5. REGULACE VYUŽITÍ ÚZEMÍ N Á V R H O V Á Č Á S T Pro možnost vymezení umístění ploch pro těžbu ve specifických oblastech ST1-ST6 na území Olomouckého kraje se vychází z obecných požadavků vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů, které jsou doplněny o návrhy, možnosti a podmínky prověřené a posouzené v řešení této územní studie a které vyplývají z vlastnosti řešeného území. 5.1 OBECNÉ PODMÍNKY UMÍSŤOVÁNÍ PLOCH PRO TĚŽBU Návrhy na vymezení plochy pro těžbu musí respektovat obecné podmínky, které vycházejí z platné legislativy, především ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále stavební zákon), ze zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ze zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, z nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV), ze zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ze zákona č. 361/2000 Sb., ze silniční zákon, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a dalších zákonů a ostatních právních předpisů, všechny ve znění později vydaných předpisů. Na základě takto platné legislativy a pro zabezpečení veřejných zájmů v území se dále požaduje naplnit níže uvedené podmínky: 5.1.1 VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Z hlediska veřejných obecných zájmů pro vytváření příznivých podmínek v území a pro uspokojování potřeb obyvatel území budou při navrhování ploch těžby štěrkopísků v území specifické oblasti upřednostňována ložiska nebo jejich části, která: a) navazují bezprostředně na stávající těžbu za předpokladu jejího řádného dotěžení a při splnění podmínek stanovených touto studií, b) mají v plné míře a rozsahu zajištěnou dopravní obslužnost mimo zastavěná území dotčených obcí a mimo zastavitelná území určená v územních plánech pro zástavbu stavbami bydlení a veřejné občanské vybavenosti, c) nevyžadují zábory pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) nebo nevyvolají přímý zásah do takového pozemku, d) jsou navrhována mimo pozemky nejvyšší bonity I. a II. třídy ochrany ZPF (při zajištění efektivnosti těžby), 11
e) zohledňují návrhy na koncepční využití území po ukončení těžby pro realizaci záměru nadregionálního a regionálního významu nebo záměru vyjádřeného v ÚPD obce, f) mají návrh sanace po ukončení těžby, která je v souladu s řešením navrhovaným ÚPD obce a pro jejíž realizaci je uzavřena dohoda s obcí (lze vytvořit např. i finanční fond), g) nebudou se výrazněji dotýkat předmětů památkové ochrany vymezené zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 5.1.2 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ Územní plán, který stanoví základní urbanistickou koncepci obce včetně uspořádání krajiny (nezastavěná území), při naplňování cílů a úkolů územního plánování dle 18 a 19 stavebního zákona se musí zabývat vymezováním ploch a pozemků a stanovováním podmínek pro jejich využití. Plochy jsou vymezovány podle stávajícího i požadovaného využití, podle významu a je nutno dbát na omezení střetů vzájemně neslučitelných činností a požadavků. To platí v celém rozsahu i pro vymezování ploch (obsahově vymezené dle 18 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) za účelem hospodárného využití štěrkopísků při zajištěné ochraně životního prostředí pro obyvatele území, ochraně přírody a krajiny, veřejné infrastruktury, jakož i dalších faktorů v území. Při zpracování územního plánu jsou sledovaná veškerá ložiska výhradní ložiska, ložiska nevyhrazených nerostů, prognózní zdroje, vyhlášené dobývací prostory a chráněná ložisková území (CHLÚ), které jsou do ÚPD zapracovány jako limity využití území a navrhovaná těžba musí být v územním plánu (ÚP) obce zapracována v souladu s již citovanou vyhláškou č. 501/2006 Sb. jako plocha těžby. Zpracovaná ÚPD s plochou těžby bude obsahovat mimo další zákonné požadavky kladené na obsah a rozsah této dokumentace i vyhodnocení, jak jsou naplněny úkoly územního plánování stanovené ve stavebním zákoně, zejména: a) vyhodnocení