projektová, průzkumná a konzultační společnost

projektová, průzkumná a konzultační společnost PUDIS a.s., Nad Vodovodem 2/3258, 100 31 Praha 10 tel.: +420 274 776 645, fax: +420 274 778 656, www.pudis.cz, info@pudis.cz

Obchvat města Kaplice 2. etapa, silnice II/154 PŘÍSPĚVKOVÁ ROZPTYLOVÁ STUDIE Zpracováno dle 11 zákona č.201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Zkontroloval: Mgr. Jakub Bucek Brno, listopad 2015 Autorizace č.: 4365/820/09KS

OBSAH: 1. Úvod... 4 1.1. Určení rozptylové studie... 4 1.2. Investor, jeho záměr... 4 2. Zdroj znečišťování ovzduší - obecně... 4 3. Vstupní údaje... 4 3.1. Umístění záměru... 4 3.2. Meteorologická charakteristika území... 5 3.3. Emisní charakteristika zdroje... 6 3.4. Varianty výpočtu... 8 4. Metodika výpočtu... 8 4.1. Metoda, typ modelu... 8 4.2. Referenční body...10 4.3. Imisní limity...11 4.4. Mapové podklady...13 4.5. Definice pojmů...13 5. Výstupní údaje...14 5.1. Typ vypočtených charakteristik...14 5.2. Imisní charakteristika území...14 5.3. Příspěvky zdroje...18 5.4 Vyhodnocení příspěvků zdrojů ve vztahu k vybrané obytné zástavbě...38 6. Diskuse výsledků závěrečné zhodnocení...42 3

1. Úvod 1.1. Určení rozptylové studie Tato rozptylová studie je zpracována pro posouzení stávajícího imisního zatížení v předmětné lokalitě Kaplice a pro posouzení příspěvku nových zdrojů znečišťování ovzduší obchvat města Kaplice, 2. etapa (přeložka silnice II/154). Cílem je zhodnotit, jak velký bude dopad provozu záměru na imisní zátěž v lokalitě a zda je tato zátěž pro okolí přijatelná. Tato rozptylová studie je zpracována jako součást Dokumentace EIA dle zákona č. 100/2001 Sb. 1.2. Investor, jeho záměr Stavba název: Obchvat města Kaplice 2. etapa, silnice II/154 obec: Kaplice Tato rozptylová studie byla zpracována pro záměr vybudování 2. etapy obchvatu města Kaplice. Součástí záměru je přeložka silnice II/154 mezi právě realizovanou I. etapou obchvatu a silnicí II/154 mezi Kaplicemi a Blanskem. Přeložka je navrhovaná ve 2 variantách ( červená varianta a modrá varianta ). 2. Zdroj znečišťování ovzduší - obecně Zdrojem znečišťování ovzduší bude provoz dopravy na nově vybudované přeložce a dotčených stávajících komunikacích. 3. Vstupní údaje 3.1. Umístění záměru Akce: Obchvat města Kaplice 2. etapa, silnice II/154 Obec: Kaplice Katastrální území: 663140 Blansko u Kaplice, 663069 Kaplice Záměr je umístěn východně od města Kaplice. Navrhovaná přeložka v obou variantách navazuje na již skoro dokončenou 1. etapu a vede po východním okraji města, přechází nad silnicí II/158 (ul. Pohorská) a prochází mezi řekou Malší a firmou GMA Stanztechnik Kaplice. V závěru je přeložka napojena na stávající silnici II/154 Kaplice Blansko. Délka navržené červené varianty je 1,619 km, délka modré varianty je 1,574 km. Zakreslení obou variant do mapy je zobrazené následujícím obrázku. Obr. 1: Umístění záměru širší vztahy (bez měřítka) 4

Obr. 2: Vizualizace terénu v okolí záměru 3D Terén v předmětném území je mírný, s celkovým převýšením v uvažovaném okolí záměru cca 62 m. Tvar terénu má vliv na rozptyl znečišťujících látek. 3.2. Meteorologická charakteristika území Větrná růžice byla převzata z dat ČHMÚ pro lokalitu Kaplice. Větrná růžice je rozpočtena do 120 směrů větru (po 3 stupních). Označení směrů větru se provádí po směru hodinových ručiček, přičemž 0 stupňů je severní vítr, 90 stupňů východní vítr, 180 stupňů jižní vítr, 270 stupňů západní vítr. Bezvětří (Calm) je rozpočteno do první třídy rychlosti směru větru. Pozn.: Zeměpisné značení směrů větru označuje, odkud vítr vane (severní vítr fouká od severu, jižní od jihu atd.). Obr. 3: Modifikovaná růžice v lokalitě záměru při různých třídách rychlosti 0-2,5 m.s -1 2,6-7,5 m.s -1 nad 7,5 m.s -1 Tab. 1: Modelová větrná růžice pro zájmovou lokalitu celková růžice m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 8,21 5,61 6,51 9,70 9,53 5,89 10,23 6,61 12,94 75,23 5,0 3,59 1,41 3,09 3,87 1,47 2,04 4,52 3,20 23,19 11,0 0,20 0,00 0,42 0,43 0,00 0,07 0,26 0,20 1,58 součet 12,00 7,02 10,02 14,00 11,00 8,00 15,01 10,01 12,94 100,0 K základnímu odhadu celkových přirozených podmínek provětrávání území lze použít tzv. ventilační faktor území, který vychází z charakteristických parametrů konfigurace terénu, tj. šířky údolí v úrovni 5

