2./2 11.-13. dynastie, 2025 1773 BC; Druhé přechodné období (SIP): 14.-17. dynastie, 1773 1550 BC; Nová říše (NK): 18.-20. dynastie, 1550 1069 BC; Třetí přechodné období (TIP): 21.-25. dynastie, 1069 656 BC; Pozdní doba (LP): 26.-30. dynastie, 664 343 BC; řecko-římské období (GRP): 31. dynastie Ptolemaiovci 375 AD Koncept umění starověkého Egypta: Egypťané neměli označení pro umění X pouze pro jednotlivé kategorie předmětů: socha: tut; stéla: wedž; reliéf: chepu, malba: secha, seš Nepřikládali estetickému rozměru předmětů žádný význam? Chybí doklady o estetických kritériích pohlížení na předměty ve starém Egyptě i o snaze originálně zpracovat dané téma Rozdíl mezi chápáním umění v západním smyslu slova a ve starověku: zásadní dva odlišné světy. Prvořadý význam: funkcionalita v každodenním, ale i náboženském životě Dnešní způsob prezentace egyptského umění: snaha zalíbit se modernímu publiku Umělci a řemeslníci: Umělec: vytvářel předměty umělecké kvality: sochař, malíř či kreslič. Řemeslník: zpracovával kovy, vyráběl kamenné nádoby, nábytek, šperky apod. Stará egyptština: neznala tento rozdíl: hemuti umělec, řemeslník ; kesti sochař ; seš malíř, písař ; seš kedevet kresliči obrysů Žádný umělec ani řemeslník nepůsobil na zcela volné noze, ani nešlo o svobodné tvůrce X patřili k různým oficiálním institucím: chrámům, dvoru, státní správě apod. Mohli přijímat samostatné zakázky Vnitřní hierarchie: existovala: tituly jako představený sochařů, inspektor apod. Vliv organizačního nebo uměleckého talentu, rodinného původu? Výchova umělců: skrze učňovství v dílnách termín wabet: provádění různorodých činností, jež zajišťovaly činnost a vybavení královského zádušního komplexu v OK (mumifikace, výroba soch, příprava obětin apod.) Sebeuvědomění umělců umělecké signatury ve starém Egyptě téměř neexistovaly. Málo pramenů výjimečný pramen: stéla sochaře Irtisena: Uložení: muzeum Louvre. Původ: Abydos. Datace: počátek Střední říše, konec 11. dynastie, panovník Mentuhotep II. Význam: autobiografický text sochaře svědectví umělce o jeho postavení, dílech a životě. Výčet ovládnutých schopností: Základní dovednosti: kvadratická síť, proporční kánon; Různé typy reliéfů: zahloubený i vysoký reliéf, a určité detaily (pózy); Různé typy soch lidí i zvířat; Různé typy předmětů vyrobené různými technikami. 1
Proporční kánon, způsob zobrazování lidského těla a kvadratická síť: Koncepční znázornění lidského těla ideální vyjádření egyptského smyslu pro trvalost a soulad. Lidské tělo: jednotlivé části znázorněny tak, aby byly co možná nejjednoznačnější a vždy v řádném poměru k druhým: Hlava z profilu, oči čelně, ramena čelně, od pasu dolů z profilu. Proporční kánon: znázornění jednotlivých částí těla v daném poměru. Základní jednotka: šířka pěsti. Lidská postava: 18 jednotek od chodidla po nasazení paruky. (Vedlejší: 19 po šošolku hlavy X bývá často zakryta korunou). Kvadratická síť: způsob zakreslení postavy a jejích části v proporčním měřítku možnost zvětšování i zmenšování výjevů. Základna: nejdůležitější prostředek vyjádření struktury eg. uměleckého díla při absenci perspektivy Registry: hierarchické uspořádání výjevu/reliéfu do jednotlivých pásů nad sebou. Hierarchické uspořádání: důležitější postavy jsou větší. Vyšší registry odpovídají vzdálenějším scénám Hierarchická perspektiva: společensky významnější osoby jsou zvýrazněné výškou Pravěké období Egypta: Paleolit: cca 700/500-10 000 BP. Pozdní paleolit: protoagrikulturní experiment (Z poušť: Gilf Kebír) Mesolit: cca 10-7000 BP. Počátek skalního