putování neposedného románského domu po Olomouci

O putování neposedného románského domu po Olomouci Richard ZATLOUKAL KdyÏ jsem dne 13. prosince 2007 v Brnû na semináfii 1 dopfiedná el referát Archeologie versus stavebník nebo ãastûji archeologie versus archeologie?, trochu mû zaskoãily následné dotazy. Prakticky si totiï vûbec nev ímaly pfiíspûvku, ale smûfiovaly na nûkolik ilustraãních fotografií, které jsem pouïil pro dokreslení urãitého jevu v archeologii s obecnou platností, tedy nedostateãn ch zku eností. Prezentované fotografie z 8. ledna 1974 zobrazovaly transport základû románského domu ze staveni tû obchodního domu Prior v Olomouci na nové úloïi tû. V následujícím textu se proto pokusím trochu pfiipomenout spletité osudy nemovité památky, která je v ak v posledních desetiletích aï pfiekvapivû mobilní. ProtoÏe objev románského zdiva nelze oddûlit od záchranného archeologického v zkumu na staveni ti obchodního domu Prior v Olomouci, dohledal jsem nûkteré málo známé a pomûrnû nepfiíjemné skuteãnosti. Obsáhlej í informace ohlednû prûbûhu I. etapy záchranného archeologického v zkumu na staveni ti obchodního domu Prior nebyly, vyjma emotivního líãení jeho skuteãnû dramatického ukonãení, 2 nikdy publikovány. Jako hlavní zdroj informací proto slouïí olomoucké archeom ty, k dispozici je prakticky jen jediná staè z roku 1975, ve které se mûïeme doãíst o zmínûném v zkumu, jenï na plo e 600 m 2 trval od kvûtna do poloviny srpna 1973. 3 Stejn ãlánek obsahuje rovnûï informace o nálezu obdélníkové zdûné stavby bez vnitfiního ãlenûní, která je interpretována jako základy románského domu vybudovaného pfied 13. stoletím. 4 Primární informace o v zkumu i úvahu o moïné existenci románského dvorce se zdûn m domem a malou centrální stavbou publikoval vedoucí v zkumu Josef Bláha jiï o rok dfiíve. 5 Dal í staè ohlednû základû románského domu uï nepfiiná í nové údaje, 6 a tak aï v soupisové studii z roku 1999 byl publikován plán lokality, kde lze pod oznaãením 1/73 dohledat polohu popisovaného fundamentu. 7 Stejn plán byl sice souãástí katalogu nálezû z tohoto v zkumu, ale protoïe tam jsou popisovány jiné objekty, nejsou v nûm základy románského domu oznaãeny, a proto byly jen obtíïnû dohledatelné. 8 Pokud si ov em prostudujeme spisovou agendu o bloku domû 29 ulice 28. fiíjna ã. 6 PRIOR, která je archivována v NPÚ ÚOP v Olomouci, dojdeme k podstatnû nejednoznaãnûj- ímu závûru, neï je samoúãelné zdûrazàování politického prvku v celé kauze Prior Olomouc. O stavbû nového obchodního domu v Olomouci se zaãalo jednat v roce 1967, takïe 24. ledna 1968 probûhlo jednání na místû samém ohlednû v bûru staveni tû v prostoru bloku domû 29 v ohraniãení ulic 28. fiíjna, Úzká, Mofiické námûstí a 8. kvûtna. 9 Místní etfiení se uskuteãnilo, o ãemï svûdãí rozsáhl zápis, 10 a zástupci odboru kolství a kultury okresního národního v boru (kulturní inspektorka Renata Bílá) a Okresního stfiediska státní památkové péãe a ochrany pfiírody (dále jen OSSPPOP) v Olomouci (Ing. Ludvík Fiala) upozornili investora na povinnost provést archeologick v zkum ve smyslu zákona ã. 22/58 Sb.: v zkum musí b t proveden pfied zahájením v kopov ch prací a provedením musí b t povûfieno pracovi tû, které urãí Státní archeologick ústav Praha. SoubûÏnû poïádal Státní projektov ústav obchodu v Brnû (dále jen SPÚO Brno) Ministerstvo kultury a informací o upu tûní od památkové ochrany domu ã. 10 v ulici 28. fiíjna. 11 Dne 25. bfiezna 1968 byly stanoveny podmínky demolice objektu (dokumentace domu), a protoïe dûm nebyl zapsán v seznamu památkovû chránûn ch objektû, nebylo vydáno rozhodnutí o upu tûní od jeho ochrany. 12 Nutnost archeologického v zkumu byla pfiipomenuta SPÚO Brno téï ve vyjádfieních k projekãnímu zámûru. 13 Dne 24. ãervence 1968 probûhla porada k projednání studie na postavení obchodního domu Prior z hlediska státní památkové péãe a zároveà projektového úkolu, na níï byl opût stanoven poïadavek archeologického v zkumu. Investor byl vyzván, aby se obrátil na Státní archeologick ústav v Praze a zajistil si potfiebné finanãní prostfiedky. Na ostatní v kopové práce mûl dohlíïet archeolog z Vlastivûdného ústavu v Olomouci (v souãasné dobû Vlastivûdné muzeum v Olomouci). Dne 15. prosince 1968 bylo vydáno územní rozhodnutí pro novostavbu obchodního domu Prior v Olomouci, kde je zakotvena podmínka provedení pfiedstihového archeologického v zkumu na náklady investora. 14 K pfiedpokládané demolici domu ã. 10 v ulici 28. fiíjna, plánované na poslední ãtvrtletí 1969, v následujících letech nedo lo a cel projekt byl odloïen. Pfiitom se na projektové dokumentaci nepochybnû pilnû pracovalo, jak alespoà dosvûdãuje zápis z 20. 7. 1971, kdy zástupci památkové péãe (Ing. arch. Ale Vo ahlík a Renata Bílá) doporuãili projektantovi SPÚO Brno Ing. arch. Janu Melicharovi, aby se pokusil vy- 1 Jednalo se o semináfi k problematice záchrann ch archeologick ch v zkumû v mûstsk ch památkov ch rezervacích a památkov ch zónách: Záchranné archeologické v zkumy a mechanismy, které je mají umoïnit, uspofiádan ústfiedním pracovi tûm NPÚ a spoleãností Archaia Brno, o. p. s., dne 13. 12. 2007 v Technickém muzeu v Brnû. 2 Pavel URBÁ EK: Za socialismu, in: Jindfiich SCHULZ (red.): Olomouc. Malé dûjiny mûsta, Olomouc 2002, s. 319. 3 Josef BLÁHA: PfiedbûÏná zpráva o v sledcích archeologického v zkumu na staveni ti obchodního domu Prior v Olomouci v roce 1973 Vorbericht über die Ergebnisse der archäologischen Ausgrabung auf der Baustelle des Kaufhauses in Olomouc, in: Archeologické rozhledy XXVII, Praha 1975, s. 283. 