Clostridium difficile současné možnosti léčby. Vítek P., Mikoviny Kajzrlíková I.,Olbrechtová M., Zela O.

Podobné dokumenty
Klostridiová infekce update MUDr. Jan Stašek KARIM FN Brno

Klostridiová kolitída nebezpečí nejen v současné chirurgii. Libor Urbánek I. chirurgická klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně

LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA INFEKCÍ VYVOLANÝCH C.DIFFICILE. Otakar Nyč, Marcela Krůtová, Jana Matějková Ústav lékařské mikrobiologie FN Motol

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti

INFEKCE CLOSTRIDIUM DIFFICILE U IBD NEMOCNÝCH. Z. Šerclová, Nemocnice Hořovice

Clostridiové infekce v chirurgii. Karel Kudrna, Jan Ulrych I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Antibiotika a Clostridium difficile. Mgr. Jitka Bačová. Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Bulovce

Autoři: Jiří Beneš 1, Petr Husa 2, Otakar Nyč 3

FEKÁLNÍ BAKTERIOTERAPIE NADĚJNÁ CESTA K ERADIKACI MDR BAKTERIÍ Z GIT

kontaminovaných operačních výkonů, ale i u čistých operací, při kterých dochází k aplikaci

V. Adámková Klinická mikrobiologie a ATB centrum 1.LF UK a VFN, Praha. Colours of Sepsis; ATB STEWARDSHIP V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ, 30.1.

SROVNÁNÍ KLINICKÉ A MIKROBIOLOGICKÉ ÚČINNOSTI KONTINUÁLNĚ A INTERMITENTNĚ APLIKOVANÉHO MEROPENEMU U KRITICKY NEMOCNÝCH předběžné výsledky

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva

Clostridium difficile současné přístupy k laboratorní diagnostice. Otakar Nyč, Jana Matějková, pracovní skupina pro C.difficile při PSMR SZU

Problematika epidemiologicky závažných bakteriálních kmenů ve FNUSA

CLOSTRIDIUM DIFFICILE prevence a opatření. MUDr. Iva Šípová

ANTIBIOTICKÉ LÉČBY V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ

Ascites Paracentéza. Tomáš Fejfar. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Problematika dialyzovaných pacientů s MRSA

Nejen láska prochází žaludkem Petra Vídeňská, Ph.D. RECETOX, Masarykova Univerzita

Alimentární intoxikace. MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU

RESPIRAČNÍ INFEKCE. Milan Kolář

Febrilie, infekce a sepse v paliativní medicíně

Střevní infekce a IBD. Pavel Drastich, IKEM, Praha

Problematika Clostridium difficile. Renata Tejkalová Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně

PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Prevence ventilátoro Prevence pneumonie

Racionální terapie komplikovaných infekcí z pohledu mikrobiologa. V. Adámková KM ATB ÚKBLD VFN

KLINICKÁ STUDIE Biopron 9. Účinek probiotických bakterií při léčbě dětí s akutním průjmem. Krátké shrnutí výsledků

TIGECYKLIN. Milan Kolář, Miroslava Htoutou Sedláková Ústav mikrobiologie, FNOL a LF UP

Prevence a kontrola výskytu multirezistentních baktérií

Přínos farmakokinetického monitorování pro optimalizaci biologické léčby ISZ. T. Vaňásek (Hradec Králové)

Mikrobiologické vyšetření jako podklad pro racionální cílenou antibiotickou terapii. Význam správné indikace vyšetření a dodržování

NEBEZPEČÍ IMPORTU MULTIREZISTENTNÍCH (MDR) BAKTERIÍ. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

Ekonomické souvislosti infekce CDI Klostridiová kolitida Clostridium difficile

NEBEZPEČÍ IMPORTU MULTIREZISTENTNÍCH (MDR) BAKTERIÍ. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

Antibiotická profylaxe v gynekologické operativě

EPIDEMIOLOGIE STŘEVNÍCH INFEKCÍ VYVOLANÝCH CLOSTRIDIUM DIFFICILE

ANTIBIOTICKÁ LÉČBA A MIKROBIOM. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

AKUTNÍ TĚŽKÁ KOLITIDA. Z. Šerclová Chirurgické oddělení Nemocnice Hořovice

Výskyt multirezistentních bakteriálních kmenů produkujících betalaktamázy

Co musí intenzivista vědět o antibiotické rezistenci?

Eva Krejčí. Antibiotické středisko, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Lékařská fakulta Ostravské univerzity

STANOVENÍ ANTIGENU A TOXINU Clostridium difficile

Zkušenosti s fekální transplantací u klostridiové kolitidy v naší nemocnici N E M O C N I C E S T R A K O N I C E

Diagnostika ostatních střevních patogenů. V. IBD pracovní dny, Hořovice 2019 Jana Matějková

Je možné zvýšit současnou účinnost biologické léčby IBD?