vrcholů okolního terénu (d) a jeho dna (b) a dále ze střední hloubky údolí (t). Výsledkem je bezrozměrná veličina získaná vztahem (d/(d+b)).(d/t), kterou lze kategorizovat podle rozpětí hodnot uvedených v Tab. 2 ([2],[7]). Tab. 2: Kategorizace přirozené ventilace území hodnota charakteristika přirozené ventilace území < 10 kritická (hluboká údolí) 10-50 omezená 50-100 uspokojivá >100 velice dobrá Klasifikace meteorologických situací je rozdělena do pěti tříd stability a každá třída stability do jedné až tří tříd rychlosti větru. Výpočet očekávaných imisních půlhodinových přízemních koncentrací byl proveden pro každou třídu stability a třídu rychlosti větru. TŘÍDY STABILITY: I. třída stability (superstabilní) - vertikální teplotní gradient je menší než -1,6 o C/100 m a je limitován rychlostí větrů do 2 m.s -1. II. třída stability (stabilní) - vertikální teplotní gradient leží v uzavřeném intervalu <-1,6;-0,7> [ o C/100 m] a je limitován rychlostí větrů do 3 m.s -1. III. třída stability (izotermní) - vertikální teplotní gradient leží v uzavřeném intervalu <-0,6;+0,5> [ o C/100 m] v celém rozsahu rychlostí větrů IV. třída stability (normální) - vertikální teplotní gradient je v uzavřeném intervalu <+0,6; +0,8> [ o C/100 m] - společně se III. třídou stability je dominantní charakteristika stavu ovzduší ve střední Evropě. V. třída stability (konvektivní) - vertikální teplotní gradient je větší než +0,8 o C/100 m a je limitován rychlostí větrů do 5 m.s -1. TŘÍDY RYCHLOSTI VĚTRU: 1. třída rychlosti větru - interval 0-2,5 m.s -1 2. třída rychlosti větru - interval 2,6-7,5 m.s -1 3. třída rychlosti větru - interval nad 7,6 m.s -1 3.3. Emisní charakteristika zdroje Rozbor použitých emisních faktorů Na každém úseku posuzovaných dopravních zdrojů byl vypočítán emisní tok pro stanovené škodliviny. Jako vstupní údaje byly použity emisní faktory v programu MEFA 13. Program umožňuje vyčíslit emise z běžného provozu, víceemise vznikající při startu studených motorů a zahrnuje též otěry brzd a pneumatik a resuspenzi prachových částic z vozovky. Emise jsou vyčíslovaná buď pro jednotlivá vozidla nebo pro definované úseky silničních komunikací nebo ramena křižovatek. Program vyčísluje emise odděleně pro vozidla dle jednotlivých kategorií a použitého paliva a emisních předpisů EURO do EURO 6. Vypočtené emisní faktory charakterizují produkci emisních škodlivin z dopravy v závislosti na inženýrsko-dopravních informacích (rychlost jízdy, sklon vozovky) a použité pohonné hmotě. Při výpočtu emisních faktorů jsou zohledněny také skladba vozového parku a klimatické charakteristiky posuzované lokality. Použití těchto emisních faktorů ve výpočtu navazuje na způsob výpočtu a emisní faktory použité při zpracovaní rozptylové studie pro účely Oznámení záměru. 6

LINIOVÉ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ - doprava na pozemních komunikacích Výpočet emisí z provozu na pozemních komunikacích vychází z dat ŘSD z celostátního sčítaní dopravy 2010 a předpokládaných intenzitách na uvedených sčítacích úsecích. Pro přepočet intenzity dopravy pro rok 2020 a 2040 byly použity růstové koeficienty dle TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy, II. Vydání. Na obrázku níže jsou zobrazeny komunikace zahrnuté do výpočtu RS a označení jejich úseků. Intenzity dopravy na těchto úsecích jsou uvedeny v tabulce níže. Obr. 4: Dotčené komunikace a jejich číselné označení Tab. 3: Předpokládané intenzity dopravy, stav bez realizace přeložky, rok 2015 a 2020 rok 2015 rok 2020 Číslo OA TNV OA TNV úseku [voz./den] [voz./den] [voz./den] [voz./den] 2-2150 867 121 986 122 2-2150 (II) 571 66 649 116 2-2151 2125 204 2418 206 2-2172 5524 541 6284 547 2-2173 1383 396 1574 411 2-2170 1088 203 1238 206 I. etapa 867 121 986 122 II. etapa 0 0 0 0 Tab. 4: Předpokládané intenzity dopravy, stav po realizaci přeložky, rok 2020 a 2040 rok 2015 rok 2020 Číslo OA TNV OA TNV úseku [voz./den] [voz./den] [voz./den] [voz./den] 2-2150 986 122 1288 127 2-2150 (II) 2223 528 2905 548 2-2151 1612 65 2105 95 2-2172 5045 385 6592 400 2-2173 335 206 438 214 2-2170 1340 207 1619 214 I. etapa 986 122 1288 127 II. etapa 1574 412 2056 428 7

Z hlediska příspěvkového znečištění vnějšího ovzduší jsou výpočty zpracovány pro nejvýznamnější druhy znečišťujících látek ze silniční dopravy, které mají vyhlášeny y z hlediska ochrany zdraví lidí NO 2, PM 10, PM 2,5, BZN a B(a)P. Emisní faktory pro uvedené znečišťující látky jsou pro mobilní zdroje určeny podle typů vozidel, druhu paliva a dalších ovlivňujících okolností (délka úseků, rychlost jízdy, podélný sklon vozovky, klimatické charakteristiky apod.) podle předefinované schémy vozového parku pro města a ostatní silnice, pro roky 2015, 2020 a 2040 pomocí programu MEFA 13. 3.4. Varianty výpočtu Vlastní posouzení imisní zátěže v lokalitě Vlastní posouzení stávajícího imisního zatížení v lokalitě bylo provedeno na základě vymezení OZKO za rok 2010-2014 a dat AIM (www.chmu.cz). Výpočtová varianta 1 vyhodnocení příspěvků zdrojů k imisnímu zatížení území, rok 2015 bez přeložky Vyhodnocení příspěvku liniových zdrojů znečišťování ovzduší vyvolaných provozem záměru. Rozptylová studie byla zpracována pro průměrné roční jednotlivých látek na průměrný provoz. Výpočtová varianta 2 vyhodnocení příspěvků zdrojů k imisnímu zatížení území, rok 2020 bez přeložky Vyhodnocení příspěvku liniových zdrojů znečišťování ovzduší vyvolaných provozem záměru. Rozptylová studie byla zpracována pro průměrné roční jednotlivých látek na průměrný provoz. Výpočtová varianta 3 vyhodnocení příspěvků zdrojů k imisnímu zatížení území, rok 2020 s přeložkou (červená varianta) Vyhodnocení příspěvku liniových zdrojů znečišťování ovzduší vyvolaných provozem záměru. Rozptylová studie byla zpracována pro průměrné roční jednotlivých látek na průměrný provoz. Výpočtová varianta 4 vyhodnocení příspěvků zdrojů k imisnímu zatížení území, rok 2020 s přeložkou (modrá varianta) Vyhodnocení příspěvku liniových zdrojů znečišťování ovzduší vyvolaných provozem záměru. Rozptylová studie byla zpracována pro průměrné roční jednotlivých látek na průměrný provoz. Výpočtová varianta 5 vyhodnocení příspěvků zdrojů k imisnímu zatížení území, rok 2040 s přeložkou (červená varianta) Vyhodnocení příspěvku liniových zdrojů znečišťování ovzduší vyvolaných provozem záměru. Rozptylová studie byla zpracována pro průměrné roční jednotlivých látek na průměrný provoz. Výpočtová varianta 6 vyhodnocení příspěvků zdrojů k imisnímu zatížení území, rok 2040 s přeložkou (modrá varianta) Vyhodnocení příspěvku liniových zdrojů znečišťování ovzduší vyvolaných provozem záměru. Rozptylová studie byla zpracována pro průměrné roční jednotlivých látek na průměrný provoz. 4. Metodika výpočtu 4.1. Metoda, typ modelu Výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení zvolených hraničních koncentrací byl proveden podle metodiky SYMOS 97 (Systém modelování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší SYMOS 97 verze 2006), která byla vydána MŽP ČR v r. 1998. Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých 8