4 TamtéÏ. 5 Josef BLÁHA: Historická archeologie k dûjinám mûstské koly u sv. Mofiice v Olomouci, in: V roãní zpráva Okresního archivu v Olomouci za rok 1973, Olomouc 1974, s. 29. 6 Josef BLÁHA: Poznámky k poãátkûm a v voji osídlení olomouckého podhradí Bemerkungen zu den Anfängen und der Entwicklung der Besiedlung des Suburbiums von Olomouc, in: Miroslav RICHTER (red.): Stfiedovûká archeologie a studium poãátkû mûst, Praha 1977, s. 31. 7 Josef BLÁHA: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstar ích mû Èansk ch domû v Olomouci Archäologische Erkenntnisse zur Baukonstruktion der ältesten bürgerlichen Häuser in Olomouc (Olmütz), in: Archaeologia historica 24, Brno 1999, s. 191, obr. 2. 8 Josef BLÁHA: Archeologick prûzkum v Olomouci. Staveni tû obchodního domu Prior. Objekty 5/78, 59/79 a 68/79 (keramika). Katalog nálezû, in: Archeologické prameny k dûjinám olomoucké oblasti Fontes archaeologicae historiam regionis olomucensis illustrantes (cura Pavel J. MICHNA) Volumen I/2 (nestránkováno), Olomouc 1987, pfiíloha 2. 9 Pozvánka ze 13. 1. 1968, Státního projektového ústavu obchodu (dále je SPÚO Brno), Gagarinova tfiída 22, Brno, zn. 02-Me-Va/69, podepsán Ing. Jaroslav Hlavsa. 10 Zápis byl odeslán 2. 2. 1968, SPÚO Brno, Gagarinova tfiída 22, Brno, zn. 02-304/Mel.-Hr., podepsán Ing. Jaroslav Hlavsa. 11 Dopis byl odeslán 3. 1. 1968, ãj. 3221-02-Mel/Chs. 12 âj. 5.887/68-II/2, podepsán Franti ek Teper. 13 Dopis ze 13. 6. 1968, zn. kol. 457-1/68 Bí, podepsán Josef Suk, vedoucí odboru kolství a kultury ONV v Olomouci nebo 20. 6. 1968, stejná znaãka i podpis. 14 âj. 2326/68-ing.VII, podepsán Ing. Miroslav Jurník. 273

fie it vytápûní nového obchodního domu jin m palivem, neï je navrhované hnûdé uhlí nebo koks. Dne 4. kvûtna 1972 sepsal vedoucí stfiediska 02 SPÚO Brno Ing. arch. A. Semela objednávku adresovanou Archeologickému ústavu (dále jen AÚ) âsav v Brnû, prof. J. Poulíkovi na provedení archeologického prûzkumu na stavbû obchodního domu Prior. 15 Je v ní rovnûï zmínûna pfiedbûïnû domluvená spolupráce s dr. Václavem Burianem z Vlastivûdného ústavu v Olomouci (dále jen VÚ Olomouc), pokud tento pracovník bude fieditelem AÚ âsav povûfien. V objednávce je nastínûn i ãasov harmonogram pfiedpokládané demoliãní práce mûly b t zahájeny 1. 1. 1973 nebo uï v prosinci 1972. Následovala jednoznaãnû zamítavá odpovûì fieditele VÚ Olomouc Jana Koãího fiediteli AÚ âsav v Brnû ohlednû kooperace na v zkumu, která se jevila jako neúnosná z kompetenãních i pracovnû-technick ch dûvodû. 16 V záznamu ze 7. ãervence 1972 z jednání o Souhrnném projektovém fie ení na v stavbu obchodního domu Prior (za Státní ústav památkové péãe a ochrany pfiírody Praha, dále jen SÚPPOP Praha, A. Vo ahlík) je opût zdûraznûna nutnost dohody s investorem ve vûci archeologického v zkumu s tím, Ïe v projektovém úkolu se na tyto práce poãítá s ãástkou 200 000 Kãs. Záznam z dal ího postupu ze dne 11. 8. 1972 odeslaného vedoucím odboru památkové péãe Herbertem Arbterem 16. 8. 1972 SPÚO v Brnû opût obsahuje podmínku, aby investor poïádal AÚ âsav v Brnû, popfiípadû VÚ Olomouc ohlednû realizace archeologického prûzkumu. 17 editel VÚ Olomouc 2. 11. 1972 znovu jednoznaãnû odmítl objednávku pomocn ch prací pro archeologick prûzkum z personálních a technick ch dûvodû. 18 RovnûÏ se zmiàuje o jednání s AÚ âsav v Brnû bez konkrétních v sledkû. PfiestoÏe ani AÚ âsav v Brnû, ani VÚ Olomouc nechtûly pfiedstihov v zkum realizovat, sepsal 31. 10. 1972 Ing. Milan Stejskal z oddûlení v stavby obchodního domu Prior pfiedbûïnou objednávku pomocn ch prací pro archeologick v zkum adresovanou Studentskému podniku v Olomouci. 19 Objednávka poptává vût í poãet pracovníkû na pomocné práce pro archeologick prûzkum, kter by mûl trvat asi dva mûsíce pod dohledem orgánû VÚ v Olomouci. Nové územní rozhodnutí pro v stavbu obchodního domu Prior z 28. 11. 1972 s archeologick m v zkumem podle podmínek Státní památkové péãe a odboru kultury okresního národního v boru v Olomouci po demolici samozfiejmû zase poãítalo. 20 Hned na zaãátku nového roku napsal M. Stejskal novou objednávku na provedení archeologického v zkumu na staveni ti a odborného dozoru pfii demolici, 21 tentokrát adresovanou na OSSPPOP Olomouc. V objednávce je objasnûno, proã se obrací na OSSPPOP Olomouc (bylo povûfieno AÚ âsav v Brnû realizovat v zkum za pfiedpokladu, Ïe se mu podafií získat kvalifikovaného archeologa), dále je poprvé konkretizována doba trvání v zkumu (kvûten ãerven 1973) a technické i personální zaji tûní ze strany investora. V lednu 1973 se k demolici domu ã. 10 na ulici 28. fiíjna staãil vyjádfiit rovnûï vedoucí odboru památkové péãe okresního národního v boru v Olomouci Herbert Arbter, jenï stanovil podmínku archeologického dozoru pfii demolici na náklady investora. 22 Ve stejném mûsíci do lo k pfiedání staveni tû a zástupce investora M. Stejskal (sic!) zúãastnûné (za OSSPPOP Olomouc Ing. arch. Eva imáãková a Petr Kyselák) upozornil, 23 Ïe tato lokalita je pfiedmûtem archeologického a stavebnû- -historického zájmu prvofiadé kategorie. Stavba byla zahájena, ale ve vûci, kdo vlastnû bude realizovat archeologick v zkum, stále nebylo jasno, aã s formulací, Ïe investor uhradí archeologick v zkum v potfiebném rozsahu pfied zahájením vlastních zemních prací, Ïongloval kdekdo. 24 Ze zápisu z 2. kontrolního dne na stavbû 7. 3. 1973 v ak vypl vá, Ïe jiï docházelo k prvním archeologick m nálezûm, byè to nebylo zúãastnûn mi takto pojímáno. 