plochy těžby z hlediska zachování celkové pohody prostředí vzhledem k bydlení a dalšímu funkčnímu využití území v souladu s 19 odst. 1 písm. i) stavebního zákona, b) zajištění dopravní obslužnosti ploch těžby a ploch souvisejících, nejlépe vedené mimo zastavěná území obcí, a to tak, aby hlukem a exhalacemi nebylo nad míru přiměřenou zatěžováno zastavěné území a území určené k zástavbě stavbami pro bydlení a občanské vybavení, c) zajištění prostupnosti krajiny (např. účelové komunikace, inženýrské sítě), aby nedošlo k výraznějšímu omezení nebo zhoršení dostupnosti a obsluhy pozemků v území (např. zemědělské plochy, plochy PUPFL) a byla zachována plná funkčnost a kvalita současného i navrhovaného technického vybavení území, 12
d) zda-li případné zásahy do stávající nebo i navržené protipovodňové ochrany nesníží její funkčnost a bude zachována dostatečná kapacita zařízení a objektů protipovodňové ochrany a nedojde k narušení hydrologických a odtokových poměrů, e) při návrhu na zábory pozemků ZPF nebo PUPFL je nutno postupovat v souladu se zákony na jejich ochranu, přitom musí být prokázáno, že z hlediska ochrany ZPF a ŽP se jedná o řešení nezbytné a nejvýhodnější a to ve srovnání i s jinými možnostmi v rámci celé specifické oblasti (při zohlednění efektivnosti těžby), f) doložení stanoviska vodoprávního úřadu, že při záměru těžby na území CHOPAV Kvartéru řeky Moravy je řešeno odpovídající následné vodohospodářské využití území po těžbě, včetně stanovení ochranného pásma a možností jeho využití (vodohospodářské využití bude vycházet z vodního zákona, neboť u všech ploch se jedná o těžbu z vody), g) bylo-li postupováno podle ust. 47 odst. 1 a 2 stavebního zákona u případů, kdy zadání ÚP bude obsahovat i návrh na vymezení plochy pro těžbu u těchto případů pořizovatel zpravidla uvede v návrhu zadání i požadavek na vyhodnocení udržitelného rozvoje území, jehož součástí je posouzení SEA, případně NATURA 2000 (při vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj se postupuje dle 48 odst. 6 stavebního zákona), h) zda a jak jsou řešeny střety, resp. jsou vytvořeny podmínky pro jejich řešení, mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícího ÚSES, dle dohody ústředních orgánů, v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonností, a to jak pro ÚSES, tak pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování plánu otvírky a přípravy dobývání, plánu využívání a plánu sanace a rekultivace území po ukončení těžby. Způsob provedení sanací a rekultivací území po těžbě řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území v souladu s požadavky na ochranu přírody, i) jak jsou v návrhu ÚPD stanoveny požadavky pro následné využití území při respektování zásady krajinného rázu po těžbě ve vztahu na typologii členění krajiny, která je typická pro řešené území (např. velikost a tvar vodních ploch ve vztahu na měřítko krajiny, krajinné úpravy, zalesnění apod.) a zda-li jejich formulování je dostatečné pro zpracování následných podkladů a dokumentací (dokumentace pro územní rozhodnutí, plán rekultivace apod.), j) že v řešení ÚPD nedochází k umísťování ploch pro těžbu do míst, kde by došlo nebo by mohlo dojít k narušení předmětu ochrany přírody v lokalitách NATURA 2000 a zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech. Obdobně bude postupováno i v případech, kdy by mělo dojít k zásahům do významných krajinných prvků (VKP) a kde by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění vodních a na vodu vázaných ekosystémů, přičemž bude vycházeno ze stanoviska vydaného dle 4 zákona č. 114/1992 Sb., k) že v řešení ÚPD je dostatečně zajištěno, aby při umísťování ploch těžby byla zabezpečena příslušná ochrana vodních zdrojů včetně respektování vyhlášených ochranných pásem. V případě dotčení podmínek obsažených ve správních aktech, kterými byla stanovena ochranná pásma vodních zdrojů 2. a 3. stupně, je požadováno alternativní řešení nebo uplatňování adekvátní náhrady pro splnění těchto podmínek. Tyto požadavky platí v celém rozsahu i při pořizování změny ÚPD, pokud by jejím předmětem mělo být vymezení plochy pro těžbu. 13
