REGIONALIZACE SATELITNÍHO ÚČTU CESTOVNÍHO RUCHU REGIONALISATION OF TRAVEL SATELLITE ACCOUNT BORŮVKOVÁ, Jana Abstract The article deals with problems and possibilities of Travel Satellite Account regionalisation on the basis of an analysis of the results of a survey of local tourist trade in the CR in 005 from the sources of the Czech Statistical Office. The author created a profile of a tourist visiting the Vysocina Region and compares it to the profile of a domestic tourist. Parts of the created profile are: seasonal character of the visit, regions where the tourists come from, age, journey purpose, journey length, accommodation type, travel expenses and used means of transport. Key words: tourist trade, satellite account, regional localization, Vysocina region, South Moravian region, South-East region, tourist, visitor. Abstrakt Článek se zabývá problematikou a možnostmi regionalizace satelitního účtu cestovního ruchu na základě analýzy výsledků dotazníkového šetření o domácím cestovním ruchu v ČR za rok 005 ze zdrojů Českého statistického úřadu. Autorka vytvořila profil turisty navštěvujícího kraj Vysočina a porovnává jej s profilem domácího turisty. Součástí vytvořeného profilu jsou: sezónnost návštěvy, kraje odkud turisté přijíždí, věk, účel cesty, délka cesty, typ ubytovacího zařízení, výdaje spojené s cestou a použitý dopravní prostředek. Klíčová slova: turistický ruch, satelitní účet, regionalizace, kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, region Jihovýchod, turista, návštěvník. Úvod Český statistický úřad každoročně provádí dotazníkové šetření zaměřené na zjišťování informací o domácím a výjezdovém cestovním ruchu České republiky, které slouží i potřebám vznikajícího satelitního účtu cestovního ruchu ČR. Satelitní účet cestovního ruchu je zatím vytvářen pro celou Českou republiku, ale výhledově by mělo dojít k jeho regionalizaci, tedy ke zpracování dat v rámci jednotlivých krajů. Tento příspěvek hledá jednak odpověď na otázku, zda se liší jednotlivé kraje ve sledovaných ukazatelích, tedy na otázku, zda je regionalizace Satelitního účtu CR potřebná. Dále odpovídá na otázku, zda je pro regionalizaci k dispozici dostatečný počet údajů. WTO definuje pro oblast cestovního ruchu několik termínů. Domácí návštěvník je osoba, která cestuje po vlastní zemi mimo své vlastní obvyklé prostředí na dobu nepřesahující 1 31
měsíců, přičemž hlavní důvod cesty je jiný než odměna. Tato definice zahrnuje dva typy domácích návštěvníků domácí turisty a domácí jednodenní návštěvníky. Domácí turisté tráví alespoň jednu noc v hromadném či soukromém ubytovacím zařízení v návštěvním místě a cílem jejich cesty je využití volného času a rekreace, obchodní či služební schůzka, jednání či jiné turistické důvody. Jednodenní domácí návštěvník (též výletník) je domácí návštěvník, který nepřespí v hromadném nebo soukromém ubytovacím zařízení v navštěvovaném místě. Materiál a metodika Údaje o výjezdovém a domácím cestovním ruchu zjišťuje ČSÚ u jednoho vybraného člena domácnosti staršího 15 let, který obvykle bydlí v šetřeném bytě. Ten je dotazován na cesty, jež ukončil ve sledovaném měsíci za účelem trávení volného času a rekreace a služební cesty mimo své obvyklé prostředí (tj. mimo své trvalé a přechodné bydliště, pracoviště, školu apod.). Jedná se o dvoustupňový náhodný výběr. Jednotkou výběru prvého stupně je sčítací obvod a na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů ve sčítacích obvodech. V rámci tohoto šetření je sledována celá řada ukazatelů (měsíc vycestování, pohlaví, věk, vzdělání, ekonomické postavení, rodinný stav, druh cesty, typ cesty, počet cest, tuzemská nebo zahraniční cesta, cílové místo, počet nocí, druh ubytování, způsob dopravy, jak byla cesta organizována, účel cesty a velmi podrobně členěné výdaje spojené s cestou). Dotazník byl