25 Pfii hloubení r h a patek byly nalezeny lidské kosterní pozûstatky, které mûly b t shromáïdûny do vhodn ch obalû zaji tûn ch investorem a pfiemístûny do krypty kostela sv. Mofiice. Dal í nálezy mûly b t hlá eny zástupci investora nebo E. imáãkové, vykonávající na stavbû památkov dozor. Dne 16. bfiezna 1973 zareagoval M. Stejskal na dopis MK âsr z 6. 3. 1973; 26 ministerstvu sdûloval, Ïe památkov dozor bude vykonávat Ing. arch. E. imáãková a na archeologick v zkum má investor vyãlenûno 200 000 Kãs na plochu staveni tû 1600 m 2. Poprvé je zmínûn dr. Josef Bláha, 27 kter bude zaji Èovat pod OSSPPOP Olomouc archeologick prûzkum po ukonãení demolic v kvûtnu 1973. Jsou zde rovnûï popsány technické detaily v zkumu, jako pfiedbûïná objednávka pracovníkû u Studentského podniku, zapûjãení mechanizaãních prostfiedkû (transportéry a koleãka) a pracovního náfiadí Pozemními stavbami Olomouc. Následující korespondence se t ká bûïn ch lapálií v prûbûhu demolice, ale nikdo se nepozastavil nad tím, zda lze za dva mûsíce archeologicky prozkoumat 1600 m 2. DluÏno ov em dodat, Ïe archeologû, ktefií by dokázali byè jen zorganizovat v zkum na tak obrovské plo e v historickém jádru mûsta, nebylo v té dobû mnoho a není jich mnoho ani v souãasnosti. TakÏe poslední objednávkou 26. 4. 1973 poptával M. Stejskal u Studentského podniku dvacet osob s nástupem od poloviny kvûtna, placen ch v hodinové sazbû 5,95 Kãs, 28 a 3. 5. objednal u Pozemních staveb Olomouc ãtyfii transportní pásy, 10 koleãek, 10 lopat, 10 krumpáãû a objekt (5 x 15 m) pro atnu a pracovní zázemí. 29 Nyní uï zb valo jen si plivnout do dlaní a poprat se s tro ku na - ponovan m termínem, kter stále nikomu nevadil. Pfiinejmen ím ze zápisu ze 4. kontrolního dne konaného 16. 5. 1973 30 na staveni ti vypl vá v eobecná spokojenost, pojící se s konstatováním, Ïe archeologick prûzkum byl zahájen 7. kvûtna 1973. PoÏadavky byly ze strany Pozemních staveb Olomouc a investora splnûny. Podobn optimismus zaznamenal rovnûï tisk. Ov em J. Bláha se k délce v zkumu vyjádfiil jiï opatrnûji: Ïe bude trvat minimálnû dva aï tfii mûsíce. 31 DÛvûfiuj, ale provûfiuj, by se dala nazvat Ïádost zástupce fieditele OSSPPOP Olomouci Petra Kyseláka, kter 24. 5. 1973 poïádal fieditele AÚ âsav 15 âj. 1245-02-Mel/Chs. 16 âj. 919/72-Bu, dopis nemá datum. 17 âj. KSP/3091/72/Ki/Stal-á. 18 Zn. 1860/72-Kã, adresováno OD Prior, vedoucímu v stavby Ing. Milanu Stejskalovi; na vûdomí odboru kultury ONV v Olomouci a Okresnímu stfiedisku státní památkové péãe a ochrany pfiírody Olomouc. 19 Zn. 1-St./88, vyrozumûny byly v echny dotãené organizace: ONV odbor kultury, VÚ Olomouc, OSSPPOP Olomouc, OD Prior, SPÚO Brno. 20 âj. XXX-2804/72-sv., podepsané vedoucím odboru Stanislavem LuÀákem. 21 Dne 5. 1. 1973, zn. 1-St./6.; na vûdomí: ONV odbor kultury, Studentsk podnik Olomouc, AÚ âsav Brno, Pozemní stavby Olomouc, OD Prior, IV. Oddûlení v stavby Praha. 22 Dne 9. 1. 1973, ãj. KSP/187/73/Ki/Stal-á. 23 Viz zápis z 11. 1. 1973, zn. E. 24 PouÏitá citace pochází z dopisu Ministerstva kultury âsr ze 6. 3. 1973 ãj. 5.685/73-VI/1, podepsána je vedoucí oddûlení památkové péãe dr. H. Han ová. 25 Pouze zn. E. 26 Viz pozn. 24. 27 Josef Bláha v té dobû je tû pracoval v Okresním vlastivûdném muzeu v KromûfiíÏi a do OSSPPOP Olomouc nastoupil aï 1. 4. 1973. 28 Zn. 1-ST/85. 29 Zn. 1-St/84. 30 âj. 1-St/91, zápis je podepsán vedoucím oddûlení v stavby OD Prior Ing. Milanem Stejskalem. 31 V znamné archeologické objevy pfied zahájením stavby Prioru, rozhovor J. Bláhy a E. ubové, in: StráÏ Lidu 53, obdeník OV KSâ a rady ONV v Olomouci z 19. 5. 1973, ã. 57, s. 3. 274

v Brnû, akademika Josefa Poulíka, aby vybral nûjakého odborného pracovníka ústavu, jenï by sledoval v zkum veden J. Bláhou a konzultoval pfiípadné problémy v zastoupení AÚ âsav. 32 RovnûÏ vyslovil pfiedpoklad, Ïe by funkci konzultanta mohl vykonávat PhDr. Boris Novotn. Îádosti bylo dne 31. 5. 1973 vyhovûno. 33 Za tûmito opatfieními lze vytu it jisté procitnutí J. Bláhy, jenï pochopil, Ïe úkol, pfied kter byl postaven, je v dlouhodobû naplánovaném dvoumûsíãním termínu zcela nefie iteln, a nepochybnû se snaïil sjednat v raznou úpravu délky záchranného v zkumu. K dispozici máme velmi naléhavou pozvánku M. Stejskala na 5. kontrolní den 13. 6. 1973, v níï je jako hlavní bod (dokonce dvakrát) uveden harmonogram stavby s dûrazem kladen m na soulad archeologického prûzkumu a ãasov ch limitû. 34 Podobnû naléhavû vyznívá Ïádost fieditele OSSPPOP Olomouc, Ing. Franti ka Dvofiáka, ze 7. 6. 1973 adresovaná AÚ âsav v Brnû ohlednû vyslání B. Novotného na pfiedmûtn kontrolní den. 35 Dále je vysloven poïadavek, aby se AÚ âsav v Brnû vyjádfiil k dûleïitosti odkryt ch objektû v prostoru staveni tû. Ze zápisu z 5. kontrolního dne vypl vá, Ïe z AÚ âsav v Brnû se jednání nikdo nezúãastnil. 36 Bylo konstatováno, Ïe harmonogram stavby je dosud plnûn a mohl by b t ohroïen jen archeologick m prûzkumem, aãkoli skluz byl rovnûï v dodávce rozvadûãû a zámeãnick ch v robkû. V následujícím postupu bylo schváleno, aby byl archeologick prûzkum ukonãen 17. 6. 1973. Jedná se o pfieklep, protoïe v zkum mûl konãit aï o mûsíc pozdûji 15. 7. 1973. Ani vyjádfiení dr. Dobroslava Líbala z 21. 6. 1973 o v znamu nálezu románského zdiva na staveni ti ukonãení v zkumu nezvrátilo. 37 Informaci o objevu základû románského domu pfiinesl 19. 6. 1973 i regionální tisk. 38 AÏ neuvûfiitelnû operativní byla reakce M. Stejskala, kter jiï 27. 6. 1973 napsal fiediteli n. p. Transfera Praha, Ing. Novákovi, aby nav tívil staveni tû a zaslal nabídku na pfievoz historicky cenného zdiva. 