Akutní komplikace po transplantaci ledviny

Evropský antibiotický den aktivita Evropského centra pro kontrolu a prevenci infekčních onemocnění (ECDC)

Antimikrobiální terapie 10 MUDr. Renata Tejkalová Antibiotické středisko FNUSA

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Clostridium difficile

Pohled ČLK na podávání antibiotik a na mikrobiální rezistenci

Proč neumíme optimálně dávkovat vankomycin ani po 50 letech jeho používání?

TAKTIKA ATB LÉČBY. Otakar Nyč Ústav lékařské mikrobiologie FN Motol

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Funkční poruchy a mikrobiom. Pavel Hrabák IV. interní klinika VFN a 1.LF UK

Pneumokokové pneumonie u dětí. Vilma Marešová Univerzita Karlova 2.LF I. Infekční klinika FNB Praha

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Odběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře. Jana Juránková OKM FN Brno

ANTIBIOTICKÁ LÉČBA INFEKCÍ MOČOVÝCH CEST PŘI RENÁLNÍ INSUFICIENCI. Alena Linhartová Thomayerova nemocnice, Praha

LÉČBA VENTILÁTOROVÉ PNEUMONIE SPOLUPRÁCE INTENZIVISTY A MIKROBIOLOGA

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

LABORATOŘE EUROMEDIC s.r.o. Oddělení klinické mikrobiologie a autovakcín

Epidemiologie spály. MUDr. František BEŇA

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Komplikace IPAA a jejich řešení z pohledu gastroenterologa. Martin Bortlík Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE, Praha

Nové technologie v mikrobiologické laboratoři, aneb jak ovlivnit čas k získání klinicky relevantního výsledku

Téměř polovina Evropanů se mylně domnívá, že antibiotika působí proti nachlazení a chřipce

Pohled mikrobiologa, problematika antibiotické zátky

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA

Medikamentózně refrakterní ulcerózní kolitida

U NIVERZITA K ARLOVA V P RAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA

VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ

Analýza výskytu epidemiologicky závažných bakteriálních kmenů za 9leté období

Diarrhoea. zánětlivá onemocnění GIT hypersekrece tekutiny, poruchy motility, narušená slizniční bariéra diagnóza:

Meningokoková onemocnění ve 21. století pohled klinika

STÁTNÍ ÚSTAV Šrobárova 48 Telefon: PRO KONTROLU LÉČIV Praha 10 Fax: Web:

15.25 Nekrotizující (maligní) externí otitida (viz též )

MUDr. Hana Zákoucká Odd. STI SZÚ SZÚ,

Možnosti beta-laktamových antibiotik v léčbě nozokomiálních pneumonií

Jak léčím infekce vyvolané multi- rezistentními bakteriemi

POH O L H E L D E U D U M

Farmakokinetika antibiotik v perioperačním období

Rapid-VIDITEST C. difficile Ag (GDH)

Nová antiinfekční léčiva. Karolína Hronová, Ondřej Slanař Farmakologický ústav 1.LFUK

MRSA v klinické praxi

Odběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře. Jana Juránková OKM FN Brno

INFEKČNÍ KOMPLIKACE A POUŽITÍ VAKCÍN U MM JAKUB RADOCHA II. INTERNÍ KLINIKA ODDĚLENÍ KLINICKÉ HEMATOLOGIE LFUK A FNHK

DOPORUČENÝ POSTUP PRO KONTROLU EPIDEMIOLOGICKY ZÁVAŽNÝCH

RIZIKOVÉ FAKTORY REKURENTNÍHO A TĚŽKÉHO PRŮBĚHU KOLITIDY VYVOLANÉ INFEKCÍ CLOSTRIDIUM DIFFICILE

kampylo-bakteriemi u brojlerových kuřat

Léčba DLBCL s nízkým rizikem

Epidemiologicky závažné bakteriální infekce Vlastimil Jindrák

Využití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči. Marek Protuš

Využití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči. Marek Protuš

Dávkování antibiotik v intenzivní péči u nemocných s normálními renálními funkcemi. Chytra I KARIM FN Plzeň, LFUK Plzeň

VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ

XVIII. HRADECKÉ GASTROENTEROLOGICKÉ A HEPATOLOGICKÉ DNY VIII. MEZINÁRODNÍ ENDOSKOPICKÝ WORKSHOP

Transkript:

Clostridium difficile současné možnosti léčby Vítek P., Mikoviny Kajzrlíková I.,Olbrechtová M., Zela O.

Obsah sdělení Klinický význam onemocnění a jeho formy Diagnostika a současné léčebné možnosti Závěry pro praxi

Obsah sdělení Klinický význam onemocnění a jeho formy Diagnostika a současné léčebné možnosti Závěry pro praxi

Klinický význam infekcí C. difficile Hall AJ, Clin Inf Dis 2012

Výskyt během hospitalizace 1 % 0,4 %

Výskyt CDI v Nemocnici ve Frýdku-Místku 0,6 % 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2011 2012 2013 2014 3Q 2015

Výskyt jednotlivá oddělení 60 50 40 INTERNA 30 20 10 0 2011 2012 2013 2014 3Q 2015 Interna Chirurgie Ortopedie Neurologie ONP Dětské ARO

