CONTENT OF NITROGEN AND CARBON IN HOT WATER EXTRACTION DEPENDING ON DIFFERENT SYSTEMS OF FERTILIZATION

Podobné dokumenty
SOIL EXTRACTION BY HOT WATER AND CALCIUM CHLORIDE

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU

Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

POTASSIUM IN SOIL DRASLÍK V PŮDĚ

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

Výživářské pokusy s organickými vstupy

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech

Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos a kvalitu produkce brambor

Energetické zásoby v kalech z čistíren odpadních vod Energy reserves in sludge from sewage treatment plants

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Vliv kompostu na kvalitu půdy

VLIV HNOJENÍ MINERÁLNÍMI HNOJIVY NA VÝNOSY PLODIN A ODBĚR ŽIVIN V KOSTELCI NAD ORLICÍ

BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ

Ověření různých systémů organického hnojení

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

Hnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová

Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno

Ječmen setý. Ječmen setý

IMPACT AFTER APPLICATION OF VARIOUS SULPHUR ON YIELD AND QUALITY OF MEADOW FORAGE VLIV APLIKACE RŮZNÝCH FOREM SÍRY NA VÝNOS A KVALITU LUČNÍ PÍCE

Datum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ

Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku

Zemědělská část exkurze

Ověření různých systémů organického hnojení

USE OF ORGANOMINERAL FERTILIZERS OMIFOS-A AND OMIFOS-S+ IN NUTRITION WINTER WHEAT

Jak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období?

Jistota za každého počasí!

Porovnání účinnosti digestátů s různými typy hnojiv při hospodaření ve zranitelné oblasti

Prováděcí metodiky polních stacionárních zkoušek

OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ

INTENZIVNÍ PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY OZIMÉ - VÝSLEDKY DEMONSTRAČNÍHO POKUSU V NABOČANECH

Jméno:... Akademický rok:...

Ověření různých systémů organického hnojení

Vliv závlahy a nedostatku vody na výnos pšenice The effect of irrigation and water shortage on wheat yield

PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

ASSESSMENT SUSTAINABLE AGRICULTURE OF AGRICULTURAL COMPANIES HODNOCENÍ TRVALÉ UDRŽITELNOSTI HOSPODAŘENÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ

Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu

Půdní a zemědělské sucho

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

VYPLAVOVÁNÍ ŽIVIN Z PŮDY PRŮSAKOVÝMI VODAMI V OBLASTI SEČE

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy

Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce

Č.j.: UKZUZ /2019 Česká republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně

Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Prezentace dlouhodobého ekologického pokusu

VLIV REZIDUÁLNÍHO PŮSOBENÍ HERBICIDŮ NA NÁSLEDNĚ VYSETÝ JARNÍ JEČMEN A ŘEPKU OZIMOU

K aktuálním problémům pěstebních technologií ozimé pšenice a jarního ječmene

Produkce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Regionální odbor zemědělské inspekce v Plzni

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice

ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně. Odbor hnojiv a půdy

COMPARISON OF THREE DIFFERENT METHODS USED FOR DETERMINING AVAILABLE FORMS OF PHOSPHORUS IN SOILS

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů

POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012

Ověření různých systémů organického hnojení

Situační zpráva č dubna 2013

Výroční zpráva o sledování lyzimetrických stanovišť

Kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav

Komposty na bázi vedlejších produktů výroby bioplynu a spalování biomasy

POVRCHOVÉ MULČOVÁNÍ BRAMBOR V RŮZNÝCH PŮDNĚ- KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH

Výsledky projektu FertOrgaNic. Přednáší: František Doležal Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

60 let dlouhodobých pokusů v České republice

Brambor - škrob [Starch potatoes]

Organické látky v půdě a jejich bilancování pomocí online aplikace

Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

PS HUMPOLEC 2015/2016

Aktifol Mag. Zroj: Ditana-odrůda Mulan, ZS Kluky-odrůda Tobak, VURV Piešťany odrůda Golem

