b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

Podobné dokumenty
b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

a) Výchozí ukazatele S - standard b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

a technologie) b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

ŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Ječmen setý. Ječmen setý

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ H Opak. Var. náklady I /rok Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

Spotřeba nafty a lidské práce v RV dle pracovních operací

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Jméno:... Akademický rok:...

PS HUMPOLEC 2015/2016

Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky

PŠENICE OZIMÁ A PODPORA POMOCÍ AMAGRO ALGY NA 2 ODRŮDÁCH AMAGRO - PROTOKOLU O PROVOZNÍM POKUSU 2016 PAVEL PLEINER, PRAHA ZÁPAD

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

Aktuální téma: Zakládání porostů řepky do suché půdy

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů

Ceny služeb mechanizovaných prací

Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Brambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PĚSTITELSKÝCH TECHNOLOGIÍ U 2 DRUHŮ LAKR. Vladimír Mašán, Pavel Zemánek, Dagmar Opluštilová

Technika a technologie protierozních opatření. Prof. Ing. Josef Hůla, CSc.

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

EKONOMIKA ÚHRADY ORGANICKÉ HMOTY V PŮDĚ Ing. Pavel Kovaříček, CSc., VÚZT,v.v.i. Praha 6

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.

Normativy pro zemědělské technologické systémy

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze)

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

ZAKLÁDÁNÍ POROSTŮ ŘEPKY A JEJÍ HNOJENÍ BĚHEM PODZIMNÍHO RŮSTU

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

Přílohy. Tab. 1: Energetické ekvivalenty vstupů použité při výpočtech energetické bilance název množství energetický

FarmProfit. Ekonomický software pro zemědělce.

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

Eroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel

Jak zabezpečit výživu řepky ozimé dusíkem v jarním období?

PĚSTOVÁNÍ PLODIN DO PÁSŮ (STRIPTILL)

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů


Čiroky v marginální oblasti Beskyd a výzkum energetických plodin pro zvýšení ochrany půdy s využitím trav a jetelovin

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

EKONOMIKA PĚSTOVÁNÍ A SKLIZNĚ OBILOVIN

Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos a kvalitu produkce brambor

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU

Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu

Řepka olejka - Brassica napus

Energetické plodiny pro vytápění budov

TECHNOLOGICKÉ SYSTÉMY A EKONOMIKA INTEGROVANÉ PRODUKCE ZELENINY TECHNOLOGICAL SYSTEMS AND ECONOMY IN THE SYSTEM OF INTEGRATED VEGETABLE PRODUCTION

Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin

Úzkořádková technologie pěstování kukuřice. Smutný V., Šedek A.

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina)

Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno

Travní porosty nové trendy při hospodaření na travních porostech

K aktuálním problémům pěstebních technologií ozimé pšenice a jarního ječmene

Výživářské pokusy s organickými vstupy

Ekonomické zhodnocení živin v digestátu a ve statkových hnojivech

Přehled vybraných energeticky využitelných rostlin

Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství

Transkript:

Tab. č.: 196 Poř. č. Chrastice rákosovitá Ukazatel a) Výchozí ukazatele - podzimní sklizeň - intenzivní - jarní sklizeň 1 Výnos sušiny celkové nadzemní hmoty [t/ha] 9,0 11 7 2 Farmářská cena sušiny [Kč/t] 1000 1000 1000 3 Tržba z prodeje sušiny [Kč/ha] 9000 11000 7000 4 azba pojištění proti živelným pohromám [%] 0 0 0 5 ormativ fixních nákladů [Kč/ha] 3500 3800 3000 6 Výnos vedlejšího produktu [t/ha] 0 0 0 7 Vnitropodniková sazba vedlejšího produktu [Kč/t] 0 0 0 8 Ocenění vedlejšího produktu [Kč/ha] 0 0 0 9 Vedlejší produkt započítáván do tržeb [A/] 10 Výtěžnost energie [GJ/ha] 167 204 130 15 Dotace započtená do tržeb [Kč/ha] 5437 5437 5437 Var. b) Pěstební technologie OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ potřeba Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje Založení porostu na 10 let ečení plevelů 0,42 6,0 0,00 59 0 347 406 595 Podzim, před podmítkou a silně zaplevelených pozemcích a zejména na ladem ležících půdách. Mulčování nebo posečení vysokovzrůstných plevelů pro usnadnění podmítky a zaorání. Mulčovač nebo žací stroj 0,005 0,005 0,005 Vápnění 0,50 14,0 2250,00 0 1800 0 3150 3150 Podzim, před podmítkou nebo orbou Vápnění provádíme pouze na půdách s ph < 5.5, a to jednou za 3 roky. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy kyselých půd v ČR cca 15 %. Před zakládáním porostu na lehčích půdách použijeme dolomitický vápenec cca 2-2,5 t/ha, na těžších půdách lze použit i pálené vápno 1,5-2 t/ha. lužba 1

OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ potřeba Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje Podmítka 0,31 8,0 0,00 43 0 445 488 635 Podzim, bezprostředně po sklizni předplodiny Hloubka zpracování půdy 8-12 cm. Co nejdříve po sklizni předplodiny nebo po mulčování nebo sečení vysokovzrůstných plevelů. Talířový podmítač nebo radličkový kypřič Hnojení P do zásoby před setím víceleté plodiny Hnojení K do zásoby před setím víceleté plodiny Hnojení kaly ČOV 0,40 2,4 583,00 63 4375 139 4577 4727 Podzim, těsně před orbou Podzim, těsně před orbou Aplikujeme libovolně fosfor obsahující hnojivo (většinou superfosfát) a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného P (méně 50 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce 90-120 kg P2O5/ha, tj. 500-667 kg/ha 18 % superfosfátu. Při vyšším obsahu P v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou fosforu v ČR cca 25 %. Aplikujeme libovolné hnojivo obsahující draslík (většinou draselná sůl - D), a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného K (méně 170 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce 90-120 kg K2O/ha, tj. 150-200 kg/ha 60% D. Při vyšším obsahu K v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou draslíku v ČR cca 12 %. Jarní hnojení K lze kombinovat s hnojením 0,29 1,5 175,00 41 1859 100 2000 2129 Podzim, těsně před orbou Hnojení kaly ČOV za účelem zvýšení zásoby živin a organických látek. Je nutno dodržovat stanovené předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 b. Hnojení kaly se sušinou >18 % se provede jednorázově před založením porostu. Kalkulujeme aplikaci 5 tun sušiny kalu neboli 25 tun kalu ČOV s 20 % obsahem sušiny jednorázově před založením porostu. 1,75 17,5 25000,00 245 0 800 1050 1675 Rozmetadlo statkových hnojiv, 0,67 20,0 0,00 94 0 1035 1129 1490 Orba s urovnáním Podzim, (X-X) třední orba (20-25 cm) s urovnáním současně nebo bezprostředně s orbou za účelem rozdrobit a urovnat povrch půdy a zabránit tvorbě velkých ztvrdlých hrud. Při zpracování ladem ležící půdy hlubší orba (25-30 cm), jinak totéž. Pluh, smyk, ozubený válec 0,25 1,8 3,00 35 516 97 648 771 Likvidace plevelů Jarní období Postřikovač, cisterna na vodu (-V) Vláčení a válení Jarní období (-V) a silně zaplevelených pozemcích - likvidace plevelů vhodným chemickým postřikem min. 2 týdny před založením porostu (např., Roundup, Touchdown, Clinic apod.), dávka dle doporučení výrobce- obvykle 3 l/ha. Podmínkou aplikace herbicidů je nárůst plevelů do výšky alespoň 10-15 cm (kalkulace pro Roundup Klasik 3 l/ha). 0,36 8,2 0,00 50 0 444 497 740 Předseťové vláčení a válení nebo úprava půdy kombinátorem. Při chemickém ošetření proti plevelům minimálně 2 týdny po aplikaci. Válec a brány nebo kombinátor 2

OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ potřeba Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje 0,29 4,2 25,00 41 750 246 1037 1205 etí Jarní až letní etí univerzálním secím strojem v dávce 20-25 kg/ha do hloubky 1-1,5 cm a do řádků 12,5 cm. ecí stroj univerzální s období (V-V) adaptérem na jetel 0,20 3,4 0,00 28 0 161 189 250 Válení hned po zaseti Válení po zasetí rýhovanými nebo těžkými hladkými válci, aby se podpořilo vzlínání vody k osivu.. Rýhované nebo těžké hladké válce 0,075 ečení plevelů 0,42 6,0 0,00 59 0 347 406 595 Cca 3-5 týdnů po vzejití a silně zaplevelených pozemcích potlačujících vzcházející plodinu je zapotřebí posekat plevele ve výšce 6-10 cm, nejlépe spojit s mulčováním porostů. Mulčovač nebo žací stroj Likvidace dvouděložných plevelů 0,25 1,8 2,50 35 569 97 701 824 Cca 3-5 týdnů po vzejití a pozemcích silně zaplevelených dvouděložnými plevely - likvidace plevelů vhodným chemickým postřikem (např., Agritox nebo Aminex (2,5 l/ha) v kombinaci s Gleanem (7 g/ha). Podmínkou aplikace herbicidů je nárůst plevelů do výšky méně než 5-10 cm (kalkulace pro Agritox 5L 2,5 l/ha a Glean 75WG 7 g/ha). Při vyšším porostu plevelů provádíme sečení. Postřikovač, cisterna na vodu Každoroční práce na porostech 1 1 1 0,160 0,250 0,080 Hnojení P 0,36 2,0 278,00 56 2083 122 2261 2404 a jaře nebo po sklizni Aplikujeme libovolné fosfor obsahující hnojivo (většinou superfosfát) a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného P (méně 50 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce 40-60 kg P2O5/ha, tj. 222-334 kg/ha 18 % superfosfátu. Při vysokém obsahu P v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou fosforu v ČR cca 25 %. 2 2 2 0,080 0,040 Hnojení K 0,29 1,5 75,00 41 797 100 938 1067 a jaře nebo po sklizni Aplikujeme libovolné hnojivo obsahující draslík (většinou draselná sůl - D), a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného K (méně 170 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce 40-50 kg K2O/ha, tj. 67-83 kg/ha 60% D. Při vyšším obsahu K v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou draslíku v ČR cca 12 %. 3

3 3 3 0,200 OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ potřeba Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje Hnojení 0,29 1,5 182,00 41 1314 100 1455 1584 Jarní období (-V) Regenerační hnojení na počátku obrůstání: 40-60 kg /ha (LAV, LV), tj. 145-218 kg LAV 27,5% volně loženého (nebo 266-400 kg/ha LV 15% volně loženého). 4 4 4 Hnojení statkovými hnojivy 1,05 10,5 15000,00 147 1500 480 2130 2505 Jarní období (-V) Regenerační hnojení na počátku obrůstání: močůvkování 20-30 m3/ha (tj.40-60 kg/ha ) či aplikace kejdy 10-15 m3/ha (rovněž 40-60 kg/ha ). Alternativa ke hnojení. Tlakové radličkové aplikátory, cisterna na kaly 5 5 5 0,400 0,600 1,05 10,5 15000,00 147 0 480 630 1005 Hnojení kaly ČOV Jarní období (-V) Regenerační hnojení na počátku obrůstání: hnojení tekutými kaly ČOV 10-20 m3/ha se sušinou v rozmezí 5-18 %, tj. cca 20-30 kg/ha dusíku při jeho průměrném obsahu v kalu 2-4 %, a to pouze tlakovým radličkovým aplikátorem. Je nutno dodržovat stanovené předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 b. Kalkulujeme aplikaci 1,725 tun sušiny kalu na 1 ha. Tlakové radličkové aplikátory, cisterna na kaly 6 6 0,63 5,5 0,00 88 0 321 409 595 Žací stroj Letní sečení Léto (V-V) - D Letní sklizeň ve fázi dozrávání semen (výhody největší výnosy, nevýhody vysoká vlhkost a potřeba dosušení, vyšší obsah základních živin v biomase) 7 7 0,63 5,5 0,00 88 0 321 409 595 Podzimní sečení Podzim (X- X) - D Podzimní sklizeň ve fázi ukončení vegetace (výhody nižší vlhkost a nároky na dosušení a nižší obsah živin, nevýhody nižší výnosy, rizikové počasí pro sklizeň) Žací stroj 6 Jarní sečení 0,63 5,5 0,00 88 0 321 409 595 Jaro (-V) D Jarní sklizeň ve fázi přezimování suchého porostu (výhody nejnižší vlhkost bez potřeby dosušení a Žací stroj nejnižší obsah základních živin, nevýhody vysoké ztráty a tím nejnižší výnosy). 8 8 7 2,000 0,000 0,20 2,7 0,00 28 0 155 183 360 Obracení D + 1-5 Podle průběhu počasí, vlhkosti a množství biomasy. Čím vyšší vlhkost sklízeného porostu, tím vyšší nároky na dosoušení a obracení. Při opakovaném navlhčení sklízené biomasy (déšť) se termíny dosušení prodlužují. Obraceč 4