vytvořen na Odboru statistiky obchodu, cestovního ruchu, dopravy a spojů ČSÚ s cílem získat data za ČR jako celek. Z regionálního pohledu se jeví i další zajímavé a významné otázky, jako například kam a za jakým účelem jezdí jednodenní domácí návštěvníci, což stávající dotazník nešetří. ČSÚ bude v roce 007 dotazník doplňovat o některé otázky, na druhé straně se však realizátoři šetření snaží, aby respondenty příliš neobtěžovali, neboť to může být příčinou vzrůstající non-response. Z hlediska regionalizace satelitního účtu CR se jeví jako problematické to, že stávající dotazník nešetří u jednodenních návštěvníků otázku, který kraj navštívili, a proto informace od více než 56 % domácích návštěvníků nelze pro regionalizaci využít. Stávající dotazník také nešetří některé informace u cest kratších než 4 dny; jedná se např. o způsob dopravy, způsob organizace cesty a zejména účel cesty, což je opět z pohledu destinačního managementu kraje klíčová informace. V roce 005 bylo v rámci výše popsaného šetření osloveno na celém území ČR 31 457 respondentů, z nichž 4 647 bylo ochotno předložený dotazník vyplnit, což znamená, že nonresponse dosahovala 1,6 %. Ve sledovaném období cestovalo a tedy dotazníky skutečně vyplnilo 11 607 respondentů, kteří tvořili 36,9 % oslovených občanů. 10 169 respondentů uvedlo, že cestovali v rámci České republiky a 4 460 z nich spadalo do kategorie turista, což znamená, že na své cestě strávili alespoň jednu noc. Vzhledem k tomu, že každý turista1 odpovídal i na otázku, do kterého kraje cestoval, bylo možné roztřídit těchto 4 460 záznamů do 14 tříd podle toho, který kraj uvedl respondent jako cílovou destinaci. Protože cílem příspěvku bylo vyvrátit nebo potvrdit hypotézu Navštívená cílové destinace nemá vliv na sledované ukazatele, byly vybrány dva kraje Vysočina a Jihomoravský kraj, které spolu sousedí a tvoří region Jihovýchod a u nichž lze předpokládat minimální rozdíly ve struktuře sledovaných ukazatelů a tyto byly spolu porovnány. Kraj Vysočina navštívilo necelých 7 % všech respondentů, kteří ve zkoumaném období cestovali a na své cestě přespali. Cestu do Jihomoravského kraje uvedlo 10 % všech domácích turistů. Sledovanými ukazateli byly sezónnost cestovního ruchu podle jednotlivých měsíců, 1 Návštěvníci, kteří na své cestě nepřespali, neodpovídali na otázku, který kraj navštívili, a proto nemohly být jejich odpovědi využity v tomto výzkumu. 3
věkového složení, účelu cesty, počtu nocí strávených na cestě, typ ubytovacího zařízení, výdaje spojených s cestou a použitý dopravní prostředek. Kromě grafického porovnání může být pro kategoriální data ověřována nulová hypotéza, že destinace nemá vliv na četnosti kategorií. V případě zamítnutí hypotézy přijímáme hypotézu alternativní (struktura z pohledu daného ukazatele závisí na destinaci) a vyslovujeme závěr, že porovnávané destinace se liší. Výsledky a diskuse Sezónnost podle měsíců Graf na obrázku 1 porovnává počty turistů, kteří navštívili jednotlivé kraje v jednotlivých měsících roku 005. Jednotlivé kraje se odlišují jak počty turistů, kteří je v průběhu roku navštívili, tak i tím, že největší počet turistů přijíždí do jednotlivých krajů v různé období. Např. kraj Vysočina se vyznačuje výrazným maximem v měsíci srpnu, Jihomoravský kraj méně výrazným maximem v měsíci červnu. Obrázek 1: Sezónnost domácího cestovního ruchu v krajích ČR v roce 005 Pro porovnání sezónní struktury kraje Vysočina a Jihomoravského kraje bylo vypočteno testové kritérium χ = 1, 86 (pro 11 stupňů volnosti), p hodnota 0,308. Nezamítáme tedy nulovou hypotézu o shodě sezónnosti cestovního ruchu v obou krajích. Stejný test byl aplikován pro porovnání struktury respondentů, kteří uvedli, že na své cestě navštívili region Jihovýchod a všech domácích turistů. V tomto případě χ = 8, 59 (11 stupňů volnosti), p hodnota 0,6598. Opět tedy můžeme učinit stejný závěr, že sezónnost návštěvnosti regionu Jihovýchod a celé ČR se neliší. Věková struktura návštěvníků Na obrázku je zachycena věková struktura návštěvníků jednotlivých krajů. Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj navštěvují nejčastěji turisté ve věku 5 34 let, ale v Libereckém kraji převládá věková skupina do 4 let a ve Středočeském kraji věková skupina 55 64 let. Mezi všemi domácími turisty převládá věková skupina 5 34 let. 33