Úzkořádková technologie pěstování kukuřice. Smutný V., Šedek A.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01

INFLUENCE OF MAIZE CROP S CONCENTRATION TO BIOGAS PRODUCTION

VÝ SLEDKÝ PROVOZNÍ CH A MALOPARCELKOVÝ CH POKUSU AMAGRO 2013/2014 druhá č á st

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

Transkript:

CONTENT OF NITROGEN AND CARBON IN HOT WATER EXTRACTION DEPENDING ON DIFFERENT SYSTEMS OF FERTILIZATION OBSAH DUSÍKU A UHLÍKU V EXTRAKTU HORKOU VODOU V ZÁVISLOSTI NA RŮZNÝCH SYSTÉMECH HNOJENÍ Nedvěd V., Balík J., Kulhánek M., Černý J., Balíková M. Katedra agrochemie a výživy rostlin, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129, 165 21 Praha-Suchdol, Česká republika. E-mail: nedved@af.czu.cz, balik@af.czu.cz ABSTRACT Our objective was to follow the effects of different fertilization systems on nitrogen balance and content of hot water extractable carbon and nitrogen in long-time experiments (1997-2005) with rotation of potatoes, wheat and barley at location Humpolec in Czech Republic. The use of organic fertilization (sewage sludge, manure, barley straw) and mineral nitrogen fertilization were studied. It was used method of hot water extractable carbon and nitrogen. Average dry matter yield for the control without fertilization in the period 1997-2005 was 2.93 t of dry matter per ha of barley grain and 2.46 t of straw. Average nitrogen uptake by barley grain and straw for the control was 61.9 kg N.ha -1 and 70.1 98.1 kg N.ha -1 for fertilization treatments. Control treatment had a negative balance of N and it was -713 kg N.ha -1. All treatments with organic fertilizers had positive balance of N. Treatments N and N+straw had negative balance of N and it was -258 and -136 kg N.ha -1. The changes in the nitrogen regime of soil were characterized by the content of extractable nitrogen and carbon in hot water extraction. Key words: hotwater extraction, longterm field experiment, N fertilizers, sewage sludge, N balance