se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Tab. 5: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru Třída stability rozptylové podmínky výskyt tříd rychlosti větru (m/s) I silné inverze, velmi špatný rozptyl 1,7 II inverze, špatný rozptyl 1,7 5 III slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky 1,7 5 11 IV normální stav atmosféry, dobrý rozptyl 1,7 5 11 V labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl 1,7 5 Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím i k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek. To je právě případ inverzí, při kterých jsou rozptylové podmínky popsané pomocí tříd stability I a II. Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně vychlazuje a ochlazuje přízemní vrstvu ovzduší. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou trvat i nepřetržitě mnoho dní za sebou. V letní polo-vině roku, kdy je příkon slunečního záření vysoký, se inverze obvykle vyskytují pouze v ranních hodinách před východem slunce. Výskyt inverzí je dále omezen pouze na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a tedy rozrušení inverzí. Silné inverze (třída stability I) se vyskytují jen do rychlosti větru 2 m/s, běžné inverze (třída stability II) do rychlosti větru 5 m/s. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III a IV, kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí teplý vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Ze stejného důvodu jako u inverzí se tyto rozptylové podmínky nevyskytují při rychlosti větru nad 5 m/s. Metodika SYMOS'97 však musela být oproti původní verzi upravena. V souvislosti s předpokládaným vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům, a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší, má-li vést i nadále k výsledkům snadno použitelným v běžné praxi. Tyto změny zahrnují např.: stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací nebo 8-hodinových průměrných hodnot (dříve 1/2-hodinové hodnoty) stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako denních průměrných hodnot koncentrací hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO 2 (dříve pouze NOx) Změna průměrovací doby se promítla do změny rozptylových parametrů σ y a σ z (viz [12] Metodika, kap.3.2.5.1.) tak, aby popisovaly rozptyl znečišťujících látek v delším časovém intervalu. Pro NO 2, NO x, 9

prach (PM 10) a SO 2 jsou jako krátkodobé počítané 1-hodinové průměrné hodnoty, pro CO jsou počítané 8-hodinové průměrné hodnoty. Znečištění ovzduší oxidy dusíku se podle dosavadní praxe hodnotilo pomocí sumy oxidů dusíku ozn. NO x. Pro tuto sumu byl stanovený a zároveň jako NO x byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxidů dusíku, ale i emisní faktory z průmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NO x je přitom tvořena zejména dvěma složkami, a to NO a NO 2. Nová legislativa ponechává pro NO x ve vztahu k ochraně ekosystémů, ale zavádí nově pro NO 2 ve vztahu k ochraně zdraví lidí, zřejmě proto, že pro člověka je NO 2 mnohem toxičtější než NO. Ze zdrojů oxidů dusíku (zejména při spalovacích procesech) je společně s horkými spalinami emitován převážně NO, který teprve pod vlivem slunečního záření a ozónu oxiduje na NO 2, přičemž rychlost této reakce značně závisí na okolních podmínkách v atmosféře. Protože vstupem do výpočtu zůstaly emise NO x, bylo nutné upravit výpočet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO 2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO 2 v závislosti na rozptylových podmínkách. Podle dostupných informací obsahují průměrné emise NO x pouze 10 % NO 2 a celých 90 % NO. Rychlost konverze NO na NO 2 popisuje parametr k p, jehož hodnota závisí na třídě stability atmosféry. Zároveň platí, že i po dostatečně dlouhé době zbývá 10 % oxidů dusíku ve formě NO. Vztah pro výpočet krátkodobých koncentrací NO 2 z původních hodnot koncentrací NO x pak má tvar c = c kde c je krátkodobá NO 2 c 0 je původní krátkodobá NO x x L je vzdálenost od zdroje u h1 je rychlost větru v efektivní výšce zdroje xl. 0,1 + 0,8. 1- exp - k Ł Ł Ł p uh 1 łłł 0. 4.2. Referenční body Pro výpočet imisní charakteristiky bylo vytvořeno zájmové území s pravidelnou sítí uzlových bodů v s krokem 50 m (základní síť RB) doplněné sítí bodů podél dotčených silnic ve vzdálenosti 15 a 50 m od středové osy silnice. Síť referenčních bodů je tvořena celkem 1355 body. Obr. 5: Síť referenčních bodů 10