39 Jen na okraj uvádím, Ïe zde byly poprvé uvedeny i pomûrnû pfiesné rozmûry románského zdiva, které napfiíklad v posudku D. Líbala zcela chybûjí. Kopie dopisu byla zaslána 28. 6. 1973 také na OSSPPOP Olomouc. 40 V zápisu ze 6. kontrolního dne konaného 19. 7. 1973 41 je pravdûpodobnû dal í pfieklep, neboè v bodû 4 a) je konstatováno Ïe Transfera Praha provedl pfiemístûní zdiva dle poïadavkû komise, svolané na 24. 7. 1973 na 10 hod. na stavbu. V bodû 4 b) jsou dal í termíny ukonãení archeologického v zkumu, mezi jin mi 19. 8. 1973 uvnitfi stavební jámy, ale je zde rovnûï odvolání se na vyjádfiení odborné komise naplánované na 24. 7. 1973. Ozvali se také zástupci Pozemních staveb Olomouc s podotknutím, Ïe 15. 7. 1973 archeologick v zkum neskonãil a nepfiedání obvodu staveni tû mûïe ohrozit koneãn termín stavby. Dne 21. 7. 1973 byla studenty ZdeÀkem Fla arem a Radovanem Proke em vystavena pfied cestovní kanceláfií âedok (dnes Horní námûstí ãp. 329) podpisová v zva za fiádné dokonãení archeologického v zkumu. I pfies zadrïení obou studentû pfiíslu níky Vefiejné bezpeãnosti petici staãilo podepsat osmdesát sedm kolemjdoucích obãanû. 42 Avizovaná komise odborníkû se 24. 7. 1973 skuteãnû se la a projednala dal í postup archeologického v zkumu. 43 Zápis z jednání není pfiíli veselé ãtení. Poté co úãastníci shlédli staveni tû i v zkum a vyslechli v klad J. Bláhy, sice potvrdili, Ïe nalezené objekty jsou neobyãejnû závaïné a ojedinûlé, nicménû s ohledem na potfieby stavby je nutné dokonãit archeologick v zkum v prodlouïené lhûtû do 19. 8. 1973. Dále souhlasili s transferem románského zdiva mimo stavbu a uloïili investorovi provést severov chodní ãást stavební jámy tak, aby nebyla po kozena západní stûna nalezené centrální stavby pravdûpodobnû rotundy. V závûru jednání bylo vlastnû konstatováno, Ïe I. etapa v zkumu konãí prohrou archeologie, ale II. etapu stavby je potfieba naplánovat tak, aby pro archeologick v zkum byly stanoveny pfiijatelnûj í termíny a lhûty. Zfiejmû po této schûzce komise do lo rovnûï u prof. J. Poulíka k jistému procitnutí, které se projevilo v jeho následujících postojích a korespondenci. Dne 15. 8. 1973 byl Josefu Bláhovi po pfiedchozím schválení Závodním v borem revoluãního odborového hnutí okamïitû zru en pracovní pomûr. Jako hlavní dûvod v povûdi bylo udáno, Ïe J. Bláha nezabránil naru ení socialistického sou- Ïití, které se událo v Olomouci dne 21. ãervence 1973. 44 Druh den informoval fieditel OSSPPOP Olomouc zástupce obchodního domu Prior Olomouc a AÚ âsav Brno, Ïe 15. 8. 1973 byla ukonãena I. etapa terénních prací pfii záchranném archeologickém v zkumu a staveni tû je pfiipraveno pro stavební práce. 45 Ov em dále probíhala jeho II. etapa, spoãívající pfiedev ím ve sledování stavebních prací a sbûru dal ích archeologick ch nálezû a v jejich základní dokumentaci a evidenci. Tyto práce bude provádût konzervátorka na í organizace s. Hana umberová s dal ími pracovníky. Ze stejného dne pochází i rukou Ing. F. Dvofiáka psan koncept, v nûmï souhlasí s proplacením pfiesãasû J. Bláhy. Dne 18. 8. 1973 probûhlo jednání o pfiemístûní románského zdiva (zúãastnili se ho zástupci stavby, podnikû âsad Ostrava, Transfera Praha a Geotest Brno). Postup, kter byl na tomto jednání stanoven, tedy provedení ztuïujícího pásu pod zdivem a jeho sepnutí po obvodû táhly, byl vlastnû definitivní, jen realizace vázla. Pro pfiepravu zdiva z jámy musela b t zhotovena panely zpevnûná nájezdová rampa, stanovena trasa transportu z hlediska únosnosti vozovek a mostû a rovnûï cíl transferu. Tím byl asi 10 km vzdálen stavební dvûr OSSPPOP Olomouc v Holické ulici ã. 10, kam mûlo zdivo dorazit 15. nebo 16. 9. 1973. ProtoÏe se v ak nedafiilo najít vhodného dodavatele, jenï by provedl podbetonování a zpevnûní románského fundamentu, oznámil M. Stejskal SÚPPOP Praha a OSSPPOP Olomouc, Ïe termín transportu je v záfií nereáln. 46 Dne 28. srpna 1973 pfiijeli na staveni tû dr. Boris Novotn a dr. âenûk StaÀa s povûfiením prof. J. Poulíka, kter byl asi zaskoãen rázovit m pfiístupem fieditele OSSPPOP Olomouc ohlednû vyfie ení II. etapy záchranného archeologického v zkumu a moïná i zvûdav, jak probíhá sbûr archeologick ch nálezû. Oba archeologové zaujali jednoznaãnû kladné, respektive obdivné stanovisko k práci J. Bláhy, coï vzhledem k okolnostem nepochybnû vyïadovalo znaãnou osobní odvahu. Ke sbûru archeologického materiálu se vyjádfiili dost skepticky. ZdÛraznili v ak, Ïe by mûl postup bagrû sledovat pracovník seznámen se situací. Stejného dne byl také M. Stejskalem napsán dopis adresovan okresnímu národnímu v boru, odboru kultury, kter je 32 âj. 730/73-Ky. 33 âj. 1045/73/E, v zastoupení J. Poulíka podepsán PhDr. Rudolf Tich. 34 Zn. 1-St/111 ze 4. 6. 1973. 35 âj. 805/73-Ky. 36 âj. 1-St/119 dne 13. 6. 1973, podepsán Ing. Stejskal. 37 Zn. 377-031/73. 38 Je tû k v stavbû Prioru v Olomouci (autor jen zkratka mh, snad Milan Hofiínek), in: StráÏ Lidu 53, obdeník OV KSâ a rady ONV v Olomouci, ã. 70, s. 4. 39 Zn. 1-St/130. 40 Zn 1-St/130. 41 âj. 1-St/156. 42 Oba studenti, pracující na v zkumu, byli poté vylouãeni ze stfiední koly, srov. Richard ZATLOUKAL: Josef Bláha jubilující, in: Pravûk, Nová fiada 16/2006, Brno 2007, s. 559. 43 Za AÚ âsav Brno se zúãastnili prof. J. Poulík, dr. R. Tich, dr. J. Ondráãek; za SÚPPOP Praha Ing. arch. A. Vo ahlík; za OSSPPOP Olomouc P. Kyselák, dr. J. Bláha a dr. I. Hlobil. 44 V povûì z 15. 8. 1973 zn. 1134/73-Df podepsal za OSSPPOP Olomouc fieditel Ing. Franti ek Dvofiák. Po pfiímluvû prof. J. Poulíka byl J. Bláha v fiíjnu 1973 pfiijat zpátky. 45 âj. 1142/73-Ky, dopis ze 16. 8. 1973, podepsán fieditel Ing. Franti ek Dvofiák. 46 Zn. 1-St/188, zfiejmû 23. 8. 1973. 275