ÚVOD Půdní organická hmota (POH) hraje klíčovou roli v udržení půdní úrodnosti a také v ochraně životního prostředí a ovlivňuje fyzikální, chemické a biologické procesy v půdě. Můžeme ji rozdělit na dvě části, první je relativně inertní (složitě uvolnitelná mineralizačním procesem), zatímco druhá je mineralizovatelná (Körschens, 1980). V podmínkách dynamické rovnováhy během jedné vegetační sezony se část POH mineralizuje a část se vytvoří. Tuto část můžeme nazvat jako,,aktivní. Její množství lze odhadnou z bilancí v dlouhodobých polních pokusech, ze kterých vyplývá roční obrat 60 160 kg N.ha -1. Při poměru C:N 10 je to tedy 0,6 1,6 t C.ha -1 (Kubát et al., 1999). Jednoduchá a spolehlivá metoda pro stanovení rozložitelného uhlíku C dec (decomposable carbon) je extrakce horkou vodou (Schulz, 1997). Horkou vodou rozložitelný uhlík C hwl (hot water extractable carbon) je využíván jako vhodné kriterium pro stanovení rozložitelného uhlíku C dec (Körschens, 2002). Voda je při této frakcionaci používána jako rozpouštědlo odpovídající přírodním podmínkám (Körschens et al., 1990; Schulz, 1990) a poskytuje realistické výsledky. Horkou vodou extrahovatelný uhlík není jasně ohraničená frakce POH. Zahrnuje části mikrobiální půdní biomasy, jednoduchých organických látek a látek, které jsou hydrolyzovatelné nebo depolymerizovatelné v podmínkách extrakce horkou vodou. Obsah inertního organického C úzce koreluje s obsahem jílových minerálů a jemných prachových částic půdy (Körschens, 1980). V závislosti na stavu zásobení půdy může kolísat každoroční množství mineralizovatelného N z půdní organické hmoty (při jinak stejných podmínkách s ohledem na roční průběh počasí) o více jak 100 %. Z tohoto důvodu má význam znát množství dusíku, který může být v průběhu roku mineralizován z POH a podle toho stanovit optimální dávku dusíkatého hnojení. Pokusy z více jak 1000 půdních vzorků na obsah N extrahovatelného horkou vodou (N hwl ) dokazují, že N hwl podléhá větším ročním výkyvům než C hwl. Příčina spočívá v tom, že součástí frakce extrahované horkou vodou je také minerální forma N v půdě (NH 4 +, NO 3 - ), která podléhá ročním změnám i odběru rostlinami (Schulz, 1997). V posledních letech se výrazně zvýšila produkce odpadních kalů a současně nastal problém jejich likvidace. Čistírenské kaly vznikají při biologickém čištění odpadních vod. Kaly jsou chemickým složením velmi variabilní. Mohou být zdrojem organické hmoty, živin, biologicky aktivních látek, ale i rizikových prvků, které, jsou-li zastoupeny ve vyšších koncentracích, mohou působit toxicky, ohrožovat kvalitu půdy, potravinový řetězec, a tím i zdraví lidí. Čistírenské kaly obvykle obsahují vysoký podíl organické hmoty a jsou bohaté na N a P. Přídavek organické hmoty do půdy může představovat nejlepší alternativu pro obnovu půdní úrodnosti, protože upravuje mnoho půdních vlastností zemědělských půd, zejména těch s vysokou produkcí (Brady a Weil, 1999). Sledování vlivu čistírenských kalů na přeměny dusíku v půdě je nutno považovat za dlouhodobý složitý proces pozorování, porovnávání a vyhodnocování získaných výsledků, z důvodu dlouhodobého a komplexního působení kalů na půdu. Z tohoto důvodu byl zvolen systém dlouhodobého stacionárního pokusu. Tato práce je zaměřena na 6 variant hnojení lišících se v intenzitě a formách hnojení dusíkem.