Nemocnice ve Frýdku-Místku Hospitalizační mortalita 29% Věk > 70 let OR 2.599 (p=0.021)

Rizikové faktory onemocnění Antibiotická terapie (fluorochinolony, aminopeniciliny, cefalosporiny) Hospitalizace Věk > 65let Závažné komorbidity Imunosuprese Nespecifický střevní zánět Terapie PPI

Paradigma vzniku onemocnění Kolonizační rezistence střevních mikroorganismů Antimikrobiální terapie Bakteriální přerůstání toxigenními kmeny CD

Snížení diverzity střevního mikrobiomu u CDI Chang J., J Infect Disease 2008

Klinické varianty onemocnění Asymptomatické nosičství Průjem s kolitidou Pseudomembranózní kolitida Fulminantní kolitida Až 50% iniciálních infekcí vznikne v komunitě! Campbell, Control Hosp Epidemiol 2009 Sklon k recidivám relaps ze spór, reinfekce (F-M 15% recidiv) Každá recidiva zvyšuje riziko další recidivy (25% 40% 65%) Huebner, Gastroenterol Hepatol 2006

Videa endoskopická sestřih na jeden

Obsah sdělení Klinický význam onemocnění a jeho formy Diagnostika a současné léčebné možnosti Závěry pro praxi

Diagnostika Anamnéza Stanovení toxinu (EIA) Kultivační vyšetření Stanovení glutamátdehydrogenázy (GDH) Stanovení genu pro toxin (PCR)

Není všechno Clostridium difficile! Není jiná příčina průjmu? Kolonizace toxigenním kmenem je přítomná až u 30% hospitalizovaných Rozhodující je průkaz volného toxinu, ne kultivace toxigenního kmenu! Planche, Lancet Inf Disease 2013

Léčebné postupy a používané preparáty Vysazení antibiotik Režimová opatření Metronidazol Vancomycin Fidaxomicin Rifaximin Fekální bakterioterapie Monoklonální protilátky proti toxinu Kolektomie, ileostomie + laváž tračníku

ESCMID guidelines 2014 Debast S., Clin Microbiol Infectol 2014

Obecné zásady terapie CDI Obvyklá délka terapie při první atace 10-14 dnů Recidivy protrahované režimy léčby Pokud je možno, tak vždy vysadit původní antibiotika Izolace nemocných, samostatné toalety Edukace uklízeček Hygiena rukou

Metronidazol Perorálně Intravenózně 3xdenně 500mg 3xdenně 500mg (těžké formy) NÚ periferní neuropatie, nauzea, kovová pachuť v ústech Srovnatelný s vancomycinem pro 1.ataku Horší než vancomycin u těžké infekce a u rekurence Zar, Clin Infect Dis 2007 Johnson, Clin Infect Dis 2014

Vancomycin Perorálně Perorálně Retenční klysma 4xdenně 125mg 4xdenně 500mg (těžké formy) 4xdenně 500mg ve 100ml FR (těžké formy) Intermitentní a pulsní terapie (relapsy) McFarland, Am J Gastroenterol 2002 NÚ: výskyt vancomycin-rezistentních enterokoků (VRE)

Fidaxomicin Perorálně 2xdenně 200mg Cílená inhibice RNA polymerázy C.difficile baktericidní účinek Užší antimikrobiální spektrum, menší alterace anaerobní mikroflóry Tannock, Microbiology 2010 riziko rekurence onemocnění Louie, NEJM 2011

Rifaximin Samostatná terapie není účinná Sekvenční terapie po léčbě vancomycinem chaser počet rekurencí Johnson, Clin Inf Dis 2007

Fekální bakterioterapie Van Nood et al., NEJM 2013

Probiotika Postavení v prevenci CDI užívání s ATB (RR 0.34, CI 0.24-0.49) Použití jako adjuvantní terapie lehké CDI u nemocných bez komorbidit Hempel, JAMA 2012 V prospektivní studii neúčinná v prevenci CDI (Lactobacillus acidophilus + Bifidobacterium bifidum) (RR 0.71, CI 0.34-1.47, p=0.35) Allen, Lancet 2013

Ostatní metody Monoklonální ATB proti toxinu - doplňková léčba snižující riziko rekurence Lowy, NEJM 2010 Chirurgická léčba Subtotální kolektomie Ileostomie + kolonická laváž vancomycinem záchrana kolon v 93 % Neal, Ann Surg 2011

Predikce průběhu ATLAS skóre Age Temperature Treatment with antibiotics Leukocytes Albumin Serum creatinine Skóre vyšší než 6, úspěšnost léčby < 50% Miller M., BMC Infectious Diseases 2013

Obsah sdělení Klinický význam onemocnění a jeho formy Diagnostika a současné léčebné možnosti Závěry pro praxi

Závěry pro praxi Základním preventivním opatřením zůstává racionální ATB terapie Léčebné režimy jsou v současné době standardizovány a zahrnují cílené aplikace antibiotik, případně fekální bakterioterapii, role probiotik je minoritní Nedílnou součástí léčby jsou režimová opatření a izolace nemocných