Obrázek : Věková struktura domácích turistů, kteří navštěvují jednotlivé kraje Pro porovnání kraje Vysočina a Jihomoravského kraje jsme v tomto případě získali χ = 19, 19 (pro 5 stupňů volnosti), při p = 0,0018. Zamítáme tedy nulovou hypotézu, přijímáme závěr v tom smyslu, že věková struktura turistů přijíždějících do obou krajů se liší. I z grafu na obrázku 3 je patrné, že do kraje Vysočina přijíždí mladší turisté než do Jihomoravského kraje. Při porovnání regionu Jihovýchod a celé České republiky bylo vypočteno χ = 7, 89 (pro 5 stupňů volnosti), p = 0,164. V tomto případě hypotézu nezamítáme a můžeme učinit závěr, že věková struktura domácích turistů přijíždějící do regionu Jihovýchod se neliší od věkové struktury všech domácích turistů. Účel cesty Jak je vidět na obrázku 3 za hlavní účel své cesty turisté označují rekreaci a sport, dále pak návštěvu známých a příbuzných nebo své chaty příp. chalupy. Z této informace je možné usoudit, že ke zvyšování návštěvnosti jednotlivých regionů návštěvníky z ČR a zvyšování příjmů z cestovního ruchu by bylo možné dospět investicemi v oblasti rekreace a sportovního vyžití. Tuto myšlenku podporuje i skutečnost, že mezi všemi respondenty uvádí rekreaci a sport jako účel cesty přes 46 % turistů. 34
Obrázek 3: Účel cesty, který udávají turisté navštěvující jednotlivé kraje Zajímavá je skutečnost, že jen okolo 4 % návštěvníků kraje Vysočina a Jihomoravského kraje uvádí, že účelem jejich cesty byla kulturní akce nebo poznávací cesta. Ve skupině všech turistů tvoří skupina lidí, kteří odpovídají, že jejich cesta byla poznávací nebo za kulturou, pouze 3 %. Odpovědi jsou však zkresleny skutečností, že na tuto otázku odpovídají pouze respondenti, kteří na své cestě strávili alespoň 4 noci, to znamená v průměru pouze,8 % domácích turistů. Na obrázku 4 jsou znázorněny počty turistů, kteří navštívili uvedený kraj a neodpovídali na otázku: Jaký byl účel vaší cesty?, protože na své cestě strávili méně než 4 noci. Obrázek 4: Počet respondentů, kteří neodpověděli na některé otázky Při srovnání kraje Vysočina a Jihomoravského kraje vyšel χ = 8, 35 (pro 7 stupňů volnosti), p = 0,307. Vzhledem k tomu nezamítáme nulovou hypotézu a můžeme učinit závěr, že struktura turistů podle účelu cesty se v obou krajích neliší. 35
Pro porovnání regionu Jihovýchod a celé České republiky bylo χ = 9, (pro 7 stupňů volnosti), p = 0,373. Opět tedy nezamítáme nulovou hypotézu a můžeme učinit závěr, že účel cesty domácích turistů přijíždějící do regionu Jihovýchod se neliší od účelu cesty všech domácích turistů. Délka cesty Při rozboru počtu nocí, které stráví turisté na své cestě, se ukazuje (viz obrázek 5), že výrazně převládají turisté, kteří zůstávají v cílové destinaci jednu nebo dvě noci. Počet turistů, kteří na své cestě zůstanou více než 7 nocí, je málo významný. Tento jev bude pravděpodobně souviset se skutečností, že téměř polovina domácích turistů cestuje k příbuzným nebo na svoji chatu či chalupu a ke své cestě pravděpodobně nejčastěji využívají víkend. Obrázek 5: Počet nocí, které strávili na své cestě domácí turisté Podíváme-li se podrobněji na skupinu všech respondentů, kteří uvedli, že cestují v rámci České republiky, zjistíme, že v této skupině výrazně převládají cesty bez noclehu (56 %) a dále krátké cesty na 1 nebo noci (7 %). Při porovnání kraje Vysočina a Jihomoravského