MATERIÁLY A METODY Stacionární dlouhodobý pokus byl založen na pokusném pozemku ČZU na lokalitě Humpolec v roce 1997 dle schématu pokusu znázorněného v tabulce 1. Pokusná lokalita se nachází ve výrobní oblasti bramborářské, v nadmořské výšce 525 m. n. m. Geologický podklad tvoří diluvium ruly, půdní typ kambizem slabě oglejená, půdní druh písčitohlinitá půda. Půda je středně hluboká, sorpční nasycenost 49 62 %, ph/cacl 2 má hodnotu 5,1. Obsah celkového uhlíku C t je 1,76 % a celkového dusíku N t je 0,21 %. Obsah přijatelných živin stanovený dle Mehlich III je 128 mg.kg -1 fosforu, 213 mg.kg -1 draslíku a 76 mg.kg -1 hořčíku. Pokusná stanice spadá do oblasti mírně teplé, okrsek B5, který je charakterizován jako mírně teplý, mírně vlhký vrchovinný. Průměrná roční teplota vzduchu činí 7,0 C, za vegetační období 12,7 C. Průměrný roční úhrn srážek činí 660 mm, za vegetační období 400 450 mm. Počet srážkových dní za rok v této lokalitě je 148, z toho 15 se srážkami nad 10 mm. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 63. Svými vlastnostmi je tato lokalita vhodná pro pozorování rychlých změn obsahu C hwl a N hwl. Organickými hnojivy bylo hnojeno pouze k první plodině v osevním sledu, proto u brambor je sledováno přímé působení organického hnojení, u ozimé pšenice a jarního ječmene působení následné. Kromě varianty 1 (kontrola) a varianty 3 (kal 3) bylo aplikováno za rotaci pěstovaných plodin 330 kg N.ha -1. Na variantě 6 bylo pod brambory zaoráváno 5 t.ha -1 slámy ječmene. Pro potřeby pokusu jsou používány kaly z ÚČOV Praha. Dusík v minerálních hnojivech k ozimé pšenici byl aplikován ve dvou dílčích dávkách (70 kg N.ha -1 - regenerační dávka, 70 kg N.ha -1 - produkční dávka). U jarního ječmene byl N aplikován jednorázově před setím (70 kg N.ha -1 ). Tab.1. Schéma pokusu varianta brambory pšenice ječmen hnojení č. kg N.ha -1 1 kontrola 0 0 0 2 kal 1 330 0 0 3 kal 3 990 0 0 4 hnůj 330 0 0 5 N 120 140 (70+70) 70 6 N+sláma 120+5 t slámy 140 (70+70) 70 * N v LAV 27,5 % Pro stanovení extrahovatelných forem dusíku a extrahovatelného organického uhlíku horkou vodou v půdě se používá zemina usušená na vzduchu a prosetá sítem s oky 2 mm (jemnozem). 10 g zeminy se naváží do 100 ml extrakční baňky se zpětným chladičem. Zemina se zalije 50 ml destilované vody. Suspenze se mírně vaří po dobu jedné hodiny. Po vychladnutí jsou vzorky odstředěny. Ve výluhu je stanoven obsah N-NO 3 -, N-NH 4 +, obsah celkového extrahovatelného organického dusíku (N org ) a extrahovatelného organického uhlíku (DOC). Měření se provádí segmentovou průtokovou analýzou s kolorimetrickým stanovením na přístroji SKALAR plus System (fy Skalar, Holandsko). Obsah dusíku v rostlinách byl stanoven pomocí přístroje LECO CNS 2000.

VÝSLEDKY A DISKUZE Rok 2005 byl devátým rokem dlouhodobého pokusu a tudíž zakončil třetí rotaci, proto byl vybrán pro stanovení obsahů N hwl a C hwl a dalších sledovaných parametrů. Poslední plodinou v rotaci plodin je ječmen, tudíž sledované znaky byly měřeny po této plodině. Tabulka 2 nám udává průměrný výnos sušiny, obsah N a odběr N zrnem a slámou ječmene za období od založení dlouhodobého polního pokusu v roce 1997 až do roku 2005. Nejvyšší průměrný výnos zrna ječmene byl dosažen na variantě s kombinovaným minerálním a organickým hnojením (varianta N+sláma) a slámy na variantě s minerálním hnojením (varianta N). Ve srovnání variant kal 1 a hnůj si můžeme všimnout minimálních rozdílů ve výnosech sušiny. Nejvyššího výnosu zrna i slámy ječmene bylo na organicky hnojených variantách dosaženo na variantě kal 3 3,72 t sušiny zrna ječmene.ha -1 a 3,26 t sušiny slámy ječmene.ha -1. Nejvyšší obsah dusíku v zrnu ječmene byl naměřen u variant 5 (N) 1,96 % N a u varianty 6 (N+sláma) 1,94 % N. Také obsah N v sušině slámy byl u těchto dvou variant nejvyšší a to 0,51 % N u varianty 5 (N) a 0,49 % N u varianty 6 (N+sláma). Obě varianty se statisticky významně lišily od varianty kontrola. Zajímavé je zjištění, že na variantě hnůj (1,74 % N) byl naměřen nižší obsah N v sušině zrna než u varianty kontrola (1,76 % N). Ve variantách kontrola, kal 1, kal 3 a hnůj jsme naměřili téměř stejná množství N v sušině zrna i slámy. Výrazně se lišily právě jen varianty s kombinovaným minerálním a organickým hnojením (varianta N+sláma) a minerálním hnojením (varianta N). Odběr dusíku sklizní (tab. 2) je důležitým ukazatelem, který vyjadřuje jak rozdíly ve výnosech, tak i rozdíly v koncentraci N v rostlinách (Balík et al., 2003). Nejvyšší odběr N sklizenou biomasou (zrno+sláma ječmene) byl zaznamenán u variant N a N+sláma v hodnotách 94,95 a 98,15 kg N.ha -1. Téměř shodný odběr N byl u organicky hnojených variant hnůj (70,10 kg N.ha -1 ) a kal 1 (71,69 kg N.ha -1 ), výrazně vyšší odběr (82,64 kg N.ha -1 ) pak byl zaznamenán u varianty kal 3 s trojnásobným množstvím dodaného kalu. Tab. 2. Průměrný výnos sušiny, obsah N a odběr N ječmenem za období 1997-2005 výnos (t sušiny.ha -1 ) obsah N (% sušiny) odběr N (kg.ha -1 ) č.v. varianta ječmen ječmen ječmen zrno sláma zrno sláma zrno+sláma 1 kontrola 2,93 2,46 1,76 0,42 61,9 2 kal 1 3,31 2,78 1,79 0,44 71,7 3 kal 3 3,72 3,26 1,83 0,44 82,6 4 hnůj 3,30 2,87 1,74 0,44 70,1 5 N 3,92 3,57 1,96 0,51 95,0 6 N+sláma 4,20 3,36 1,94 0,49 98,2 f-test 1,96 0,74 2,82 0,26 1,9 dmin NS NS 0,15834 NS NS Tabulka 3 nám ukazuje bilanci N na stanovišti Humpolec za období 1997-2005. Vstupy zahrnují pouze N hnojiv, zatímco atmosférický dusík není zahrnut (suché a mokré deposice, biologická fixace N). Suché depozice mohou dosáhnout hodnot okolo 9 kg N.ha -1 (Balík et al., 1995). Výstupy zahrnují odběr N sklizenou biomasou (hlízy brambor, zrno a