1 2 3 4 Obr. 1. Olomouc, Prior I, pohled od v chodu z vûïe kostela sv. Mofiice na staveni tû po pfiedãasném ukonãení v zkumu. Románské zdivo je v centrální ãásti snímku. (Fotografie 1. 4. J. Bláha, 1973 1974, archiv NPÚ ÚOP v Olomouci) Obr. 2. Olomouc, Prior I, pfiíprava transferu domu A (románské zdivo). Prokopávání hlinûného bloku pod domem, pohled od jihov chodu. V pozadí je severozápadní ãást staveni tû a ulice 28. fiíjna; stav po ukonãení archeologického v zkumu. Obr. 3. Olomouc, Prior I, tahaã Faun 450 Pozemních staveb najíïdí s trajlerem Scheurle pod zpevnûné románské zdivo, které je dosud v pûvodní poloze na staveni ti. Obr. 4. Olomouc, Prior I, tahaã Faun 450 vyjíïdí s trajlerem Scheurle s naloïen m románsk m zdivem ze staveni tû. sv m obsahem je tû pozoruhodnûj í. 47 Vyjma po- Ïadavku na fiádné zpracování a vyhodnocení I. etapy záchranného archeologického v zkumu a Ïádosti o prûbûïné informování je zde vysloven názor, Ïe je nutné, aby v sledky byly zpracovány osobami, které prûzkum provádûly, a aby zpracování bylo provádûno vzhledem k rychlosti prûzkumu pokud moïno ihned (opraveny pfieklepy, pozn. aut.). Oã je odpovûì vedoucího odboru kultury okresního národního v boru Olomouc Vítûzslava Hartmanna krat í, o to je v stiïnûj í: odborn pracovník, kter byl povûfien vedením archeologického prûzkumu, není ve stavu zamûstnancû na eho kulturního zafiízení. 48 Nicménû V. Hartmann projevil obdivuhodn prognostick talent, kdyï upozornil, Ïe zpracování nálezû si vyïádá del í ãasov termín. Jeho prorocká slova neztratila nic na své aktuálnosti ani po tfiiceti pûti letech. Dopis vedoucího oddûlení v stavby obchodního domu Prior v Brnû Ing. Milana Skalníka ze 14. 9. 1973 49 by mohl mnoh m archeologûm pfiipomínat jistou aktuální brnûnskou kauzu, ale v praxi se s podobn m postupem setkal asi kaïd. ProtoÏe se stále nepodafiilo zajistit dodavatele na pfiemístûní románského zdiva, byl váïnû ohroïen dal í postup vlastních stavebních prací. Ohlednû uchování zdiva rotundy sice pfiipou tí, Ïe je tato úprava technicky moïná, ale nové fie ení by si vy- Ïádalo 2 3 mûsíce projekãních prací. Proto se pan inïen r domníval, Ïe odkrytá stavba není natolik historicky cenná, Ïe bylo moïné provést pouze dokumentaãní zachycení pûvodního stavu a základy pûvodních staveb by byly rozebrány. ZároveÀ bylo tímto dopisem svoláno jednání na 26. 9. 1973. Zápis z jednání, které se uskuteãnilo 19. 9. 1973 v okresním národním v boru Olomouc za úãasti prof. J. Poulíka, jsem nemûl k dispozici, ale v sledky lze dobfie vystopovat ze zápisu z 8. kontrolního dne konaného na stavbû 20. 9. 1973 50 a hlavnû v záznamu z jednání 26. 9. 1973 51 opût na staveni ti. Je zde citováno stanovisko prof. J. Poulíka ze dne 19. 9. 1973, kde zdûraznil, Ïe nemûní své pûvodní stanovisko, kter m vyjádfiil závaïnost a hod- 47 Zn. 1-St/190, na vûdomí OSSPPOP Olomouc, AÚ âsav Brno a oddûlení v stavby Prior Brno. 48 Dopis z 11. 9. 1973, zn. kult. 941/1973-Ha. 49 Zn. 435-48/73, adresát OSSPPOP Olomouc, na vûdomí MK Praha, SÚPPOP Praha, ONV Olomouc a dal í. 50 Zn. 1-St/199. 51 âj. 435-62/73. 276

notu nálezû a objektû zji tûn ch archeologick m prûzkumem. Zajímavé je i jeho ideologické zdûvodnûní v znamu objevu, které by v souãasnosti bylo asi lehce politicky nekorektní. DÛleÏitá je rovnûï Poulíkova reakce na dopis M. Skalníka, v níï zdûraznil, Ïe archeologick ústav âsav je jedin m odborn m a zodpovûdn m pracovi tûm, které se mû- Ïe vyjádfiit k hodnotû nálezû uveden ch objektû a potfiebû jejich zachování a tato kompetence je potvrzena bezv hradnû zákonnou normou, coï je celkem nadãasové prohlá ení, jak ch je dnes málo. Bûhem dal ího jednání zúãastnûní hledali a nacházeli fie ení pfied ãtrnácti dny zcela nemyslitelná. V následujících letech zûstal nepov imnut poïadavek zástupce investora, M. Stejskala, aby byl nejpozdûji do 30. 6. 1974 vypracován projekt archeologického prûzkumu pro II. etapu v stavby obchodního domu Prior, takïe ani tento v zkum nedopadl v raznû lépe. Pfiesto se termín transferu románského zdiva stále odsouval (obr. 1), protoïe se nedafiilo zajistit jeho podbetonování (obr. 2). Mezitím do lo 3. 10. 1973 k po kození zdiva autobagrem 52 a pfied transferem byla pûvodnû dochovaná v ka zdiva aï 2,8 m sníïena na souãasn ch 1,45 m. RovnûÏ se zvaïovalo jiné umístûní fundamentu, napfiíklad do prostoru za Spartakiádním stadionem na ulici Dolní Hejãínská. 53 Porady o pfiesunu románského zdiva dne 28. 11. 1973 se úãastnil také zástupce sboru národní bezpeãnosti, neboè uï byla schválena pfiesná trasa pfiepravy a domluven doprovod nákladu pfiíslu níky VB. 54 Je zde zaznamenána i odhadovaná hmotnost soupravy, která ãinila 92 t pro náklad s podvalníkem (váha zdiva je 42 t a pfiibliïnû 20 t váïí vyztuïovací konstrukce, celkem tedy 62 t) a 26 t váïil tahaã Faun 450 (obr. 3). 55 Celková délka soupravy ãinila 22 m, maximální v ka 3,5 m a ífika 5 m (ve skuteãnosti je ífika vãetnû podbetonování a táhel o více neï 0,5 m vût í). Stanoven termín pfiesunu 15. 21. 12. 1973 se opût nepodafiilo splnit. Pfievoz zdiva se nakonec uskuteãnil 8. 1. 1974 za velké pozornosti vefiejnosti (obr. 4) 56 a následujícího dne byl sepsán zápis o pfievzetí Torza románského zdiva od investora stavby obchodního domu Prior OSSPPOP Olomouc k doãasnému umístûní na stavebním dvofie v Holické ulici ã. 10. 