kraje je χ = 7, 99 (pro 6 stupňů volnosti), p = 0,0001. Nulovou hypotézu zamítáme a můžeme učinit závěr, že struktura návštěvníků z hlediska počtu nocí, které turisté stráví na své cestě do kraje Vysočina a do Jihomoravského kraje, se liší. Při porovnání regionu Jihovýchod a celé České republiky vyšel χ = 15, 00 (pro 6 stupňů volnosti), p = 0,003. Tady i v tomto případě se struktura podle počtu nocí, které stráví na své cestě všichni domácí turisté a domácí turisté přijíždějící do regionu Jihovýchod, liší. Typ ubytovacího zařízení Většina turistů je ubytovaná u svých příbuzných (okolo 50 %) nebo ve vlastních rekreačních objektech (okolo 0 %), to znamená, že nepřináší komerčním ubytovacím zařízením žádný zisk. V placených ubytovacích zařízeních je ubytováno pouze 17 % turistů navštěvujících kraj 36
Vysočina a necelých 15 % turistů navštěvujících Jihomoravský kraj. V rámci celé České republiky se v placených ubytovacích zařízeních ubytovává 1 % turistů. Jak je patrné na obrázku 6, ve všech krajích s výjimkou Středočeského převládá ubytování u příbuzných. Ve Středočeském kraji pak převládá ubytování na vlastním rekreačním zařízení (vlastní chata nebo chalupa). Obrázek 6: Typ ubytování, kteří turisté využili při své cestě Při porovnání kraje Vysočina a Jihomoravského kraje χ = 11, 19 (8 stupňů volnosti), p = 0,1914. Nulovou hypotézu tedy nezamítáme a můžeme učinit závěr, že struktura turistů z hlediska typu ubytovacího zařízení se v obou krajích neliší. Při porovnání regionu Jihovýchod a celé České republiky byl χ = 3, 31 (8 stupňů volnosti), p = 0,0030. Zamítáme tedy nulovou hypotézu a můžeme učinit závěr, že struktura domácích turistů podle typu ubytovacího zařízení se v regionu Jihovýchod liší od struktury všech domácích turistů. Použitý dopravní prostředek Z obrázku 7 je zřejmé, že domácí turisté ke svým cestám nejčastěji používají vlastní auto (přes 60 %). Dalšími často používanými dopravními prostředky je vlak a autobus (oba kolem 15 %). Odpovědi na otázku: Jaký jste použil dopravní prostředek? jsou všem rovněž zkresleny skutečností, že na tuto otázku odpovídají pouze respondenti, kteří na své cestě strávili alespoň 4 noci, tedy jen,7 % domácích turistů. Počet turistů, kteří neuvedli použitý dopravní prostředek, je pro jednotlivé kraje graficky znázorněn na obrázku 4. Při porovnání kraje Vysočina a Jihomoravského kraje byl χ = 6,1 (pro 5 stupňů volnosti), p = 0,949. Při porovnání regionu Jihovýchod a celé České republiky byl χ =, 81 (pro 5 stupňů volnosti), p = 0,788. V obou případech tedy můžeme učinit závěr, že struktura souboru z hlediska použitého dopravního prostředku se neliší. 37
Obrázek 7: Použitý dopravní prostředek Výdaje spojené s cestou Na obrázku 8 jsou zachyceny celkové výdaje na cestu, které uvádí všichni turisté, kteří navštívili příslušný kraj. Nejvyšší zisky z turistického ruchu plynou do krajů Jihočeského a Královéhradeckého. Naopak nejnižší zisky mají kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský. Obrázek 9 zachycuje počty domácích turistů, kteří navštívili jednotlivé kraje. Je vidět, že nejméně turistů navštíví Karlovarský kraj a nejvíce Středočeský kraj. Obrázek 8: Celkové výdaje na cestu 38
Obrázek 9: Počet respondentů, kteří uvedli, že na své cestě navštívili uvedený kraj Na obrázku 10 jsou znázorněny průměrné výdaje na jednu cestu uváděné turisty navštěvujícími příslušný kraj. Nejvyšší průměrné výdaje na jednu cestu jsou v Karlovarském kraji, nejnižší naopak v krajích Středočeském a Moravskoslezském. Průměrné výdaje všech turistů, kteří cestovali v rámci České republiky, činí 1 38 Kč. Ti, kteří cestují do kraje Vysočina, uvádí průměrné výdaje na cestu 970 Kč, zatímco turisté cestující do Jihomoravského kraje uvádí průměrné výdaje na jednu cestu 1 164 Kč. Obrázek 10: Průměrné výdaje na jednu cestu uváděné turisty navštěvujícími příslušný kraj 39