K tvorbě sítě referenčních bodů: Síť uzlových referenčních bodů pro potřebu výpočtu rozptylové studie je vytvářena nezávisle na zeměpisných souřadnicích dané lokality. Jejím účelem je pokrýt dané zájmové území tak, aby matematická modelace zatížení ovzduší dané lokality škodlivinami postihla v rámci zadaných dat co nejvěrněji reálný stav. Rozsah a tvar území pokrytého sítí referenčních bodů stanovuje zpracovatel studie s ohledem na předpokládaný plošný rozsah hodnocených vlivů, obvykle ve tvaru jednoduchého geometrického obrazce libovolného tvaru. Krok jednotlivých referenčních bodů (jejich vzdálenost od sebe) je volen na základě obdobných požadavků, může být v rámci jedné sítě různý (např. v oblasti předpokládaných vyšších koncentrací škodlivin je síť hustší). Číslování referenčních bodů se provádí tak, že jeden bod je zvolen za počátek ( 0 ) a ostatní body se číslují čísly dle vzestupné aritmetické řady (1,2,...n). Způsob zvolení počátku i systém dalšího číslování referenčních bodů závisí na úsudku zpracovatele rozptylové studie, na úroveň výsledků studie nemá žádný vliv. Obvykle je jako počátek volen bod nacházející se v levém spodním rohu sítě tak, aby při odečítání souřadnic nebylo nutno používat záporných hodnot. Po vytvoření sítě referenčních bodů jsou jednotlivým referenčním bodům přiřazovány souřadnice x,y,z podle následujícího systému: x: vzdálenost referenčního bodu od zvoleného počátku na vodorovné ose v metrech y: vzdálenost referenčního bodu od zvoleného počátku na svislé ose v metrech z: nadmořská výška referenčního bodu v metrech (odečítá se z vrstevnicové mapy) Uvedené souřadnice pro jednotlivé referenční body tvoří jeden ze základních souborů vstupních dat nutných pro konstrukci rozptylové studie, neboť pro zvolené referenční body jsou počítány příslušné hodnoty znečištění. Ztotožnění posléze vzniklého obrazu s reálem se provádí např. grafickou konstrukcí izolinií znečištění pro jednotlivé škodliviny v rozsahu zvolené sítě referenčních bodů a jejich překrytím s mapovým podkladem hodnoceného zájmového území. Pozn.: Stejným způsobem, jak je uvedeno, se konstruují souřadnice emisních zdrojů v rámci zvolené sítě. Emisní zdroje se číslují (či označují) samostatně. 4.3. Imisní limity Imisní situace je podrobně hodnocena v rozptylové studii pomocí maximálních imisních hodinových koncentrací a průměrných ročních koncentrací. Imisní limit pro NO 2 je stanoven na úrovních, jež jsou uvedeny v následujícím přehledu imisních limitů. Prahové a y jsou dané přílohou č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který byl zpracován na základě příslušných direktiv EU. Imisní situace je podrobně hodnocena pomocí maximálních imisních hodinových koncentrací a průměrných ročních koncentrací. Imisní limit pro NO 2 je stanoven na úrovních, jež jsou uvedeny v následujícím přehledu imisních limitů. Přípustné úrovně znečištění (y a cílové y) Imisní limity a cílové y jsou dány přílohou č. 1 zákona 201/2012 Sb., zákonem o ovzduší. Všechny uvedené přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné znečišťující látky se vztahují na standardní podmínky (objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kpa). U všech přípustných úrovní znečištění ovzduší se jedná o aritmetické průměry. 1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení Oxid siřičitý 1 hodina 350 μg.m -3 24 11

Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení Oxid siřičitý 24 hodin 125 μg.m -3 3 Oxid dusičitý 1 hodina 200 μg.m -3 18 Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 μg.m -3 - Oxid uhelnatý max. denní osmihodinový průměr (1) 10 mg.m -3 - Benzen 1 kalendářní rok 5 μg.m -3 - PM 10 24 hodin 50 μg.m -3 35 PM 10 1 kalendářní rok 40 μg.m -3 - PM 2,5 1 kalendářní rok 25 μg.m -3 - Olovo 1 kalendářní rok 0,5 μg.m -3 - Poznámka (1) Maximální denní osmihodinová průměrná se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, tj. první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00. 2. Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý kalendářní rok a zimní období (1. října 31. března) 20 μg.m -3 Oxidy dusíku 1 kalendářní rok 30 μg.m -3 3. Imisní limity pro celkový obsah znečisťující látky v částicích PM 10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Arsen 1 kalendářní rok 6 ng.m -3 Kadmium 1 kalendářní rok 5 ng.m -3 Nikl 1 kalendářní rok 20 ng.m -3 Benzo(a)pyren 1 kalendářní rok 1 ng.m -3 4. Imisní limity pro troposférický ozon Účel vyhlášení Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení Ochrana zdraví lidí (1) max. denní osmihodinový průměr (2) 120 μg.m -3 25 Ochrana vegetace (3) AOT40 (4) 18000 μg.m -3.h 0 Poznámky (1) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky; (2) Maximální denní osmihodinová průměrná se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, tj. první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin; (3) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 5 kalendářních let. (4) Pro účely tohoto zákona AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m -3 (=40 ppb) a hodnotou 80 μg.m -3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý dne mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května 31. července). 5. Imisní limity pro troposférický ozon Účel vyhlášení Doba průměrování Imisní limit Ochrana zdraví lidí max. denní osmihodinový průměr 120 μg.m -3 Ochrana vegetace AOT40 6000 μg.m -3.h 12

Charakteristiky kvality ovzduší LH limitní hodnota představuje úroveň znečištění stanovenou na vědeckém základě s cílem odvrátit, předejít nebo redukovat poškozující efekt na lidské zdraví nebo životní prostředí jako celek, který musí být dosažen v daném období a nesmí být překračován jinak, než je stanoveno. Je to pevná hodnota přípustné úrovně znečištění ovzduší, která nesmí být překračována o více než je mez tolerance (MT), vyjádřená jako podíl imisního limitu v procentech, o který může být tento limit v období stanoveném zákonem o ovzduší (po jeho vydání) a jeho prováděcími předpisy, překročen. MT mez tolerance představuje procento imisního limitu, o které může být překročen za podmínek stanovených směrnicí 96/62/EC a směrnicemi souvisejícími. Popis stavu znečištění ovzduší výčtem úrovní imisních charakteristik látek, měřených v dané lokalitě a jejich poměru k stanoveným imisním limitům je relativně komplikovaný a pro klasifikaci zájmového území jsme použili klasifikaci z publikace Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1997, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav Praha. Klasifikace se provádí dle 5 tříd, které představuje následující tabulka. Tab. 6: Klasifikace třid znečistění ovzduší na území ČR Třída Význam Klasifikace I. imisní hodnoty všech sledovaných látek jsou nejvýše rovny polovině imisních limitů IH x II. imisní hodnota některé z látek je větší než 0,5 IH x, ale žádný limit není překročen III. jedné látky je překročen, imisní hodnoty ostatních sledovaných látek jsou nejvýše rovny polovině emisních limitů IH x IV. jedné látky je překročen, imisní hodnoty některých dalších látek >IH x, ale <IH x čisté-téměř čisté ovzduší mírně znečištěné ovzduší znečištěné ovzduší silně znečištěné ovzduší V. více než jedné látky je překročen velmi silně znečištěné ovzduší 4.4. Mapové podklady Mapové podklady o různém měřítku a výstupní data jsou zpracovány pomocí programu ArcGIS, registrovaným u společnosti ESRI ArcGIS, největšího světového výrobce software pro geografické informační systémy (GIS). Geografický informační systém je informační systém pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci dat, která mají prostorový vztah k povrchu Země. Geodata, se kterými GIS pracuje, jsou definována svou geometrií, topologií, atributy a dynamikou. Geografický informační systém umožňuje vytvářet modely části Zemského povrchu pomocí dostupných softwarových a hardwarových prostředků. 4.5. Definice pojmů Koncentrace znečišťující látky v ovzduší hmotnost znečišťující příměsi, obsažená v jednotce objemu vzduchu při standardní teplotě a tlaku. Vyjadřuje se v µg.m -3. Maximální největší průměrná krátkodobá přízemní látky za dané rychlosti větru. Doba trvání koncentrací převyšujících dané limitní hodnoty jako limitní se často používají krátkodobé y. Tak dostaneme přímo dobu, kdy jsou na dané lokalitě překročeny. Dávka znečišťující látky integrál za dané časové období, např. rok [mg.rok.m -3 ]. 13

