Alkohol v české společnosti a škody, které alkohol působí druhým Ladislav Csémy Národní ústav duševního zdraví Centrum epidemiologického a klinického výzkumu závislostí
Alkohol známá fakta Celosvětově 1, 5 mil úmrtí ročně, 2,8 % celosvětové mortality, 5 % v ČR. PYLL 52 mil let (Ztráta potencionálních let života) Dle WHO celosvětově 8. nejvýznamnější faktor úmrtnosti. V USA 3. místo Podíl alkoholu na nemocnosti, invaliditě a úmrtnosti vzrostl v období 1990 až 2010. Velmi významný dopad na ekonomiku. (224 mld USD, 72 % ztráta produktivity, 11 % náklady léčby) Comparative Risk Assessment Study Rehm, J., and Shield, K. Alcohol and mortality: Global alcohol-attributable deaths from cancer, liver cirrhosis, and injury in 2010. Alcohol Research: Current Reviews 35(2):174 183, 2013. PMID: 24881325 World Health Organization. Global health risks: Mortality and burden of disease attributable to selected major risks. Available at: http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/globalhealthrisks_ report_full.pdf. Accessed December 23, 2013. Centers for Disease Control and Prevention. Alcohol-related disease impact. Available at: http://apps.nccd.cdc.gov/dach_ardi/default/default.aspx. Accessed March 6, 2014. Bouchery, E.; Simon, C.; and Harwood, H. Economic Costs of Excessive Alcohol Consumption in the United States, 2006. The Lewin Group, 2010. Available at: http://www.lewin.com/publications/publication/451/. Accessed May 14, 2012.
Dopady nadměrné spotřeby alkoholu Zdravotní rizika Forouzanfar, M. H., Afshin, A., Alexander, L. T., Anderson, H. R., Bhutta, Z. A., Biryukov, S.,... & Cohen, A. J. (2016). The Lancet, 388(10053), 1659-1724.
Jsme skutečně národ s nejvyšší spotřebou alkoholu?
Země s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele
Potřebujeme zjišťovat konzumní vzorce v populaci? 50 až 80 procent všech zdravotních a socioekonomických škod je působeno problémovými pijáky a závislými. Pro zavádění efektivních regulačních, léčebných i preventivních opatření je nutné znát konzumní vzorce populace, velikost a charakteristiky rizikových konzumentů, problémových pijáků i závislých. Tyto informace nemohou nahradit data o statistické spotřebě ani data o čerpání léčby.
Pití alkoholu v dospělé populaci (SZU 2016) Denně nebo téměr denně 3,1 9,2 3-4 krát týdně 4,7 10,8 1-2 krát týdně 14 25,6 2-3 krát za měsíc 17,2 19,4 Jednou za měsíc 10,1 14 6-11 krát za rok 2-5 krát za rok 5,4 4,7 5,8 12,6 Ženy Muži Jednou za rok 3,6 5,2 Nikdy v posl. roce nepil/a 9,9 17,3 Nikdy v životě nepil/a 3,1 4,4 0 5 10 15 20 25 30 Frekvence pití alkoholických nápojů podle pohlaví (%)
Pití nadměrných dávek alkoholu v dospělé populaci (SZU 2016) Ženy Muži Nikdy 23,6 44 1 krát až 11 krát za rok 28,1 32 1 krát až 3 krát za měsíc 18,8 28 Týdně a častěji 5,2 20,4 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 Pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní epizodě (%)
Pyramida konzumentů alkoholu 7,1 % Problémoví konzumenti (včetně závislých) 12,8 % Konzumenti s vysokým rizikem 46,6 % Konzumenti s nižším rizikem 33,6 % Abstinující a umírnění konzumenti
Procento problémových pijáků/závislých podle pohlaví a studie srovnání s daty WHO Rok Celkem Muži Ženy Procenta (95% CI) 2002 - GENACIS 3,8 (3,6; 4,1) 6,8 (6,4; 7,3) 0,9 (0,7; 1,0) 2005 Epid duš poruch 4,6 (4,4; 4,7) 7,7 (7,4; 8,0) 1,7 (1,6; 1,9) 2009* - Alk ml dospělí 2,9 (2,7; 3,1) 4,9 (4,5; 5,3) 0,9 (0,8; 1,1) 2012 Tabák a alkohol 5,6 (5,2; 6,0) 7,7 (7,1; 8,3) 3,3 (2,9; 3,7) 2012 WHO** (AUDs) 5,1 (3,5; 5,8) 8,7 (5,7; 11,7) 1,5 (0,2; 2,7) * v roce 2009 bylo věkové rozpětí 15 39 let ** World Health Organization. (2014). Global status report on alcohol and health. World Health Organization.