umění Neolit: cca 8800-4500 BC. Sahara: Kultura Nabta Plája. Údolí Nilu: dolnoegyptské kultury (Bútó- Maádí), hornoegyptské kultury (Badárí, Nakáda). Postupný nárůst společenské hierarchie a struktury, rozrůzněnosti hmotné kultury Přechod k dynastickému Egyptu: pozdně předdynastické období Nakáda III Pravěké umění Egypta: Nejstarší vyobrazení: Zvířata: dobytek, vodní fauna, ptáci. Rostliny. Lidé: předci, bohové vyobrazení lidí: na pomezí božské a lidské sféry uctívání předků Dvoudimenzionální (skalní umění), trojdimenzionální umění (sošky, zdobené předměty: palety, amulety) Materiály: pálená hlína, slonovina a parohovina/rohovina, pazourky a další typy kámenů (lapis lazuli, břidlice, malachit, steatit, tyrkys), kovy (měď, zlato stříbro, železo meteorického původu) Skalní umění: Typy: skalní rytiny a kresby = komunikační prostředek obrazový záznam dobových idejí a náboženských představ. Datace: od pozdního paleolitu (16-15 000 BP) po středověk a novověk: Problematika datace: v poslední době: přírodovědecké metody Výskyt: Východní a Západní poušť (oázy Dachla, Charga a Faráfra, oblast Gilf Kebír), údolí Nilu (oblast mezi Asuánem a Kóm Ombem). Témata: zvířata, lidi, lodě předzvěst stěžejních motivů dynastického Egypta: náčelník zabíjející své nepřátele palicí, plavba lodí, početná stáda dobytka apod. Preddynastické umění: Nejstarší doklady umění z údolí Nilu: skupina hliněných sošek a zdobených předmětů. Drobné sošky zvířat: (5. tisíciletí př. n. l.), dobytčata: lokality Medimda Bení Saláma, Maádí, Bútó význam hospodářský a náboženský. Kultura Badárí: hliněné sošky lidí v hrobech (4x), schematizované sošky zvířat a zdobené předměty v podobě závěsků, držadel lžic ze slonoviny, hřebenů: lokality el-badarí, Mostagedda Nakádská kultura: stejná struktura předmětů X nárůst počtů a propracovanosti Předdynastická keramika: Nejčastější skupina nálezů: obrovská variabilita tvarů a výzdoby Badárská keramika: červený kovově lesklý povrch s širokým nepravidelným černým pásem kolem okraje technologický postup výpalu X velmi estetické provedení. Stolní keramika: velmi tenkostěnná jedna z nejkvalitnějších keramik vyráběných ve starém Egyptě. Nakádská keramika: bíle či červeně malovaná výzdoba: abstraktní geometrické vzory, zvířata (hroši, pštrosi, ryby, krokodýli, divoké kozy), lodě a lidé. Mnohdy: rozsáhlé a složité kompozice příběhy. Jeden z nejstarších ucelených projevů egyptského malířství 2
Sochy znázorňující lidské postavy: Predynastické období: velmi vzácné předměty: součásti pohřebních výbav. Materiál: pálená a malovaná hlína, slonovina, lapis lazuli, kost, dřevo kombinace materiálů. Znázornění lidské postavy: poměrně svobodné. Důraz kladen na zachycení pohlavních rozdílů, tj. dominovaly nahé postavy Starší sošky: propracovanější slonovina, hroší zubovina tvar těla přizpůsoben materiálů, tj. ruce podél těla Ženské postavy: zdůraznění ženských tvarů X jiné znaky jsou potlačené. Interpretace: ptačí bohyně, tanečnice, plačky symboly sexuality, plodnosti a znovuzrození Mužské postavy: protáhlé obličeje, zašpičatělé vousy (později symbolem králů a bohů), zvýrazněný penis, pouzdro na penis. Interpretace: symboly plodnosti, znovuzrození Hlava z Merimdy Bení Salámy: Lokalita: Merimda Bení Saláma, výzkumy Německého archeologického ústavu 1982. Uložení: Egyptské muzeum v Káhiře (JE 97472). Datace: neolit, pozdní 5. tisíciletí př. n. l. Materiál, rozměry: pálená hlína se stopami malby, v.: 10.3 cm, š.: 6.7 cm. Význam: Jedno z nejstarších vyobrazení lidské postavy v Africe snad prapředek? Bůh? Božská