Tepelná vydatnost tepelná energie odcházející za jednotku času se spalinami do ovzduší z komína [MW]. Teplotní zvrstvení průběh teploty vzduchu s výškou. V troposféře teplota obvykle s výškou klesá. Případ, kdy se s výškou nemění, se označuje jako izotermie, pokud teplota s výškou roste, mluvíme o inverzním teplotním zvrstvení. Třídy stability charakteristika počasí, která typizuje počasí do několika kategorií s ohledem zvrstvení. Stavební výška zdroje výška koruny komína nad úrovní okolního terénu. Efektivní výška zdroje výška, do které vystoupí vlečka z komína vlivem tepelného vznosu. Pro její výpočet se používá řada převážně empirických vzorců. 5. Výstupní údaje 5.1. Typ vypočtených charakteristik Maximální imisní krátkodobé udávají maximální hodnotu vypočtenou v daném referenčním bodě s uvedením třídy stability, třídy rychlosti větru a směru větru, při kterém k maximální imisní koncentraci dochází. Hodnoty jsou uvedeny v mikrogramech/ m 3 (µg.m -3 ). Průměrná roční udávají roční zatížení území. Hodnoty jsou uvedeny v mikrogramech/m 3 (µg.m -3 ). Intervaly imisních hodinových koncentrací udávají četnost výskytu koncentrací nad zadanou hodnotu (nad 10, nad 50, nad 100, nad 200, nad 500 a nad 1000 mikrogramů/m 3. Hodnoty jsou uvedeny v % ročního časového fondu (roční časový fond činní 8760 hodin). 5.2. Imisní charakteristika území Imisní zatížení škodlivinami na základě dat Automatizovaného imisního monitoringu Nejbližší měřící stanice AIM od uvažovaného záměru se nachází v lokalitě české Budějovice - Třešňová. Hodnoty zde uvedené slouží pouze k dokreslení celkové imisní situace v okolí záměru na příkladu imisního zatížení v okolí nejbližší měřící stanice AIM. Stanice: CCBT umístění: České Budějovice - Třešňová data za rok: 2013 reprezent. dat: oblastní měřítko (4-50 km) typ měř. programu: automatizovaný měřící program vzdálenost od záměru: cca 25,5 km 14

Naměřené hodnoty: - oxid dusičitý (NO 2) - MV 19 58,3 mg/m 3, IL nestanoven - četnost překročení IL 200 mg/m 3 0 případů/rok, 18 překročení/rok - průměrná roční 12,4 mg/m 3, IL 40 mg/m 3 - částice PM 10, částice PM 2,5, benzen (BZN), Bap - neměřeno Dle hodnot naměřených na výše uvedené měřící stanici lze vyhodnotit imisní zatížení lokality jako mírně znečištěné. V roce 2013 na této stanici nebyl překročen pro průměrné roční ani maximální hodinové sledované škodliviny NO 2. Měření nebylo prováděno přímo v předmětné lokalitě, ale v lokalitě vzdálenější. V následující tabulce jsou uvedeny naměřené hodnoty na měřící stanici PPLS v letech 2010-2014 Naměřené hodnoty jsou jednak srovnány s hodnotou imisního limitu a výsledky jsou doplněny o průměrnou a střední hodnotu naměřených koncentrací. Tab. 7: Naměřené hodnoty vybraných škodlivin na měřící stanici CCBT v letech 2009-2013 NO 2 roční 2009 2010 2011 2012 2013 limit průměr medián 15,1 18,9 19,7 18,7 12,4 40 17,0 18,7 NO 2 maximální hod. 99,5 - - - - 200 99,5 99,5 NO 2 četnost překroč. max. hod. konc.* 0 0 0 0 0 18 0 0 PM 10 roční 20,0 20,0 22,1 - - 40 20,7 20,0 PM 10 četnost překroč. denní konc. ** 6 9 13 - - 35 9,3 9,0 * počet hodin ** počet dnů Dle výše uvedených naměřených dat lze hodnotit stávající imisní situaci v předmětné lokalitě jako mírně znečistěné. V uvedeném období na této stanici nedocházelo k překračování imisních limitů sledovaných škodlivin NO 2 a PM 10. Důležité je také upozornit, že měření nebylo prováděno přímo v předmětné lokalitě. Vymezení území se zhoršenou kvalitou ovzduší Stávající imisní zatížení území bylo vyhodnoceno na základě 11 bod 6 zákona 201/2012 Sb., K posouzení, zda dochází k překročení některého z imisních limitů podle odstavce 5, se použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km 2 vždy za předchozích 5 kalendářních let. Tyto hodnoty ministerstvo každoročně zveřejňuje pro všechny zóny a aglomerace způsobem umožňujícím dálkový přístup. 15

Průměrné roční škodliviny NO 2 jsou uvedeny na obrázku výše. Nejvyšší takto stanovené se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 11,1 µg/m 3. Tedy na úrovni 27,75 % imisního limitu. Pro maximální hodinové nejsou hodnoty takto stanoveny. Průměrné roční škodliviny PM 10 jsou uvedeny na obrázku výše. Nejvyšší takto stanovené se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 18,3 µg/m 3. Tedy na úrovni cca 45,75 % imisního limitu. 36. nejvyšší vypočtená by měla pro vymezení OZKO dosahovat hodnot nejvýše 50 µg/m 3. Nejvyšší takto vypočtené pro vyhodnocení stávajícího stavu dosahují hodnot na úrovni 29,7 µg/m 3. 16

Průměrné roční škodliviny PM 2,5 jsou uvedeny na obrázku výše. Nejvyšší takto stanovené se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 14,5 µg/m 3. Tedy na úrovni cca 58 % imisního limitu. Průměrné roční škodliviny benzenu jsou uvedeny na obrázku výše. Imisní limit pro tuto škodlivinu je 5 µg/m 3. Nejvyšší takto stanovené se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 0,8 µg/m 3. Tedy na úrovni cca 16 % imisního limitu. 17