sláma pšenice a ječmene). Na tomto stanovišti byla zjištěna záporná bilance u nehnojené varianty kontrola -713 kg N.ha -1, dále pak u varianty N s minerálním hnojením -258 kg N.ha -1 a také u varianty s kombinovaným minerálním a organickým hnojením N+sláma v hodnotě -136 kg N.ha -1. Na variantách organicky hnojených si můžeme všimnout mnohonásobně vyšší hodnoty bilance N u varianty kal 3 (1849 kg N.ha -1 ) v porovnání s variantami kal 1 (4 kg N.ha -1 ) a hnůj (90 kg N.ha -1 ), kde můžeme považovat bilanci N za vyrovnanou. Tab. 3. Bilance N na stanovišti v kg.ha -1 (1997-2005) množství N č.v. varianta dodaného hnojivem za 9 odběr za 9 let bilance let 1 kontrola 0 713-713 2 kal 1 990 986 4 3 kal 3 2970 1121 1849 4 hnůj 1 990 900 90 5 N 990 1248-258 6 N+sláma 1071 1207-136 Tabulka 4 nám ukazuje obsahy dusíku a uhlíku v extraktech horkou vodou na stanovišti Humpolec v roce 2005 po sklizni v posledním roce třetího cyklu dlouhodobého pokusu. Nejnižší obsah N hwl byl naměřen na variantách N a N+sláma 138,3 mg.kg -1 a 147,8 mg.kg -1, což pravděpodobně souvisí s vysokými odběry N sklizenou biomasou (tab. 2). Na variantě s minerálním hnojením byl dokonce naměřen o 5 % nižší obsah N hwl než na nehnojené kontrolní variantě (145,0 mg.kg -1 ), zatímco u varianty N+sláma s kombinací minerálního a organického hnojení byl naměřen obsah N hwl mírně vyšší (o 2 mg.kg -1 ) než u kontrolní varianty. Téměř shodný obsah N hwl byl naměřen u organicky hnojené varianty kal 3 a hnůj 168,7 mg.kg -1 a 165,6 mg.kg -1, u varianty kal 1 byl obsah N hwl nižší (159,4 mg.kg -1 ), ale v porovnání s variantami N, N+sláma a kontrola byl vyšší o 15 %, 8 % resp. o 10 %. Obsah horkou vodou extrahovatelného uhlíku C hwl byl u všech hnojených variant vyšší než u kontrolní varianty. Nejvyšší obsah byl naměřen u varianty kal 3 1385,2 mg.kg -1 C hwl, což bylo o 35 % více než u nehnojené kontroly. Varianty kal 1 a hnůj se lišily mezi sebou o 4 %, a byly o 29 % vyšší resp. o 32 % oproti kontrole. Téměř stejné hodnoty byly naměřeny u variant N (1167,4 mg.kg -1 C hwl ) a N+sláma (1188,6 mg.kg -1 C hwl ). Oproti kontrolní variantě to pak bylo o 14 % resp. o 16 % více. Nejvýraznější rozdíl v poměru C:N oproti kontrolní variantě (7,05) byl naměřen na variantě N (8,44). Varianty kal 3 (8,21) a kal 1 (8,26) měly poměr C:N podobný.