Hlavní trendy 1995 až 2015 95,8 % v životě 95,0 % chlapců, 96,8 % dívek 14,9 % 6+ v posledních 30 dnech 18,3 % chlapců, 11,3 % dívek 69,5 % v posledních 30 dnech 69,9 % chlapců, 67,0 % dívek 12,1 % časté pití nadměrných dávek 14,3 % chlapců, 10,1 % dívek
ČR nad evropským průměrem prevalence kouření a konzumace alkoholu v posledních 30 dnech raná zkušenost: do 13 let věku vysoká dostupnost cigaret a alkoholu, i pro 16leté vysoká prevalence zkušeností s konopnými látkami
Odhad podílu alkoholu na roční mortalitě ČR Rok 2002 Počet úmrtí přiřaditelných alkoholu Podíl na mortalitě Muži 4143 7,6 % Ženy 2236 4,2 % Celkem 6379 5,9 % Zdroj: Vrána K.: Vliv alkoholu na úmrtnost v České republice. http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclid=496
Společenské škody působené alkoholem
Škody, které alkohol působí druhým Alcohol s harm to others Laslett, A-M., Catalano, P., Chikritzhs, Y., Dale, C., Doran, C., Ferris, J., Jainullabudeen, T., Livingston, M, Matthews, S., Mugavin, J., Room, R., Schlotterlein, M. and Wilkinson, C. (2010) The Range and Magnitude of Alcohol s Harm to Others. Fitzroy, Victoria: AER Centre for Alcohol Policy Research, Turning Point Alcohol and Drug Centre, Eastern Health.
Hlavní oblasti, v nichž alkohol škodí druhým Dopady na zdraví druhých (např. dopravní nehody) Dopady na kvalitu života a životní spokojenost partnera, rodiny, přátel Kriminalita (násilná kriminalita, domácí násilí) Dopad na děti (fetální alkoholový syndrom, týrání, zneužívání, zanedbávání) Dopady na oblast práce (spolupracovníci, absence, ztráta produktivity
Dopravní nehody V roce 2015 bylo 4 373 nehod, kde u viníka dopravní nehody bylo zjištěno požití alkoholu. Při těchto nehodách došlo k usmrcení 52 osob. 2691 z těchto nehod zavinili řidiči s BAC 1,5 promile a vyšším.
Vztah mezi životní spokojeností a duševním zdraví 17 16 16 Life Satisfaction (Diener) MHI-5 16 15 14,3 14 13 12 11 10,4 11,2 13,1 12,1 11,4 10 9 Abstainers, moderate consumers Hazardous drinkers Harmful drinkers Problem drinkers
Násilná kriminalita Podíl alkoholu na celkové kriminalitě byl 11,5 %. Na násilné kriminalitě 17 %.
Rates of IPV by gender and age group (Experience of physical violence) Form of IPV Males Females 18-29 30-49 50-64 Any physical violence 11,0% 14,1% 17,6% 12,5% 7,2% More serious physical violence Repeated IPV (2x or more) 1,8% 5,7% 4,9% 3,3% 3,1% 2,6% 4,1% 5,1% 2,6% 2,4%
Alcohol in time of violent event 60 % both partners victim only perpetrator only nobody 50 46,4 47,3 49 40 30 20 25,1 21,3 21,8 27,3 18,4 22,4 10 7,1 3,6 10,2 0 Any IPV More serious IPV Repeated IPV
Fetální alkoholový syndrom Sporadicky se vyskytuje ve zdravotnických statistikách, vývojoví psychologové upozorňují na poměrně častý výskyt u dětí svěřovaných do pěstounské péče nebo umísťovaných do ústavní péče. Ireverzibilní vrozená vada vyvolaná působením alkoholu na plod v průběhu těhotenství. Málo studií o pití alkoholu během těhotenství u českých žen výjimka je studie Bobaka a spol. 21 % těhotných pila alkohol v těhotentsví. Bobak, M., Dejmek, J., Solansky, I., & Sram, R. J. (2005). Unfavourable birth outcomes of the Roma women in the Czech Republic and the potential explanations: a population-based study. BMC Public Health, 5(1), 106.
Kvantifikace společenských nákladů alkoholu Společenské náklady spojené s užíváním alkoholu v ČR v roce 2007: Celkové náklady (přímé i nepřímé) 16,354 miliard Kč z toho přímé náklady 8,780 miliard Kč z toho přímé zdravotnické 2,639 miliard Kč (16 %) Zábranský, T., Běláčková, V., Štefunková, M., Vopravil, J., & Langrová, M. (2011). Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ČR v roce 2007. Praha: Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. LF UK v Praze a VFN v Praze.
Co funguje? Léčba účinná, nákladná, většinou se dotkne jen malé části problémových konzumentů. Krátké intervence účinné, ekonomicky efektivní, dotknou se plošně velké skupiny škodlivě konzumujících osob. Komunitně orientované intervenční programy účinné, ekonomicky efektivní, řeší situaci v dané lokalitě Preventivní programy účinnost je sporná, nákladné, omezené na část populace Zdravotní výchova, info kampaně neúčinná, malé náklady, dotýká se plošně velké skupiny lidí
Domácí zkušenosti Krátké intervence Adolescenti SYPREDOS, manuál Dospělí - AUDIT Komunitně orientované projekty v ČR SiE Stad in Europe (mobilizace komunity, odpovědné podávání alkoholu, dodržování platných zákonů. Localize-It (implementace intervenčního programu na základě potřeb konkrétní komunity za součinnosti klíčových hráčů (centrum prevence, sociální a zdravotní služby, provozovatelé podniků noční zábavy, policie, školy, rodičovské organizace)