9 9 8 1 1 9 11 11 1 12 12 11 OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ potřeba Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje 0,40 5,0 0,00 56 0 793 849 1545 D + 3-7 Lisování z řádků do standardních balíků přímo na poli při relativní sušině min. 70 %. běrací lis na obří hranaté balíky Lisování suché hmoty Odvoz a uložení balíků do skladu Odvoz a uložení balíků na poli Kontrola uložení biomasy 0,92 10,6 0,00 129 0 395 524 999 D + 3-7 kladování v halách s pasivní ventilaci vzduchu. Je třeba dodržovat stanovené předpisy obdobně jako při uskladnění píce a sena (viz. Č 46 7010 Dosoušení píce a skladování sena ). Dodržovat výšku uskladnění, ponechat mezery mezi balíky pro event. ventilaci. Dodržovat požární a bezpečnostní předpisy. Traktorová dopravní souprava, 0,50 4,6 0,00 70 0 270 340 690 D + 3-7 kladování v balíkových stozích na poli. Dodržovat předpisy. Traktorová dopravní souprava, 0,03 0,0 0,00 4 0 0 4 7 průběžně Podle vrstvení balíkované biomasy, sklizeného za méně vhodných klimatických podmínek. topkový teploměr 13 13 Hnojení 0,29 1,5 182,00 41 1314 100 1455 1584 Letní období (V-V) Po letní sklizni: 40-60 kg /ha (LAV, LV), tj. 145-218 kg LAV 27,5% volně loženého (nebo 266-400 kg/ha LV 15% volně loženého). 14 0,150 14 Hnojení statkovými hnojivy 1,05 10,5 15000,00 147 1500 480 2130 2505 Letní období (V-V) Po letní sklizni: močůvkování 20-30 m3/ha (tj.40-60 kg/ha ) či aplikace kejdy 10-15 m3/ha (rovněž 40-60 kg/ha ). Alternativa ke hnojení. Rozmetadlo statkových hnojiv, 15 0,250 15 0,600 Hnojení kaly ČOV 1,05 10,5 15000,00 147 0 480 630 1005 Letní období (V-V) Po letní sklizni: hnojení tekutými kaly ČOV 10-20 m3/ha se sušinou v rozmezí 5-18 %, tj. cca 20-30 kg/ha dusíku při jeho průměrném obsahu v kalu 2-4 %, a to pouze tlakovým radličkovým aplikátorem. Je nutno dodržovat stanovené předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 b. Kalkulujeme aplikaci 1,725 tun sušiny kalu na 1 ha neboli 15 tun tekutých kalů ČOV. Tlakové radličkové aplikátory, cisterna na kaly 5