Tab. 4. v r. Obsah N hwl a C hwl v extraktech horkou vodou (mg.kg -1 ) a poměr C:N na stanovišti č.v. varianta N hwl C hwl C:N 1 kontrola 145,0 1022,9 7,05 2 kal 1 159,4 1317,3 8,26 3 kal 3 168,7 1385,2 8,21 4 hnůj 1 165,6 1351,2 8,16 5 N 138,3 1167,4 8,44 6 N+sláma 147,8 1188,6 8,04 Příspěvek byl zpracován v rámci grantu CIGA: 20072001 LITERATURA Balík J., Přibyl A., Procházka J., Tlustoš P. (1995): The effect of fertilization on the yield and nitrogen uptake at replicated cultivation of silage maize. Rostl. Výr., 41: str. 345 350. Balík, J., Černý, J., Tlustoš, P., Zitková, M. (2003): Nitrogen balance and mineral nitrogen content in the soil in a long experiment with maize under different systems of N fertilization. Plant Soil Environ., 49, (12): str. 554 559. Brady N.C., Weil R.R.: The Nature and Properties of Soils (12th ed.). Prentice Hall, Upper Saddle River, NJ 1999: str 153 156. Körschens, M. (1980): Beziehungen zwischen Feinanteil, C t - und N t -Gehalt des Bodens. Arch. Acker- u. Pflanzenbau u. Bodenk. 24, 9: str. 582-592. Körschens, M., Schulz, E. Behm, R. (1990): Heiβwasserlöslicher C und N in Boden als Kriterium für das N-Nachlieferungsvermögen. Zbl. Mikrobiol. Jena 145: str. 305-311. Körschens, M. (2002): Importance of Soil Organic Matter (SOM) for Biomass Production and Environment (a review). Archives of Agronomy and Soil Science, Volume 48, Issue 2: str. 89 94. Kubát, J., Klír, J.(1999): Nové pohledy na bilanci organických látek v půdě. sborník z konference Racionální použití hnojiv. Katedra agrochemie a výživy rostlin ČZU v Praze. str. 32 37. Schulz, E. (1990): Die heiβwasserextrahierbare C-Fraktion als Kenngröβe zur Einschätzung des Versorgungszustandes der Böden mit organischer Substanz (OS). Tag. Ber. Akad. Landwirtsch.-Wiss., Berlin 295: str. 269-275. E. Schulz (1997): Charakterisierung der organischen Bodensubstanz (OBS) nach dem Grad ihrer Umsetzbarkeit und ihre Bedeutung für Transformationsprozesse für Nähr- und Schadstoffe. Arch. Acker- u. Pflanzenbau u. Bodenk. 41, 6: str. 465-483.