57 Zdivo podbetonované Ïelezobetonov m rámem o rozmûrech 0,6 x 0,8 m bylo umístûno na ãtyfiech ciheln ch pilífiích a dvou opûrách z betonov ch panelû ve v ce 1 m nad terénem. Dále bylo sepnuto ocelov mi táhly ve dvou fiadách nad sebou. Po kozen roh zdiva byl rovnûï dobetonován a separován dvûma vrstvami PVC fólie. Zabezpeãení objektu pro transfer nemûlo b t odstraàováno, neboè se pfiedpokládal dal í pfievoz zdiva na místo definitivního uloïení, které v ak je tû nebylo známo. Pfiedpokládala se instalace v suterénu obchodního domu Prior, o ãemï svûdãí Ïádost fieditele OSSPPOP Olomouc Ing. F. Dvofiáka ze dne 25. 1. 1974, adresovaná na SÚPPOP Praha ohlednû poskytnutí konzultace o konzervaci pfiedmûtného zdiva. 58 Celkové náklady na zaji tûní, podbetonování, vyzvednutí a pfiepravu zdiva do Holické ulice ãinily 209 000 Kãs. 59 JiÏ v únoru 1974 vytvofiili P. Michna a J. Bláha první a zfiejmû téï koneãn architektonick návrh na vybudování provizorního pfiístfie ku. 60 Dfievûnou kûlnu se skuteãnû podafiilo postavit a románské zdivo se doãkalo zaslouïeného odpoãinku. Ten nebyl naru- en ani souhlasem SÚPPOP Praha z 6. 3. 1975 s umístûním románského zdiva v suterénu II. stavby obchodního domu Prior, neboè se nikdy nerealizovalo. 61 Hlavními dûvody, proã k pfiemístûní zdiva nedo lo, byly zpoãátku neshody mezi projekãním zámûrem na umûleckou v zdobu Prioru Olomouc II, vypracovan m (jako celá stavba) SPÚO Brno, a zcela oprávnûn mi poïadavky zástupcû OSSPPOP Olomouc a okresního národního v boru Olomouc. 62 Jednalo se pfiedev ím o nesouhlasné stanovisko k proraïení nového vstupního otvoru do románského zdiva. Dal í dûvody, jako napfiíklad jeho pfiesné umístûní, byly nepochybnû fie itelné vzájemn m kompromisem. O tom, Ïe snaha o nûj byla vyvíjena, svûdãí J. Bláhou vypracované libreto pro umístûní románského zdiva a archeologick ch nálezû v suterénu obchodního domu Prior, které bylo projednáno 4. 7. 1978 63 a schváleno 16. 6. 1978. 64 Na umístûní zdiva byla vypracována nová studie, která poãítala s jeho vyuïitím jako bufetu se tfiemi stolky. 65 Tento návrh byl jako nedûstojn zamítnut s podotknutím, Ïe pfiedloïené fie ení jiï bylo v lednu 1978 jednou zamítnuto. 66 V celé záleïitosti se ãekalo na rozhodnutí SÚPPOP Praha, které v ak nebylo zasláno, a tak bylo odboru kultury ONV doporuãeno sice s v hradami fie ení umístit románské zdivo v bufetu obchodního domu a chránit ho pfiíkrovem pfied vnûj ími vlivy. 67 V zápisu z jednání o instalaci románského zdiva a k umístûní politického hesla na objektu Prioru dne 2. 2. 1979 byl ale návrh projektanta zamítnut a bylo mu doporuãeno, aby umístûní zdiva fie il v rámci úpravy prostoru Mofiického námûstí. 68 V prûbûhu roku 1979 se o románském zdivu nûkolikrát bezv slednû jednalo, aï byl 11. 6. 1980 podán dal í návrh umístit zdivo pfied dûm ã. 36 v Úzké ulici, v prostoru mezi Priorem a kostelem sv. Mofiice. 69 Ani v roce 1981 nedala záleïitost definitivního umístûní románsk ch základû odborníkûm spát. 70 Dne 7. 4. 1981 se uskuteãnilo dal í jednání, ale v zápisu z nûj je uï patrná urãitá únava celou záleïitostí a panuje celková shoda, Ïe umístûní románského zdiva do prostoru Mofiického ná- 52 Zápis z 9. kontrolního dne, konaného 18. 10. 1973, ãj. 1-St/217. 53 Zápis z jednání o trase a termínu pfiesunu románského zdiva z 31. 10. 1973, zn. 1516/73-E. 54 âj. 1-St/235. 55 Viz http://www.tadanofaun.com/. 56 Historická památka na cestách. Ojedinûl transport (autor jen zkratka dor), in: Nová svoboda 30, deník Severomoravského KV KSâ ze dne 9. ledna 1974, ã. 7, s. 3; Eva UBOVÁ: Neobvykl transport, putující historická památka, in: StráÏ Lidu 54, obdeník OV KSâ a rady ONV v Olomouci ze dne 12. ledna 1974, ã. 4, s. 4. 57 Zápis z 9. 1. 1974 je podepsán Ing. M. Stejskalem a P. Kyselákem. 58 âj. 102/74-Mi, na vûdomí ONV Olomouc. 59 Viz investiãní zámûr zaslan 8. 2. 1984, zn. 7/St/84 Ing. M. Stejskalem na OSSPPOP Olomouc. 60 Datováno 13. 2. 1974, návrh obsahuje i náãrt pûdorysu a nárysu plánované stavby. 61 Podepsán Ing. arch. A. Vo ahlík, vyjádfiení je souãástí zápisu z v bûru staveni tû na v stavbu OD Prior II. stavba, ãj. 4331-171/75. 62 Vyjádfiení z 12. 1. 1978, ãj. kult. 1697/77 Bí, za odbor kultury ONV Olomouc podepsána Renata Bílá, a vyjádfiení z 19. 1. 1978, zn. 12/78-E, podepsán fieditel OSSPPOP Olomouc Josef efãík. 63 Zapsal Ing. arch. J. Melichar, za OSSPPOP Olomouc byl pfiítomen dr. J. Bláha, libreto bylo 13. 7. 1978 zasláno Ing. arch. Z. ihákem, vedoucím stfiediska 01 SPÚO Brno, také na ONV Olomouc, ãj. 01/78/JP/1711. 64 âj. kult. 519/78 Bí, za odbor kultury ONV podepsána R. Bílá. 65 Zn. 01/78/Îi/2566, odesláno na ONV Olomouc 23. 10. 1978 Ing. arch. Z. ihákem, vedoucím stfiediska 01 SPÚO Brno. 66 âj. kult. 24/78/ Bí, z 23. 11. 1978, za ONV Olomouc podepsána Renata Bílá, odkaz na dopis kult. 1697/77 Bí z 12. 1. 1978. 67 Zn. 1328/78 E, dopis OSSPPOP Olomouc z 9. 1. 1979 podepsan námûstkem fieditele dr. P. Michnou. 68 Zn. 183/79. 69 Zápisy z t mového jednání 18. 6. 1980 na OSSPPOP Olomouc a z jednání 11. 6. 1980 na stavbû OD Prior, dopis fieditele OSSPPOP Olomouc J. efãíka, zn. 732/80- Mi/E, ze 14. 7. 1980 adresovan na OD Prior Olomouc. 70 Dopis z 13. 3. 1981, zn. 341/81/Ml,, adresovan OD Prior Olomouc, podepsan za OSSPPOP Olomouc dr. Leo em Mlãákem, a pozvánka z 27. 3. 1981, ãj. 441- -270/81-OC podepsaná Ing. M. Skalníkem na jednání 7. 4. 1981 na stavbû OD Prior. 71 Záznam z jednání provedl 16. 4. 1981 Ing. Skalník. 277