16 16 12 OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ potřeba Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje hrabání a úklid zbytků po sklizni. 0,39 3,6 0,00 55 0 213 268 463 D + 4-8 Podle kvality sběru hmoty 17 17 0,56 7,5 0,00 78 0 447 525 720 Mulčování Podzim Před koncem vegetace nebo po podzimní sklizně posekat porosty na výšku porostu cca 5 cm mulčovačem za účelem vyloučení jarního vyvlačování stařiny. Při porostu nižším než 20 cm lze použit místo mulčovače obyčejnou sekačku s tím, že se posekaná zelená hmota zůstane na poli jako mulč. Mulčovač nebo žací stroj Mezisoučet potřeba Práce [h/ha] afta [l/ha] Práce c) Ekonomické vyhodnocení ZM celkem bez PH Osivo Minerál. hnoj. Pesticidy troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje 4,60 50,8 645 1722 75 923 40 3157 5534 8022 5,26 57,8 737 2226 75 1188 54 3512 6487 9316 3,43 37,0 480 1021 75 462 26 2383 3895 5858 Ukazatel a 1 ha a 1 t hlavního produktu Pojištění proti živelným pohromám v Kč/ha 0 0 0 Variabilní náklady celkem v Kč 5534 6487 3895 615 590 556 Tržní produkce + dotace celkem v Kč 14437 16437 12437 1604 1494 1777 Příspěvek na úhradu (tržní produkce celkem - variabilní náklady) v Kč 8903 9950 8542 989 905 1220 ormativní fixní náklady v Kč 3500 3800 3000 389 345 429 Bod ukončení výroby v Kč/t 615 590 556 Práh zisku v Kč/t 1004 935 985 Technologické náklady (=variabilní náklady celkem + fixní náklady na stroje) v Kč 8022 9316 5858 891 847 837 Technol. příspěvek na úhradu (=tržní prod. celkem-technol. nákl.) v Kč 6415 7121 6579 713 647 940 Legenda k tabulce: Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinaceal.) je vysokovzrůstná vytrvalá tráva z čeledi lipnicovitých. Běžně se vyskytuje v přírodních podmínkách ČR, zejména na lokalitách s dostatkem půdní vláhy. Výsledky dlouhodobého výzkumu a provozní zkušenosti u nás i v zahraničí dovolují zařadit tuto plodinu do skupiny energeticky využitelných vysokoprodukčních trav nejperspektivnějších pro pěstování v podmínkách střední a severní Evropy. Provozní plochy této energetické plodiny jsou mezi netradičními plodinami (tj. s výjimkou kukuřice na bioplyn a řepky na bionaftu) největší v Evropě a dosahují rozlohy desítek tisíc ha, a to především ve Finsku, orsku, Švédsku a rsku. Dle současných poznatků má chrastice rákosovitá rozsáhlý potenciál víceúčelového využití, a to jako plodina technická, energetická a půdoochranná. Tato plodina je zařazená do úředního seznamu rostlin vhodných k pěstování v podmínkách ČR zaúčelem využití biomasy pro energetické účely z pohledu minimalizace rizik pro ochranu přírody a krajiny 6