Průměrné roční škodliviny BaP jsou uvedeny na obrázku výše. Imisní limit pro tuto škodlivinu je 1 ng/m 3. Nejvyšší takto stanovené se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 0,53 ng/m 3. Tedy na úrovni cca 53 % imisního limitu. 5.3. Příspěvky zdroje Příspěvky zdroje znečišťování ovzduší výpočtová varianta 1 Oxid dusičitý NO 2 Nejvyšší vypočtené maximální hodinové znečišťující látky NO 2 jsou na úrovni do 13,15 µg/m 3. Imisní limit je 200 µg/m 3 s přípustnou četností překročení 18 hodin. Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím téže škodliviny byl vypočten na úrovni do 1,961 µg/m 3. IL je 40 µg/m 3. prům. roční 40 1,961 max. hodinové 200 13,15 18

Částice frakce PM 10 a PM 2,5 Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím PM 10 byl vypočten na úrovni do 2,88 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 40 µg/m 3. Nejvyšší vypočtené průměrné denní PM 10 jsou úrovni do 18,1 µg/m 3, při imisním limitu 50 µg/m 3 s přípustnou četností překročení 35 dnů za rok. Příspěvky k nejvyšším průměrným ročním koncentracím škodliviny PM 2,5 se v lokalitě pohybují na úrovni do 0,904 µg/m 3, je 25 µg/m 3. prům. roční PM 10 40 2,88 nejvyšší denní PM 10 50 18,1 prům. roční PM 2,5 25 0,904 19

Benzen Příspěvek zdrojů k nejvyšším průměrným ročním koncentracím benzenu byl v této výpočtové variantě vypočten na úrovni do 0,064 µg/m 3. IL pro tuto charakteristiku je 5 µg/m 3. prům. roční 5 0,064 20

Benzo(a)pyren Příspěvek zdrojů k nejvyšším průměrným ročním koncentracím BaP byl v této variantě vypočten na úrovni do 0,24 ng/m 3, IL je 1 ng/m 3. [ng/m 3 ] [ng/m 3 ] prům. rok 1 0,240 Příspěvky zdroje znečišťování ovzduší výpočtová varianta 2 Oxid dusičitý NO 2 Nejvyšší vypočtené maximální hodinové znečišťující látky NO 2 jsou na úrovni do 13,99 µg/m 3. Imisní limit je 200 µg/m 3 s přípustnou četností překročení 18 hodin. Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím téže škodliviny byl vypočten na úrovni do 2,091 µg/m 3. IL je 40 µg/m 3. prům. roční 40 2,091 max. hodinové 200 13,99 21

Benzen Příspěvek zdrojů k nejvyšším průměrným ročním koncentracím benzenu byl v této výpočtové variantě vypočten na úrovni do 0,071 µg/m 3. IL pro tuto charakteristiku je 5 µg/m 3. prům. roční 5 0,071 Benzo(a)pyren Příspěvek zdrojů k nejvyšším průměrným ročním koncentracím BaP byl v této variantě vypočten na úrovni do 0,254 ng/m 3, IL je 1 ng/m 3. [ng/m 3 ] [ng/m 3 ] prům. rok 1 0,254 24

Příspěvky zdroje znečišťování ovzduší výpočtová varianta 3 Oxid dusičitý NO 2 Nejvyšší vypočtené maximální hodinové znečišťující látky NO 2 jsou na úrovni do 20,6 µg/m 3. Imisní limit je 200 µg/m 3 s přípustnou četností překročení 18 hodin. Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím téže škodliviny byl vypočten na úrovni do 2,337 µg/m 3. IL je 40 µg/m 3. prům. roční 40 2,337 max. hodinové 200 20,60 25

Benzen Příspěvek zdrojů k nejvyšším průměrným ročním koncentracím benzenu byl v této výpočtové variantě vypočten na úrovni do 0,041 µg/m 3. IL pro tuto charakteristiku je 5 µg/m 3. prům. roční 5 0,041 30

Benzo(a)pyren Příspěvek zdrojů k nejvyšším průměrným ročním koncentracím BaP byl v této variantě vypočten na úrovni do 0,293 ng/m 3, IL je 1 ng/m 3. [ng/m 3 ] [ng/m 3 ] prům. rok 1 0,293 Příspěvky zdroje znečišťování ovzduší výpočtová varianta 5 Oxid dusičitý NO 2 Nejvyšší vypočtené maximální hodinové znečišťující látky NO 2 jsou na úrovni do 23,13 µg/m 3. Imisní limit je 200 µg/m 3 s přípustnou četností překročení 18 hodin. Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím téže škodliviny byl vypočten na úrovni do 2,634 µg/m 3. IL je 40 µg/m 3. prům. roční 40 2,634 max. hodinové 200 23,13 31

5.4 Vyhodnocení příspěvků zdrojů ve vztahu k vybrané obytné zástavbě Navrhovaná přeložka silnice II/154 vede východním okrajem města Kaplice. Vybudováním přeložky silnice nebude doprava vedena přímo přes obytnou zástavbu v centru města. Pro vyhodnocení příspěvku zdrojů ve vztahu k nejbližší obytné zástavbě byly vybrané referenční body reprezentující obytnou zástavbu v blízkosti stávajících i navrhovaných komunikací. Umístění vybraných bodů je znázorněno na následujícím obrázku. Hodnoty vypočtených koncentrací pro jednotlivé výpočtové varianty a znečišťující látky pro vybrané body stávající zástavby ve výšce 6 m nad povrchem jsou uvedeny v tabulkách níže. Obr. 6: Vybrané body obytné zástavby Tab. 8: Hodnoty vypočtených koncentrací pro vybrané body stávající zástavby výpočtová varianta 1 Ref. bod X [m] Y [m] Z [m] NO2 NO2 max.hod PM10 prům.den PM10 PM2,5 Benzen BaP [ng/m 3 ] 1-757175 -1192358 554 0,798 9,748 15,31 1,731 0,508 0,018 0,117 2-756964 -1192364 558 0,497 8,922 13,41 1,151 0,328 0,010 0,072 3-757143 -1192466 537 0,378 4,711 5,83 0,741 0,219 0,008 0,051 4-756577 -1192408 581 0,403 4,998 7,84 1,075 0,298 0,008 0,063 5-756450 -1192388 587 0,511 5,751 13,52 1,419 0,393 0,011 0,081 6-757704 -1192370 533 1,232 9,055 12,99 2,843 0,844 0,033 0,186 38