mûstí není pfiíli dobr nápad. 71 Zfiejmû existovala snaha se zdivem alespoà virtuálnû putovat po Mofiickém námûstí, protoïe se objevilo zamítavé stanovisko národního podniku Kniha k umístûní zdiva na jeho pozemku. 72 Dne 9. 11. 1982 byl zkolaudován také Prior II, ov em bez vyfie eného prostoru Mofiického námûstí, coï nadále umoïàovalo jist tlak na projektanta J. Melichara, byè se jiï pfiipou tûla moïnost umístit zdivo pod stávající terén. 73 ProtoÏe uï bylo po kolaudaci, nebyl ze strany SPÚO Brno zfiejmû shledán Ïádn závaïn dûvod, proã se celou záleïitostí nadále zab vat, takïe v odpovûdi stojí, Ïe J. Melichar uï nemá ãas, a tak není námitek, aby studii o umístûní zdiva zajistil nûkdo jin. 74 K 30. 6. 1983 konãilo financování akce stavby obchodním domem Prior Olomouc, proto bylo do té doby potfieba vyfie it otázku umístûní románského zdiva. To se sice opût nepodafiilo, nicménû pfiijaté opatfiení je vzhledem k období, v nûmï se stále pohybujeme, naprosto obdivuhodné a v souãasné dobû, kdy stále fungují rozpoãtové peníze s takzvanou roãní platností, aï nepochopitelné. Investor (obchodní dûm Prior) se totiï zavázal poskytnout na zpûtnou instalaci románského zdiva finanãní ãástku 215 000 Kãs, a to dokonce s moïností ãerpat tuto sumu v termínech dle po- ÏadavkÛ objednatele. 75 V letech 1983 1984 nebyly tyto finanãní prostfiedky získány, takïe pfiedpokládané umístûní zdiva pod terén na Mofiické námûstí bylo odloïeno na rok 1985. 76 V roce 1984 bylo alespoà nûkolikrát stvrzeno, Ïe umístûní románského zdiva na Mofiické námûstí je definitivní. 77 Mezitím v ak bylo po deseti letech Mofiické námûstí opût zadláïdûno, takïe na jednání konaném 12. 12. 1984 ve vûci umístûní románského zdiva do lo k celkem pfiekvapivému zvratu. Byla navrïena nová definitivní varianta, jejímï vypracováním bylo povûfieno SÚRPMO, ateliér Olomouc. 78 Novou destinací románského zdiva se stalo námûstí Míru (dnes Horní námûstí). Zcela tradiãnû zareagoval M. Stejskal, kter operativnû vypracoval nov investiãní zámûr na umístûní zdiva na námûstí Míru mezi sloup Nejsvûtûj í Trojice a Herkulovu ka nu s celkov m rozpoãtem na stavbu ve v i 310 000 Kãs. 79 Reakce ze strany SÚRPMO Olomouc byla ale negativní s odvoláním na skuteãnost, Ïe se aktuálnû zab vá fie ením úpravy námûstí Míru a vyluãuje moïnost situovat zde pfiedmûtné zdivo. 80 Pfiekvapivû jiï nepûsobí dal í návrh M. Stejskala z 24. 4. 1987 vãetnû pfiibliïn ch nákladû ve v i 300 000 Kãs, totiï umístit zdivo do areálu Rozária 81 pfii ulici 17. listopadu. 82 Z jednání v ak bylo vypu tûno OSSPPOP Olomouc, které se vûãi takovému postupu ohradilo. 83 Dopis fieditele OSSPPOP Olomouc J. efãíka ze 14. 10. 1987 na odbor kultury ONV je jak msi vyvrcholením celé záleïitosti a jeho obsah by zfiejmû mohl slouïit jako uãební pomûcka v podobn ch, pomûrnû vzácn ch kauzách. 84 Autor dopisu by si jistû pfiíli nezadal ani s legendárním králem alamounem. Jednak je zde urãen jako vlastník románského zdiva Prior Severomoravské obchodní domy Ostrava, jednak tu najdeme brilantní úvahu o tom, zda se jedná o památku movitou, ãi nemovitou, kdyï je tû není definitivnû urãeno uloïení zdiva. RovnûÏ je zde zmínûno, Ïe se pfiipravují podklady pro zápis zdiva do Státního seznamu kulturních památek. Následovalo je tû oslovení Ing. arch. ZdeÀka Chudárka se Ïádostí o posouzení uloïení zdiva do pfiedpolí b valé Korunní pevnûstky v Bezruãov ch sadech (Rozárium) a posudek ohlednû zápisu do Státního seznamu nemovit ch kulturních památek. 85 Vzávûru roku 1987 byl Prior informován, Ïe románské základové zdivo, jehoï je vlastníkem, je nemovitou kulturní památkou a bude umístûno v areálu Rozária na parcele ã. 9511. 86 Studie na toto umístûní v ak jiï nebyla vypracována, ov em románské základové zdivo bylo zapsáno do Státního seznamu nemovit ch kulturních památek, kde v souãasné dobû figuruje pod rejstfiíkov m ãíslem 24440/8-2965. 87 Dlouhé roky základy románského domu klidnû spoãívaly ve svém domeãku v Holické ulici. Nic na tom nezmûnila náv tûva v ãervenci 2000, kdy mû po nástupu do památkového ústavu Olomouc provázel areálem na Holické ulici P. Michna a doãasné úloïi tû zdiva mi ukázal. Na jeho otázku, co si myslím, Ïe je ukryto uvnitfi dfievûné kûlny, a co by se s tím dalo dûlat, jsem popravdû odpovûdûl, Ïe netu ím. Na první ãást jeho otázky bych dnes jiï odpovûdût dokázal, na druhou stále ne. Snad to bude zpûsobeno tím, Ïe jsem se nikdy Ïádn m dal ím fie ením nezab val, neboè jsem pfiesvûdãen, Ïe se od roku 1973 jedná o problém nûkoho jiného. Otázka definitivního uloïení románského zdiva zaãala b t opût aktuální kolem roku 2003, kdy se rozhodovalo o projektu Morava Olomouc I. etapa protipovodàov ch opatfiení. Zdivo totiï leïelo v trase plánovaného odlehãovacího kanálu fieky Moravy, proto jsme stavebníkovi navrhli, aby pro domek s románsk m zdivem nechal uprostfied kanálu stát ostrov. Celkem vtipné fie ení se ale nesetkalo s pochopením a bylo rozhodnuto o dal- ím stûhování zdiva. 88 Také hledání aktuálního vlastníka zapsané památky nepostrádalo jisté kuriózní prvky, neboè musela b t oslovena spoleãnost sídlící v Rudné u Prahy, tedy Delvita, a. s. 89 V tento okamïik si dovolím naru it chronologii strastiplného pfiíbûhu putování odskokem aï na jeho samotn závûr. Dne 21. 1. 2008 bylo na pracovní poradû vedení NPÚ ÚOP v Olomouci oznámeno fieditelem Mgr. Pavlem Koneãn m, Ïe románské zdivo leïí bohuïel z malé ãásti (asi 2 m) 72 Zápis z jednání 5. 8. 1981 vypracovan 14. 8. 1981, ãj. 411-658/81-OC Ing. Skalníkem. 73 Dopis z 16. 11. 1982, ãj. 82/II/PAP/Ml, E /1020, adresovan na SPÚO Brno, podepsán námûstek fieditele OSSPPOP Olomouc dr. P. Michna. 74 Zn. 011/82/Îi/1701 z 6. 12. 