Podklady pro posuzování vlivů záměru umístění těžby na životní prostředí a řízení v tomto směru vedená, která se řídí zákonem č. 100/2001 Sb., tato územní studie neřeší, a proto nejsou předmětem těchto shora uvedených požadavků. 5.1.3 VYDÁVÁNÍ ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ Protože realizací záměru těžby dochází ke změně ve využití území, lze plochu těžby do území umístit, v souladu s 76 odst. 1 stavebního zákona, jen na základě územního rozhodnutí o změně využití území (dobývací prostor). Rozhodnutí jsou vydávána na žádost oprávněného subjektu příslušnými správními orgány, kterými pro vydání těchto rozhodnutí jsou: - Obvodní báňský úřad v Ostravě, dle 27 odst. 1 horního zákona, pro dobývací prostory, které budou vymezovány ve výhradních ložiscích, - místně příslušný obecný stavební úřad, dle 84 odst. 1 stavebního zákona, pro ložiska nevyhrazeného nerostu. Základní podmínkou pro vydání územního rozhodnutí o změně využití území pro umístění plochy těžby nerostů (štěrkopísků) je, dle ust. 90 písm. a) až e) stavebního zákona, soulad s vydanou ÚPD obce (obcí), soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot, soulad s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů (zejména vyhláška č. 501/2006 Sb.), soulad s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů vydaných dle těchto předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a právem chráněnými zájmy účastníků řízení (včetně občanských sdružení a dalších aktivit). Při podávání žádosti a při zpracování příslušné dokumentace požadované pro vydání územního rozhodnutí (rozsah a obsah žádosti a dokumentace je stanoven prováděcími předpisy vyhláškami MMR a ČBÚ) je nutné zajistit jejich soulad s požadavky, které jsou pro vydání územního rozhodnutí stanoveny ve stavebním zákoně, v horním zákoně, dalších zákonech a předpisech, a které se ještě dále upřesňují vzhledem k řešené problematice a vlastnostem vymezených specifických oblastí, takto: a) těžební hrana a provozní činnosti plochy těžby budou v takové vzdálenosti od zastavěného území obce a pozemků určených územním plánem k zástavbě objekty bydlení a veřejného občanského vybavení, aby byly vždy splněny hygienické limity hluku a prašnosti upravované zákonem č. 258/2000 Sb. v návaznosti na nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, b) dopravní obsluha související s expedicí suroviny mezi plochou těžby a nadřazenou komunikací musí být zajištěna takovým způsobem, aby byly splněny hygienické limity v území definované 30 odst. 3. zákona č. 258/2000 Sb. a aby provozem na veřejně přístupných komunikacích nedošlo ke zhoršení stávajících životních podmínek (hluk, prašnost) v místě žijících (včetně přechodných pobytů) obyvatel, 14
c) posoudit napojení plochy těžby na stávající dopravní síť s ohledem na stanovení kapacity s posouzením těchto komunikací ovlivněných nárůstem dopravy. Nesmí být překročena úroveň intenzity nebo kapacita odpovídající prostorovému uspořádání příslušné komunikace, d) doložit souhlas vodoprávního úřadu dle 17 vodního zákona, e) u návrhů umístění plochy v území CHOPAV Kvartér řeky Moravy požadovat, aby hydrogeologický posudek zohledňoval i proudění vody s průkazem, že těžbou nedojde k nežádoucímu snížení hladiny podzemní vody a k negativnímu ovlivnění vydatnosti jímacích území včetně studní, v případě negativního ovlivnění zajistit adekvátní náhradu, f) návrh musí respektovat stávající i navrženou protipovodňovou ochranu území a případný zásah do území (umístění plochy těžby) nesmí snížit funkčnost nebo kapacitu zařízení a objektů protipovodňové ochrany a nesmí se negativně projevit na odtokových poměrech, g) návrh úpravy plochy po těžbě musí respektovat zásady krajinného rázu území, které byly definovány v závěrech a požadavcích zpracovaných a obsažených ve vydané ÚPD. Záměr