Ref. bod X [m] Y [m] Z [m] NO2 NO2 max.hod PM10 prům.den PM10 PM2,5 Benzen BaP [ng/m 3 ] 7-757835 -1192431 539 1,089 8,092 15,66 2,132 0,651 0,036 0,159 8-757634 -1192881 553 0,693 8,078 10,72 1,470 0,438 0,023 0,105 9-757799 -1192617 539 0,602 5,565 10,00 1,159 0,351 0,018 0,087 10-757528 -1192592 535 0,466 6,381 8,60 0,916 0,273 0,012 0,063 Nejvyšší vypočtená maximální hodinová NO 2 ve vybraných bodech obytné zástavby v této výpočtové variantě je v bodě 1 a to na 9,748 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 200 µg/m 3 s povoleným počtem překročením IL 18 hod/rok. Nejvyšší k průměrným ročním koncentracím NO 2 ve vybraných bodech nejbližší obytné zástavby dosahují hodnot na úrovni 0,798 µg/m 3. Imisní limit pro průměrné roční NO 2 je na úrovni 40 µg/m 3. Nejvyšší vypočtené k průměrným denním koncentracím PM 10 jsou v této výpočtové variantě na úrovni do 15,66 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 50 µg/m 3 s povoleným počtem překročením IL 35 dnů/rok. Příspěvek k průměrným ročním koncentracím PM 10 byl vypočten na úrovni 2,843 µg/m 3, což odpovídá cca 7,1 % imisního limitu 40 µg/m 3. Vypočtené k průměrným ročním koncentracím pro škodlivinu PM 2,5 dosahují hodnot na úrovni do 0,844 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 25 µg/m 3. Vypočtené imisních koncentrací ve vybraných referenčních bodech pro škodlivinu benzen jsou v této výpočtové variantě na úrovni do 0,036 µg/m 3. Imisní limit pro tuto škodlivinu je stanoven 5 µg/m 3. Příspěvky k průměrné roční koncentraci pro škodlivinu BaP ve vybraných bodech dosahují hodnot do 0,186 ng/m 3. Imisní limit pro průměrné roční BaP je stanoven na hodnotě 1 ng/m 3. Tab. 9: Hodnoty vypočtených koncentrací pro vybrané body stávající zástavby výpočtová varianta 2 Ref. bod X [m] Y [m] Z [m] NO2 NO2 max.hod PM10 prům.den PM10 PM2,5 Benzen BaP [ng/m 3 ] 1-757175 -1192358 554 0,851 10,325 15,08 1,715 0,510 0,020 0,123 2-756964 -1192364 558 0,532 9,471 13,20 1,140 0,328 0,011 0,075 3-757143 -1192466 537 0,406 5,009 5,68 0,736 0,220 0,009 0,051 4-756577 -1192408 581 0,427 5,310 7,71 1,062 0,297 0,009 0,063 5-756450 -1192388 587 0,543 6,108 13,31 1,400 0,391 0,012 0,084 6-757704 -1192370 533 1,309 9,636 12,68 2,787 0,841 0,037 0,189 7-757835 -1192431 539 1,162 8,582 15,34 2,082 0,649 0,040 0,168 8-757634 -1192881 553 0,756 8,610 11,44 1,496 0,452 0,025 0,114 9-757799 -1192617 539 0,648 5,929 9,78 1,143 0,352 0,021 0,090 10-757528 -1192592 535 0,497 6,787 8,38 0,910 0,275 0,013 0,066 Nejvyšší vypočtená maximální hodinová NO 2 ve vybraných bodech obytné zástavby v této výpočtové variantě je v bodě 1 a to na 10,325 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 200 µg/m 3 s povoleným počtem překročením IL 18 hod/rok. Nejvyšší k průměrným ročním koncentracím NO 2 ve vybraných bodech nejbližší obytné zástavby dosahují hodnot na úrovni 1,309 µg/m 3. Imisní limit pro průměrné roční NO 2 je na úrovni 40 µg/m 3. Nejvyšší vypočtené k průměrným denním koncentracím PM 10 jsou v této výpočtové variantě na úrovni do 15,34 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 50 µg/m 3 s povoleným počtem překročením IL 35 dnů/rok. Příspěvek k průměrným ročním koncentracím PM 10 byl vypočten na úrovni 2,787 µg/m 3, což odpovídá cca 7 % imisního limitu 40 µg/m 3. Vypočtené k průměrným ročním koncentracím pro škodlivinu PM 2,5 dosahují hodnot na úrovni do 0,841 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 25 µg/m 3. 39

Vypočtené imisních koncentrací ve vybraných referenčních bodech pro škodlivinu benzen jsou v této výpočtové variantě na úrovni do 0,040 µg/m 3. Imisní limit pro tuto škodlivinu je stanoven 5 µg/m 3. Příspěvky k průměrné roční koncentraci pro škodlivinu BaP ve vybraných bodech dosahují hodnot do 0,189 ng/m 3. Imisní limit pro průměrné roční BaP je stanoven na hodnotě 1 ng/m 3. Tab. 10:Hodnoty vypočtených koncentrací pro vybrané body stávající zástavby výpočtová varianta 3 Ref. bod X [m] Y [m] Z [m] NO2 NO2 max.hod PM10 prům.den PM10 PM2,5 Benzen BaP [ng/m 3 ] 1-757175 -1192358 554 1,467 12,184 22,53 2,939 0,866 0,031 0,204 2-756964 -1192364 558 1,477 11,522 17,61 3,146 0,908 0,029 0,204 3-757143 -1192466 537 1,047 10,031 19,56 2,151 0,626 0,021 0,141 4-756577 -1192408 581 0,777 8,169 18,43 1,831 0,514 0,016 0,108 5-756450 -1192388 587 0,795 12,849 27,10 1,888 0,531 0,016 0,114 6-757704 -1192370 533 0,879 6,843 12,31 2,580 0,725 0,021 0,147 7-757835 -1192431 539 0,823 9,030 17,48 1,857 0,544 0,028 0,129 8-757634 -1192881 553 0,819 9,118 14,89 1,672 0,493 0,024 0,117 9-757799 -1192617 539 0,564 6,153 9,13 1,168 0,341 0,016 0,081 10-757528 -1192592 535 0,571 4,435 7,02 1,179 0,341 0,013 0,078 Nejvyšší vypočtená maximální hodinová NO 2 ve vybraných bodech obytné zástavby v této výpočtové variantě je v bodě 5 a to na 12,849 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 200 µg/m 3 s povoleným počtem překročením IL 18 hod/rok. Nejvyšší k průměrným ročním koncentracím NO 2 ve vybraných bodech nejbližší obytné zástavby dosahují hodnot na úrovni 1,477 µg/m 3. Imisní limit pro průměrné roční NO 2 je na úrovni 40 µg/m 3. Nejvyšší vypočtené k průměrným denním koncentracím PM 10 jsou v této výpočtové variantě na úrovni do 27,1 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 50 µg/m 3 s povoleným počtem překročením IL 35 dnů/rok. Příspěvek k průměrným ročním koncentracím PM 10 byl vypočten na úrovni 3,146 µg/m 3, což odpovídá cca 7,9 % imisního limitu 40 µg/m 3. Vypočtené k průměrným ročním koncentracím pro škodlivinu PM 2,5 dosahují hodnot na úrovni do 0,908 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 25 µg/m 3. Vypočtené imisních koncentrací ve vybraných referenčních bodech pro škodlivinu benzen jsou v této výpočtové variantě na úrovni do 0,031 µg/m 3. Imisní limit pro tuto škodlivinu je stanoven 5 µg/m 3. Příspěvky k průměrné roční koncentraci pro škodlivinu BaP ve vybraných bodech dosahují hodnot do 0,204 ng/m 3. Imisní limit pro průměrné roční BaP je stanoven na hodnotě 1 ng/m 3. Tab. 11:Hodnoty vypočtených koncentrací pro vybrané body stávající zástavby výpočtová varianta 4 Ref. bod X [m] Y [m] Z [m] NO2 NO2 max.hod PM10 prům.den PM10 PM2,5 Benzen BaP [ng/m 3 ] 1-757175 -1192358 554 1,075 8,799 14,49 2,135 0,630 0,024 0,150 2-756964 -1192364 558 1,040 8,257 13,66 2,160 0,623 0,021 0,141 3-757143 -1192466 537 0,599 3,339 4,98 1,178 0,342 0,012 0,078 4-756577 -1192408 581 1,082 6,685 14,11 2,493 0,706 0,022 0,153 5-756450 -1192388 587 1,092 15,687 31,27 2,557 0,723 0,022 0,156 6-757704 -1192370 533 0,840 6,248 11,20 2,505 0,704 0,021 0,144 7-757835 -1192431 539 0,795 7,980 15,74 1,800 0,527 0,027 0,126 8-757634 -1192881 553 0,788 9,104 14,91 1,615 0,477 0,023 0,114 9-757799 -1192617 539 0,532 5,537 9,13 1,111 0,324 0,016 0,078 10-757528 -1192592 535 0,511 3,948 7,02 1,053 0,305 0,012 0,069 40