síla? Tzv. Ptačí bohyně: Lokalita: el-mamariya, 6 km S od Hierakonpole, pohřebiště. Datace: Nakáda IIa, cca. 3500-3400 BC. Uložení: New York, Brooklyn Museum. Rozměry: 29 x 14 x 5.7 cm. Materiál: pálená hlína, malovaná (červenohnědá, bílá barva). Interpretace: ptačí bohyně, tanečnice společnice na věčnost, plačka symbol sexuality, plodnosti a znovuzrození Sousoší z el-amry: Lokalita: el-amra, hrob a.23. Datace: Nakáda I, kolem 3500 BC. Rozměry: podstavec 24x13 cm, výška 8 cm. Materiál: hlína, slabý výpal, pomalován. Uložení: Londýn, Britské muzeum Malované plátno z Gebelénu: Lokalita: Gebelén (Naga el-gherira), 29 km J od Théb. Datace: Nakáda II., cca 3600 BC. Rozměry: cca 2x1 m. Uložení: Turín, Egyptské muzeum. Témata: Pohřební průvod; Lov hrochů a rybolov; Vyobrazení lodí oblíbené téma ze závěru předdynastického období např. v tzv. malované hrobce (hrobka 100) z Hierakonpole (viz následující přednáška) Kontrolní otázky Jak se lišil koncept umění ve starém Egyptě od současnosti? Jaké bylo postavení staroegyptských umělců? Lze vysledovat proměny umění, případně slohu během pravěkého vývoje Egypta? Doporučená studijní literatura čeština Baines, J. Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Benešovská, H.: Poklady egyptského umění. Předdynastická a archaická doba. Togga 2008 Benešovská, H.: O sochařích, malířích a vzniku soch ve starověkém Egyptě. Pražské egyptologické studie 1, 86-100. Bongioanni, A. Croceová, M. S. (eds.): Poklady starověkého Egypta. Sbírky Egyptského muzea v Káhiře. IKAR 2005 James, T.G.H.: Slavní faraoni. Rebo 2005 Hawas, Z.: Pyramidy. Magické symboly starého Egypta. Rebo 2008. Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009. Pijoan, J.: Dějiny umění, svazek 1. Odeon 1977. Pirelliová, R. Arnoldová, D.: Královny starověkého Egypta. Slovart 2008. Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003. 3
Trigger, B.G. Kemp, B.J. O Connor, D.O. Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator 2004. Verner, M. (ed.): Poklady z písku. České objevování civilizace na Nilu. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha 2011. Verner, M. Bareš, L. Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007. (mapa a jednotlivá hesla). Wilkinson, T. H.A. Lidé starého Egypta. Praha: Mladá fronta 2008. Další literatura cizí jazyky Davis, W.: Masking the Blow: The Scene of Representation in Late Prehistoric Egyptian Art. University of California Press, 1992. Hartwig, M. K. (ed.): A Companion to Ancient Egyptian Art. Wiley Blackwell 2014. Málek, J.: Egyptian Art. Phaidon 1999. Málek, J.: Egypt. 4000 years of Art. Phaidon 2003. Petrie, Flinders W. M.: The Arts and Crafts of Ancient Egypt. Různá vydání od r. 1909. de Rachewitz, B. An Introduction to Egyptian Art. 3000 years of creative genius. London 1960 Robins, G. The Art of Ancient Egypt. Harvard University Press 2008 Smith, W. Stevenson, and Simpson, William Kelly. The Art and Architecture of Ancient Egypt, 3rd edn. 1998, Yale University Press Suková, L.: The Rock Art of Lower Nubia (Czechoslovak Concession). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha 2011 Tiradritti, F. (ed.): The treasures of the Egyptian museum. The American University in Cairo Press 2000. Obrázky: Vývoj staroegyptského kánonu a kvadratické sítě 4
Mapa starého Egypta s hlavními lokalitami. Příklady predynastické keramiky Stéla sochaře Irtisena, Abydos, MK. 5
Sousoší z el-amry Příklady predynastického zobrazení lidského těla Hlava z Merimdy Bení Salámy Tzv. Malované plátno z Gebelénu a jeho fragment 6