aktualizovaného /2011. V českém seznamu odrůd máme v současné době zaregistrovanou k ochraně práv jedinou odrůdu chrastice rákosovité pod názvem "Chrastava" (přihlašovatel Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., 2007). eznam odrůd EU obsahuje 7 právně chráněných odrůd a 10 ostatních odrůd této plodiny registrovaných v národních seznamech. větový seznam obsahuje celkem 23 odrůd chrastice rákosovité. Šlechtí se nové odrůdy pro průmyslové využití, které by se měly lišit od krmných tím, že mají vysoký poměr stébel oproti listům, nízký obsah popele a prvků jako jsou křemík, draslík a chlór. Právě chlór způsobuje při spalování korozi spalovacích zařízení a popel se při vysokém obsahu uvedených prvků a nízkých teplotách taví a spéká. Popel chrastice je jinak vhodným minerálním hnojivem (P, K, Ca, Mg a mikroprvky). Chrastice je ekologicky velmi plastická plodina nenáročná na agrotechniku. ejlépe se jí daří na těžších půdách s bohatou zásobou živin. Je zvlášť vhodná pro jinak obtížně zpracovatelné těžké zamokřené půdy, dokonce snáší dlouhodobé zatopení. a půdní reakci není zvláště citlivá. Dobře se přizpůsobuje půdní reakci v rozmezí ph od 4,0 do 7,5 s optimem kolem ph 5,0. Po zakořenění jí neškodí ani delší přísušek. Holomrazy ani pozdní jarní mrazíky jí nevadí. Také zastínění nebo krátkodobé zaplavení vodou snáší dobře. Je to vytrvalá plodina a vydrží při vhodné agrotechnice na stejném stanovišti více než 10 let. Poskytuje ve vhodných podmínkách poměrně vysoké výnosy v rozmezí 7-11 tun sušiny z 1 ha. ejvyšších výnosů je dosahováno v letech s vyšším srážkovým úhrnem a na půdách, kde se hranice spodní vody pohybuje mezi 30-40 cm. Obzvlášť je vhodná pro efektivní zužitkování zamokřených půd. V tomto případě lze založení a pěstování víceletých porostů chrastice rákosovité považovat za fytomeliorační postup, který zajišťuje přijatelné vysušení a hospodářské zužitkování zamokřených pozemků. Chrastice není náročná na předplodinu. Je dobré ji zařadit na nezaplevelený pozemek. Může se sít prakticky po všech předplodinách. Vhodnou předplodinou jsou okopaniny hnojené chlévským hnojem, luskovinoobilní směsky a obilniny, které následují buď po pícnině, nebo po ozimé řepce. Po předplodině by měla být provedena podmítka, přihnojení P, K následované střední orbou. Půda by měla být před setím dokonale připravena a před setím uválena. Porosty chrastice určené pro energetické využití se zakládají obdobně jako na píci při výsevku 20-25 kg/ha (cena osiva cca 100-150 Kč/kg), při šířce řádků 25-30 cm, časně z jara (i do krycí plodiny), případně koncem léta. Porosty je možné každoročně přihnojovat nejlépe na jaře počátkem vegetačního období. Většina plodin, stejně tak jako chrastice, se pro energetické účely, na rozdíl od pěstování na píci sklízí pouze jedenkrát do roka. klízet se doporučuje po zimě brzy na jaře, kdy mají rostliny nízký obsah vody (12-20 %). Jako druhý důvod výhody sklizně po zimě se uvádí poloviční obsah živin obsažených v rostlinách na jaře v porovnání s rostlinami sklizenými např. v srpnu. Je možná i letní nebo podzimní sklizeň v daném vegetačním roce, ale posečená hmota se musí dosoušet na poli. Choroby ani škůdci obvykle u chrastice nečiní větších problémů. Pro jarní sklizeň doporučujeme upřednostňovat lištový žací stroj oproti rotačnímu. Před založením porostů chrastice rákosovité pro energetické účely se doporučuje provést hnojení kaly, a to podle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 b. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Výhodou tohoto hnojení je zvýšení zásoby živin a organických látek v půdě za nízkou cenu (obvykle za cenu aplikace). Ve výpočtech jsme vycházeli pouze z možnosti získání kalů bezplatně, tj. z nulové hodnoty kalů. Možné dotace jsou příjmy navíc, mimo tyto rozpočty. Podmínkou aplikace kalů jsou jejich chemické rozbory rovněž jako rozbory půd. Výsledky chemických rozborů kalů je povinna vždy poskytnout ČOV. Výsledky rozborů půd zemědělec získá z výsledků AZP, které celostátně provádí ÚKZÚZ nebo si je zajistí na zakázku u odborné laboratoře. Při sestavování konkrétního technologického postupu se příslušné koeficienty opakování opraví dle skutečných pracovních operací, zde se jedná pouze o průměrnou kalkulaci. apř., v případě vápnění a hnojení P a K byly do koeficientů opakování započítány známé podíly celkové rozlohy v ČR půd s nízkým a velmi nízkým obsahem příslušných živin. Cena rostlinné produkce od výrobce platí pouze pro období poslední aktualizace databáze normativů. Při pozdějším použití prezentovaných ukazatelů musí uživatel počítat tržní produkci z aktuální ceny od výrobce. Dotace započtená do tržeb zahrnuje finanční kompenzace přiznané odvětví v režimu platném pro aktuální hospodářský rok (při aktualizaci k 31.7. se jedná o zdůvodněný předpoklad, při aktualizaci k 31.12. se jedná o skutečnost). Prameny: Usťak,., trašil, Z., Váňa, V., Honzík, R., 2012: Pěstování chrastice rákosovité Phalaris arundinacea L. pro výrobu bioplynu. - Certifikovaná metodika pro praxi, VÚRV, v.v.i., Praha, 24 str. B 978-80-7427-101-7. Havlíčková, K. a kol., 2010: Analýza potenciálu biomasy v České republice. Vědecká monografie. Ed.: VÚKOZ Průhonice 2010, tisk (ntp - ová Tiskárna Pelhřimov), 498 s. Výzkumné zprávy VÚRV Praha Zpracoval: ng. ergej Usťak, Cc. 7