Nejvyšší vypočtená maximální hodinová NO 2 ve vybraných bodech obytné zástavby v této výpočtové variantě je v bodě 5 a to na 15,687 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 200 µg/m 3 s povoleným počtem překročením IL 18 hod/rok. Nejvyšší k průměrným ročním koncentracím NO 2 ve vybraných bodech nejbližší obytné zástavby dosahují hodnot na úrovni 1,092 µg/m 3. Imisní limit pro průměrné roční NO 2 je na úrovni 40 µg/m 3. Nejvyšší vypočtené k průměrným denním koncentracím PM 10 jsou v této výpočtové variantě na úrovni do 31,27 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 50 µg/m 3 s povoleným počtem překročením IL 35 dnů/rok. Příspěvek k průměrným ročním koncentracím PM 10 byl vypočten na úrovni 2,557 µg/m 3, což odpovídá cca 6,4 % imisního limitu 40 µg/m 3. Vypočtené k průměrným ročním koncentracím pro škodlivinu PM 2,5 dosahují hodnot na úrovni do 0,723 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 25 µg/m 3. Vypočtené imisních koncentrací ve vybraných referenčních bodech pro škodlivinu benzen jsou v této výpočtové variantě na úrovni do 0,027 µg/m 3. Imisní limit pro tuto škodlivinu je stanoven 5 µg/m 3. Příspěvky k průměrné roční koncentraci pro škodlivinu BaP ve vybraných bodech dosahují hodnot do 0,156 ng/m 3. Imisní limit pro průměrné roční BaP je stanoven na hodnotě 1 ng/m 3. Tab. 12:Hodnoty vypočtených koncentrací pro vybrané body stávající zástavby výpočtová varianta 5 Ref. bod X [m] Y [m] Z [m] NO2 NO2 max.hod PM10 prům.den PM10 PM2,5 Benzen BaP [ng/m 3 ] 1-757175 -1192358 554 1,649 13,724 21,24 2,817 0,855 0,037 0,213 2-756964 -1192364 558 1,666 12,950 17,09 2,969 0,883 0,035 0,210 3-757143 -1192466 537 1,187 11,281 18,01 2,033 0,611 0,025 0,147 4-756577 -1192408 581 0,872 9,114 17,31 1,743 0,501 0,019 0,111 5-756450 -1192388 587 0,889 14,329 25,61 1,815 0,521 0,019 0,117 6-757704 -1192370 533 1,001 7,581 11,99 2,594 0,743 0,026 0,159 7-757835 -1192431 539 1,001 10,199 17,31 1,921 0,581 0,035 0,147 8-757634 -1192881 553 0,973 10,497 14,49 1,680 0,513 0,030 0,132 9-757799 -1192617 539 0,672 7,081 9,25 1,189 0,359 0,020 0,090 10-757528 -1192592 535 0,662 4,991 7,04 1,162 0,346 0,016 0,084 Nejvyšší vypočtená maximální hodinová NO 2 ve vybraných bodech obytné zástavby v této výpočtové variantě je v bodě 5 a to na 14,329 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 200 µg/m 3 s povoleným počtem překročením IL 18 hod/rok. Nejvyšší k průměrným ročním koncentracím NO 2 ve vybraných bodech nejbližší obytné zástavby dosahují hodnot na úrovni 1,666 µg/m 3. Imisní limit pro průměrné roční NO 2 je na úrovni 40 µg/m 3. Nejvyšší vypočtené k průměrným denním koncentracím PM 10 jsou v této výpočtové variantě na úrovni do 25,61 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 50 µg/m 3 s povoleným počtem překročením IL 35 dnů/rok. Příspěvek k průměrným ročním koncentracím PM 10 byl vypočten na úrovni 2,969 µg/m 3, což odpovídá cca 7,4 % imisního limitu 40 µg/m 3. Vypočtené k průměrným ročním koncentracím pro škodlivinu PM 2,5 dosahují hodnot na úrovni do 0,883 µg/m 3. Imisní limit pro tuto charakteristiku je 25 µg/m 3. Vypočtené imisních koncentrací ve vybraných referenčních bodech pro škodlivinu benzen jsou v této výpočtové variantě na úrovni do 0,037 µg/m 3. Imisní limit pro tuto škodlivinu je stanoven 5 µg/m 3. Příspěvky k průměrné roční koncentraci pro škodlivinu BaP ve vybraných bodech dosahují hodnot do 0,213 ng/m 3. Imisní limit pro průměrné roční BaP je stanoven na hodnotě 1 ng/m 3. 41