bude posouzen s ohledem na krajinný ráz ( 12 zákona č. 114/1992 Sb.), a toto posouzení bude pokladem i pro stanovení konkrétních podmínek pro zpracování příslušné dokumentace pro rekultivaci území po ukončení těžby, h) v návrhu musí být prokázáno, že jsou naplněna opatření uvedená v Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje (omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů a omezení resuspenze emitovaných částic), i) doložit kladná stanoviska (případně souhlasy) dle platné legislativy na jednotlivých úsecích životního prostředí, j) v území, které má být dotčeno těžbou, musí být zaručena plná funkčnost a kvalita současného technického vybavení (zachovat stávající úroveň technické vybavenosti území), k) kladné stanovisko Ministerstva obrany Vojenské ubytovací a stavební správy (MO - VUSS) Brno k následné úpravě a rekultivaci po vlastní těžbě surovin (s ohledem na potenciální možnost vzniku velkých vodních ploch). V zájmu zajištění obrany a bezpečnosti státu lze v celém území oblastí ST1 ST6 vydat územní rozhodnutí na změnu využití území pro plochy těžby, v souladu s 175 odst. 1 stavebního zákona, jen po vydání závazného stanoviska MO VUSS, který si tento postup vymínil. 5.2 VYMEZENÍ PLOCH TĚŽBY V ÚZEMNÍ STUDII 5.2.1 ÚPD OBCÍ A VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ Z vlastního řešení územní studie se do procesu tvorby zpracovávání ÚPD obcí a do vydávání územních rozhodnutí uplatňují tyto podmínky: a) plochy pro těžbu nevymezovat v území nevhodném, 15
b) plochy pro těžbu lze vymezovat v území podmíněně vhodném v případě, že bude pozitivně vyřešen a odstraněn důvod podmíněnosti, c) nebude navrhovaná další plocha pro těžbu, která by svými kumulativními vlivy z těžby a dopravy zatížila nebo by mohla zatížit, a to i nepřímo, obec nad míru přípustnou, anebo která by svými kumulativními vlivy (otevření další vodní plochy) zatížila území CHOPAV Kvartér řeky Moravy nad přípustnou míru z hlediska ochrany podzemních vod, d) plocha těžby nesmí být na nadřazenou komunikaci I. třídy a vyšší kategorie napojena přímo účelovou komunikací, ale přes komunikaci nižšího řádu, e) posouzení napojení plochy těžby na stávající dopravní síť s ohledem na stanovení kapacity s posouzením těchto komunikací ovlivněných nárůstem dopravy. Nesmí být překročena úroveň intenzity nebo kapacita odpovídající prostorovému uspořádání příslušné komunikace. 5.3 KATEGORIE ÚZEMÍ PRO TĚŽBU Na základě shromážděných podkladů, provedených rozborů, analýz a vyhodnocení stanovisek a připomínek dotčených orgánů, odborné i laické veřejnosti, z konzultací, ze společného a veřejného projednání, bylo území specifických oblastí ST1 ST6 ve vztahu na možnost těžby rozděleno na území nevhodné, podmíněně vhodné a ostatní. 5.3.1 ÚZEMÍ NEVHODNÉ Vychází z potřeby a veřejného zájmu na zajištění dostatečné ochrany území vyšší hodnoty kvality, která je takto vymezena na základě obecných předpisů, příslušných rozhodnutí nebo potřeba této ochrany vychází přímo ze závěrů této územní studie vzhledem k vlastnostem samotného řešeného území. Ustanovení 15 horního zákona zůstává tímto vymezením nedotčeno. 5.3.1.1 vymezení nevhodného území zahrnuje: a) zvláště chráněná území včetně jejich ochranných pásem (maloplošná zvláště chráněná území a rovněž i CHKO Litovelské Pomoraví z hlediska jeho unikátnosti), b) území národní kulturní památky vodní elektrárna Třeština Háj včetně vodního náhonu a okolní území na vzdálenost 500 m, c) zastavěná a zastavitelná území obcí (určená dle 2 odst. 1 písm. d) a j) stavebního zákona a území ve vzdálenost do 150 m vně v okolí těchto území, d) vodní zdroje nadregionálního a regionálního významu vyznačené v grafické části této územní studie. Nepřípustné je rovněž narušení ochranného pilíře o poloměru 300 m kolem vodního zdroje stanoveného s ohledem na princip předběžné opatrnosti ochrany vodního zdroje a geologie území, 16