Závěr Příspěvek analyzuje rozdíly mezi jednotlivými regiony a celou Českou republikou. Ačkoli ve většině ukazatelů rozdíly prokázány nebyly, v několika případech tomu bylo naopak. Proto vznikající satelitní účet na úrovni celé republiky nemůže poskytovat zcela korektní informace destinačnímu managementu na úrovni regionu a je nutné přistoupit k jeho regionalizaci. Největším problémem při regionalizaci satelitního účtu je nedostatek spolehlivých informací na regionální úrovni, což souvisí s rozsahem již existujících šetření o domácím cestovním ruchu, který organizuje ČSÚ (Český statistický úřad). Tato instituce je závislá na státním rozpočtu, který v případě ČSÚ nemá žádné rezervy. Jako zásadní priorita se jeví vyčíslení zdrojových versus cílových regionů pro jednotlivé druhy cest a to z hlediska počtu cest, přenocování, ale rovněž z hlediska výdajů. Nutné bude zřejmě testovat spolehlivost takovýchto dat (resp. intervaly spolehlivosti, výběrové chyby apod.). Bylo by rovněž možné uvažovat o stanovení hodnot pro delší časové období, takže by se mohlo pracovat s větším vzorkem s robustnější datovou základnou. Podmínkou je ovšem nejprve prokázat předpoklad, že se chování respondentů za uplynulé 3 4 roky nezměnilo. Z databáze členěné dle regionů by tedy bylo nutné získat informace o počtu cest, počtu přenocování a výdajích dle bydliště respondenta a tím určit zdrojové destinace a též zjistit strukturu výdajů. Dále potom vytvořit křížové tabulky dle krajů (14 x 14 NUTS 3) pro jednotlivé druhy cest (počty a výdaje) a otestovat spolehlivosti dat uvedených v těchto tabulkách. Významné je také určení podílů nákupní turistiky a určení podílů cest s CK/CA, což ba mohl být pomocný ukazatel pro navržení určení podílu a výše výdajů na cestě a před cestou. Vyskytují se i další problémy k řešení. V potaz je nutné vzít také případy, kdy se turista v určitém místě ubytuje a potom podniká výlety do okolí (jiného kraje). Významné toto bude především v Praze, ale možná i v jiných regionech (nebo spíše destinacích). Podobně např. v případě výdajů předem, nemusí vždy tyto výdaje končit v místě bydliště respondenta. Závěrem lze konstatovat, že jednou z cest, jak zvýšit zisky z cestovního ruchu v ČR, by bylo rozšíření a zlepšení možností sportovního a rekreačního vyžití, např. vybudováním sítě kvalitních cyklostezek, které by mohly spojovat památky UNESCO (např. v kraji Vysočina jich je hned několik Telč, Třebíč, Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou), s dalšími zajímavostmi kraje, případně s většími městy kraje. Tuto myšlenku podporuje skutečnost, že v rámci České republiky si 85 % respondentů organizuje pobyt, jehož účelem je rekreace a sport, zcela individuálně, 53 % respondentů na takovémto pobytu stráví 6 nebo 7 nocí a jejich průměrné výdaje na cestu činí 3 836 korun. Literatura [1] ČSÚ (000): Evropský systém účtů ESA 1995, ČSÚ, Praha [] ČSÚ (004): Příprava satelitního účtu cestovního ruchu v ČR, ad-hoc studie ČSÚ, Praha [3] Eurostat (00): European Implementation Manual on Tourism Satellite Accounts (TSA), Final draft Version 1.0, Luxembourg 40
[4] Eurostat (00): The Eurostat Manual on Employment in Tourism, First draft, version, Nico Heerschap [5] Eurostat OECD WTO OSN (001): Tourism Satellite Account: Recommended Methodological Framework, Luxembourg Madrid New York Paris [6] WTO (001): TSA develeopment: curent situatuation, Enzo Paci Papers on Measuring the Economic Significance of Tourism (Vol. 1) [7] WTO (003): Tourism Satellite Account (TSA) Implementation Project, Enzo Paci Papers on Measuring the Economic Significance of Tourism (Vol. 3) Adresa autora: RNDr. Jana Borůvková, Ph.D. Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra matematiky Tolstého 16 586 01 Jihlava Česká republika 567 141 184 boruvkova@vspji.cz 41