1982, podepsán vedoucí stfiediska 011 SPÚO Brno Ing. arch. Zdenûk ihák. 75 Zápis z jednání 22. 6. 1983 svolaného odborem kultury ONV Olomouc. 76 Viz Investiãní zámûr zaslan 8. 2. 1984, zn. 7/St/84, Ing. M. Stejskalem na OSSPPOP Olomouc. 77 Viz napfiíklad dopis z 28. 11. 1984, zn. 2082/84II/ 1167, adresovan na odbor kultury ONV Olomouc, podepsán fieditel OSSPPOP Olomouc J. efãík. 78 Záznam z jednání vyhotovil Ing. M. Stejskal, ãj. 2288/ E /1290/II. 79 âj. 441/918/85 z 18. 8. 1985, Prior Severomoravské obchodní domy Ostrava. 80 Dopis zn. 432/85/ k/bí z 25. 9. 1985 podepsan vedoucím ateliéru Ing. arch. Antonínem kamradou. 81 Rozárium je souãástí botanické zahrady V stavi tû Flora Olomouc, vzniklo v letech 1970 1972 z iniciativy Rosa Klubu âeského zahrádkáfiského svazu. 82 Dopis zn. 411/214/87 z 24. 4. 1987 adresovan na MNV Olomouc. 83 Dopis zn. 02/PAP/Ml, E, z 26. 6. 1987, adresovan na MNV Olomouc, podepsán námûstek fieditele dr. P. Michna. 84 Dopis zn. 1453/87 ze 14. 10. 1987 adresovan ONV odbor kultury, podepsán fieditel OSSPPOP Olomouc Josef efãík. 85 Dopis zn. 02/PAP/Mi, E z 21. 10. 1987 adresovan na SÚPPOP Praha a podepsan námûstkem fieditele OSSPPOP Olomouc dr. P. Michnou. 86 Dopis zn. kult. 1755/87/Tsfi ze 14. 12. 1987 podepsan vedoucím odboru kultury ONV Olomouc Vítûzslavem Hartmannem. 87 Vyrozumûní o zápisu ãj. KSP/89/88/R ze 13. 1. 1988, za Krajské stfiedisko státní památkové péãe a ochrany pfiírody Ostrava, podpis neãiteln. PÛvodní rejstfiíkové ãíslo bylo 2965. 88 Rozhodnutí o odstranûní stavby z 21. 7. 2005, ãj. OPS/4458/2005/Ze, vydané Magistrátem mûsta Olomouc, podepsána vedoucí oddûlení pozemních staveb Ing. Bc. Marcela Buiglová. 89 Olomouck Prior byl prodán obchodnímu fietûzci belgické skupiny Delhaize Group, která své obchody Delvita v závûru roku 2006 prodala nûmecké maloobchodní skupinû REWE Group. TakÏe románské zdivo by aktuálnû mûlo patfiit obchodní síti Billa. 278

5 6 7 8 Obr. 5. Olomouc, Holická ulice, najíïdûní návûsu Goldhofer pod románské zdivo po demolici ochranné kûlny z roku 1974. (Autorem fotografií 5. 8. je R. Zatloukal, 2006, archiv NPÚ ÚOP v Olomouci) Obr. 6. Olomouc, Holická ulice, transportní souprava Scania R 580 s návûsem Goldhofer s naloïen m zdivem. Obr. 7. Olomouc, Holická ulice, vypro Èování návûsu Goldhofer s románsk m zdivem zapadlého do nezpevnûného terénu. Obr. 8. Olomouc, Holická ulice, stavba nové ochranné kûlny pro románské zdivo. na pozemku, kter nám nepatfií. Tuto situaci jsme nezavinili my, ale pracovníci firmy Povodí Moravy. Bude fie eno v únoru 2008. 90 Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe jsem dosud zamûstnancem NPÚ ÚOP v Olomouci, nemám na zahrádce pramen ropy a prof. J. Poulík uï neïije, omezím se na telegrafické konstatování, Ïe druh transfer románského zdiva probûhl 27. 3. 2006. Generálním dodavatelem byla firma Skanska, 91 která si na pfievoz najala specialisty na nadmûrné náklady firmu Hany (obr. 5). 92 Pro transport zdiva na vzdálenost cca 80 m nezpevnûn m terénem byl pouïit tahaã Scania R 580 6 x 2 (obr. 6) 93 a návûs Goldhofer (obr. 7). 94 M m úkolem bylo pofiídit z tohoto pfiesunu fotografickou dokumentaci, coï jsem s kolegou Janem Grégrem, neboè akce trvala asi 9 hodin, uãinil. Zdivo bylo usazeno prakticky identick m zpûsobem jako v roce 1974 na ãtyfii cihlové pilífie a betonové panely. Jist rozdíl spoãíval ve v bûru pozemku pro nové úloïi tû. Následovalo vytvofiení stavebního projektu na ochrannou stavbu kolem zdiva. Ve chvíli, kdy byl projekt hotov, jsem byl vyzván, abych se vyjádfiil k jeho pouïitelnosti coby archeologického depozitáfie. ProtoÏe se jedná o kûlovou konstrukci, jejíï stûny konãí ve v - ce cca 0,15 m nad terénem a stejná mezera je také pod stfiechou, není stavba jako archeologick depozitáfi vhodná (obr. 8). Pokud mám provést krátkou rekapitulaci v e uvedené spisové re er e, nezb vá mi neï konstatovat, Ïe jsem na celé záleïitosti nena el nic, co by se dalo popsat jako ukázka demonstrace síly normalizaãního reïimu, coï se obvykle dfiíve uvádûlo. Jak uï to v Ïivotû b vá, zúãastnûné postavy mají sv m jednáním daleko do polistopadové schematizované ãerno-bílosti. Vyhození Josefa Bláhy z práce jistû nebylo nic pûkného, ale specifick m rozvazováním pracovních pomûrû je nejen olomouck památkov ústav proslul rovnûï ve 21. století tradice zfiejmû zavazuje. Hledat dnes jedinou pfiíãinu ãi zodpovûdnou osobu za zniãenou archeologickou lokalitu Prior I je zcela kontraproduktivní. S tak rozsáhl m archeologick m prûzkumem v historickém jádru mûsta byly v roce 1973 jen minimální zku enosti, i kdyï urãitou v jimku tvofiilo severoãeské Mostecko. Doba na v zkum (i jeho cena) byla zástupcem investora prakticky nastfielena od boku, ale s dostateãnû dlouh m pfiedstihem, aby se k ní dotãené organizace vyjádfiily. Îe se tak nestalo, nebylo záleïitostí politickou, n brï vûcí prostého nezájmu centra o archeologické dûní kdesi na periferii. VÏdyÈ první objednávka v zkumu byla odeslána AÚ âsav vbrnû rok pfied jeho skuteãn m zahájením. 95 Pfiekroãení smluvnû daného termínu archeologického v zkumu ãasto fie í v souãasné dobû rovnûï bagry a nic politického na tom není. Pfiesun románského zdiva ze staveni tû Prioru I nejspí e byl do jisté míry ukázkou propagandy, následná rozhodná nerozhodnutí jsou rovnûï ukázkou, ale nûãeho zcela jiného 90 Viz Zápis z pracovní porady vedení NPÚ ÚOP v Olomouci 21. 1. 2008, zapsala P. Miãková. 91 Viz http://www.skanska.cz/. 92 Viz http://www.hanys.cz/. 93 Viz http://www.scania.com/. 94 Viz http://www.goldhofer.de/. 95 Viz pozn. 15. 279