f) plochy vymezené pro obranu státu uvedené ve stanovisku Ministerstva obrany Vojenské ubytovací a stavební správy Brno a vyznačené v grafické části studie. 5.3.1.2 regulace využití území, v území nevhodném není žádoucí, na základě výše uvedených skutečností, v ÚPD obcí plochy pro těžbu vymezovat. 5.3.2 ÚZEMÍ PODMÍNĚNĚ VHODNÉ Vychází z vlastního řešení územní studie - z existujících odborných doporučení, z podnětů a dosavadních poznatků, návrhů a zjištění v oblasti těžby a požadavků v oblasti územního plánování. V území podmíněně vhodném lze plochy pro těžbu vymezit po prokázání, že vydaná ÚPD obce naplňuje cíle a úkoly územního plánování stanovené ve stavebním zákoně, v dalších zákonech a předpisech a v podmínkách pro zpracování ÚPD stanovených v předchozích částech v této územní studii. 5.3.2.1 Vymezení podmíněně vhodného území zahrnuje: a) území CHOPAV Kvartér řeky Moravy stanovené nařízením vlády č. 85/1981 Sb., b) území vymezené v doporučené vzdálenosti 500 m od hranice zastavěného nebo zastavitelného území obce, které zahrnuje funkční plochy bydlení a veřejné občanské vybavenosti, a to z důvodů zajištění pohody prostředí - bydlení, c) plochy PUPFL dle 13 a 15 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, d) zemědělská půda I. a II. třídy, dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů, e) PHO vodního zdroje 2. a 3. stupně vyhlášené rozhodnutími vodoprávního úřadu, f) ptačí oblasti a EVL systému NATURA 2000 vyhlášené příslušným nařízením vlády ČR, g) plochy VKP, které obecně vyplývají ze zákona č. 114/1992 Sb. (nejsou vyznačeny v grafické části studie) nebo byly dle tohoto zákona rozhodnutím příslušného orgánu vymezeny, h) pozorovací vrty ČHMÚ, pokud byly v souladu s 55 odst. 1 vyhlášeny za vodní dílo nebo bylo vyhlášeno ochranné pásmo, i) území vymezené, v souladu s 7 zákona o ochraně ovzduší, ve Věstníku Ministerstva životního prostředí jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) pro území Olomouckého kraje (týká se především úrovně znečištění suspendovanými částicemi PM10). 17
5.3.2.2 Regulace využití území, v tomto území lze vymezit plochy pro těžbu, bude-li doloženo (nutno naplnit dle povahy věci, jen některé nebo všechny): ad a) v případě řešení plochy těžby na území CHOPAV musí být řešeno následné vodohospodářské využití území po těžbě, včetně stanovení ochranného pásma. Návrh vodohospodářského využití bude vycházet z vodního zákona a konkrétní způsob tohoto využití bude posuzován vodoprávním úřadem i dotčenými orgány v rámci řízení, ad b) splnění této podmínky bude řešeno v rámci pořizované ÚPD obce nebo její změny, a to dle konkrétních skutečných poměrů v území a jeho specifik, ad c) v případě řešení plochy těžby na PUPFL nezbytnost prokázání, že odlesnění popřípadě těžba nenaruší stabilitu - kvalitu navazujících ploch PUPFL, ad d) v případě řešení plochy těžby na ZPF I. a II. třídy prokázání nezbytnosti záboru ZPF (včetně dokladování, že ve specifické oblasti není evidováno ložisko na půdách horší kvality, které by bylo z hlediska ochrany ZPF a životního prostředí výhodnější), vycházet z posouzení efektivnosti těžby a územního dopadu do ploch ZPF, ad e) doložit naplnění podmínek stanovených v rozhodnutích o vyhlášení ochranných pásem vodních zdrojů 2. a 3. stupně, např. i způsobem zajištění adekvátní náhrady těchto podmínek, ad f) v případě zásahu do soustavy NATURA 2000 doložit, že nedojde k narušení předmětu ochrany a pokud by k tomuto došlo, doložit návrh kompenzačních opatření dle požadavku orgánu ochrany přírody, ad g) v případě zásahu do VKP doložení kladného stanoviska orgánu ochrany přírody (dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění), který takový zásah umožní, ad h) za splnění tohoto požadavku se považuje kladné stanovisko vodoprávního úřadu 5.3.3 ÚZEMÍ OSTATNÍ jedná se o území, které nespadá do území nevhodného ani do území podmíněně vhodného. 5.3.3.1. Regulace využití území, při řešení těžby na ostatním území je nutné dodržet obecné podmínky, jak jsou uvedeny v předchozích kapitolách. 18